Značka nejoblíbenějšího nealkoholického piva u nás přináší do své kategorie jedinečnou novinku. Jako první totiž začala uvádět na svých etiketách nutriční hodnoty. Nyní má tak každý, komu záleží na tom, co pije, možnost dozvědět se, kolik kalorií, tuků, cukrů, nasycených mastných kyselin a sodíku jeho oblíbený Birell světlý obsahuje.

Stále více Čechů se zajímá o zdravý a aktivní životní styl a sleduje pravidla správné výživy. Do té samozřejmě spadá i dodržování pitného režimu a výběr vhodných nápojů. Právě pro ně je Birell ideálním nápojem. Navíc je velmi vhodnou variantou také pro sportovce, ať již vrcholové nebo rekreační. Birell totiž příjemně osvěží, ale také rehydratuje a napomáhá organismu při regeneraci.

Birell tak právě pro aktivní Čechy přichází s novinkou – na svých obalech začal uvádět hodnoty GDA (Guideline Daily Amounts). Zveřejněním výživových hodnot chce svým spotřebitelům ulehčit a zjednodušit orientaci v této kategorii a vyjít vstříc současným trendům životního stylu. „Nutriční hodnoty jsou uváděny na mnoha potravinách a nápojích, u nealkoholického piva jsem se s tím ale zatím nesetkala. Přitom sledovat tabulku výživových hodnot se nejen vyplatí, mělo by být samozřejmostí, a to nejen kvůli kaloriím, ale i sodíku, cukrům apod. Uvádění nutričních hodnot na nealkoholickém pivu je určitě zajímavým a správným krokem,“ uvedla Iva Málková, odbornice na výživu a zdravý životní styl a zakladatelka sdružení STOB.

Birell je první a jediné nealkoholické pivo u nás, na kterém uvedené hodnoty zjistíte. „Značka je lídrem celé své kategorie, proto vnímáme jako jakousi povinnost přinášet do segmentu stále nové inovace. Věříme, že tuto novinku naši spotřebitelé ocení,“ uvedla brand manažerka značky Martina Kuncová. Jedinečnost nejoblíbenějšího českého nealkoholického piva není přitom jen v jeho osvěžující chuti. Jde také právě o jeho složení. Například oproti sladkým limonádám má jen polovinu kalorií – ve srovnání s kolovými nápoji si spotřebitel s půllitrem Birellu ušetří 600 kJ.

Nově se tedy spotřebitelé na plechovkách Birellu dozví nejen počet kalorií a dalších hodnot, ale také obsah procenta z doporučené denní dávky dané kategorie (tzv. DDD).

Zdroj> Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1040%22%3EZaj%C3%ADm%C3%A1te

Konference o obnově a využívání sladoven v Písku Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo. V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. Konference PRO památky 2011 se zapojuje do 6. bienále Industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky

Zdroj: Obnova.sk

http://www.obnova.sk/clanok/konference-o-obnove-vyuzivani-sladoven

Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

„Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...

Bystřice pod Lopeníkem, Lopeník, Březová, Hostětín, Šanov a Napajedla. Starostové právě těchto sedmi obcí se rozhodli, že 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, oslaví netradičně a přeci symbolicky – ve své obci či městě zasadí lípu a připijí si místním pivem Patriot. Autorem nápadu na založení nové tradice sázení Stromu republiky je Tomio Okamura, který má kořeny v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Události konce října 1918 se nesmazatelně zapsaly do české a slovenské novodobé historie a výrazně ovlivnily budoucnost obou národů. Přesto dnes lidé tento den nevnímají nijak výjimečně, a to ani na Slovácku, v jehož obyvatelích je národní cítění stále hluboce zakořeněno, jak je vidět například na udržování místního folklóru. „Abychom tuto skutečnost změnili, domluvili jsme se zdejšími starosty, že společně jako symbol zrodu první republiky zasadíme v každé obci český národní strom lípu. Rád bych, aby z toho vznikla nová celostátní tradice,“ sdělil Tomio Okamura, který je nejen autorem nápadu a převzal na touto akcí záštitu, ale také zasponzoroval veškerý nákup a dopravu všech stromů na místo sázení.

A protože český národ je národem pivařů, bylo jasné, že pěnivý mok nesmí chybět. „Regionální akce si žádá regionální pivo, proto jsme oslovili pivovar v Uherském Brodě, který navíc vaří pivo se symbolickým názvem Patriot. V tomto kontextu ovšem patriotismus přesahuje hranice Zlínského kraje a dostává národní rozměr,“ řekl Tomio Okamura.

Patriot je nepasterizovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj. „Jedná se o pivo charakteristické vyšší plností chuti, silným řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Jsem hrdý, že právě náš Patriot je partnerem akce, která si připomíná jeden z nejvýznamnějších českých svátků,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel a sládek pivovaru v Uherském Brodě v jedné osobě.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Ladislav Jakl je nejen tajemníkem prezidenta republiky, ale také rockový hudebník kapely Folimanka Blues a velký znalec piva. Vystudoval fakultu žurnalistiky, je autorem mnoha set článků a esejů o české i mezinárodní politice či médiích. Zatímco bigbeat je pro něj životním stylem, pivo a návštěvy hospůdek se staly jeho celoživotním koníčkem.

Vy jste také muzikant. Je hudba jen vaším koníčkem?

Pro mě muzika, big beat, není zájmová činnost, ale způsob života. Kdybych měl jakoukoliv jinou profesi, stejně vždy zůstanu muzikantem, a to i kdybych nehrál. Zato pivo je koníček. Ale koníček, kterému se věnuji detailně. Jezdím na různé světové pivní festivaly. Před 14 dni jsem byl na největší přehlídce malých speciálních piv na světě v Denveru, Coloradu. Po cestě zpátky jsem stihnul navštívit i Oktoberfest, který mi však připomínal více lunapark, než svátek piva. Tyto akce jsem navštívil také v Belgii nebo v naší republice. Jsem členem degustační skupiny. Říkáme si trochu nafoukaně První pivní extraliga a již druhým rokem anonymně testujeme české ležáky.

Na pivo se nedívám jako na nějaký obyčejný nápoj. Také mezi pivy najdete obdobu ústřic, lanýžů, kaviáru a nejen guláše, jak si někteří lidé myslí. V novinách vyšlo hodnocení, kde se na předních příčkách umístily hospody s obrovským výběrem zajímavých speciálních piv. Byl jsem jako jedním z hodnotitelů rád, že na těchto místech nefigurovaly hospody s jednou značkou z velké fabriky. Důležitá je také osvěta, aby se lidi nedívali na pivo degradujícím způsobem.

Proč jste si vybral právě pivo, kde vznikla motivace?

Pivo piju od mládí, patří i ke světu muziky, který vyznávám. Život české hospody mi byl vždycky blízký. Před 15 lety, v době, kdy začaly vznikat mikropivovary či restaurační pivovary a bylo již možné ochutnat i zajímavé světové značky, jsem se začal zajímat o vývoj pivní kultury.

Co pijete na státnických návštěvách?

Když jsem na nějakých oficiálních akcích, kde podávají vybraná vína, nezapomenu se zeptat, zda nemají nějaké místní pivo, které pak piju u stolu jako jediný. Po skončení programu, pokud je to možné, se převléknu a vytratím do místní hospůdky.

Jste žurnalistou, tajemníkem, rockerem, znalcem piva. Existuje něco, co neumíte a čemu byste se chtěl naučit?

Velmi rád cestuji, viděl jsem mnoho krásných míst nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Já ty krásy vidím, umím je najít, potěšit se z nich, rád bych se o ně také chtěl rozdělit, ale neumím fotit, proto bych chtěl být v příštím životě fotografem. Ale v tomto životě, až opustím dnešní práci zde, bych si rád založil svůj malý pivovar.

Zdroj: Dáma.cz | Autorka: Alka Hájková | Kráceno

http://kultura.dama.cz/clanek.php?id=17235

Plzeňskému Prazdroji se daří oživit další tradici z historie pivovarnictví. Před pěti lety se rozhodl vedle podpory bednářského řemesla začít znovu používat kovové pivní známky, za které dříve pivovarští dostávali tzv. deputátní pivo. Dodnes je Plzeňský Prazdroj jediným českým pivovarem, který umožňuje návštěvníkům Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí získat pivní mince*, jež mohou ve vybraných plzeňských restauracích směnit za pivo. Od roku 2006 jich bylo vyraženo již téměř 100 tisíc.

„Lidé na tradice slyší a s oživením směnného zvyku, kdy sládci získávali na příděl 3 litry piva za pivní známky, jsme jim připravili při návštěvě muzea i podzemí ojedinělý zážitek z pivovarské historie. Nikde jinde totiž deputátní pivo nedostanou, proto slaví mince takový úspěch,“ uvedl Martin Buchlovský z Pivovarského muzea.

Převážně kovové pivní známky sloužily jako zvláštní účelové platidlo využívané v českých pivovarech. Zaměstnanci za ně dostávali zaměstnanecké neboli deputátní pivo na sklonku 19. a v první polovině 20. století, i když poslední známky přetrvaly ještě na konci století.

Od podzimu roku 2006 ožívá tradice pivovarských známek díky Plzeňskému Prazdroji a Pivovarskému muzeu v Plzni. Razí se v hliníkovém, mosazném, měděném a stříbrném provedení. Hliníkové je možné dostat výhradně jako součást vstupenky do Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí a jejich nároky na počet jsou největší. V roce 2006 jich bylo vyraženo 32 600, o tři roky později bylo třeba razit dalších téměř 7 000 mincí. Měděné a mosazné pivní známky si mohou turisté či sběratelé zakoupit v Dárkové prodejně na nádvoří pivovaru či v Pivovarském muzeu, stejně jako stříbrnou minci. Asi polovina návštěvníků mince smění za pivo, ostatním poslouží jako upomínkový předmět.

Pivovarské muzeum vydalo od října roku 2006 již 75 tisíc kusů pivních známek. Plzeňské historické podzemí pustilo do oběhu 20 tisíc kusů.

Plzeňskému Prazdroji, který jako poslední pivovar ve střední Evropě udržuje a rozvíjí jinak zanikající řemeslo pivovarských bednářů, se tak daří úspěšně další oživovat další tradici z historie pivovarnictví.

*Každý zletilý individuální návštěvník Pivovarského muzea starší 18 let se zakoupením vstupenky automaticky získává hliníkovou pivní známku s označením Pivovarské muzeum o objemu 0,3 litru piva Pilsner Urquell. Každý zletilý zájemce o trasu Plzeňského historického podzemí si odnáší minci s množstvím 0,2 litru pivního speciálu Master, také v hliníkovém provedení.. Pivní známky pak lidé ve vybraných plzeňských restauracích mohou směnit za dané množství toho či onoho piva, nebo si je ponechat jako suvenýr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1039%22%3EPlze%C5%88sk%C3%BD

Dvanáctistupňový světlý ležák z Budějovického Budvaru slaví úspěch. Stal se totiž nejvýše oceněným pivovarem v kategorii ležáků na historicky první mezinárodní pivní soutěži v Izraeli The Beer International Recognition Awards 2011.

Budvar zároveň získal i ocenění „Czech Republic Grand Award“ pro nejlepší vzorek z České republiky. V soutěži bylo hodnoceno celkem 145 vzorků piva. Kromě piv izraelského původu byla v soutěži zastoupena piva z dalších osmi zemí, mimo jiné z Belgie, Německa nebo Irska. Českou republiku, jednu z pivních velmocí, reprezentovalo celkem devět značek.

„Věříme, že ocenění v soutěži výrazně pomůže rozvoji našeho exportu do Izraele. V této zemi se totiž loni velmi výrazně, o 47 procent, zvýšila poptávka po importovaných značkách piva a my chceme tento trend využít,“ uvedl obchodní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký východ Jiří Pokorný.

V Izraeli přicházejí pivu na chuť

Spotřeba piva v Izraeli je relativně nízká, zhruba 17 litrů na hlavu a rok, ale popularita tohoto nápoje výrazně stoupá. Pro konzumaci alkoholu neplatí v Izraeli žádná zásadní omezení.

„Velkou konkurenční výhodou pro export do Izraele je ale to, že naše pivo má košer certifikát,“ dodal Pokorný. Budějovický Budvar vyváží do Izraele pravidelně od roku 1995. V posledních letech tam exportuje kolem tisíce hektolitrů světlého i tmavého ležáku ročně.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248480-izraelci-ocenili-budvar.html?ref=stalo-se

V rámci projektu Holba Jeseníkům, včera vysadili hanušovičtí pivovarníci dalších 500 stromků. Iniciativa pivovaru Holba ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 7 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím cílem je především obnova lesních porostů v těžko přístupných oblastech horské krajiny Hrubého Jeseníku.

Zaměstnanci hanušovického pivovaru už vysadili na 3500 stromků, především v horské lokalitě Sedýlko a Vřesová Studánka. Jedná se o oblast v nadmořské výšce 1.200 m, dříve zasaženou kůrovcem a větrným polomem, kterou bylo třeba nově zalesnit původními dřevinami. Nejstarší „ pivovarnické“ smrčky tady už dosahují téměř metr a doplňují lesní porost v dané lokalitě. Zajímavá je i jejich vysoká ujímavost. Zatímco při běžné úkolové výsadbě se v těchto lokalitách ujme zhruba polovina sazenic, tady je to až 90 procent, což lesní správce Tomáš Pospíšil do jisté míry přičítá pečlivosti pivovarníků při sadbě.

Do nově vysazené smrčiny letos zaměstnanci Holby vysadili jeřáb ptačí, který se mezi smrky v malém vysazuje z důvodu melioračních a zpevňujících. Jde o opadavé stromy, nenáročné na půdu, které úspěšně rostou až k horní hranici lesa a bez problémů odolávají i nepříznivému počasí. Živí ptactvo, zvěř a také pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost ostatních savců, ptáků i hmyzu, pro život lesa velmi důležitou.

