V moravské metropol jsem již delší dobu nebyla a tak mne zlákala upoutávka na pivní festival, konající se od středy 2. 8. do soboty 5. 8. na náměstí Svobody. Do Brna je přímé a teoreticky vcelku rychlé spojení vlakem tak proč toho nevyužít. Píšu teoreticky, protože skutečnost bývá oproti šedé teorii „zeleně rozkošatělá“, přesně jak praví známé přísloví. Národní dopravce se opět „překonával“ ve svých službách, ale to jistě většina zná, takže to berte jenom jako přípodotek.

Pořadatelé festivalu slibovali účast 23 pivovarů, včetně zahraničních. Seznam se poněkud v reálu pozměnil, ale i tak bylo co ochutnávat. Bohužel nás zklamal svojí neúčastí Znojemský městský pivovar, jehož piva jsme ještě neochutnali. Pro návštěvu jsme zvolili hned první všední den, což asi byl dobrý tah. Sice na plánovaném začátku ještě některé pivovary zápolily s výčepními zařízeními, nebo teprve dojížděly na místo, ale u dalších už se čepovalo. Pořadatelé zvolili pro čepování piva výhradně vratné (záloha 50 Kč) plastové kelímky, což lze ocenit jako ekologický počin. Co ovšem nedomysleli, bylo jejich mytí. Vodou z klasického mycího sudu vysoký kelímek nebylo možno pořádně umýt. Naštěstí na jednom konci náměstí je pítko, kde se dalo v pohodě mytí zrealizovat. Bylo též možno si kelímek vyměnit za jiný, ovšem silně ohřátý od sluníčka, které pražilo i na jejich deposit víc než málo. Pořadatelé rovněž nedomysleli, že v srpnu slunce svítí a nezajistili v areálu pro návštěvníky alespoň trochu stínu. Do pozdního odpoledne, kdy jsme odcházeli, rozložily své vlastní slunečníky tři pivovary a samozřejmě pod nimi bylo okamžitě plno.

Vzhledem k panujícímu počastí jsme se zaměřili na piva lehká, jak spodně, tak i svrchně kvašená. Ochutnali jsme jich ve dvou celkem 14, různé kvality. Asi nejvíc nás mile překvapila piva z Rajhradu, o nichž jsme nepředpokládali, že je vůbec budeme ochutnávat. Vcelku známe jejich sortiment, který se pohybuje ve vyšší stupňovitosti, což na panující počasí nebylo pro nás to „pravé, ořechové“. Pánové ovšem přivezli i 10° Summer ale a 12° Seison, obě vynikajíci piva. Moc jsme si pochutnali. Kyjovský pivovar nabídll svoji dobrou klasiku, zajímavým a dobře pitelným pivem pak byl, pro nás neznámý, 12° Vilík, medový speciál. 10° z pivovaru Květnice Tišnov byla rovněž slušným pivem k zahnání žízně. Jejich 12°, ptm. žitný ležák už nám ale tolik nechutnal, převládala nakyslá chuť. Létající pivvar Baran měl též na stánku na čepu piva z pivovaru Helf, kde prý oni i vaří. Jak jejich IPA, tak i 11° od Helfu neměla chybu. Zajímavá byla i piva z polského pivovaru Dukla (měli jsme pšenici a polské grodzinskoje). Propadákem ovšem bylo pšeničné pivo z pivovaru Koliba & Pivovar U Tří králů z Prostějova, které s pšenicí nemělo moc společného, navíc diacetyl přímo z kelímku vylézal. Jejich 11° světlá, byla spíše barvy jantarové, rovněž nebylo nic, co by si člověk dal dvakrát. Za nejhorší jsme pak prohlásili pšenici z bardejovského pivovaru Berket, ta nešla ani dopít. Obsluha zástupce jediného místního pivovar Líšeň zápolila s chlazením ještě i v pozdním odpoledni, takže jejich10° Corn ale byla možná slušným pivem, ale tak teplým, že se vypít rovněž nedala. Do doby, než jsme odcházeli, nebylo vidět žádné fronty na pivo u stánků. Pro dokreslení dodávám, že stánky Starobrna a Březňáka byly po celou dobu prosty jakýchkoli návštěvníků.

Před odjezdem jsme ještě zavítali do pivovaru Hauskrecht a ač neohlášená naše návštěva byla, dostalo se nám velmi milého přijetí. Díky za všechno, pane Hauskrechte.

Když léto, tak něco letního. Přesně to bylo motivem letního zasedání Pivní revizní komise. Na pořadu byla degustace vyložené letních piv, typu Summer ale. V Hanzově hospůdce Zlý časy se nás sešlo, i přes dovolené a choroby, tentokráte sedm (Henri, Pechi, Kejna, Dwarf, Sekal, Střevlas a moje maličkost), nalévačem byl, jako obvkle, Míra. Zavzpomínali jsme na našeho zakládajícího člena Rosťu a poté se jali degustovat přinesené vzorky. Těch bylo celkem 9 a konkurence byla opravdu veliká. Až na jeden vzorek, který se moc nepovedl a skončil tak u všech na posledním místě, ty ostatní sváděly vskutku urputný boj. Výsledky viz tabulka. O pořadí na 6. a 7. místě rozhodl rozpij.

Děkujeme Hanzovi za poskytnutí přístřeší a pivovarům Hostivar 2, Podlesí, Trilobit a Všerad za věnování vzorku k degustaci zdarma.

