Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2011

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2011


Množství cyklistů přijíždí v těchto dnech do Dalešického pivovaru. Čeká je tam totiž plno novinek. Na komíně hnízdí čápi, ve velkém sále je výstava obrazů Josefa Kremláčka, brzy otevře půjčovna elektrokol. A do toho se vyměňuje pivovarnická technologie.

Foto

Párek čápů začal hnízdit na pivovarském komíně minulý čtvrtek. "Objevili se tady znovu po pěti letech," říká dalešický kronikář a místostarosta Rudolf Špaček. Otázkou ale je, jestli tam čápi zůstanou.

Občas se totiž kolem komína mihne rameno stavebního jeřábu, protože v pivovaru se právě vyměňuje stará výrobní technologie za novou, modernější a umožňující zvýšení výroby.

"Pokud tady čápi zůstanou, máme pro ně připravena i stylová jména, která se do našeho pivovaru hodí," říká za pivovarskou chasu Petr Voneš. Jména ještě nejsou definitivně vybraná, ale v kuloárech se šušká o Francinovi a Pepině.

Pivo teď nevaří, půjčují elektrokola

V souvislosti s výměnou technologického zařízení se v těchto dnech v pivovaru nevaří a zhruba měsíc si musí pivovarská restaurace vystačit se zásobou piva. První várka se uvaří v polovině dubna, pak bude nejméně měsíc zrát, ale návštěvníci tak o speciální májový ležák nepřijdou.

Od začátku května bude v plném provozu také půjčovna elektrokol, první svého druhu na Vysočině. K dispozici je letos pět hybridních kol s motory o výkonu 250 W, na elektrický pohon mohou dosáhnout rychlosti 25 kilometrů v hodině a podle nastavené hodnoty příšlapu (určuje poměr síly vlastního šlapání cyklisty a pomoci motoru) je dojezdová vzdálenost až 70 kilometrů.

Půjčení kola na tři hodiny vyjde na 150 korun, nad tři hodiny do deseti hodin pak 300 korun. V ceně je i nabíjení kol elektřinou. V pivovaru i jeho okolí je dostatek nabíjecích stanic – na zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a Dukovanech, kola je možné dobíjet i před informačním centrem Jaderné elektrárny Dukovany, u pohostinství v Kramolíně, ubytovny v Koněšíně a na koupališti v Rouchovanech.

V pivovaru vystavuje malíř Kremláček

Diváky začínají lákat i kulturní akce, kterých bude podle plánu letos v pivovaru více než tři desítky. "Uplynulou neděli se do pivovaru sjeli příznivci deskových her, byly jich téměř dvě stovky a mohli si zkusit svoje znalosti i štěstí v pěti desítkách různých typů stolních her," přibližuje akci Petr Voneš.

V neděli začala vernisáží také výstava akademického malíře Josefa Kremláčka, která je instalovaná ve velkém sále pivovaru.

I přes stavební ruch, který v Dalešicích potrvá až do Velikonoc, se chystá pivovarská chasa i na tyto svátky. Na neděli 10. dubna je připraveno "Velikonoční tvoření" - malování kraslic, výroba dekorací, pletení pomlázek a dalších svátečních okras. Dílny začínají ve 14 hodin a vstup je zdarma. Od 21. do 25. dubna je pak na programu oficiální otvírání pivovarské sezony.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Petr Večeřa | Foto: Anna Vavríková


Pivovar Ostravar se stal novým dodavatelem piva jednoho z nejprestižnějších hudebních festivalů v Česku - world music festivalu Colours of Ostrava.

Ostravar plánuje, že letos nabídne na festivalu až dvojnásobný počet piv než dosud. Kromě značky Ostravar to budou také piva z portfolia jeho mateřské společnosti. „Základní myšlenkou hudebního festivalu Colours of Ostrava je pestrost. Jsme si vědomi, že s pestrostí hudebních žánrů roste význam tohoto hudebního festivalu, a proto se chystáme nabídnout návštěvníkům také pestrý sortiment piv,“ řekla manažerka značky Ostravar Martina Bučková.

Na čepu tak návštěvníci najdou nejen další česká piva, ale také vybrané zahraniční značky. Jejich přesný výčet pivovar oznámí v červnu, kdy dořeší všechny technické záležitosti.

Pivovar pro doprovodný program Colours of Ostrava nabídl také prostory pivovaru. „Představa, že pro potřeby festivalu můžeme využít areál pivovaru, je velmi lákavá. Vždyť Ostravar stejně jako naše hlavní hudební scény leží v centru Ostravy, takže se zde nabízejí zajímavé možnosti, jak návštěvníkům zpestřit festivalový pobyt,” uvedla ředitelka festivalu Zlata Holušová.

"Ostravar má za sebou jedno z nejúspěšnějších desetiletí historie. Během něj pivovar získal řadu ocenění na pivních soutěžích, uvedl na trh speciální piva, rozšiřoval počet hospod a restaurací čepujících jeho značky, ze Slavností pivovaru učinil jednu z nejnavštěvovanějších akcí ve městě a uzavřel strategická partnerství s významnými subjekty v Ostravě i okolí - s fotbalovou ikonou kraje Baníkem Ostrava, nejmodernější halou v regionu - ostravskou ČEZ arénou a v rámci expanze za hranice domovského regionu se stal generálním partnerem Havířovských slavností," dodala Bučková s tím, že nové partnerství je pro Ostravar dalším z významných milníků v posilování pozice značky v regionu severní Moravy.

Hudební festival Colours of Ostrava se v severomoravské metropoli uskuteční od 14. do 17. července. Nabídne přes 160 zahraničních i domácích kapel, divadel, diskusí, filmů či workshopů na více než 12 scénách.

Pivovar Ostravar patří k nejstarším podnikům na území města Ostravy. Příští rok uplyne 115 let od jeho založení. Je součástí společnosti Pivovary Staropramen a. s., která je druhým největším producentem piva v České republice. Vlajkovou lodí Ostravaru je světlý ležák Premium. Pro pivovar je také typické vaření pivních speciálů, mezi nejznámější patří sametový Velvet.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Slušně zásobený výčep připomínala v úterý jedna z učeben veselské Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Na sražených školních lavicích měli žáci místo sešitů a učebnic sklenice s pivem a třídou se linulo jeho typické aroma. I tak může vypadat moderní středoškolská výuka potravinářských oborů.

Foto

Veselští studenti hostili své vrstevníky z partnerské školy ve Wieselburgu, s nimiž se podílejí na společném projektu Chuť a vůně jižních Čech a Dolního Rakouska. Studenti dopoledne ve škole neflámovali, ale degustovali jihočeská piva z Budějovického Budvaru, Platanu a Regentu.

Kvarteto rakouských studentů Manuel, Stefan, Christian a Patrick si degustaci skutečně užívalo. Každými novými vzorky piva si nejdřív připili na zdraví a teprve pak se pustili do hodnocení.