„Chceme zachovat přírodní bohatství Jeseníků i pro příští generace, proto se snažíme přiložit ruku k dílu. Stejně jako při výrobě piva i tady je pro nás odměnou hodnotný výsledek poctivé práce,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Zaměstnanci pivovaru Holba sadí stromky dobrovolně už sedmý rok. Na jimi vysázené porosty mohou návštěvníci Jeseníků narazit na cestě z Červenohorského sedla na Šerák, kde na ně upozorní informační cedule. Na stejné trase se nachází také naučná stezka, kterou pivovar podpořil ve spolupráci s CHKO Jeseníky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Prvním rokem se pivovar Primátor zúčastnil 3. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2011“ a hned obdržel diplomy pro obě svá přihlášená piva.

Jedenáctičlenná komise složená z renomovaných odborníků rozhodla o tom, že diplom Česká chuťovka 2011 získalo pivo Primátor Ležák 11%. Nejmladší pivo z široké produkce 13 druhů piv, která náchodský pivovar vyrábí, se stalo během dvou let jedním z nejprodávanějších. Svou oblibu si především získalo u návštěvníků gastro provozoven.

Druhým oceněním byl diplom Slow Food pro speciální pivo Primátor Polotmavý 13%, vynikající středně prokvašené pivo s originální harmonickou lehkou karamelovou chutí a vůní.

Do soutěže byly přijímány výrobky výhradně od českých výrobců, které musí obsahovat převážně tuzemské suroviny. „Hodnocena byla i další kritéria, která lze stručně charakterizovat slovy: dobrý, čistý, fair,” říká Markéta Flousková z náchodského Primátoru, a doplňuje, že důležitý je i regionální původ, odkud pochází všechny suroviny použité k výrobě, jakož i místní tradice uplatněné receptury. „Výrobkům, které bezpodmínečně splňují tyto principy je udělena cena Slow Food - a právě tu si odvezla naše speciální polotmavá 13%,” těší Markétu Flouskovou ocenění náchodského piva.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/nachodske-pivo-patri-mezi-ceske-chutovky20111022.html

Prodej piva TAMBOR, zejména ve dvorských hostincích, rok do roku stoupá, což vede místní pivovar k rozhodnutí, že je potřeba razantně zvětšit kapacitu ležáckého sklepa, aby nedocházelo k tomu, že v období léta je již tradičně pivovar minimálně na týden nebo deset dní “vypit”. Prodej piva v lahvích se úplně přes léto zastaví a piva bývá málo i do sudů!

Řešení je jediné a to investovat do rozšíření pivovaru. Do konce února 2012 ležácký sklep pivovaru TAMBOR naroste o 100%, tzn. na cca 1000 hl.

Komu zachutnalo místní pivo a kdo se je oblíbil? Jsou to zejména fandové různých sportovních oddílů či spolků bez rozdílu věku a pohlaví. A ty je potřeba odměnit za jejich přístup k “novému pivu na pivním trhu“ ve městě a okolí. Nejlepší odměnou jim může být, když pivovar aktivně podpoří sportovní oddíl, který mají oni tak rádi a značnou část svého volného času mu věnují. Lokální sport, lokální pivo a lokální fandové to patří a bude patřit k sobě.

Pivovar Tambor se tak stává novým generálním sponzorem královédvorského hokeje.

Co k tomu říká Majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský?

Za klinickou smrt označil nový generální sponzor královédvorského hokeje situaci v místním klubu. Před lety novou éru pod hlavičkou HC v oddíle zakládal, nyní se pod jménem svého pivovaru vrátil, aby hokeji pomohl v době nejhorší.

Vracíte se do klubu po několika letech. Jak vnímáte jeho situaci a s čím přicházíte?

Na opětovném příchodu jsem se domluvil s Martinem Lelkou, jenž se ve Dvoře o mužstvo dospělých stará. Nastínil mi situaci, která nebyla před sezonou vůbec jednoduchá. Hrozilo dokonce, že by mužský hokej ve městě skončil, což jsem nemohl dopustit.

K čemu lze situaci ve dvorském klubu přirovnat?

To je jednoduché. Pokud se třeba Vrchlabí po skončení první ligy muselo odrazit od píky a začít znovu budovat nový tým, tak my jsme také doslova na bodu nula. Skončila spousta hráčů, klub neměl finanční prostředky a je na nás, abychom pozici místního HC vrátili tam, kam patří.

V leckterém klubu přijde nový partner a vydrží třeba jen jednu, dvě sezony. Mohou se příznivci něčeho podobného obávat ve vašem případě?

Dohodli jsme se, že do hokeje vstupuji na pět let s tím, že poté se budeme bavit dál.

O vás je známo, že sport jako takový rád podporujete. Rozhodoval jste se dlouho, zda půjdete znovu i do hokeje?

To nebylo třeba. Z mého pohledu jde hlavně o to „Dvoráctví“. Navíc chci nějak vrátit podporu těm, kdo pijí naše pivo a těší mě, že právě oni nejvíc vděčí tomuto kroku. Třetím důvodem je fakt, že kultura a sport do Dvora Králové patří a pokud se nedokáže město samo postarat o sportovní dění, je třeba mu v tom pomoci.

Jak vůbec vnímáte postoj města ke sportu. Myslíte, že je dostačující a na úrovni?

To si samozřejmě nemyslím. Chceme s městem intenzivně jednat a nenechat sport v této rovině. Podmínky pro zajištění sportu jsou ve Dvoře tragické.

Prozradíte fanouškům i sportovní cíle?

Nejprve chceme klub stabilizovat, aby fungoval. Mě hlavně těší, že zde dostávají příležitost odchovanci, což v jiných klubech zvykem není.

Jistě budete hledat i cestu k fanouškům. Plánujete nějaký krok hned v prvním domácím utkání?

V neděli proti Nové Pace tým premiérově nastoupí v nových dresech. Fanoušků si velice vážíme a rádi bychom je pozvali do hlediště. Členové fanclubu, co chodí fandit do kotle, se mohou v neděli těšit na dárek, který neprozradím, ale rozhodně jim udělá radost.

Co říci závěrem? Snad jen to, že přejeme královédvorskému hokeji hodně vstřelených gólů a vítězství za vítězstvím a pivovaru Tambor, aby si zachoval kvalitu a hlavně chuť jeho piv.

Trefu do černého potvrzují i následující slova jednoho dvorského hokejového fanouška: "Jako fanoušek dvorského hokeje vám musím poděkovat, že jste nenechal hokej ve Dvoře zaniknout a vzal jste si klub pod křídla. Věřím, že jste neudělal špatně a nějakou tu sezonu nějakým způsobem zaštítíte. Teď se již v restauraci nebudu rozmýšlet jaké pivo si mám dát, teď už si budu dávat jen Tambora a věřím, že nebudu jediný, kdo takhle bude přemýšlet, že každým vypitým pivem taky trochu pomůžu místnímu HC Tambor D.K.n.L.. Jinak Vaše pivo mi chutná a teď bude ještě víc! Takže sportu zdar a dvorskému hokeji zvlášť..."

Zdroje: Krkonošský deník a Pivovar Tambor

Skleněná věštecká koule pro PR osobnost roku má nového majitele. Vítězem letošního ročníku, a tedy i nositelem titulu PR Manager roku 2011, se stal Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard, kterého potleskem odměnil plný sál hotelu Corinthia Praha. Poprvé v historii rozhodla o vítězi přímá volba expertů – přes 200 účastníků odborné konference PR Summit 2011.

Původně se počítalo s vícekolovou volbou, ale k té nakonec nedošlo, protože Mikulášek obdržel jednoznačnou podporu více než 30 procent všech hlasujících. On sám se zdál nejvíce překvapen. Upřímně přiznal, že to nepovažuje ani tak za svou zásluhu jako za ocenění opravdovosti toho, co pivovar Bernard dělá.

„Nejlepší PR akce jsou ty, které nevznikají primárně jako nutnost dávat o firmě vědět. Je to spíš tak, že cítíme potřebu něco změnit či na něco reagovat, a tomu v tu chvíli podřídíme naši komunikační kampaň. A zdá se, že tu opravdovost nám lidé věří,“ okomentoval volbu Mikulášek.

Výběr adeptů vzešel z dvacetičlenné poroty složené z profesionálů v oblasti PR, médií, zadavatelů i akademické sféry. Mezi sedmi nominovanými osobnostmi se kromě Mikuláška objevili Aleš Ondrůj ze Student Agency, mluvčí Vodafone Miroslav Čepický, šéf Ewing PR Jiří Hrabovský, ředitelka komunikace České spořitelny Klára Gajdušková, mluvčí PPF Milan Tománek a Pavel Vlček z ministerstva průmyslu a obchodu.

Největšího oborového summitu PR se zúčastnila zajímavá struktura delegátů, tvořená jak ze zástupců agentur, tak především in house manažerů komunikace. Díky tématu PR očima CEO představovali více než desetinu účastníků generální ředitelé firem napříč segmenty.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/2ojoamn3ptj112r51iyy1bwln/detail.jsp?id=104020&isfulltext=1

Ode dneška se ve více než stovce vybraných restaurací a pivnic po desetiletích objeví krušovická Desítka z ručně načesaného chmele. Ten prošel rukama čtyř stovek nadšených brigádníků, kteří letos zavítali do chmelnic na Rakovnicku a zavzpomínali na chmelové brigády. V pivovaru Krušovice pak z čerstvého, ještě zeleného chmele uvařili 2000 hektolitrů Ručně česané Desítky.

Krušovická Desítka z ručně načesaného chmele se bude prodávat výhradně sudová. Ochutnat ji můžete ve více než stovce restaurací především ve středních Čechách a v Praze. Základem receptury je krušovická Desítka, která se vaří nad poctivých deset stupňů a získala už řadu ocenění na pivních soutěžích. Odlišností je právě způsob chmelení.

Vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák přizval k závěrečnému chmelovaru i účastníky Krušovických chmelových brigád, kteří se sběru chmele osobně zúčastnili.

„Chmel nám přivezli přímo z chmelnice do pivovaru před měsícem. Vzal jsem brigádníky na varnu, aby mohli za odměnu přidat svůj chmel do mladinové pánve,“ popisuje Tomáš Kosmák, jak desítka vznikala.

Ručně se chmel česal naposledy v 60. letech. Dnes je česáčů na chmelnicích pomálu, většinu práce převzala mechanizace. Přesto krušovický pivovar zorganizoval pro pivní nadšence zážitkové brigády při jarním zavádění i podzimní sklizni. V chmelnicích se vystřídaly čtyři stovky dobrovolníků. Mnozí z nich pamatují státem organizované studentské brigády, pro ostatní byl zážitek z chmelnice premiérou.

Slavnostního naražení prvního sudu s Desítkou z ručně česaného chmele se zúčastnili starostové chmelařských obcí, farmáři, hospodští z regionu, zaměstnanci pivovaru i někteří česáči.

„Chmelovými brigádami prošly tisíce lidí, dodnes jsou legendou. Navíc jsme národ pivařů a nejlepší chmel na světě roste tady kolem nás. Tradici chmelařství chce pivovar udržovat i formou zážitkové turistiky. Koneckonců, krušovický pivovar byl sám dlouho významným pěstitelem chmele,“ připomíná krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Další účastníky krušovických chmelových brigád přivítají chmelnice už v březnu příštího roku. Informace najdou zájemci na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Krušovice

Lídr pivovarnického trhu chce využít rostoucího zájmu o netradiční pivní značky. Chystá novinku, pro kterou si na Patentovém úřadu nechal zaregistrovat značku Fenix. "Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Konkrétní plány prozrazovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Speciální netradiční značky piv lákají stále víc pivařů. Dosud byly doménou především malých a nejmenších minipivovarů, pro velké pivovary jsou spíš okrajovou záležitostí. Už letos v létě ale zaznamenala dvojka pivovarnického trhu Pivovary Staropramen nevídaný úspěch s „pivní limonádou“ Lemon Cool, obdobou německého radlera.

Staropramen nestíhal vařit další tisíce hektolitrů nad původní očekávání. Ukázalo se, že radler – klasické pivo smíchané nejčastěji na polovinu s citronovou limonádou nebo spritem – může být i v Česku hitem, zejména mezi mladými lidmi. Do určité míry roste zájem i o pšeničná piva.

Zřejmě podobnou cestou se chce pustit i Prazdroj. Jeho zástupci ale odmítají na adresu chystané značky cokoliv konkrétního říci. Podle zdrojů z pivovaru by se mělo jednat právě o radlera nebo pšeničné pivo. „Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Inovace jsou určitě na pořadu dne, ale konkrétní plány prozrazovat nebudeme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Obliba speciálů závratně roste

Speciální a netradiční piva - tedy nad 13 stupňů nebo svrchně kvašená (české ležáky jsou jinak spodně kvašené) nebo různě ochucená piva - tvoří v celkové produkci piv v Česku sotva patrný zlomek – necelého půl procenta z roční celkové produkce 17,6 miliónu hektolitrů. Jejich odbyt ale roste geometrickou řadou. Za letošních prvních sedm měsíců je meziroční nárůst o 69 procent.

Nejde jen o rostoucí značku Lemon z produkce Staropramene, ale i právě zmíněná pšeničná piva, jaká – na rozdíl třeba od Bavorska – v Česku dosud příliš tradici nemají. Pšeničné pivo, jaké vaří například pivovar v Černé Hoře nebo náchodský Primátor a některé další menší pivovary, je v poslední době na vzestupu i u nás.