Pořadí Č.vz. Body Pivovar, pivo

1 2 20 Falkenštejn, Svižný Emil 9°

2 9 21 Krkonošský medvěd, Summer Sunset Ale10,5°

3 7 26 Krušnohor SA 10°

4 1 27 Všerad SA 10°

5 4 32 Podlesí, Podleský ale 10°

6 5 33 Permon SA 10°

7 8 33 Hostivar ale 10°

8 3 34 Trilobit, Kivi SA 11°

9 6 42 Kutná Hora SA 10°

Tak včera měl Rostík pohřeb, netypický, velmi neformální, krásný. Teda, pokud se o kráse pohřbu dá vůbec mluvit. A těch lidí, co se s Rosťou přišli rozloučit! Kdo šel okolo, určitě se domníval, že se chystá pohřeb nějaké celebrity. Do určité míry by měl pravdu, i když za tohle slovo by nás Rosťa asi (přinejmenším) inzultoval. I když po ránu počasí moc nepřálo, odpoledne už se tam nahoře přece jenom nad truchlícími slitovali. A tak většina přítomných mohla splnit přání, uvedené na – rovněž zcela netypickém - parte:

Jak možná víte, Rosťa byl nepřítelem tradic a kýčů, a proto prosíme všechny jeho kamarády dobré vůle, aby přišli pokud možno oblečeni dle následujícího klíče: ženy s hlubokým výstřihem a muži v pohodlném trampském oblečení. Tak bude Rosťa obklopen věcmi, které miloval: dámskými ňadry a čundráky. Za vhodný dar můžete považovat cokoliv tematicky svázaného s pivem a českou přírodou. Protože nad obří kyticí by si přeci Rosťa opovrženě odfrkl!

Chmelové i „zátkové“ věnce, otvírák i láhve s pivem, a pod Rostíkovým portrétem i pořádně načepovaný půlitr. Místo pohřebních řečí, krátký úvod jeho syna a pak pěkné video z Rosťova života. A po skončení obřadu jsme si na jeho počest připili „Posledním Rosťovým pivem“, který každý z přítomných dostal. Kdo pak měl chuť, čas a možnost, mohl pokračovat v zapíjení památky našeho kamaráda ve Zlejch.

Vše je zdokumentováno, přikládám alespoň jeden snímek. Další najdete zde ve fotogalerii...

Děkan se tázal na názory na výše zmíněné, dávám tedy své názory raději sem, aby se nemusel načítat celý článek. Třeba mně osobně to někdy jde dost pomalu.

Takže: k současnému Vimperku se nemohu vyjádřit, neb jsem v místě letos nebyla. Jejich piva si občas dávám v Kavárně na Šumavě a nemají chybu.

Volary-byla jsem tam koncem května, na čepu 11°sv. a konopná 12°. Prvně zmiňovaná dobrá, na ta ochucená já nejsem, ale prý se dala pít též. Jídlo dobré, co tam ale vázne, je obsluha, byť se to s ní od jejich začátku zlepšilo.

Prachatice - pivo i jídlo výborné, doporučuju.

Kvilda-je tam nový sládek, co jsem pila (nikoli v místě, tam nevkročím kvůli majiteli - hrubiánovi), pivo bylo dobré, ale byl to nějaký speciál. Jinak kvalita je tam velmi kolísavá. Nevím, jak teď, ale vzhledem k tomu, že kapacitu nemají až tak velkou a žíznivých lidí víc než málo, tak si slabší piva nechávali vařit v Koutu (?) a vydávali za své.

Modrava Lyer -jeden z mých nejoblíbenšjších tamních pivovarů (pojedete-li tam, pozdravujte ode mne sládka :-) ). Výborná kuchyně, jakož i pivo. Může se ale stát, že budou "vypití" a nebude celý sortiment.

Zlatý srnec - pivo bylo vždy dobré, ale je ho málo. Navíc se tam teď změnila obsluha, původní paní šla do penze, tak nevím, jak se k tomu ta nová postaví. Dříve (až na malé výjimky) pivo bylo k mání i pro přespolní, jídlo ne. Jak mi ovšem vloni sdělil majitel, tak měl kapacitu navýšit, aby piva bylo více. Letos jsem se tam ještě nedostala, tak nevím.

Kašperské Hory - též můj oblíbenec (rovněž pozdrav paní sládkové). Vynikající kuchyně, super pivo.

U Švelchů Sušice - jídlo dobré, kvalita piva někdy kolísá.

U Pujiče Lazny - NEBRAT!

Snad jsem na nic nezapomněla. Jsou to ovšem mé subjektivní názory, které nikomu nenutím.

Dnešním dnem „pivní jaro“ dorazilo i do Únětického pivovaru. Byl zde totiž slavnostně naražen Jarní speciál. Naražen za účasti koledníků v čele s majitelem pivovaru a panem starostou, jež kromě obvyklého ukulele, třímal v ruce i pořádnou pomlázku, předpokládám vlastnoručně pletenou. A ta že nezahálela, o tom by mohly vyprávět nejen místní servírky, ale i přítomné i přicházející návštěvnice. Po velikonoční „exekuci“ došlo i na zpěv. K obvyklému pivovarskému songu přidal pan starosta další sloky a pak už nic nebránilo naražení jarního moku. Ne, nebyl zelený, ale byl to „jarní jantar-polotmavý ležák 11,5°. A k jeho charakteristice si dovolím ocitovat část Únětické vyhlášky: „V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používán jako talisman nebo léčebný prostředek. Z Únětické kultury však víme, že únětický jantar má blahodárné účinky a navíc vysoký obsah vitamínu B. Jantar taje při teplotě 287 °C a je hořlavý. Únětický jantar se podává při teplotě 8°C a je osvěžující….“

Tak příjemné jaro s únětickým jarním speciálem, s únětickým jantarem!

V době lehce předvelikonoční se opět sešla Pivní revizní komise ke své degustaci a jako téma zvolila, v souladu s nadcházejícími svátky, piva zelená. Pravděpodobně, i svátky měly vliv na účast členů, kterých se tentokráte sešlo pouze pět. Vzorků pak bylo celkem sedm. Vzhledem k tomu, že se jednalo o různé styly – od 11°, přes speciály až po ale, hodnotícím hlediskem byly pouze vady v pivu, či cizí (chemické) příchutě.