"Jsme zvyklí na jiná piva, ale tato nám taky chutnají," řekl Patrick, který se svými spolužáky studuje obor potravinářské biotechnologie.

Zástupce ředitele rakouské školy Josef Braunsteiner upřesnil, že jihočeská piva jsou pro ně hořčí a silnější. "Je to trochu protiklad k našim pivům, je tu výrazná pivní kultura," podotkl.

Chlapci se bavili, některé dívky polykaly pivo stěží

Studenti měli za úkol smyslově posoudit sedm vzorků od nealkoholického až po nejsilnější pivo. Do připravených formulářů ve své mateřštině pak hodnotili vůni, chuť, plnost, říz i ostrost piva a také kvalitu a stabilitu jeho pěny.

Zatímco na chlapcích bylo vidět, že je degustace baví, některé dívky se s ní docela potýkaly. Tereza Kopřivová, která pivo ani jiný alkohol vůbec nepije, polykala jednotlivé doušky obezřetně.

"Je to pro mě docela těžké. Vydatně to zajídám pečivem a zapíjím vodou. Přiznám se, že rakouská piva mi chutnala víc, vzorky byly sladší a jemnější," srovnává.

Jenže lehčí to neměla ani její spolužačka Adéla Petránová, která si na pivo občas zajde. "Nejvíc mi chutná třeba gambrinus nebo plzeň, ale tady je to úplně jiné, než když se pije jen jedna stejná značka. Když zkoušíte od každého trochu, není to nic moc," svěřila se.

Druhou částí společného česko-rakouského projektu je degustace sýrů, které posuzovali studenti v sousední učebně veselské školy. Z počítačové prezentace se mohli studenti ujistit, jak má dobrý sýr vypadat a chutnat.

"Sýry mi celkem chutnají, ale ne všechny. Určitě nejlepší je camadet, ale romadur moc nemusím. I když tady jsou všechny dobré a splňují kritéria pro čerstvé sýry," podotkl veselský student Michal Folkman. Jako druhák neměl nárok hodnotit piva. Tuhle výsadu měli jen plnoletí studenti.

Dolnorakouská piva a sýry už degustovali studenti z obou škol ve Wieselburgu před měsícem. Celý projekt bude vyhodnocen na podzim při závěrečné konferenci ve Veselí.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Ludmila Mlsová | Foto: Ladislav Němec


Bude ze znojemského pivovaru parkoviště? O této možnosti, jako dočasné variantě řešení nedostatku parkovacích míst ve středu města, uvažuje vedení radnice ve Znojmě v čele se starostou Zbyškem Kaššaiem.

Občané Znojma chtějí řešit parkování v centru města, protože Horní náměstí není dostačující. Pokud bude z jejich strany zájem, mohli bychom pivovar, na jehož opravy momentálně nejsou peníze, dočasně využít na non stop čtyřiadvacet hodin hlídané parkoviště. Vzniknout by zde mohlo 23 až 27 parkovacích míst. Šlo by o službu, která by občanům a firmám sídlícím v centru umožnila odstavit v pivovaru jejich vozidla nebo vozidla jejich zákazníků,“ uvedl místostarosta Jan Grois.

Zdroj: Znojemsko.cz

[Znojmo] 10:43 [permalink] [reaguj]


Značka Staropramen vstoupila na trh s novým litrovým PET balením svého nejprodávanějšího piva Staropramen Světlý. Potvrzuje se tak rostoucí význam tohoto segmentu pro spotřebitele, do něhož vstupuje nově vlajková loď společnosti Pivovary Staropramen. A je to poprvé, kdy se na českém trhu objevuje PET balení o objemu jeden litr. Staropramen tímto krokem doplňuje portfolio svých obalů v reakci na měnící se životní styl lidí, kteří stále více preferují PET balení nabízející vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva.

Naše průzkumy a také vývoj na trhu jasně ukazují, že obliba PET lahví v kategorii piva výrazně narůstá. Změnilo se také kvalitativní vnímání tohoto typu obalu. Spotřebitelé jednoznačně pozitivně hodnotí především praktičnost, jakou PET obaly nabízejí - jsou lehké, nerozbitné a uzavíratelné. Proto také spotřeba piv v tomto typu obalu v posledních letech tak výrazně roste,“ říká k vývoji na trhu Eva Zlámalová, manažerka značky Staropramen. "Náš nový litrový Staropramen Světlý bude díky svému objemu ideální nejen pro konzumaci s přáteli, ale také pro individuální spotřebu,“ dodává.

Litrový objem Staropramenu Světlého byl vybrán z důvodu vybraných příležitostí konzumace, pro které je určen, ale také z důvodu konkurenční výhody. Doposud totiž všichni výrobci piva u nás dodávali na trh PET balení o objemu 1,5 litru a vyšším. „S litrovým balením sázíme na specifické příležitosti konzumace, kdy jsou praktické výhody balení důležité,“ popisuje zaměření balení Zlámalová. Balení je tak především vhodné pro individuální spotřebu nebo pro chvíle s rodinou či přáteli o víkendu, kdy je potřeba mít k dispozici přiměřenou velikost lahve či lahví tak akorát pro daný okamžik.

Celoplošná distribuce nového balení do českých obchodů začala na začátku března a nyní vrcholí. Nové litrové PET lahve Staropramenu Světlého budou dostupné ve všech typech obchodů. Na vybraných prodejních místech na něj jsou spotřebitelé upozorňováni prostřednictvím speciálních stojanů na prodejní ploše.

Vstup vlajkové lodi společnosti Pivovary Staropramen do tohoto segmentu souvisí také s vývojem kvality PET obalů pro pivo v posledních letech a změnou jeho vnímání u spotřebitelů v Česku. „Lidé se často u piva v plastových lahvích obávali jeho kvality a chuti,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Skutečnost je ovšem taková, že pivo v těchto lahvích má identické chuťové i kvalitativní parametry jako pivo ve skleněných lahvích,“ dodává. „Spotřebitelé si tento fakt již prakticky vyzkoušeli a ověřili, důvěřují mu více než v minulosti, což rozšířilo možnosti jeho využití nám pivovarníkům.

Segment PET lahví je v současné době na klesajícím českém pivním trhu výjimečný, protože jeho prodeje na rozdíl od jiných typů balení rostou. Jen samotné Pivovary Staropramen loni prodaly 85.000 hektolitrů piva v PET lahvích, což je čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se jen v období od června do prosince prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivovar s ježkem ve znaku nepatří v rámci Česka k největším, díky své tradici a sídlu v krajském městě je však veřejnosti poměrně známý. Pivovar Jihlava, který je dnes součástí pivovarnické skupiny K Brewery, oslaví letos 150. výročí založení.

Pivo se sice v Jihlavě, tak jako ve většině měst, vařilo již ve středověku, moderní průmyslový pivovar byl v sousedství centra slavnostně otevřen 4. dubna 1861.

