Česká republika letos obhajuje mistrovský titul

Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender právě začíná přijímat přihlášky šikovných barmanů a výčepních plzeňského ležáku, kteří chtějí v soutěži poměřit síly a probojovat se do vyšších regionálních kol a posléze

do srpnového celostátního kola. Nejlepší český výčepní získá kromě ocenění také pivo na rok zdarma a postoupí do říjnového mezinárodního finále. Loni se světovým mistrem stal Lukáš Svoboda z pražského Konviktu, který své umění předvede na květnovém Prague Food Festivalu.

„Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, barmanky a barmany, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Pro vítězství je důležité i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje a jeden z porotců.

Již v kvalifikaci musí uchazeči prokázat teoretické znalosti i důvtip při řešení zadaných úkolů. V každém regionu z 35 zajímavých soutěžících postoupí pět nejlepších výčepních a barmanů, kteří se v elitní dvacítce střetnou 4. srpna v národním kole. Jeho vítěz získá titul nejlepšího českého výčepního Pilsner Urquell a možnost uvařit si společně s Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. V říjnu se pak postaví světové konkurenci v mezinárodním finále, kde předvede porotě své znalosti, charisma i jazykovou připravenost. Nejlepší výčepní na světě získá výhru 10 000 eur a VIP vstup do Plzeňského Prazdroje.

Rok od roku projevují zájem prezentovat co nejlépe ležák Pilsner Urquell stále větší profesionálové s bohatými znalostmi i dovednostmi. O to větší satisfakcí a oceněním české výčepní tradice je loňské absolutní světové prvenství Lukáše Svobody, který se netají, že za úspěchem stojí kromě píle a odhodlanosti také patřičné nadšení: „Pojďte do toho! Je to skvělá příležitost, jak se zdokonalit, dozvědět se něco o českém pivu, které vám denně prochází rukama. Soutěž pomáhá otevřít oči, potkáte hodně zajímavých lidí, ať už z pivovaru nebo z jiných hospod,“ vzkazuje letošním zájemcům úřadující mistr.

Díky vítězství ve finále, kde porazil své soupeře ze 16 zemí, mohl Lukáš Svoboda realizovat svůj vytoužený projekt: „Školu výčepních jsem měl v hlavě opravdu dlouho a je to můj vysněný projekt, vždycky jsem si přál, aby se skvěle ošetřené pivo čepovalo v každé hospůdce, a to v každém koutu republiky. Ve škole výčepních se tedy snažím předat dalším výčepním stejné znalosti a nadšení pro pivo Pilsner Urquell, jaké musí prokázat každý finalista této soutěže.“

Titul nejlepšího výčepního je i přínosem pro restauraci, kde jeho nositel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila případné předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Nejlepší účastníci soutěže předvádějí své dovednosti například na Pilsner Festu, srpnové oslavě narozenin plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus. Letos v květnu se „mistři výčepní“ objeví i na kulinářské show Prague Food Festival, kde si návštěvníci akce mohou pod jejich vedením zkusit čepování piva, a ti nejšikovnější získají titul „Učeň výčepní“.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V neděli 1. 5. otevře pivovar Radegast už po čtrnácté své brány. Tradiční den otevřených dveří nabídne nejen prohlídku pivovaru, ale také setkání s řemeslem, které dlouhá desetiletí patřilo neodmyslitelně k pivovarství, ale dnes je již vyhynulé – s bednářstvím. Bednáři Plzeňského Prazdroje jako jediní dodnes předávají v pivovaru z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí, a návštěvníkům Radegastu v rámci dne otevřených dveří předvedou svoje umění. Lidé si zároveň budou moci vyzkoušet, jak se historický dubový sud skládá. Prohlídky pivovaru začnou v návštěvnickém centru, které otevřel pivovar v září loňského roku. Nedělní program dne otevřených dveří je zdarma.

První skupina se vydá z návštěvnického centra na devadesátiminutovou prohlídku pivovaru v 8 hodin. Poslední pak úderem 16. hodiny. K vidění bude v návštěvnickém centru také unikátní sbírka pivních sklenic a soch boha Radegasta.

„Letošní den otevřených dveří bude díky novému návštěvnickému centru, ale také díky mistrům bednářům, hodně odlišný od předcházejících ročníků. Proto bych určitě pozval i ty, kteří tuto akci navštívili v minulých letech,“ pozval návštěvníky manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Den otevřených dveří v Radegastu se vždy těší velkému zájmu. Za celou historii jeho konání jej navštívilo přes 6.500 lidí. Proto je lepší si konkrétní čas prohlídky rezervovat předem na tel. čísle 558 602 566 či e-mailem na adrese exkurze@radegast.cz.

Vstup do pivovaru je v neděli 1. května zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Třebaže pro většinu ctitelů piva zůstane provždy dominujícím atributem kvality chuť tohoto lahodného pěnivého moku, zejména mezi movitějšími a vzdělanějšími konzumenty hrají svou roli i další aspekty.

Prostředí, v němž se pivo pije, pestrost nabídky tuzemských i zahraničních značek, tradice pivovarnictví v dané zemi či regionu, pokrmy, které jsou k pivu podávány, společenské akce a události, k nimž pivo jako nedílná součást patří, ale také cosi, co bychom mohli nazvat „image“ piva, se významnou měrou podílí na utváření pivní kultury i na tom, jak společnost konzumaci piva vnímá a hodnotí.

Posledně jmenovaná entita, totiž image piva, ve světle chuti, tradice a ceny představuje poměrně subtilní a zdánlivě i okrajovou záležitost, nicméně skutečnost, že řada jejích atributů patří mezi žádané suvenýry i sběratelské artefakty, hovoří za vše. Není pochyb o tom, že pivní sklo, plechovky, tácky, etikety, ale též například otvíráky se stávají předmětem marketingového zájmu, který prodej „tekutého chleba“ dokáže podpořit.

Pivo a sklo – spojení dvou českých tradic

Milovníci piva potvrdí, že nejlépe chutná čerstvě natočený mok ze sudu či tanku v útulné hospůdce nebo příjemné restauraci. Naštěstí již dávno jsou pryč doby, kdy se pivo podávalo v unifikovaných nevzhledných půllitrech, a většina konzumentů si uvědomuje, že stejně jako víno i pivo vyžaduje své, pokud jde o kulturu servírování. Všechny pivovary vybavují nejrůznější gastronomická zařízení a podniky nejen tradičními půllitry, ale též poháry a sklenicemi o objemu 0,3 l a 0,4 l. Vzhledem k rostoucímu počtu pivovarů se stává pravidlem, že se pro každou značku piva používají jiné sklenice. Pivní sklo tak tvoří nedílnou součást marketingové strategie a podpory značky.

Největším producentem pivního skla je v České republice společnost Sahm, která ročně vyrobí 35 milionů kusů skla v 600 variantách, přičemž naše pivovary spotřebují plných 14 milionů! „České pivní sklo se podařilo posunout z kategorie primitivního masového výrobku na předmět, který má duši a krásu,“ tvrdí Pavel Bobošík, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a zároveň ředitel společnosti Sahm CZ, a dodává: „Odnaučili jsme Čechy chodit na pivo. Naučili jsme je chodit na gambáč nebo radegast.“

V současnosti se do centra zájmu ve výrobě pivního skla dostává požadavek na dekor, nápaditý motiv a akcent na individualizaci značky piva. Sice je patrný mírný ústup od důrazu na tvar, ten však bude pro fajnšmekry stále hrát významnou roli. Širší sklenice více vyhovuje požadavku na uhašení žízně, z užší sklenice však pijete pomaleji a lépe uspokojíte chuťové pohárky. Správný tvar navíc směřuje vůni piva rovnou k vašim čichovým buňkám, čímž je zajištěna hotová symfonie smyslových požitků.

Unikátní pivní sklenici pro Velkopopovického Kozla, jednu z nejtradičnějších značek na trhu, představil na přehlídce světového designu Designblok 2009 český designér Jan Čapek. Kozlův rohatý půllitr je výjimečný nejen designem, ale i výrobní technologií, díky níž dosahuje až třetinové úspory hmotnosti. „Buclatý tvar těla je umocněn výrazným otevřeným uchem, které symbolizuje kozlí roh. Tento soudkovitý profil, ač typicky pivařský a historií prověřený, dnes prakticky vymizel. I proto se k němu vracíme,“ vysvětluje Jan Čapek.

Vývoj sklenice byl technicky náročný a kompletní proces od pilotních návrhů po sériovou výrobu trval téměř dva roky. Půllitr se poté modifikoval – poněkud povyrostl a zeštíhlel, aby vyhovoval potřebám konzumentů a hostinských, a od loňského podzimu se používá jako nové „kozlí sklo“.

Láhev jako symbol praktičnosti

Nastávají ovšem situace, kdy točené k dispozici není, a je tudíž třeba vzít zavděk pivem lahvovým. Skleněné pivní láhve bývaly dříve uměleckým dílem, symbolem a duší každého pivovaru, není proto divu, že si je mohly dovolit pouze nejbohatší vrstvy obyvatelstva. V období středověku a novověku se ovšem v daleko větší míře užívalo nádob kameninových.

Skleněné láhve pro uchování piva se začínají objevovat v 16. století, opravdový nástup na scénu se nicméně odehrává až na přelomu 17. a 18. století a k masivnímu rozšíření dochází ještě o století později. V Čechách se první zpráva o lahvování piva do skla datuje rokem 1841 a váže se k pivovaru U Křižovníků na Starém Městě pražském. Za zmínku stojí, že od samého počátku byly láhve zálohované, a tudíž vratné. Pro pivní láhve existoval do roku 1875 jediný známý objem z dolnorakouské soustavy dutých měr, a sice holba, která představuje zhruba 0,7 litru.

Rokem 1876, kdy byl uveden 1 litr jako součást decimální metrické soustavy, začala převažovat produkce láhví o objemu 1 l či 0,5 l. Podobu láhví později poznamenala jednoduchost, strohost, účelnost a masová produkce. Všechny pivovary měly láhev stejnou, přičemž převažovala hnědá barva skla. V poslední době pivovary spolupracují na podobě láhví s designéry, a tento primární obal tak i díky pomocným obalovým prvkům, jako jsou etikety či typy uzávěrů, spoluurčuje značku.

Jako příklad poslouží humpolecký rodinný pivovar Bernard, který u svých speciálů nahradil korunkový uzávěr netradičním patentním. Oproti minulosti převládá zelená barva skla, která je považována za znak prémiového piva. Vzhledem ke konkurenčním materiálům a logistickým nákladům se nutností stává vylehčování skleněných obalů, přesto však sklo zůstává na piedestalu díky ceněné stálosti tvaru a skutečnosti, že neovlivňuje chuť piva.

Plechový a plastový novátorský trend

Třebaže na našem trhu nehrají plastové pivní láhve nijak významnou roli a rozhodně nepředstavují konkurenci láhvím skleněným, jako je tomu například v Rusku, nelze je zcela opominout. Ve světovém měřítku se v této oblasti dostávají ke slovu zejména PET láhve dodávané společností Sidel. Nejedná se o klasické „petky“ používané u nealkoholických nápojů, ale o obaly vyznačující se unikátní výrobní technologií, podle níž materiál nese název Actis B. Zmíněná technologie spočívá v nanesení molekulární vrstvičky amorfního hydrogenovaného uhlíku na PET pomocí plazmy.

Takto vytvořený obal se vyznačuje jedinečnými bariérovými vlastnostmi, ovšem na trhu se s ním lze setkat spíše výjimečně, např. u německého Frankfurter Brauhaus či belgického Martens.

V roce 2004 představily Pivovary Staropramen nerozbitnou, lehkou a dobře recyklovatelnou láhev Q-pack o objemu 0,65 l, vyvinutou společností Interbrew ve spolupráci s italskou firmou na obalové technologie M&G.

Negativní vnímání pivních PET láhví má v úmyslu změnit i společnost Heineken, a to díky materiálu zvanému beerpack. Do maxiláhví z beerpacku se stáčí Starobrno, Zlatopramen i Březňák.

Svou vlastní zajímavou historii píšou rovněž pivní plechovky, které své uplatnění coby obalový materiál pro alkoholické nápoje nalezly pod vlivem přísných pravidel panujících v USA v době prohibice. V Evropě se plechovkové pivo začalo objevovat od konce roku 1935 díky velšskému pivovaru Felinfoel Brewery.

Válcovitá plechovka s kónickým zakončením o objemu 0,3 l byla plněna pivem India Pale Ale.

A právě válcovitý tvar je mimořádně příznivý z hlediska logistiky. Třebaže kov jako primární obalový materiál vykazuje lepší vlastnosti než sklo, např. odolnost vůči pronikání světla či nižší hmotnost, oslovuje u nás poměrně malou část konzumentů. Nelze však popřít, že plechovky jsou vhodnější k prodeji přes ulici a díky své jednoduchosti a skladnosti představují vhodné řešení zejména pro hotelové recepce a minibary. Ostatně právě z důvodu rostoucí poptávky nabízí od března letošního roku Budějovický Budvar oblíbené nealkoholické pivo Budweiser Budvar ve spotřebitelsky zajímavém balení, konkrétně v plechovkách o objemu 0,5 litru.

Plechové nápojové obaly se vyrábějí z hliníku či ocelového plechu a od šedesátých let se používají plechovky s jednodílným hlubokotaženým trupem, které disponují integrovaným odtrhávacím uzávěrem. Podobně jako u skleněných obalů lze i u nich vysledovat trend mířící ke snižování hmotnosti a potažmo spotřebě materiálu. Akcent na design se projevuje v podobě grafických vychytávek či tvarových modifikací. V této oblasti dominují zejména produkty společnosti Apeal, jednoho z největších výrobců nápojových plechovek.

Víc než jen podložka

Pivní tácky, které jsou jakýmsi pomyslným vývěsním štítem téměř každého pivovaru, patří bezpochyby mezi nejoblíbenější turistické suvenýry. Vedle klasických kulatých a hranatých se můžeme setkat s tácky rozmanitých tvarů, např. v podobě puzzle. Paradoxní je, že původně vůbec nešlo o tácek, nýbrž o poklop. V sousedním Německu, kde se v 19. století začíná psát jeho historie, se mu ostatně říkalo „Bierdeckel“.

Tehdy totiž bývaly pivní žejdlíky movitějších občanů opatřeny stříbrnými nebo cínovými poklopy a ti, kteří si takový žejdlík nemohli dovolit, pokládali na půllitrové krýgly („Krügel“) plstěné podložky, aby jim dovnitř nepadal hmyz nebo listí. Podložky vznikly nalitím dřevité plsti do formy a přes noc se nechaly zaschnout. Barvily se většinou do tmavě ruda či tmavě zelena. Nevýhoda plstěné podložky spočívala v tom, že dokázala vysát téměř veškerou pěnu.

Kvůli značné vlhkosti pak neoplývala zrovna ideálními hygienickými podmínkami a navíc nevábně zapáchala. První tácek z dřevité plsti zhotovil údajně roku 1880 drážďanský výrobce papíru Robert Sputh a od té doby se používá standardizovaný průměr tácku 107 mm. Vyskytovaly se i tácky porcelánové, na jejichž okraje se zapisoval počet vypitých piv, ale dnes jsou již spíše výjimkou. V pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit je umístěn obří pivní tácek o průměru 800 mm a tloušťce 3 mm, který vyrobila firma Papusprint Krtely v prachatickém okrese pro dolnorakouský pivovar Zwettl.

Sezame, otevři se!

Potřeba otvíráků na láhve, které pracují na principu páky, vyvstala se zavedením korunkových uzávěrů.

Původ dnešních láhvových uzávěrů se datuje rokem 1892, kdy William Painter přišel s novým jednorázovým uzávěrem s korkovou vložkou, který tvarem připomínal královskou korunu. Odtud pak pochází jeho název – korunkový uzávěr. Po roce 1915 s rozmachem masové produkce skleněných láhví tento způsob uzávěru zcela převládl.

Zdroj: Strategie E15.cz | Autorka: Šárka Kociánová

Pivní slavnosti si milovníci pěnivého moku na Třinecku spojují především s Nýdkem, kde má akce více než desetiletou tradici. Malý beerfest na poslední dubnovou sobotu premiérově připravili i organizátoři Hutnického dne.