Šest vzorků bylo v láhvích (PET i sklo), jeden (Velkonoční krasličák 14° Ježek) pak přímo natočený na místě. Hodnocení jednotlivých piv bylo, vzhledem k daným kritériím, subjektivním názorem jednotlivých členů. Zlým mužem byl tentokráte Střevlas, který „udělil“ dokonce 2x sedmičku. Nejmírnější jsem byla tentokráte já, nejenže žádná sedmička, ale jednomu pivu jsem „udělila“ i dvojku. Z mého pohledu byl nejméně pitelný právě Ježek, pro jeho chemickou chuť. Toto pivo mělo také nejvíc zelenou barvu. Někteří však měli názor jiný a naopak jim „chemie“ vadila v Konradovi. Ostatní piva měla příchuť zejména kopřivy, či jiných bylinek. Jak se vyjádřil Pechi o jednom ze vzorků – voní to jako kopřivový šampon. Přítomnost diacetylu byla zaznamenána pouze v jednom vzorku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce. A nesmím zapomenout poděkovat pivovarům Berounský medvěd, Ctiněves a Gajdoš za poskytnutí vzorku k degustaci zdarma.

pořadí	č.vzorku	body	vzorek	pivovar
1.	7	16	Velikonoční ale 13°	Krušnohor
2.	1	17	Zelený speciál 13°	Gajdoš
3.	6	18	Zelený ležák 12°	Ctiněves
4.	4	20	Kopřivové pivo 12°	Dobřany
5.	3	28	Velikonoční krasličák 14°	Ježek
6.	5	29	Zelený král 12°	Konrad
7.	2	30	Zelený medvěd 11°	Beroun

Já vím, že pánové by raději uvítali šestnáctiletou, ale v tomto případě jistě udělají výjimku. Dnes, v sobotu 18. března slaví totiž šestnácté narozeniny znovuzrozený Černokostelecký pivovár. A to s plnou parádou, návštěvníkům k této příležitosti připravili kostelečtí pět druhů svého piva - Vycpanou vydru, Medokostelecké, Výroční bock 16% a ve dvou variantách vlajkovou loď pivovaru Šnajdr Černou svini, tu starou známou a nakouřenou. K tomu samozřejmě na zakousnutí pivovarské speciality, to co se týče zážitků kulinářských. Sběratelé se mohli zásobit novými etiketami i tácky a textiluchtiví obého pohlaví měli rovněž z čeho vybírat. Samozřejmě, že i zde vládla Černá svině ve všech podobách. A kdo to ještě neví, tak tento nosný produkt konečně získal ochrannou známku! Registraci získat prý nebylo jednoduché, vyskytly se i takové námitky, že by se to mohlo plést s fotbalovým rozhodčím. Nelíbilo se to prý i jistému etniku, sídlícímu na severu Čech. Nakonec ale zvítězil (i v úřednické branži) zdravý rozum a ČERNÁ SVINĚ bydlí už jenom v Černokosteleckým pivováru.

Zlatým hřebem, připraveným pro návštěvníky, pak byly exkurze do nově zrekonstruovaných prostor pivovaru. Kdo zde byl již před delší dobou, tak určitě „kulil oči“. Historická varna má novou vyzdívku, taky se pod ní stále topí, aby postupně vysychala. Na varně je tradiční pivovarský znak z druhé poloviny 19. století nedávno získaný a odborně zrenovovaný. Štoky se také postupně „vylupují“ do krásy, tak doufám, že se v dohledné době dočkáme i vlastního piva (já vím, je to o penězích a o nekončící práci). Těch novinek by se dalo vyjmenovat více, ale sami se běžte přesvědčit, jak „hoši“ pokračují. Ještě musím ale zmínit jeden unikátní přírůstek v muzeu - sladovnický hvozd typu Ječmen, získaný ze Zahrádky u Petrovic (viz složené foto).

A kdo zůstal až do hodin večerních, mohl se veselit při živé muzice.

Psát o výborné kvalitě únětického piva a zejména speciálů, to už je jako nošení dříví do lesa. Je proto zřejmé, že i letošní Masopustní bock 16° nemohl být jiný, než lahůdkový. A ovšem zrádný pro ty, jež by mu holdovali v míře větší, než malé. A když masopustní, tak samozřejmě spojen s masopustem, průvodem maškar a všelijakými legráckami. Pod maskami bylo někdy těžké poznat kdo je kdo, v utajení se skrýval majitel pivovaru, sládek i starosta. Posledně jmenovaný ovšem byl rychle odhalen, neboť kdo jiný by zahájil slavnostní naražení sudu osobitou hudbou na ukulele. S doprovodným sborem, též maskovaným, zapěl svůj song, jehož refrén je v úvodu. A pak už se pan majitel chopil palice a spolu se sládkem narazili soudek. (To ale nebyla první položka programu, zahajovalo se kulturou, pohádkou pro děti O třech prasátkách.) Návštěvníci „v civilu“ i maškary byli žízniví a soudek tentokrát rychle vyschl. Počet návštěvníků snad i převyšoval kapacitu prostor pivovaru i nádvoří, všude se hemžily bytosti nadpozemské i pozemské, domácí zvířena, turisté, cyklisté, děti… Určitě i díky neočekávaně pěknému počasí, zřejmě je obec dobře zapsána u sv. Petra.

Po řádném napojení se maškary zformovaly a táhly průvodem na Holý vrch a zpět (snad tam došly, když to měly v programu). Poté následovala soutěž o „Muže Únětického pivovaru roku 2017“ a celý program byl zakončen taneční zábavou v pivovarské stodole, aneb „Pařba jako sviňa“.

Parametry masopustního speciálu byly jako obvykle vyhlášeny místní Vyhláškou. Takže:

„Masopustní bock 16°je spodně kvašený speciál s obsahem alkoholu kolem 6%, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo.“

Další fotografie naleznete tady...

