Ležák Pilsner Urquell byl v Německu vyhlášen za prodejně nejúspěšnější značku roku 2010 v segmentu zahraničních piv. V anketě časopisu Getränke (nejvýznamnějšího magazínu o nápojovém trhu v Německu), které se účastní především obchodníci z velkých německých řetězců, Pilsner Urquell od roku 2007 zvítězil již počtvrté.

„Čtyřnásobné vítězství v této anketě potvrzuje, že cesta budování prémiové pozice a image značky je správná a naši zákazníci to oceňují. Je jim zřejmé, že je to jediný způsob, jak se pozitivně odlišit na trhu, který jinak tolik ovlivňují různé slevové akce,“ říká Frank Hoehler, ředitel zastoupení Pilsner Urquell Deutschland.

Německo patří k tradičním klíčovým trhům Plzeňského Prazdroje - v roce 2010 sem vyvezl 240.000 hl ležáku Pilsner Urquell, tj. o 4,77 % více než o rok dříve. Důraz na prémiovost značky odráží například loňské otevření první německé restaurace franšízového konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) v Düsseldorfu nebo vyvinutí speciálních vratných přepravek pro vratné láhve Pilsner Urquell o objemu 0,5L a pro vratné láhve o objemu 0,33L, které jsou určeny výhradně pro německý a rakouský trh.

Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve více než 20 000 obchodech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je tady světlý ležák Holba Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 podle výšky nejnavštěvovanějšího vrcholu v Jeseníkách. Zatímco výška Šeráku je neměnná, popularita stejnojmenného piva každoročně stoupá.

Proto bude Holba Šerák Speciál k dispozici nejen o Vánocích a slavnostních příležitostech, ale od února letošního roku také celoročně.

Holbu Šerák Speciál vyrábíme tradičním způsobem podle staré původní receptury. Jeho osobitou charakteristiku mu přináší nejen způsob výroby, ale také prvotřídní kvalita surovin - žateckého chmele, sladu z moravských ječmenů i vody z vlastních hlubinných vrtů.

Ve srovnání s ostatními pivy provází Holbu Šerák Speciál řada odlišností. Patří mezi ně i rekordní doba zrání po celých 70 dní, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost, to znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Holba Šerák Speciál se vyznačuje zlatou barvou, hustou smetanovou pěnou a výborným řízem. Vyniká plnou chlebnatou chutí s lahodně doznívající hořkostí.

Konzumace tohoto speciálu je spojena s výjimečným zážitkem při přátelském posezení i slavnostních příležitostech. Holba Šerák Speciál je v prodeji od 1. února, dodává se v 30l a 50 l sudech.

Zdroj: Holba.cz

Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar převzal daší ocenění za svou práci.

Naši předci trefili recept na pivo tak dobře, že na něm nemusíme nic měnit, snažíme se ho jen zachovat. To si myslí Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar, který byl již v roce 2004 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství a nedávno převzal ocenění za spoluautorství vysokoškolské učebnice.

Šestašedesátiletého Šavla lákala od dětství chemie. „Měl jsem malou laboratoř přímo pod kuchyňským dřezem, kde mi rodiče dovolili shromažďovat věci na pokusy,“ vzpomíná.

O další cestě ale rozhodla spíš šťastná náhoda. Jeho třídu na gymnáziu totiž jednou navštívili zástupci Budvaru, kteří tu hledali budoucí zaměstnance. Protože Šavla nabídka zaujala, kývl. A ani dnes toho nelituje. „Je to skvělý obor. Kolegové chemici mi dokonce závidí, že mohu v práci pít pivo, zatímco oni tam mají maximálně peroxid vodíku,“ směje se.

Po absolvování pražské VŠCHT v roce 1967 tedy Šavel nastoupil do pivovaru. Nejprve se jako mikrobiolog staral o kulturu originálních budvarských kvasinek. Pivovar používá stejné již od svého založení v roce 1895. „Mají dobré vlastnosti a dokonce je od nás kupují i někteří konkurenti,“ dodává.

Později Šavel řídil podnikovou laboratoř i útvar jakosti, nakonec stál u zrodu samostatného výzkumného pracoviště. Zde má za úkol přizpůsobit osvědčené pivovarské postupy moderní době. „Naši předci vymysleli základní recepturu tak dobře, že rozhodně nechceme nic měnit. Na začátku devadesátých let ale obrovsky vzrostla naše produkce, a tak jsme museli například zajistit, aby i při tomto množství zůstalo pivo stejné,“ vysvětluje.

Právě tradiční chuť je podle něj totiž to, co Budvaru zajišťuje řadu příznivců nejen v Česku, ale i zahraničí.

S tím, jak se stále rozrůstá export budějovického piva, je také důležité zpomalit jeho stárnutí. „Pivo se dnes dopravuje přes půl zeměkoule, a proto se pokoušíme prodloužit jeho stabilitu, aby se i k zákazníkovi v Austrálii dostalo v nezměněné kvalitě,“ komentuje Šavel. Ačkoli podle něj nejde stárnutí piva zcela zabránit, rozhodně se jej již podařilo výrazně zpomalit. Když do Budvaru nastoupil, měl nápoj v lahvích záruční dobu jen dva měsíce, nyní je to rok.

Na začátku 90. let se Šavel podílel na vývoji nealkoholického piva. Myslí si, že se nápoj podařil, ostatně chválí si ho i jeho manželka.

Součástí jeho práce je sledování konkurence. „Pravidelně kupujeme řadu značek, posuzujeme je a pečlivě hlídáme, kde se co změnilo,“ popisuje. On sám rád ochutnává piva z belgických pivovarů, na vlastní značku ale nedá dopustit. „Nejradši mám náš tmavý ležák. Spousta lidí si myslí, že černé pivo musí být sladké, ale to je nesmysl. Tmavý budvar je hořký a sladkou chuť v něm nenajdete,“ doplňuje.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

V bavorském Hillertau ukrývají klenot - pivovar navržený slavným architektem Friedensreichem von Hundertwasserem. Při popíjení lahodného kvasnicového moku v Kuchlabuerově pivním světě si můžete prohlédnout bizarní počin slavného Hundertwassera.

"Pokud se vydáte do útrob pivovaru Kuchlabuer v Abensberg v Hallertau, naskytne se vám nevšední zážitek. Uvnitř pivovarnické věže se ukrývá vizuální zážitek, kombinuje se zde pivo s uměním, filosofie, literatura i zemědělství," popisuje prohlídky majitel pivovaru Leonhard Salleck na internetovém portálu Boingboing.net.

Nejlepší po pivu je věž

Před dvěma lety se otevřel Svět piva (Bierwelt), který vznikl při rekonstrukci pivovaru Kuchlbauer. Během prohlídky potkáte pohybující se pivní skřítky, výstavu o historii pivovarnictví, pivní lékárnu, projdete se po celém areálu a také na závěr ochutnáte vzorek piva, tedy nalijí vám, jen pokud jste starší 18 let. Největším zážitkem je výstup na pivovarnickou věž.

Když stoupáte po schodišti, míjíte malé výklenky, symbolická okna a malé místnůstky, které vybízejí k tomu, aby byly prozkoumány. Na vrcholu věže v oválné kopuli najdete na zdech strom, který reprezentuje poznání.

Jakmile sestoupíte, vydáte se k místnosti, kde můžete ochutnat z šesti druhů kvasnicových piv, od nealkoholického piva až po pivo s dvojitou dávkou pšeničného sladu. Pokud vám nápoj zachutná, můžete si připlatit další vzorek za jedno euro (25 korun).

Slavný architekt

Majitel pivovaru přesvědčil Hundertwassera, aby navrhl věž pro pivovar. Byl to jeden z jeho posledních projektů předtím, než zemřel.

Téměř deset let se dohadovali s místními úřady, jak by měla být věž vysoká a jak by měla probíhat její konstrukce. Věž se otevřela roku 2010 a stala se jedním z nejzajímavějších míst v regionu. V původním projektu měla měřit 70 metrů, nyní ale má jen 35 metrů, aby vyhověla přísným požadavkům.

Friedensreich von Hundertwasser (1928-2000) je jedním z nejznámějších umělců v německy mluvícím světě. Proslavil se zejména zakřivenými budovami, ve kterých odmítá rovné linie, a představuje pevné semknutí s přírodou.

Specializují se na kvasnicové pivo

Pivovar Kuchelbauer v Abensbergu v Hallertau leží jen 90 kilometrů od Mnichova. Zaměřuje se na piva kvasnicového typu.

Zvláštností kraje Hallertau jsou také dva pivovary s nejstarší licencí na světě: Weihenstephan (1040) a Weltenburg (1050) a v současné době se zde nachází dalších 600 činných pivovarů.

Ačkoli pivovarská tradice sahá tisíc let zpátky, kvasnicové pivo je vcelku novým fenoménem mezi pivy. Tradičně bývá pivo v Německu z ječmenného sladu. Přidáním pšeničného sladu se stalo za posledních 60 let populárním. Kuchlabuer se rozhodl specializovat se na kvasnicové pivo na začátku 20. století a pro veřejnost se otevřel před 30 lety.

Jak se tam dostanete

Jen 90 minut trvá dostat se vlakem z hlavního nádraží v Mnichově do Abensbergu. Pokud si koupíte skupinovou zpáteční jízdenku Bayern Ticket pro čtyři osoby, zaplatíte za ní 29 eur (725 korun).

Pivovarnická věž je přístupná jen v rámci prohlídky, která pro dospělé stojí 11 eur (275 korun). Nabízí také slevy pro studenty, seniory a děti. Během léta doporučují udělat si rezervaci předem na stránkách zde.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

Už jste si někdy dali pivo s mnichem? Takové pivo si můžete dát ve vyšebrodském minipivovaru. Úspěšné obnovení tradice vaření zlatavého moku, z roku 1380 a pivo pojmenované po prvním sládkovi, mnichovi Jakubovi z vyšebrodského kláštera, si vyžádali revitalizaci původního designového řešení přebalu produktů.

Po zdárné historické rekonstrukci podoby Jakuba, se konečně podařilo odhalit Jakubovu tajemnou tvář, která se tak stala skutečnou. Úsměv bodrého chlapíka ve tváři, vyzařuje radost, úctu k životu a jeho plodům i láskyplný vztah k vaření piva. Nová přehledná etiketa s usměvavým mnichem, s rozdílným barevným pozadím odpovídá jednotlivým druhům piva. Jakub zaujal čestné místo na pivních lahvích (etiketách) převzal tak i symbolický patronát nad celým procesem stvoření piva ve vyšebrodském pivovaru.

Designéři ze studia srneczekdesign nalezli takové výtvarné řešení, v němž se snoubí láska, úcta k tradici a poctivý přístup k vaření piva za využití moderních metod. Grafické zpracování odpovídá charakteru a kvalitě, zdraví prospěšné tekutiny – nepasterizovanému pivu, vařeného podle starobylé vyšebrodské receptury. Zůstávají v něm zachovány zdraví prospěšné látky, které jsou největší devízou Živého piva z vyšebrodského minipivovaru. Profesionalitu v oboru a kvalitu piva dokládá certifikát „Šumava – originální produkt“. Konzumentovi zaručuje, že pivo Jakub je skutečně originální, čistě přírodní a přispívá k dobrému jménu šumavského regionu.

Návštěvníci, kteří zavítají do Vyššího Brodu za přírodními krásami, či památkami se rovněž seznámí se způsobem a historií vaření piva a konec konců i ochutnají, či si odvezou s sebou domů výtečné, hořké, prostě živé pivo JAKUB. Návštěvou vyšebrodského minipivovaru podpoříte váš zdravý životní styl a ještě si rozšíříte obzory v oboru, který se v Čechách těší tak vysoké oblibě.

Spojte příjemné s užitečným. Vydejte se na exkurzi výjimečně zdravé hořké chuti, v nejmenším jihočeském pivovaru.

Ochutnejte historii, nechte se unášet… Určitě Vám zachutná

Náhled nových etiket (jakmile budou etikety hotové, umístíme nabídku do sekce sběratelé):

Etiketa Jakub 12° světlá

Etiketa pro pet lahev

Zdroj: Tisková zpráva Minipivovaru vyšší Brod

Ve městě se zase bude vařit pivo. Tradici výroby chmelového moku tam chce obnovit společnost Křinický pivovar. Ta pro své podnikání využije objekt bývalé restaurace pod kostelem na náměstí.

„Prodej objektu zastupitelé města projednávali opakovaně. Tentokrát jednohlasně rozhodli o tom, aby se novými vlastníky stala právě společnost Křinický pivovar. Zaplatí 1,5 milionu korun a součástí smlouvy jsou i další ujednání. Například složení dvoumilionové kauce. Ta bude kupující společnosti vrácena po splnění další podmínky, kterou je vynaložení investice do získaného objektu v celkové výši 10 miliónů,“ uvedl starosta města Jan Kolář.

Krásnolipští očekávají, že nově vybudovaný pivovárek v prostorách dlouho chátrající a teď prodané restaurace by mohl ještě více zvýšit turistickou atraktivitu sídelního města Správy národního parku České Švýcarsko.

„Věříme, že to bude další rozšíření potenciálu, který se tady už podařilo vybudovat. Například jenom v Domě Českého Švýcarska na Klinickém náměstí se v sezóně vystřídá okolo třiceti tisíc návštěvníků. Pivovárek by mohl být dalším lákadlem k tomu, aby se do našeho města vydávali další turisté,“ dodal Kolář.

První půllitry s novým křinickým pivem by mohli milovníci chmelového moku pozvednout už v příštím roce.

„Docela se na tuhle událost těším. Vždycky se rád podívám tam, kde začnou vařit novou značku piva. Nenechal jsem si ujít otevření varnsdorfského pivovaru Kocour a určitě se rozjedu příští rok i do Krásné Lípy. Také očekávám, že jenom na papíře neskončí záměry obnovy pivovaru v Děčíně, který se má stát součástí přestavby pivovarského areálu,“ poznamenal děčínský pivní štamgast Jaroslav Chaloupka.

Krásná Lípa měla v minulosti pivovar, který stával v místě dnešního panelového sídliště.

Zdroj: Děčínský deník.cz

Podpis smlouvy mezi státním podnikem Jihomoravské pivovary a vítěznou pražskou firmou o pronájem vyškovského pivovaru je na spadnutí. Podpisy po měsících dohadů, čekání a spekulací konečně stvrdí to, že se ve Vyškově bude dál vařit pivo. A zároveň utnou nejistotu zaměstnanců.

„Mám už na stole oficiální zprávu od předsedy představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Václava Hlaváčka, že jsme splnili kritéria výběrového řízení. Naši nabídku tak přijali a podpisu na pronájem vyškovského pivovaru už nic nebrání v cestě,“ těšilo spoluvlastníka pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence.

Jeho slova potvrdila také tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. K podpisu nájemní smlouvy má dojít začátkem příštího týdne, pravděpodobně hned v pondělí nebo úterý. „Smlouva zatím podepsaná není. Nicméně Jihomoravské pivovary skutečně daly na závěr hodnotitelské komise, která firmu doporučila. Vše je na nejlepší cestě, sjednotit nabitý program tří stran není úplně snadné, proto k podpisu dojde začátkem příštího týdne,“ ujistila mluvčí.

Jakou nabídku firma Czech Beverage Industry Company předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže ale podle ní byly méně přísné.

Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Zástupci firmy nicméně slibují, že ve Vyškově budou pokračovat ve výrobě piva. Do funkce výkonného ředitele dosadí Miloše Hrabáka. „Měl pracovní povinnosti v zahraničí, ale už je zpět. Vyškovský pivovar povede právě on, jde o zkušeného profesionála, který se léta pohyboval ve výzkumu, pivovarnictví vystudoval, určitě půjde o člověka na správném místě,“ byl přesvědčený Kopenec.