"Ročně nám prodej pšeničného roste o nějakých 20 až 25 procent. Ale není to většinové pití, bez výraznější reklamy se prodeje podobných značek prosazují těžko,“ říká Josef Hlavatý, ředitel náchodského Pivovaru Primátor, kde se vaří 13 druhů piv a z toho většina právě různých speciálů.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde o logický trend v čase krize a stagnujících prodejů, kdy se pivovary snaží zaujmout spotřebitele čímkoliv, co je nové. „Speciální piva nebudou nikdy na českém trhu dominantní, ale jejich podíl určitě bude dál narůstat,“ myslí si Veselý.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53271560-obliba-netradicnich-piv-roste-prazdroj-chysta-specialni-fenix

Nejpopulárnějším pivem mezi novináři na základě výsledků ankety Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a.s. Anketu organizoval Český svaz pivovarů a sladoven, který formou dotazníků oslovil více než 370 představitelů všech druhů médií od tištěných po elektronická, od zpravodajských přes společenská po odborná.

„Výsledky ankety potvrzují, že vedle piv, která jsou v popularitě mezi novináři stálicemi, se de facto pokaždé objevují piva nová,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivovary mohou být výsledky zajímavým signálem o tom, jak je jejich pivo vnímáno v tak významné oblasti lidské činnosti, jakou představuje mediální scéna a názory novinářů,“ doplnil Jan Veselý.

Další anketou, jejíž výsledky byly podobně jako ty výše uvedené vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva 2011 u příležitosti oslav patrona českých pivovarníků a sladovníků 29. září 2011 v Praze, byla Dámská pivní volba. Ve druhém ročníku, kterou vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven, šlo o to najít nejpopulárnější značku piva mezi ženami v České republice. Vítězem se opět stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. a obhájilo své loňské prvenství. Na druhém místě skončilo pivo Svijany, které je vyráběno v Pivovaru Svijany, a. s., a na třetím místě se umístil Pilsner Urquell ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Celkem bylo ženami nominováno 33 piv z produkce velkých a malých pivovarů i minipivovarů.

Anketa, která podle dostupných informací nemá ve světě obdoby, se mezi dámskou částí naší populace vyhlašuje na památku a jako projev uznání Janě Herodkové in memoriam. Jana Herodková, profesí novinářka a zakládající členka a první prezidentka Prvního dámského pivního klubu, se o klub významně zasloužila. Anketa letos proběhla ve dnech 1. až 9. září 2011 a mohly se jí účastnit členky Prvního dámského pivního klubu a dále sympatizantky, jimž byla účast na anketě členkami klubu nabídnuta, neboť je o nich známo, že kvality piva vřele oceňují.

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo.

Zdroj: Žena podnikatelka | ČSPaS

http://www.zena-podnikatelka.cz/lifestyle/vareni/nejpopularnejsi-piva-mezi-zenami

Rodinný pivovar Bernard upravil logo po dvaceti letech od chvíle, kdy značka vznikla.

„Autorem původního loga je Vladislav Horecký, který jej tvořil doslova na koleně. Odvedl vynikající práci a jeho logo nás provázelo po celých dvacet let,“ říká Stanislav Bernard a pokračuje: „Logo si však zasloužilo omladit, aby lépe rezonovalo se značkou. Výborně se jeho úpravy zhostil designer Štěpán Malovec, který citlivě zvýraznil některé detaily.“

Nové logo Rodinného pivovaru bude představeno při oslavě dvacátého výročí vzniku pivovaru, která se koná 22. 10. 2011. 26. října 2011 tomu totiž bude dvacet let, kdy Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili zkrachovalý humpolecký pivovar v malé privatizaci.

„Může se zdát, že po dvaceti letech člověk v sobě těžko hledá motivaci k tomu jít dál, ale máme další sen – vytvořit značku, která má svůj příběh, je něčím výjimečná, má jasný vlastní názor. Značku kultovní“, píše spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard ve čtvrtém čísle magazínu Vlastní cestou.

Nahoře logo staré, pod ním jeho nová, upravená podoba:

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/zpravy/pivovar-bernard-meni-logo-709532

Pivovar Litovel uvedl do provozu novou kotelnu, která si vyžádala investici 10 milionů. Jedná se o moderní zařízení s pozitivním dopadem především na životní prostředí.

Provoz s kapacitou 4,6 tun páry za hodinu spolehlivě zásobuje celou výrobu a navíc dokáže uspořit až pětinu spotřebovaného zemního plynu, nutného pro výrobu páry. Je to především díky moderním rekuperačním jednotkám, které zajišťují zpětné využití energie z odcházejících spalin a tím výrazně snižují její spotřebu. „Ekonomicky jde o investici s dlouhodobou návratností, o to větší je ale její dopad ekologický,“ říká ředitel pivovaru Lumír Hyneček a poukazuje na zodpovědný přístup podniku k životnímu prostředí. Dříve v pivovaru dokázali zpětně využít pouze malou část energie, dnes je toto množství násobně vyšší. Provoz nové kotelny navíc dále sníží množství emisí oxidů uhlíku a dusíku, které zatěžují ovzduší.

Do úsporných technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí investoval pivovar Litovel více než 20 milionů korun v posledních dvou letech. K nedávno realizovaným projektům patří například i nové teplovodní hospodářství varny pivovaru.

Pozitivní ekologický dopad má například i to, že se většina piva Litovel vypije „ doma“, to znamená v olomouckém regionu, kde se také vyrobí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Je to neuvěřitelné, ale Češi mění své pivní zvyky. Hospody, kde si točíte sami, se sice dvakrát nechytly, ale jinak je nových úspěšných trendů celá kopa. Vybrali jsme ty nejvýraznější.

Pivo přímo z tanku

Poslední restaurační hit. Jestli máte pivo rádi, tak jste si nemohli někde už neloknout přímo z tanku. Všichni o tom básní. Kde je rozdíl proti sudu? V tanku se pivo nejméně „třese.“ Jde rovnou z tanku v pivovaru skrz cisternu do dobře ošetřeného tanku v hospodě. Do prémiových hospod je začaly pivovary navážet už na přelomu tisíciletí. Pravý náraz ale zažívají během posledních pár let, kdy počty tankových pohostinství každoročně rostou o stovky procent. Hostinský sice musí tank po naražení vytočit během týdne, ale málokterý s tím má problémy, protože dobře natočená tanková Plzeň spolehlivě přesvědčí i ty nejzavilejší „sudaře“. A pozor – tankové pivo je ryze česká specialita, kterou nikde jinde na světě nenajdete.

Hospody s širokou nabídkou piv

Konečně jsme ze světa odkoukali jednu pozitivní záležitost. Tedy že v hospodě nemusíme nutně pít výhradně pivního giganta, ale máme možnost vybrat si z několika značek. Hospoda, kde mají víc druhů, ještě snad nikdy poctivého pivaře neurazila. Směřujeme prostě k ochutnávání všeho druhu.

Pivo s příchutí

Banánové, švestkové nebo kávové pivo bylo před pár lety výsadou pár speciálních hospod s mikropivovary, které ale žily z turistů a poctivý pivař je obcházel se zacpaným nosem. Dnes se díky nastupující generaci pivních neznabohů začínají ujímat i u nás, ale stále jde především o vývozovou záležitost.

Jiná piva

Donedávna bylo v Čechách nemyslitelné jiné pivo než ležák plzeňského typu. Časy se naštěstí mění, a když se v hospodě přeptáte třeba po nefi ltrovaném nebo kvasnicovém, neriskujete, že vás výčepák vezme hadrem přes kušnu. Co víc, často můžete narazit v pivním lístku i na úplné speciály, jako je pšeničné, silně chmelené, s vysokým obsahem alkoholu, uzené, a leckde vám natočí i pivní zmrzlinu. Kdo neváhá zalovit ve šrajtofli, může si dát třeba lambik – spontánně kvašené přírodní pivo bez přidávání kvasinek nebo trapistické pivo uvařené mlčícími mnichy.

Nealko

Tytam jsou doby, kdy jediná možnost pro pivamilovné řidiče bylo Pito, které se v rozporu se jménem moc pít nedalo. Dnes se bez nealkořady skoro žádný pivovar neobejde a na celkové spotřebě pivních drinků se nealka podílí skoro pěti procenty.

V jejich prospěch je potřeba říct, že jsou jednak zdravá – nealkoholické pivo je v podstatě přírodní iontový nápoj bez konzervantů a s polovinou kalorií, než plave v kokakolách. A taky už to chutná skoro jako pivo. Kromě nejvyšší spotřeby alko piva na hlavu jsme už taky druhý stát na světě v konzumaci piva nealko. A to po Španělech.

Piva ředěná limonádou, frisca a coolery

Kdysi jsme si při představě piva naředěného sladkou brčou ťukali prstem na čelo a pak jsme si ten prst ještě strčili do krku. Na pivních zahrádkách ale dnes výčepákovi nepřijde vůbec divné, když si necháte natočit do půllitru desítku půl na půl s limčou. Pivo jako partydrink je úlitba nové free generaci, která neumí ocenit kouzlo posezení v klidné hospůdce s blikající televizí v rohu a napěněným škopkem na igelitovém ubrusu. Vyžadují vydesignovanou lahvinku, se kterou lze pobíhat po klubu, a ovocnou svěžest, po které jim nebude táhnout ze chřtánu chmelový odér. A jsou ochotni za to vypláznout pade za dvě deci, na což pivovarští slyší moc dobře.

Pivo v plastu

Díky plnicím technologiím a materiálům prý ani nejzkušenější pivař nepozná škopek nalitý z plastu. Navíc ho můžete znovu zašroubovat. Pravověrní fajnšmekři ale pořád nad igelitkou ohrnují nos a nedají dopustit na sklo. Jedenapůllitrový Sládkův Měšťan je na trhu už 10 let, stejně jako desítka od Zubra či z Nové Paky. Dlouho šlo ale o okrajovou záležitost. Rozmach piva v plastu začal někdy koncem roku 2008, kdy skupina Heineken masivní kampaní přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná, speciálně vyrobená PET lahev kvalitu piva udrží a je pohodlnější na manipulaci. Dneska tak už má pivo v plastu kdekdo. Mimochodem – v roce 2010 poprvé v historii objem piva stočeného do skleněných lahví (46 %) přesáhl objem stáčený do sudů (45,3 %). V plechovkách ho šplouchá 3,1 %, v cisternách 2,8 % a PET lahvích 2,8 %.

Zdroj: Čili Chilli

http://www.cilichili.cz/file/u/archiv/cilichili-c83-10-2011.pdf

Potkali jste v sobotu v prosluněné Praze spěchající tříčlenné hlídky ve vojenských uniformách z dob Františka Josefa I.? A zdál se vám jeden z vojáků tak nějak povědomý? Pak jste narazili na 18. ročník Memoriálu Matěje Kuděje, jehož tradičním účastníkem je mimo jiné i tajemník prezidenta Ladislav Jakl. A Blesk byl u toho.

To, co se na první pohled může jevit jako klasická »tour de bar«, má nejen pevné historické kořeny, ale i jasně daná pravidla – tříčlenné skupiny, devět hospod, minimálně dvě velká piva v každé z nich a co nejkratší čas. Nikoho asi nepřekvapí, že právě Jaklův tým má za sebou už 13 vítězství. Letošní hodina a dvacet minut mu stačila jen na druhé místo. „No jo, holt už nás poráží mládí,“ konstatoval pro Blesk pobaveně Jakl. I druhá příčka je ale velký úspěch. Několik hlídek totiž do cíle vůbec nedorazilo!

Všechno vypuklo ve dvě hodiny odpoledne slavnostním zahájením na pražském Pohořelci. Vyráželo se v tříminutových intervalech, Jakl pro svou skupinu vylosoval startovní číslo jedna. „Chtěl jsem se na to už letos vykašlat a projít si trasu pěkně v klidu. Ale když už jsem měl tak šťastnou ruku, museli jsme se do toho opřít. Startovat první je totiž obrovská výhoda,“ vysvětlil a opřel se do toho opravdu s vervou. Svižnou chůzí se Jaklův tým proplétal mezi turisty na jednotlivá pivní stanoviště. O generaci mladší reportéři Blesku měli co dělat, aby jeho hlídce stačili. Dvě, hlásil Jakl obsluze už od dveří. A když se mu zdálo, že některý z kolegů příliš zdržuje, pomohl mu s jeho půllitrem.

V 16:20 hod. dorazila skupinka do cílové hospody U Pivrnce. V rychlosti »padla« poslední dvě soutěžní piva a pak už se pilo jen tak mimo soutěž.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Pavel Hofman

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161101/klausuv-muz-jakl-v-piti-piva-se-vypil-na-bednu-vitezu.html

V milevském domě kultury se v pátek a v sobotu večer konají třetí pivní slavnosti.

Dobré pivo a příjemnou zábavu, to by měly podle ředitele Domu kultury Milevsko Víta Kratochvíla nabídnout třetí pivní slavnosti. Ty se konají v pátek a v sobotu večer.

„Na akci bude zastoupeno osmnáct pivovarů, vesměs minipivovarů či menších pivovarů,“ řekl Vít Kratochvíl. Své pivo tu budou například nabízet pivovary Ježek, Poutník, Platan, Rychtář, Klášter nebo Černá Hora.

Chybět nebude ani Svět piva, Pivní galerie z Letů. „Letos to budou naše druhé slavnosti. Největší zájem byl loni o ochucená piva, třešňové a konopné. Lidé se pro ně vraceli. Budeme je nabízet i letos,“ řekla Hana Krátká, majitelka letské pivní galerie. „Do Milevska jezdíme hlavně z reklamních důvodů, aby se o nás vědělo. Také jsou tam fajn lidé,“ dodala.

„Pivní program“ v pátek doplní hudební produkce v podání kapely Elizabeth, v sobotu pak vystoupí kapely RM band a MySky. „V pátek budou mít návštěvníci možnost zhlédnout výstavku a soutěžit s klubem sběratelů pivních suvenýrů Parkán Tábor,“ doplňuje ředitel milevského domu kultury.