Jak bylo i zde (viz níže) předem avizováno, v sobotu 26. 11. se konal již devátý ročník soutěže malých pivovarů Pohádkové pivo 2017. V horské chatě Belveder, chatě se stejnojmenným pivovarem a v přátelské atmosféře soutěžilo o ceny celkem 140 vzorků piv v šesti kategoriích. Světlý ležák reprezentovalo 45 vzorků, polotmavý ležák 14, tmavá piva 11, speciální piva 28, svrchně kvašená 32 a pšenice 10 vzorků. Porota pro jednotlivé kategorie byla ve všech případech sedmičlenná (předseda + 6 degustátorů), vzorky byly hodnoceny jako ve škole- od jedničky (nejlepší) do pětky (nejhorší). Oceněno pak bylo v každé kategorii 6 nejlepších. Zde jsou výsledky:

Světlý ležák

Pořadí Pivovar Název Stupeň Sládek Body

1. Modrá hvězda Dobřanská hvězda 12 Petružálek Petr 13,5

2. Minipivovar u Dyje Zlatý Josef 11 Volf Michal 13,5

3. Pivovar Příšov 12-ka světlá 12 Ilgner Jan 14

4. Pivovar u Lenocha Lenoch 12 12 Procházka Vítězslav 14

5. Purkmistr světlý ležák 12 Straková Eva 15

6. Pivovar Krušnohor Hořké pokušení 11 Kopecký Vlastimil 15,5

Polotmavý ležák

1. Chýně Dvorní ležák 12 Mikulica Tomáš 13

2. PivovarLetiny polotmavý speciál 13 Nožička Tomáš 14,5

3. Purkmistr polotmavá 12 12 Straková Eva 14,5

4. Pivovar Pašák Pašák 12 12 Eberl Václav 14,5

5. Pivovar Popelín Tumaperk 12 Zeman Jaroslav 15

6. Belveder Mnichovský ležák 12 Žižka Vladimír 15

Tmavé pivo

1. Pivovar Chýně Tmavý speciál 14 Mikulica Tomáš 12,5

2. Podklášterní pivovar URBAN Tmavý speciál 13 Koukal Vojtěch 14,5

3. Richard Račín Tm. ležák 12 Kubíček Jarda 16,5

4. Pivovar Harrach Tmavý ležák 12 Lašák Štěpán 16,5

5. Belveder Grádl 13 Žižka Vladimír 17,5

6. Zámecký pivovar Frýdlant Kateřina 12 12 Palouš Pavel 19,5

Speciální pivo

1. Kašperskohorský piv. Bock tmavý 16 Michalová Saša 10,5

Nauš Radek

2. Pivovar Kvilda speciál polotmavý 14 Benada 11,5

3. Purkmistr Čaďour nakuřované 13 Straková Eva 13

4. Modrá hvězda Dobřanský dragoun 16 Petružálek Petr 13,5

5. Pivovar Kvasar KVASAR 15 15 Jelínek Jiří 14

6. Pivovar Radobyčice Polotmavý jezevec 13 13 Holub Radek 14

Svrchně kvašené pivo

1. Pivovar Letiny Lípa 14 Růžička Tomáš 11

2. Pivovar Svatý Jan Povstalec PALE ALE 13 Karaivanov Martin 13

3. Purkmistr IPA Purkmistr 14 Straková Eva 14,5

4. Pivovarský dvůr Zvíkov APA 12 12 Ličman Vladimír 15

5.Modrá hvězda Dobřanský AMBER 15 Petružálek Petr 15

6.Podklášterní pivovar URBAN INDIA PALE ALE 14 Koukal Vojtěch 15

Pšeničné pivo

1. BEER Factory Pšenice 12 Krýsl Petr 12

2. Podklášterní pivovar URBAN Pšeničné pivo 12 Koukal Vojtěch 16

3. Modrá hvězda Dobřanský hospodář 11 Petružálek Petr 17

4. Purkmistr Písař 12 Straková Eva 17

5. Zámecký pivovar Frýdlant Weizen 12 12 Palouš Pavel 18

6. Podklášterní pivovar URBAN American Weizen 13 Koukal Vojtěch 19,5

Na obrázku Sněhurka a Mikuláš s vítězem dvou kategorií Tomášem Mikulicou (pivovar Chýně)

Chutnají vám piva z našeho pivovaru Monopol? Přijďte je ochutnat i na jiné místo, než do restaurace, přijďte si je dát na čerstvém vzduchu, kde lépe chutná! Nejen pro Tepličáky, ale i pro návštěvníky z kraje blízkého i krajů vzdálených, je určen 1. ročník Teplického pivního rynku. Zveme proto všechny příznivce dobrého piva v sobotu 10. září na Zámecké náměstí v Teplicích. Od 10 až do 22 hodin můžete nejen ochutnávat piva z celkem patnácti minipivovarů, dobře se najíst, ale i pobavit. Kromě piv z našeho, teplického pivovaru Monopol a pivovarů z různých koutů země České, můžete ochutnat i piva zahraniční. Přítomen bude totiž i pivovar našich sousedů z Löbau. Po celý den k poslechu (a třeba i k tanci) budou vyhrávat kapely různých žánrů. Ti odvážnější z vás se pak určitě zúčastní i některé z diváckých soutěží o hodnotné ceny. A nezapomeňte dát váš hlas pro nejlepší pivo festivalu! Ani děti nemusíte nechat doma, i pro ně je připraven zábavný program.

Těším se na vás.

Martina Valterová, sládková pivovaru Monopol

http://www.teplickyrynek.cz/

Proběhlo, jak znalci jistě vědí, v sobotu 21. května v Černokosteleckém pivováru. Akce, nejen dobrého piva, ukázek řemesla bednářského, ale hlavně setkávání pivovarských i dobré pivo milujících lidiček z různých koutů naší vlasti. A vzájemném povídání a vyměňování si zážitků - o tom to bylo. Bohužel, ne tak letos. Pořadatelé dali na „hlas lidu – hlas boží“ a již krátce po poledni už nebylo v areálu slyšet vlastního slova. Ano, i zde převládl nešvar pivních festivalů – neartikulovaný řev béčkových, či kdovíjakých kapel, přehlušoval ten genius loci, který v Kostelci vždy vládl. Kapely, když si je lid žádá, proč ne? Ale zde bylo dobrým zvykem, že v hodinách brzce odpoledních se předváděly dětské soubory, dudáci (pokud si to dobře pamatuju) apod. Zkrátka – klid a pohoda. Milovníci něčeho ostřejšího přišli na své až v podvečer. Inu, kostelečtí jsou živi nejen turisty, tak chápu jejich rozhodnutí, ale už to není o tom povídání s kamarády, ale co nejrychleji ochutnat sortiment a prchnout s povídáním na klidnější místo.