V to doufají i zaměstnanci pivovaru, kteří měsíce žili v nejistotě. „Rozhodně máme zájem s novou firmou spolupracovat, proto jsme za zachování pivovaru půl roku bojovali. Zatím jsme s nikým nejednali. Pořád jsme neklidní, ale pomalu začínáme věřit a situaci vnímáme kladně. Ale dokud nebude smlouva podepsaná, stále budeme v očekávání,“ byl opatrný odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Karta se tak snad konečně obrací. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal sládek pivovaru Dušan Táborský.

Přijímání zaměstnanců

Podle Jiřího Kopence má firma ale se zaměstnanci ty nejupřímnější úmysly. „Budeme chtít slyšet názor zaměstnanců, zatím jsme se nesešli, ale kdo bude chtít do další výroby s námi jít, rádi ho uvítáme. Počty lidí, které budeme potřebovat pro rozjetí výroby, zatím nevíme, počítáme ale po jejím rozjetí s postupným navyšováním,“ prozradil Kopenec.

Se stoprocentním uplatněním zaměstnanců příliš nepočítá ani Obruča. „Zatím nevíme, zda budou jednat s odbory nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci. Všechny nás ale asi chtít nebudou,“ myslel si odborář.

Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu v loňském roce zkrachovalo. Naposledy se do soutěže přihlásily dvě firmy. Komise, která nabídky posuzovala, oba uchazeče vyřadila. „Myslím, že předešlá výběrová řízení byla hodně nekonstruktivní. Pivovar by nicméně beze změny nepřežil. Poslední roky nebyly dobré. Co nový nájemce dokáže a do pivovaru přinese, si můžeme říct tak za rok,“ uzavřel Obruča. Firma už nicméně naznačila, že kromě navázání na tradici plánuje odstartovat i výrobu nealkoholických nápojů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí

Spoločnosť Heineken Slovensko zvyšuje od 1. februára tohto roku cenu piva v priemere o 5 percent. Spotrebitelia by túto zmenu mali pocítiť v náraste koncovej ceny piva o približne 2 centy na jednu pollitrovú fľašu.

Hlavným dôvodom je podľa firmy Heineken výrazný nárast cien základných surovín, najmä jačmeňa. Cena tejto hlavnej komodity totiž v minulom roku v dôsledku historicky najhoršej úrody narástla až o 40 %.

"Spoločnosť Heineken Slovensko nemenila svoje ceny počas uplynulých dvoch rokov napriek tomu, že ceny surovín používaných na varenie piva každoročne rástli," uviedla v piatkovom vyhlásení spoločnosti Heineken Slovensko jej generálna riaditeľka Door Plantenga.

V minulom roku podľa nej pivovarnícky sektor čelil v dôsledku nepriaznivého počasia historicky najhoršej úrode jačmeňa z pohľadu množstva aj kvality. "Rovnako tak rástli aj ceny ďalších vstupných surovín ako aj variabilné náklady, ako napríklad náklady na obalové materiály, energie, či prepravné náklady," zdôvodnila rozhodnutie firmy jej riaditeľka.

Trhový podiel spoločnosti na slovenskom trhu predstavuje takmer 45 percent. Heineken Slovensko je súčasťou pivovarníckej skupiny Heineken N.V. Okrem značky Heineken na Slovensku predáva aj značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer.

Zdroj: Peniaze Pravda.cz

Sládci v pivovaru pro Vás připravili další novinku a to v podobě piva "Páter nefiltrovaný světlý ležák". Pivo je plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu je 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace. Svojí chutí se vrací do historie, kdy na takové pivo chodili naši otcové a dědové a pivovarští formani je rozváželi v dřevěných sudech po okolí. Žádejete ve své restauraci na čepu.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Personální ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen a.s. je od ledna 2011 Zdeňka Studená. Na tuto pozici přichází z pivovarské skupiny StarBev, do které společnost Pivovary Staropramen a.s. patří, kde byla personální ředitelkou pro odměňování.

Zdeňka Studená má inženýrský titul v oboru podniková ekonomie a bakalářský titul v oboru pedagogika a psychologie na Technické univerzitě v Liberci. Svoji kariéru v pivovarnictví zahájila v roce 2006 ve společnosti InBev, tehdejším majiteli společnosti Pivovary Staropramen a.s., kde nastoupila do oddělení lidských zdrojů. Na různých pozicích v této oblasti pak působila jak v České republice, tak i v zahraničí. Mezi její zájmy patří cyklistika, beach volejbal, cestování a dobré jídlo.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen

Představitelé značky Gambrinus se rozhodli motivovat fandy HC Plzeň 1929 k další neutuchající podpoře plzeňských hokejistů, kteří usilují o účast v závěrečných bojích letošní Tipsport Extraligy. V případě, že se HC Plzeň umístí po základní části soutěže v první desítce a postoupí tak do předkola play off, vyčepuje pivovar zdarma symbolických deset sudů piva Gambrinus.

Potkala je sportovní tragédie, ale nevzdali to a bojují. Hokejisté Plzně přišli díky chybným registracím některých hráčů na podzim o devatenáct bodů, v tabulce se propadli do spodních pater. Na desátou příčku, která zaručuje postup do předkola play off, ztráceli tehdy třináct bodů. Tým vedený Martinem Strakou to nevzdal a ukázal, že dokáže bojovat. Velkou podporou v tomto boji jsou jim věrní plzeňští fanoušci. Ani ty téměř beznadějná situace neodradila a naopak byli vyburcováni k ještě větší podpoře svého týmu. HC Plzeň 1929 patří dlouhodobě mezi tři kluby s nejvyšší návštěvou na ligová utkání. Vedení pivovaru Gambrinus podobně jako fanoušci věří v postup Indiánů do závěrečných bojů letošní extraligy a je připraveno při oslavách postupu do předkola play off vyčepovat deset sudů (1000 piv) Gambrinusu.

"Věřil jsem našim, že to nevzdají již ve chvíli kdy, bylo rozhodnutí o odpočtu potvrzeno. Dnes, když jsme na jedenáctém, místě jsem o postupu přesvědčen. Poslední krok však bývá mnohdy nejtěžší, a tak mne napadlo motivovat naše fanoušky k ještě větší podpoře právě pro závěrečná kola základní části. Vypadá to, že nepříjemná situace tým sjednotila a morálně posílila a že se letos dostaneme hodně daleko," uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz

Květen je tu raz dva, rockový fanoušek nepochybuje o tom, co si počne s předposlední májovou sobotou.

Je to den Poutník festu. Hlavním tahákem devátého ročníku se stane znovuzrozený Katapult. „O tuto kapelu jsme hodně stáli už před dvěma roky. Tenkrát to z mnoha důvodů nevyšlo, nakonec jsme se domluvili s Olympikem,“ zavzpomínal obchodní ředitel pivovaru Poutník Jiří Vacek na první neúspěšné námluvy s Říhovou formací.

Bude i kytarový mág

Na pivovarském dvoře ale vystoupí také kytarový virtuoz Miloš Dodo Doležal, dívčí formace K2, Starej Matyas, AC/DC revival a celý program uzavře Starej Pejr. Tradičně zbývá dořešit otázku, kdože zahraje jako první. I letos to rozřeší fanouškovská anketa. O post „uvaděče“ festivalu se přihlásila řada kapel, některé pochází dokonce až ze Slovenska.

Rozhodne hlas lidu

Pořadatelé vybrali finálovou desítku, která už je k vidění na festivalových internetových stránkách. „Hlasování začne v úterý a potrvá do konce února. První kapelou Poutník festu se stane ta, která získá nejvíce hlasů,“ řekla Vlasta Vlčková ze spolupořadatelského kulturního střediska.

Třeba vloni se dostala podobným způsobem na pódium pražská skupina Pankix. Zatímco ostatní konkurenti dostali od fanoušků vesměs po stovkách hlasů, pro pelhřimovské vystoupení Pankixu kliknulo více než šest tisíc lidí.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Desaťdňový "oktoberfest", známy z Mníchova, by sa na jeseň mal po prvý raz uskutočniť vo Viedni. Organizátori očakávajú do 300.000 návštevníkov.

Viedenský sviatok piva pripravia v zábavnom parku Prater v dňoch 23. septembra až 2. októbra. Návštevníci si budú môcť lahodný mok a rôzne špeciality vychutnať v štyroch obrovských stanoch.

VIP-stan poslúži asi pre 600 hostí, okrem toho sa plánuje vybudovanie stanu vína a dvoch pivných stanov. Ponúknu tu viedenské "šnicle", klobásky, či cisársky trhanec.

Okrem dobrého jedla a pitia čaká záujemcov aj 480 hodín hudby - typických viedenských skladieb, ľudoviek, ale aj hitov súčasnosti. Organizátori už teraz hosťom radia, aby si miesto radšej rezervovali vopred - na internete.

Zdroj: Čas.sk | TASR

PIVO

Česká republika bezpochyby patří mezi pět pivních velmocí. Na rozdíl od Německa, Belgie, Anglie nebo USA však již několik let postrádá časopis, který se zaměřuje výhradně na toto téma a oslovuje širokou veřejnost.

První číslo měsíčníku Pivo, Bier & Ale vydá nakladatelství ROW 26. ledna 2011.

Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009. Čtrnáct měsíců představuje dostatečně dlouhou dobu, abychom našli tři základní témata, jimiž se staly kvalita, tradice a rozmanitost. Během mnoha setkání a diskusí jsme si vyjasnili koncept pravidelných rubrik a našli tým zasvěcených autorů s osobitým pohledem na svět piva. Chceme-li hovořit o kvalitě, znamená to především kritický přístup k výběru piv i pivovarů.

Od úvodního čísla díky tomu Pivo, Bier & Ale nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva. V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem, velký profil českého i zahraničního pivovaru, kulatý stůl na téma 4. pípa nebo ukázky dopisních papírů a dalších dokumentů z pivovarů z dob před více než stoletím. Seriály na pokračování nesou například názvy Pár kousků teorie nikoho nezabije, Čepujeme s ..., Tajemství pivního skla, Franky, země piva.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 a lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu 5 000 výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Doporučená prodejní cena časopisu činí 49 Kč.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky www.pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Jestliže se na internetové verzi může podílet každý předplatitel měsíčníku nebo v omezené míře i návštěvník stránek, v tištěné verzi půjde o autorské materiály z pera profesionálů, kteří dokážou nabídnout zasvěcený pohled. Měsíčník se proto zaměří na výběr a komentování nejpodstatnějších informací, nabídne rozhovory a reportáže, hodnocení a výsledky degustací. Nechce se negativně vymezovat a ani spojovat obsah článků se zaplacením inzerátu. Smyslem měsíčníku zůstane snaha najít a charakterizovat skutečně kvalitní piva, připomenout a popsat tradiční postupy. Pokud bude úspěšný, vytvoří kolem sebe vlivnou skupinu autorů i čtenářů, kteří ocení poctivost pivovarů i hostinských. Za velmi důležité považujeme, aby se český konzument piva orientoval v nabídce zahraničních piv včetně speciálů s vyšším obsahem alkoholu, ale zároveň si uvědomil, že základem pivní kultury a české tradice zůstává kvalitní ležák jako společenské pivo k rozhovoru v hospodě.

Přílohou časopisu se od třetího čísla stanou volně vložené listy Encyklopedie piva. Na přední straně vždy představí jedno konkrétní pivo a na zadní straně listu pak pivovar, který jej vaří. Listy se stanou příležitostí pro pivovary, aby podrobně představily své produkty a prostřednictvím mnoha konkrétních údajů přesvědčily zájemce o jeho kvalitě. Z jednotlivých listů lze postupem času sestavit encyklopedii, nebo z nich vytvářet atraktivní pivní lístky v hospodách a specializovaných prodejnách.

České i zahraniční pivovary získají v podobě příloh možnost nejen prezentovat piva, ale také nabídnout čtenářům širokou škálu pozorností a dárků od plakátů, etiket, kapesních map až po CD nebo DVD. Chybět nebudou ani pozvánky na festivaly a různé akce, kupony se slevou nebo pohlednice.

BIER

Nový časopis dává svým názvem jednoznačně najevo, že svou část zaměří na německá piva. Kdo již navštívil Bamberg, Forchheim a především malá městečka a vesnice v jejich okolí, kde se v oblasti Franků nacházejí desítky malých rodinných pivovarů, tuší nebo dobře ví, proč jsem se tak rozhodl. Pravidelnou rubriku bych si netroufl do časopisu zařadit bez podpory velkého znalce franckých pivovarů Franka Wetzla a jeho přátel. Franky v sobě mají neopakovatelnou atmosféru, jaká byla v českých hospodách a rodinných pivovarech před 2. světovou válkou.

ALE

Pokud mám uvést, kdo mě inspiroval k vydávání měsíčníku Pivo, Bier & Ale, pak na prvním místě musím uvést společenství CAMRA, které svými akcemi, festivaly, knihami a řadou dalších aktivit trvale podporuje zájem o Real Ale, svrchně kvašené pivo, které zůstalo důkazem originality pivního trhu v Anglii. V Belgii se naopak Ale stalo základem celosvětového úspěchu a díky němu tato malá země, mnoha rysy velmi podobná té naší, právem přitahuje pozornost největších pivních znalců od USA až po Japonsko. Řadě Čechů lichotí, že se o nás dlouhodobě píše i hovoří v souvislosti s největším množstvím vypitého piva. Redakce měsíčníku Pivo, Bier & Ale naopak vynaloží snahu, aby se jeho čtenáři stále častěji objevovali mezi fajnšmekry, kteří si v Belgii v ničem nezadají s pivními turisty právě z USA nebo Japonska.

PIVO, BIER & ALE a něco navíc

Časopis Pivo, Bier & Ale chce být měsíčníkem pro všechny geniální hostinské a jejich štamgasty, zaměří se také na organizování degustací a představování piv pro čtenáře při společenských akcích, abychom prezentovali především tradiční výrobu piva v rodinných, malých a středních pivovarech. Soustavně se chceme věnovat pivní kultuře a podpoře turistiky, jejíž součástí se stane návštěva pivovarů, ale také spojení tras s atraktivními místy z pohledu historie, architektury nebo umění.

Profil našeho čtenáře odpovídá novým návštěvníkům kultovních hospod a restaurací typy Pivovarský klub v Karlíně, První Pivní Tramway, Zlý časy v Praze, Klub malých pivovarů v Plzni nebo Na Božence v Brně. Jde o příznivce piva, kteří preferují kvalitu, jsou ochotni za ní zaplatit vyšší cenu a mají zálibu v hledání nových značek i stylu piva, očekávají sezónní speciály k svátkům a festivalům. Zároveň však zůstávají poměrně konzervativní, když se opakovaně nebo pravidelně vrací pouze ke značce, která se vaří z prvotřídních surovin a s vysokými nároky na kvalitu. V řadě případů se jedná osobnosti, které ovlivňují vkus ve svém okolí stejně jako módní trendy a nálady dalších zákazníků.

Dám si jedno Pivo, Bier & Ale

Měsíčník se bude prodávat pod tímto sloganem především ve vybrané síti hospod, výčepů, restaurací a minipivovarů. Druhou variantu představují specializované prodejny piva s širokým sortimentem. Celkově počítáme s vytvořením zhruba stovky prodejních míst. Řada prodejců chtěla časopis nejprve vidět, takže prodej prvního čísla se na řadě míst rozběhne postupně, druhé číslo vyjde 28. února a každé další poslední den v měsíci.