Součástí slavností bude i degustační soutěž. „Letos bude probíhat jinak. Každý ze zúčastněných pivovarů má možnost nominovat jeden ze svých produktů do kategorií ležák, výčepní pivo a speciál. Hodnotící komise rozhodne degustací o vítězích v jednotlivých kategoriích a ten získá ocenění, plaketu,“ představuje soutěž ředitel pořádajícího domu kultury. „Návštěvníci budou mít možnost si zvolit pivovar sympatie,“ dodává Kratochvíl.

Loni v porotě degustační soutěže zasedli obyvatelé města. Na jednotlivých vzorcích piva hodnotili vůni, vzhled a chuť. Nejvíce bodů získal dvanáctistupňový kvasnicový Samson, na druhém místě skončilo sedmnáctistupňové sváteční polotmavé pivo Opat Broumov a třetí místo patřilo dvanáctistupňovému výročnímu ležáku ze Zvíkovského Podhradí.

Milevské dvoudenní pivní slavnosti začínají jak v pátek, tak i v sobotu v devatenáct hodin a končí ve dvě hodiny ráno. Vstupné po oba dny je padesát korun.

Zdroj: Písecký deník | Autorka: Klára Černá

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi-20111017-pivo.html

Cyklojízdy na konec sezóny, kterou uspořádal pivovar, se zúčastnilo kolem šedesáti lidí.

Sobotní ráno nabídlo nádherné slunce, ale v trávě už se velmi často objevil šedivák. Ten také nepředvídal žádnou velkou účast na milé akci, kterou pořádal nymburský pivovar na závěr cyklistické sezóny. Dostala příznačný název Cyklozavírák.

K pivovaru se ale nakonec k překvapení přítomných sjelo kolem šedesátky lidí. „Támhle je těhotná paní sládková a od té dostanete maličkost,“ znělo z amplionu. Každý dostal z rukou paní sládkové Valentové samolepku s logem akce a malou plastovou zátku, která slouží jako zavírák. „Jen aby to na manželku nepřišlo dneska,“ měl obavy sládek Bohumil Valenta před startem.

Téměř přesně v půl jedenácté se peloton vydal po levobřežní cyklostezce do Píst a odtud stále lesy až do Kerska, kde byla první zastávka v Hájence. Sice nebyla na talířích vidět šípková omáčka ani kančí se zelím, ale ze zadní části zahrady voněly čerstvě ohřáté klobásky na grilu a mnozí cyklisté neodolali. A to ještě netušili, jaké překvapení je čeká uvnitř. Na talíři se na ně smály čerstvé krajíce chleba se škvarky a cibulí. Po vyřešení dilema, co si dát k jídlu, pití bylo téměř ve všech případech jasné, vyrazili účastníci netradiční jízdy do semické hospody U Irenky.

Na druhé občerstvovací stanici už byl cyklistický balík řádně roztrhaný. Někteří totiž ještě dopíjeli pivní mok v Kersku, jiní si nechali dát jen razítko na pivní tácek a razili dál. Udělali ale trochu chybu, protože venkovní teráska u hospody skýtala velmi příjemné sluneční paprsky na propocená záda.

Cesta ze Semic vedla přes polní cestu směrem k Labi, ale naše skupinka se tam lehce zamotala. „Tady je cesta stále horší. Už se tu ani nedá jet. Musíme se asi vrátit,“ přemýšleli cyklisté, když se najednou dostali do lesa bez značené cesty. „Musíme jet tudy", zakřičel na ostatní první, který se vrátil o několik desítek metrů, aby zjistil, kde se stala chyba. Celou trasu totiž den před jízdou projel sám sládek Valenta s kamarádem, aby ji vyznačili buď barvou červenými šipkami na silnici, nebo červenými fáborky z krepového papíru na větvích stromů či keřů. A jeden z nich právě první skupinka přehlédla.

Konečně normální cesta u Labe. Před cyklisty se objevuje silueta litolského mostu, který je jakousi polovinou odjeté trasy. Tam museli účastníci jedinkrát vzít kola „do horkých“ a vystoupat a na druhé straně mostu zase sejít schody na druhou stranu břehu řeky Labe. Odtud pokračovala trasa na slunci podél řeky do Ostré. Kdo to na této straně Labe zná, ví, že tu je mnoho chatek. A právě v sobotu tu bylo velmi živo. Aby také ne, když teploměr na slunci ukazoval přes dvacet stupňů!

Jezdci pokračovali dál kolem jezera v Ostré a podél řeky objeli mydlovarský les. Za ním se dali lesem doleva a po polních cestách se dostali až těsně před Kostomlaty, kde je v Sokolovně čekala další ochutnávka postřižinského piva. „Je to moc fajn akce. Už jsem jel na jaře Votvírák. To ale bylo mnohem víc účastníků. Asi kvůli venkovní teplotě. Vždyť dneska ráno už byl přízemní mráz. A ne každému vyhovuje, když musí jet na kole oblečený jako na běžky,“ nechal se slyšet jeden z účastníků.

Ať byl důvod nižší účasti oproti jaru jakýkoliv, ti, kdo nejeli, prohloupili a ti, co se odvážili při ranní námraze přecejen vyrazit, si to krásně užili. A všichni se těší na jaro, kdy odemknou novou ckylistickou sezóu 2012.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník | Autorka: Milena Jínová

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/cyklozavirak20111016.html

1) Zlý časy (51 bodů)

Čestmírova 5, Praha 4-Nusle Otevřeno: po–čt: 11–23.30, pá: 11–01, so: 17–01, ne: 17–23 h

V současnosti jedna z nejvíce kultovních pivnic v Praze. Na 24 pípách se zde střídají piva z malých a středních pivovarů původem jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Kdo by si nic z toho nevybral, může využít bohatého pivkupectví a ochutnat lahvové lahůdky z celého světa. Vlajková loď Aliance P.I.V., sdružení nezávislých hostinských čepujících v restauracích pivo z mnoha pivovarů a představujících jednotlivá piva na pivních listech nad výčepem. Na první místo svého žebříčku hospod s nejlepším pivem dalo nuselský podnik hned pět hodnotitelů. "Výjimečný výběr, výjimečný genius loci. Tahle hospoda si navíc dokázala i přes velký věhlas zachovat svůj lokální charakter," domnívá se Jan Modrák, marketingový manažer společnosti Gamescape a člen První pivní extraligy, iniciativy pivních znalců, kteří pravidelně hodnotí nejlepší piva v různých kategoriích. "Příjemné prostředí a obsluha, která ví, co nosí," doplňuje tajemník prezidenta republiky a respektovaný pivní znalec Ladislav Jakl.

2) Zubatý pes (33 bodů)

Petrohradská 3, Praha 10-Vršovice Otevřeno: po–pá: 15–23, so–ne: 17–23 h

"Nejambicióznější hospoda v Praze," tvrdí o letos otevřeném podniku s nabídkou českých a zahraničních piv malých pivovarů na 15 pípách překladatel a publicista Max Bahnson, který ho zařadil na první místo svého výběru. Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela novým druhem hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani mainstreamové značky. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se pivo Opat potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkelleru či tradiční repertoár skotského BrewDog. "Sice strohé neútulné prostředí, ale výběr piv a péče o ně nemají v Praze obdoby. Piva jsou znalecky obměňována a výběr reaguje na novinky," myslí si o vršovickém podniku Ladislav Jakl.

3) První pivní tramway (29 bodů)

Na Chodovci 1a, Praha 4-Spořilov Otevřeno: po–ne: 14–24 h

Hospoda na konečné tramvaje číslo 11 na Spořilově, která byla kdysi budovou pro tramvajáky. Zde v roce 2004 vznikla takzvaná čtvrtá pípa: ke třem stálým pivům se na čtvrté pípě začaly střídat různé speciály. Od té doby podobný koncept převzalo a rozšířilo několik dalších podniků v České republice. "Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy. A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce," vyznává se ze své lásky ke spořilovské hospodě Jiřího Stehlíčka jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy, Milan Kabrna. "Z betonové boudy pro tramvajáky vykouzlil Stehlíček pivní bar s krásnou atmosférou. Na čepu bývá kolem šesti kousků, vždy něco hodně zajímavého. K tomu ohromující výběr prvoligových whisky a rumů a obsluha k zulíbání," hodnotí První pivní tramway Ladislav Jakl.

4–5) Lokál Dlouhá (21 bodů)

Dlouhá 33, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11–01, so: 12–01, ne: 12–22 h

Na podnik restauratéra Tomáše Karpíška si rychle zvykly stovky hostů, a tak nebývá snadné najít tady místo k sezení, zejména večer. K prvotřídně ošetřené plzni, kterou vám tady načepují i jako šnit (na jeden "zátah") nebo mlíko (pouze pěna), se tady servíruje poctivě provedená česká klasika: koprová omáčka, talián od uzenáře Dolejšího z Davle nebo krkovička na sádle. Vše v interiéru a designu 70. let, takže třeba polévku vám nalijí až u stolu z koflíku a pečivo před vámi přistane v umělohmotném košíčku. Příjemné je rovněž oddělení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Kromě atmosféry, piva a jídla hodnotitelé oslovení HN zdůrazňují také profesionální a zároveň příjemnou obsluhu. Hlavně v čase oběda se personál může rozkrájet, aby byl host spokojený.

4–5) Pivovar U Bulovky (21 bodů)

Bulovka 17, Praha 8-Libeň Otevřeno: po–čt: 11–23, pá: 11–24, so: 12–24, ne: 12–23 h

Pražská jednička v kategorii restauračních pivovarů s nabídkou skvělých piv a dobrou kuchyní. "Zkušenosti majitele a sládka Františka Richtera z Německa jsou zde nepřehlédnutelné," vysekl poklonu libeňskému Pivovar U Bulovky František Trantina, manažer vnějších vztahů Zámeckého pivovaru Herold. Podnik hned pod nemocnicí Na Bulovce, kde večer málokdy najdete volný stůl, vaří široký repertoár vynikajících piv bavorského typu, včetně pšeničných a bocků. Umí ale i speciály na způsob belgických trapistů či krieků. "Skvělé jídlo, skvělá atmosféra a vražedně dobrý tmavý ležák," nešetří chválou americký novinář Evan Rail, autor pivního průvodce Good Beer Guide Prague and the Czech Republic.

6) Pivovarský klub (19 bodů)

Křižíkova 17, Praha 8-Karlín Otevřeno: denně 11.30–23.30 h

Vedoucí provozu Aleš Dočkal pivu rozumí, je to profesionál v gastronomii, a proto je tento podnik se širokou nabídkou piv oblíbený mezi pivními fajnšmekry. "Na rozdíl od stejně kvalitního podniku Pivovarský dům má tato hospoda duši," myslí si František Trantina z pivovaru Herold. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, naleznete v karlínské restauraci minimálně dvě stě piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, například belgická a německá, ale třeba i z Polska, Bulharska a dalších zemí. "Jsem šťastný, že jsem v Pivovarském klubu štamgastem. Je tady nejpřátelštější a nejzasvěcenější obsluha v Praze," je přesvědčen novinář Evan Rail.

7) U Jelínků (18 bodů)

Charvátova 33/1, Praha 1-Nové Město Otevřeno: po–pá: 10–22, so: 10–18 h

O tom, kde se v Praze točí nejlepší plzeň, vedou pivaři věčné a nikdy nekončící spory. Že se jedna z nejlepších točí u Jelínků nedaleko stanice metra Národní, ale nepochybuje nikdo. Pivnice tu bývala už na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělý Plzeňský Prazdroj. Klasika, která má skvělou náladu hlavně přes den, kdy se ve výčepu střídají na stojáka pozoruhodné typy s neuvěřitelnými zkazkami. "Jako by se tady zastavil čas, což v některých ohledech nemusí být na škodu. Zahloubat si nad tímto úkazem doporučuji v zadním lokálku u umakartových, pozoruhodně úzkých stolů nad porcí skvělého taliána," radí novinář Josef Albrecht.

8–9) U Hrocha (13 bodů)

Thunovská 10, Praha 1-Malá Strana Otevřeno: denně 11–23 h

Miniaturní podnik na Malé Straně je neopakovatelný především díky své domácké atmosféře. Je to klasická pivnice, a tak zde nečekejte širokou nabídku jídel. To ale vynahradí vždy výborná plzeň a duch místností s gotickými klenbami. "I když tady bývá problém s místem, na jedno či dvě piva se tam dá vždycky vmáčknout a ono už to s večerem vždycky nějak dopadne," tvrdí novinář Josef Albrecht.

8–9) Lokál U Bílé kuželky (13 bodů)

Míšeňská 12, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11.30–24, so: 12–24, ne: 12–22 h

Mladšího sourozence Lokálu v Dlouhé ulici najdete v prostorách bývalé hospody Bílá kuželka v Míšeňské, jen pár kroků od Karlova mostu. Má vše, co ten první, navíc zde většinou odpadá hluk přeplněné hospody, kdy sotva slyšíte sami sebe. "Jeden z mála podniků, kam chodím vždy, když mám chuť na skvělé pivo, dobře ošetřené a s láskou servírované," hodnotí malostranskou hospodu restauratér Pavel Maurer. Pivo, jídlo a úroveň personálu vyzdvihuje rovněž novinář Miroslav Motejlek.

10) U Pinkasů (12 bodů)

Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1 Otevřeno: denně 10–23 h (pivnice), 11.30–24 h (bar, restaurace)

Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). "U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Panny Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou," básní Milan Kabrna, jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy. "Vynikající a vždy vzorně ošetřené pivo. Prostředí hospodské s důrazem na štamgasty," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53199710-10-pivnic-v-praze-kde-se-cepuje-nejlepsi-pivo-tady-je-kompletni-zebricek

Celníci minulý týden rozbili gang, který vydělával na nejoblíbenějším českém nápoji. Jeho členové totiž v malém pivovaru vyráběli pivo, které pak vydávali za dražší značku. Tím si přišli minimálně na 300 tisíc korun.