„Oslovili jsme čtyři pivovarské skupiny a vytvořili jakýsi minifestival piva,“ řekl Ivo Pullmann, který se na přípravách podílí. Dodal, že v areálu v Lesní ulici bude v sobotu po poledni celkem dvanáct druhů piva.

Kromě tradičního Radegastu to budou značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Kozel, Master, Lobkowicz, Rychtář a Bernard. „Samozřejmě nesmí chybět Minipivovar Karpentná,“ poznamenal Pullmann. K dispozici budou i jedenáctistupňová piva a speciální kvasnicový ležák.

„Kdo má rád pivo, může ochutnávat, degustovat,“ dodal s tím, že pivo patří k Hutnickému dni odjakživa, letos je ovšem k dispozici mnohem širší nabídka.

Nýdecké pivní slavnosti, které jsou pro změnu označovány jako Bierfest, se konají tradičně v červenci.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Marek Cholewa

Ředitel Svazu pivovarů a sladoven komentuje kauzu kolem piva Pilsner Urquell.

Kauza žaloby na Plzeňský Prazdroj rozladila výkonného ředitele Svazů pivovaru a sladoven Jana Veselého. V rozhovoru pro Deník projevil obavy, že případ se negativně projeví na celém českém pivním trhu.

Jak konkrétně může tento proces pivovarnictví v České republice ovlivnit?

Velmi. Každá podobná informace vždy poškodí pivovarnictví jako celek. Když někdo lidem řekne, že jsou klamaní, mohou se naštvat a přestat pivo pít. Řeknou si: ´Když už se ani na tohle nemohu spolehnout, dám si radši kolu nebo vodu.

Je podle vás žaloba oprávněná?

Označování podle stupňovitosti byla česká specialita. Nikde jinde na světě se to nepoužívá a nikde by takový případ vůbec neřešili. Od roku 1997 se i u nás toto dělení zrušilo. Legislativa teď v Čechách není. Ale ani před tím se to nemuselo striktně dodržovat. Bylo rozmezí. Ono se to ani přesně trefit nedá. Vaření je sice elektronicky řízené, ale pořád se jedná o přírodní proces. Takže to může kolísat. Proto pokud Prazdroj uvádí, že je Pilsner Urquell ležák, je to podle zákona. Jiné by to bylo, kdyby bylo u označení použito číslo dvanáct.

Mohou pivaři poznat, když má pivo hodnotu o několik desetin stupně menší?

Ne, to určitě ne. Chuť to neovlivní. Běžný konzument to nepozná, ale ani zkušený degustátor. Na to se dělají zkoušky v laboratořích. Navíc nesmysl je i to, když někdo řekne, že před rokem to pivo chutnalo jinak. Není totiž žádná chuťová paměť.

Jakým způsobem se stupňovitost měří?

Extrakt původní mladiny se běžně nezjišťuje. Na varně jej provádí maximálně pivovar pro své účely. Většinou se zjišťuje až v obchodech, kde se z obsahu alkoholu podle vzorce zpětně hodnota vypočítá. Je to důležitý údaj při stanovení sazby spotřební daně, která se odlišuje právě podle stupňů.

Podle vás je žaloba útokem na značku Pilsner Urquell. Kdo za ním může stát?

To se nedá říci, byly by to spekulace. Já nevím, třeba to někdo opravdu myslí upřímně a vadí mu nižší stupňovitost. Ale vzhledem k tomu, že její iniciátoři musí vědět, že Prazdroj legislativu nijak neporušuje, a proto nemají u soudu šanci vyhrát, vypadá to, že je to nejspíš útok. Mně to jako zástupci všech pivovarů vadí.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Vatikán se dočkal blahořečení Jana Pavla II. U Svatého stolce mu připili pivem z Plzně. Na cestu mu požehnal biskup František Radkovský.

Tohle spojení nejde moc dohromady – kněžské roucho a půllitr piva. Plzeňský biskup František Radkovský ale tvrdí opak. Pivo z Plzně je pro něj medicína.

„Po jídle si vždycky dávám Prazdroj. Jsem na něj zvyklý a pomáhá mi při trávení,“ uvádí v rozhovoru pro Sedmičku biskup Radkovský.

Vaše excelence, často žehnáte pivu?

V plzeňském pivovaru jsem poprvé žehnal asi v roce 1994. Potom jsem žehnal, když tu byla postavená nová varna a také plnírna lahví. Od té doby jsem žehnal i menším pivovarům, jako je třeba v Černicích (Purkmistr pozn. red.) nebo pod Saským mostem (Groll pozn. red.). Takže s tím mám velkou zkušenost.

Tradiční to ale určitě není. Stává se často, že se se svým požehnáním objevíte při nějaké neobvyklé události?

Tradiční to není. Ale vařit pivo je středověká záležitost, typická i pro kláštery, kde se pivu také žehnalo, takže to není nic nového. Často žehnám různým kapličkám, například na dálnici. Nebo hasičským zbrojnicím nebo stříkačkám. Teď budu mít ve Žluticích mši svatou za hasiče, protože třetího května je den svatého Floriána, což je jejich patron. Velice netradiční žehnání měl farář v Chebu, když tam postavili nové věže na chrámu svatého Mikuláše, tak ho museli vyvézt na plošině a postříkal věže stříkačkou.

Během žehnání jste si vypil sklenici Prazdroje. Máte ho rád?

Já jsem na něj zvyklý a mám ho rád. Považuji ho za velmi zdravý nápoj po jídle. Vím, že Pivo po večeři nevynechá ani biskup mi pomáhá k dobrému trávení. Z našich piv je asi nejlepší. Naposledy jsem si ho dal v neděli po obědě a také večer. Když obědvám nebo večeřím s generálním vikářem diecéze Emilem Soukupem, tak si spolu dáváme napůl lahev Gambrinusu, je to takový náš rituál. Pivo máme oba rádi.

Vzpomenete si, kdy jste si dal pivo vůbec poprvé?

To ne, ale vzpomenu si na svůj první zážitek s pivem. Pocházím z města Třešť u Jihlavy, které mělo svůj pivovar. V padesátých letech ho zrušili. Pamatuji si, že tam dělali sedmistupňové pivo s patentním uzávěrem a tatínek, který ležel na kanapi mě pro něj jednou poslal do spižírny. Tak jsem s ním trochu zatřepal, nadzvedla se zátka a pivo vystříklo nahoru až na strop. Tatínka jsem celého polil pivem, tak jsem to pěkně schytal.

Stalo se někdy, že jste počet vypitých piv přetáhnul a ráno Vás bolela hlava?

Řekl bych, že ne. Nebo si na to nepamatuji. Vždycky jsem si dal tak dvě tři piva za den, víc jsem jich nikdy nevypil

Jak jde vůbec pivo nebo alkohol dohromady s křesťanskou morálkou?

Víte, když se pivo pije s mírou, tak je to v pořádku. Na tom není nic špatného. Každýby měl ale znát svoji míru. Dát si jedno pivo není žádný problém, ale nic se prostě nemá přehánět.

Najdete si při všech vašich povinnostech čas zajít si na pivko do hospůdky s těmi nejbližšími?

Asi ne tak, jak to myslíte. Děláme to jinak. Tak dvakrát do roka pozvu nejbližší spolupracovníky, zhruba dvacet lidí, do nějaké restaurace. Tam povečeříme, dáme si pivo. Naposledy jsme byli posedět před začátkem půstu.

Pije se pivo i při setkání a poradách farářů či biskupů?

Samozřejmě, když máme nějaké jednání a sedíme u stolu, tak je pivo a víno běžně na stole.

Zásilka do Vatikánu míří ku příležitosti blahořečení Jana Pavla II. I vy jste měl příležitost se s ním několikrát setkat. Nevíte, jestli i on si dával po obědě sklenici piva?

To nevím, ale jednu zajímavou historku k tomuto tématu s ním mám. To bylo někdy po roce 1993, kdy jsem se stal v Plzni biskupem. Společně s kardinálem Vlkem jsme byli u Jana Pavla II. na audienci ve Vatikánu. Když jsme před něj předstoupili, tak si mě papež pamatoval a říkal: „Á sekretář konference.“ Do roku 1993 jsem byl sekretářem biskupské konference. Pan kardinál mu hned vysvětlil, že už nejsem sekretář, ale biskup v Plzni. Papež se ale nenechal vyvést z míry a povídá „Jo z Plzně, tam máte dobré pivo.“ Z toho setkání existují fotografie. Je zajímavé, že na první fotografii jsme všichni vážní a na té druhé, když se mluvilo o pivu, už se všichni smějeme.

Za námi jsou Velikonoce, doba kdy končí čtyřicetidenní půst. Mají křesťané v době půstu zakázané i pivo?

Ne to ne. Měli by držet půst. Na každém křesťanovi záleží, jak se k půstu postaví. Měli by si něco odříct, ale každý si může zvážit, co to je. Ani pivo si nemusí odříkat. Mohou, ale nemusí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Auta s pivem Radegast vyjíždějí z Nošovic k pivarům po zbrusu nové silnici. Společně s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vystavěl pivovar za více než 80 mil. Kč nové dopravní napojení pivovaru na silnici vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Nová silnice má velký význam pro zlepšení životního prostředí v obci, které se tak vyhne mnoho kamionů denně.

Součástí nového dopravního spojení je odstavné parkoviště pro 19 kamionů a 5 autobusů a nová vrátnice do pivovaru. Silnice o délce 400 metrů se napojuje na stávající cestu vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Kamiony tak najedou pohodlně na rychlostní silnici R48, aniž by musely projet obcí.

„Pro občany Nošovic je to dobrá zpráva,“ reagoval na dokončení silnice starosta obce Nošovice Miroslav Kačmarčík. „Naše obec je zatížena poměrně silnou dopravou do Beskyd. Ulehčení o mnoho kamionů denně hodně pomůže situaci zlepšit,“ dodal Miroslav Kačmarčík.

Nové dopravní spojení vybudovali společně pivovar Radegast a Moravskoslezský kraj za 83 mil. Kč. Pivovar se na celkových nákladech podílel částkou 37 mil. Kč. Důležitou úlohu sehrálo pečlivě provedené výběrové řízení. V ceně za stejně odvedenou práci se firmy hodně lišily. Rozdíl mezi vítězem a nejdražší firmou byl až 40 %. Ve srovnání s projektovou cenou se tak podařilo ušetřit desítky milionů korun.

„Náš pivovar je již 40 let významnou součástí obce Nošovice. Snažíme se být zdejším obyvatelům dobrým sousedem a přispívat nejen prostřednictvím programů, jako je Prazdroj lidem. Investice do nové silnice výrazně zlepší životní prostředí v Nošovicích. Chtěl bych poděkovat Krajskému úřadu za vynikající spolupráci, která na tomto projektu probíhala od roku 2007. Věřím, že toto spojení podložené Deklarací o spolupráci přinese občanům kraje v budoucnu další pozitiva,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Nová silnice byla otevřena 1.4. a po takřka měsíčním provozu již obyvatelé Nošovic hodnotí úlevu obce od dopravy kladně.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O velikonočním víkendu vyjela na středočeské koleje Bixovna, unikátní bar na kolejích. Netradiční vagon je součástí turistických nostalgických vlaků. Ty jezdí jen o víkendech na tratích, o které České dráhy nemají zájem. Vlakový výčep provozují železniční nadšenci, cestující si ho nemohou vynachválit.

"Jeden celý a jeden poloviční do Mladé Boleslavi, pivo a točenou limonádu k tomu," třeba takto si mohli v sobotu ráno poprvé poručit cestující vlakem z Lysé nad Labem směrem Mělník, Mladá Boleslav a dál do Jičína.

Na tuto trať o víkendu vyjel nový nostalgický vlak Boleslavský motoráček s pojízdným výčepem zvaným Bixovna, jakousi alternativou jídelního vozu.

"Připadá mi to jako skvělý nápad, lidi takový relax potřebujou, chtějí takto strávit čas, projet se vlakem, vyblbnout se tady, dát si pivo s partou, stáhnout okno, koukat do přírody a mít pohodu. Ne jenom furt někde stát v koloně v autě a nervovat se," pochvaloval si třicátník Pavel Vrána.

Podobně reagovala i devětadvacetiletá nastávající maminka Nora. "Jsem z toho nadšená, připadá mi, že jedu v baru. Zrovna teď jsem v jiném stavu, takže si pivo neužiju, ale mají i točenou limonádu. Obdivuju, jak je tu všechno vychytané," ukazuje Nora na důlky na sklenice v dřevěných stolcích.

Sedm sudů piva na víkend

Bixovna, tedy výčep na kolejích ve vagonu řady Bix, na cestující zapůsobí hned, jak do něj nastoupí. Jen co výpravčí na nádraží v Lysé pokynul k odjezdu, už měl výčepní plné ruce práce. "Dvě piva a kafe s rumem," poručil si jeden cestující.

V Bixovně točí pouze Postřižinské pivo z Nymburka. Ředitel tamního pivovaru má k železnici vztah. A atmosféra ve vagonu opravdu připomíná regulérní bar.

Dát si ovšem jedno pivo navíc může způsobit velký problém. "Občas se stane, že někdo zapomene vystoupit," usmívá se Bohumil Augusta, ředitel společnosti Klub železničních cestovatelů, která nostalgické vlaky provozuje. "Na celý víkend máme připravených sedm sudů piva, čekáme tak tisíc lidí," řekl Augusta.

Cestující "hlídají" postavy z filmu Postřižiny

Bixovna jezdí kromě Boleslavského motoráčku i na dalších čtyřech středočeských tratích. Poprvé vyjela loni v září.

"Vagon jsme koupili v roce 2008 posprejovaný, byl na vyřazení. Upravili jsme ho ve stylu šedesátých let a vyzdobili fotografiemi z filmu Postřižiny. Chceme, aby se lidé v našich vlacích cítili dobře. A nostalgický vlak bez piva, to není ono," dopíjí Augusta první pivo.

A když se někomu v Bixovně natolik líbí, že nechce vystoupit? "Může, ale naúčtujeme mu peníze navíc za naše zaměstnance," říká Augusta.

Kde se v kraji můžete projet Bixovnou

Boleslavský motoráček: Lysá nad Labem - Mladá Boleslav

Podřipský motoráček: Budyně nad Ohří - Libochovice

Podlipanský motoráček: Kolín - Bečváry

Polabský motoráček: Mochov - Kolín

Posázavský motoráček : Lysá nad Labem - Kácov

(Zdroj: Klub železničních cestovatelů)

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Pavel Eichler | Foto: Yan Renelt

Vedení Plzeňského Prazdroje společně se zástupci odborových organizací dnes slavnostně podepsalo jednotnou kolektivní smlouvu, která bude platná pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. Smlouvu stvrdili podpisem předsedové odborových organizací Bohumír Matas, Radovan Otipka a Petruška Kačírková společně s ředitelem úseku lidského kapitálu Ivanem Baloghem. Kolektivní smlouva nabývá účinnosti zpětně k 1. dubnu 2011 a bude platit dvanáct měsíců stávajícího finančního roku.

Smlouva stanoví mzdový vývoj na období následujících tří let, přičemž už v tomto roce si někteří zaměstnanci mohou polepšit v závislosti na pracovním výkonu až o 3%. Nové znění kolektivní smlouvy navíc garantuje navýšení mezd ve variabilní složce mzdy i do následujících dvou let, kdy se platy zvýší dvakrát vždy o 1% u většiny zaměstnanců. Variabilní složka mzdy, která odměňuje dobrý výkon zaměstnanců, bude nově více reflektovat týmové výsledky, které mají vliv na hospodaření společnosti.

Zaměstnancům zůstává i nadále roční nárok na benefity v celkové výši přes 17 tis. Kč. Mezi ty nejoblíbenější patří samozřejmě pivo z pivovarů Plzeňského Prazdroje. Zaměstnanci dostávají poukázky na pivo v hodnotě 2500 Kč a rovněž zaměstnanecké pivo na dovolenou. Zaměstnavatel zpravidla také dává zaměstnancům pivo nad rámec kolektivní smlouvy při příležitosti oslavy úspěchů na českých i mezinárodních degustačních soutěžích a na Vánoce.