Pavel Borowiec, vydavatel a šéfredaktor

Pavel Borowiec absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze v roce 1980. Pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, Československé akademii věd a na Rektorátu Univerzity Karlovy. V devadesátých letech vydával kultovní časopis Audio Video Revue. Od roku 2001 se jako ředitel DVD Group.cz zabývá marketingovou podporou formátu DVD video. Od roku 2005 organizuje výstavu Home Cinema Praha, která se během šesti ročníků stala největší výstavou na téma domácí zábavy v ČR. Publikoval stovky článků především v Týdeníku Televize a dalších denících a časopisech, aktuálně externě spolupracuje se Stereo a video nebo Brand & Stories.

Zdroj: Pivo Bier & Ale

Dle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven vykáže české pivovarnictví za rok 2010 výrazný propad exportu piva. Jednou z výjimek byl Velkopopovický Kozel, který v roce 2010 zaznamenal nárůst exportu o 28,6%.

„Výrazný propad exportu je důsledkem pokračující recese a u zahraničních pivařů se projevuje omezováním spotřeb. Jsme rádi, že zahraniční pivaři nepřestali oceňovat kvalitu Kozla ani v těžkých dobách,“ říká Jaroslav Hacko, manager Velkopopovického pivovaru.

V loňském roce se do zahraničí vyvezlo přes 67 470 hektolitrů piva Velkopopovický Kozel, což představuje nárůst o 15 018 hektolitrů proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zemí světa, mezi nová odbytiště se zařadily Černá hora, Jižní Korea. Největší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se v loňském roce prodalo přes 29 070 hektolitrů Kozla, tedy 43% z celkového vývozu.

Nejpopulárnější je v zahraničí desetistupňový Kozel Světlý. Do 25 zemí celého světa se jej vyvezlo přes 43 tisíc hektolitrů. Na příjemně nahořklém ležáku Kozel Premium si mohli pochutnávat v 19 zahraničních zemích, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hektolitrů. Kozel Medium se na exportu podílel více než 7 tisíci hektolitry, prodával se přitom pouze ve třech exportních destinacích. Mezi země, do kterých se vyvážely všechny tři varianty, patří tradiční odbytiště Kozla Finsko a Rusko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ptali jste se majitele nově otevřeného hotelu a pivovaru v Ústí nad Labem Pivovar Na Rychtě! Odpovídal Vám v on-line rozhovoru už ve středu 26. ledna od 10.00 hodin.

Dobrý den, rádi bychom u vás uspořádali firemní večírek a proto bych se vás rád zeptal na jednu věc. Pokud by večírek byl ve všední den, což je velká pravděpodobnost, byla by možná prodloužená otevírací doba a je také možnost platit jídlo stravenkama?

Patrik, včera 10:27

Odpověď vložena: včera 10:52

Firemní večírky je u nás samozřejmě možné uspořádat. S prodlouženou otevírací dobou nebude problém, protože máme zkolaudováno na provoz do 2.00 hodin, byť je standartní otevírací doba do 24.00 hodin. Stravenkami se u nás samozřejmě platit může.

Dobrý den, pane Prachaři, myšlenka minipivovaru je skvělá, ale ubytovací kapacita je nedostečná. Pokud bude zájem o turistické autokarové zájezdy, bude se muset víc než polovina skupiny stěhovat do jiného hotelu. Máte, prosím, nějakou představu jak to řešit, pokud by objednávky těchto zájezdů byly ve větším počtu? Díky za odpověď.

Jiří Vyskočil, předevčírem 21:59

Odpověď vložena: včera 10:50

Kapacita hotelu je daná prostorem, který jsme mohli využít. Je pravdou, že autobusový zájezd nedokážeme ubytovat, na druhou stranu musím jako ústečák ze zkušenosti říct, že do Ústí moc autobusových zájezdů nejezdí. Pokud bychom nedokázali ubytovat nějakou větší skupinu, spolupracujeme s jinými hotely v Ústí, kde by se mohli ubytovat, ti, kteří se k nám nevejdou. Ale to by byly krásné starosti.

Horší pivo sem nepil. Chtělo by to vyměnit sládka. Protože po tom prvním přeslazeným pivu (Mazel) sem si dal druhé ale jiné (Vojtěch) a bylo mi na ... Opravdu škoda, ale vaříte pěkně to se musí uznat. Škoda jen toho piva

L. K., předevčírem 19:46

Odpověď vložena: včera 10:45

Jak už jsem výše uvedl, ne každému naše pivo musí chutnat. Pokud skutečně z té naší nabídky nevyberete takové, jaké by nám chutnalo, mohlo by vás snad uspokojit naše výborné víno z Rakvic. Protože jestli vám u nás chutná jídlo, byla by škoda, kdyby jste k nám nadále nechodil.

za dotace z unie se to rejžuje,co?

ústečan, předevčírem 17:12

Odpověď vložena: včera 10:41

Na to vám nemohu říct nic jiného, než abyste se podíval, jestli nejsou vypsány dotační tituly na něco z vašeho oboru, tak abyste si mohl podat žádost a dotační peníze získat také.

Pocházíte z Ústí? Jak Vás napadlo stavět Rychtu tady v Ústí?

Deníkář, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:40

Ano, jsem rodilý Ústečák. V Ústí nad Labem mám rodinu a bydlím zde, byť většina mých pracovních aktivit je mimo Ústí. Nápad stavět Rychtu, respektive pivovar v centru města, jsem měl již asi šest let společně se sládkem Jaroslavem Rottenbornem, ale až před nedávnem se naskytla možnost zrekonstruovat budovu dnešní Rychty. Tak jsme toho využili a splnili si sen.

Co připravujete letos za akce?

Klokan z Vršovic, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:37

Vedle dalších pivních speciálů, které budou vařeny k různým příležitostem, se budeme hodně soustředit na gastronomii a každý třetí týden v měsíci bude ve znamení nějakých netradičních receptů, nad rámec stálého jídelního lístku. Takže mohu prozradit, že po drobné obměně stálého jídelního lístku budou na jaře netradičně upravovány sladkovodní ryby, chřestové menu, nebo pak v letních měsících jahody a letní saláty v netradičních úpravách. O všech těchto aktivitách budeme zákazníky informovat na webu www.pivovarnarychte.cz Aby si hosté mohli jídla z našeho netradičního jídelního lístku patřičně vychutnat, tak nekuřácká část restaurace projde drobnou estetickou úpravou (ubrusy, založené příbory, apod.)

Jaké máte obecně reakce na Vaše piva? Restaurace se mi moc líbí, ale Mazel a další piva mi moc nechutnají. Maximálně tak jedno na ochutnání, na pivo na celý večer bych k Vám ale nešel. Je takove nasládlé, ale hořké, zvláštní no...o to Vám vlastně asi šlo..jen nejde moc pít..víc půllitrů než jeden, dva myslím...

Deníkář, předevčírem 15:24

Odpověď vložena: včera 10:29

Je to velmi subjektivní. Jsou lidé, kteří když začnou pít naše pivo, tak jim přestane chutnat tzv. europivo. Těch je naštěstí většina, pak jsou ale skutečně zákazníci jako jste vy, kteří si cestu k nefiltrovanému a nepasterizovanému pivu teprve hledají. Proto se snažíme vedle stálých piv Mazla a Vojtěcha vařit i speciály, které mají jiné chuťové vlastnosti, třeba časem narazíte na takové, které si oblíbíte. Co je zajímavé, že naše pivo chutná hodně ženám, které jsou našimi častými zákazníky, možná je to právě proto, že se nikdy nenaučily europivo pít v takové míře jako muži.

Jak jste spokojený se zisky a návštěvností od otevření? Překonala Vaše představy?

Filip, předevčírem 15:22

Odpověď vložena: včera 10:24

Zisky zatím žádné nemáme, protože veškeré peníze investujeme zpět do rozšíření služeb zákazníkům a s návštěvností jsme samozřejmě spokojeni a uděláme vše pro to, abychom si ji udrželi i nadále.

Dobrý den. Jaké další aktivity máte? Děkuji za odpověď

Pavel Rychtář, předevčírem 15:01

Odpověď vložena: včera 10:21

Budu-li mluvit pouze o aktivitách v Ústí nad Labem, tak vedle pivovaru Na Rychtě spoluvlastním jednu z největších severočeských makléřských společností, a to Českou pojišťovací agenturu, a. s.

Dobrý den,kolik litrů mazlu se vypilo od otevření?

Lukáš Vysoudil, předevčírem 14:27

Odpověď vložena: včera 10:19

Od otevření se vypilo přibližně 400 hektolitrů námi vyrobeného piva, což je počítám-li správně, 80 tisíc piv.

Na špatnou úroveň kuchyně jsme ale už slyšeli mnoho připomínek. Je to škoda, protože jsme do toho podniku vkládali určité naděje. My jsme se tam s manželkou dokonce před 36 lety seznámili. Vážení, na dnešní den 14. 10. jsme si objednali stůl ve vaší restauraci, abychom oslavili s dcerou zítřejší svátek manželky. Následuje výčet našich připomínek: 1. po výběru z jídelníčku jsme objednali jídlo ve 12:15 2. po 30 minutách čekání jsme se optali číšníka, proč to tak dlouho trvá a bylo nám řečeno, že 3. kuchař přednostně připravuje hotová jídla! 4. po dalších 5 minutách jsem učinil další dotaz, na čež číšník uvedl, že se již jídlo servíruje na talíře, které jsme po pár minutách obdrželi 5. dostali jsme tato objednaná jídla: a) hovězí steak - byla to krkovice!, mírně přismahnutá, neslaná, ochucená rozmarýnem, houbová omáčka bez chuti s přidanými téměř tepelně nezpracovanými žampiony, bramborový koláč neslaný, bez chuti b) pečená kachna - neslaná, nevypečená kůže c) telecí líčka - tvrdé maso bez chuti, bramborové pyré řídké, že protékalo vidličkou, takže ani s jedním jídlem žádná spokojenost, naopak veliké zklamání 6. po donesení jídla na stole chyběly příbory, takže jsme museli počkat, než nám je číšník donesl! 7. aniž bychom žádali účet, byl nám předložen s "předstihem"! - účtoval Kléger Pavel 8. na stole chyběla párátka, takže jsme o ně museli požádat! 9. číšníkovi chyběla jakákoliv vstřícnost a alespoň náznak úsměvu by mu neškodil - určitě by bylo vhodné hosta upozornit, že příprava jídla bude trvat určitý čas, nebo to uvést v jídelníčku. Jako jediné plus uvádíme dobré pivo. Bohužel musíme ale konstatovat, že oslava svátku byla trpkým zklamáním se závěrečnou úvahou, zda ještě někdy do vaší restaurace zavítat, nemluvě o jejím doporučení našim známým. S pozdravem Šárka Ondrová Terezie Punčochářová Karel Punčochář

Šárka Ondrová Terezie Punčochá, předevčírem 12:52

Odpověď vložena: včera 10:17

Zdravím vás a s radostí vám mohu oznámit, že se za dobu více než od vaší návštěvy mnohé změnilo. V době kdy jste restauraci navštívil, bylo otevřeno teprve čtyři dny a tak jak už jsem výše uvedl, jsme se potýkali jako každý kdo zahajuje takový provoz s provozními problémy. Nemá smysl, abych vás přesvědčoval, že je už dnes vše v pořádku, nejlepší bude, když se na Rychtu vydáte, dříve než na nás zanevřete. Děkuji

Dobrý den, pivo jsem ochutnal, je výborné a má výjimečnou chuť. Jsem předseda oddílu juda Vyhlídka Ústí nad Labem a jako oddíl pořádáme již 16. ples judistů, na kterém budeme vyhodnocovat nejlepší judisty oddílu v mládežnické a seniorské kategorii za loňský rok a Vás jsem chtěl požádat o menší sponzorský dar na tento ples. Pokud uznáte za vhodné si udělat menší reklamu na našem plese, tak přidávám na mne tel. kontakt 724124024 Děkuji za pozornost a přeji krásný den.

Miroslav Müller, 21.1.2011 16:31

Odpověď vložena: včera 10:13

Protože máme hodně práce s tím, abychom zabezpečili v maximální možné míře servis pro naše zákazníky, tak jsme zatím neuvažovali o tom, že bychom poskytovali sponzorské dary, ale do budoucna to nemůžu vyloučit, protože sám fandím mládežnickému sportu.

Nepokládám dotaz, jen Vám vyslovuji podporu a děkuji. Vaše pivo je výborné a vznik pivovaru považuji za skvělý nápad. Konečně alternativa europatokům. Ceny považuji za normální, za takové pivo dám klidně 40 Kč, protože je s ním spousta práce. Díky Míra.

Míra, 21.1.2011 15:38

Odpověď vložena: včera 10:09

Moc vám děkuji a věřte, že budeme dělat vše pro to, aby bylo víc takových příznivců našeho pivovaru, jako jste vy.

1/ Proč pivo od konce prosince do začátku ledna chutnalo podivně, jakoby neproleželé? 2/ Proč na těstoviny nedáváte parmezán, ale obyč. sýr?) 3/ proč pivo neznačíte dle vyhlášky % extraktu?

K., 21.1.2011 10:56

Odpověď vložena: včera 10:08

Ad 1. Pivo bylo vařeno z jiné šarže sladu, než běžně používáme, proto mělo trochu odlišnou chuť. U malých pivovarů našeho typu se jistá drobná odlišnost chuti může vyskytovat. My samozřejmě děláme a budeme dělat vše pro to, aby stálost chuti byla co největší. Ad 2. To je spíš otázka pro kuchaře. Ad 3. Stupňovitost piva je značená na nabídkovém listu.

Dobrý den, byl jsem u Vás 2x na obědě a pokaždé jsem čekal přibližně 50-60 minut na jídlo. A po druhé jsem si dal "hotovku" čočku s klobasou a když mi ani po 50 minutách nikdo neřekl, co je s mojim jídlem musel jsem objednávku zrušit. Od té doby už jsem u Vás nebyl. Tyto zkušenosti s Vaší restaurací má hodně mojich přátel. Proto se chci zeptat jestli o tom víte a jestli jste na tom už zapracovali? Jinak restaurace je parádní a pivko Mazel také, jen to vše kazí to dlouhé čekání!

Zdenda, 21.1.2011 10:52

Odpověď vložena: včera 10:04

Počáteční problémy s čekací dobou na jídlo byly skutečně způsobeny několika věcmi, které se nakupily při zahájení provozu. Jako například: byl postaven úplně nový personál a to jak v kuchyni, tak v obsluze. Pracovalo se s novými technologiemi, především v kuchyni a zaučení chvilku trvalo. Protože často navštěvuji pivovar Na Rychtě musím konstatovat, že se tato věc již výrazně zlepšila a ty dlouhé čekací doby, o kterých píšete, již pominuly. Přijďte vyzkoušet, abyste se přesvědčil, že to tak opravdu je.

Musím na rovinu konstatovat po rozpačitém začátku se výrazně zlepšila kuchyň a Rychta asi začíná být nepříjemným konkurentem. Doufám, že na chuná, vyvážená a esteticky podávaná jídla budou i nadále. Ale teď otázka. Vaše pivečko - jak mi říkáme MAZLÍK nemá chybu. Bude možné si v dohledné době zakoupit lahvinku MAZLIKA s sebou, nebo si nechat naplnit soudek? Přeji Vám i nám aby kvalita Rychty a Mazlika vydržela.

honas, 21.1.2011 7:45

Odpověď vložena: včera 9:59

Děkuji za pochvalu. Musím přiznat, že nebylo jednoduché takto velký provoz rozpohybovat tak, aby zákazníky byly spokojeni. V tuto chvíli je možné si zakoupit dvoulitrovou láhev s keramickým uzávěrem, kterou naplníme hostům pivem, na které má chuť a vzhledem k tomu, že láhev má keramický uzávěr, je možné si ji nechat plnit opakovaně. Musí mít ale každý na paměti, že vzhledem k tomu, že pivo není pasterováno, ani jinak chemicky ošetřováno, musí být zkonzumováno v poměrně krátkém čase několika dnů. Do budoucna plánujeme, že pivo budeme plnit i do soudků pro soukromou konzumaci. Naše pivo nebudeme v žádném případě dodávat do jiných restauračních zařízení.