Ale vraťme se k pivu, pro které tam přijíždíme. Jako všude jinde, i zde se daly popít moky vynikající, průměrné i ty, hodné zkanalizování. Mezi kategorii první patřily, kromě piv z domácího pivovárku Šnajdr, výroční Únětice 10,7°, 11° Summer ale z pivovaru Hasič v Bruntále, 11° sv.ležák Rohan z Rohova, či belgický double z Lobče.. Na opačné straně stupnice bezkonkurenční místo zaujal Horehleď 12° sv.ležák z pivovaru Hrádek Slavičín, jakož i Pazdrát 12° sv.ležák z pivovaru Chříč. Ochutnali jsme, ve dvou, celkem 12 piv, mimo vyjmenované vcelku nic jiného nepřekvapilo, ať už kladně, či záporně, prostě standard. Vzhledem k omezenému počtu píp piva postupně rotovala, takže ne vždy byla na čepu všechna na seznamu uvedená. Pivo, které bylo s napětím očekáváno, byl první pokus lobečských o witbier. Nakonec jsme se ho přece jenom dočkali, na rozdíl od samotného sládka, který byl odvelen v rámci rodinných povinností. A vůbec nebylo špatné, dobrý letní mok k zahnání žízně.

Třešničkou na dortu byla výstava obrazů známého malíře Pavla Jákla. Svým mistrným štětcem ztvárnil některé pivovary v jejich historické podobě a na návštěvnících bylo hádat, o který pivovar jde. Netuším, jestli někdo poznal všechny, já osobně si myslím, že jsem poznala tři zobrazené. Třeba nám to Pavlík někdy odtajní.

Středočeské pivní slavnosti se letos uskutečnily v sobotu 7. května na tradičním místě již po páté. Areál letiště ve Velké Dobré u Kladna hostil 25 pivovarů z kraje Středočeského- především těch malých. Zastoupeny byly ale i další, jež se již vymykají pojmu „minipivovar“, leč sídlo mají v tomto kraji. Podle pořadatelů mělo být na čepu okolo 90 různých piv, což ovšem, na rozdíl od pivovarských stánků, bylo možné jen těžko spočítat. Piva jednotlivých pivovarů, uvedená na seznamu, jež návštěvník obdržel u vchodu, se v mnoha případech nekryla se skutečně čepovanými pivy.

Pivovary velké a střední jsme vynechali, taktéž i ochutnávku většiny nám známých „stálic“ a zaměřili se na piva nová, nám neznámá. Celkem jsme (ve dvou) stačili za odpoledne ochutnat 17 různých piv, z nichž ani jedno nebylo špatné, nebo s nějakou senzorickou vadou. Možná jsme měli štěstí, ale ze zkušenosti mohu potvrdit, že na tomto festivalu jsme ani v loňském roce na špatné pivo nenarazili. Každý má ovšem chutě jiné, takže to berte jako moje subjektivní hodnocení. Navíc-velmi silná piva (od 14° výše) jsme, s jednou výjimkou, v sobotním vedru vynechali. Jmenovat všechna piva nelze, tak alespoň mé letošní favority: 13° světlý speciál od Slepého krtka, 12° pšenice – Krčín Sedlčany, 12° ALE Miláček – pivovar Antoš a 8° letní IPA z Lobče. Poprvé se ve Velké Dobré prezentovali pivovarští nováčci – Lobeč, Němý medvěd (obě čepovaná piva rovněž výborná), Továrna (také tak) a Olivův pivovar.

Tradičně již pořadatelé nachystali dostatečné množství „budek“, jakož i cisteren s pitnou vodou k mytí vlastního skla. Bohužel, tentokráte šetřili na místech k sezení. Jediný stan, který v areálu byl, možná vždy plně obsazený nebyl, ale jeho naprosto nevhodná poloha (daleko od stánků a naopak poblíž pódia s hlučnou hudbou) ke klidnému posezení nelákala. Některé pivovary měly před svými stánky umístěny (asi) vlastní lavičky, ty však byly většinou stále obsazené. Chyběly i stolečky na odložení piva, pokud si člověk chtěl třeba poznamenat, co pije.

V programu mělo být (jako vždy) i vyhlášení nejlepšího pivovaru na základě hlasování návštěvníků. Hlasování mělo probíhat nikoli běžnou formou hlasovacích lístků, ale výši vypitých kelímků piv z toho kterého pivovaru! Jak to ovšem pořadatelé chtěli realizovat, to nám rozum nebral – většina pivovarů měla totiž kelímky nelogované. Jak se o tom návštěvníci měli dozvědět, rovněž nevím. Nikde žádná oficielní informace nebyla. Odjížděli jsme ze slavností před 18 hod., takže zdali se vůbec něco takového uskutečnilo, netuším. Pokud jste ve Velké Dobré někdo byl do konce, dejte vědět, jak vše dopadlo.

Jako „ústup“ ze slavností jsme tentokrát nevolili cestu májovým lesem na vlak, ale hodlali použít nabízenou dopravu z areálu do Kladna. Nebyl to ovšem dobrý nápad- jízdní řády skutečnosti neodpovídaly, u odjezdů panoval zmatek, informace protichůdné, takže jsme nakonec byli rádi, že jsme vůbec odjeli, byť úplně jinam, než jsme zamýšleli.