Celníci při zásahu našli 40 pivních sudů, které byly opatřené zátkami jiného pivovaru, jehož výrobky jsou dražší. Dalších 250 zátek teprve čekalo na použití.

"Škoda vzniklá majiteli práv byla zatím vyčíslena na 300 tisíc korun. Už jen za porušení práv duševního vlastnictví pachatelům hrozí trest odnětí svobody v trvání až dvou let," doplnil Barták.

"Naši specialisté provedli ve středních Čechách na sedmi místech domovní prohlídky, při nichž zadrželi šest lidí," popsal zásah mluvčí celníků. Jeden ze zadržených bude mít potíže se zákonem ještě z jiného důvodu.

"Jeden z nich měl v držení šest pistolí, z nichž dvě byly opatřeny tlumiči a měly vypilovaná výrobní čísla. Ke zbraním patřily i dvě tisícovky nábojů a množství pyrotechnického materiálu," přiblížil Barták.

Dá se tak očekávat, že trest pro majitele pistolí a nábojů bude o dost vyšší než u zbytku skupiny.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Zelený

http://zpravy.idnes.cz/gang-vyrabel-pivo-a-pak-ho-vydaval-za-drazsi-znacku-fw2-/krimi.aspx?c=A111013_125313_krimi_zep

Ještě než příští týden přivítá fotbalová Barcelona poprvé v historii soupeře z Plzně, mohou si tamní fotbalisté pochutnat i na jiné Plzni. Na té orosené. Šéfové plzeňského klubu spolu s primátorem posílají hráčům a funkcionářům katalánského klubu speciální zásilku piva Gambrinus i s podpisy hráčů.

Plzeňští fotbalisté v čele s kapitánem Pavlem Horváthem po středečním dopoledním tréninku zasedli ke stolům a začali podpisovat kartony plechovkového piva Gambrinus se speciálním potiskem.

Limitovanou edici piva připravil zdejší pivovar u příležitosti letošního 100. výročí založení klubu a hlavně kvůli účinkování Viktorie v letošním ročníku Ligy mistrů, kam se po zisku premiérového mistrovského titulu senzačně probojovala.

Plechovky mají na sobě logo FC Viktoria a výrazný slogan Věříme Plzni! Celkem pivovar distribuuje 250 tisíc plechovek do vybraných českých regionů, kde by měly být ke koupi od poloviny října.

Část plechovek, které fotbalisté podepisovali, poputuje už v nejbližších dnech do Barcelony. S tamním klubem se nyní Plzeň utká ve 3. a 4. kole základní skupiny Ligy mistrů.

Exkluzivní zásilku posílají jako dárek hráčům Barcelony a prezidentovi klubu Sandru Rosselovi plzeňský primátor Martin Baxa a prezident Viktorie Tomáš Paclík.

"K Plzni neodmyslitelně patří odjakživa pivo a v této době přispívá k věhlasu západočeského města také fotbal. Jsem přesvědčen, že plzeňské pivo je tím správným dárkem a reprezentantem našeho města," řekl primátor Baxa. Doufá, že prezident katalánského klubu a hráči ocení nejen kvalitu piva, ale i plzeňského týmu.

Viktorie se v Barceloně představí v rámci 3. kola základní skupiny Ligy mistrů ve středu 19. října. Odveta se uskuteční 1. listopadu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Aleš Tolar

http://fotbal.idnes.cz/plzensti-posilaji-fotbalistum-do-barcelony-specialni-zasilku-piva-1pf-/fot_pohary.aspx?c=A111012_151343_plzen-zpravy_alt

21 restaurací v Košicích, 3 restaurace v Bratislavě. V tolika podnicích můžete stále ochutnávat nymburské pivo.

Úspěchy nymburského pivovaru na prestižních soutěžích a výstavách se odrážejí také v exportu, který se stále rozšiřuje.

Jak je patrné, slovenští konzumenti piva jsou s chutí a kvalitou Postřižinského spokojení. „Celkem dodáváme na Slovensko pivo zhruba do 25 provozoven a trh se nám tam rozšiřuje. To určitě svědčí o spokojenosti s naším pivem,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

Podobně novou destinací, kde mají možnost ochutnat nymburský mok, je Maďarsko. Ovšem hitem je nymburské pivo nově také ve vzdálené Číně. „V poslední době odjely tři dodávky do Číny a objednané jsou další. Dodáváme tam lahvový ležák ve třetinkách i půllitrech a zájem je o další vzorky piva,“ pochvaluje si Benák.

Čína je tak nejvzdálelenější lokalitou, kde lze nymburské pivo ochutnat. „Je vidět, že i přes vyšší cenu, která je způsobena délkou dopravy, jim naše pivo chutná,“ doplnil šéf pivovaru.

Nymburskému pivu se daří i dalších zahraničních trzích. Po několika letech zásobuje například ruský trh. „Zvýšil se i export do Francie, kam kromě slabších piv do Marseille dodáváme pivo i do Paříže. Žádají si třináctistupňového Bogana,“ uvedl před časem Benák.

Zdroj: Nymburský deník | Autor: Miroslav Jilemnický

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/nb-pivovar20111012.html

Oslovili jsme patnáct znalců a milovníků piva, aby sestavili žebříček pražských podniků, kde podle nich dostanete nejlepší pivo. Podívejte se do fotogalerie na vítěznou pětici. Konečnou desítku nejlepších přinese středeční vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Každý z pivních znalců, kterého Hospodářské noviny oslovily, sestavil žebříček 10 hospod nebo restaurací v Praze, kde podle nich točí nejlepší (nejlépe ošetřené) pivo, a to bez ohledu na značku a "cenovou skupinu" podniku. U prvních pěti nejoblíbenějších určil pořadí, další už jen vyjmenoval.

Za umístění na první příčce dostal podnik šest bodů, za druhé pět, za třetí místo čtyři body, za čtvrté tři a za páté dva. Podniky uvedené bez pořadí dostaly po jednom bodu. Výsledný žebříček je součtem všech bodů od všech hodnotitelů.

Kdo hodnotil

Josef Albrecht, novinář

Max Bahnson , autor španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof)

Petr Buriánek, GMP specialista Zentivy, doma se zabývá vařením piva

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Milan Kabrna, grafik a programátor

Martin Kuciel, autor nejčtenějšího českého foodblogu Cuketka.cz

Pavel Maurer, autor gastronomického průvodce Grand Restaurant

Jan Modrák, marketingový manažer firmy Gamescape

Miroslav Motejlek, ekonomický novinář a gurmet

Vladimír Puštulka, foodkritik

Evan Rail, americký novinář, autor knihy Good Beer Guide Prague and the Czech Republic

Jiří Stehlíček, majitel pivnice První pivní tramway

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, spolumajitel firmy PIVO Praha

František Trantina, manažer vnějších vztahů zámeckého pivovaru Herold

Michal Tuháček, novinář

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle | Uvnitř odkazu fotogalerie a anketa

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53171720-unikatni-anketa-hn-nejlepsi-pivo-v-praze-cepuji-v-nuselske-pivnici-zly-casy

Kalendář regionálních pivovarů 2012 se právě dokončuje. Víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři mohla prezentovat? Máte zájem o výtisk Kalendáře na rok 2012?

O akci informujte a kalendář objednávejte u vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774

Pivovar Budějovický Budvar uzavřel tendr na reklamní agenturu pro dlouhodobou spolupráci. Pozici hlavní agentury obhájila agentura Kaspen/Jung von Matt, která ve finále výběrového řízení porazila sdružení Konektor. Předmětem tendru bylo vytvoření dlouhodobého komunikačního konceptu podle nové marketingové strategie značky (M&M 36/2011), s tím, že realizaci první kampaně plánuje Budvar na únor či březen příštího roku. Výběrové řízení společnost vyhlásila v únoru a zúčastnilo se ho celkem šest agentur. Vedle dvou finalistů ještě Hullabaloo, Proximity, Saatchi & Saatchi a VCCP.

Zdroj: Marketing & Media

http://mam.ihned.cz/c1-53143640-budejovicky-budvar-bude-pokracovat-s-kaspenem

O místní potraviny je stále větší zájem. Dokládají to farmářské trhy i nedávno zveřejněná celostátní anketa. A návštěvnost improvizovaného trhu, v který se včera odpoledne změnilo hlavní liberecké náměstí.

Právě tam byly zveřejněny výsledky soutěže Regionální potravina, kterou už loni vyhlásilo na podporu malých farem Ministerstvo zemědělství ČR.

Poněkud halasné vtipy herce Tomáše Krejčíře v roli moderátora i hudební produkce Martina Maxy sice vtiskly odpoledni punc lidové zábavy, přesto se však akce neminula cílem. Přiblížit co největšímu počtu lidí produkci kvalitních místních potravin. Připomenout, které z nich patřily k těm tradičním i receptury, podle kterých se vyrábí poctivě a v malém.

Za Františkem do Harrachova

Turistickým lákadlem je i nositel dalšího ocenění Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov. Cenu získali za světlý ležák František.

„Ačkoliv pro reklamu našeho piva neděláme ale vůbec nic, zájem o něj stoupá. Zatímco u skla se snažíme o co největší propagaci a prodej naopak klesá,“ svěřil se majitel František Novosad. Ke kvalitě jejich kvasnicového piva prozradil, že vychází nejen z tradiční receptury, ale podílí se na ní i neupravená voda z horského pramene. Při přebírání ceny zodpověděl i všetečnou otázku, proč sklárna čepuje svá piva do PET lahví.

“To je jednoduché. Původně jsme je stáčeli do skla, ale protože jde o piva nepasterizovaná, turisté si večer z auta vybírali jen prázdné lahve. Pivo bylo v kufru... Nepřejte si, kolik já si vyslechl nadávek,“ vysvětlil s úsměvem důvody. „Do sedmiček je stáčíme, protože půllitrové PET lahve se zákazníkům zdály prostě malé,“ dodává a zve příchozí do oblíbených pivních lázní. „Půl hodiny ve vaně, půl hodiny v zábalu a hned o půl roku omládnete,“ přesvědčuje.

Zdroj: Českolipský deník | Autorka: Jan Švecová | Kráceno

http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/domaci-potraviny-uz-zase-frci-a-lide-kupuji-2385.html

Tři roky provozu už má za sebou jeden z nejmladších výrobců piva u nás – Pivovar Chotěboř.

Ten během soboty otevřel veřejnosti brány svého areálu u výpadovky na Žďírec nad Doubravou. A dobrou náladu nezkazilo ani nevlídné počasí.

Zájemci si mohli s průvodcem projít celou výrobu, stejně jako vloni doplnily program zabíjačkové hody a lidé mohli ochutnat i novinku v podobě mírně alkoholického nápoje na bázi piva s příchutí limetky.

Chotěbořský podnik, jehož produkty se těší stále většímu zájmu veřejnosti, se také v brzké době dočká rozšíření své výroby.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor: Jakub Janáček

http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20111008ha-pivovar.html

Jeden z malých severočeských pivovárků - Kocour - sídlí ve Varnsdorfu a je úspěšný. Například vloni v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje, kraje Přemysla Oráče v kategorii „Pivo včetně nealkoholických piv“ obsadili varnsdorfští všechna tři první místa.

Jmenovitě - na třetím místě byl jejich Kocour – tmavý ležák, druhou příčku obsadil Kocour Weizenbock a zlatou palmu vítězství si odnesl Kocour Haka NZ Lager. Muselo být loni na sklonku léta ve Varnsdorfu veselo… a vyneslo jim to i pozvání k prezentaci na české ambasádě ve Vídni.

V letošní první degustační soutěži – Česká pivní pečeť v Táboře se Kocour taky neztratil, i když soutěžilo přes čtyři sta piv ze stovky pivovarů ze třinácti zemí. V kategorii pšeničných piv obsadili varnsdorfští 5. a 6. místo a v kategorii piv netradičních se Kocour Stout dokonce dostal na stříbrnou pozici.

Dost důvodů k tomu, abychom se do pivovárku ve Varnsdorfu podívali - nemyslíte?

Nedávna návšteva pápeža Benedikta XVI. v rodnom Nemecku inšpirovala berlínsky pivovar k výrobe vlastného pápežského piva.

Výrobcovia informovali, že počas zrenia piva hrajú ekologicky šetrnému ležiaku gregoriánske chorály. "Prisahám, že je to pravda," citovala agentúra DPA manažéra pivovaru Brauhaus Südstern Helmuta Kurschata. Ich pivo označil za "skvelé, horké plzenské (pilsner)".

Pivovar leží čo by kameňom dohodil od domova pápežského nuncia v mestskej štvrti Neukölln, kde pápež počas návštevy strávil noc.

"To nevidíte každý deň... Toto pivo má byť symbolom susedstva," povedal Kurschat. Pápež Benedikt XVI. ho však neochutná, pretože dáva prednosť vínu.

Zdroj: TV Noviny.sk | TASR

http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/berlinsky-pivovar-zacal-vyrabat-papezske-pivo.html

Od 10. října spouští Rádio Jihlava novou soutěž „Poklad Rádia Jihlava“, v níž se hraje celkem o 300 lahví piva. Stopy vedoucí k nalezení „lahodné odměny“ budou vyhlašovány od příštího pondělí každý den přímo ve vysílání. Výhra je ukryta v blízkosti posluchačů, tedy v obcích a městech Jihlavska. Lahve jsou samozřejmě uloženy mimo dosah dětí, navíc nemají žádný obsah, pro ten si výherci mohou dojít přímo do Rádia Jihlava, které sídlí v obchodním domě City Park Jihlava. Každý nálezce získá poukázku na šest točených, nefiltrovaných a nepasterizovaných piv přímo z čepu.