Podnět k vybudování pivovaru vzešel od cechu jihlavských sladovníků, který se na počátku roku 1859 usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků a po domech roztroušených sladoven. Místo nich zahájili výstavbu průmyslového pivovaru. Majitelé právovárečných domů upsali celkem 541 podílů po stovce zlatých. Vybraný kapitál umožnil zahájení výstavby ještě v témže roce a otevření pivovaru o necelé dva roky později. Hospodářská společnost byla založena již v roce 1860, který je tak někdy udáván za datum vzniku pivovaru.

Rakouská mezihra

Iglauer Mälzerschaft Brauerei, jak se pivovar v tehdy převážně německé Jihlavě nazýval, si brzy získal dobré jméno, pivo se hojně pilo v celém regionu, vozilo se i na jižní Moravu i do Rakouska.

Po druhé světové válce byl pivovar jako převážně německý majetek konfiskován a svěřen do národní správy. Po znárodnění se stal součástí národního podniku Horácké pivovary, po změně krajů v roce 1960 byl zařazen pod Jihomoravské pivovary.

Po pádu komunistického režimu se pivovar nejprve v roce 1990 osamostatnil a v roce 1994 byla tehdejší společnost Pivovar a sodovkárna Jihlava privatizována. Většinovým majitelem se stala rakouská firma Privatbrauerei Zwettl Karl Schwarz. Majitel pivovaru z rakouského Zwettlu Karl Schwarz, jehož pradědeček byl sládkem v Třebíči, do modernizace podniku investoval téměř 300 milionů korun. Pivovar tak získal moderní technologii, opravené budovy i novou pivovarskou restauraci.

Společnosti však v té době klesal výstav, její pivo se netěšilo dobré pověsti a také se potýkala s nevymahatelností pohledávek. Koncem roku 1997 proto Schwarz, údajně z důvodů zachování dobrého jména své firmy ve Zwettlu, řešil situaci předluženého jihlavského pivovaru převodem akcií na management společnosti v čele s ředitelem Janem Kylbergerem.

Sázka na patrioty

Svízelnou hospodářskou situaci se Kylberger, který se stal majoritním vlastníkem, pokusil řešit nejprve žádostí o půjčku od města, kde však neuspěl, a poté sázkou na lokální patriotismus. V emotivní kampani se obrátil na obyvatele Jihlavska, aby nákupem piva pomohli tradiční místní firmě. Kampaň se setkala s kladnou odezvou a podpora konzumentů byla, vedle řady úsporných opatření, jedním z momentů, který pomohl odvrátit hrozící krach. Firma tak koncem roku 1999 poprvé po třech letech poklesu vykázala nárůst výroby a dosáhla zisku.

V roce 2000 získala zbývající Schwarzův podíl v pivovaru (asi 19 procent) belgická obchodní společnost Bockhold, která se po navýšení jmění stala majoritním vlastníkem společnosti. Díky spolupráci s Belgičany pivovar, jehož výstav se pohyboval kolem sta tisíc hektolitrů piva ročně, vyrobil v roce 2006 rekordních 280 tisíc hektolitrů, avšak díky produkci levných exportních piv. O rok později Bockhold Jihlavu opustil a Ježek přišel prakticky o veškerý export.

Novým majitelem firmy, jejíž výroba se propadla pod 100 tisíc hektolitrů, se stala česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Pod jejím vedením se firma opět vrátila k růstu, loni vystavila zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

K Brewery, která ohlásila návrat k výrobě dle tradičních receptur, v současnosti v Jihlavě stáčí 15 druhů piv. Nový vlastník také zahájil modernizaci, loni byla zprovozněna nová stáčecí linka na lahvové pivo, letos modernizací projde stáčírna sudového piva a sklady.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Petr Satrapa


Hlasování je možné až do 22. dubna. Podpořte svoje favoritky!

Odstartováno! Od soboty 2. dubna do pátku 22. dubna do 23.59 hodin je možné hlasovat pro dívku, která získá možnost být na etiketách piva Rohozec. Dívky ve fotogalerii jsou řazeny abecedně.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz


Hlavní strůjce úspěšné vítkovické cesty letošním play off, gólman Roman Málek, bude mít v extraligovém finále o motivaci navíc. Za každý úspěšný zákrok ve finálové sérii totiž získá pivo Radegast. Bude-li Roman Málek pokračovat ve skvělých výkonech, přijde si na velmi slušnou zásobu správně hořkého piva.

Roman Málek zatím přivádí soupeře vítkovického týmu k zoufalství. Drží si vynikající průměr přes 95 % úspěšných zákroků a je hlavní osobností ostravského týmu. V případě, že by získal pivo za série s Českými Budějovicemi a Pardubicemi, užil by si Roman Málek 352 piv. Stejně tolik střel soupeře totiž chladnokrevně polapil.

Odměnu pro Romana Málka přináší Radegast, oficiální partner HC Vítkovice Steel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Dnes byl v Brně na České ulici slavnostně otevřen další z řady Pilsner Urquell Original Restaurantů, legendární Stopkova plzeňská pivnice. Výsledkem rozsáhlé rekonstrukce, která trvala více než rok a stála několik desítek milionů korun, je jedinečný prostor, ilustrující bohatost české pivovarnické tradice.

Proslulá Stopkova pivnice vždy patřila k pilířům českého společenského a kulturního života v Brně, městě, kde vždy soupeřil český a německý živel. Hospoda byla na tomto místě již ve druhé polovině 19. století. Věhlasu se dočkala s příchodem nového majitele, geniálního hostinského Jaroslava Stopky, který v roce 1910 převzal původní Jonákovu pivnici. Pro podnikání měla tato pivnice výhodnou strategickou pozici – v samém centru českého korza, českého dění v Brně. Vždy platila za „nóbl“ podnik, a plzeňské se tu čepovalo bez výjimky, nepřetržitě. Studenti, intelektuálové a měšťané se tu scházeli i díky blízkému českému knihkupectví. Dokladem toho, že se jednalo o české výsostné území, je i název této brněnské tepny „Česká“ ulice, která se až do roku 1918 jmenovala Rudolfova. Vyostřené vztahy mezi brněnskými Čechy a Němci dokládá i skutečnost, že Stopkova pivnice byla na počátku 20. století několikrát „vybílena“ německými nacionalisty. Nutno dodat, že Češi si to nenechali líbit a oplatili druhé straně stejnou mincí.

Náročná rekonstrukce probíhala více než 13 měsíců a musela si poradit nejen s připomínkami památkářů, ale i s nepodařenou rekonstrukcí z 80. let minulého století či s kompletní sanací sklepů se spodní vodou. Velkým omezením byla i špatná dopravní dostupnost objektu, který se nachází na pěší zóně. Opraveno a renovováno bylo i průčelí, jehož autorem byl český malíř a kreslíř Láďa Novák (1865–1944), známý pražský bohém, autor mimo jiné i výzdoby pražské hospody U Fleků. Dům na České ulici má v základech gotické, a především renesanční prvky. Generálním dodavatelem stavebních prací byla společnost SKR stav, s.r.o.