Dobrý den, používáte klasické přísady při výrobě piva nebo i cukr, chmelový extrakt a podobné? Jaký chmel používáte a jaké kvasnice?

Petr, 20.1.2011 13:34

Odpověď vložena: včera 9:55

Používáme pouze přírodní suroviny, jak už jsem odpovídal, takže žádný cukr, ani chmelový extrakt.

Dobrý den, měl bych na Vás dotaz, který by zajímal možná spoustu budoucích budovatelů minipivovarů. Jaká higienická kritéria musí splňovat pivovarnický provoz? Děkuji

Franta, 20.1.2011 9:57

Odpověď vložena: včera 9:54

Bohužel nejsem technický odborník na tyto záležitosti, s hygienickými podmínkami, které jsou bezpochyby velmi přísné se vypořádal dodavatel pivovarnické technologie, který je příslušně vybaven, neboť takových minipivovarů postavil na území ČR několik. Pokud byste uvažoval o výstavbě takovéhoto provozu, rádi vám poskytneme veškeré informace a kontakt na dodavatele technologie.

Můj dotaz je, jaký má Pivovar "veřejnoprávní" přesah či přínos pro společnost, když na něj byly poskytnuty dotace z našich daní.

polda, 20.1.2011 9:18

Odpověď vložena: včera 9:51

Dotace byla po náročném procesu, které dotační tituly vyžadují a udělená v rámci operačního programu ROP na rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit v severočeském regionu v rámci podpory cestovního ruchu. Ústí nad Labem nikdy nebude místem, kam by jezdili turisté za památkami, či přírodními krásami, tak mohou mít aspoň v tomto případě možnost ochutnat poctivé české pivo vařené ve městě s dlouholetou pivovarnickou tradicí. Já sám jsem ty dotační programy nevymýšlel, ale využil jsem možnosti, které se mi takto naskytli a mohl jsem tak vytvořit projekt, který by bez dotačních peněz nikdy nemohl být realizován.

mam se například zeptat, jestli nové pivo Mazel, vyžaduje nějakou speciální přísadu, atd. ? dekuju za vycerpavajici odpoved

bayern, 20.1.2011 7:25

Odpověď vložena: včera 9:48

Veškerá námi vyrobená piva, nejenom Mazel, jsou vařená výhradně z českých surovin, tedy českého sladu, žateckého chmele a kvasnic, bez jakýchkoliv přísad a extraktů. Nepřidáváme žádné přísady, které by měly například držet pěnu, jak to dělají některé velké pivovary.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Pivní značka Zlatopramen skupiny Heineken posílila svoji pozici na maloobchodním trhu, v kategorii piva baleného v maxilahvích zabrala v roce 2010 v tomto segmentu 52procentní podíl. Ze všech plastových lahví s pivem, které si spotřebitelé v obchodech vloni koupili domů, tak byla více než polovina značky Zlatopramen.

To současně představuje zvýšení prodeje Maxilahve Zlatopramen oproti roku 2009 téměř dvojnásobně.

„Naše průzkumy ukázaly, že spotřebitelé oceňují zejména praktičnost obalu. Maxilahev je nerozbitná, dá se znova zavřít a uložit v chladničce. Konzumenti oceňují také fakt, že inovativní obal Maxilahve zaručuje dlouhodobou vysokou kvalitu a stabilitu piva,“ uvedl brand manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Maloobchodní prodej piva v této kategorii v roce 2010 znatelně posílil. Typ plastového balení piva dosáhl celkem 7,6 procenta tržního podílu z celkových prodejů piva v obchodech. Oproti roku 2009 to představuje zvýšení o 4,3 procenta.

Jedenáctistupňových piv obecně vloni spotřebitelé nakoupili v maloobchodní síti více než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2009 se tak jejich podíl na celkovém maloobchodním prodeji piv zvýšil z 10 procent na 13 procent. Zlatopramen v kategorii jedenáctistupňových piv na maloobchodním trhu vede, v roce 2010 tato značka získala 37procentní podíl na maloobchodním prodeji. „Celkově je Zlatopramen pátá nejprodávanější pivní značka v maloobchodní síti,“ shrnul Rajdl.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla také o Královský pivovar Krušovice. Do firmy Královský pivovar Krušovice v roce 2009 Starobrno fúzovalo. V polovině roku 2008 skupina úspěšně dokončila i akvizici společnosti Drinks Union. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi přední vývozce piva.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Milovníci chmelového moku si konečně po měsících očekávání přijdou na své.

Už tento týden v pátek se otevřou dveře soukromého minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v Litoměřicích.

Kapacita prostor pivnice čítá šedesát míst k sezení. Návštěvníci si budou moci prohlédnou zcela nové varny, ve kterých se pivo vařilo.

„Varny budou znovu vařit zřejmě až příští týden, pak teprve je uvidí návštěvníci přímo v činnosti,“ prozradila Sabina Žáková, spolumajitelka litoměřického minipivovaru. Ta dodala, že tento pátek budou moci hosté ochutnat dvanáctistupňový světlý a polotmavý ležák.

V průběhu příštího týdne by se nabídka měla rozšířit ještě o jedenáctistupňové tmavé pivo. Ke svému oblíbenému pití si budou moci hosté objednat rozličné chuťovky studené kuchyně, jako nakládaný hermelín a utopence.

Pivo z minipivovaru Labuť zatím nemá své jméno. Podle slov spolumajitelky by mohli název vymyslet samotní návštěvníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Kateřina Bizzarri | Foto: Karel Pech

Po půl roce hledání konečně splnil první zájemce podmínky výběrového řízení na nájem vyškovského pivovaru. Stále ale není jasné, jestli mu ho státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme.

„Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost v tomto týdnu,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme nemovitosti, technologické vybavení pivovaru i ochranné známky. Vítězná firma ale dosud žádnou zprávu nedostala. „Nic oficiálního ještě nevíme. Žádná zpráva nám zatím nedošla,“ řekl spoluvlastník pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Firma už nicméně plánuje několik personálních změn. „Výkonným ředitelem bude Miloš Hrabák, který je v současné době v zahraničí. Ke konci tohoto týdne už by měl ale nastoupit do pivovaru,“ doplnil Kopenec.

Otázka nicméně stále visí nad zaměstnanci vyškovského pivovaru, kteří stále nevědí, zda o ně nový nájemce projeví zájem.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Restauraci s vlastním pivovarem a výstavu v zámeckých pokojích chystá vlastník zámku v Rychvaldu.

„Práce na zámku již běží, doba trvání je ale zhruba na dva roky. Možná déle,“ uvedl Radim Průša z ostravské firmy Šmíra Print, která zámeček v současné době vlastní.

Vedení města informace o tom, že se zámek konečně opravuje, potěšila. „Jsme za to rádi. Na konci ledna mám s majitelem zámku schůzku, kde se budeme bavit o podrobnostech. Jsem rychvaldský patriot, takže jsem ráda, že zámek nespadne,“ řekla starostka města Šárka Kapková.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autorka: Nina Macošková | Foto: Tomáš Januszek

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz

Hoteliéři v Plzeňském kraji zažívají nejhorší sezonu za poslední roky. Stále více jim totiž konkurují jejich pražští kolegové. V mnoha případech totiž nasadí tak nízkou cenu ubytování, na kterou regionální hotely jít nemohou. Klienti navíc začínají odhlašovat pobyty kvůli chystanému sjednocení DPH, které by se mělo činit 19 procent, a počítá se tak například s růstem cen potravin.

„Tato sezona je nejhorší za posledních 30 let. Lidé ruší pobyty a svádí to na to, že se nyní vláda chystá sjednotit DPH a oni na to nebudou mít. Teď v zimě tu mám hlavně dětské lyžařské kurzy, ale rodiče děti odhlašují z důvodu, že kvůli vládě a jejímu zdražování nemají peníze. Zrušením pobytů přijdu tento rok o čtvrt milionu korun. Tato sezona je katastrofa,“ řekl František Strnad, vedoucí hotelů Belvedér a Grádl v Železné Rudě na Šumavě.

Potíže zaznamenali i v hotelu U Sládka v areálu pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Krize se projevila ve všech oblastech, ani my jsme se jí nevyhnuli, ale nesnažíme se ji řešit cestou snižování cen. To je populistický krok a mohl by vést ke snižování kvality služeb, čehož dosáhnout nechceme. Naopak se snažíme hostům vyjít vstříc sestavením individuální nabídky,“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Zdroj: Deník.cz | Kráceno

Vyškovský pivovar bude mít nejspíše už brzy nového nájemce. Ten zároveň přislíbil, že chce pokračovat ve městě s výrobou piva. Předloni byl pivovar ve ztrátách přes 30 miliónů korun, ministerstvo zemědělství tehdy omezilo výrobu.

Zdroj: RTA.cz

Hostinští i pravidelní hosté restaurací se mohou v úterý a ve středu zúčastnit prvního semestru Akademie gastronomických umění, který pro ně v pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku připravila pivovarská skupina Heineken.

„Semestr je jednodenní a uskuteční se nejen ve Velkém Březně, ale prvního a druhého února také v pivovaru v Krušovicích a 8. a 9. února v pivovaru Starobrno. V rámci prvního semestru se zájemci seznámí s pivovarem, dozvědí se o správné péči o výčepní technologii, čepování, péči o sklo i o servírování. Budou degustovat pivo a rozpoznávat chutě, které do něj nepatří. Nebude chybět ani soutěž v čepování piva,“ uvedla mluvčí společnosti Ludmila Čechová.

První semestr akademie se koná již po třetí. Letos poprvé na něj naváží druhý a třetí semestr. „Absolventi získají certifikát Garance kvality, který jednotlivým provozovnám propůjčujeme. Jde o vstupenku do společnosti certifikovaných provozoven s názvem Liga garantované kvality, tedy prestižního klubu, kterému náleží řada výhod. Patří mezi ně například bezplatná sanitace pivního vedení podle nejvyšších standardů, možnost denního využití webových stránek, kam se provozovatelé mohou obracet s dotazy ohledně péče o pivo, nebo dárkové balíčky se spotřebním, sanitačním a propagačním materiálem,“ informoval obchodní sládek Heinekenu Svatopluk Vrzala.

Jak dodal, pro získání certifikátu musí provozovna splnit řadu přísných kritérií. Ty se týkají příjmu a skladování sudů, péče o pivní sklo, prezentace značek i sanitace. Aktuální stav v restauraci dvakrát ročně kontrolují obchodní sládci jednotlivých pivovarů.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Drahocenná surovina voda si oprávněně zasluhuje pozornost jako základ každého výrobního procesu. Proto má stále větší význam uplatnění celého jejího potenciálu. Kontrola a hospodárné využití vody je při výrobě piva prioritou. Za tímto účelem se v pivovarech provádějí vizuální sledování vodovodního potrubí, čerpadel a provozních nádob. Dále je věnována značná pozornost postupům při úpravě vody, pravidelnému měření její vodivosti a čirosti, mikrobiologickým testům na přítomnost virů, bakterií a spor a sledování výskytu parazitů. O zjištěných nedostatcích je pak nutné neprodleně informovat a zajistit nápravu například uzavřením studní nebo přerušením činnosti čerpadel proto, aby se předešlo nežádoucím vlivům na kvalitu konečného výrobku.

Z porovnávání výsledků analýz vody v jižním Bavorsku v letech 1993-2002 vyplynulo, že 30-50 % v jednotlivých pivovarech individuálně testovaných vzorků vody překračovalo doporučené a absolutní limity mikrobiologických hodnot.

Měření nutná k zaručení potřebné kvality vody musí být pevně stanovena a následně aktivně dodržována. Pro mikrobiologické hodnocení kvality vody a hygieny, musí být v Německu splněny požadavky právních předpisů pro pitnou vodu (TrinkwVO).

Dále musí splňovat zvláštní směrnice pro použití vody v pivovarství, smí obsahovat pouze povolené množství mikroorganismů a další jiná specifika, což navazuje na obecný základ zajišťující spolehlivou míru čistoty vody. Proto musí být běžné analýzy pitné vody rozšířené tak, aby obsahovaly i parametry specifické pro pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

„Pijte pivo!“, vzkazují lidem pěstitelé chmele na Přerovsku. Právě této plodiny se totiž loni urodilo rekordní množství. I když na některých lokalitách na střední Moravě deště a dlouhodobě podmáčená půda chmel zničily, na Žatecku ho bylo tolik, že jeho množství převýšilo poptávku.

Ještě v červenci pěstitelé chmele odhadovali, že úroda bude kvůli chladným nocím v květnu a červnu a také kvůli opakovaným povodním, dešťům a promoklé půdě velmi špatná. To nakonec platí jen o několika lokalitách. Například na nízko položených chmelnicích u Domaželic se voda slila v jedno velké jezero a dlouho zde zůstala.

„Bylo to špatné, celou plochu jsme měli pod vodou,“ poznamenává agronom Filip Pohančeník z Agrasu Želatovice.

Tam, kde se chmelu urodilo dost, není ale jeho kvalita nijak vynikající. „Dopadlo to tak, že sklizeň byla průměrná, dokonce i lehce nadprůměrná. V obsahu hořkých látek, které jsou při výrobě piva důležité a podle kterých se také určuje kvalita a cena, to ale dopadlo hůře,“ vysvětluje chmelař Tršické zemědělské Ivo Macháček.

Rekordní úroda

Producenti chmele se tak musejí smířit s nižšími cenami a dokonce mají problém tuto surovinu prodat. „V celé republice byla letos rekordní úroda. Část sklizeného chmele nám dosud zůstává neprodaná,“ říká předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský.

Chmelaři se také shodují na nižší poptávce ze strany pivovarů. „Pivovary poptávku omezují. Cena chmele šla dolů i proto, že se ho hodně urodilo v žatecké oblasti, což má zásadní význam,“ komentuje situaci Macháček.

„Možná je to i tím, že spotřebitelé mají zájem o lehčí typy piv, na které je potřeba menší množství chmele,“ doplňuje Lichnovský.

Těžší piva jsou v kurzu

Tento trend však podle mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hany Matulové neplatí. „Je to přesně naopak. Celorepublikově se zvyšuje poptávka po vícestupňových pivech,“ vysvětluje Matulová.

Se snížením cen piva kvůli nadúrodě chmele zákazníci počítat nemohou. „Cenu piva určuje řada ukazatelů. Kromě surovin je to například energie, u níž naopak došlo k navýšení ceny,“ upozorňuje mluvčí přerovského pivovaru.

Podle šetření Českého statistického úřadu v uplynulých měsících vzrostla průměrná cena za půl litru světlého výčepního lahvového piva v Olomouckém kraji z 9,77 korun na začátku října až na 10,03 korun v první polovině ledna letošního roku.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Pavla Kubištová

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg včera navštívil pivovar v palestinském Tajbe TAJBE (Od našeho zvláštního zpravodaje) Nadím Chúrí sedí na bednách s lahvovým pivem, kývá nohama a spokojeně vypráví. O tom, jaké to je, založit v Palestině pivovar. O zkušenostech z USA i hostech z celého světa, kteří za ním teď jezdí do Tajbe.