Zdroj: iHned.cz | Autor: Martin Petera | Foto: Rádio Jihlava | Kráceno

http://mam.ihned.cz/c1-53120870-radio-jihlava-ukrylo-poklad-300-lahvi-piva

Opuštěný lobečský pivovar, který pochází ze šestnáctého století, se opět vrátí k vaření vlastního piva. Měla by tam být i hospoda a kulturní sál. Počítá s tím společnost Riofrio Architects, která je majitelem objektu.

Rekonstrukci starého pivovaru, který měl v Lobči dlouhá léta tradici, zahájila společnost před třemi lety. Po nápadu stavbu opravit začal běh na dlouhou trať.

Když se před čtyřmi lety stala firma vlastníkem někdejšího pivovaru, musela se nejdříve zbavit stromů a náletů, které tam rostly. Některé ze stromů přitom byly i více než třicet let staré.

„Bylo to těžké, museli jsme všechno pokácet a vyndat kořeny, čímž se poškodila původní kamenná cesta na dvoře pivovaru, kterou teď zase budeme muset opravit,“ uvedl Pavel Prouza, který se na projektu podílí se svými spolupracovníky z Riofrio Architects.

Když se konečně podařilo odstranit všechny stromy i nánosy suti a dalších odpadů, které tam lidé dlouhá léta vozili, přišla na řadu studie rekonstrukce. Ta byla před třemi lety hotová. Pak ještě následovalo vypracování několika studií a na jaře roku 2009 byl lobečský pivovar prohlášen památkou.

Architekti, kteří objekt rekonstruují, se snaží dát všechno do původního stavu, alespoň v rámci možností. Moc toho tam totiž nezbylo.

„Lidé toho už hodně odvezli a zbořili, jediné, co tu z původních věcí zbylo, jsou tanky na studenou a horkou vodu, jinak je všechno ostatní dávno rozebrané. Dokonce i jedna budova,“ poznamenal Prouza.

Projekt je z velké části financován ze státních a evropských dotací. A právě proto na majitele pivovaru tlačí čas. Podle podmínek získaných dotací, které pokrývají skoro šedesát procent nákladů, musejí mít rekonstrukci hotovou nejpozději do června příštího roku.

Na objektu je přitom stále hodně práce. Omítky a zdi jsou vlhké, mění se velká část krovů, původní podlahy jsou značně poškozené a střecha na hlavním objektu je neúplná.

V současné době se spolu rekonstrukcí konají v Lobči i další akce. Pivovar je totiž jednou z rarit, které se zapojily do prvního ročníku Dne kultury. K dalším patří například zbytky barokních domů v Příbrami nebo architektura dvacátého století v Kolíně.

Během letošního září a října společnost v Lobči pořádala dvě prohlídky, které návštěvníkům přiblížily historii objektu, jeho současný stav a další plány do budoucna. Nabídly jim i kulturní představení. A obě se těšily velké návštěvnosti.

V budoucnu budou majitelé dále spolupracovat s památkáři a dokončí rekonstrukci objektu.

Návštěvníci se pak mohou těšit na lobečské pivo, které se tam po mnoha letech znovu vrátí.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586, pivovar byl tehdy zřejmě vybudován v rámci stavební aktivity Věžníků z Věžník.

Zlatá léta rozvoje pak zažil pivovar na počátku dvacátého století a krátce ještě mezi světovými válkami, kdy výše roční produkce dosahovala v průměru více než deseti tisíc hektolitrů.

Výroba piva byla v Lobči ukončena roku 1943 ve složitém období Protektorátu. Nadále zde ale fungovala stáčírna podkováňského piva a dokonce i sladovna. V roce 1948 byl zakonzervovaný pivovar jakožto součást podkováňského pivovaru znárodněn a v roce 1949 definitivně zrušen a výrobní technologie sešrotována.

Zdroj: Mělnický deník | Autorka: Lucie Čížková | Foto: Jiří Říha

V pražském hotelu Ambassador se konalo slavnostní předávání ocenění v tradiční soutěži České pivo.

Stalo se tak u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých a sladovníků. Do letošního, již jedenáctého ročníku pivovary celkem přihlásily 69 piv, které hodnotilo 24 degustátorů. Uvedlo to vedení náchodské radnice.

To připomnělo, že pivo PRIMÁTOR se dostalo dvakrát na stupně vítězů. V nejprestižnější kategorii mezi pivy - světlé ležáky získalo bronzové, třetí místo pivo PRIMÁTOR Premium. "Pro vlajkovou loď náchodského pivovaru je to tento rok již třetí ocenění z tuzemské degustační soutěže. Potvrzuje tak dlouhodobě svou výjimečnou kvalitu a je důkazem, že je vyráběno z nejkvalitnějších surovin," prozradila radnice.

Druhou, opět bronzovou příčku obdrželo pivo PRIMÁTOR Premium Dark, a to v kategorii tmavá piva. Náchodský tmavý ležák patří podle vedení pivovaru k nejoceňovanějším pivům na tuzemských i zahraničních soutěžích z širokého portfolia 13 piv, která pivovar PRIMÁTOR a.s. vyrábí.

Zdroj: Královehradecké novinky.cz

http://www.kralovehradeckenovinky.cz/zpravy/z-regionu/bronzovy-primator-na-soutezi-ceske-pivo/

Poté co výrobu Vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) začalo docházet k mnohým změnám v pivovaru.

Dříve byl určen státními úředníky k zavření, nyní po stabilizaci kvality, stabilizaci výroby, posiluje obchod.

Obchodní tým je složený z velké části z nově přijatých pracovníků a i nyní se hledají další. Jak prohlásil vedoucí obchodu a marketingu Roman Holoubek – jsme připraveni přijmout zkušeného obchodníka, znajícího především trh v Brně a okolí. Ale nebráníme se i o posílení v dalších lokalitách.

Značka vyškovského piva se začíná pomalu dostávat do podvědomí ctitelů piva, jako regionální značka, která je poctivě vařená a která chutná. Mezi odbornou veřejností se hovoří nejen o kvalitě Vyškovského piva, ale také o pivovaru s velkým potenciálem na trhu, což dosvědčují i nabídky pivovarských obchodníků o práci pro Vyškovský pivovar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Již třetí den otevřených dveří chystá Pivovar Chotěboř. Návštěvníkům se tak v sobotu 8. října znovu otevřou brány pivovaru, který zároveň rozbíhá prodej nového mírně alkoholického míchaného nápoje na bázi piva s příchutí limetky nazvaného Cooler Limetka. Ten ochutnali lidé na srpnovém Pivovarském odpoledni, kde vzbudil mimořádný ohlas.

Tradiční den otevřených dveří proběhne od sobotních 11 do 17 hodin, vstup je zdarma. Doprovodí ho stejně jako loni zabíjačkové hody, novinkou je trh regionálních produktů. Své zboží nabídne řada místních výrobců, návštěvníci si budou moci k chotěbořskému pivu vybrat třeba trvanlivé uzeniny, ale pochutnat si mohou také na medu a medových produktech, čokoládových pralinkách či si zakoupit ručně dělané zboží a další výrobky z dílny regionálních umělců.

Odpoledne doplní živá hudba, k pití budou piva z produkce Pivovaru Chotěboř, kterou letos oživí již zmíněný Cooler Limetka. Do regálů se nový nápoj dostane ve druhé polovině října, na počátku listopadu pak bude zahájen prodej karamelového Speciálu, který se již zabydlel na předvánočním trhu. Chotěbořský pivovar chystá k vánočním svátkům také novou řadu stylových svátečních etiket a obalů.

Vedení pivovaru chce na dni otevřených dveří oslavit rostoucí prodeje, které za uplynulé tři čtvrtletí dosáhly stejné výše jako za celý loňský rok. „Zájem o naše pivo nás těší i zavazuje. I proto jsme přistoupili k rozšíření pivovaru. Momentálně se dokončují přípravné práce na rozšíření kapacity pivovaru, které bude probíhat během zimního období,“ uvedl ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Poté co výrobu Vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se již více a to kladně začíná mluvit o kvalitě vyškovských piv. Jedním z cílů bylo skutečně úzkostlivě dbát na vyrovnanou kvalitu.

I díky tomu se začíná zvyšovat počet míst, kde je možné ochutnat poctivé regionální pivo z Vyškova. Oslava milióntého vypitého půllitru ve Vyškově a nejbližších obcích, která se konala na náměstí 28.9.2011 byla poděkováním příznivcům Vyškovského piva. Symbolická cena piva, kdy za každý stupeň se zaplatila 1,- Kč, byla dárkem, který využilo více jak 500 účastníků. Dárkem navíc byla i ochutnávka, jen pro tuto příležitost vyvinutých pivovarských preclíků, kde základem je stejný slad z jakého se vyrábí Vyškovské pivo. Představili jsme také novinku, profesionální stočení čerstvého piva do PET lahví. Dříve se chodilo po obědě do džbánku a nyní si můžete Džbán odnést z pivovarské prodejny čerstvě natočený domů.

O Vyškovském pivu se pozitivně píše i v pivovarsky zaměřených publikacích a internetových serverech. Začínají se nám hlásit sami hostinští z Brna, ale i z Prahy a Ostravy mající zájem o dodávky Vyškovského piva. V Bratislavě nedávno proběhla degustace piv z několika pivovarů, kde na prvních dvou místech se umístil Březňák následovaný Džbánem.

Po období hospodaření se ztrátou, se nám po půl roce působení povedlo dostat na nulu, až nevídaně pozitivní výsledek nás utvrzuje, že jsme se v kvalitě piva vydali správným směrem a dává nám naději, že místním není jedno, co se stane s pivovarem a že se začíná projevovat hrdost na staronové Vyškovské pivo. A tak doufáme, že jedinou zásadní výtku uslyší i provozovatelé restaurací. Tou výtkou je malá dostupnost Vyškovského piva ve Vyškově a okolí.

Děkujeme patriotům, děkujeme místním za podporu a slibujeme, že se budeme snažit vyrovnanou kvalitou a poctivou chutí vás nezklamat.

Rádi bychom touto cestou poděkovali i lidem z městského úřadu a z městského kulturního střediska za podporu a vzájemnou spolupráci a to vše pod heslem Vyškovské pivo – naše pivo, aneb zachraňme jednu z historických tradic Vyškova – pivovarnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici je jediným místem v Praze, kde si už od listopadu můžete vychutnat mimořádnou kolekci originálních belgických vánočních piv. Vánoční speciály bývají silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. Jejich příchod bývá v pivních velmocích velikou událostí.

Na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules nebude chybět: Gulden Draak Christmas Archiv Vintage - vlajková loď známého pivovaru Van Steenberge, tmavé, velmi silné pivo s dobře vyváženou chutí nahořklého sladu a sladkého karamelu, chuť a vůně na sebe úzce navazují, lehce květinové až ovocné doznívání. Delirium Noel - sladké pivo s nádechem rozinek a meruňky, pepřovým kořením a jemným mírně nakyslým podtónem sladu. Bush Christmas – jedno z nejsilnějších belgických piv připravené speciálně pro vánoční čas, je pěnivé, v červeno-oranžových tónech a zaručeně potěší i ty nejnáročnější pivní gurmány. Floreffe Prima Melior s anýzem – tmavé, velmi silné pivo s příjemnou chutí anýzu a koriandru a dlouhou historií, vaří se podle tradičních receptur pocházejících z pivovaru v opatství Floreffe. Engien Noel - pivo světlejší barvy, s chutí, ve které se snoubí svěžest vanilky s nápadnou hořkostí. Bucanier Christmas – pivo tmavě oranžové barvy s lehkým sedimentem a zákalem, protože kvasí v lahvi, charakteristická vůně sladu je provoněná meruňkami, jablkem a jablečným moštem, prvotřídní říz. Samé pivní delikatesy, které je určitě lepší ochutnat, než o nich jen číst... V Belgian Beer Cafe Les Moules navíc i se zasvěceným výkladem a doporučeními tamního bellemana - zkušeného pivního sommeliéra.

Sváteční čas Adventu, bez spěchu a shonu všedních dnů, je ideální dobou pro vzrušující objevování netradičních chutí. Pozvěte přátele či kolegy na degustaci pivních speciálů v Belgian Beer Cafe Les Moules. Pro hosty jsou navíc připravena vánoční překvapení v sudech i dárkových setech.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Celý tento týden bude po celé Moravě na čepu Radegast nefiltrovaný ležák. Pivo vyznačující se vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickým kvasničným zákalem představil pivovar počátkem září na Radegast dni a nyní ho mají možnost ochutnat milovníci piva v takřka 100 hospodách. Poslední příležitost vychutnat si tuto specialitu od nošovických sládků bude 10. října.

Nefiltrovaný ležák Radegast byl stočen přímo z tanků bez jakýchkoliv úprav a není pasterizován. To sebou přináší velké nároky na provozovatele hospod a restaurací, kteří musí splňovat přísné požadavky na skladování a čepování piva. Proto je nefiltrovaný ležák nabízen přibližně na stovce pečlivě vybraných míst po celé Moravě, kde mohou zaručit potřebné skladovací teploty a náročnější sanitaci pivních cest. Všechny tyto restaurace jsou držitelkami certifikace v oblasti péče o pivo.

„Nefiltrovaný ležák je výrazně hořké pivo, což je pro všechna piva Radegast typické. Jeho čistá vůně je slabě esterová a je v harmonii se sladovým aroma. Při pečlivějším ochutnání jsou příjemně cítit čerstvé pivovarské kvasnice,“ přiblížil chuť nefiltrovaného piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Radegast ležák nefiltrovaný poznáte už na první pohled. Zlatavá barva je doplněna typickým kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci ho uvařili z velmi kvalitní odrůdy žateckého a tršického chmele, pivovarských kvasinek, vlastního sladu z hanáckých ječmenů a vody z Morávky.