Pivní revizní komise na svém posledním zasedání v pondělí 4. dubna měla na pořadu degustaci polotmavých speciálů o stupňovitosti 12°-14°. Jednalo se o tato piva:

12° Kynšperský zajíc, pivovar Kynšperk

12° pivovar Bašta

13° pivovar Lužiny

14° Klepáček, pivovar Berounský medvěd

13° H13, pivovar Hendrych

13° Felčar, pivovar Plasy

13° Podřipský pivovar Ctiněves

13° Gustav, Litovel

12° sklepní, pivovar Velkorybnický hastrman

12° pivovar Hostivar

Na pořadí prvních a posledních vzorků se šest degustátorů (Rosťa, Jana, Kejna, Střevlas, Henri a Sekal) shodlo téměř jednohlasně. U vzorků na místech posledních (9 a 3) byla cítit zatuchlina a ve značné míře dimetylsulfid. V případě některých dalších vzorků pak hodnocení jednotlivých degustátorů mělo značný rozptyl. Litovelskému Gustavovi snížila body příliš světlá barva na to, že je deklarováno jako polotmavé pivo. „Zlými muži“ byli tentokráte Střevlas a Sekal, kteří udělili i osmičku, naopak Kejna hodnotil posuzované vzorky nejmírněji. Výsledky jsou uvedeny v přiložené tabulce.

Degustace ptm. speciálů 12-14°, 4. dubna 2016

Pořadí	Číslo vzorku	Stupňovitost	Body	Pivovar, pivo
10.	9	12	39	Velkorybnický hastrman, sklepní
9.	3	13	36	Lužiny
8.	2	12	35	Bašta
7.	6	13	31	Plasy, Felčar
6.	7	13	27	Ctiněves, jantar
5.	4	14	26	Berounský medvěd,Klepáček
4.	8	13	25	Litovel, Gustav
3.	5	13	25	Hendrych
2.	1	12	21	Kynšperský zajíc
1.	10	12	19	Hostivar

Výsledky Jarní Ceny Českých Sládků 2016

Než se podíváte na konečné výsledky, tak trochu statistiky:

celkem se soutěže zúčastnilo 126 piovarů s 512 pivami. Nejvíc byla zastoupena kategorie světlých ležáků (110 vzorků), dále IPA (61) a na třetím místě polotmavé speciály (43). Nejvíc "metálů" si odnesly pivovary Clock Potštejn a Holendr Valašské Meziříčí (po 4) a Podřipský rodinný pivovar Ctiněves (3).

Světlé výčepní

1.Zámecká desítka Bratčice

2.Holendr Desítka Holendr Val.Meziřící

3.Zlínský Švec - Malenovice

Světlý ležák

1.Lyer 11- Modrava

2.Brněnská dvanáctka – Brněnská pivovarská společnost

3.Holendr 11 - Holendr Val. Meziříčí

Polotmavý ležák

1.Řepiš U Stočesů

2.Podskalská koza

3.Stodolecký lišák

Tmavý ležák

1.Kateřina- Frýdlant

2.Pivo Praha

3.Salzburg – Továrna Slaný

Světlý speciál

1.Holendr 14 –Holendr Val. Meziříčí

2.PH 14 Carni vale - Brněnská pivovarská společnost

3.Holendr 13 – Holendr – Val. Meziříčí

Polotmavý speciál

1.Rothschild – Rožnovské pivní lázně

2.Maxmilián 13 – Kroměříž

3.Podřipský Bock 15 – Podřipský pivovar Ctiněves

Tmavý speciál

1.Podřipský Stout Podřipský pivovar Ctiněves

2.Černá - Zichovec

3.Tmavý speciál 14 - Chýně

Silný speciál

1.Porter 16 Zichovec

2.Dobřanský svatý Vít 16 Dobřany

3.AlbrechtMorion 17 Frýdlant

Pšeničné pivo

1.Podskalská Koza

2.Kvasslav – Bravur Loučná N.D.

3.Alt Bayerische weissbier U tří růží Praha

Pale ale

1.Podřipské ale Ctiněves

2.Cornel Single malt – Urban Třebíč

3.Clock pale ale Clock

IPA

1.Režná Bára – piv. Chomout

2.Twist IPA – Clock

3.APA 17 - Krkonošský Medvěd Vrchlabí

Silné svrchně kvašené pivo

1.Rišavý Zikmund – Clock

2.Double IPA Mordýř

3.Dobřanský svatý Vít

Stout

1.Černá vdova – Zhůřák

2.Irish Stout- Na Kopečku

3.Easter Stout – Nachmelená opice Krnov

Silné pšeničné pivo

1.Weizen Bock Beer – Karpat

2.Břevovský Benedikt pšeničný Bock

3.Hanácká pšenice -Melichárek

India Black Ale

1.Dobřanská Black Ipa

2.No Idols – Clock

3.Mordýř 15 -Mordýř

Rostoucí boom minipivovarů stále trvá a v letošním roce dosáhl jejich počet čísla 300. Minipivovary se tak stávají svébytnou součástí pivovarnického průmyslu. Za loňský rok uvařily o 35% piva více, než o rok dříve a tvoří 1,3% z celkové produkce piva,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Nejlepší piva z minipivovarů budou hodnocena na již desátém ročníku Jarní ceny českých sládků na Zvíkově, což je největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě. Akce se tradičně uskuteční v hlavním sále Pivovarského dvoru Zvíkov, a to v sobotu 19. března 2016 od 11 hodin.

Jarní cenou českých sládků, což je největší degustační soutěž ve střední Evropě. Posledního ročníku se zúčastnilo 400 piv z 93 minipivovarů, které soutěžily ve 14 kategoriích. V letošním roce se bude degustovat 500 vzorků piva z více než stovky pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piv.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky budou zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva bude hodnotit více než 80 degustátorů, kteří se budou střídat v 7 základních degustačních komisích (z nichž každá bude mít 7 členů) a speciálních finálových komisi.

Tisková informace

Korunovace nejlepších craft pivovarů 2016 proběhla na Salimě

Degustační soutěž časopisu Pivo, Bier & Ale určila 33 nejlepších craft pivovarů pro rok 2016. Vítězné pivovary získaly ceny České a moravské pivní koruny. O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z profesionálů, zástupců médií a prodejců piva. Předání pivních korun se uskutečnilo v rámci Festivalu minipivovarů na veletrhu Salima 2016 v Brně.