Mezi další benefity patří roční příspěvek na penzijní připojištění až 6000 Kč nebo vstupenky na exkurze do pivovarů Plzeňského Prazdroje. Fyzické i duševní zotavení po práci by měly podpořit poukázky na kulturní a sportovní vyžití, které dostanou zaměstnanci i letos v hodnotě 4 700 Kč. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku ve výši 1 500 Kč na regeneraci organismu. Navýšen bude také příspěvek zaměstnavatele na stravování o 4 Kč na jedno jídlo.

Dlouholetí zaměstnanci Prazdroje dostanou opět ocenění za loajalitu. Pětiletá věrnost bude odměněna jednorázově ve výši 5 000 Kč, během dalších kulatých výročí mohou dlouhodobí zaměstnanci dostat společně s nepeněžním plněním až 25 000 Kč.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

„Vyjednávání o textu nové kolektivní smlouvy bylo letos složité, jelikož zaměstnavatel chtěl zohlednit do návrhu vývoje mezd nepříznivý vývoj prodejů z uplynulých dvou let. Došlo k udržení základních mezd, což jistě přispěje k udržení sociálních jistot. Rovněž je nezanedbatelné zajištění dalšího zvyšování mezd na dobu 3 let podle výkonnosti jednotlivých týmů společnosti.“

Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu:

„Děkujeme našim partnerům v kolektivním vyjednávání za spolupráci. Věřím, že přinášíme našim zaměstnancům dobré zprávy, jelikož jsme schopni navýšit variabilní složku mzdy i přes nepříznivý vývoj českého pivního trhu. Plzeňský Prazdroj si jako dobrý zaměstnavatel váží práce svých lidí a jejich spokojenost je pro nás důležitá.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Parkoviště v areálu znojemského pivovaru nebude. Důvodem je nezájem občanů. Na opakovanou nabídku radnice umístit za měsíční poplatek 2 280 korun auto na hlídané parkoviště v areálu, reflektovali jen dva zájemci.

Radnice chtěla využít volných prostor v pivovaru k dočasnému parkovacímu provizoriu s pětatřiceti parkovacími místy pro obyvatele a firmy v centru města.

Obyvatelé si v této části Znojma stěžovali na nedostatek parkovišť. Radnice nyní od svého záměru upustila.

Zdroj: Znojemsko.cz

Zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), Karlovarských minerálních vod a Plzeňského Prazdroje dnes podepsali memorandum o vzájemné spolupráci. Účelem těchto strategických partnerství je zvyšování kvality produktů, rozvoj služeb a spokojenost obchodních partnerů a spotřebitelů. Zatímco Plzeňský Prazdroj již spolupracoval se Svazem v uplynulých dvou letech, Karlovarské minerální vody jsou novým partnerem.

Obě společnosti, Karlovarské minerální vody i Plzeňský prazdroj, jsou lídry na trhu ve svém oboru. Dlouhodobě usilují o zlepšování kvality prodeje potravin a zvyšování kultury pití v ČR. Proto mají se SOCR ČR společné zájmy. „Dlouhodobě se zasazujeme o řešení otázek kvality výrobků a hygieny prodeje jak v obchodě, tak i v gastronomii. S odbornými institucemi si vyměňujeme zkušenosti a při projednávání nových norem úzce spolupracujeme s příslušnými ministerstvy. Náš Svaz je také členem poradního a iniciačního orgánu vlády ČR – Rady pro kvalitu ČR - kde má také odbornou gesci nad sekcemi kvalita v obchodě a kvalita v cestovním ruchu, lázeňství a hotelnictví. Kooperace s významnými dodavateli nám přináší nové možnosti, proto si prodlouženého partnerství s Prazdrojem, stejně jako nového partnerství s KMV velice vážíme,“ říká Ing. Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Plzeňský Prazdroj ve svých tradičních českých pivovarech vaří piva nejvyšší kvality. Pro její udržení i mimo brány pivovaru je zásadní způsob zacházení s pivem, jeho skladování a čepování. V obchodech zase spotřebitelé vnímají celkovou kulturu prodeje, vystavení, či dostupnost jednotlivých značek. „Český pivař je velmi náročný a klade důraz také na to, aby bylo s pivem při přepravě a skladování řádně zacházeno, jelikož to může mít zásadní vliv na kvalitu. Naši sládkové mají k dispozici nejmodernější zařízení, tradiční receptury po předcích a nejlepší české suroviny. Uvařit dobré pivo je ale jen základem, jelikož na cestě ke spotřebiteli se dá leccos pokazit. Proto je pro nás důležitá spolupráce s odbornými garanty, kteří vytrvale usilují o dosažení nejvyšších standardů ve všech oblastech prodeje. Dnešní podpis na v pořadí již druhé smlouvě je pro nás zásadní,“ poznamenal Tiarnán Ó hAimhirín, obchodní a distribuční ředitel v Plzeňském Prazdroji.

Svaz obchodu a cestovního ruchu je ČR vrcholovým reprezentantem českého obchodu a cestovního ruchu, kterého uznávají jak podnikatelé, odborná veřejnost, státní instituce, tak i odborné evropské organizace. Plzeňský Prazdroj a KMV jsou respektovaní lídři v nápojářství a spolupráce těchto subjektů může českým zákazníkům a spotřebitelům přinést reálné výhody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

První ročník Vsetínských pivních slavností startuje už za osm dní, v pátek 29. dubna! Slavnosti proběhnou během pátku a soboty na zimním stadionu Na Lapači a jejich návštěvníci budou moci již od pátečních 12:00 ochutnat okolo 45 značek piva. Počínaje klasickými "desítkami" až po nejrůznější pivní speciály z produkce více jak 22 pivovarů z ČR, regionálních pivovarů a minipivovarů.

Po dva dny je pro návštěvníky pivních slavností připraven bohatý doprovodný program spojený s vystoupením hudebních skupin. V pátek večer si mohou návštěvníci zatancovat na diskotéce s radiem VALAŠSKO, v sobotu zase změřit sílu se slavným Zekonem a vyslechnout koncerty kapel Šimonband, Dareband, Contraakce a Stram. Pořadatelem I.ročníku Vsetínských pivních slavností je sportovní klub SK EDIE TEAM Vsetín a případný výtěžek z této akce bude použit na sportovní činnost klubu. „Také chceme, aby si lidi našli cestu na zimní stadion i v období, ve kterém neprobíhá hokejová sezóna,“ uvedl Luděk Hryciow z organizačního štábu.

Celodenní vstupenky budou slosovatelné v obou dnech a budou stát pouhých 50 Kč.

Zdroj: Vsetín-info-cz | Kráceno

Jako první přichází náchodský pivovar PRIMÁTOR a.s. na český trh s novinkou jednorázových plastových sudů typu Petainer. Od 18. dubna 2011 začal nabízet své pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer o velikosti 20 l. Jedná se o lehký obal na nápoje vyráběný z recyklovatelného PET materiálu určeného k jednorázovému použití. Sudy se dodávají spolu s jednorázovými uzávěry a lze je připojit k běžně používaným zařízením pro čepování piva.

Pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer bude v nabídce pro tuzemský i zahraniční trh. Sudy Petainer jsou určeny především pro sezónní zákazníky, restaurace a bary s omezenými skladovými prostory, ale i pro další místa prodeje točených nápojů.

Používání sudů Petainer má řadu výhod, které zákazník určitě ocení. V prvé řadě nízká hmotnost - 20litrový sud Petainer váží necelých 21 kg a lze s ním snadno manipulovat, dále zákazníci ušetří na zálohách účtovaných za kovové sudy a mají tudíž nulové náklady na vracení a čištění. Vyprázdněné sudy Petainer po bezpečném odtlakování mohou být lehce stlačeny a snadno likvidovány stejným způsobem jako jakýkoliv jiný PET obal. Nemalou výhodu bude rovněž snížení nároku na skladovací prostory a nákladů přepravu o 20-30%. Tyto výhody představují klíčové přínosy v oblasti ekologie a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Sudy Petainer jsou z hnědě zbarveného plastu a budou distribuovány ve speciálně designovaném kartonovém obalu, který zároveň zajišťuje ochranu proti UV záření a snadnou manipulaci s výrobkem.

Pivo PRIMÁTOR® lze skladovat v sudech Petainer minimálně po dobu 3 měsíců bez jakéhokoliv nežádoucího dopadu na složení a chuť výrobku.

Věříme, že nám i našim zákazníkům sudy Petainer přinesou celou škálu nových a nesmírně zajímavých tržních příležitostí, které podporují prodej při podstatně nižších nákladech a zátěži životního prostředí.

Zdroj: Primátor.cz

Vyškovský pivovar má už od začátku měsíce oficiálně nového majitele, ve skutečnosti však přebírání pivovaru stále ještě neskončilo.

Je to totiž natolik rozsáhlá akce, že bude ještě nějakou dobu trvat. Už teď však noví majitelé, tedy firma Czech Beverage Industry Company, rozšiřuje počet zaměstnanců. Pokračovat v tom pravděpodobně bude i v létě.

Původní zaměstnanci přešli téměř všichni pod nové majitele. „Nepropouštělo se, devadesát procent lidí přešlo oficiálně pod Czech Beverage Industry Company, jen účtaři zůstali pod Jihomoravskými pivovary,“ uvedl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

V současné době hledají noví majitelé obchodního zástupce a také řidiče. „S nabíráním lidí budeme pokračovat v trochu větším rozsahu v létě, až se ustálí situace ohledně převodu pivovaru,“ podotkl výkonný ředitel Miloš Hrabák.

Další výhledy do budoucna, co se týká výroby a dalšího chodu pivovaru, zatím noví majitelé tvoří. „Podrobné informace budeme mít asi za měsíc. Teď se soustředíme na to, aby byl převod po všech stránkách bezproblémový. Zájem na tom mají obě strany, takže věříme tomu, že vše půjde hladce,“ dodal Hrabák.

Nový výkonný ředitel se v pivovarnictví vyzná, proto má už předběžnou představu, jak se bude situace vyvíjet dál. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ podotkl Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do největšího, třicetimilionového mínusu.

Hospodaření bývalého vedení pivovaru dokonce prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Loni stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. To ovšem vyvolalo značné protesty lidí, zaměstnanců i regionálních politiků.

Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

V Lidovém domě v Praze-Kbelích ve středu změřili síly nejlepší výčepní.

Absolutním vítězem soutěže nejlepších výčepních z celé České republiky se po napínavém souboji a vyrovnaných šancích všech soutěžících stal Luděk Matoušek z restaurace U Matoušků na růžku. Patří mu titul Hvězda výčepu 2011, trofej, šerpa a finanční odměna. Hlavní cenou soutěže pro vítěze dále je luxusní zájezd all inclusive do Amsterodamu pro dvě osoby. Luděk Matoušek se tak podívá do míst, kde se psala a píše pivní historie – pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či ledové jeskyně Extra cold.

Na druhém místě se umístil Karel Knobloch z restaurace Větruše v Ústí nad Labem, třetí příčka patří Martinu Strečokovi z hostince U Čapoše v Mělníku.

Finalisté museli prokázat i teoretické znalosti

Soutěž Hvězda výčepu měla v regionálním i celostátním kole celkem tři části. V písemném testu soutěžící prokazovali znalosti značky, produktů a pivovarů a správné péče o pivo. V další části měli příležitost prezentovat provozovnu, ve které působí. V praktické zkoušce pak čepovali domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru.

„Odborná porota posuzuje správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled natočeného piva. Hodnotí se i celkový dojem při čepování, tedy správná příprava pivního skla, způsob čepování i závěrečné servírování,“ přibližuje Hvězdu výčepu obchodní sládek Svatopluk Vrzala ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž pořádá.

„Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití,“ uzavírá Svatopluk Vrzala.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz

Nedávno jsem někde četl, že Češi čím dál tím víc kupují laciná a nekvalitní piva dovážená ze zahraničí. Vzpomněl jsem si na svou návštěvu kamaráda Jirky Makse v Šumperku.

Ten si doma, v panelákovém bytě, vaří své vlastní pivo – Hrochův ležák. Strávil jsem u něj téměř celý den a pozoroval jej při vaření. Musím se přiznat, že jsem se kvality piva bál. Přece jen jej vaří v domácích podmínkách. Po prvním doušku jsem se mu v duchu omlouval. Bylo naprosto vynikající. Na jazyku se mi rozprostřela plná chuť, kde nebylo místo na kompromisy. Okamžitě bylo jasné, že jde o poctivě vařené pivo z kvalitních surovin. Najednou zjistíte, že k dobrému pivu stačí i voda z kohoutku na sídlišti.

Mnohem víc, jsem si svého kamaráda začal vážit druhý den. K obědu jsem si dal malé pivo nejvěhlasnější české značky. Napil jsem se a můj jazyk, který si pamatoval včerejší nebeský zážitek, hned věděl. První chuť byla dobrá pivní, taková tradiční. Ale po ní najednou následovalo prázdno, nic. Chyběla tomu ona plnost, co jsem zažil u Hrochova ležáku.

Mám pocit, že ony poplašné zprávy přiživují hlavně čeští velkovýrobci piva, kterým ale uniká kvalita jejich produktů mezi prsty. Přesto se o české pivo nebojím. Dokud budou domovarníci jako Jirka Maks (a že jich jsou mraky) a zároveň malé hostinské pivovary, které mají kvalitu na prvním místě, dobré pivo se vždycky najde.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Martin Šinkovský

Celý svět žije v posledních týdnech jedinou společenskou událostí, a to všemi očekávanou královskou svatbou prince Williama a Kate Middletonové. K příležitosti onoho velkého dne, který nastane 29. dubna, se vyrábějí nejrůznější suvenýry, poštovní známky či panenky. Britové však tentokrát přišli i s něčím ryze mužským - vyrobili pivo s přídavkem viagry.

Pěnivý mok s názvem Royal Virility Performance (Královsky mužná výkonnost) pochází z limitované edice a je obohacený o poměrně značné množství zázračné modré pilulky a „další známá afrodiziaka“. Na svědomí jej má skotský pivovar BrewDog, který uvádí, že vypití tří těchto piv, na jejichž etiketě jsou podobizny Williama a Kate, je stejné jako užití jedné viagry.

Royal Virility Performance je 7,5procentní světlý ležák a k dispozici je pouze prostřednictvím internetových stránek pivovaru s cenou 10 liber (275 korun) za láhev. Celkem bylo přitom vyrobeno pouhých tisíc lahví tohoto speciální nápoje.

Pětina z celého výtěžku půjde navíc na charitu, a to organizaci Centrepoint, podporovanou i princem Williamem. Organizace pomáhá mladým lidem bez domova začlenit se do společnosti.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Dagmar Plecháčová

Od 22. dubna si u nás můžete pochutnat na našem speciálním světlém nefiltrovaném speciálu s přídavkem medu!

Medové pivo LOTR tmavě zlaté barvy má překvapivě hořký začátek s průměrným tělem a nádherně medově-hořkým koncem.

Pivo je vyráběno klasickou pivovarnickou technologií tzv. spodního kvašení. V průběhu dozrávání je do něho přidáván studenou cestou pravý včelí med. Znamená to, že všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené, zůstávají po celou dobu trvanlivosti v plné své aktivní formě.

Zdroj: Facebook | Autor: Miroslav Kapr, sládek

Úspěšný pivní Speciál z Chotěboře se vrací. Třináctiapůlstupňové pivo s karamelovou příchutí připravují v Pivovaru Chotěboř vždy ke slavnostním událostem, jakými blížící se Velikonoce jistě jsou. „Lidé už se na Speciál ptají a moc se těší,“ řekl ředitel pivovaru Richard Moravec. V lahvích už je Speciál v prodeji, v tomto týdnu je distribuován také v sudech do restaurací.

Pivovar Chotěboř chce navázat na loňský velikonoční úspěch, kdy se Speciálu prodalo 80 hektolitrů. Hitem byl také o loňských Vánocích, kdy se po něm doslova zaprášilo a během měsíce byl zcela vyprodán. „Letos chceme Speciál navíc na přelomu dubna a května distribuovat do řetězců, nezávislým prodejcům lahvových piv a do vybraných restaurací,“ dodal Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si můžete vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál. S láskou vyrobené 14% české pivo má plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák Pivovaru Nymburk je zatím určen pouze pro český trh, v prodeji bude od poloviny dubna.

K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel

a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávají pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí.

Sváteční speciál je zatím limitovanou edicí, která čítá 200 hektolitrů

a bude k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích. Doporučená maloobchodní cena Svátečního speciálu činí 16 – 19 Kč

za půllitr.

V nabídce Pivovaru Nymburk naleznete celou řadu světlého i tmavého Postřižinského piva, mezi nimi Něžného Barbara, Francinův ležák, Pepinovu desítku či Postřižinské výčepní.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Pivo v láhvi by mohlo být déle čerstvé, říkají chemici z technické univerzity v Mnichově. Nová studie dokazuje, že bychom si časem mohli pochutnávat až na deset let starém pivě, které prý bude k nerozeznání od čerstvě natočeného.

Vědci z Mnichova, bavorského města piva, přišli nedávno s pozoruhodnou studií. Porovnávali v ní deset let stará lahvová piva se vzorky piva právě koupeného. Po několika letech studia se jim konečně podařilo rozpoznat chemikálie, které způsobují hořkou pachuť starého zvětralého piva.

Chemické látky přítomné ve chmelu se podle mnichovských vědců časem rozloží a vytvářejí další směsi, které ústí v onu nepříjemnou chuť. Trik, jak se pachuti vyhnout, spočívá podle vědců v tom, že zabráníme rozkládání chemikálií přítomných ve chmelu.

Pivovary proto dostaly od mnichovských vědců dvě doporučení: pokud chtějí, abych jejich pivo vydrželo v láhvi déle čerstvé, měly by vyrábět jednotlivé dávky piva méně kyselé než dosud a láhve piva by měly následně hlavně uchovávat v chladu.

Odborník: Nápad je nerentabilní

Podle zakladatele serveru svetpiva.cz Jana Kočky je ale celý nápad v praxi nevyužitelný. „Jednak z marketingového hlediska nikdo nemá potřebu kupovat deset let staré pivo, za druhé si nedovedu představit, že by nějaký pivovar uchovával piva deset led v chladících boxech. To by se nikomu nevyplatilo,“ uvedl Kočka pro Rádio Česko a dodal:

„Na druhou stranu lze podobnou snahu pochopit. Obchodní řetězce delší dobu tlačí na výrobce piva, aby byla životnost jejich produktů delší. Například rok až dva. Řeší se to například pasterizací, což ale ubírá pivu na kvalitě.“

Podle Kočky by nápad mnichovských vědců mohl posloužit například při archivován značek a sérií, které se mimořádně vydařily.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Anna Baumová a Lukáš Vincourek

Stále více lidí chce ochutnávat i jiné druhy piva než ty notoricky známé. Proto kvůli této myšlence před několika lety začaly vznikat minipivovary.

„Idea byla, že by po letech měly mít Litoměřice vlastní pivo. Je to o určité hrdosti a patriotismu,“ řekla spolumajitelka Minipivovaru Labuť Sabina Žáková.

Ta se svým manželem Ondřejem Žákem od ledna provozuje vlastní pivnici, ve které se nalévá pouze pivo v ní vyrobené.

Podle sládka Martina Horsta Hrubeše je minipivovar i turistickým lákadlem. „Jsou města, která turisty přitahují, aniž by se musela v dnešní době nějak snažit. Jako příklad vidím město Český Krumlov, ze kterého pocházím. Dodnes tam není minipivovar, přestože si myslím, že by se tam hodil.“

Litoměřice jsou podle Hrubeše turisticky atraktivní město, které je spojováno především s vínem, ale v minulosti přišly o vlastní pivní značku. To se má nyní změnit.

„Návštěvník města může ochutnávat místní specialitu, kterou nikde jinde nedostane. V tom je kouzlo minipivovarů,“ řekl.

Sabina Žáková se neobává, že by se v Litoměřicích nenašlo dost pivařů, kteří si oblíbí pravidelné návštěvy pivnice.

„Za tři měsíce provozu už máme stálou klientelu, lidé se k nám naučili chodit. A to i ženy. Přijdou si popovídat, dají si k pivu něco k jídlu, na Velikonoce chceme otevřít venkovní zahradu pod kaštany,“ plánuje.

Litoměřické pivo ale zatím nemělo své jméno. „Proto jsme se rozhodli udělat anketu, aby nám zákazníci napsali své tipy do kroniky,“ řekla Žáková.

Název pro světlé a tmavé pivo už byl určen. „Objevovaly se takové názvy jako Mácha, Hynek, Felix s odkazem na pana Holzmanna, mluvilo se i o Richardovi. Líbil se nám i Radobýl, ale to už je víno,“ vyjmenoval sládek Hrubeš.

Nakonec se svetlý ležák bude jmenovat „SVĚTLÝ ŽÁK“ a tmavé pivo bude „ČERNÁ LABUŤ“.

„Stále ale nemáme jméno pro polotmavé. Nealko dělat nebudeme. Naopak plánujeme vařit speciály, proto rozšiřujeme výrobu a o 40 % zvýšíme kapacitu,“ řekla Žáková.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Radek Pešout | Foto: Karel Pech

Oprýskaná a špinavá fasáda, vybité okenní tabulky, prázdnotou zející místnosti. Tak v současné době vypadá někdejší chlouba Brumova-Bylnice, areál bývalého pivovaru.

Zlatavý mok se v něm definitivně přestal vařit v roce 2001 a od té doby historicky cenný areál, který se nachází v samotném centru města, chátrá. To by se však mohlo změnit.

Vlastník bývalých pivovarských objektů, společnost Elseremo, s nimi má totiž smělé plány.

„Z levého křídla, kde dříve bydleli zaměstnanci, by mohl vzniknout penzion, z bývalé výrobny pak minipivovar s restaurací,“ nastiňuje zaměstnanec Elserema Marian Opat, který má veškeré dění kolem pivovaru ve firmě na starosti.

Z dalších výrazných úprav pak zmínil vybudování parkovacích míst a v neposlední řadě též zřízení pivovarského muzea. „To by mohlo společně s městským informačním centrem fungovat v budově někdejší sodovkárny,“ ozřejmil Opat.

Současný stav pivovaru nenechává chladným ani nejvyšší představitele Brumova-­Bylnice, přestože město do dění kolem něj nemůže prakticky mluvit. „Podpořili jsme alespoň jeho zařazení do seznamu brownfieldů Zlínského kraje,“ potvrdil starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.

Seznam obsahuje množství bývalých průmyslových či zemědělských lokalit, takzvaných brownfieldů, které lze regenerovat a následně znovu využít k nejrůznějším účelům.

„Nejen mně, ale celé řadě dalších obyvatel Brumova-­Bylnice není jedno, jak dnes pivovar vypadá. Lidí, kteří v něm kdysi pracovali, u nás žije stále hodně a určitě jim jeho osud leží na srdci,“ říká dále starosta, podle kterého majitel areálu rozhodně nespí.

„Elseremo hledá možné formy dotačních titulů na opravu objektu, snad i přes evropské fondy. Je však nutné si uvědomit, že dosáhnout na dotace se stává čím dál tím obtížnější,“ poznamenal Blanař.

To, že by vlastník areálu skutečně rád dotace využil, potvrzuje jménem vlastníků i Marian Opat. „Zatím o ně máme zažádáno na kraji. Pakliže bychom finance skutečně získali, rádi bychom s jejich pomocí vypracovali studii proveditelnosti našich stavebních plánů v pivovaru,“ informoval Opat.

Kdy se začne, je ve hvězdách

Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce areálu totiž samozřejmě spolkne nemalé finanční prostředky. „Ty budou v řádu mnoha desítek milionů korun,“ připustil Opat. V potaz pak podle něj musí být brán i názor památkářů, jelikož pivovar je památkově chráněnou budovou. „Opravy a případné asanace některých objektů tak s nimi budou muset být konzultovány,“ objasnil.

Termín zahájení prací v pivovaru je tak stále ve hvězdách. „Dokud nebudeme mít zajištěné financování rekonstrukce, nemůžeme se do ní pustit,“ vysvětlil Opat, podle nějž se jedná o běh na dlouhou trať. Za zrekonstruování pivovaru se přitom přimlouvají i místní obyvatelé.

„Je to pěkná historická budova a ve městě má rozhodně své místo. Vevnitř jsem sice nikdy nebyla, ale zvenčí opravdu vypadá dost zanedbaně. Bylo by fajn, kdyby se tu pivo znovu začalo vařit,“ potvrzuje čtyřiapadesátiletá Anna Kristýnová.

Také podle Milana Miklase je škoda, že pivovar nadále chátrá. „Byla to taková místní rarita. Dokonce jsem do něj v mládí chodil na brigády. Špatné pivo se v něm rozhodně nevařilo. Ale nemám zdání, jak to uvnitř vypadá dnes,“ přiznává Miklas, který ale opětovnému zavedení vaření piva v Brumově-Bylnici příliš nevěří. „Rád bych se ale mýlil,“ dodal.

Mohl zaměstnávat místní lidi

Starousedlíka Josefa Fojtíka, který o někdejším brumovském pivu hovoří jen v superlativech, momentální vzhled objektu taktéž netěší, ale upozorňuje i na jinou věc. „Největší škoda je, že už nefunguje jeho provoz. Mohlo v něm pracovat dobrých padesát lidí, což by při nezaměstnanosti, která v Brumově-­Bylnici je, hodně lidem pomohlo,“ zamyslel se Fojtík.

Tradice vaření piva sahá v Brumově-Bylnici až do roku 1573, kdy je datováno založení pivovaru. Nejvyššího výstavu pak dosáhl v roce 1966, kdy se v něm uvařilo 56 988 hektolitrů piva.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Viktor Chrást | Foto: Filip Vrána

Zlaté medaile pro piva Master 15˚ Zlatý a Birell z mezinárodní degustační soutěže piv Brewing Industry International Awards 2011, tzv. "pivní Oscary", přivezl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Obě zlaté medaile převzal při slavnostním ceremoniálu z rukou předsedy soutěže Billa Tailora.

„Měli jsme velkou radost, už když jsme se o našem úspěchu dozvěděli, ale přece jen držet zlaté medaile právě z této soutěže přímo v ruce, to je úplně jiný pocit,“ ohodnotil úspěch v soutěži Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Soutěžní degustace piv probíhaly v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ dozrávající v sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvořili především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je zmíněný Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby byly v porotě vyváženě zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech. Soutěž se konala v Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, stejně tak jako je Plzeň rodištěm piva typu Pilsener.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Muži kolem stolu zvedají ke rtům sklenice. Tekutinu znalecky poválejí v ústech, ohodnotí ji a polknou. V evropských pivovarech a lihovarech denní rutina. Jenže jsem v muslimském Pákistánu. Byť v pivovaru.

"Musíme přece ochutnat to, co vyrábíme," vysvětluje jeden z mužů. "Navíc nepijeme kvůli opilosti, ale kvůli práci," dodává. Přesto mě Isphanyar Bhandara, šéf pákistánského pivovaru a lihovaru Murree Brewery Co. Ltd., žádá, abych tuto scénu raději nefotil.

Většina z mužů, kteří mimo jiné právě ochutnali nový druh whisky, jsou totiž muslimové. Těm jejich víra požívání alkoholu zakazuje. Mezi stovkami zaměstnanců firmy tvoří následovníci proroka Mohameda zřetelnou většinu. A podobné je to v řadě jiných pivovarů po celém muslimském světě.

Pivovar Murree přežil z dob anglické nadvlády, kdy (muslimský) Pákistán a (převážně hinduistická) Indie tvořily celek. Nad bránou podniku lze stále číst hrdý nápis: Založeno v roce 1860.

"Naše pivo je určeno pro nemuslimskou komunitu," říká Bhandara. Jinak s ohledem na podnik ani nemůže. Dodává, že jeho společnost vyrábí také nealkoholické nápoje: billboardy s nimi vidět v ulicích opravdu jsou.

Sám Isphanyar Bhandara není muslim, ale párs – patří k rodině původem perských zoroastristů.

Na dobré, totiž bezpečné adrese

Alkohol jeho firma z pochopitelných důvodů neinzeruje. "Výrobu držíme nikoli snad v tajnosti, ale o propagaci v Pákistánu mluvit nelze," dodává majitel jediného pivovaru v zemi, kde prý fungují ještě dvě malé (oficiální) palírny.

Samotná továrna leží – strategicky výhodně – v blízkosti armádních objektů, v dobře střežené části Rávalpindí. Cestou k němu překonávám několik kontrolních stanovišť. K návštěvě je třeba se předem ohlásit, posléze dojet k velkým železným vratům... a čekat.

Evropané žijící dlouhodobě v hlavním městě Islámábádu, které tvoří s Rávilpindí fakticky souměstí, ovšem dodávají, že reklamy ani není třeba. Nejen cizinci, ale i alkoholuchtiví muslimové si k lepší náladě (i kocovině) cestu najdou.

Kdo pije pákistánské pivo?

"Zvláště mnozí úředníci a byznysmeni mají alkohol v oblibě, při jednání u Zápaďanů sklenku v podstatě očekávají," vysvětluje nejmenovaný evropský obchodník žijící v Islámábádu řadu let. Sám byl svědkem večírků, jejichž účastníci byli cestou domů překvapeni gravitací do té míry, že je asistenti museli sbírat ze silnice.

On i lidé z pivovaru ovšem tvrdí, že se atmosféra v pákistánské společnosti během posledních let změnila – v neprospěch konzumace alkoholu. S trochou cynismu lze říci, že mezi pragmatickými politiky probíhá soutěž o to, kdo se více zavděčí místním (a mocným) islamistům.

Byť třeba jen na veřejných shromážděních: co se děje za zdmi luxusních vil, je přece věc jiná...

Pákistánské úřady proto ztěžují nejen export, ale i import piva. Což znamená, že konkurence není tvrdá, ale vázne i vývoz. Isphanyar Bhandara se proto snaží zajistit zásobování početných pákistánských komunit na Západě prostřednictvím některého z českých pivovarů. A zdá se, že uspěje.

Nicméně, být pivovarníkem v Pákistánu vyžaduje pevné nervy. V roce 1996 úřady Murree Brewery na dva měsíce zavřely, podle všeho na politickou objednávku. Pivovar se přesto dožil 150 let a alespoň zatím se zdá, že s věkem spíše sílí.

Muslimové a pivo

Islám zakazuje požívání alkoholu, ale nikoli piva, které je lihu zcela zbaveno. Na etiketách produktů tohoto typu bývá vytištěna výmluvná nula naznačující, že v nich není ani minimum alkoholu.

Takové je populární například v Egyptě, kde se ovšem vyrábějí i značky obsahující alkohol.

Pivovary fungují i v jiných převážně muslimských zemích – Pákistánu, Malajsii, Indonésii, Maroku atd.

Globálně proslul pivovar v palestinské vesnici Tajbe na Západním břehu Jordánu. Vlastní jej místní křesťan, který k výrobě piva – s alkoholem i bez – používá český chmel.

Turecký pivovarnický gigant Efes vlastní šestnáct pivovarů v několika zemích světa. Je osmým nejúspěšnějším výrobcem v Evropě. Ve světě mu patří dvanácté místo.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel Novotný | Foto: isifa

V úterý jsem v Brně přišel za panem prezidentem a poprosil ho o pochopení, že potřebuji odjet do Prahy trochu dřív a že tedy nesetrvám na autogramiádě až do konce. Vysvětlil jsem, že potřebuji stihnout zásadní akci v Praze: česko-slovenské superfinále První pivní extraligy. A že jde o anonymní degustace lahvových ležáků. Přítomní vyprskli smíchy a jeden se dokonce pobaveně zeptal, jestli vítězem je ten degustér, který je první pod stolem.

A tak je to pořád. Kdybych řekl, že jedu na someliérský košt, všichni pokývnou uznale hlavou, jakéže ušlechtilé pohnutky to mám. Ale jak slyší pivo, vybaví si prostě chlast, u kterého nezáleží na kvalitě, jen se ho musí vypít hodně. Takhle se to má s pověstí piva u nás. A s tím je přece třeba něco dělat.

Pivo je popelkou nejen společenskou. Každý druhý Čech se chlubí, jakýže jsme národ pivařů, a přitom jsme země skoro s nejchudším pivním trhem na světě, snad 99.9 procent piva vyrobeného u nás je pivo jen jednoho jediného druhu. Přitom třeba na americkém pivním festivalu v Denveru je ležák českého typu jen jednou z 92 kategorií. Umí běžný český pivař vyjmenovat aspoň tři?