Seznam restaurací, kde je nefiltrovaný Radegast na čepu, naleznete na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1034

Nečasův kabinet se ve středu nesouhlasně postavil k návrhu, aby spotřební daň z piva klesla se začátkem příštího roku o čtvrtinu a vrátila se tak na úroveň z roku 2009. Vládě to navrhoval poslanec ČSSD Ladislav Skopal, podle důvěryhodného zdroje agentury Mediafax ale neuspěl.

Sociálnědemokratický zákonodárce poukazoval na klíčovou úlohu pivovarnictví v Česku a po vládě bude mít šanci přesvědčit ještě své kolegy ve sněmovně.

Základní sazba daně v korunách na hektolitr "za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny" by se měla podle Skopala výrobcům piva snížit ze současných 32 na 24 korun. Další úpravu navrhuje poslanec pro menší pivovary, které v závislosti na ročním objemu výroby už teď odvádějí daň nižší.

Pro producenty vyrábějící ročně do 10 tisíc hektolitrů piva by měla být sazba nově 12 místo 16 korun, v kategorii 10 až 50 tisíc hektolitrů 14,40 koruny (dosud 19,20) a v pásmu mezi 50 a 100 tisíci hektolitry 16,80 koruny (místo 22,40). Nad 100 a do 150 tisíc hektolitrů má být podle návrhu daň 19,20 namísto 25,60 koruny a v pásmu mezi 150 a 200 tisíci hektolitry chce Skopal pro pivovary sazbu 21,60 koruny (dosud 28,80).

O zvýšení spotřební daně z piva se v roce 2009 zasadil tehdejší ministr financí Eduard Janota, aby zajistil další příjmy státnímu rozpočtu. Skopal s odvoláním na data celní správy připouští, že za rok 2010 přinesla pivní daňová úprava 858 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2009 bylo její inkaso necelých 3,5 miliardy korun, rok na to byla tato suma bezmála 4,3 miliardy.

Podle poslance je nicméně alarmující fakt, že o většinu dodatečných peněz se zasloužily zahraniční pivovary, u piva vyrobeného v Česku vzrostly daňové příjmy pouze o 345 milionů, tedy ani ne o polovinu navíc vybrané částky. Něco takové podkopává více než tisíciletou tradici vaření zlatavého moku na území dnešní České republiky, upozornil zástupce ČSSD.

"Nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší," připomněl v historickém exkurzu důvodové zprávy svého návrhu poslanec. "Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné," uvedl Skopal.

Sociálnědemokratický zákonodárce hraje na národní strunu ještě silněji. To když připomíná, že i snížená spotřební daň z piva bude převyšovat úroveň na německém trhu. Při té příležitosti Skopal zmínil i fakt, že například plzeňské pivo je v Německu dostání za nižší cenu, než za jakou se kvůli daňové zátěži prodává v ČR.

Poslanec připomněl, že i sám autor předchozího zvýšení Eduard Janota předkládal svoji úpravu jako časově omezenou. Skopal připustil, že jeho návrh by zřejmě připravil státní rozpočet zhruba o 850 milionů korun. Fiskální ztrátu by ale podle něj kompenzovala zvýšená zaměstnanost v oboru pivovarnictví, v dodavatelských i dalších navazujících oborech. Díky tomu, odhaduje Skopal, by se zvýšilo inkaso na sociálním a zdravotním pojištění, stejně jako daňové příjmy a příjmy z DPH.

Sněmovna by podle Skopalovy představy měla návrh odsouhlasit už v prvním čtení. Bez toho podle něj není možné, aby zákon mohl platit už od 1. ledna 2012.

Pivo je kromě spotřební daně zatížené také daní z přidané hodnoty. Jak přesně by se návrh promítl do jeho koncové ceny, není jisté. Výrobci piva ho kvůli zvýšení spotřební daně, ale i rostoucím nákladům, zdražili v uplynulých dvou letech od desítek haléřů až po několik korun.

Zdroj: EuroZprávy.cz

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/35353-vlada-zamitla-skopaluv-navrh-nizsi-dan-na-pivo-nebude/

Výkvět evropských výčepních se v úterý sešel v Plzni. V areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj se totiž konala první část světového finále soutěže Master Bartender. Své umění v západočeské metropoli předvedli například šampioni z Nizozemska, Kypru, Belgie nebo Finska.

Nejmladším účastníkem byl devatenáctiletý Dán Mathias Kristiansen. „Myslím, že rozhovor byl výborný. Pivo jsem nenačepoval úplně na sto procent, ale nakonec i to bylo dobré,” svěřoval své dojmy z vystoupení před porotou mladík z Kodaně.

Svou první návštěvu Plzně si podle vlastních slov velmi užívá. „V Čechách jsem byl zatím jen jednou. Před deseti lety na výletě v Praze. Jsem rád, že teď jsem se mohl dostat do Plzeňského Prazdroje. Je to úžasný pivovar. Všude je tu cítit historie,” říká Mathias.

Povolání výčepního se věnuje zhruba rok. Absolvoval i kurz v New Yorku. Zaměstnán je v malé kavárně v Kodani. „Máme osobní přístup. Najdeme si i čas na popovídání se zákazníky. Na čepu máme různé druhy piv. Kromě Pilsner Urquellu také dánská a belgická,” sděluje. Pivní kultura je podle něho v Dánsku velmi rozvinutá.

Někdy ale je vypité množství na úkor kvality. „Samozřejmě, že lidé u nás na pivo rádi zajdou. Pokud jdou vyloženě pít, dají v průměru tak deset i více piv za večer. Pokud je to k jídlu, vypijí tak tři čtyři,” doplňuje.

Velcí pijáci zlatavého moku jsou prý i Řekové. „Pivo u nás máme moc rádi. A rádi ho samozřejmě i pijeme. Bohužel toho o něm lidé u nás moc nevědí. To je třeba změnit,” říká Stefanos Giannakis. Podle něho je důležité organizovat co nejvíce seminářů a workshopů. V restauraci v severořeckém Thesalonike hostům nabízí sto jedenáct druhů piva, včetně toho plzeňského. Řecké pivovarnictví prý ale tolik rozvinuté není. „Je to otázka hlavně malých regionálních pivovarů,” dodává.

Na účast v plzeňském finále se prý těšil celý rok. „Už jsem se ho účastnil vloni. Byla to skvělá zkušenost,” doplňuje Stefanos. Už si byl i prohlédnout Plzeň. „Mám tohle město moc rád. Je tu nádherná architektura,” pochvaluje si výčepní.

Do žádné z plzeňských hospod se zatím letos nepodíval. „Připravovali jsme se na soutěž. Vyrazíme až večer. Už se nemůžu dočkat,” říká se smíchem Stefanos, který podle svých slov miluje česká jídla. „Středoevropská kuchyně je pro mě jednou z nejlepších v Evropě. Hlavně proto, že je těžká a je v ní spousta masa. To je přesně podle mé chuti. Řecká jídla příliš nemusím. Občas si rád dám saláty, ale třeba ryby ne,” konstatuje Stefanos.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/v-plzni-se-utkali-svetovi-vycepni20111005.html

Komu chybí něco stylového k zakousnutí při posezení u piva, může se těšit na speciální sladové preclíky, které hodlá nabízet Vyškovský pivovar.

První porci pivovarských preclíků mohli ochutnat návštěvníci oslav miliontého vypitého půllitru na vyškovském náměstí o svátku svatého Václava.

Základem pivovarských preclíků je stejný slad, z jakého se vyrábí Vyškovské pivo. „Preclíky byly podle našich instrukcí a z našeho sladu vyvinuté pekařským technologem v Praze. Také tam tuhle várku upekli. Testovali jsme několik variant. Tu, která se nám jevila jako nejchutnější, jsme pak nabízeli na vyškovském náměstí,“ uvedl vedoucí obchodu a marketingu Vyškovského pivovaru Roman Holoubek.

Po úspěšné ochutnávce teď v pivovaru hledají, kdo jim bude nové preclíky pravidelně péct. „Preclíky chceme nabízet trvale, ale zatím k dispozici nejsou. Teprve zahajujeme jednání s místními pekárnami o možnostech dodávání pivovarských preclíků,“ podotkl Holoubek.

Příprava prvních pivovarských preclíků však nebyla jednoduchá a obsahovala spoustu zkoušení a ochutnávání. „Nejtěžším oříškem bylo, abychom docílili jasné chuti po celých sladových zrnkách a preclíky měly vhodnou křehkost,“ poznamenal Holoubek.

Kromě preclíků nabídl pivovar další novinku, kterou je profesionální stočení čerstvého piva do PET lahví. Na rozdíl od džbánků vydrží v lahvích při správném skladování minimálně tři dny. Plnění zajišťují v pivovarské prodejně a v nabídce je zatím...

Pozn. PI: Konec článku na webu Vyškovského deníku z nějakého důvodu, bohužel, chybí. Pokud by však došlo k nápravě této chyby, bude to samozřejmě doplněno i zde.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Roman Volek

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/chteji-nabizet-vlastni-precliky-20111004.html

Pivovar ve Velkých Popovicích přivítal v sobotu 24. září 22 222. návštěvníka. Do září tak letos navštívilo pivovar více lidí než loni.

V sobotu 24. září, se tak radoval pan Luděk Kroufek, který prošel branami pivovaru jako 22 222. návštěvník. Ve stejnou chvíli probíhala v areálu velkopopovického pivovaru soutěž týmů dobrovolných hasičů v požárním sportu.

První místo v kategoriích žen i mužů starších vybojovali dobrovolní hasiči týmu Kostelec u Křížků. Zapojit do soutěže se pokusil i Kozel.

Poprvé a rozhodně ne naposledy

Jubilejním 22 222. návštěvníkem se stal pan Luděk Kroufek z Dobříše.

"Na internetu jsem si přečetl, že v pivovaru proběhne hasičská soutěž, tak jsem vzal celou rodinu. Přijeli jsme si prohlédnout pivovar a zároveň se podívat na hasiče. Musím se přiznat, že je to moje první návštěva pivovaru a určitě se budu vracet," těší se vývojář Kroufek.

On i celá jeho rodina byli mile překvapeni, když mu přišel manažer pivovaru pan Jaroslav Hacko pogratulovat. Kromě hasičských zážitků a dojmů z první návštěvy pivovaru si odnesl rohatý půllitr, kšiltovku, speciální hasičské triko a zásobu Velkopopovického Kozla Medium do příští návštěvy.

"V roce 2007 jsme přivítali 10 000. návštěvníka v prosinci, v roce 2010 pivovarem prošlo bezmála 20 000 lidí za celou sezónu a letos jsme už v září přivítali 22 222. návštěvníka. Půjde-li to tímto tempem dál, do roku 2012 by do Velkých Popovic mohlo přijet i 30 000 návštěvníků za rok," odhaduje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zdroj: Říčansko.info | Kráceno

http://www.ricansko.info/clanky/22-222-navstevniku-navstivilo-pivovar-v-popovicich

K připomenutí letošního 169. výročí vzniku světoznámého ležáku Pilsner Urquell se v přibližně 150 restauracích a hospodách po celé České republice vyčepuje 1 500 hl nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Fanoušci plzeňského piva si tak připomenou zrod plzeňského ležáku jeho nefiltrovanou variantou, se kterou mohou zažít atmosféru ležáckých sklepů.

„Oslava narozenin ležáku Pilsner Urquell nefiltrovanou variantou je příznivci plzeňských piv vždycky vítána a získává si stále větší přízeň. Nefiltrované pivo se vaří stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm tak malé množství pivovarských kvasnic a pivo má o něco plnější chuť, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení,“ vysvětlil starší obchodní sládek Václav Berka z Plzeňského Prazdroje.

Nefiltrované pivo díky obsahu čerstvých kvasnic vyžaduje náročnější ošetřování i skladování. To s sebou přináší přísnější požadavky na stáčení do sudů, ale také na provozovatele hospod a restaurací, kteří musí splňovat přísná kritéria na skladování, čepování a údržbu pivních cest.

Oslavy 169. výročí piva Pilsner Urquell symbolicky zahájí legendární pražská hospoda U Pinkasů, ve které se plzeňský ležák čepuje již od roku 1843. Dva soudky se spodně kvašeným plzeňským pivem tehdy přivezl do Prahy forman Martin Salzmann a sláva plzeňských piv na sebe nenechala dlouho čekat. U Pinkasů letos podruhé oslaví narozeniny ležáku tzv. Pinkasovou noční můrou: dne 11. října se pražští číšníci utkají v běhu ze sklepa do druhého patra s 10 plnými půllitry na čas. Běh vzdává hold mnoha číšníkům, kteří v minulosti tímto způsobem u Pinkasů servírovali hostům ležák Pilsner Urquell.

Přehled restaurací, v nichž se bude od 5. do 20. října 2011 čepovat nefiltrovaný ležák, najdou fanoušci plzeňského piva na webové stránce:

http://www.pilsner-urquell.cz/cz/nefiltrovany

resp. zde .

Výročí první várky Pilsner Urquell se vztahuje k roku 1842, kdy 5. října sládek Josef Groll v Měšťanském pivovaru zkombinoval tehdy méně obvyklý způsob spodního kvašení s vybranými českými ingrediencemi: vlastním sladem z českých druhů ječmene, žateckým chmelem a místní měkkou vodou. Výsledkem byl nápoj jedinečné chuti, čirosti a zlatavé barvy, která nebyla do té doby u piv známá. Dodnes se Pilsner Urquell stále vaří podle původního receptu, stejným varním postupem na tři rmuty s přímým ohřevem rmutovací pánve. Plzeňský ležák dal vzniknout celé kategorii piv typu „pils“, která dnes tvoří 70 % všeho piva vypitého na světě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1033

Vedle kovových soudků na alkoholické i nealkoholické nápoje existují i kombinované obaly, kde nosnou složku tvoří lepenka. Díky své nižší materiálové životnosti je nelze používat jako vratné, vyznačují se však nesporně jinou výhodou, a to velmi nízkou hmotností obalu a snadnou manipulovatelností. Jednorázový obal navíc znamená nulové náklady na vracení a čištění.