České a moravské pivní koruny

Zlaté koruny

Klášterní pivovar Strahov, Praha

Kounický pivovar, Kounice

Pivovar Clock, Potštejn

Pivovar Kocour, Varnsdorf

Pivovar Matuška, Broumy

Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice

Pivovar Modrá hvězda, Dobřany

Pivovar Permon Sokolov

Pivovarský dům Praha

Pivovarský dvůr Zvíkov,

Zvíkovské podhradí

Únětický pivovar, Únětice

Stříbrné koruny

Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha,

Praha

Joe´s Garage, Plzeň

Městský Podorlický pivovar, Rychnov nad Kněžnou

Pivovar Hendrych, Vrchlabí

Pivovar MMX, Lety u Dobřichovic

Pivovar Podlesí

Rodinný pivovar Bravůr, Loučná nad Desnou

Slavkovský pivovar, Slavkov u Brna

Zámecký pivovar Frýdlant

Zámecký pivovar, Ostrava-Zábřeh

Zámecký pivovar Mayzus, Chotoviny

Bronzové koruny

Hostinec a pivovar U Koníčka, Vojkovice

Petr Hauskrecht – Parní pivovar, Brno

Pivovar Cvikov

Pivovar Faltus, Česká Třebová

Pivovar Hostivar, Praha

Pivovarský dům, Ostrava

Pivovarský dvůr Purkmistr, Plzeň

Podklášterní pivovar Třebíč

Staňkův rukodělný pivovárek, Praha-Třebonice

Valašský pivovar v Kozlovicích, Kozlovice

Zámecký pivovar a hostinec, U paní Magdaleny, Všeradice

Pivni.info dostalo nabídku od mediálního partnera festivalu-časopisu PBA- jako první uveřejňovat aktuální zprávy z dění okolo akce. Zde je první „porce“ a v diskusi pod tímto blogem budou uveřejňovány postupně další informace, jak se k nám budou dostávat.

-Na festival se přihlásilo 35 pivovarů a Pivo, Bier & Ale, z nichž každý bude mít k dispozici, včetně PBA, dva kohouty, takže minimálně celkem 72 kohoutů a Pivo, Bier & Ale navíc lednici.

-Definitivně lze zatím potvrdit účast těchto pivovarů :

Pivovar Podlesí, Pivovar Hauskrecht, Zámecký pivovar Zábřeh Ostrava, Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha Praha, Pivovar Permon Sokolov, Pivovar Kocour Varnsdor, Pivovarský dům Praha, Pivovarský dvůr Zvíkov, Pivovar Purkmistr Plzeň a Zámecký pivovar Frydlant.

Piva těchto pivovarů budou k dispozici po celou dobu festivalu.

-Na stánku PBA bude „4.pípa“, na které po dohodě s Jirkou Bejčkem Stehlíčkem budou rotovat sudy (v počtu jednoho ks od pivovaru) a láhve pro „šťastnou hodinu“ (třeba jako na Zythosu). Celkově bude 10 až 15 pivovarů na čepu a dalších 15 v láhvové verzi. Zatím jsou jisté: Joe´s Garage Brewery Plzeň, Antoš Slaný nebo Pivovar U Dobřenských Praha.

-17. února od 14.00 do 16.00 Pivo, Bier & Ale vyhlásí vítěze degustační soutěže pro nejlepší craft pivovary u nás- Česká a moravská pivní koruna 2016. Filozofií soutěže je teze, že titul nejlepšího pivovaru si nikdo nesmí koupit, ale získat právem za to, co nabízí v láhvi, nebo v sudu. Celkem bude předáno 11 zlatých, 11 stříbrných a 11 bronzových korun.

-18. února se chystá "šťastná hodina " se slovenskými minipivovary.

A překvapení bude ještě víc.

-Výčepní zařízení zajišťuje, jako na Pražském Hradě společnost TC Bohemia včetně lednic.

Praha, 26. ledna: Na dnešní tiskové konferenci sdělil Jan Šurán, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, že v rámci současného označování piva dojde ke kompromisu. Označení „ležák“ (jako typ piva) zůstane pro kategorii 11° a 12°, svrchně kvašené pivo se bude označovat jako „plné pivo“. Jedná se tak o kompromis mezi pivovary a Ministerstvem zemědělství.

„S kompromisem jsme prozatím spokojeni, je zde ovšem velký prostor pro novelizaci a mám signály, že se situace bude znovu řešit. Momentálně nám jde především o nápravu tohoto nešťastného stavu, který u lidí ze zahraničí vzbuzuje přinejmenším úsměvy. To co nyní vznikne, nepostihne ale zcela trendy trhu a situace se bude dále vyvíjet. Nejedná se přitom jenom o mipivovary, i mnoho velkých pivovarů vaří piva typu ALE, stout …,“ uvádí Jan Šuráň.

Názvem „plné pivo“ přebíráme německou terminologii, ale Jan Šuráň se domnívá, že se tento název bude používat pouze v popisu piva, na předních etiketách budou specifikovány pivní styly. Nyní je především důležité vyjasnit si, co je to vlastně ležák. V současné době pod toto označení spadá i svrchně kvašené pivo a piva pšeničná. Ležák je ale druh piva, který je kvašen spodně, při nízkých teplotách a po procesu kvašení měsíc a déle leží. Ležák by tedy neměl být degradován na označení koncentrace, ale definován jako pivní styl.

„A krásné ležáky z minipivovarů můžete ochutnat třeba na festivalu v Brně,“ dodává Jan Šuráň. Ve dnech 17. – 20. února totiž v rámci veletrhu Salima 2016 proběhne poprvé festival minipivovarů i v Brně. V podobném duchu, jak jsou návštěvníci zvyklí z Pražského hradu. Je ale důležité zmínit, že se jedná o první profesionální pivní festival v České republice, který se koná pod střechou.