Restaurační prostory budou zasahovat i do druhého patra a pivnice bude tradičně průchozí do Veselé ulice. Celková kapacita restaurantu je 300 míst.

Dobové inzeráty vždy hlásaly, že v Brně je nejlepší plzeňské u Stopků,“ komentuje znovuzrození Stopkovy pivnice Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a dodává: „A ta šance je tu dnes opět. Pilsner Urquell bude čepován z pivních tanků, pivo je nepasterované a při čepování nepřijde do styku se vzduchem ani tlačnými plyny. To vše se podílí na výsledné chuťové kvalitě podávaného piva. Zárukou kvality je také jméno provozovatele – který podniká pod obchodní značkou Kolkovna Restaurants – a zkušenost výčepních. Dík patří i majitelům objektu, kteří ustáli komerční tlaky a rozhodli se pokračovat ve více než stoleté tradici Stopkovy pivnice s jedinečným ležákem Pilsner Urquell.

V provozovateli – skupině Kolkovna Restaurants – budou mít hosté záruku vysoké kvality poskytovaných služeb. „Kolkovny“ si za dobu své existence vydobyly výsadní postavení mezi pražskými, ale i bratislavskými restauracemi. Originální gastronomie bude podtržena servírováním v neméně originálním nádobí a keramice.

Na naše hosty čeká klasická česká kuchyně obohacená o prvky moderní gastronomie. Nebudou chybět ani speciality brněnské kuchyně, kterou bych rád u Stopků znovu oživil,“ říká Michal Štěpánek, šéfkuchař Stopkovy plzeňské pivnice, a dodává: „K plzeňskému ležáku bych určitě doporučil pečené husí stehno s drbáky.

Slavnostní ráz prvních dnů otevření Stopkovy plzeňské pivnice bude doplněn o výstavu soch a plastik akademického sochaře pana Olbrama Zoubka přímo v interiéru restaurace.

Pilsner Urquell Original Restaurant je koncept Plzeňského Prazdroje a představuje plzeňský ležák v prostředí, které odpovídá české pivní kultuře. Dominantním jednotícím prvkem je typický výčep s měděným krytem (replikou víka pivovarské varné pánve) přímo naproti vchodu. Dřevěný stylový nábytek, kazetové obložení stěn, interiérové doplňky a originální výčepní stojany vytvářejí pro hosty příjemné prostředí. Výzdoba interiéru je tvořena dobovými artefakty a kopiemi historických originálů. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva


Pivovar Holba rozšiřuje svoji standardní nabídku lahvového piva o světlý sezónní speciál Holba Šerák. Tentokrát u příležitosti Velikonoc, jejichž symboliku připomíná etiketa i visačka, na kterou si koledníci mohou značit třeba své plánované velikonoční obchůzky.

750 hl velikonočního speciálu zaplní 150 tisíc lahví a velký zájem zákazníků již nyní potvrzuje množství objednávek. Lze předpokládat, že se speciál v obchodech moc „neohřeje“ a na pultech vydrží zhruba do konce dubna. Speciály jsou totiž příjemným zpestřením pivní nabídky a jejich oblíbenost v poslední době roste.

Ve srovnání s běžným pivem má Šerák Speciál 13,51 nejen vyšší objem alkoholu, ale větší jsou i podíly sladu a chmele. Při jeho výrobě se používá český aromatický chmel a zvláštní je i samotné chmelení v několika fázích. I když má speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a tomu pomáhá nejen samotná receptura, ale i správný výběr chmelových odrůd. Šerák Speciál má mimořádně dlouhou dobu výroby a jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví až 2 měsíce. Tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako i ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost. To znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o zlatý mok, který se nepije na zahnání žízně, ale jeho konzumace přináší výjimečný zážitek a to nejen pro pivní fajnšmekry. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Pivovarnícka spoločnosť SABMiller uvažuje o podaní ponuky na firmu Schincariol, druhého najväčšieho výrobcu piva v Brazílii, ktorého jeho súčasný súkromný majiteľ chce predať za približne 2 miliardy USD (1,41 miliardy eur). Napísal to dnes nedeľník The Sunday Times bez udania zdroja.

Okrem firmy SABMiller, druhej najväčšej pivovarníckej spoločnosti na svete, sa o Schincariol zaujíma aj konkurenčný holandský výrobca Heineken, dodal nedeľník.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: Ekonomika SME.sk


Na zahájení turistické sezóny se v Pivovaru Černá Hora sčítali vesmírní turisté. Sjelo se jich tam skoro devět set.

Nemám si s sebou do tašky strčit aspoň porcelánový talíř od oběda, říkala jsem si cestou do Pivovaru Černá Hora. Už popáté tam ve spolupráci s pivovarem dnes zahajovaly turistickou sezónu Blansko i Boskovice. A stejně jako v minulých letech akci spojily s pokusem o nový český rekord. Tentokrát se ve dvoře pivovaru mělo sejít co nejvíce vesmírných turistů.

Započítán bude každý, kdo s sebou přinese raketu, to znamená, že je turistou cestující ze Země do vesmíru, a počítat se rovněž budou ti, jež donesou talíře, protože ti naopak přijíždějí z vesmíru do Země,“ přiblížil před akcí pravidla Jiří Kučera z blanenského městského úřadu.

Nakonec jsem se do Černé Hory vydala bez talíře a místo pochodu, který byl pro turisty připraven z Blanska i Boskovic, přijela autem. Půl hodiny před koncem sčítání Martina Hejčová z blanenské informační kanceláře Blanka, u které se vesmírní turisté při příchodu do pivovaru hlásili, tipovala ty, kteří budou mít letos šanci na úspěch.

Jako kuriozitu tady máme zapsaných šestnáct členů NASA, kteří dotáhli šestimetrovou raketu, pak nás zaujal pán, který šel celou cestu z Blanska s cosmodiskem na zádech, dorazila také paní s lahví třicetileté brandy ve tvaru rakety, lidé přinášejí i rakety z perníku nebo ze slaného těsta,“ jmenovala Hejčová.

S klasickým kuchyňským talířem bych si ostudu neudělala, podle pořadatelů právě ony nad všemi ostatními dopravními prostředky na cestu do vesmíru převažovaly. Zato obří papundeklový cosmodisk si zvolil je jediný turista. Do Černé Hory si jej přinesl na zádech. „Z Blanska se mi šlo naprosto perfektně, doporučuji jej všem, je to ideální pomůcka na zdraví,“ pochvaloval si Pavel Pokorný, kterému s výrobou cosmodisku pomáhala celá rodina.