„Je výborné, lehce trpké, jak mám rád,“ konstatoval se sklenicí palestinského piva v ruce český ministr Karel Schwarzenberg, který také včera dorazil do Tajbe na návštěvu. Přijel i takříkajíc na kontrolu. Palestinské pivo se totiž vyrábí z českého a bavorského chmele.

Pivovarník Chúrí je křesťan, stejně jako naprostá většina z 1 452 obyvatel vesnice Tajbe, která leží asi 35 kilometrů severně od Jeruzaléma. Podle Bible tu měl s učedníky pobývat také Ježíš, než se vydal na Horu pokušení. Palestina je sice převážně oddána islámu, alkohol však zdejší muslimové tolerují přinejmenším v křesťanském prostředí. Cyničtí jazykové dodávají, že i leckteří následovníci Mohamedovi občas zamíří do Vesnice Pokušení a pivo v Tajbe zakoupí.

Prastará křesťanská osada je zasazena do typické biblické krajiny. Přesto v Tajbe pořádají Oktoberfest. Ano, typicky bavorskou pivní slavnost, kterou tu navštíví i tisícovky lidí. Nadím Chúrí totiž hledal pivní svátek, který ve spolupráci s německými diplomaty našel.

Majitel prvního palestinského pivovaru je vlastenec, který doufá ve vznik samostatného palestinského státu - a ve výhledu mu tak poněkud překáží židovská osada, která se uvelebila na protějším kopci.

Pivovar prý neměl a ani nemá politické problémy, což je pochopitelné, neboť Západní břeh nyní řídí pragmatické hnutí Fatah. I v dobách, kdy zde vládli ministři z radikálně islamistické organizace Hamas, neměl s výrobou piva trable.

Jen prý byl hamasisty požádán, aby vyráběl i nealkoholické pivo, které nyní činí asi 15 až 20 procent z roční produkce šesti tisíc hektolitrů. Ač vlastenec, Nadím Churí zjevně má obchodního ducha, kterého dostal šanci tříbit i v americkém Bostonu, kde žil od konce 70. do začátku 90. let. Své pivo nevyváží jen do USA či Evropy, ale samozřejmě i do Izraele.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavel Novotný

Do diářů českých turistů mířících na dovolenou či alespoň někam na víkend stále více přibývá položka „návštěva pivovaru“. Na prohlídkách se ale vydělat nedá, shodují se pivovary oslovené deníkem E15, avšak za budování povědomí o pivovaru a jeho značkách to ale bezpochyby stojí. Staropramen tak proto do letošní rekonstrukce návštěvnického centra na pražském Smíchově vloží řádově desetimiliony korun.

Loni mohlo podle dostupných údajů projít pivovary nejméně 400 tisíc lidí. „Přibývá počet pivovarů, které prohlídky organizují, i počet jejich návštěvníků. Krize se ale projevila poklesem počtu cizinců a nárůstem tuzemských zájemců,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Hromadné organizované návštěvy přitom podle něj představují porevoluční novinku – za předchozího režimu či za první republiky se prohlídky takto ve velkém nepořádaly.

Návštěvnické okruhy ve všech čtyřech pivovarech Plzeňského Prazdroje loni prošlo přes čtvrt milionu lidí, tedy zhruba o šest procent více než o rok dříve. Počet českých návštěvníků stoupl dokonce o dvě pětiny a nyní jich je většina. „Nahrál nám trend loňského roku, kdy Češi zůstávali na dovolenou v tuzemsku a vyhledávali místní turistické cíle,“ uvedl manažer služeb cestovního ruchu Prazdroje Tomáš Raboch. Velkou roli hrálo i zpřístupnění pivovaru Gambrinus, do kterého se lidé mohou podívat poprvé po 140 letech od založení pivovaru.

Ze sedmi pivovarů skupiny K Brewery jich mohou lidé prozkoumat šest. „Největší zájem je bezesporu o černohorský pivovar na Blanensku, ve kterém se pivní turistice cíleně dlouhodobě věnují a kde návštěvnost loni dosáhla téměř devíti tisíc lidí,“ uvedla mluvčí skupiny Barbora Burešová. Krize měla spíše pozitivní vliv. „Díky tomu, že lidé vlivem krize více cestují po tuzemsku než do zahraničí, horší hospodářská situace zájem o exkurze udržuje, či dokonce zvyšuje,“ doplnila Burešová.

Podle samotných pivovarů výnosy ze vstupného náklady na provoz tras nezaplatí. Je to ale součást marketingu a vytváření obrazu o daném pivovaru a jeho značkách. „Je to konkurenční výhoda proti výrobcům ostatních nápojů – snad s výjimkou vinařů. Zajímá to také velmi místní samosprávu – je to součást lákání turistů do regionů,“ poznamenal Veselý.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Středeční 3. zasedání Zastupitelstva města Krásná Lípa mělo na pořadu, vyjma standardních bodů programu, především doplnění finančního výboru ZM a opětovné projednání prodeje objektu na Křinickém náměstí 7/12 (bývalá Restaurace pod kostelem).

Finanční výbor zastupitelstva byl rozšířen o dva nové členy Romana Soukupa (nominován KSČM) a Bc. Jitku Hodkovou (nominována Sdružením 2010).

Prodej objektu Křinické náměstí 7/12 projednávalo zastupitelstvo opakovaně. Jednohlasně podpořilo záměr vybudování turistického minipivovaru a objekt odprodalo společnosti Křinický pivovar, s. r. o. za cenu 1,5 mil. Kč s tím, že při podpisu kupní smlouvy bude na účet města Krásná Lípa, kromě kupní ceny složena i kauce ve výši 2 mil. Kč, která bude kupujícímu vrácena po splnění podmínek – především po prokázání investice do objektu v celkové výši 10 mil. Kč.

Chátrající restaurace tak dostane nového vlastníka a my se můžeme těšit, že v roce 2012 ochutnáme po mnoha desetiletích krásnolipské pivo.

Zdroj: Krásná lípa.cz

Návštěva nenápadného Hlučína, města na dosah Ostravy, se může lehce změnit v celodenní zajímavou akci. Milovníci piva si ke své sbírce chuťových zážitků přidají další z malých pivovarů a malí i velcí kluci ocení ojedinělý pevnostní areál v Darkovičkách.

"Denně jsme pod kontrolou stovek zákazníků. Pečlivější dohled si ani neumím představit," říká o pivu s nomádským bojovníkem v logu Leonard Plaček, ředitel hlučínského pivovaru Avar. Lepší vizitku než pravidelně se vracející hosty by asi těžko pohledal. Jeho pivo nemá stovky let starou historii, nicméně i ono už si našlo své štamgasty. Jde o další s poctivostí budovaný malý pivovar, jenž udržuje a rozšiřuje v Česku tak oblíbenou pivní tradici.

Avatar neprošel

"Nedáš si buráky?" naklonil se mládenec ke slečně popíjející z třídecové sklenice tmavé pivo, a aniž čekal na odpověď, sáhl do sudu s oříšky. Ty jsou ke konzumaci zdarma. Zpříjemňují posezení a je to ze strany pivovaru bod k dobru. Sklenice s pivní čepicí měla na sobě logo "turecky" vypadajícího bojovníka se zakřivenou šavlí přes obličej a nápisem Avar pod ním.

Co jsem původně považoval za hobliny na podlaze, doplňující selskou image hospody, byly burákové slupky. Hosté jejich "úklid" řeší jednoduchým smetením se stolu. Není to hulvátství, ale v místě obvyklý a respektovaný způsob. Dřevem obložené zdi zdobí historické artefakty, od starodávných hodin až po výčepní zařízení. Ani vyleštěná pípa, z níž se plní půllitry hostů, není žádná mladice.

"Název vzešel z ankety," osvětluje Leonard Plaček jméno pivovaru, respektive piva. "Původně se měl jmenovat Starý hlučínský pivovar, jenže to je hrozně dlouhé. Navíc název musí jít skloňovat - jdu na avara. Musí být krátký a úderný." Ve hře byl i Avatar, daleko dříve, než k nám vtrhl ten filmový, ale nakonec zvítězil Avar.

"V logu i názvu je schovaná symbolika. Avarští válečníci byli výbojní a vyhrávali. My se taky snažíme vítězit nad konkurencí. Zatím zásobujeme několik desítek hospod, daří se nám vyvážet do Polska i Německa," dodává Plaček.

Zatímco se malé pivovary často snaží jít cestou originálních piv, jako je borůvkové, medové nebo konopné, v Hlučíně ctí tradici a klasiku. "Neděláme žádné experimenty ani speciály. Vaříme světlé, tmavé a kvasnicové. Na ně jsou hosté zvyklí a pomalu nám přibývají štamgasti chodící vyloženě za naším pivem," chlubí se ředitel Plaček.

Upřímně řečeno, má čím. Avar je neurychlované, poctivé pivo. Po dvanáctihodinovém vaření leží týden ve spilce a čtyři týdny ve sklepě. Tímto způsobem Avar ročně vyprodukuje 10 tisíc hektolitrů příjemně nahořklého moku. Ani v černém pivu, obecně známém nasládlostí, se karamelová chuť, daná praženým ječmenem, nebije s chmelovou hořkostí.

V lokále bez televize

V minulosti si Hlučínští mohli vychutnávat produkci tří místních pivovarů. Jenže ty zmizely v propadlišti dějin. Současný Avar s mědí opláštěnou varnou stojí na místě bývalého pivovaru, jehož historické kořeny sahají do roku 1526 a jeho poslední pivo opustilo pivovarský sklep v roce 1904.

Jenže po požáru už ve své původní funkci nebyl obnoven, budovy byly využívány jako sklad, chátraly, až nakonec skončily ohroženy demoličním výměrem. Naštěstí je místní zastupitelstvo nabídlo k odprodeji a myšlenka pivovaru zvítězila. V roce 1992 bylo vydáno stavební povolení a devět měsíců poté se narodil první hlučínský avar.

Ta úplně první piva šla trubkami rovnou pryč. Ne proto, že by se várka nepovedla. Cílem bylo "zapivnit" potrubí, aby se v chuti neobjevoval kovový nádech.

Hospoda, která je součástí pivovaru, se stala jeho vizitkou. Hosté nemají být rušeni špatnými zprávami, takže v lokále chybějí televize i rozhlas a hudební zvukovou kulisu zajišťují nahrávky z cédéček.

Navíc z logiky věci, jež se sama nabízí, je v pivovarské hospodě pivo nejlevnější. Ne že by se v nedaleké herně nenabízelo pivo o korunu levnější, jenže tam nejde o chuťový zážitek, ale o udržení hráčů u hry. A samozřejmě tam nečepují avara. Proto nikoho u "nomádského nájezdníka" blikající a vyzvánějící "bandita" neruší. Automaty sem nemají přístup.

JAK SE TAM DOSTAT

Hlučín leží asi 11 km severozápadně od Ostravy. Jezdí sem vlak (trať Hlučín - Opava-východ), z Ostravy pak linky MHD.

TIP NA VÝLET

AREÁL ČESKOSLOVENSKÉHO OPEVNĚNÍ

Od listopadu do března sem smějí jen předem ohlášené návštěvy (tel.: 595 051 110). Podél opevnění vede 6,5km naučná stezka věnovaná fortifikaci a přístupná jak pěším, tak cyklistům.

KAM NA JÍDLO

RESTAURACE PIVOVARU

Pode Zdí 148/13, Hlučín, tel.: 721 526 675

Součástí pivovaru je stylová restaurace s klasickou nabídkou, kde se do 14 hodin nekouří. Denní menu včetně polévky stojí 70 a 75 Kč.

KDE SE UBYTOVAT

PENZION SVATÝ FLORIAN

Gen. Svobody 2, Hlučín, www.pension-florian.cz

Kousek od pivovaru Avar stojí z režných cihel postavený penzion Svatý Florián. Dvoulůžkový pokoj pro dvě osoby stojí na noc 1250 Kč včetně snídaně, apartmá v podkroví 1550 Kč.

Užitečné internetové stránky

www.hlucin.cz oficiální stránky města

www.szmo.cz areál opevnění Darkovičky

www.muzeum.hlucin.com stránky muzea Hlučínska

www.hlucinsko.eu sdružení obcí Hlučínska

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topi Pigula | Kráceno

Stát se rozhodnul zbavit ztrátového vyškovského pivovaru, a proto mu začal hledat nájemce. Půl roku se ale snažil bezúspěšně, včera se ale snad karta obrátila. Do posledního výběrového řízení se přihlásil pouze jediný zájemce, který uspěl. Jedná se o pražskou firmu.

„Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Posuzovaná nabídka byla zároveň také jedinou došlou nabídkou do veřejné soutěže o nejvýhodnější návrh na uzavření Smlouvy o nájmu a Licenční smlouvy vyhlašovatele Jihomoravských pivovarů,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Komise ale zatím jen konstatovala, že zájemce splnil podmínky soutěže. „Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost až v příštím týdnu,“ doplnila Dvořáčková. Jakou nabídku firma předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže prý byly méně přísné. Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Hodnotitelská komise nabídku posuzovala až do včerejší pozdních odpoledních hodin. Proto se Vyškovskému deníku Rovnosti nepodařilo zjistit stanovisko společnosti Jihomoravské pivovary, ani kontaktovat firmu, která už je jen krok od pronájmu.

Zaměstnanci ztrátového pivovaru už ale mají patrně konečně vyhráno. „Oficiálně nám zatím nikdo nic neřekl. Samozřejmě jsme ale věděli, že se něco děje. Byli bychom rádi, kdyby pivovar už ministerstvo někomu pronajalo, nájemce vzal situaci za správný konec a pokračovalo se ve vaření piva. Snad se něco bližšího dozvíme příští týden,“ doufal vyškovský sládek Dušan Táborský.

Obavy zaměstnanců o práci ale ani zdaleka nekončí. Nová nájemní smlouva totiž hovoří jen o majetku, nikoliv o zaměstnancích. „Ve čtvrtek jsme měli schůzku s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem. Jsou totiž podmínky nájmu, ve kterých se o zaměstnancích nemluví. Řekl nám jen, že nájem je na spadnutí, a že až ministerstvo definitivně rozhodne, tak se budeme zabývat podrobnostmi,“ informoval odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Někteří zaměstnanci proto mají strach a poohlížejí se po jiné práci. „Jsou už takoví, kteří pomalu začínají hledat jinde. S většinou jsme se ale shodli, že čekání je nejisté, ale vydržíme to,“ uzavřel Obruča, který bude také v příštím týdnu očekávat rozhodnutí o uzavření smlouvy.

Postup ministerstva se nicméně nelíbí vyškovským Věcem veřejným. Podle vyškovského zastupitele Jiřího Krutílka je situace kolem pivovaru podivná a nikdo se nezaobírá hospodařením minulého vedení pivovaru. Proto se obrátili na policii. „Strana Věci veřejné podala trestní oznámení na ministra zemědělství Ivana Fuksu. Ke kroku nás vede důvodné podezření, že pří správě státního majetku v Jihomoravském pivovaru nebyly podniknuté žádné kroky k objasnění korupčního jednání z minulosti,“ uvedl Krutílek.

Ten se obrátil i na vyškovskou radnici a očekává její podporu. „Pronájem Vyškovského pivovaru probíhá za velmi podivných okolností, na které je důležité dohlédnout. Záleží nám na zachování stávajících pracovních míst,“ napsal mimo jiné Krutílek vedení vyškovské radnice.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Ve Vyškově skončilo dlouhé čekání. Ztrátový pivovar má provozovat společnost Czech beverage industry company.