„V Brně se ještě nikdy nekonala takto koncentrovaná pivovarská akce, která nabídne více než 100 druhů piva a je zde velký potenciál růstu a vytvoření tradice. Pro návštěvníky je připraveno zázemí, profesionální oplachování skleniček, obsluha a degustační občerstvení,“ říká k prvnímu ročníku festivalu minipivovarů v Brně Dušan Pelikán, manažer mezinárodního potravinářského festivalu Salima.

Nejlepší piva z minipivovarů pak budou 19. března hodnocena na již desátém ročníku „Jarní ceny českých sládků“ na Zvíkově, což je největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě. „Posledního ročníku se zúčastnilo 400 piv z 93 minipivovarů, které soutěžily v 15 kategoriích. V letošním roce počítáme s až 500 vzorky,“ říká Jan Šuráň.

Před Jarní cenou českých sládků proběhne již tradičně valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, a jelikož boom minipivovarů stále sílí, dosáhne počet členů čísla 120. „Boom minipivovarů je typický pro celý svět, Česká republika není výjimka. Kdo se tomu chce bránit, brání se povodni. Tohle nejde zastavit a já odhaduji, že za pár let dosáhne počet minipivovarů čísla 1200,“ hodnotí Šuráň.

K této tiskové zprávě bych přidala pár informací, které na dnešní TK zazněly.

- další "kategorií" piv bude ještě "atypické pivo", do které budou spadat nejen radlery, ale též piva typu lambic

- do dvou let se počítá s další novelizací vyhlášky

- do Brna na festival minipivovarů je jich zatím přihlášeno 35, především z Brna a okolí, seznam se ještě doplňuje. Veškeré podrobnosti o akci budou v nejkratší době publikovány jak na stránkách Svazu minipivovarů, tak na www.salima.cz

-samotná akce bude probíhat na brněnském vystavišti v rámci veletrhu Salima v pavilonu A2

Pípa Beer Story je relativně nový podnik v centru Prahy, v Dlouhé ulici, v podstatě kombinace pivnice a pivotéky. Podle vlastních údajů nabízejí 150 různých láhvových piv a na pípě rotuje 8 čepovaných. Do vínku si dali ale též i činnost vzdělávací, jako např. přednášky o pivu či prezentace pivovarů. A první z nich se konala v úterý 19. 1., a Pivní.info bylo též mezi pozvanými. Napoprvé se prezentoval pražský pivovar Lužiny. Kdo shlédl podobnou akci v loňském roce v Pivoklubu, tak ví, o čem bude řeč. Zde však, na rozdíl od „pivně poučených“ návštěvníků Pivoklubu, zasedli u stolů ve značné míře „pivní laici“, což bylo patrno na vznesených dotazech. Shlédli jsme prezentaci o budování pivovaru i o jejich pivní filozofii. Majitele, pana Viléma Moravce, pak vystřídal sládek, pan Michal Novotný, který doprovázel slovem degustované vzorky pivovaru Lužiny. Celkem jsme ochutnali 5 piv z jeho portfolia:

Světlý ležák 11°, 4,52 % alk., který prý jde nejvíce na odbyt, se třemi druhy sladu a třemi druhy chmele. Kdo si vzpomíná, tak ten také vyhrál v jedné z degustací PRK.

Jantarový ležák 12°, 4,9 % alk., se čtyřmi druhy sladu a dvěma druhy chmele.

Märzen 13,7°, 5,5% alk., ptm.speciál se čtyřmi druhy sladu a dvěma druhy chmele.

Světlý speciál Beerstriker 14,5°, 6,1% alk., spodně kvašený, 2 druhy sladu i chmele, specielně vařený pro hardrockovou skupinu Doga, která je patronem pivovovaru.

Světlý LU-Ale 14,5°, 5,4% alk., 4 druhy sladu, 3 druhy chmele, typ belgického ale.

Všechna piva byla výborná, bez jakékoli vady. Mými favority se stal (ovšem ten už je z minula) světlý ležák a nově Märzen.

Podle slov zástupců podniku Pípa Beer Story se podobné degustace a představení pivovarů budou konat pravidelně.

Tento vskutku pravdivý a ze života vzatý výrok zazněl v Únětickém pivovaru. Dnes, 17. 11., ve 13 hodin, kdy zde byl slavnostně naražen únětický vánoční speciál. Polotmavá 13° nese rukopis nejvýznamnějšího únětického sládka Vladimíra Černohorského a nutno říci, že jeho nástupci rozhodně mistrovi ostudu nedělají. Po tradiční úvodní písni v podání únětického starosty, pana ing.Vytisky a uvítání přítomných hostů, se slavnostního narážení sudu ujal ředitel pivovaru, pan ing. Štěpán Tkadlec. Obsah naraženého soudku doslova mizel před očima, ostatně tomu tak je vždy v případě zdejšího výborného piva. Jak prozradila „Vyhláška Únětického pivovaru“, tak „na výrobu vánočního speciálu byly použity čtyři druhy ječného sladu (světlý plzeňský, mnichovský, karamelový a barvící) a kvalitní český chmel“.

Až do večera pak byl připraven pro návštěvníky, příznivce únětického piva, kterých se i přes nepříliš vlídné počasí sešlo značné množství, kulturní program. Program pro velké i malé. Nejprve hrála česko-americká bluesová skupina Dobré ráno Bluesband, kterou vystřídalo Klaunské divadlo Jeníčka a Mařenky s pohádkou O Sněhurce, dále pak Pivní automat a nakonec folkrocková veselice se skupinou Flám.

Pivovarští věří, že tento jejich speciál zpříjemní vánoční chvilky, plné pohody. Dovolím si jenom dodat, že pokud se ovšem do těch Vánoc nevypije. Nezbývá, než doufat, že navařeno je dostatečné množství, aby uspokojilo všechny zájemce.

Pivovar všem konzumentům jejich piva děkuje vtipnou cedulí, péefkou pro rok 2016:

Děkujeme Vám za Vaší žízeň!