Lepenkový obal tvoří nosnou část obalu (ve skutečnosti je obalem sekundárním) a nápoje jsou plněny do vnitřní části, kterou může být flexibilní nebo pevný obal zpravidla z plastu. Tyto typy obalů se používají pro objemy větší než 2 litry. Ochranný obal z kvalitní lepenky skrývá u bag in box (BIB) obalů vak z pružné fólie vyvinuté původně odborníky z NASA pro uchování potravin v extrémních podmínkách. Z hlediska pevnosti se nejvíce osvědčily lepenky vlnité, nejčastěji třívrstvé.

Variantou lepenkového obalu ve spojení s plastem jsou velkoobjemové obaly typu Key KEG. Jedná se o jednorázový (nevratný) lepenkový sud s vnitřním plastovým obalem. Tyto obaly mají objem 20 nebo 30 litrů a váží přibližně jeden kilogram. Tedy oproti běžným vratným sudům váží papírovo-plastové obaly devětkrát méně. Spolehlivě vydrží pád z výšky až 1,5 metru a jsou plně recyklovatelné.

Myšlenka Key KEGU vychází z principu obalu bag in box. I tento typ obalu bývá někdy označován stejnou zkratkou BIB, která však v tomto případě označuje bag in ball, tedy sáček v kouli, která je vyfouknutá z polyethylentereftalátové (PET) preformy. Tento sáček je vyroben z vícevrstvé fólie odolné vůči cizím příchutím a zápachům. Celý systém je kvůli zvýšení stability uložen do lepenkové krabice ve tvaru hranolu s podstavou mnohoúhelníku (kvůli lepšímu rozložení tlaku). Sférický tvar „míče“ z PET umožňuje vydržet maximální vnitřní tlak s minimálními deformacemi. Tlak piva, resp. vína, přes sáček na stěnu koule má tedy dostatečnou pevnost. Pro vytočení piva stačí pouze tlakový vzduch, jenž se vhání mezi sáček a stěnu koule, a který samozřejmě nepřichází s pivem do styku. Po vyprázdnění se PET koule stlačí jako běžná PET láhev.

Zdroj: Svět balení, 2011, č. 3, s. 14-16 | Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=162&ch=13&typ=1&val=114286

Budějovický Budvar dnes uvádí na český a slovenský trh zcela nový typ přepravek na půllitrové láhve značky Budweiser Budvar. Nové přepravky se vyznačují moderním designem a mají kvalitnější a vysoce odolný potisk, který zaručí po mnoho let jejich perfektní vzhled. Přepravky navíc poskytují uživatelům větší komfort při manipulaci. Pivovar objednal více než jeden milión těchto přepravek. Celkové náklady na výměnu přesáhnou částku 200 mil. Kč.

Pivovar Budějovický Budvar dnes (3. 10.) uvádí na trh v České republice a na Slovensku zcela nový typ přepravek pro 20 pivních lahví o objemu 0,5 litru. Přepravky jsou určené výhradně pro značku Budweiser Budvar. Inovované přepravky se vyznačují moderním výrazným designem, který odpovídá současným nárokům na prezentaci značky Budweiser Budvar a její pozici na trhu. Důležitým argumentem pro zavedení těchto přepravek bylo i sjednocení vizuální prezentace značky v místech prodeje, neboť velmi podobný design přepravek využívá značka Budweiser Budvar již několik let pro láhve o objemu 0,33 litru.

„Nové přepravky poskytnou zákazníkům také výrazně vyšší uživatelský komfort: jejich držadla jsou totiž vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při ruční manipulaci,“ říká Ing. Marek Honetschlager, manažer pro inovace z Budějovického Budvaru. Každé držadlo obsahuje jasně viditelný nápis „ORIGINAL“, který zákazníky upozorňuje na skutečnost, že pivo Budweiser Budvar se nevyrábí licenčně a že každá láhev byla uvařena a naplněna v Českých Budějovicích. Držadla jsou vyrobena náročnější technologií, než je běžné: zatímco část pro uchopení (soft touch) je z high density polyethylenu, bílá písmena „ORIGINAL“ jsou z low density polyethylenu.

Pro potisk přepravek byla využita technologie tzv. „inmould label“, která zajišťuje ve srovnání s klasikou technologií sítotisku výrazně vyšší kvalitu potisku. Potisk je navíc vysoce odolný proti mechanickému i chemickému poškození. Tím je dlouhodobě zajištěn perfektní vzhled a atraktivita tohoto obalu pro zákazníka. Přepravka je totiž během své předpokládané životnosti (nejméně 10 let) vystavena řadě nepříznivých faktorů při plnění v pivovaru, skladování a transportu.

Pro pokrytí svých potřeb musel Budějovický Budvar objednat celkem 1 080 000 kusů nových přepravek. „Celkové náklady na výměnu přepravek přesáhnou 200 mil. Kč. Kromě samotných přepravek bylo nutné investovat do výrobních forem a také do seřízení automatů pro výkup přepravek obchodech,“ říká Ing. Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budějovického Budvaru. Projekt byl zahájen v září 2009. Samotná výroba zakázky byla zahájena v lednu 2011 a celé množství bude dodáno v květnu 2012. V únoru 2012 dojde k nasazení nového formátu obalů také v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku. Z trhu budou průběžně stahovány přepravky staré. Výrobcem přepravek je belgický DW Plastics NV.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Budějovický Budvar, n.p.

http://budweiser-budvar.cz/media/archiv-tiskovych-zprav/2011/prepravka2011.html

Novým marketingovým ředitelem společnosti Heineken ČR se od 1. října stal Jiří Rákosník. Vystřídal Jiřího Imrýška, který po šestnácti letech Heineken opouští.

Jiří Rákosník do společnosti Heineken Česká republika nastoupil 1.3. 2011, a to na pozici Group Brand Manager pro značky Starobrno, Fríí, později také Zlatopramen 11° a Březňák. Funkce marketingového ředitele se Jiří Rákosník ujal 1. října.

Rákosník vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Svou kariéru zahájil jako Account Manager v reklamní agentuře. V letech 2004 – 2007 působil ve společnosti Reckitt Benckiser v České republice, na Slovensku i ve Velké Británii. Od roku 2007 pracoval ve společnosti SAB Miller na pozici Senior Brand Manager pivní značky Gambrinus.

Dosavadní marketingový ředitel Jiří Imrýšek podle informací PR oddělení Heinekenu z osobních důvodů nepřijal nabídku zahraničního angažmá a k 30. září své působení ve společnosti po šestnácti letech ukončil.

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/lide/heineken-vymenil-sefa-ceskeho-marketingu-705322

Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell získalo již podruhé v řadě nejvyšší ocenění v prestižní soutěži České pivo. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Včera byly v hotelu Ambasador Zlatá husa v Praze vyhlášeny výsledky již jedenáctého ročníku soutěže České pivo. Odborná komise 24 degustátorů, ve které kromě sládků a pivovarských odborníků zasedli také zástupci Chmelařského institutu ze Žatce a Státní zemědělské a Potravinářské inspekce z Brna, vyhodnotila jako nejlepší české nealkoholické pivo Birell. Birell tak doplnil svou sbírku ocenění z prestižních soutěží Zlatý pohár PIVEX 2010 či Australian International Beer Awards 2010.

A čím je Birell tak výjimečný? Toto nejoblíbenější české nealkoholické pivo je vyráběné z nejkvalitnějších surovin – pramenitá voda, nejlepší žatecký chmel a ječmen. Díky speciálně vyšlechtěným kvasinkám, které téměř neprodukují alkohol, může projít celým procesem kvašení a dokvašování jako klasická piva, a tím získává jedinečnou chuť. A přitom obsahuje mnohé vitaminy a minerální látky. Kromě skvělého osvěžení tak dodá potřebné živiny například po sportu. V roce 2010 byla na trh uvedena polotmavá varianta, kterou si oblíbily především ženy. V současné době má Birell 70% tržní podíl na trhu nealkoholických piv a je tak tahounem celého segmentu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1032%22%3EBirell

Na největší moravský Oktoberfest vyrazili v početném houfu i Bohumíňáci. Svatováclavské slavnosti na Zámku Zábřeh a v jeho okolí v Ostravě piva jsou už tradičně nejvelkolepější přehlídkou minipivovarů, kterou na koni a poté přípitkem zahajuje sám král Svatý Václav. Letos se na Oktoberfest, který se konal 27. a 28. září, přišlo podívat na 12 tisíc lidí.

Svatováclavské slavnosti piva letos trhly rekord nejen v návštěvnosti, ale také v počtu vytočených piv, kterých milovníci chmelového moku vypili na sto tisíc. Lidé mohli vychutnat na 30 druhů piva od klasických, spodně kvašených ležáků, přes piva svrchně kvašená - pšeničná, tzv. weizen bier až třeba po piva typu Stout. V nabídce byl pěnivý mok různé stupňovitosti ve škále 11° -18°, různých chutí: klasické, ochucené, ovocné, medové či bylinkové a nechybělo ani konopné pivo. Čepovalo se výhradně do třetinkových pivních sklenic.

Domácí Zámecký minipivovar PIKARD© při této příležitosti přišel se zbrusu novým, unikátním pivním speciálem. Vrchní sládek Rostislav Řehulka navařil tmavý 13° Creamy Stout. „Težké pivo irského typu je unikátní svým obsahem, neboť bylo vařeno ze 4 druhů ječmenného sladu. Sycení dusíkem na čepu mu pak ve sklenici dává zcela výjimečné chuťové i vizuální vlastnosti,“ vysvětlil Radovan Koudelka.

O produkci minipivovarů je mezi lidmi stále větší zájem, proto také jejich počet stále narůstá. Na severní Moravě a ve Slezsku i v blízké spádové oblasti jich aktivně pracuje už 17.

Minipivovarnictví u nás vychází z obrovské tradice. V novodobých dějinách je to u nás ještě stále poměrně mladá disciplina. Minipivovarníci ve svém oboru dokáží prosadit obrovskou pestrostí nabídky „Ústřední motto - České pivo žije - vypovídá o tom, že my minipivovarníci, ctíme a snažíme se i nadále šlechtit slavnou tradici domácího, českého piva,“ říká manažer komplexu Zámek - Zábřeh Radovan Koudelka.

Předchozí 4. ročníky Svatováclavských slavností navštívilo na 30 tisíc lidí. „Letošní účastí 15 minipivovarů, z nichž většina je doma právě tady v našem regionu, se akce stává největší svého druhu na Moravě a druhou největší v České republice,“ dodává Radovan Koudelka.

Ke zpříjemnění atmosféry ochutnávání pěnivého moku nechyběl ani bohatý doprovodný program. Bouřlivé ovace sklízela zejména zpěvačka Ewa Farna a druhý den kapela Vypsaná Fixa. I když byla Farna hvězdou na Oktoberfestu, piva se napít odmítla.

„Byla jsem na Svatováclavských slavnostech piva poprvé a mohu všem vřele doporučit. Mohla jsem ochutnat úžasná piva, která jsem v životě nepila. Děti měly výborný program, o který se postarali nejen známí zpěváci a kapely, ale zejména průvod krále Václava, šermíři či zbrojnoši. Určitě Oktoberfest na zábřežském Zámku příští rok nevynechejte,“ doporučuje Lenka Žáková z Bohumína.

Zdroj: Bohumín | V odkazu naleznete video a fotogalerii

http://www.bohumin.cz/news_detail.php?id=364

Oblíbený finálový večer začne v divadle v 19 hodin, partnerem soutěže je Deník.

Deset krásných dívek se v pátek večer představí v žateckém divadle v očekávaném letošním finále soutěže Miss chmele a piva ČR. Na konci oblíbeného galavečera jedna z nich získá vytoužený titul. Setkání slibuje dobrou zábavu pro všechny diváky.

„Návštěvníci se mají nač těšit. Hudba, scénky, móda, zpěv, profesionální kouzelník Pavel Kožíšek, zajímavé soutěžní disciplíny v podání jednotlivých dívek. Moderátorem večera bude bavič Vladimír Hron,“ uvedl ve čtvrtek Milan Hořejší, ředitel pořadatelské agentury.

Princip zábavné a světově ojedinělé soutěže spočívá v tom, že každá z dívek soutěží nejen za sebe a svou inteligenci a krásu, ale také za jeden z českých pivovarů. Celá soutěž se točí kolem tradice českého pivovarnictví a chmelařství, dívky například závodí v česání chmele, v umění natočit zlatavý půllitr a esteticky ho předat hostu, ale i ve volné disciplíně a oblíbené promenádě v plavkách.

Také mezi dívkami zájem o soutěž rok od roku stoupá, letos se jich do výběru přihlásilo už více než 600. Přijely z různých míst Čech i Moravy. Pořadatelé měli s výběrem náročnou práci. V květnu vybrali deset finalistek.

Vybrané dívky mají za sebou pestrý program už nyní. V části disciplín soutěžily již na Dočesné, kde také některé z nich točily pivo jejím návštěvníkům. V závěru září strávily s dalšími členy pořadatelského štábu týden na soustředění u moře v arabské Dubaji.

Páteční galavečer začíná v 19 hodin. Korunka vítězky letošního ročníku soutěže bude později vydražena ve prospěch Domova seniorů v Žatci.

Tradičním partnerem soutěže je Deník, jehož zástupci během pátečního večera předají cenu dívce v doprovodné kategorii Miss Sympatie Deníku. Určilo ji hlasování čtenářů na webových stránek www.zatecky.denik.cz. Svůj hlas poslalo více než 4700 lidí.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Libor Želinský

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss-chmele-piva-20110930.html