Měsíce marných pokusů o výběr nájemce státem ovládaného ztrátového pivovaru ve Vyškově končí. Z několikrát opakovaného výběrového řízení vzešel konečně vítěz – mezi pivovarníky neznámá pražská společnost Czech beverage industry company.

Pivovar je jediným provozem státem řízené společnosti Jihomoravské pivovary. A Czech beverage industry company, vzniklá loni v srpnu, byla zas jediným zájemcem v tomto tendru.

"Hodnotitelská komise doporučuje vyhlašovateli Jihomoravské pivovary uzavřít smluvní vztah s uchazečem,“ vyjádřila se Tereza Dvořáčková, mluvčí ministerstva zemědělství, které v Jihomoravských pivovarech zastává akcionářská práva.

Vyjádření vítěze tendru se nepodařilo získat. Předseda představenstva firmy Jiří Kopenec působí zároveň jako předseda představenstva loni zkrachovalé společnosti Agra CZ. Czech beverage industry company přichází do pivovaru, jehož produkce se pohybuje kolem pouhých 20 tisíc hektolitrů piva, kterému roky klesají tržby a kumulovaná ztráta už přesáhla 81 miliónů korun. Jen o vlas nedávno unikl likvidaci.

"Tuhle firmu nikdo z oboru nezná," komentuje výběr provozovatele Vyškova manažer jedné z předních pivovarnických skupin v Česku.

Zůstalo jen pár věrných

Začít podnikat ve vyškovském pivovaru je podle něj hodně složité. "Za roky postupného úpadku je trh Vyškova slabý, zůstalo jen pár věrných hospod. Technologicky na tom sice nejsou ve Vyškově špatně, ale na tom bídném stavu se podepsalo předchozí vedení," říká oslovený manažer, který chtěl zůstat v anonymitě.

Ministerstvo už hledalo nájemce pro pivovar před víc než rokem. Dvě kola tendru byla tehdy neúspěšná, jediný zájemce – třeboňský pivovar Regent ve finále účast v soutěži vzdal. Neúspěchem skončilo výběrové řízení loni v létě, kdy MZe už dokonce rozhodlo o ukončení provozu pivovaru. Ještě před koncem tehdejšího tendru však ministerstvo otočilo, soutěž zastavilo a rozhodlo o pokračování výroby pod novým vedením.

V listopadu byla vypsána nová soutěž, přihlásili se dva zájemci, které však komise údajně kvůli formálním nedostatkům vyřadila.

Teď naposled státem řízené Jihomoravské pivovary zmírnily některé podmínky pro účast v tendru. Zůstala stejná například minimální výše ročního nájemného, která činí 2,5 milionu korun. Zůstala i povinná praxe v pivovarnickém oboru. Snížila se však na polovinu kauce pro účast v tendru, která původně činila dvojnásobek ročního nájemného. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je po Budějovickém Budvaru druhým státem ovládaným pivovarem u nás. Zatímco o případném prodeji Budvaru se stále vedou diskuse, Vyškov je neprodejný. Objekty jsou totiž součástí církevních restitucí a o tento majetek bude církev usilovat.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Co s přebytkem chmele na českém i zahraničním trhu, který způsobila rekordní loňská úroda? Touto otázkou se zaobírala většina chmelařů i na Rakovnicku.

K situaci rovněž přispěl i pokles produkce piva jak v České republice, tak i v ostatních tradičních pivovarských zemích. Obchodní firmy krátily smluvní odběry.

Družstvo

Nadbytečný chmel vykoupilo Chmelařství, družstvo Žatec, jehož jsou pěstitelé členy, za minimální zálohové ceny. Tím alespoň trochu producentům pomohlo. Jak se chmel dále zpracuje, jestli se pustí na trh, o tom rozhodne představenstvo družstva.

Rekordní úrodu potvrdil také Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov: „Například žatecký poloranný červeňák dal až jeden a půl tuny z hektaru, oproti běžným jedna celá dvěma desetinám. Výnos nám ještě snížilo jarní krupobití. Zhruba dvanáct procent úrody nemáme pokryto smlouvou.“

Na dlouhodobé smlouvy a partnerství se spoléhají v Zemědělské společnosti Chrášťany. „Prodali jsme veškerý chmel. Pomohl nám také obsah alfa hořkých látek, který je v okolí Chrášťan a Olešné dlouhodobě nadprůměrný,“ řekl Miloslav Klas.

Složitá situace může pokračovat i v letošním roce. Mnoho pěstitelů ještě nemá smluvně pokrytou celou příští sezonu. Obchodníci nemají totiž o chmel zájem. Někteří chmelaři jsou pro znehodnocení přebytečného chmele, protože puštěním na trh by jeho cena katastrofálně propadla.

Vyšší náklady

Dalo by se říci, že chmelaři vypěstovali chmel navíc, takže s penězi za něj vlastně ani nepočítali. Ale rekordní úroda přinesla prodloužení sklizně až o tři dny.

Rovněž průběh vegetačního roku přinesl vyšší nároky na ošetřování proti škůdcům. To vše znamená více nákladů, které se pěstitelům z důvodu propadu cen zpět nevrátí.

Svaz pěstitelů chmele chmelařům doporučuje část ploch letos uvést do klidu a vůbec je neobdělávat. Rozhodně snížení produkce neřešit bouráním chmelnic, protože jejich plocha na Rakovnicku každým rokem ubývá.

Například v roce 2009 tady stálo 1422 hektarů chmelnic s celkovou produkcí 1766 tun z hektaru, vloni 1389 hektarů z rekordní produkcí 1986 tun z hektaru. Chmelnice u nás ubývají rychleji než v Německu a jejich obnova také trvá déle. Tím by mohli Němci naše pěstitele nakonec vytlačit z trhu. Pokles rozlohy se očekává i v dalších letech, stejně jako ve světě.

Vrhnout se na obnovu porostů a zakládání nových chmelnic je jedním z řešení, jak překonat současnou krizi. Že nyní chmelaři více investují, potvrdil Zdeněk Rosa, předseda představenstva: „V posledních letech se opět zvýšila aktivita pěstitelů chmele v investicích do oboru chmelařství. Tyto investice byly směřovány z velké části do nových výsadeb chmele, které nahrazovaly staré porosty, dále do výstavby chmelnic, ale také do chmelařských technologií.“

Pěstitelé chmele loni díky příznivým vegetačním podmínkám vypěstovali velké množství zeleného zlata nad rámec smluv uzavřených s odběrateli. Chmel se stal téměř neprodejný. Jeho cena poklesla až na sto padesát tisíc korun za tunu. Přitom například před dvěma lety se cena pohybovala od sto osmdesáti až do dvou set dvaceti tisíc korun.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Šárka Hoblíková

O slavnosti je velký zájem. Na závěrečný páteční večer již vstupenky neseženete.

Slavnosti piva, které v hotelu Palcát začnou již prvního února, jsou veřejností vnímány především jako ochutnávkový veletrh desítek druhů piva. Přesto mají i své zákulisí, které je vyhrazeno především odborníkům.

Ti budou hodnotit soutěžní vzorky a hledat vítěze Zlaté pivní pečetě. Letos budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

,,Na úterý prvního února jsme připravili odbornou přednášku profesorů a doktorandů pražské vysoké školy v přednáškovém sále střední školy obchodu a služeb. Začne v 10 hodin, přednáška s výstižným názvem Pivo bude přístupná i veřejnosti,“ dodává Alois Srb.

Slavnosti stále více lákají i výrobce piva ze zahraničí. Do Tábora se proto letos přijedou podívat například Portugalci, kteří se budou zajímat nejen o pivo, ale také o cestovní ruch. Účast potvrdila také desetičlenná delegace z Ruska se vzorky piva z nezávislých pivovarů. Přijedou představitelé belgických pivovarů Brouwerij HUYGHE a Brouwerij Bosteels, pivo bude na čepu, obrovský sortiment v točených i lahvových pivech představí zástupci skotského pivovaru BrewDog.

Po loňské úspěšné návštěvě se do Tábora vrátí také pořadatelé velkého pivního festivalu z Bělehradu. Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie nebo Anglie. Nebude chybět ani produkce tří bavorských pivovarů.

,,O táborské pivní slavnosti se zajímají i zahraniční novináři. Byl jsem osloven zástupcem televize z Regensburgu, kde o nás budou vysílat v pořadu Kam na výlet. Příspěvek by se měl objevit v asi pěti bavorských televizích. Po odvysílání v Německu by se reportáž měla objevit i v jedné české celoplošné televizi,“ neskrývá radost Srb.

Slavnosti si ale udržují také obrovský zájem domácích fanoušků piva. Na závěrečný páteční večer již vstupenky neseženete. Pokud si ale svátek piva nechcete nechat ujít, pak je nejlépe návštěvu směřovat na úterý a středu, kdy je vyprodán jen hlavní sál a jeho přísálí, ale do ostatních prostor hotelu ještě vstupenky jsou. Na čtvrtek zbývají ke stání a do čínské restaurace. Vstupenky koupíte v infocentru na Žižkově náměstí.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Šatrová

Načepovat ukázkový půllitr piva není žádná legrace. Ukázalo se to i při sobotním pelhřimovském klání Mistr výčepní.

„Správné pivo musí mít v první řadě poctivou míru. Pěna by měla být pořádně hustá, to aby hostovi hned neopadla. Naši pradědečkové dokonce tvrdili, že pořádná čepice udrží desetník. Ty ale máme zrušené, takže to tímto způsobem těžko posoudíme,“ rozesmál se jeden ze čtveřice porotců, obchodní ředitel Poutníka Jiří Vacek.

Roznášet pivo je také umění

Hodnotila se ale také stavovská etiketa, tedy držení tácu, postavení sklenice znakem k hostovi, ale také nezbytný úsměv. „Kyselý obličej a půllitr mokrý od přeteklého piva není to, co hosta přiláká, aby si zašel do stejné restaurace i příště,“ doplnil další z rozhodčích, Martin Ecler.

Osm mladých výčepních zápolilo nejenom se čtveřicí disciplín. „Přenosná pípa je docela záludná. Mění se v ní tlak, není snadné to trefit,“ pravil celkově druhý student hotelovky Ladislav Edr, který zároveň brigádničí za výčepními pulty. Zatímco při prvních dvou ročnících se soutěžící potýkali s pelhřimovskou desítkou, tentokrát teklo ve Staré Tiskárně dvanáctistupňové pivo.

„Pro výčepní je to živější, příjemnější materiál. Lépe pění, mohou si s ním více vyhrát,“ vysvětlil změnu Vacek.

Zásluhou tohoto rozhodnutí prožila náročnější, přesto veselé odpoledne také hrstka přítomných diváků. Veškerá „soutěžní piva“ totiž, samozřejmě po pečlivém oznámkování, přistála na stolech před nimi.

A komu chmelové pití až tolik „nejede“, ten mohl vyzkoušet jeden z trojice drinků, které namíchal o přestávce klání Michal Pohl.

Mistr výčepní - výsledky

1. Veronika Baštýřová (Gastrostella)

2. Ladislav Edr (Hotelová škola)

3. Šárka Dvořáková (Strměchy)

4. Šárka Vítů (Stará Tiskárna)

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

První české pivo určené pro pacienty s bezlepkovou dietou bylo oceněno výroční pivovarskou cenou. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven představuje tento výrobek velký přínos pro lidi nemocné celiakií, protože splňuje jejich zdravotní nároky a zároveň oproti dosavadní nabídce chutná jako pivo českého typu.

Celiakie je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva, která se projevuje alergií na lepek, surovinu, která se objevuje v obilovinách. Pacienti, kterých žije v Česku kolem 100 tisíc, se proto musejí vyhýbat výrobkům z pšenice, ovsa, ječmene a žita, tedy pečivu, těstovinám, jídlům zahuštěných moukou - a kvůli sladu také pivu. "Pro nemocné lidi představuje zapovězené pití piva zejména společenský problém, protože mnoho věcí se v Česku děje právě u půllitru," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský proto pracoval na technologii, která by umožnila přefiltrovat lepek z uvařeného piva. Praktickou stránku výzkumu si vzal na starost Žatecký pivovar a minulý rok se tak do českých obchodů dostalo první bezlepkové pivo Celia. "Prodali jsme již 50 tisíc lahví a snažíme se pivo exportovat i do zahraničních zemí - na Slovensko, do Německa či severských států, kde o něj projevili zájem," tvrdí obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Pivo Celia má podle něho výhodu v tom, že se oproti dosavadní nabídce zahraničních značek nejvíce podobá typickému českému pivu s bohatou pěnou a nahořklou chutí. "Navíc jeho cena nepřevyšuje dvacet korun. Dovážené značky stojí až třikrát tolik," doplňuje Vincík. Jedenáctistupňový světlý ležák je prý k dostání v běžných obchodech. "Doufám, že jednou budou moci lidé chodit i na točené, ale to nás čeká ještě dlouhá cesta," dodává Vincík.

Výroční ceny F. O. Poupěte:

Jsou udělovány za významný počin roku v českém pivovarnictví a sladařství. Jejich smyslem je podpořit věhlas českého piva, jeho rozvoji a společenskému přínosu. Ocenění není udělovány každoročně. poprvé se tak stalo v roce 2007.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Hana Jandová

Pozostáva z krátkeho filmu, ktorý mal za necelé tri týždne viac ako 4 milióny zobrazení.

Spoločnosť Heineken spustila novú globálnu kampaň „The Entrance“. Prvý online fáza, ktorú uviedla koncom decembra, po zverejnení na fanúšikovskej stránke na Facebooku priniesla za necelé tri týždne viac ako 4 milióny zobrazení na YouTube. V televízii by sa kampaň mala objaviť začiatkom tohto roku. Spoločnosť o tom informuje v tlačovej správe.

Krátky film vytvorila reklamná agentúra Wieden+Kennedy a zdôrazňuje značku Heineken ako pivo s kozmopolitným a moderným charakterom, ktorej vďačí za svoju exkluzivitu. „The Entrance potvrdzuje odlíšenie značky od ostatných pív na trhu,“ tvrdí Cyril Charzat, riaditeľ pre globálnu značku Heineken.

Dej filmu sa odohráva na párty, kam vstúpi muž s bezchybným štýlom a víta sa s rôznymi ľuďmi - čašníkmi, mužom s páskou cez oko, basketbalistami či športovcom predvádzajúcim bojové umenie. Na konci spotu spieva spolu so speváčkou dánskej alternatívnej popovej skupiny The Asteroids Galaxy Tour, ktorá naspievala skladbu The Golden Age použitú vo filme.

Spolu s kampaňou spoločnosť predstavila aj nový claim „Open Your World“, ktorý má značku Heineken propagovať v globálnom rozsahu. Okrem spomínaného filmu Heineken uvedie aj niekoľko ďalších filmov, do ktorých chce zapojiť aj spotrebiteľov.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk | Autorka: Veronika Bartošová

Více než třicet druhů piv, z toho pět točených, která se ale pravidelně střídají. A na dvou stolech dokonce nainstalované samoobslužné výčepní zařízení. To je rarita, jakou se na Znojemsku může zatím chlubit jen Petr Vachek ve své dosud zánovní pivnici U šneka.

Nyní usiluje o to, stát se členem Aliance P.I.V. (pivně inteligentních výčepů). A to jako vůbec první na jižní Moravě.

„Pivnici jsem otevřel začátkem června u příležitosti právě probíhajících pivních slavností. Pozvolna se dostáváme do povědomí široké veřejnosti. Nyní máme již stálou klientelu, spokojení hosté se vrací a přivádějí své přátele. Na dvou stolech máme, jako jediní ve Znojmě, instalované samoobslužné pípy,“ popisuje svou hospodu Vachek.