Co potřebujete, pozemek na měsíci? Tady na této straně nedoporučuji, ty nikdo nechce, lepší jsou kolem rovníku, zatím jen jeden blokuje Amstrong, jinak jsou volné,“ snažil se využít obchodní příležitosti Měsíčňan, kterého na Zemi přitáhla skupina NASA. Zapsala jsem se do pořadníku a odcházela jsem s příslibem privilegovaného měsíčního pozemku, když už jsem z toho deníku. Za podmínky, že budu volit stranu Stříbrného půlměsíce.

Po třetí odpolední už bylo jasno. „Vážení vesmírní turisté, dopadlo to náramně. Sešlo se vás tady osm set devadesát pět a pětadvacet vašich vesmírných čtyřnohých miláčků. Je to nový český rekord,“ jásali z pódia pořadatelé.

Odjíždím s pocitem, že ke zvýšení rekordu jsem sice nepřispěla, ale aspoň jsem podpořila pivovar osmi lahváči, které mi cinkají na zadním sedadle auta.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová


Pivovarský povoz s koňmi měl dnes Plzní projet naposledy. Plzeňský Prazdroj chtěl totiž jeho provoz zrušit. Při dnešním jednání se ale rozhodlo, že tradice bude zatím pokračovat. Jana Míčová, která s povozem jezdí pět let, si tak mohla alespoň na čas oddechnout.

Foto

Jak to tedy nakonec dopadlo?

Dohodli jsme se na prodloužení smlouvy o měsíc s tím, že se bude jednat i o dalším nastavení. Počítá se také, že by se do projektu mohlo zapojit i město Plzeň. Zatím ale není jisté, jak se k tomu postaví.

Potěšilo vás, že nemusíte skončit?

Samozřejmě. Ulevilo se mi. Jsem moc ráda, že tradice prozatím nekončí. Začala v roce 1990 a trvá do současnosti. Ze začátku jezdilo pět povozů, pak zůstal jen ten mého tatínka Jana Šůse. Když zemřel, převzala jsem živnost po něm já.

Do roku 2009 jste každý den zavážela sudy. Teď je situace jiná. Co děláte dnes?

V současné době jezdíme třikrát týdně, v pondělí, ve středu a v pátek. Zavážku už nezajišťujeme. Plníme reklamní účely. Vždycky se někde tak na čtvrt hodiny zastavíme a pak pokračujeme dál. Když jsme rozváželi sudy, byli jsme více na očích. Ale i tak si nás lidé všimnou. Turisté si nás fotí.

Máte kromě Barny a Bajky, které táhnou povoz, ještě jiné koně?

Ano, děti mají huculka a také chováme ještě jezdecké koně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a Foto: Ladislav Vaindl


Malé lokální pivovary, vyhledávaný cíl pivních labužníků, měly namále. Socialistický režim je za několik desetiletí své existence zlikvidoval a po změně poměrů se jen pomalu obnovují. Některé však už asi neožijí nikdy. Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A pivo z Lomnice? Z Cvikova?

Velké pivovary byly zestátněné a pokračovaly a ty malé zanikly. Produkce piva se soustředila do velkých výroben. Řeklo se: tady jsou Vratislavice, tady Ústí, tak tady pivovary zůstanou a v nich budeme vyrábět hodně piva. Nebyl zájem o to, udržovat malé pivovary soukromých majitelů,“ říká Zdeněk Hrabák z libereckého muzea.

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina. První zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou pochází už z roku 1492. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou; tradice skončila roku 1958.

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Zní to neuvěřitelně: pivovary byly ve Cvikově, Horní Libchavě, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Liberecké pivaře před sto lety zásoboval nejen vratislavický pivovar, ale vozilo se sem pivo z Žatce, Litoměřic, i třeba od Drážďan, z Žitavy nebo z Polska. Historii zdejšího pivařství nyní ukazuje nová výstava Severočeského muzea.

Zakouřená krčma. V rohu praská oheň v kamnech, kníratí štamgasti mastí mariáš a žejdlíky piva s ohříváčky cvakají o porcelánové pivní tácky.

Výlet hluboko do minulosti pivařství nabízí nová jarní výstava v libereckém Severočeském muzeu. Lze tu nostalgicky zavzpomínat na časy pohřbené hospodami s oxidem sycenými europivy. Chutě místních pijáků se s uplynulými desítkami let zase až tak nemění. „V Liberci se už kdysi pila hlavně Plzeň a Gambrinus,“ podotýká autor výstavy Zdeněk Hrabák.

* Jak se zrodil nápad uspořádat výstavu o pivu?

Výstavy o pivu jsou všeobecně poměrně žádané a atraktivní. Shodou okolností se nám nabídl jistý soukromý sběratel a dohodli jsme se. A protože se soustřeďuje na pivní lahve, základ výstavy tvoří právě ony.

* Co za lahve návštěvníci uvidí?

Zabýváme se jimi od počátku až zhruba do konce třicátých let minulého století. Jsou zde různé tvary i objemy, různé lahve různých pivovarů a vlastníků. Expozice se zaměřuje i na místní region, takže lidé se dozvědí, kdo všechno se zde zabýval stáčením piva. Dřív tu totiž nepůsobil jen vratislavický pivovar, v počtu celkových dodávek byl spíš na chvostu. Vozilo se sem pivo z Žatce, Litoměřic, i třeba od Drážďan, z Žitavy nebo Polska.

* Zmínil jste stáčení do lahví, což už dnes neexistuje. O co šlo?

Pivovary dodávaly piva v sudech a různé organizace nebo soukromníci je stáčeli a sami je prodávali. Byl k tomu potřeba zvláštní stroj, který je na výstavě také.

* Jak to bylo se zálohami na lahve, vybíraly se už dříve?

Lahve byly zálohované už od počátku a bylo to v porovnání s dnešní dobou poměrně drahé. Kupování lahvového piva bývala před tím, než se rozšířila strojová výroba lahví, spíš exkluzivní záležitost. To bylo určené spíš pro lidi ze střední a vyšší třídy, normální dělník by si něco takového nemohl vůbec dovolit.

***

Která z regionálních značek piv vám chutná nejvíc? Pište na jan.mikulicka@mfdnes.cz

***

FAKTA Letem světem piva

Lahve, tácky, účtenky, reklamní cedule, přepravky, sud i stáčečka. Nostalgickou atmosféru navodí pouť po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografiích. Výstava trvá do 22. května.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Od 1. apríla 2011 uvádza značka Zlatý Bažant na trh svoju ďalšiu produktovú inováciu - novinku Bažant Radler. Bažant Radler v sebe spája kvalitu piva Zlatý Bažant a osviežujúcu chuť prírodnej citrónovej šťavy, čím vytvára jedinečný chuťový zážitok.

Bažant Radler je vyrobený z čistých prírodných ingrediencií a s nízkym obsahom alkoholu je predurčený na osvieženie počas celého dňa, ktoré ocenia aj vyznávači aktívneho životného štýlu.