Degradace piva na podřadné lemtání má i velmi praktický důsledek. Pivo je diskriminováno vůči vínu nejen společensky, ale i ekonomicky. Z piva se platí spotřební daň, z vína nikoli. Jsem osobně proti samotné existenci selektivní a jaksi "výchovné" spotřební daně.

Ale budiž, když už náš stát tak nutně potřebuje peníze nás, pijáků alkoholických nápojů, tak ať vybírá daň z jednotkového množství alkoholu. Nerovnost piva s vínem by se alespoň trochu zmenšila.

Jasně, má to své historické a praktické příčiny. Producenti vína jsou většinou malí, zatímco producenti piva velcí a dobře se u nich daň vybírá. To už ale dávno neplatí. I víno produkují obři a pivo u nás dnes vaří už i 104 mikropivovarů s výstavem několika set nebo jen pár tisíc hektolitrů ročně, kde pracují třeba jen dva tři lidé. Tak proč pivo ano a víno ne?

Ano, je to zralé na povstání nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Nejenže vinaři žádnou spotřební daň neplatí, oni ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků.

Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za "ošklivý" zvyk pití piva.

Spotřební daň z piva navíc naposledy loni dokonce ještě stoupla a má stoupat dál. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí.

Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu často jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům zvýšení spotřební daně možná také zásadně neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu.

Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví.

Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva. Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

A nebo ať vláda zdaní víno. Že se bojí vinařské lobby? Tak se postaráme, aby se začala bát i té naší lobby, lobby pivařské.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ladislav Jakl

Chystá se další ročník přehlídky pivovarů

Milovníci zlatavého moku budou mít opět šanci si užít svůj oblíbený nápoj od celé řady pivovarů. Tuto možnost nabídne akce České pivovary, která se bude konat v Karlových Varech u hlavní pošty od 26. dubna do 4. května.

„Lidé budou moci ochutnat zhruba 27 druhů piva z třinácti pivovarů. Nebudou chybět ani regionální pivovary z Lokte, Sokolova i Chebu,“ láká na akci Vladimír Suchan z agentury Vlny.

Na své si přijdou nejen milovníci piva, ale i hudby. Akci bude totiž doprovázet pestrý hudební program. „Ve všední dny od 26. dubna do 4. května zahrají například The Chobots, Tajfun, St. Age, Choose Avail, VAR nebo Proo–one. Kapely zahrají vždy odpoledne,“ doplnil Suchan.

Na své si však přijdou i příznivci starších hudebních skupin. „V pátek 29. dubna zahrají Proměny a Milan Schelinger, sobota bude patřit kapelám Uriah Heep revival a Shadows revival. V neděli pak zahraje u hlavní pošty česká poprocková legenda Turbo a Bernard Blues Band,“ vylíčil program pořadatel.

Pivaři se nebudou moci pouze napít piva, ale i si zasoutěžit. „Plánujeme například soutěž v pití na rychlost. Kdo vypije pivo nejrychleji, získá například vstupenku na legendární Omegu,“ dodal Suchan.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka

Snad se na mne nebude majitel připravovaného pivovárku ve Šťáhlavech na jižním Plzeňsku zlobit, když uveřejním jeho mail, kde nás informuje, jak je na tom Pivovar Radouš v současné době:

"Veškeré práce jsou skončeny, povolení k várkám má stáří 1 den, takže první oficiální várce brání už jen instalace šrotovníku, malé vylepšení ohřevu mladinové pánve a nákup surovin. Vařit bychom měli začít brzy, protože 21.5.2011 máme slavnostní veřejné ochutnání první várky. Tato akce proběhne v rámci akce Den regionu v Nebílovech na zámku (8km od Šťáhlav)."

Já jen snad dodám, že křest piva Radouš proběhne 21. května 2011 v 16:30 hodin.

Do Českých Budějovic se v pátek 15. dubna 2011 vypraví se svým štábem populární ranní zpravodajský pořad Snídaně s Novou na cestách. Přímý přenos z tamního pivovaru moderují Zora Kepková a Tomáš Krejčíř. Mezi hosty nebudou chybět reprezentanti českého národního hokejového týmu!

Do světoznámého pivovaru v Českých Budějovicích, který je dlouholetým partnerem české hokejové reprezentace i extraligy ledního hokeje, se vypraví v pátek 15. dubna 2011 populární Snídaně s Novou na cestách. V přímém přenosu mimo jiné seznámí diváky s historií i zákulisím výroby oblíbeného pěnivého moku, v doprovodu sládka nahlédne do varny, skladu chmele i sklípku a prozradí spoustu zajímavostí.

Budějovický Budweiser Budvar je oficiální pivo českého hokeje, proto mezi hosty Snídaně s Novou na cestách nebudou chybět ani zástupci českého národního hokejového týmu – obránce a dlouholetý hráč českobudějovického týmu a Mistr světa 2010 z Německa Petr Gřegořek a Milan Michálek, jenž odstartoval svou hokejovou kariéru v HC České Budějovice a letos je v nominaci na Mistrovství světa 2011 v Bratislavě.

Moderátoři přivítají mimo jiné i členy českobudějovické skupiny Satisfucktion. Přímého přenosu se budou moci zúčastnit hokejoví fanoušci i milovníci Snídaně s Novou na cestách, pro něž bude přímo na dvoře pivovaru připravena originální hokejová soutěž o atraktivní dárky, jejíž finále bude rovněž vysíláno živě.

Zdroj: TV Centrum.com | Autorka: Michaela Fričová, Tisková mluvčí TV Nov | Krácenoa

V anonymní degustační soutěži českých a slovenských světlých ležáků se stal absolutním vítězem Radegast Premium z největšího moravského pivovaru v Nošovicích, patřící do skupiny Plzeňský Prazdroj a.s. Česká piva zároveň deklasovala slovenská piva 4:0. Obsadila první čtyři místa v osmičlenném finále.

Sdružení První pivní extraliga nominovalo do Česko – Slovenského finále nejlepší čtyři české světlé ležáky z 55 hodnocených v roce 2010 a čtyři slovenské světlé ležáky z hodnocených deseti značek. Převaha piva z České republiky je z následující tabulky zřejmá. To, že vyhraje Radegast, ale nikdo nečekal.

V hlasovací anketě před finále dostal Radegast jen 1,2 % hlasů! Pivaři z České republiky favorizovali Skaláka z pivovaru Malý Rohozec, dostal 41 % hlasů, následovaly ležáky Bernard 11 % hlasů a Bakalář 10 % hlasů. Slovenským světlým ležákům věřil málokdo.

Před zahájením finále rozesmutnilo losování dva stálé členy První pivní extraligy, místo u stolu uvolnili dvojici degustátorů ze Slovenska. Osm ochutnávačů, z nichž byla jedna žena, mělo všechny vzorky na stole za 5 minut a třicet vteřin. Všechny hodnocené světlé ležáky byly prvotřídní, proto je výsledek velmi těsný. O pořadí na druhém a třetím místě musela rozhodnout dodatečná degustace, tak zvaný rozpij. Stejně jako o pořadí na čtvrtém a pátém místě.

První pivní extraliga je sdružení pivních znalců a konzumentů, kteří testují senzorické vlastnosti českých světlých ležáků zakoupených v maloobchodní síti. Cílem sdružení je pozitivně rozvíjet český pivní trh, pomáhat pivovarům kde se vaří poctivé pivo a zvyšovat kulturu pití piva.

Česko-slovenské finále ležáků 2011

1. RADEGAST PREMIUM 5,0% pivovar Radegast Nošovice Plzeňský Prazdroj a.s. 3,2,5,3,3,2,3,5 26

2. SKALÁK Premium 5,3% pivovar Malý Rohozec PIVOVAR ROHOZEC a.s. 3,4,2,4,4,3,3,4 27*

3. BERNARD 4,7% pivovar Humpolec Rodinný pivovar BERNARD a.s. 4,4,4,2,3,3,3,4 27

4. Bakalář 5,0% pivovar Rakovník Tradiční pivovar v Rakovníku a.s. 5,6,3,4,2,2,5,3 30 **

5. Sitňan 5,0% pivovar Vyhne PIVOVAR STEIGER a.s. 2,6,3,4,4,4,3,4 30

6. CORGOŇ 4,8% pivovar Hurbanovo Heineken Slovensko a.s. 4,5,4,5,3,6,4,3 34

7. Stein 5,0% pivovar Vyhne PIVOVAR STEIGER a.s. 3,5,5,6,3,4,5,4 35

8. Popper Premium 5,0% pivovar Bytča Pivovar Popper s.r.o. 5,5,4,5,1,5,5,6 36

* rozpij 7:1 pro SKALÁK PREMIUM

** rozpij 5:3 pro Bakalář

V posledních dvou sloupcích: známky jednotlivých porotců a celková známka

Známky: mimořádně dobrý 1, velmi dobrý 2, dobrý 3, dosti dobrý 4, prostřední 5, dosti špatný 6, špatný 7, velmi špatný 8, mimořádně špatný 9

Zdroj: Lidovky.cz

„Pivovar se v roce 20. výročí vzniku stal podesáté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, dokazuje to dlouhodobě velice dobré vnímání naší značky."

Důležité jsou i prodejní výsledky, český pivní trh se v posledních pěti letech propadl o 19 procent, nám se podařil nárůst o 47,5 procenta. Také letošní rok pro nás vypadá velice slibně.

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 40.523 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a čtyři druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: Prezentace firem.cz | Tisková zpráva

V pasáži plzeňského nákupního centra Borská pole umístilo rádio Kiss Proton závodní auto, které je plné pivních lahví. Soutěžící musí uhodnout, kolik lahví piva Chodovar zlatá 11 je v tomto voze posádky Beerates umístěno.

Své tipy posílají posluchači prostřednictvím formuláře na webu www.kissproton.cz, přičemž doplňují tipy na otázku vztahující se k mistrovství v koulení pivních sudů, které se koná v rodinném pivovaru v Chodové plané 25. června. Otázka zní: „Kolikrát se otočí v průběhu závodu dřevěný sud kolem své osy na trati dlouhé 600 metrů?“

Ve hře „Pivo na rok zdarma“ se hraje o víkendový pobyt v pivních lázních, stylovou večeři v restauraci „Ve skále“ nebo právě pivo na rok zdarma. Vítěze oznámí rádio Kiss Proton už 16. dubna na akci Motoshow právě v plzeňském nákupním centru.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Martin Petera

Prakticky není dne, kdy byste si na některém ze slevových serverů nemohli koupit poukaz do hospody jménem (protože mám s panem majitelem úmluvu, že o ní nebude na PI ani písmenko, nazvěme ji třeba SP - pozn. PI) SP na Havlíčkově náměstí na Praze 3. Většinou se vždy najde někdo, koho značná výše slevy zaujme. SP se tradičně podbízí za několik stokorun a poskytuje za to buď neomezenou konzumaci nebo třeba konzumaci za tisíc korun, což už je poměrně dost. Nabídka přitom platí na vše v jídelním lístku. Taková sleva je u takové hospody skutečně zvláštní. Standardní ceny se nezdají být příliš vysoké, takže na nich majitel těžko může mít velkou marži. Rozhodně ne tak velkou, aby bez nějakého toho šizení mohl poskytovat 60-70% slevu (část zaplacené částky si navíc bere ten který slevový server jako provizi).

Logicky to znamená, že se někde musí šetřit nebo šidit. Obzvlášť když je SP tak častým obyvatelem prostoru na slevových serverech. To znamená, že nepořádá jen nárazové reklamní akce na přilákání dalších zákazníků, ale účelově hospodu plní lidmi bažícími po slevách. A ti pak zase plní internetové diskuze plni hněvu, protože zážitek ze SP měli otřesný. Mluví se o do naprosté tenkosti vyklepaných řízcích, kde není nic než strouhanka nebo o tom, že když si vyjdete ven zakouřit, nejenže vám končí platnost poukazu, ale navíc vás ještě seřve agresivní majitel. Standardem je prý velmi problematická rezervace, která se obvykle zdaří až na několikerý pokus.

Pro dokreslení použijme komentář uživatelky Karolíny z portálu Hyperslevy:

"Na všech možných slevových portálech jsem už využila spoustu slev, ale tohle je první negativní komentář, který píšu. Naprosto souhlasím s názory ostatních zákazníků, kteří s tímto podnikem nebyli spokojeni. My jsme s partou využili akci za 79 Kč vypij piva kolik chceš. Obsluha byla hrozná, přímo dle slov číšníka z toho nemají žádná dýška, že šéf těch akcí udělal moc, takže proto se nepřetrhne, aby nám přinesl v nějakém rozumném čase objednané brambůrky atd. Vrcholem ale bylo, když se v restauraci objevil majitel - arogance sama, vyhrožoval, že už nám nenalije, že na nás zavolá policii, protože jsme podnapilí (každý jsme v tu dobu měli max 3 piva), nechtěl lidi pouštět na cigaretu ven, i když v podmínkách bylo, že si můžou zákazníci jít zakouřit ven. Při odchodu šel za námi ven a řval na nás i venku - kamarádi si chtěli zakouřit a on na nás řval, že to je jeho pozemek a že už jsme odešli, tak ať táhneme jinam, nebo zavolá policii. Podotýkám ještě, že jsme tam byli v 6 lidech, parta studentů vysokoškoláků a rozhodně jsme se chovali slušně (narozdíl od majitele a obsluhy) .. sem už opravdu NIKDY, i kdyby to dávali zadarmo..."

Celou záležitost v magazínu Sedmička zřejmě nechtěně potvrdil také samotný majitel SP, Günter Kensy. "Už jsem se poučil. Nikdy bych už třeba nedával akci Vypij, kolik můžeš. Kvůli tomu k nám několikrát musela přijet i policie," řekl Kensy Sedmičce. "Podle vyhlášky nesmím nalévat podnapilým." Tím Kensy v podstatě prozradil strategii SP. Naláká lidi, kteří se chtějí pořádně napít (na tom jednou za čas přeci není nic špatného) na to, že u něj výrazně ušetří. Jenže poté, co si nebožáci dají několik piv, dostane se jim oznámení, že jsou podnapilí a dále už jim nalito nebude. V této chvíli se mohou buď přejíst nedobrými jídly z jídelního lístku nebo hospodu opustit s nevyčerpaným voucherem. Profituje Kensy a SP. Když budete mít zrovna smůlu, přijede si pro vás rovnou policie.

A že už se Kensy poučil a nebude pořádat akce typu Vypij, kolik můžeš? To ani omylem. Na slevových serverech se tyto jeho akce objevují stále. Máte-li po dobré reklamě zájem, vyžít ji můžete třeba zde nebo tady. (odkazy v původním článku - pozn. PI)

Update: Akci SP opět nabízí jeden z největších slevových portálů Hyperslevy. O blaho zákazníků mu zřejmě nejde.

Celý článek včetně další diskuse naleznete zde...

Zdroj: Slevuj Webnode.cz | Změněn název hospody

Tradici pivovarnictví v Třebíči hodlá v budoucnu obnovit nový majitel lihovarnického areálu nad bazilikou. Tím se stala místní firma Variant plus.

V části hlavní budovy bývalého lihovaru nyní provozuje restauraci Centrum Lihovar. Manažerka centra Laura Uherčíková Deníku prozradila: „Na přestavbu hospodářských budov v lihovarnickém areálu se nám podařilo získat dotaci z evropských fondů. Přestavujeme je na minipivovar. Předpokládáme, že první várku piva bychom tu mohli uvařit už za rok a půl.“

Uherčíková přiblížila důvod, proč se firma rozhodla zřídit vlastní pivovar: „Byla to náhlá myšlenka. Myslím si, že ten prostor lihovaru si něco takového přímo vyžaduje. Říkali jsme si, co s těmi budovami dál? Nechat je chátrat, to se nám zdálo jako ohromná škoda.“ Například bývalá sladovna a bramborárna byly podle Uherčíkové ve velmi dezolátním stavu.

„Bez dotace bychom se nejspíš do takového projektu nepouštěli,“ přiznala.

V hlavní budově areálu by podle ní měla vzniknout ještě další restaurace, větší a s prostorem, který by se dal využívat i pro kulturní účely – výstavy či koncerty.

Bohaté zkušenosti s vařením piva mají v Dalešickém pivovaru. Marketingový manažer Dalešického pivovaru Petr Voneš vzpomněl na historii: „Původně byl Dalešický pivovar ruina, než se přestavěl. Pivo se tu začalo vařit v roce 2002.“

Od té doby se prý mnohé změnilo. „Momentálně předěláváme kompletně celou pivovarskou technologii, aby do konce dubna bylo vše hotové,“ tvrdil Voneš.

Co tato novinka v Dalešickém pivovaru znamená pro štamgasty, manažer objasnil: „Piva bude prostě víc. Způsob vaření piva zůstane zachován. Na jeho kvalitě se nic nezmění.“

Ročně v pivovaru v Dalešicích vyrobí na čtyři tisíce hektolitrů piva.

Za komunistické éry produkoval zdejší pivovar pod hlavičkou brněnských Jihomoravských pivovarů až 30 tisíc hektolitrů piva ročně.

Na letošní sezonu připravili v Dalešickém pivovaru celou plejádu doporovodných akcí.

„Už na konci května proběhne duatlon pětičlenných týmů, na červen se chystá výstava veteránů a Postřižinské slavnosti. V červenci proběhne Dětský den a koncerty Evy a VCaška, Ondřeje Havelky a Melody Makers a také koncert Věry Špinarové,“ prozradil Voneš část programu na turistickou sezonu.

Už nyní přitom je možno vychutnat si v Dalešickém pivovaru pivo v prostřední kulis filmových Postřižin. Jak bude chutnat první třebíčské pivo, k tomu Laura Uherčíková řekla: „Určitě půjde o domácí kvasnicové pivo, nikoliv o pivo, jaké vyrábí současné velké pivovary.“ Podle jejích informací se právě nyní firma rozhoduje nad dodavatelem pivovarské technologie, kterých je v současnosti na českém trhu značné množství.

Z historie vaření piva ve městě Třebíči:

V roce 1454 získali třebíčští měšťané od krále Ladislava Pohrobka várečné právo, které bylo součástí každého měšťanského domu. Na vzdálenost jedné míle nikdo jiný nesměl vařit pivo na prodej.

V šedesátých letech 15. století bylo povoleno vozit do města Třebíče piva pražská a svídnická. V roce 1635 bylo v Třebíči 39 várečníků, v roce 1688 jich bylo už 46. Zhruba v polovině 16. století nastaly spory mezi vrchností a třebíčskými měšťany skrze vaření piva, spor musel řešit nakonec soud.

V Třebíči byl vystavěn pivovar v roce 1818 v místě, kde je dnešní náměstí J. A. Komenského, v místě bývalého vodního příkopu. V roce 1873 pivovar vyhořel a poté byl znovu postaven, po roce 1948 byl znárodněn. Poslední várka piva se v něm uvařila v roce 1972. (zdroj: kniha Historie a současnost podnikání na Třebíčsku)

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Eva Bártíková

Bohatá pěna, příjemná hořkost, správný říz a hlavně zelená barva. I tak může vypadat pivo. To původní začali vařit v brněnském pivovaru Starobrno před šesti lety a jeho obliba i navzdory neobvyklé barvě vzrůstá. Také proto, že milovníci piva jej mohou ochutnat jen jednou ročně. Na Zelený čtvrtek.

Ten letos připadá na jedenadvacátého dubna. Již v pondělí proto pivovar stáčel asi 5300 hektolitrů tohoto třináctistupňového nápoje do sudů. „Poprvé zelené pivo navařil v roce 2006 tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht. Tehdy jsme začínali na sto hektolitrech,“ sdělil současný vrchní sládek pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Původně čepovali zelené pivo jen v podnicích na jižní Moravě. Dnes už jej rozváží do celé republiky.

Podle sládka vzniká zelené pivo spojením pramenité vody a ječného sladu z moravského ječmene a žateckého chmele. Po vaření následuje osmidenní spodní kvašení a pak zrání. „Bylina, která pivu propůjčuje zelenou barvu, zůstane ovšem navždy naším tajemstvím,“ uvedl Pluháček. Některé další pivovary se podle něj přesto pokoušely na původní brněnskou recepturu přijít a vyráběli vlastní napodobeniny zeleného piva. „Jak se jim to povedlo nemůžu posoudit,“ dodal sládek.

Zelené pivo podle vedení pivovaru vařili na oslavu jara již naši dávní předkové v dávných časech. Pivovar Starobrno pracuje i na dalších nových receptech. „Vloni jsme na trh uvedli třináctistupňové kvasnicové pivo a právě teď pracujeme na další novince,“ uvedl Sládek. Podrobnosti o novém receptu si ovšem nechal pro sebe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autoři: Lubomír Stehlík a Klára Židková

V návštěvní knize se objevil smutný vzkaz pana Karola Puschenreitera, sládka pivovaru Sessler Trnava:

Dobrý večer,

milovníkov piva a hlavne výrobcov piva by som touto cestou chcel varovať pred pánom Václavom Fialou z Plzne, tel. +420 722 017 083. Ide o podvodníka využívajúceho dôveru malých pivovarov a predajcov piva. Spoznal som sa s ním na Slovensku v Martine na výstave, kde mu zachutilo naše pivo. V roku 2010 si u nás zakúpil pivo a prehovoril ma, aby som mu KEG-y nezálohoval, že do mesiaca ich vráti. Bolo to v dubnu 2010. Odvtedy zmenil telefónne číslo, neustále sa vyhovára, KEG-y nechce vrátiť, nedvíha telefoń a na emaily neodpovedá. Skrátka, náš pivovar Sessler v Trnave na Slovensku prišiel o 5 (slovom päť) KEG-ov. Je to smutné, že existujú medzi zberateľmi a pivnými priaznivcami ľudia, ktorí sa chcú obohatiť na základe pivnej spolupatričnosti. A tých sekier má viac. Z tohto dôvodu všetkých pivovarníkov a predajcov piva vážne VARUJEM pred pánom Václavom Fialou z Plzne. Ak ho poznáte, radšej na neho zabudnite.

K. Puschenreiter +421 911 700 352

Z odpadu, který vyprodukují tři pivovary Plzeňského Prazdroje a jeho 13 obchodně distribučních center, se recykluje nebo znovu použije téměř 100%. Prazdroj má tak v plnění směrnice EU*, která požaduje do roku 2020 zvýšit úroveň recyklace na 70 % hmotnosti odpadu, téměř desetiletý náskok.

„Nejen při výrobě piva, ale i v dalších procesech snižujeme objem produkovaných odpadů a podporujeme jejich další využití či recyklaci. Více než 99 % odpadů z našich provozů a činností je druhotně využitelných. Naším dlouhodobým cílem je provoz s nulovým odpadem,“ říká Julian Patton, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj již dnes splňuje záměr Směrnice* Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008, o odpadech, která ukládá členským státům EU zvýšit do roku 2020 celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití nejméně na 70 % hmotnosti.

Převážná většina odpadů je přírodního charakteru, jako například mláto, a tak se je daří využít pro zemědělskou výrobu v Česku a v Německu. Kvasnice a sladovnický odpad se využívají jako krmivo. Čistírenské kaly se zase přimíchávají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se využívá k zaorání a zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Využitím bioplynu vzniklého při čištění odpadních vod jako zdroje selené energie v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích navíc Prazdroj ročně ušetří 1 milion m3 zemního plynu.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o odpadech, článek 11 (Opětovné použití a recyklace), odst. 2.: “Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů ...., b) zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

„Každou sobotu zajedu do supermarketu a naložím do kufru auta dvě basy lahváčů,“ prozrazuje své pivařské zvyklosti Roman Maděra (38) z Brna. „Na ten týden mi přesně vystačí. V hospodě už si ‚hladinku‘ dám jen při zvláštních příležitostech.“

Podobně přerozených pivařů jsou u nás tisíce. Doby bohatýrských návštěv pivnic, kdy štamgast za večer prolil hrdlem deset patnáct „kousků“ jsou nenávratně pryč. „Životní styl se nyní ubírá jiným směrem,“ potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pohoda je doma u grilu

Rok 2010 byl pro naše pivovary nejhorší od konce minulého režimu. Podle původních odhadů klesla spotřeba českého piva až o 12 %, což by spolu s osmiprocentním poklesem v roce 2009 znamenalo dramatických 20 % mínus!

Naštěstí se při přesnějším součtu čísel ukázalo, že loňský meziroční propad činil „jen“ 7,9 %. I to je ale obrovské číslo, na němž se podepsal hlavně pokles prodeje výčepních piv. Jak je to možné v zemi, kde se pivo považuje za podobně blahodárné jako mateřské mléko a jeho vaření prezentuje zdroj národní pýchy?

V poslední době se sešlo několik – z hlediska pivařského – nemilých okolností. I jejich zásluhou mimochodem na českých stolech posílilo víno, donedávna ještě zanedbatelný soupeř piva (pro úplnost - destiláty pořád mírně upadají).

První důvod potíží pivovarníků je už zmíněná změna životního stylu, ještě podpořená hospodářskou krizí. Lidé nejenom pijí méně – v posledních dvou letech klesala výroba zhruba o dva miliony hektolitrů piva ročně – ale hlavně jinak. Je konec všemožným hospodským oslavám a vysedávání ve výčepu.

„Rodinné a přátelské akce se dnes odehrávají na zahradě u grilu a s ledničkou plnou lahvových piv,“ podotýká sociolog Petr Janeček. „Nebo si lidé koupí pár PET lahví, přinejlepším malý soudek.“

To pivovarníky štve, protože z lahváčů mají menší zisk než ze sudového piva čepovaného v restauracích. (Poměr mezi pivem výčepním a ležáky je nyní asi 59 % : 35 %, zbylých 6 % jsou speciály.)

Turisté, kde jste?

Loni pivo dostalo další těžkou ránu, když se zvedla spotřební daň na něj. Najednou byl každý půllitr zhruba o korunu dražší! „Při průměrné české spotřebě to je asi 300 korun navíc ročně na obyvatele,“ upřesňuje Jan Veselý. „To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.“

Podle propočtů expertů se mimochodem zvýšení daně na pivo státu nevyplatilo, neboť jeho vinou klesla spotřeba, přibylo nezaměstnaných a podobně, takže obdobně špatný konec jako u zvýšení daně na pohonné hmoty.

Věci by ještě nebyly tak zlé, kdyby k nám i nadále masově přijížděli bujaří Britové a další pivní turisté. Jenomže jejich počty také klesají. Je krize a oni dnes levnější mok i ubytování dostanou třeba v Tallinnu či Bukurešti.

A to ještě naše pivní pýcha velmi utrpěla, když supermarkety začaly ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko, dovážet moky pivu jen podobné. Předloni šlo o 300 000 hektolitrů, loni už o milion hektolitrů. „Je to sice taková pivní limonáda – no, ale nekupte to za ty peníze!“ usmívá se Roman Maděra. „Aspoň k práci na zahrádce. Večer k televizi už si samozřejmě dám něco lepšího, českého.“

Tanky, petky a barevné chutě

Nástup superlevných supermarketových lahváčů a petkáčů se stal příležitostí k projevu hrdosti našich pivovarníků. Než aby vyráběli levné náhražkové moky, raději přijdou o kšeft! „Dobré české pivo za ty ceny neuděláme a špatné se vařit stydíme,“ říkají.

„Abychom používali náhražkové suroviny a vařili pivo jako espreso v kávovaru, to po nás přece nikdo nemůže chtít.“ Jako příklad chvályhodného setrvávání u jakosti může posloužit třeba Prazdroj, který je pořád vařený na nákladném otevřeném plameni. Našla by se řada levnějších řešení – to už by ale pivo nebylo „ono“. Stejně postupuje při výběru surovin a technologií i řada dalších českých pivovarů, především ty používající ochrannou známku České pivo.

Jak se ale můžou domácí matadoři bránit před levnou dovozovou konkurencí a obecným poklesem zájmu o pivo? Snaží se kultivovat poptávku směrem ke kvalitnějším mokům a vymýšlet i nové druhy. Velký úspěch zaznamenává čepování piva z tanků; labužníci tvrdí, že má daleko lepší chuť než ze sudů. Na ceně jim přitom zase tolik nezáleží. Tankových hospod proto u nás přibývá jako hub po dešti, už je jich na tisíc. Všechny pivovary si je hýčkají a bedlivě střeží jejich kvalitu.

Nezadržitelný nástup zažil prodej piva v PET lahvích. Zpočátku se ho některé pivovary mírně štítily, neboť sklo je sklo. Když ale viděly zájem kupujících, postupně se přidávají také. Díky tomu se už dá v petkách koupit i velmi slušný mok.

Překvapivý je úspěch nealkoholických piv. Celkově klesající tržby sice nespasí, ale přece jen se jejich prodeje za loňský rok zvedly aspoň o 2,4 %. Jestli to takhle půjde dál, stane se nealko dost důležitou položkou.

Třetí směr rozvoje českých pivovarů pak představují nové druhy. „Speciálů“ bylo loni uvařeno o 40 % víc než předloni. Věděli jste, že na našem trhu je celkově víc než 450 značek piva a další stále přibývají? Kromě zelených, karamelových, borůvkových či vůbec ovocných jsou to třeba piva dožínková, vánoční, nedělní a řada dalších. Jedna z jejich výhod je, že po nich rády sáhnou i ženy. A ty by pivovarníci moc rádi získali za pravidelné konzumentky.

Návrat k nejvyšší kvalitě?

Že na takové extrabuřty tradiční pivaři nejsou zavedení? Vítejte v nových časech! Zlatá éra hospodského pivařství „a la Švejk“ v Čechách je pryč, přežívají z ní už spíš jen jednotlivé muzeální exponáty.

Nová doba ale může pivovarníkům přinést i nové radosti. Jejich svaz si sice zoufá nad zdražováním energie a důsledky nové vyšší DPH, nicméně opatrně doufá: „Letos by se mohl klesající trend pití piva konečně zastavit. Vždyť čeští pivaři jsou zkušení, dobře nápoji rozumí, a jakmile si to budou moci dovolit, rychle se zase vrátí k nejvyšší kvalitě…“

Hospody a pivo

Sociologický ústav AV ČR od roku 2004 uskutečňuje výzkumný projekt Hospody a pivo v české společnosti. Tady je pár závěrů, ke kterým zatím studie dospěla.

Pivo u nás pije zhruba 90 % mužů a 50 až 60 % žen. Muži vypijí přibližně devět půllitrů týdně, ženy necelé dva půllitry.

Především muži prohlašují, že jsou pyšní na světové prvenství Čechů v pití zlatavého moku.

Tři čtvrtiny našinců se neobávají toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami.

Pro výběr konkrétního moku je u 70 % Čechů hlavní chuť. Cenu považuje za „velmi důležitou“ 26 % osob. Více než polovina našinců vylučuje, že by na jejich výběr měla nějaký větší vliv reklama.

Pokud si nemůžou dát normální pivo, poručí si 53 % mužů a 26 % žen nealkoholické. To odmítají pít pouze muži ve věku 18 až 29 let.

Za zmínku stojí, že jsme druzí největší pijáci nealkoholického piva na světě. První Španěly bychom přitom měli už brzo předstihnout.

Zdroj: Květy Atlas Centrum.cz | Autor: Ivo Bartík

„Každou sobotu zajedu do supermarketu a naložím do kufru auta dvě basy lahváčů,“ prozrazuje své pivařské zvyklosti Roman Maděra (38) z Brna. „Na ten týden mi přesně vystačí. V hospodě už si ‚hladinku‘ dám jen při zvláštních příležitostech.“

Podobně přerozených pivařů jsou u nás tisíce. Doby bohatýrských návštěv pivnic, kdy štamgast za večer prolil hrdlem deset patnáct „kousků“ jsou nenávratně pryč. „Životní styl se nyní ubírá jiným směrem,“ potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pohoda je doma u grilu

Rok 2010 byl pro naše pivovary nejhorší od konce minulého režimu. Podle původních odhadů klesla spotřeba českého piva až o 12 %, což by spolu s osmiprocentním poklesem v roce 2009 znamenalo dramatických 20 % mínus!

Naštěstí se při přesnějším součtu čísel ukázalo, že loňský meziroční propad činil „jen“ 7,9 %. I to je ale obrovské číslo, na němž se podepsal hlavně pokles prodeje výčepních piv. Jak je to možné v zemi, kde se pivo považuje za podobně blahodárné jako mateřské mléko a jeho vaření prezentuje zdroj národní pýchy?