Podle něj nelze říct, že by nějaké pivo chutnalo štamgastům více než jiné. „Vše závisí na chuti jednotlivých hostů. Ke štamgastům se řadí i ženy. Mohu odhadnout, že je jich asi jedna třetina proti pánskému osazenstvu pivnice. V letošním roce plánujeme asi jednou do měsíce představení a prezentaci jednotlivých pivovarů,“ tvrdí Vachek.

Pivnice U šneka se uchází o členství v Alianci pivně inteligentních výčepů. Tato aliance sdružuje hospody, které nabízejí piva ze středních a malých pivovarů. Nechovají se k sobě jako konkurenti, ale společnými silami šíří osvětu o pivním moku. O každém pivu jsou schopni podat vyčerpávající informace. „Každé pivo, které je danou hospodou či pivnicí nabízeno, má vystaven „pivní list“. Zde je uvedeno místo původu, tedy pivovar a město, kde se zlatavý mok vaří.

Nechybí ani údaje o obsahu alkoholu, hořkosti a barvě. Netradičním údajem, který je zpravidla utajován – je zveřejnění autora receptu a sládka včetně vlastní receptury a složení piva,“ popisuje majitel pivnice. Aliance má nyní sedm členů, šest pražských pivnic a jednu plzeňskou. Vachek by měl být prvním zástupcem jižní Moravy a Znojemska.

„Zástupci Aliance neudělují členství každému. Po nynější návštěvě ji zopakují znovu a neohlášeně, asi za půl roku. Hodnotí samozřejmě atmosféru pivnice, dostatek informací o čepovaném pivu, jeho kvalitu, čistotu výčepního zařízení a vše, co směřuje ke spokojenému zákazníkovi,“ vysvětlil Vachek.

V jeho pivnici můžete ochutnat piva s netradičními názvy, jako jsou Bomby a granáty, Zabiják z Nuslí, Malinový rarášek nebo Slepý bílý kanec.

Petr Vachek vystudoval střední pivovarnickou školu, od roku 1990 pracoval jako podsládek v pivovaru Břeclav, potom v pivovaru Pardubice. V roce 1996 si otevřel svou první hospodu, dalších patnáct let se věnoval zcela jinému oboru. Nyní bydlí pět let ve Znojmě a je provozovatelem pivnice U šneka. „Název není odvozen od rychlosti obsluhy, ale od mé přezdívky šnek,“ dodává hospodský.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka a foto: Ilona Pergrová

Pivovarnická skupina K Brewery loni zdvojnásobila tržby a zakončila minulý rok s výsledkem hospodaření blízkým nule, říká miliardář Martin Burda, největší akcionář skupiny. Masivní investice se tak investorovi začínají zúročovat.

Skupina malých pivovarů K Brewery roste na síle. Jaký výsledek hospodaření letos očekáváte?

V roce 2009 jsme jako skupina hospodařili se ztrátou přesahující dvě stě milionů korun, přestože naše tržby byly vyšší než 600 milionů korun (ve skupině ještě nebyl Pivovar Černá Hora). Poměrně rozsáhle jsme totiž investovali do rozjezdu celého uskupení. Tady bych si dovolil poznamenat, že ztráta se týkala pouze obchodní jednotky skupiny, společnosti K Brewery Trade; všechny naše pivovary dosáhly bez výjimky zisku.

V roce 2010 očekáváme konsolidované tržby přesahující 1,1 miliardy korun, celkový výsledek hospodaření blízký nule, k čemuž nám pomohl úspěšný rozjezd prémiového ležáku Lobkowicz Premium a jeho nealko verze, ale i mnoha našich regionálních značek. Celkově to považuji za velmi dobrý výsledek. Zisku bychom měli dosáhnout v následujících letech. Bude ovšem záležet také na dalším vývoji na pivním trhu.

Trh s pivem se v roce 2010 propadl o více než deset procent i kvůli zvýšení spotřební daně. Budou podle vás mít některé menší pivovary problémy přežít?

Nemyslím si, že dojde k nějaké vlně zavírání pivovarů kvůli poklesu trhu. Většina ztracených hektolitrů jde za velkými hráči na trhu, kteří se s tím snáze vyrovnají. Tyto globální firmy navíc neměly problém zavřít pivovary s několikasetletou tradicí i v době, kdy se jim celkově dařilo. Pravdou ale je, že ekonomicky na tom některé menší pivovary nejsou dobře.

Uvažujete do budoucna, že vystoupíte z lázeňství a pivovarnictví a začnete investovat v jiných oborech?

O výstupu z těchto oborů neuvažuji. Zvažuji vstup do dalších - v případě zajímavé investiční příležitosti. Kromě lázeňství a pivovarnictví například vlastním fondy kvalifikovaných investorů, které investují převážně do nákupu pozemků. Legislativa umožňuje u těchto fondů zdaňovat zisk pouhými pěti procenty s výhledem poklesu této sazby na 1 procento. Tyto fondy mně úspěšně obhospodařuje již delší dobu Amista investiční společnost, se kterou mám výborné zkušenosti.

Od začátku roku 2009 jste pivovary spojili pod jeden management. Co to pro řízení skupiny znamenalo?

Od začátku nám bylo jasné, že jednotlivé pivovary nebude dlouhodobě možné řídit samostatně. Zpočátku pivovary řídil společně s místními řediteli pouze Zdeněk Radil, záhy se ale přesně podle našich očekávání začaly objevovat konflikty hlavně v obchodní politice, kdy si jednotlivé pivovary či jejich značky na trhu de facto konkurovaly, a tak bylo nutné situaci řešit. Na druhou stranu jsme ale chtěli zachovat regionální ráz a samostatnost jednotlivých pivovarů, i proto jsme nezvolili variantu fúze, která by byla asi nejjednodušší, ale ponechali jsme pivovary jako právně samostatné a nezávislé subjekty. Nejdůležitější rozhodnutí asi spočívalo v tom, jakého stupně centralizace dosáhnout. Nakonec jsme sloučili aktivity jako obchod, nákup, marketing a finance, naopak rozhodování ve věcech výrobních jsme ponechali v regionech.

Jak jsou rozděleny vlastnické podíly ve skupině K Brewery Group?

Kromě mě jsou akcionáři skutečně Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

Do loňského roku jste vlastnil i akcie developera Orco. Jak se podle vás bude vyvíjet realitní trh?

U pozemků očekávám pozvolný růst, u komerčních nemovitostí již stabilizaci cen, kdežto u bytů očekávám další dvouletý až tříletý pokles, o čemž svědčí zejména v Praze uváděná nabídka více než 3 tisíc postavených a neprodaných bytů. Podle mého názoru je ve skutečnosti tento počet téměř dvojnásobný, neboť mnoho developerských firem označuje z důvodu lepší prodejní pozice mnoho bytů jako prodané či rezervované, i když tyto byty ve skutečnosti prodané ani rezervované nejsou. Zároveň těmto již delší dobu postaveným bytům konkurují nově stavěné byty, u kterých se dociluje o 20 až 30 procent nižších stavebních nákladů než v době vrcholu před třemi lety.

Jak se podle vás budou tento rok vyvíjet akcie?

Na začátku roku očekávám stagnaci nebo mírný nárůst, v průběhu roku však nevylučuji ani překvapení v podobě většího poklesu.

Martin Burda (37)

Třinecký investor podniká především v lázeňství a pivovarnictví. Patří mu Lázně Luhačovice, k nimž na konci loňského roku přikoupil za 700 milionů korun od investiční skupiny Penta radonové lázně v Jáchymově. Ovládá i největší podíl v pivovarnické skupině K Brewery, která je podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jiřího Veselého momentálně pátým největším výrobcem piva na českém trhu - hned za budějovickým Budvarem. Do skupiny patří sedm pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, Ježek Jihlava, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Zatloukal

Češi se postupně učí ochutnávat a oceňovat i piva malých a méně známých pivovarů. Zatímco před lety odmítali ochutnat cokoliv jiného než "velkoznačky" typu Gambrinus nebo Staropramen, dnes začínají objevovat i téměř neznámá piva. Povětšinou regionální výrobci tak v posledních letech zažívají doslova zlaté časy.

Matuška, Velkorybnický Hastrman nebo Malý Rohozec - to nejsou pohádkové postavy, ale názvy piv z malých pivovar, které se čím dál víc v restauracích prosazují. Zákazníkům chutnají a provozovatelům hospod pomáhají odlišit se od konkurence. „Zatímco dřív byla na tři ulice jedna hospoda, dnes jsou v jedné ulici tři. A tím pádem oni mají mezi sebou velmi tvrdý konkurenční boj a snaží se nalákat zákazníky,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Hospodští tak často například vedle zavedené značky nabízí i méně známá piva a třeba po měsíci jejich nabídku obměňují. „Zákazník tak pořád chodí do té samé hospody, ale může vyzkoušet různá piva, která by před tím vůbec nepotkal,“ popisuje Veselý.

Ale ani s velkými značkami to není zas tak hrozné. Například druhý největší pivovar světa SABMiller, pod který patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast oznámil, že za mu devět měsíců uplynulého roku vzrostly prodeje o dvě procenta.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do zahraničí 605 tisíc hektolitrů piva, což je největší objem ve 115leté historii fungování podniku. Oproti roku 2009 vzrostl vývoz zlatavého moku z Českých Budějovic o 4,3 procenta, tedy o 25 tisíc hektolitrů. On-line deníku TÝDEN.CZ to oznámil mluvčí pivovaru Petr Samec.

„Byl to historický rekord za 115 let existence pivovaru," prohlásil Samec s tím, že Budvar tak posílil svou pozici mezi největšími českými exportéry. „Každé páté pivo loni vyvezené z České republiky pocházelo z Budvaru," dodal.

Výsledky Budvaru jsou opačné než u většiny jiných tuzemských pivovarů, protože podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven poklesl loni celkový český export piva o 12 procent.

Nejdůležitějšími trhy pro Budvar jsou Německo, Velká Británie a Slovensko. „Do těchto tří zemí směřuje zhruba šedesát procent našeho exportu," vypočítává Samec. Podnik se však neustále rozhlíží po nových odbytištích po světě, loni na podzim začal například dodávat pivo do miliardové velmoci Indie. I v letošním roce plánuje další expanzi. „Vedeme jednání s potenciálními importéry v několika asijských zemích," uvedl Samec s tím, že konkrétní země zatím nelze jmenovat.

Mezi 59 zeměmi, kam loni Budvar dodával své produkty, se vyskytl problém v Kyrgyzstánu, takže pivovar tam vývoz svých produktů pozastavil. Podle Samce tento výpadek neznamenal pro podnik velkou újmu. „Výpadek našeho prodeje činil řádově jen stovky hektolitrů a my jsme byli schopni tento výpadek nahradit jinde," uzavřel Samec s tím, že Budvar v blízké budoucnosti podnikne kroky, aby se na kyrgyzský trh vrátil zpátky.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Podle statistického spolkového úřadu má více než 1 300 pivovarů v Německu spotřebu energie téměř čtyři miliony megawatthodin. Při konvenční výrobě této energie vzniká každoročně 2,36 milionů tun oxidu uhličitého. To odpovídá zhruba pěti svátkům bez automobilového provozu. Všichni v současné době hovoří o obnovitelných energiích, ale pouze málo firem využívá stávajících možností, jako je například využití blokových tepláren.

Bloková teplárna je zařízení určené k získávání elektrické energie a tepla, které je provozováno zejména v místě spotřeby tepla. Vyrobeným užitkovým teplem může být ale také napájena rozvodná síť tohoto média. K tomu se využívá princip kogenerace.

Bloková teplárna pracující na bázi rostlinných olejů představuje ekologickou, lokální, trvalou a zdanitelnou výrobu tepla. Toto rozumné využití energie a tepla vede v současnosti k refinancování za méně než pět let. Přičemž část získané energie může poskytovat jak elektrický proud, tak i teplo a nebo ji lze prodávat třetím osobám. Jedná se o naprosto soběstačnou formu zajištění energií nutných pro provoz pivovarů. Vedle jasně daného ekonomického využití se ještě k tomu navíc šetří životní prostředí a stejným způsobem je energeticky posílen i celý region.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V Táboře pokračují přípravy 21. Reprezentačních slavností piva, které se uskuteční od 1. do 4. února 2011 v Hotelu Palcát.

V prvním únorovém týdnu zároveň opět proběhnou odborné anonymní degustace o Zlatou pivní pečeť. Zájem o tuto značku se mezi výrobci piva stále zvyšuje, i když konkurence je obrovská. Hodnocení je ale maximálně objektivní a navíc probíhá pod několikanásobnou kontrolou certifikačních společností.

Soutěže piva letos certifikují světově renomované společnosti Bureau Veritas Czech Republic, TUV SUD Czech s.r.o. , 3EC-NSF International a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

,,Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť ,“ říká hlavní organizátor slavností Alois Srb.

V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

,,Na úterý 1. února jsme připravili odbornou přednášku profesorů a doktorandů VŠCHT Praha v přednáškovém sále Střední školy obchodu a služeb. Začne v 10 hodin dopoledne a očekáváme účast zhruba 150 studentů. Přednáška s výstižným a jednoduchým názvem Pivo bude přístupná i laické a pivovarské veřejnosti,“ dodává Alois Srb.

Slavnosti stále více lákají i výrobce piva ze zahraničí. Do Tábora se proto letos přijedou podívat například Portugalci, kteří se budou zajímat nejen o pivo a vše, co s ním souvisí, ale také o cestovní ruch. Svou účast potvrdila také desetičlenná delegace z Ruska se vzorky tamního piva z nezávislých pivovarů. Přijedou představitelé belgických pivovarů Brouwerij HUYGHE a Brouwerij Bosteels, pivo bude na čepu, obrovský sortiment v točených i lahvových pivech představí zástupci skotského pivovaru BrewDog. Po loňské úspěšné návštěvě se do Tábora vrátí také pořadatelé velkého pivního festivalu z Bělehradu. Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat také pivo z Dánska, Norska, Francie nebo Anglie. Nebude chybět ani produkce tří bavorských pivovarů včetně točeného Paulanera z Mnichova, zejména piva Oktoberfest. Do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky také dva asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Nejvíce pořadatelé oceňují přihlášku ruského obra Baltika Breweries Russia, který vlastní koncern Carlsberg a má 11 velkých pivovarů. Premiéru absolvuje i maďarský pivovar Serforrás Miškolc s pivem ochuceným tokajským vínem. V neposlední řadě dorazí opakovaně polské Browary Lubelskie s.a. z Lublinu,které byly v minulém roce úspěšní s pivem PERLA, Hofbräu Kaltenhausen, Hallein z Rakouska a Heineken Slovakia, pivovar Zlatý Bažant Hurbanovo, Popper Bytča, Kaltenecker Rožňava, Sessler Trnava, Urpín Banská Bystrica a Steiger Vyhne ze Slovenské republiky.

,,O táborské pivní slavnosti se zajímají i zahraniční novináři. Byl jsem byl osloven zástupcem televize z Regensburgu, kde o nás budou vysílat v pořadu Kam na výlet. Příspěvek by se měl objevit v asi pěti bavorských televizích. Po odvysílání v Německu by se reportáž měla objevit i v jedné české celoplošné televizi,“ neskrývá radost Alois Srb.

Slavnosti si ale udržují také obrovský zájem domácích fanoušků piva. Týden po zahájení předprodeje zbývají vstupenky hlavně na úterý a středu, tedy první dva dny slavností. Na čtvrtek už jsou jen lístky na stání nebo mimo hlavní sál Hotelu Palcát. Pátek je absolutně vyprodaný. Předprodej probíhá v městském infocentru na Žižkově náměstí.