Foto

Na trh prichádza v troch typoch balenia - v 0,5l fľaši, v obľúbenej 0,33l twist-off fľaši ako aj v 0,5 l plechovkovom balení. K dispozícii je od konca marca v obchodných sieťach aj v HoReCa prevádzkach na celom Slovensku. Bažant Radler tak obohatí produktové portfólio značky Zlatý Bažant s ambíciou osloviť tradičných pivárov, ktorým ponúka možnosť vychutnať si pivo Zlatý Bažant v novej podobe, ako aj „nepivárov", ktorí nie vždy obľubujú prirodzenú chmeľovú horkosť piva.

Meniace sa spotrebiteľské preferencie, trendy smerujúce k zdravšiemu životnému štýlu ako aj úspechy radlerov vo svete - to všetko nás priviedlo k myšlienke obohatiť produktové portfólio našej vlajkovej lode Zlatý Bažant o originálny radler, teda osviežujúci nízkoalkoholický nápoj z toho najkvalitnejšieho piva a prírodnej citrónovej šťavy," hovorí Door Plantenga, generálna riaditeľka spoločnosti Heineken Slovensko a dodáva: „Sme presvedčení, že vďaka svojej chuti a kvalite, širokej dostupnosti v obchodných sieťach, puboch, reštauráciách a kaviarňach na celom Slovensku ako aj marketingovej podpore si Bažant Radler rýchlo nájde svojich pravidelných konzumentov."

Ako vznikol pôvodný radler? Nápoj s názvom radler nie je na slovenskom trhu celkom neznámy. V spotrebiteľskom prieskume uskutočnenom spoločnosťou GfK na reprezentatívnej vzorke 725 respondentov v novembri 2010 až takmer 60 % respondentov uviedlo, že alkoholický nápoj radler pozná. Prevažná väčšina slovenských spotrebiteľov tento nápoj vníma ako pivo zmiešané s rôznymi nealkoholickými nápojmi.

Pôvodný radler však pochádza z Bavorska zo začiatku minulého storočia, kedy vznikol takpovediac náhodou zmiešaním piva a citrónovej šťavy. Odvtedy si originálny radler vďaka svojej sviežej chuti a ľahkosti pitia získal popularitu v mnohých krajinách na celom svete. Napríklad v Rakúsku dosahuje ročný objem predaja nápoja Gösser Natur Radler takmer 160 tisíc hektolitrov, v Maďarsku dosahuje nápoj Gösser Natur Zitrone predaj 70 tisíc hektolitrov a v Španielsku sa predá ročne až 370 tisíc hektolitrov nápoja Shandy Cruzcampo.

Ako chutí Bažant Radler Chuť nápoja Bažant Radler sa vyznačuje vyváženou kombináciou chuti piva a citrónovej šťavy s jemnou horkosťou prijateľnou pre všetkých spotrebiteľov. Nápoj má príjemnú citrónovú vôňu s jemným podtónom chmeľovej a svetložltú farbu, ktorej intenzita je tiež výsledkom kombinácie piva a citrónovej šťavy použitej pri jeho výrobe.

K výslednej chuti nápoja Bažant Radler sme dospeli na základe spotrebiteľského prieskumu, testovaním a degustáciami rôznych pomerov piva a citrónovej zložky. Pri správnom vychladení na 7°C je výsledkom tohto spojenia harmonická osviežujúca chuť s jemným alkoholovým akcentom," hovorí Karol France, obchodný sládok spoločnosti Heineken Slovensko.

Bažant Radler sa pripravuje v pivovare spoločnosti Heineken Slovensko v Hurbanove zmiešaním piva Zlatý Bažant 10 % a prírodnej citrónovej zložky v pomere 60:40 v prospech chuti citrónu. Nápoj neobsahuje žiadne konzervanty, farbivá ani iné prídavné látky, preto je veľmi dobrou alternatívou aj pre aktívnych ľudí, ktorí sa zaujímajú o nové trendy vrátane zdravšieho životného štýlu.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | Webnoviny


Redakce Prvnizpravy.cz v rozhovoru s majitelem minipivovaru v Miskolci György Vaskem hovořila o pivovarnictví v Maďarsku.

V Maďarsku před rokem 1989 bylo možno na rozdíl od tehdejšího Československa soukromě podnikat. Jeden z mnohých, který tuto možnost využil byl György Vasko z Miskolce.

Foto

Ano, mohlo se podnikat v různých oblastech. Já jsem v roce 1983 skončil pracovní poměr ve státní restauraci a začal podnikat v restauračních službách soukromě,“ říká Vasko.

V současnosti jste majitelem minipivovaru Serforrás v Miskolci, jak to bylo s pivovary v Maďarsku před rokem 1989, po pravdě řečeno v Čechách nebyla známá žádná maďarská piva?

Už před rokem 1989 se v některých maďarských pivovarech vyráběla licenčně piva zahraničních značek, například Tuborg, Spaten a jiné. Dovoz piva z okolních zemí byl ale značný,“ objasňuje György Vasko.

Po roce 1989 se také do Maďarska dostaly velké obchodní řetězce a s nimi „europivo“. I když se v Maďarsku tolik nepije pivo jako v Čechách, jak si Maďaři zvykali na obchodní „eurodiktát“?

Až privatizací velkých pivovarů nadnárodními giganty se tyto pivovary dostaly k moci, kterou si dnes užívají. Následně se začaly zvyšovat podíly náhrad sladů na 25-30% v pivě a modernizací výrobních procesů se začala vyrábět známá „europiva“", vysvětluje Vasko.

Jak se rozvíjelo minipivovarnictví v Maďarsku a jaká je jeho současnost?

Rozvoj minipivovarů nastal v roce 1990, v té době podle tehdejší legislativy bylo nefiltrované pivo osvobozeno od spotřební daně, považovalo se za potravinu. Polovina minipivovarů vznikla s vizí této výhody a druhá jako nutnost, neboť se rušila mnohá pracovní místa v potravinářství a v této době ještě velké pivovary nebyly zprivatizované a na pivním trhu byla velká volnost. Rok 1995 byl vrcholem v minipivovarnictví, bylo zde 350 minipivovarů. Po změně legislativy, zavedení spotřební daně a privatizace velkých pivovarů klesl počet minipivovarů během dvou let na polovinu. V roce 2010 bylo v provozu v Maďarsku už jenom 50 minipivovarů“, říká majitel minipivovaru György Vasko.

Proč jste se stal propagátorem „jiného“ piva v Maďarsku?

Jako podnikatel jsem chtěl využít mezery na trhu, kterou nám nechaly velké pivovary a od začátku proto vaříme „jiné“ pivo. Pivní speciály jsme začali vyrábět po navázání kontaktů s některými slovenskými, českými, německými a belgickými pivovary. Vyrábíme i sezónní piva, které naši klienti vždy netrpělivě očekávají. Zároveň organizujeme v pivovarské restauraci i týdny hostujících pivovarů. Pivo dodáváme kromě vlastní pivovarské restaurace i do dalších restaurací v Miskolci a jeho okolí,“ říká Vasko.