V poslední době se sešlo několik – z hlediska pivařského – nemilých okolností. I jejich zásluhou mimochodem na českých stolech posílilo víno, donedávna ještě zanedbatelný soupeř piva (pro úplnost - destiláty pořád mírně upadají).

První důvod potíží pivovarníků je už zmíněná změna životního stylu, ještě podpořená hospodářskou krizí. Lidé nejenom pijí méně – v posledních dvou letech klesala výroba zhruba o dva miliony hektolitrů piva ročně – ale hlavně jinak. Je konec všemožným hospodským oslavám a vysedávání ve výčepu.

„Rodinné a přátelské akce se dnes odehrávají na zahradě u grilu a s ledničkou plnou lahvových piv,“ podotýká sociolog Petr Janeček. „Nebo si lidé koupí pár PET lahví, přinejlepším malý soudek.“

To pivovarníky štve, protože z lahváčů mají menší zisk než ze sudového piva čepovaného v restauracích. (Poměr mezi pivem výčepním a ležáky je nyní asi 59 % : 35 %, zbylých 6 % jsou speciály.)

Turisté, kde jste?

Loni pivo dostalo další těžkou ránu, když se zvedla spotřební daň na něj. Najednou byl každý půllitr zhruba o korunu dražší! „Při průměrné české spotřebě to je asi 300 korun navíc ročně na obyvatele,“ upřesňuje Jan Veselý. „To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.“

Podle propočtů expertů se mimochodem zvýšení daně na pivo státu nevyplatilo, neboť jeho vinou klesla spotřeba, přibylo nezaměstnaných a podobně, takže obdobně špatný konec jako u zvýšení daně na pohonné hmoty.

Věci by ještě nebyly tak zlé, kdyby k nám i nadále masově přijížděli bujaří Britové a další pivní turisté. Jenomže jejich počty také klesají. Je krize a oni dnes levnější mok i ubytování dostanou třeba v Tallinnu či Bukurešti.

A to ještě naše pivní pýcha velmi utrpěla, když supermarkety začaly ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko, dovážet moky pivu jen podobné. Předloni šlo o 300 000 hektolitrů, loni už o milion hektolitrů. „Je to sice taková pivní limonáda – no, ale nekupte to za ty peníze!“ usmívá se Roman Maděra. „Aspoň k práci na zahrádce. Večer k televizi už si samozřejmě dám něco lepšího, českého.“

Tanky, petky a barevné chutě

Nástup superlevných supermarketových lahváčů a petkáčů se stal příležitostí k projevu hrdosti našich pivovarníků. Než aby vyráběli levné náhražkové moky, raději přijdou o kšeft! „Dobré české pivo za ty ceny neuděláme a špatné se vařit stydíme,“ říkají.

„Abychom používali náhražkové suroviny a vařili pivo jako espreso v kávovaru, to po nás přece nikdo nemůže chtít.“ Jako příklad chvályhodného setrvávání u jakosti může posloužit třeba Prazdroj, který je pořád vařený na nákladném otevřeném plameni. Našla by se řada levnějších řešení – to už by ale pivo nebylo „ono“. Stejně postupuje při výběru surovin a technologií i řada dalších českých pivovarů, především ty používající ochrannou známku České pivo.

Jak se ale můžou domácí matadoři bránit před levnou dovozovou konkurencí a obecným poklesem zájmu o pivo? Snaží se kultivovat poptávku směrem ke kvalitnějším mokům a vymýšlet i nové druhy. Velký úspěch zaznamenává čepování piva z tanků; labužníci tvrdí, že má daleko lepší chuť než ze sudů. Na ceně jim přitom zase tolik nezáleží. Tankových hospod proto u nás přibývá jako hub po dešti, už je jich na tisíc. Všechny pivovary si je hýčkají a bedlivě střeží jejich kvalitu.

Nezadržitelný nástup zažil prodej piva v PET lahvích. Zpočátku se ho některé pivovary mírně štítily, neboť sklo je sklo. Když ale viděly zájem kupujících, postupně se přidávají také. Díky tomu se už dá v petkách koupit i velmi slušný mok.

Překvapivý je úspěch nealkoholických piv. Celkově klesající tržby sice nespasí, ale přece jen se jejich prodeje za loňský rok zvedly aspoň o 2,4 %. Jestli to takhle půjde dál, stane se nealko dost důležitou položkou.

Třetí směr rozvoje českých pivovarů pak představují nové druhy. „Speciálů“ bylo loni uvařeno o 40 % víc než předloni. Věděli jste, že na našem trhu je celkově víc než 450 značek piva a další stále přibývají? Kromě zelených, karamelových, borůvkových či vůbec ovocných jsou to třeba piva dožínková, vánoční, nedělní a řada dalších. Jedna z jejich výhod je, že po nich rády sáhnou i ženy. A ty by pivovarníci moc rádi získali za pravidelné konzumentky.

Návrat k nejvyšší kvalitě?

Že na takové extrabuřty tradiční pivaři nejsou zavedení? Vítejte v nových časech! Zlatá éra hospodského pivařství „a la Švejk“ v Čechách je pryč, přežívají z ní už spíš jen jednotlivé muzeální exponáty.

Nová doba ale může pivovarníkům přinést i nové radosti. Jejich svaz si sice zoufá nad zdražováním energie a důsledky nové vyšší DPH, nicméně opatrně doufá: „Letos by se mohl klesající trend pití piva konečně zastavit. Vždyť čeští pivaři jsou zkušení, dobře nápoji rozumí, a jakmile si to budou moci dovolit, rychle se zase vrátí k nejvyšší kvalitě…“

Hospody a pivo

Sociologický ústav AV ČR od roku 2004 uskutečňuje výzkumný projekt Hospody a pivo v české společnosti. Tady je pár závěrů, ke kterým zatím studie dospěla.

Pivo u nás pije zhruba 90 % mužů a 50 až 60 % žen. Muži vypijí přibližně devět půllitrů týdně, ženy necelé dva půllitry.

Především muži prohlašují, že jsou pyšní na světové prvenství Čechů v pití zlatavého moku.

Tři čtvrtiny našinců se neobávají toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami.

Pro výběr konkrétního moku je u 70 % Čechů hlavní chuť. Cenu považuje za „velmi důležitou“ 26 % osob. Více než polovina našinců vylučuje, že by na jejich výběr měla nějaký větší vliv reklama.

Pokud si nemůžou dát normální pivo, poručí si 53 % mužů a 26 % žen nealkoholické. To odmítají pít pouze muži ve věku 18 až 29 let.

Za zmínku stojí, že jsme druzí největší pijáci nealkoholického piva na světě. První Španěly bychom přitom měli už brzo předstihnout.

Zdroj: Květy Atlas Centrum.cz | Autor: Ivo Bartík

Príležitostné pivo zdarma bude čoskoro vo Švajčiarsku vecou minulosti, ak vláda presadí svoj zámer. Podľa švajčiarskeho týždenníka Sonntag vláda pripravila návrh zákona, ktorý zakáže reštauráciám ponúkať zákazníkom v menu nápoje zdarma.

Sonntag dnes citoval riaditeľa švajčiarskej rady, ktorá sa zaoberá konzumáciou alkoholu. Povedal, že súčasný zákaz promočných akcií vzťahujúci sa na iné alkoholické nápoje bude rozšírený aj na pivo. Alexandre Schmidt však tvrdil, že krčmári budú príležitostne "spontánne" môcť aj naďalej ponúknuť pivo zdarma svojim stálym zákazníkom.

Návrh sa stretol so silnou opozíciou zo strany pohostinstiev, keďže švajčiarske bary a reštaurácie často ponúkajú pivo zdarma pri rozličných verejných akciách. Šéf spoločnosti Gastrosuisse Bernhard Kuster prirovnal nový zákon k prohibícii a povedal, že aj tak nepomôže proti alkoholizmu.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Amerického vlastníka roudnického pivovaru Johna D. Baileyho dostihly pohledávky města Roudnice nad Labem.

Podle informací Deníku rozhodl okresní soud v Litoměřicích, že vlastník pivovaru, Baileyova společnost Pivovar s.r.o., má zaplatit městu 5,2 milionu korun za demolici střechy a další zabezpečovací práce, které byly na náklady města na zanedbaném pivovaru provedeny.

Střechu nechalo město zlikvidovat v březnu 2010 na základě rozhodnutí stavebního úřadu. Ten nařídil demolici z důvodu možného ohrožení osob na veřejném prostranství v blízkosti chátrajcí budovy.

Matek: Uznali tím oprávnění demolice

Po demolici střechy se v Roudnici rozpoutala diskuse o tom, zda byla likvidace střechy, a především pak rozřezání původních barokních krovů, oprávněna. Tisíce lidí následně podepsaly petici za záchranu barokní památky.

Bývalé vedení města Roudnice proto cítí současné rohodnutí soudu jako zadostiučinění. „Myslím si, že tím, že soud uznal oprávněnost naší pohledávky, dal najevo i oprávněnost našeho postupu v době demolice střechy,“ uvedl bývalý místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Práce tehdy uhradilo město ze svého a požadovalo vyrovnání od vlastníka pivovaru. Ten odmítl.

Právník: Náhrada nákladů v plné výši

„Město žalovalo společnost Pivovar s.r.o. o úhradu částek za provedení nutných a neodkladných prací. Soud v březnu rozhodl ve prospěch města, když přiznal částku v plné výši včetně úroků z prodlení, to je zhruba 5,2 milionu korun,“ informoval právník města Karel Polák.

Jak ale upozornil, v současné době je rozsudek ještě nepravomocný. „Verdikt soud zatím vynesl ústně, písemné vyhotovení rozsudku trvá do dvou měsíců. Po jeho doručení následuje 15 denní lhůta na odvolání,“ vysvětlil právník s tím, že se Bailey proti rozsudku může odvolat.

Budova pivovaru v Roudnici nad Labem je jediným vlastnictvím žalované společnosti. Nabyde–li rozsudek právní moci a Bailey částku neuhradí, bude město vymáhat svou pohledávku exekučně. „Za předpokladu, že se nenajde nikdo, kdo by pivovar koupil, mohl by v rámci exekuce připadnout městu,“ uvedl Luboš Matek.

Za jakou cenu by město pivovar získalo a jak by s ním dále naložilo, není zatím jasné.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Během letoška bude posíleno chlazení a sanitační stanice pro čištění stáčíren lahví, sudů a tanků. V plánu je dále vybudování sil na slad a sladovnický ječmen ve sladovně v Rajhradě. Připravuje se rovněž posílení zdrojů vody a rozšíření kapacity tanků, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

„Definitivní rozhodnutí o zahájení všech investičních akcí v pivovaru i sladovně padne v návaznosti na reálný vývoj prodeje piva,“ podotkl Mikulášek. Nové oddělení přetlačných tanků na pivo bude potřeba, pokud se bude nadále zvyšovat výstav. Za posledních pět let stoupla Bernardu výroba skoro o polovinu na loňských 204 474 hektolitrů. Pivovaru se dařilo i zkraje tohoto roku; za první dva měsíce se výstav v meziročním porovnání zvýšil o 9,5 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz

Štamgasti si bez peny v pohári môžu ľahšie odkontrolovať, či je hladina zlatistého moku naozaj na ryske. A už stačí len dorobiť penu.

Čapovanie piva má isté zákonitosti a pravidlá. Pivár môže zákazníkovi načapovať len penu (tzv. mlieko), ktoré by sa malo vypiť ihneď, bežnejšie skôr pivo s penou, v lepšom prípade pivo bez peny. Dá sa však do zlatistého moku pena dodatočne „pridať“? Odpoveď znie: Áno. A pivo vraj vonia ešte krajšie. Zákazník má zároveň istotu, že dostane to, za čo si zaplatil.

Pivári z Plzne vymysleli spôsob, akým sa dá vytvoriť pena priamo v načapovanom pohári. Stačí na to rozžeravené teliesko, ktoré ponoríte do piva. „Chceli sme pivo nejako vylepšiť, tak nám napadli rôzne myšlienky. Jedna z tých myšlienok, ktorá sa nám zapáčila, bola vytvoriť penu priamo v pohári pred očami zákazníka,“ popisuje začiatky experimentovania starší plzeňský sládok Václav Berka. "Je to niečo, ako keď prídete do reštaurácie a vidíte, že tam flambujú jedlo. Skúšali sme tam preto pridávať rôzne telieska, ktoré tú penu vytvoria,“ vysvetľuje odborník, ktorý do piva skúšal namáčať dokonca aj vidličku.

„Keď sa pena vytvorí z toho piva, tak je úžasná v tom, že sú tam krásne jemné bublinky, miliardy bubliniek oxidu uhličitého, ktoré krásne uzatvoria to pivo a ono nemení svoju chuť. Naviac sa kvôli tomu teliesku uvolní aróma. Tá miestnosť, kde sa to pivo servíruje, sa za chvíľu nasýti krásnou vôňou sladu.“ dodal Berka.

Na „penový rituál“ si pivári z Plzne vytvorili dokonca špeciálnu servírovaciu sadu. Okrem kovových teliesok a kahana s ohňom obsahuje aj zrkadielko, ktoré má osobitý význam. „Keďže je tam otvorený oheň, tak to zrkadielko vrhá tiene a svetlá na steny miestnosti. Hostia, ktorí si to pivo riadne vychutnajú, majú za odmenu možnosť vidieť tajomného ducha Tadeáša Hájka z Hájku. Bol to astronóm, tiež pivovarník, ktorý napísal prvú knihu o pive,“ uzavrel plzeňský sládok.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Lea Podstanická

Pravý aristokrat začíná snídani sklenkou šampaňského, pravý vinař sklenkami vína a pravý pivař? Může začít každý den sklenkou snídaňového ležáku. Začal ho vařit novozélandský pivovar Moa.

Protože by to měl být první ranní mok, dostal ovocnou příchuť, v tomto případě třešňovou. Ovšem pozor, obsahem alkoholu se rovná silné dvanáctce. Kdo chce sednout po snídani za volant, snídaňový ležák musí vynechat. Obsahuje 5,5 procenta alkoholu.

„Příležitostně si lidé ke snídani dávají šampaňské, tak jsem si řekl, proč ne pivo,“ tvrdí sládek Josh Scott z Blenheimu, který vaří pivo pro společnost Moa Brewing. Přitom tento pivovar leží uprostřed největší novozélandské vinohradnické oblasti Marlborough.

Snídaňový ležák Moa je vyroben z pšeničného sladu, chmele Nelson a třešní. „Jako šampaňské, kvasí a zraje i toto pivo v lahvi a prodává se s korkovou zátkou a folií na hrdle,“ dodal Scott. Ovocné pivo sám doporučuje nejen k snídani.

Zdroj: Novinky.cz

Sládek Berka připravil k výročí guláš, Pinkasové uvařili pivo

Dnešek se ve slavné Restauraci U Pinkasů odehrál ve znamení velkých oslav. Na počest 168. výročí vzniku této vyhlášené hospody, kdy byla pražskému krejčímu Pinkasovi dovezena dvě vědra spodně kvašeného plzeňského ležáku Pilsner Urquell, připravil starší obchodní sládek Václav Berka svůj výtečný guláš a vyměnil si roli s ředitelem, šéfkuchařem a výčepními od Pinkasů, kteří před pěti týdny na oplátku uvařili pod sládkovým dohledem Pinkasův ležák.

Stačila jedna várka dovezená Martinem Salzmannem v roce 1843 z Měšťanského pivovaru v Plzni, dnešního Plzeňského Prazdroje, aby se z krejčího řeholních rouch Jakuba Pinkase stal vyhlášený pražský hospodský. Také forman Martin Salzmann si v Plzni založil pivnici, která dodnes nabízí hostům plzeňské pivo a nese název po svém prvním majiteli.

Stejně jako tehdy Pinkas zaměnil svou profesi, učinili tak po 168 letech sládek Václav Berka a lidé od „Pinkasů“. Ředitel Restaurace U Pinkasů František Novotný, výčepní Tomáš Babica a Ota Haurythun, šéfkuchař Robert Koura a Karel Doubek, generální ředitel společnosti Adria-Neptun, se vydali do Plzeňského Prazdroje, kde uvařili várku "Pinkasovského ležáku“.

Václav Berka se naopak pustil do vaření poctivého českého guláše. „Už mnoho let jezdím po celé republice a hlídám kvalitu čepovaného piva v hospodách. Díky tomu jsem vyzkoušel stovky různých gulášů a všude, kde mi chutnal, jsem se ptal na recept. Můj dnešní Pivovarnický guláš je ovšem, jak název napovídá, prazdrojským receptem. Jedná se o guláš, který se výtečně hodí právě k plzeňskému pivu, a věřím, že se na kvalitě a chuti promítne i moje zkušenost s guláši od desítek restauračních kuchařů z Čech i Moravy,“ prozradil částečně své kulinářské tajemství Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Myslím si, že volba Jakuba Pinkase čepovat plzeňské pivo byla šťastná, důkazem je velmi úspěšné spojení mezi pivnicí U Pinkasů a Plzeňským Prazdrojem. Doufám, že naše partnerství přinese mnoho příjemných okamžiků především našim hostům, kteří ležák Pilsner Urquell prostě milují. Nám všem proto přeji mnoho šťastných let a vynikajícího plzeňského piva,“ vyjádřil se u příležitosti oslavy ředitel restaurace František Novotný.

Restaurace U Pinkasů se od svých počátků pyšní bohatou návštěvností známých osobností, které měly a mají slabost pro Pilsner Urquell. Opakovaně sem zamířili například Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Forman nebo Hana Hegerová. Kromě mnoha dalších sem opakovaně přichází Bára Špotáková, členové kapely Tři sestry nebo „naganský“ hokejista František Kučera. Všichni zde jako věrní příznivci Pilsner Urquell mají „štamgastské“ půllitry. Prosklená skříň s půllitry má čestné místo hned u výčepu v přízemí. V současnosti čítá sbírka půllitrů více než 30 kusů a majiteli jsou kromě populárních osobností také například vědci, umělci či významní lidé z Prazdroje. Restauraci také proslavila replika Rudolfa Hrušínského z filmu Adéla ještě nevečeřela. Hrušínský v ní chválí ve slavné scéně kvalitu čepovaného a říká, že „u Pinkasů je výčepní, který pivo přímo hejčká“.

Restaurace U Pinkasů není jen tradiční plzeňskou hospodou, ale neustále se svým hostům snaží vyjít vstříc, od řady úprav interiéru po kulinářské zážitky. V rámci poslední rekonstrukce v roce 2002 bylo do sklepa nainstalováno 5 desetihektolitrových pivních tanků. Obliba tankového piva se totiž v celorepublikovém měřítku neustále zvyšuje. Pivo se skladuje ve stabilní teplotě 7 stupňů a je nepasterizované. Jednou z kulinářských specialit Pinkasů je Masový závin Josefa Grolla, stvořitele plzeňského piva a prvního sládka Měšťanského pivovaru v Plzni. Recept na původní pikantní masovou směs zapečenou v listovém těstě získal restaurant na vlastní žádost přímo od Plzeňského Prazdroje a pochází z poloviny 19. století.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zdanění piva ne podle jeho kvality ale podle obsahu alkoholu. O takové změně uvažují senátoři ODS Petr Pakosta a Miloš Vystrčil. Návrh, který připravují, obhajují s tím, že současný způsob zdanění diskriminuje výrobce tradičních českých piv.

Tradiční české pivo má na začátku své výroby víc takzvané původní mladiny, která je jednou ze základních surovin. Čím víc mladiny pivo obsahuje, tím vyšší spotřební daň je na něj uvalená. Senátor ODS Miloš Vystrčil a jeho kolega senátor Petr Pakosta teď zjišťují, jak by šel způsob zdanění změnit.

„Bohužel tím, že je zdaněna výchozí surovina, tak je tendence zejména u výrobců takzvaných europiv dávat původní mladiny o něco méně, tím pádem odvádějí menší spotřební daň a vyšším prokvašením piva chtějí dosáhnout vyšší úrovně alkoholu, čímž se pivo tváří jako vícestupňové. A nám to vadí, my chceme podpořit kvalitu,“ říká senátor ODS Petr Pakosta.

Podle něj by ale měla být zachovaná stávající podpora menších pivovarů. Neboli čím menší pivovar a objem výroby, tím nižší daň. „Podpora opravdu malých pivovarů by mohla být. Připomínám, že na 1 procento extraktu původní mladiny je spotřební daň u velkých pivovarů 32 korun z hektolitru, zatímco u těch úplně maličkých je to 16 korun. Pak je to odstupňováno podle velikosti výstavu, až se dostaneme k velkému pivovaru,“ vysvětlil Pakosta.

Někteří pivovarníci nesouhlasí

Nápad změnit spotřební daň u piva na základě stupně alkoholu ne extraktu původní mladiny vítá ředitel rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Podle něj by se ale v žádném případě neměla při jakékoliv změně zdanění piva ve výsledku zvýšit spotřební daň. „Lépe to může reflektovat skutečnou míru alkoholu v pivu. A podle mého názoru to věrněji reflektuje zdanění konkrétních, jednotlivých druhů piva,“ řekl Bernard.

Bernardův kolega z Českého svazu pivovarů a sladoven, ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák naopak další změně spotřební daně příliš nakloněný není. „Myslím si, že současný zákon o spotřební dani, kde je daná sazba podle stupně původního extraktu, vyhovuje. Já v tom nevidím problém, že by se zákon nutně musel revidovat. Naopak považuji za velmi potřebné, aby zůstalo daňové zvýhodnění pro nezávislé menší a střední pivovary,“ poznamenal Benák.

Jeden z autorů připravovaného senátorského návrhu Petr Pakosta říká, že je také načase otevřít diskuzi o uvalení spotřební daně na víno. Daň se na něj totiž vztahuje, ale je nulová. „Doba je zlá, víme, že je finanční krize, i když pomalu doznívá, a je potřeba profinancovat deficit státního rozpočtu. Opravdu jsem přesvědčen, že by bylo korektní se o tom začít bavit,“ zdůraznil Pakosta.

Tuto snahu podporuje i pivovarník Stanislav Bernard. „Víno je zcela nesystémově nezdaněno spotřební daní. A to je z pohledu tržního mechanismu pokřivení trhu. Vím, že jsme to převzali někde z Evropské unie, kde si to vylobbovaly vinařské země, jako je Francie, Itálie, Španělsko, ale je naprosto nesystémové opatření, které křiví trh a zvýhodňuje jednu alkoholickou komoditu před zbývajícími dvěma,“ dodal Bernard.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Václava Vařeková

Májové pivo je přerovská novinka. Poteče jen měsíc a lidé si ho mohou dát třeba stylově ve stínu rozkvetlého šeříku.

Hospodské předzahrádky začínají se začátkem jara ožívat. Brzy jejich stoly zaplní i půllitry se speciálním čtrnáctistupňovým májovým pivem, které právě v těchto dnech dozrává v ležáckých sklepích přerovského pivovaru.

„Kvasnicové i filtrované pivo s přídechem máje budou čepovat hospodští na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku. Jde o limitovanou sérii a v prodeji bude pouze do vyprodání zásob,“ upozorňuje Hana Matulová, mluvčí Pivovaru Zubr.

Májka pro pivo

Když se sládková Nataša Rousková pustila do vaření májového piva, venku byl sníh a mráz. Pivo zrálo ve sklepě čtvrt roku a až se dostane koncem dubna na světlo, přivítá ho prosluněné jaro. „Těším se na okamžik, kdy z pivovaru vyvalíme sudy s naším historicky prvním májovým pivem,“ říká sládková.

V Přerově nemělo nikdy májové pivo tradici. „Speciální čtrnáctistupňové pivo jsme poprvé po dvaceti letech dělali loni v zimě a letos poprvé bude i jako májové. Uvařili jsme ho tisíc hektolitrů a dali mu maximální péči. Běžné pivo zraje čtyřicet dnů, ale májovému jsme dopřáli tři měsíce. Zvláštní je i postup chmelení. Speciál má až o třetinu více sladu a o polovinu více chmele. To vše se na chuti piva podepíše,“ vysvětluje sládková

Pro přerovské pivovarníky je první májová várka takřka posvátná a zapíše se do dějin pivovaru. „Na počest prvního májového speciálu máme v plánu postavit tradiční májku. Stejnou, jako kdysi stavěli chasníci své milované dívce. Chceme tím dát najevo, že pro nás je toto pivo také srdeční záležitostí,“ podotýká mluvčí Matulová.

Přerovští hospodští se na historický okamžik připravují a pivo objednávají. Někteří už mají za sebou dobrou zkušenost s vánočním speciálem, po němž se jim jen „zaprášilo“. A chtějí na novinku přilákat zákazníky i na jaře, kdy se hosté přesunou od kamen do zahrádek. „Vánoční pivo u nás mělo velký ohlas, vypilo se ho tisíc litrů. Lidem fakt chutnalo, protože mělo netradiční chuť. Proto budeme objednávat i májové pivo, u kterého předpokládáme obdobnou kvalitu,“ konstatuje majitel restaurace U Labutě Ladislav Šimek.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Chalupová

Nealkoholické pivo Tambor Abstinent uvedl včera na trh Královédvorský pivovar Tambor v místní zoologické zahradě.

Kmotry se stal Deník, který zastupoval ředitel Karel Tejkl a ředitelka zoologické zahrady Dana Holečková. „S Deníkem spolupracujeme dlouhodobě, například v rámci Tip ligy. Před rokem u nás byli na exkurzi pracovníci zoo. Tehdy ředitelka Holečková litovala, že nevyrábíme také nealkoholické pivo. A jelikož držím slovo, pivo je tady,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor.

„Nové pivo mi téměř zachutnalo. Proč téměř? Protože musím zdůraznit, že pivo vůbec nepiji,“ hodnotila Tambora Abstinent Dana Holečková. Dodala, že i velice pěkně voní, není hořké a své příznivce si tak určitě najde. Také ředitel Deníku východní Čechy Karel Tejkl si na nealko Tamboru pochutnal (na snímku zleva Karel Tejkl, Nasik Kiriakovský a Dana Holečková při přípitku).

Nové pivo bude v půllitrových lahvích. Zatím je k dostání v pivovarských prodejnách ve Dvoře, podle zájmu se objeví i v dalších městech.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek

Pátý ročník prestižní soutěže Evropské komise o excelentní turistickou destinaci EDEN zná své finalisty. Ústředním tématem letošního ročníku je obnova hmotného dědictví. Do soutěže se zapojily destinace, jež na svém území přebudovaly bývalé továrny, pivovary, vojenské skanzeny, či úzkokolejky na turistické atraktivity. Z rekordního počtu 26 přihlášených zvolila osmičlenná porota pět destinací, které postupují do finále. Ve hře tak zůstávají Králický Sněžník, Mikroregion Kahan, destinace Orlické hory a Podorlicko, Slovácko a Žatecko.

„Jsem velice rád, že mezi pěticí finalistů je zástupce Ústeckého kraje, konkrétně Žatecko se svým Chrámem chmele a piva. Jde o druhý největší projekt v oblasti Severozápad, který podpořila Evropská unie dotací přes 200 milionů korun, který nejenom zachránil historicky a technicky zajímavé budovy v Žatci, ale stal se místem propagace a medializace chmelařského regionu.“ uvedl radní pro regionální rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka.

Chrám chmele a piva se široké veřejnosti představuje především jako komplex zábavy odhalující tajemství pěstování chmele a vaření dobrého piva. K prohlídce zve ze široka daleka nepřehlédnutelný prosklený maják, v jehož vrcholu čeká návštěvníky 3D animace. Chmelařské muzeum a labyrint s pokladem jsou otevřené po celou hlavní turistickou sezonu. Minipivovar ,,U Orloje“ je logickým pokračováním prohlídky celého komplexu. Pivo se zde vaří před zraky návštěvníků, názorně jsou vystaveny ingredience potřebné pro chutné a zdravé pivo. Řádně uleželé pivo se čepuje přímo ze zásobních tanků pivovaru. Ochutnávka piva a regionálních pokrmů je samozřejmostí, pivovarský restaurant nabízí příjemné posezení denně.

„Význam Chrámu chmele a piva nemůžeme vidět jen v atrakci dysneylandského typu, tady jde o mnohem více. Postupem času by měl fungovat principem ‚sněhové koule‘ a přebírat a uvádět v život jednotlivě zpracované části projektu, vést je, zpracovávat marketingové strategie, navazovat práci s partnery v oblasti agroturismu, služeb pro cykloturistiku, nabízet ubytovací kapacity a stát se místem propagace celého regionu, být jakýmsi ‚inkubátorem‘ pro nové aktivity a myšlenky,“ dodal Radek Vonka.

Slavnostní vyhlášení výsledku soutěže bude 5. května 2011 v Plzni a kromě vítězné trofeje budou udělena i zvláštní ocenění pro šest destinací. Cena nebude jenom symbolická, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky převede vítězi 400 tisíc korun na propagaci destinace, agentura Czechtourism zajistí účast na libovolném veletrhu cestovního ruchu a mediální podporu. Stranou nezůstane ani sama Evropská komise. Kromě používání značky evropské kvality EDEN network, zajistí vítězi workshopy po celé Evropě.

Zdroj: ČSSD.cz

Jedna z nejstarších firem ve městě, jedna z největších svého druhu v zemi. Pivovar Ostravar.

Na počátku byla nechuť k německému pivu, které se v Ostravě jako jediné na konci 19. století vařilo. Čeští vlastenci se usnesli, že si uvaří vlastní. A 24. října 1897 založili Český akciový pivovar v Moravské Ostravě.

První várku Ostravaru v pivovaru uvařil sládek už na jaře roku 1898. Od té doby se ostravské pivo vaří dodnes. Je spočítáno, že za více než stoletou historii se vypilo 6,4 miliardy půllitrů tohoto piva. Ostravar nyní patří k deseti největším pivovarům v zemi. A chuť vařeného piva je prý stabilní.

„Recepturu předáváme z generace na generaci. Přistupujeme k ní jako k dědictví, které je důležité zachovat a střežit,“ říká na téma Ostravar tehdy a dnes vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Podle něj je chuť Ostravaru stále specificky hořká.

Zlaté časy zažíval podnik ve dvacátých letech minulého století. Kola průmyslu se na Ostravsku točila naplno a dělníci mívali ohromnou žízeň. A na starých fotografiích vypadá výroba piva jako idyla. Sympatičtí chlapíci s vyhrnutými rukávy neváhali na pivní sudy napsat jednoznačné motto: kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Je svým způsobem unikátní, že název Ostravar, stejně jako kůň, kterého má Ostrava ve znaku, se bez problémů zachovaly dodnes. Nakonec i kůň ve znaku pivovaru svědčí kromě jeho názvu o velkém sepnutí s městem.

Ostravar proti Radegastu

A Ostravar si tu méně, tu více úspěšně vedl i v letech, kdy slovo konkurence se takřka nevyskytovalo ve slovníku. Ostravské hospody v dobách normalizačních čepovaly až na malé výjimky jako opavský Zlatovar či Plzeň pouze dvě značky: Ostravar nebo Radegast z nedalekých Nošovic.

„Pivaři se dělili na dva zásadní tábory. Byli ti, kteří pili jedině Ostravu, a druzí zase takoví, kteří byli jedině na Radka,“ líčí pradávnou rivalitu dvou táborů ostravský pivní skaut a zároveň pamětník Jaromír Trčka. Ostravar byl tehdy součástí národního podniku Severomoravské pivovary.

Oba tábory podle něj měly řady argumentů, proč právě pít jenom to jedno pivo a nepít to druhé. Každý upřednostňoval hořkost právě toho svého moku. „Důrazným argumentem také bylo, jak se člověk cítil po x vypitých pivech na druhý den ráno,“ směje se Trčka. A pak dodává, že existoval vlastně i třetí tábor pivařů. A to takových, kterým bylo celkem jedno, o jakou značku se jedná, hlavně že jde o pivo.

Ostravské diskuze, zda „Radek“ či Ostrava, neutichly u mnohých hospodských stolů dodnes, i když současné pivnice nabízejí desítky nejrůznějších značek piv z celého Česka i zahraničí.

Dnes je Ostravar ve vlastnictví společnosti Staropramen a v minulých letech posbíral spoustu domácích cen za kvalitu piva.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Bolková Lenka