V kulturním programu se během slavností představí třeba Ilona Csáková, Maxim Turbulenc a jejich ČECHO DECHO, dívčí kapela The Apples nebo populární táborská skupina Big Papa. Vše doplní tradiční diskotéky, vystoupení harmonikářů, dechovky a další hudební styly tak, aby si všichni návštěvníci akce přišli na své.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Zdroj: První zprávy.cz

Odbyt pivovarníckeho koncernu SABMiller v posledných troch mesiacoch minulého roka prekonal očakávania analytikov, a to najmä vďaka dobrým výsledkom z Ázie a Afriky a tiež zlepšeniu predaja v Európe.

Druhý najväčší pivovarnícky koncern na svete so sídlom v Londýne, ktorému patria známe značky ako napríklad Grolsch, Pilsner Urquell a Peroni, zaznamenal v období október-december 2010 medziročný nárast predaja o 3 %, zatiaľ čo analytici predpovedali, že stúpne v priemere o 1,6 %.

Veľkým prekvapením boli výsledky z Európy, kde predaj piva stagnoval, hoci sa očakávalo, že klesne. Ale rast odbytu v Británii a na Ukrajine prekonal aj pokles dopytu po pive v Rusku a v Českej republike.

Pivovarnícka skupina, ktorá 80 % svojho zisku generuje v krajinách ako sú Kolumbia, Južná Afrika, Poľsko alebo Čína zaznamenala na rozvíjajúcich sa trhoch ožívanie dopytu, ale vo viacerých vyspelých ekonomikách ešte pociťuje negatívny vplyv vysokej nezamestnanosti na odbyt piva.

Z najnovších údajov tak vyplýva, že predaj piva z produkcie SABMiller v Ázii a v Afrike v sledovanom období vzrástol medziročne o 12 %, z toho v Južnej Afrike sa zvýšil o 3 %, v Európe stagnoval a v Latinskej Amerike klesol o 1 %.

Odbyt nealkoholických nápojov za tri mesiace do konca decembra 2010 stúpol medziročne o 5 %.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Pivovar Vyškov, patřící prostřednictvím akciové společnosti Jihomoravské pivovary státu, možná přece jen najde svého nájemce. Do dalšího výběrového řízení se sice přihlásil jediný uchazeč, jeho nabídka ale splňuje požadavky, a pivovary tak posoudí, zda nabídku využijí, anebo ne. Lhůta pro podání přihlášek skončila v pátek, dnes byla obálka s nabídkou otevřena.

„Zájemce prošel otevíráním obálek a jeho nabídka bude hodnocena. Rozhodnutí o vítězi soutěže padne v nejbližších dnech,“ řekla deníku E15 mluvčí ministerstva zemědělství, které je jediným akcionářem Jihomoravských pivovarů, Tereza Dvořáčková. Která firma to je, to ale zatím nechce MZe říct. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je několik let ve ztrátovém hospodaření. V roce 2009 dosáhl ztráty 30 milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun, ještě rok předtím pak asi 20 milionů. Loni v květnu rozhodlo vedení pivovaru o utlumení provozu.

Prodat vyškovský pivovar ale stát nemůže, neboť do majetku státu přešel do té doby církevní pivovar po komunistickém převratu 25. února 1948. Podle zákona je prodej takového majetku blokován. Privatizaci podle Dvořáčkové nedoporučilo v minulosti ani ministerstvo financí.

Předchozích několik pokusů najít pro pivovar nájemce skončil neúspěšně. Loni v červnu pivovar oslovil dva zájemce a přihlásil se jediný, výše nabídnutého nájmu ale nedosáhla podle pivovaru požadované tržní hodnoty.

O půl roku se přihlásili rovněž dva zájemci, ale jejich nabídky komise vyřadila. Nyní majitel požaduje podle podmínek soutěže nájemné a minimální výši úplaty za výkon práv k ochranným známkám 2,5 milionu korun ročně bez DPH a také roční kauci ve výši nejméně jednoho ročního nájemného navrhnutého vítězem soutěže. Kvůli předchozím neúspěchům byly podmínky aktuální soutěže zmírněny, například původně požadovaná kauce byla dvojnásobná.

Velké tuzemské pivovary o nájem vyškovského podniku zájem podle všeho nemají, například Staropramen si podle mluvčího Pavla Barvíka pivovary nepronajímá, a proto u Vyškova žádné aktivity nevyvíjí. Zájem dříve projevila i tuzemská skupina K Brewery, nyní se ale nepřihlásila. „Do aktuálního výběrového řízení jsme přihlášku nepodali. Po důkladné analýze jsme dospěli k názoru, že ačkoli došlo ke zmírnění některých podmínek, nájem pivovaru ve Vyškově pro nás není zajímavý,“ řekl deníku E15 generální ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Stále nejasnější souvislosti vyplouvají na povrch v případě prodeje městského pivovaru v Náchodě. Zdánlivě neproblematický obchod v únoru 2009 uskutečnila radnice vedená tehdejším starostou Oldřichem Čtvrtečkou, když provoz prodala liberecké společnosti LIF. Ta však záhy změnila charakter akcií (původně na jméno) na akcie nemajitele, které jsou ovšem anonymní. Kdo doopravdy vlastní náchodský pivovar, tak najednou neví ani samotné město. Podle soudu, který se nejasnostem v prodeji věnuje, vše vykazuje znaky korupčního jednání.

"První věc, kterou nový, průhledný vlastník pivovaru udělal, bylo to, že vlastnickou strukturu zcela zneprůhlednil," konstatoval senátor za Náchodsko Petr Pakosta (ODS) a za pravdu mu dává i radnice. Starosta Jan Birke uvedl, že je velmi znepokojen nejasnou strukturou vlastnictví pivovaru.

Společnost LIF však v charakteru akcií nespatřuje problém. "Žádný úmysl v tom nebyl. Zatím to zákon umožňuje, tak jsme toho využili," uvedl Miroslav Kučera z LIFu. Kdo akcie drží v ruce, však odmítl prozradit.

Další podezřelé okolnosti vyšly najevo při projednání obžaloby bývalého starosty Čtvrtečky kvůli podezření z machinací při prodeji. Ředitel pivovaru Josef Hlavatý dostal od LIFu milionovou odměnu. Podle Hlavatého šlo jednak o dorovnání mzdy, dílem ale také o profit za slib tučných akcií. "Pokud výsledky budou na nějaké úrovni, tak potom mám ve vztahu k výsledkům slíbené opce akcií," uvedl Hlavatý.

Okresní soud, který se případem zabývá, proto konstatoval, že případ vykazuje známky korupce. "Jsou zjištěna podezření, že netransparentní řízení bylo provedeno záměrně s cílem poškodit město Náchod a umožnit prospěch pro jinou osobu," uvedl soudce Pavel Ruml. Státnímu zástupci proto přidělil úkol zjistit, zda cena 150 milionů, za kterou město akcie prodalo, odpovídá tržní hodnotě pivovaru. Souběžně totiž probíhá proces, v němž pivovar Holba, neúspěšný zájemce o koupi pivovaru, žádá zrušení prodeje. Výsledek výběrového řízení je totiž podle něj neplatný, protože sám nabídl milionů 185.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Společnost Klášterní pivovar Želiv, s.r.o., byla založena v roce 2003 kanonií premonstrátů a dalšími dvěma společníky.

Neprosperovala a finanční potíže přivedly firmu v roce 2010 k likvidaci. Hned 1. března 2010 založili premonstráti novou společnost s názvem Želivský klášterní pivovar, s.r.o, kde už mají stoprocentní podíl.

Původní firma má však své závazky. Dle zákona musí společnost s ručením omezeným uhradit své pohledávky do výše základního jmění, které je stanoveno na 200 tisíc korun. Ty je podnik povinen zaplatit, pokud se dostane do likvidace, a to i v případě, že jsou jeho pohledávky vyšší. Společnosti Creative trade, která se snažila želivské pivo prosadit v Kanadě, pivovar dluží 130 tisíc korun.

Pivo na export bylo vadné

„Pivovar dodal pivo, které se v záruční době začalo kazit, bylo nepoživatelné a muselo být kompletně staženo z obchodů. Pivovar reklamaci uznal a vystavil dobropis. V době, kdy vypršela platnost dobropisu, byla naše společnost ujištěna, že částku obdrží,“ uvedl majitel Creative trade Daniel Hill.

Dlouho se nic nedělo a po naléhání na klášter se Hillovi dostalo vyjádření právního zástupce kanonie Václava Dvořáka, kde mimo jiné stálo: „V zastoupení Kanonie premonstrátů v Želivě jsem vám zmocněn sdělit, že můj klient vám v žádném případě nehodlá vaši uplatňovanou pohledávku na mém klientovi uhradit, neboť jako společník Klášterního pivovaru, s.r.o., v likvidaci nemá žádnou uhrazovací povinnost s odkazem na ust. § 56 odst. 6 a § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“

„Ano, světský zákon toto církevním organizacím umožňuje. Ale kde je vlastně v tu chvíli desatero? Stojí někde v koutě a krčí se mezi paragrafy a právnickými gesty,“ ohradil se Hill.

Správce klášterního majetku a likvidátor firmy František Marek určitou morální povinnost přiznává, ale: „Peníze prostě nemáme. Proč se pan Hill neobrátí i na ostatní vlastníky a pana Pavelce, jehož vinou bylo špatné pivo dodáno? Kanonie je jen třetinovým vlastníkem a argumentovat morálními aspekty mi přijde účelové,“ opáčil Marek.

Podle provisora firmy Creative trade Davida Hyšplera se společnost snažila jednat jak s panem Pavelcem, tak i s bratislavským spoluvlastníkem, firmou Fend.

„Pavelec nám říkal každou chvíli něco jiného, a když se blížila likvidace, přestala úplně komunikovat i slovenská firma,“ zmínil Hyšpler. Podle něho by fakt, že pivovar nemá peníze, chápal v případě, že by ihned po vyhlášení likvidace nevznikla společnost nová pouze s mírně upraveným názvem.

„Pokud ihned založí firmu novou, musí do ní dát základní vklad, který vysoce převyšuje hodnotu jejich závazku k nám,“ dodal Hyšpler.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář

Pivovary Staropramen během fotbalového turnaje, který se uskutečnil v pražské O2 areně, návštěvníkům haly poprvé nabídli také točený Staropramen Nealko. Během pátého ročníku turnaje fotbalových klubů z České republiky a Slovenska Fortuna víkend šampionů jeho návštěvníci vypili přes 6 tisíc piv tohoto nealkoholického Staropramenu. Unikátní není jen samotné množství piva, ale také systém pivního hospodářství, jež v O2 areně Pivovary Staropramen provozují, a který nemá ve světě obdoby.

„V O2 areně již více než šest let provozujeme unikátní systém sestávající ze čtyř velkoobjemových tanků, 2,7 kilometrů pivního potrubí a 168 speciálních výčepů, který je schopen vytočit během 15 minut až 30 000 piv. Od víkendu jim může být také točené nealkoholické pivo. Poprvé jsme se totiž na základě dohody s organizátorem akce rozhodli do tohoto systému zavést točený Staropramen Nealko. O2 arena se tak v sobotu stala halou s potenciálem největší výtoče točeného nealkoholického piva na jednu akci nejen u nás, ale pravděpodobně i celosvětově“ říká Petr Kovařík, obchodní ředitel pro segment gastronomie společnosti Pivovary Staropramen.

Točené Staropramen Nealko uvedla společnost Pivovary Staropramen na trh v červnu loňského roku. Staropramen se pro zařazení točeného nealko piva do svého portfolia rozhodl kvůli enormnímu nárůstu poptávky po tomto produktu. Stejně jako u alkoholického piva totiž Češi v restauracích preferují i nealkoholické pivo raději točené, které čepováním získá správnou teplotu a říz. V O2 areně byla doposud standardně k dispozici balená verze nealkoholického piva. „Jsme rádi, že víkendová premiéra točeného Staropramenu Nealko v O2 areně proběhla dle očekávání dobře. Nyní bude záležet na požadavku pořadatele každé akce, zda preferuje alko či nealko verzi točeného Staropramenu,“ říká Petr Kovařík.

Zdroj: Marketingové noviny

Restaurace hotelu Záložna v centru Litovle by se již brzy měla změnit na příjemné místo s dobrým jídlem a pitím. Několikamilionová oprava restauračních prostor se chýlí ke konci, město už vypsalo výběrové řízení na dlouhodobého nájemce.

„Zastupitelstvo odsouhlasilo pokračování opravy restaurační části hotelu Záložna. Koncem dubna by mělo být hotovo,“ uvedl místostarosta Litovle Petr Šrůtek.

Město vypsalo výběrové řízení na budoucího nájemce restaurace a otevřít by ji chtělo do 11. června letošního roku. Tehdy se totiž ve městě konají tradiční Hanácké Benátky.

„Nevíme jestli se nám to podaří. Záleží na tom, jestli budeme mít nájemce. Oslovíme i ředitele Litovelského pivovaru. Myslíme si, že by mohl mít na náměstí vlajkovou loď. Když tam partnera neseženeme, obrátíme se jinam,“ pokračoval místostarosta.

Litovelští obyvatelé by novou restauraci v centru města uvítali, už několik let tam totiž chybí.

„Původní restaurace na Záložně byla hodně navštěvovaná, teď to strašně dlouho leží ladem. V centru nic není, okolo jsou jen zakouřené hospůdky,“ řekla Adriana Sienelová z Litovle.

Restaurační zařízení na Záložně bylo naposledy otevřené před šesti lety, pak je zavřeli hygienici. V budově je také kulturní část se sály a hotelová část, která sice krátkou dobu fungovala jako ubytovna, dnes je ale opět zavřená.

„Celou budovu jsme odkanalizovali a další etapa teď je restaurační část za zhruba šestnáct milionů korun,“ vysvětlil místostarosta.

„Projekt na celkovou rekonstrukci budovy z roku 2000, asi za osmdesát milionů, jsme předělali. Budeme jednat s novým nájemcem o hotelové části, třeba by se nám ji společnou investicí podařilo dát do provozu,“ podotkl.

Zároveň vysvětlil, že město na rekonstrukci restaurace a hotelu nemůže získat žádné dotace. Mohl by ji dostat podnikatel, ale najít někoho, kdo by si budovu pronajal a restauraci opravil, se nepodařilo.

„Takže do restaurace jde město samo z vlastních peněz. Budoucí nájemce by mohl sehnat peníze na hotelovou část,“ dodal Šrůtek.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová | Foto: Radovan Vašíček

Španělští vědci potvrdili názor většiny pivařů: pití piva je zdravé, ovšem je třeba dodat zásadní ALE…

Ideálním množstvím je maximálně jeden půllitr denně!

Španělé se zabývali i středomořským jídelníčkem a rizikem kardiovaskulárních chorob. Přišli na velmi povzbudivé výsledky. Průzkumu se zúčastnilo 1249 mužů a žen ve věku kolem 57 let. Ti, kteří své oblíbené středomořské pokrmy zapili půllitrem zlatitého moku, dokonce o několik kilo zhubli!

Pivo má úplně stejné blahodárné účinky na lidské zdraví jako umírněné množství vína. Obsahuje folikové kyseliny, vitaminy, železo, vápník – všechny tyto látky chrání srdce. U pravidelného pijana piva, který to s pitím nepřehání, je snížené riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku. A co je důležité – má i méně tělesného tuku!

Pivo je sice energeticky vydatné, ale pokud zůstanete u jednoho půllitru, zkonzumujete 200 kalorií. To je stejně jako kdybyste vypili šálek café latté či plnotučného mléka. Pro ženy je doporučené množství piva nižší, ideální je 0,3 litru.

Zdroj: AHA online.cz