Jaké máte ekonomické výsledky, budete rozvíjet výrobu?

Nyní v důsledku dopadů hospodářské krize je hlavním cílem přežití a udržení se na předkrizových číslech, ale v případě změny ekonomické situace jsme připraveni expandovat,“ těší se Vasko.

Foto

Prezidenti malých pivovarů: slovenský Ladislav Kovács, maďarský György Vasko a český Jan Šuráň

Jste prezidentem Sdružení malých pivovarů v Maďarsku, spolupracujete také s českými a slovenskými minipivovary?

Ano, máme nadstandardní spolupráci s některými slovenskými a českými malými pivovary. Jedná se hlavně o výměnu zkušeností, vývoj nových receptur, zabezpečení surovin a v neposlední řadě účast na různých odborných i komerčních akcích,“ říká o spolupráci György Vasko.

A co pomoc Evropské unie, využíváte ji k pomoci v podnikání?

Sice máme možnost si posílit přes různé evropské projekty pozici na trhu, ale získat evropské peníze vyžaduje hodně námahy, štěstí a kontaktů, ale často s nejistým výsledkem,“ dodává majitel minipivovaru Serforrás v Miskolci a prezident Sdružení malých pivovarů v Maďarsku György Vasko.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: Prvnizpravy.cz | Autor: Radomír Pekárek


Ve Středočeském kraji přibývá pivovarů, hlavně těch malých. Piva se tu ale poslední dobou pije méně než dřív. Odborníci tvrdí, že za to může vyšší daň a také fakt, že lidé začali přicházet na chuť vínu. Nižší spotřeba piva je podle nich dána i tím, že do středních Čech jezdí méně zahraničních turistů.

Jestli jsou Češi v něčem dlouhodobě neporazitelní, tak je to spotřeba piva na hlavu. Ta se dlouhodobě pohybuje okolo 150 litrů piva za rok na jednu osobu, nemluvňata nevyjímaje.

České prvenství je ale ohroženo. Český svaz pivovarů a sladoven totiž právě vydal čísla, která vedou k zamyšlení nejen skalní pivaře, ale hlavně pivovary.

Menší žízeň v Česku má vyrovnat zahraničí

V minulém roce se vyrobilo o 7,9 procenta piva méně než v předchozím roce, poptávka po výčepních pivech klesla dokonce o 12,8 procenta. Pivovary ve Středočeském kraji na úbytek domácích i zahraničních příznivců reagují zejména vývozem.

Rakovnický pivovar vyváží dokonce 60 procent své výroby. Světlý ležák ze středočeského města si oblíbili zákazníci v Rusku, Austrálii i ve Spojených státech.

Úspěch v zahraničí zaznamenala i piva z Krušovic. Přestože export všech českých pivovarů meziročně klesal, Krušovice vlastněné společností Heineken o šest procent rostly.

"Největší odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně čtyřicetiprocentní podíl našeho vývozu. V Rusku každoročně pořádáme tradiční Královský festival Krušovice Mušketýr, který se letos v únoru uskutečnil už posedmé," říká mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová.

Velkopopovický Kozel je v cizině nejoblíbenější

Tradičně oblíbené je v zahraničí pivo Kozel z Velkých Popovic. "Velkopopovický Kozel je nejoblíbenější českou značkou v zahraničí vůbec. Tmavého Kozla si oblíbili Finové, vyvážíme ho do Skandinávie, ale i do Pobaltí," vyjmenovává mluvčí pivovaru ve Velkých Popovicích Jiří Mareček. Nové kontakty v zahraničí hledají i menší výrobci piva.

"Minulý rok jsme začali dodávat do Maďarska a na Slovensko. Podíl exportu je asi dvacet procent z celkové výroby. Děláme, co můžeme, abychom mezi konkurencí uspěli," říká ekonomický náměstek pivovaru Nymburk Josef Janoušek.

Podle odborníků je vývoz často jedinou možností, jak zajistit růst. "Pivovary opravdu prožívají horší roky. Doma už příliš expandovat nelze, 150 litrů piva na osobu za rok je hranice, kterou lze jen stěží překročit. Export může trh nastartovat," říká ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pivovary nabízejí i speciální lahůdky

Dalším esem v rukávu středočeských pivovarů jsou pivní speciály. Ty jsou oblíbené jak v zahraničí, tak v Čechách.

"V nabídce máme například třináctistupňové pivo nebo speciál Něžný barbar, pojmenované po stejnojmenné knize Bohumila Hrabala. Je to polotmavé pivo s přídavkem speciálního sladu, s karamelovým nádechem," popisuje Janoušek z Nymburského pivovaru.

Novou řadu speciálů připravuje i první jmenovaný pivovar z Rakovníka. "Už v červnu vyjedeme na trh se zcela novými druhy piv i s novými etiketami. Budete překvapení," slibuje ředitel Gregorič.

Pivo je dražší

"Hlavní důvod je ekonomická krize. Ubylo turistů, kteří zkonzumují až 20 procent tuzemské výroby. Méně dnes pijí i Češi. Zvedla se daň a pivo podražilo." ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý

Víc lidí pije víno

"Pokles spotřeby piva je logickým důsledkem zvýšeného zájmu o víno. Pivo už zlatou éru zažilo a někdy je považováno za sprostý nápoj." odborná učitelka gastronomie Romana Niklová

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Jan Charvát


Pivovar Radegast má novou atrakci. Návštěvníkům svého zákaznického centra nyní nabízí unikátní sbírku sklenic, do kterých se jeho pivo v různých dobách čepovalo. Sbírku pivovaru zapůjčil sběratel Ivo Ševčík z Frýdku-Místku.

Foto

Jedinečná sbírka sklenic mapuje prakticky celou historii nošovického pivovaru. "Sbírku zhruba sedmdesáti kusů sklenic nám sběratel zapůjčil. Jeho sbírka je obdivuhodná právě tím, že kromě několika mála kousků, které byly například vyrobeny jen v malé sérii, obsahuje všechny sklenice, do kterých se Radegast kdy čepoval," popsal originalitu sbírky manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Na vystavených kusech sklenic, do kterých se nošovické pivo čepovalo, je dokonale vidět, jak se během posledních čtyřiceti let změnil jak vkus lidí, tak možnosti pivovaru a skláren.

Vedle moderních půllitrů obsahuje sbírka i jednoduché sklenice ze 70. let, které zdobí nápisy ve stylu "ZV ROH (Závodní výbor Revolučního odborového hnutí - pozn. red.)", ale i raritní kousky připravené pro české olympijské domy při hrách v roce 2000 a 2004.

Foto

"Mám rád pivo a sběratelství přišlo tak nějak samo od sebe, vzpomíná na své začátky majitel sbírky Ivo Ševčík. Brzy se to dozvěděli sousedi, příbuzní, a každý něco přinesl. Teta pracovala přímo v Radegastu, tak se také k nějakým kouskům dostala, další mi donesl tatínek souseda," dodal sběratel.

V jeho sbírce ještě několik kousků chybí, většinou jde ale o sklenice vyráběné v hodně malých sériích. "Chybí mi jedna sklenice - ručně dělaná, které se prý vyrobily jen tři kusy. Jednu má mít nějaký sládek v Praze, jednu měl majitel jedné hospody pod Rubikovou křižovatkou ve Frýdku, ale nikdo neví, kde se poděla a ještě měl být vyroben jeden kus. Ale o něm nikdo neví," dodal sběratel.

Spolu s jeho sbírkou byla včera v návštěvnickém centru vystavena i sbírka více než dvaceti soch boha Radegasta, kterou shromáždil Petr Typovský.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach


Pivo, které se vaří v Čechách, je jedním z nejznámějších a nejžádanějších na celém světě. Exportní zemí číslo jedna zůstává pro české pivovary Německo. Pivovary tam loni vyvezly, co se celkového objemu deklarovaného vyvezeného piva týče, zhruba 90 miliónů lahví – více než kdykoliv předtím.

Dvacet let od pádu železné opony chutná české pivo Němcům stále více. Zatímco celkový konzum piva v Německu klesl od roku 1990 o více než 30 procent, objem vývozu českého piva do sousední SRN se za stejnou dobu více než zdvojnásobil. Dva velké české tradiční pivovary, Plzeňský Prazdroj, a. s. a jihočeský Budějovický Budvar, loni samy vyvezly do Německa více než 450 000 hektolitrů piva – více než kdykoliv předtím. Pro české pivovarnictví je SRN dnes exportní zemí číslo jedna.

České pivo již není jen národním nápojem, ale je stále úspěšnějším exportním artiklem,“ uvádí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Jan Veselý. Některé z menších českých pivovarů dnes exportují do zahraničí dokonce přes 80% své produkce. Heineken s pivem „Březňák“ vytvořil dokonce českou pivní značku, která se téměř výhradně a velice úspěšně prodává právě v Německu. Podle agentury The Nielsen Company byl jihočeský ležák Budvar loni vůbec nejžádanější zahraniční značkou piva v německých maloobchodech. Západočeský prémiový Plzeňský ležák byl zase vyhlášen za prodejně nejúspěšnější značku roku 2010 v segmentu zahraničních piv v anketě časopisu Getränke, nejvýznamnějšího magazínu o nápojovém trhu v Německu. Pilsner Urquell od roku 2007 zvítězil již počtvrté.

Co se konzumu piva týče, zůstávají Češi světovými mistři: v žádné jiné zemi na světě se nevypije tolik piva (155 litrů na hlavu ročně) jako právě v Česku. Pro srovnání: zatímco v roce 1990 vypili Němci průměrně 142 litrů piva na hlavu, předloni už to bylo jen 106 litrů. Významné značky českého piva – Pilsner Urquell, Budvar, Staropramen, Gambrinus, Radegast či piva bývalého Královského pivovaru Krušovice – dnes dosahují světového ohlasu. Řadu svých značek vyvážejí české pivovary na Slovensko, do Velké Británie, Ruska, Skandinávie, USA. Vzhledem k tomu, že jen Plzeňský Prazdroj šíří slávu českého piva ve více než 50 zemích po celém světě, těžko překvapí, že mezi exportními zeměmi se najdou i relativně exotické destinace, jako je Peru či Arménie, či dokonce arabské země, např. Sýrie či Emiráty.

Ačkoliv se počet exotických zemí, kam české pivo putuje, postupně rozrůstá, nejvýznamnějším zahraničním odběratelem česko-moravských piv zůstává nadále Německo: podle aktuálně přístupných údajů Českého svazu pivovarů a sladoven jde téměř 40% exportu do SRN. S velkým odstupem pak následuje Slovensko (zhruba 15%), Rusko a Velká Británie (zhruba 10%).

Vedoucím výrobcem piva ve střední Evropě a největším vývozcem českého piva do zahraničí je s celkovým ročním prodejem více než 9,9 milionů hektolitrů na domácím i zahraničním trhu již tradičně Plzeňský Prazdroj, a. s., dnes člen druhé největší pivovarnické společnosti na světě SABMiller plc. Světoznámý Pilsner Urquell, starý více než 160 let a první zlaté pivo světa, které dalo jméno novému typu „tekutého chleba“, jak se v Čechách i v Německu nápoji odedávna říká, se stalo mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek piva této skupiny.

Plzeňský Prazdroj během roku 2010 vyvezl celkem 664 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell a meziročně tak zvýšil export tohoto vyhlášeného ležáku o 5 procent. Zvýšený zájem o plzeňské pivo v roce 2010 zaznamenalo tradičně Německo, které i zde s velkým náskokem zůstává největším exportním trhem české pivovarnické jedničky – do sousední země loni „nateklo“ 240 000 hektolitrů slabého alkoholického nápoje: meziroční nárůst o 4,8 %. Balené pivo po celé SRN je dnes k dostání ve zhruba 20 000 obchodech. Prémiový ležák Pilsner Urquell je díky silné distribuční síti dostupný také ve 1 400 německých restauracích. Na vývozu české pivní kultury se nově podílí také designová pivnice v Düsseldorfu.

Celkově však statistiky o exportu českého piva za hranice republiky nemluví příliš pozitivně: za rok 2009 vyvezly všechny české pivovary jen 3,3 milionu hektolitrů z celkové produkce 18,6 milionu hektolitrů. Český svaz pivovarů a sladoven závěrem loňského roku odhadl, že celkový vývoz českých pivovarů za rok 2010 klesne meziročně zhruba o 12 procent.

Světlou výjimkou je vedle Prazdroje také jihočeský Budějovický Budvar, který se stal druhým největším českým exportérem piva s podílem na celkovém českém vývozu 21,4 procenta. Loni vyvezla společnost do Německa, které je i jejím nejdůležitějším exportním teritoriem, rekordní množství piva – na německý trh putovalo 214 408 hektolitrů budějovického piva, meziročně o 4,7 procenta více. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ vysvětluje Dominika Kovaříková, prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo. Budvar zároveň byl nejdražší značkou českého piva v německém maloobchodě s průměrnou cenou zhruba 80 eurocentů za láhev. Běžné německé pivo domácí výroby se přitom dá koupit za asi poloviční cenu, doplňuje agentura Nielsen.

Na německém trhu se vedle západočeské a jihočeské „klasiky“ řadí k prémiovým importovaným značkám také oblíbená krušovická piva – enormní zájem v Německu je zejména o černé pivo.

Zdroj: Profit.cz


«« « Strana 2 z 2
1 2

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI