V sobotu 11. září proběhla v areálu Budějovického Budvaru, n.p. oslava 115. výročí založení pivovaru. V rámci Dne v Budvaru prošlo areálem pivovaru během celého dne okolo 12 000 lidí, tedy více než při loňských oslavách. Hosté vypili během Dne v Budvaru 216 sudů piva (108 hektolitrů). Velký zájem vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva Budweiser Budvar. Při 40 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 1980 návštěvníků. Dalších 1032 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Program Dne v Budvaru probíhal na 3 hudebních scénách a během dne se postupně vystřídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní scény. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes swing po pop a rock,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil. Areál pivovaru byl prakticky po celý den zaplněn a lidé se většinou velmi dobře bavili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k nám v sobotu přišli, a také desítkám našich zaměstnanců, kteří se na organizaci celé oslavy podíleli,“ dodává Samec.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 115 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes dosahuj roční produkce asi 1,3 milionu hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do téměř 60 zemí. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Založení Budějovického Budvaru

V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, neměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Za datum založení Budějovického Budvaru, respektive Českého akciového pivovaru je považován 15. duben 1895. Tehdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Dalším významným datem je 7. říjen 1895, kdy byla uvařena první oficiální várka piva. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Tradiční české pivo Gambrinus se stává partnerem sportovního klubu Horácká Slavia Třebíč. Smlouvu svými podpisy slavnostně stvrdili zástupci obou stran, za Plzeňský Prazdroj manažer obchodně distribučního centra v Jihlavě Martin Hebnar a za Slavii Třebíč předseda klubu Dr. Daneš Burket. Smlouva s roční opcí platí do roku 2013 a Gambrinus se stává hlavním sponzorem třebíčského hokejového klubu.

Pivo Gambrinus se bude čepovat přímo na stadionu a logo Gambrinus ponesou hokejisté na svých přilbách. Záměr, který sponzoringem třebíčského hokeje sleduje dosud především „fotbalová“ značka Gambrinus, vysvětluje vedoucí Jihlavského ODC Martin Hebnar: „Mezi zdejšími hokejovými příznivci je hodně těch, pro něž je značka Gambrinus první volbou. Proto jsme chtěli, aby tito fanoušci dostali svoje oblíbené pivo přímo na stadionu. Zároveň je to šance podpořit zdejší hokejový klub.“

Kromě čepování piva Gambrinus na stadionu a loga Gambrinus na hokejové výstroji se tato značka objeví i na mantinelech a ochozech. Přestávky zápasů budou vyplněny její speciální zvukovou upoutávkou a fanoušci se při nich budou moci zúčastnit atraktivních soutěží o ceny Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Čtyři trasy pro pěší a dvě pro cyklisty byly o víkendu připraveny pro účastníky již třetího ročníku cykloturistické akce Okolo Železné Rudy.

"S návštěvností letošního ročníku jsme moc spokojeni. Snažili jsme se připravit trasy pro všechny, zdatné i méně zdatnější turisty včetně rodin s dětmi a určitě se nám to vyplatilo,“ říká organizátor akce Milan Sklenář. Tato turistická akce lákala turisty i návštěvníky Železné Rudy i během odpoledne, jelikož na pěší zóně byl připravem bohatý doprovodný program, kde svoji činnost předvedli zástupci Červeného kříže, hasiči i Horská služba a další. „Přijeli jsme z Plzně, Železnorudsko máme moc rádi, a tak jsme vyrazili i s kočárkem s našimi dvojčaty na 6,5km trasu. Moc se nám tu líbilo a určitě přijedeme zase,“ prozradili Deníku manželé Dušan a Eva Kolaříkovi.

Pivobraní a vinobraní

Čtyři druhy železnorudského piva a osm druhů značkového moravského vína z Valtic mohli o víkendu ochutnat návštěvníci již třetího ročníku železnorudského pivobraní a vinobraní, které obsadilo pěší zónu v centru Železné Rudy. „Letošnímu ročníku, ze kterého se pomalu stává tradice, konečně přálo počasí. Ke konzumaci piva, vína i burčáku vyhrávaly v pátek i v sobotu kapely, a tak jsme si to všichni náramně užili,“ říká za organizátory akce František Strnad starší. Akce se líbila, což potvrdily i turistky z Klatovska Božena Lišková a Marie Homolková. "Byla tu dobrá atmosféra, ochutnaly jsme růžové víno a domů si vezeme i lahve burčáku,“ dodaly.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Kuks na Trutnovsku zažije v neděli demonstraci za zachování místní hospody U Prďoly. Její příznivci se už delší dobu houfují na internetové sociální síti. Nelíbí se jim záměr společnosti Revitalizace Kuks vystavět místo oblíbeného, i když trochu v čase zastaveného hostince, moderní zařízení.

V lokále mohou zájemci podepsat petici proti tomuto záměru

"Jezdím s rodiči na Kuks celý život a máme tradici, že do Prďoly míříme každého 25. prosince. Rodiče se dobře s hostinským znají. Když jsme se dozvěděli, že by hospoda měla skončit, tak jsme si řekli, že tohle tedy ne," říká dvacetiletá Barbora Bočková, která s přáteli založila skupinu na Facebooku a organizuje demonstraci.

Petici přímo v hostinci U Prďoly už podepsalo na čtyři sta padesát lidí. Asi dvě stě nespokojenců už také organizátorům přislíbilo, že se demonstrace zúčastní.

Organizátoři jdou i za starostou

V pondělí vyrazí příznivci hospody za starostou Kuksu. Jiří Beran vložil dvě budovy, mezi nimi i obecní hostinec, jako podíl do společnosti, která chce oživit Kuks, tedy jeho východní břeh.

Společnost Revitalizace Kuks chce získat z evropských peněz dotaci na různé projekty. Jedním z nich je také přeměna starého hostince na moderní centrum pro různé akce, které bude mít přednáškový sál i občerstvovací zařízení.

Starosta v létě řekl, že místo dnešního hostince U Prďoly by rád viděl v budoucím "zrevitalizovaném" Kuksu spíš jiný druh občerstvení.

Exkluzivní rozhovor s Prďolou visí na webu

Zastánci hospody natočili patnáctiminutový rozhovor, který umístili pod názvem Exkluzivní rozhovor s legendárním Prďolou na videoserver YouTube. V něm se k záměru obecního úřadu vyjadřuje právě hostinský Jaroslav Vohradník, který hospodu U Prďoly převzal v 70. letech minulého století jako zaměstnanec Jednoty.

Zasloužil se postupně o to, že se do něj řada lidí ráda vrací. Dnes už obecní hostinec U Prďoly se dokonce v anketě, za čím lidé jezdí na Kuks nejraději, umístil na stejném místě jako barokní sochy Matyáše Brauna.

Na druhou stranu starosta Beran argumentuje, že nájemce nechce spolupracovat na změnách lokálu, do kterého přitom obec investuje.

"Už od 70. let si v ní pan Vohradník drží svou úroveň. Pro někoho možná bohudík, pro někoho možná bohužel," řekl nedávno Beran.

Společnost: Nechceme Kuks připravit o hospůdku. Ale...

Ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks Jiří Skalický tvrdí, že společnost rozhodně nehodlá obec připravit o hospůdku s atmosférou.

"Pokud však chce získat na rekonstrukci bývalého lázeňského domu evropské peníze - což je pro obec jediná šance jak resuscitovat notně zchátralý objekt - pak musí respektovat "nekomerční" pravidla. V praxi to znamená, že zázemí pro stravování bude tvořit jen patnáct procent celé plochy opraveného objektu," říká Jiří Skalický.

Starosta Kuksu Jiří Beran sdělil, že budova hostince dnes patří obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks.

"Projekt přemění budovu, v níž je sál i další prostory, na multifunkční zařízení, informační středisko a přednáškový sál. Součástí tedy nebude obecní hospoda, ale určitě se tam zachová jednoduché občerstvení," řekl starosta Kuksu.

"Určitě to nemůže fungovat jako klasická hospoda, a to minimálně po dobu pěti let, kdy je třeba v případě získání dotace z evropských peněz garantovat dodržení podmínek projektu," dodal.

Na provozovatele nového občerstvení bude Kuks vypisovat výběrové řízení. Nájemce Jaroslav Vohradník před časem uvedl, že nechce do výběrového řízení jít a že na konci roku končí.

"Myslím, že už je stejně rozhodnuto a že bych hospodu stejně nezískal. A pokud obec vyhlašuje, kolik tady investovala, tak to je její hospoda a hlavně už má investice dvakrát zpátky," dodal.

Demonstrace za Prďolu

Demonstrace se koná 19. září od 13:30. Účastníci s transparenty chtějí projít obcí, průvod by měl skončit právě v hostinci U Prďoly. "Tam mohou účastníci podepsat petici a dát si pivo," říká další z organizátorů demonstrace Petr Misík.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Americký pivovar MillerCoors z Trentonu v Ohiu, s ročním výstavem téměř 15,9 milionů hl piva, v závodě s deseti balicími linkami a 560 zaměstnanci, se rozhodl méně zatěžovat životní prostředí.

Ve své Zprávě o trvale udržitelném rozvoji představuje řadu ekologických cílů pro pětileté období. Do roku 2015 by pivovar chtěl zvládnout tyto úkoly:

Voda: Využití vody v poměru k vyrobenému pivu 3,5:1,0, tj. 15% snížení oproti stávajícímu stavu 4,11:1,0.

Energie: Použití 12,8 MJ na vyrobený hektolitr, opět 15% snížení z dnešních 14,7 MJ/hl.

Obaly: Snížení maloobchodních prodejních obalů o 2 %. Což je třetí snahou společnosti, kdy se ve vedení třinácti skladových jednotek má brát v úvahu i balení pivovarských surovin od dodavatelů a distribuce obalů. Bylo vypočteno, že se u baleného výrobku podílí obaly na uhlíkové stopě z 21-44 %.

Odpad: Snížení sládkovaného odpadu o 15 %. V roce 2009 pivovar MillerCoors opakovaně používal nebo recykloval více než 99 % pivovarských odpadů, včetně mláta a kvasnic, dřeva, hliníku, odpadního skla a střepů, kovů, plastů a kartonů.

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zaměstanci pivovaru reagují na článek Romana Novotného z Pardubic.

Před několika týdny byl ve Svitavském deníku v rubrice Z redakční pošty zveřejněn dopis Romana Novotného z Pardubic.

Domnívám se, že by se slušelo, abychom se jakožto zaměstnanci poličského pivovaru k tomuto vyjádřili. Pan Novotný na základě návštěvy jedné místní restaurace, kde si nechal natočit pivo do přinesených PET lahví a kde nebyl spokojený s jejich plněním, obsluhou a návštěvníkem, usoudil, že již nikdy nebude pít poličské pivo.

Co jej k tomuto přesvědčení přimělo, ba co více, co jej přimělo k tomu, aby místo stížnosti adresovanou na pivovar, napsal rovnou do redakce regionálních novin? Dle pana Novotného si pivovar, který dovolí, aby s jeho pivem „kdokoliv“ špatně nakládal, nezaslouží nic jiného než veřejnou potupu a doživotní ignoraci jeho výrobků.

Nechtěl bych se vracet k nepodstatným detailům, ale nedá mi, abych se nezastavil nad jednou vsuvkou zcela mimo téma. Nechápu, proč se několikrát opřel o invalidu, ba jej dokonce ve svém článku zesměšňoval.

Pan Novotný nám podsouvá názor, že nejlepší přinesené pivo je to, které vám výčepní natočí přímo do láhve. Není tomu tak. Nejlepší je si v restauraci nechat natočit pivo do skla a tam je konzumovat. Pokud je chci vypít doma, pak není nad správně vychlazeného lahváče z chladničky. Odborníci a znalci ví, že pokud se do láhve (jedno zda skleněná, nebo PET) má přemístit pivo, pak je nutné v láhvi vytvořit protitlak a zabránit tím pěnění piva a tím i zamezit snížení řízu. To nelze v restauraci, ale jen na uzpůsobeném zařízení. Takové je například i u nás v pivovaru na plnění do pětilitrových párty soudků.

Pokud tedy požadoval pivo natočené, mohl si dojít do pivovaru pro deset kousků. Pokud chtěl doma pít poličské pivo v dobré kondici, měl si koupit v kterémkoli místním obchodě lahvové pivo. To je i doporučení nejen pro pana Novotného, ale i pro ostatní. Nežádejte natočení piva v hospodě do PET. Chuti piva tím nijak neprospějete. Pivo bude mít menší říz, zoxiduje a může i zvětrat. Chcete-li mít doma točené, pak v non-stop prodeji na našem pivovaru si můžete do donesených, nebo u nás koupených soudků nechat natočit na soutěžích a u zákazníků mnohokrát oceněnou 11% Otakárka. Non-stop prodej zajišťujeme 24 hodin denně 365 dnů v roce a v přestupný rok dokonce 366 dnů.

Dvě malé doušky závěrem. Ve zmiňované restauraci jsem vždy dostal chutné pivo natočené do skla a točila mi je sympatická paní.

Pokud bychom každý z nás měli z jednoho negativního zážitku v pohostinství ignorovat značku tam čepovanou, pak zaniknou všechny pivovary a z nás se z donucení stanou abstinenti.

S přáním hezkých zážitků za kolektiv zaměstnanců poličského pivovaru sepsal Roman Holoubek

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Roman Holoubek

Rozlehlé prostory pivovaru v Kostelci se v sobotu od rána začaly plnit stovkami zájemců o tradiční pivovarnickou akci, odedávna zvanou vykulení.

V každém pivovaře museli bednáři jednou za rok vykulit sudy ze sklepů, zkontrolovat je, opravit a některé z nich znovu vysmolit. Mnohá stará řemesla jsou dnes vlastně neznámá, bednáři mezi ně jistě patří, a tak se kostelečtí pivovarníci každý rok některá z nich snaží ukázat a přiblížit. Letos své umění kromě bednářů ukázali kováři, barokní zedníci, a mnozí další, přijelo více než dvacet historických automobilů.

Zájemce o nové exponáty Pivovarského muzea i ty, kteří si chtěli prohlédnout běžně nepřístupné prostory letos celý den prováděly formou netradičního divadelního představení děti z místní Základní školy. Herečky a herci divadelního souboru Zvoneček pod vedením Romany Malkovské názorně doprovodili výklad někdejšího zaměstnance pivovaru Míly Kopeckého o technologii výroby a všem ostatním okolo piva i pivovaru, návštěvníky poněkud vydělilo pivovarské strašidlo Pumpaluch.

„Vykulení bývalo součást dění v každém pivovaru. Šlo vlastně o údržbu a u nás jsme z něho udělali něco jako společenskou událost pro celou rodinu. Snažíme se zaujmout děti i dospělé, nabídnou co nejvíce druhů piv z malých pivovarů - čepujeme jich dnes čtyřicet šest, netradiční občerstvení i kulturní programy,“ říká spolumajitel pivovaru Milan Starec.

„Letos se konečně podařilo připravit i malou ukázkovou várku místního piva, vaříme i podle středověké receptury pivo, které se jmenovalo Sahti,“ doplňuje druhý z majitelů Tomáš Vododchodský.

Várce Černokosteleckého piva se věnoval přední pivovarnický odborník Vladimír Černohorský, při práci vycházel z klasických českých receptur.

„Myslím, že můžeme říci, že zájemci budou moci ochutnat poctivý místní nápoj. Každý sládek má sice svoje postupy a recepty, dnes se držím toho, kterému se říká dvourmutový, používám klasickou recepturu v nové technologii. Stejně jako majitelé pivovaru věřím, že časem bude přesně taková výroba převedena do většího zařízení a Kostelec začne vařit další z místních piv, chuťově odlišných od těch které vaří v mamutích velkovýrobách,“ vysvětli Vladimír Černohorský.

Celý den bylo k vidění mnoho kulturních programů, představil se soubor Kosáček, Big band Josefa Pavlíčka, mažoretky, k vidění byl rychlomalíř, dražba děl regionálních umělců v podvečer vystoupil všemi očekávaný Daniel Hůlka.¨

Součástí vykulení byla i oslava pátého výročí vzniku Místní akční skupiny Podlipansko.

„Jde vlastně o sdružení zástupců firem, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj určitého území. V současné době je na území celého Česka přes 150 MAS, přičemž každá z nich má svou vlastní, specifickou, rozvojovou strategii. Jejich aktivita je financována z Programu obnovy venkova a hlavním cílem práce pomoci subjektům z veřejného i soukromého sektoru získat různé dostupné dotace,“ seznámila s Místní akční skupinou ředitelka Podlipanska Markéta Pošíková.

Akční skupina je i garantem udělování certifikátu Polabí- regionální produkt. K předchozím držitelům se na Vyklulení připojili Ivana Vondráčková s výrobou svíček,vinařství Bettiny Lobkowitzové, malířka obrazů s léčivou energií Helena Karavainová a Maso Třebovle.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Olivětíně po letech chátrání prokoukl díky nájemníkům. Na vzkříšení dávné slávy však možná čeká marně.

Kdo se zatoulá po uhrančivém Broumovsku až do broumovské části Olivětín, může stanout u velké budovy před pivovarem, nad jejímž vchodem ční malovaný nápis Pivovarská hospoda.

Působí neutěšeně, opadává z ní omítka. Stále však připomíná, že bývala kdysi honosnou a velmi vyhledávanou. Vždyť se také jmenovala Klášterní restaurace. Tehdy se v jejím sále v prvním patře tančilo a dole ve výčepu roztáčeli výplaty pivovarští bednáři, vozkové i sládek. Za restaurací v parku rostly mocné stromy, lidé tam odpočívali v romantickém altánu.

Až do poloviny minulého století, kdy pivovar v Olivětíně provozovalo broumovské benediktinské opatství a kdy Broumov patřil k bohatým sudetským městům. Po nástupu komunismu o pivovar i hospodu opatství přišlo. Dnes podnik patří opatství znovu, to však nemá na jeho opravu.

Přesto hospoda i dnes stojí před pivovarem navzdory svému "potrhanému kabátu" pyšně. Nynější nájemníci se loni pustili do rekonstrukce lokálu a ten je dnes příjemnou hospůdkou s kulečníkem a salonkem. A řada obyvatel Broumova i Olivětína do ní stále ráda chodí.

Z přeplněné kaple rovnou na pivo s ostrostřelci

Dějiny bývalé klášterní restaurace sepsal historik Muzea Broumovska Karel Franze. Ten uvádí, že honosná budova nahradila starší již nevyhovující starou hospodu. Novou nechal při cestě před klášterním pivovarem postavit roku 1877 opat Johann Nepomuk Rotter.

"Olivětín v té době zažíval vrcholnou fázi svého průmyslového rozvoje, takže stavba honosné restaurace byla dobře promyšleným obchodním tahem,“ říká Franze. Restaurace nouzí o hosty netrpěla. „Pivo přímo od zdroje tam muselo mít vždy vynikající kvalitu. Kromě štamgastů se restaurace stala i oblíbeným cílem nedělních vycházek zejména obyvatel Broumova. Mezi nimi nechyběli často ani sami členové benediktinského řádu," popisuje historik.

Zvláště silný provoz zaznamenával lokál po církevních pobožnostech, mariánských, růžencových slavnostech a dalších svátcích. Ty se odehrávaly v kapli, která dodnes stojí v těsném sousedství restaurace.

"Asi nejznámější a nejoblíbenější byla hubertská mše. Bývala navštěvovaná tak, že většina věřících pro nedostatek místa musela stát na prostranství před kaplí. Slavnostní lesk této bohoslužbě dodávala účast broumovských ostrostřelců a selských jezdců. Ti všichni se pak svorně sešli v klášterní restauraci," líčí Franze.

Bály a střelby, ale i věhlas hostinského zvaného Hitler

Právě ve velkém sále se odehrával Hubertský bál. "Bály a další akce zde prý pro své zaměstnance pořádala i textilní firma Schroll, a to přesto, že měla vlastní restauraci. Ta stávala nedaleko před areálem olivětínské tkalcovny. Sloužila však také jako závodní jídelna. Sál pivovarské restaurace poskytoval pro bály přeci jen honosnější kulisu," míní historik.

Sál klášterní restaurace se ve 30. letech zalíbil i československému vojsku, jehož jednotky pravidelně zajížděly do Olivětína ke cvičným střelbám. Odbývaly se v nedalekém malém kamenolomu pod heřmánkovickou cihelnou. "V restauračním sále si pak vojáci vždy zřizovali bivak," říká Franze.

V archivech našel, že posledním předválečným nájemcem pivovarské restaurace byl Ernst Klinke. Toho nikdo z dnešních obyvatel nepamatuje. I kvůli tomu, že většina původních obyvatel Broumova musela v roce 1945 opustit své domovy. Ti, co přišli osídlovat pohraničí, si naopak dodnes pamatují hostinského, který provozoval restauraci v 50. letech. Říkali mu Hitler.

Pamatuje si na něj i Milan Brutovský, který si pivo v dnešní Pivovarské hospodě dal poprvé v roce 1957. To mu bylo šestnáct let. A od té doby tam chodí pořád. Na pivo a kulečník. Říkává, že lepší hospodu v životě neznal.

"Už když jsem tam poprvé přišel, tak tam dělal hospodského Hitler. Tedy nějaký Ota Daněk. Ten přišel z Ostravy, měl šest dětí, některé se vrátily do Ostravy, některé tady zůstaly. No a ten pan Daněk měl podobný knírek jako Hitler, vlasy nosil taky podobně. Od té doby se tady pořád říká U Hitlera," vypráví štamgast.

Vzpomíná, že nejlépe se v restauraci vařilo právě za pana Daňka. "Měl každý den šest jídel, vařil denně tak šedesát porcí. Nejdražší byla roštěná za šest korun, pivo bylo za korunu čtyřicet. Za deset korun jste se najedl i napil," vzpomíná.

Nejvěrnější štamgast o největší rvačce v lokále

V 60. letech zažil sál takzvané čaje, tedy nedělní taneční zábavy pro mladé, které začínaly v 17 hodin. Pamatuje si na zahradu a park, na němž rostly veliké kaštany a lípy.

"Někdy v 60. letech dostal restauraci broumovský podnik VEBA, který se chystal přeměnit budovu na kulturní dům a rozšířit ho právě do míst, kde byla zahrada a altán. Projekt měl stát tři sta tisíc. Proto vykáceli všechny ohromné stromy. Jenomže nic nepostavili, ale stromy byly pryč," pokračuje Brutovský.

Ten zažil v hospodě také největší rvačku, kdy se místní chlapi chytli se slovenskými dřevorubci.

"Na to nezapomenu. Do hospody přišli dva mladí kluci, Slováci. Káceli tady v lesích stromy. Přišli na kulečník, ale to se nelíbilo místním, a tak proti nim jeden vystartoval. A ten Slovák hned křáp, křáp. A chlapi na ně. Vyběhli z lokálu a byli v sobě. Vylítl i zdejší Slovák Jura Johan a starý Klusáček. Ten křičel: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! A za chvíli přiběhl a měl zuby venku!" líčí muž pobaveně.

"Jeden od nás se vrátil i s frňákem na stranu a umýval se v hospodském dřezu, kde se myjí půllitry. Ale jinak to byla docela klidná hospoda."

Vzpomíná, že do restaurace chodil kdekdo, od běžných zaměstnanců podniků po ředitele či předsedu ROH. "Jó, to byly doby. Tehdy se olivětínské pivo točilo po celém Broumovsku, plzeňské bylo jen v hotelu," povzdechne si nejvěrnější štamgast.

Po silvestru zavřeli a proměnili hospodu v klenot

Dnes tu čepuje pivo Vlasta Martinová, jejíž muž má hospodu pronajatu. Žena stojí za nálevním pultem už osm let, její muž jí střídá dva dny v týdnu. Časem začalo Vlastě Martinové vadit, že podnik uvnitř vypadá skoro jako zvenčí, tedy sešle.

A tak po oslavě Silvestra 2008 s manželem hospodu na tři týdny zavřeli, aby dali lokálu zcela novou fazonu. Nechali ho vymalovat, obložit, vystavěli nový pult, vyměnili židle a instalovali plazmu. Pomohli jim známí, některé řemeslníky našla mezi stálými hosty. Jiní chodili kolem rozestavěného lokálu nešťastní. Ale výsledek stál za to. Hospoda dnes působí velmi útulně a příjemně.

"Jenom tu je ještě málo poliček. Mám velkou sbírku pivních sklenic, ale už na ně nemám místo. A nikdo tady police neumí," rozhlíží se žena po lokále. Pivovarská hospoda dnes čeká na zázrak. Majitelé, tedy představitelé broumovského kláštera, sice opravili střechu, kterou zatékalo, ale na větší opravy nemají.

"Okna jsme zasklili na své náklady, aby se po celém baráku neproháněl průvan. Aby z toho jednou nebyla opravdu zbořenina," krčí rameny Martinová.

Narozeniny se slavily se striptérkou

Svou hospodu má ráda. Hlavně lidi, kteří do ní chodí. "Někdy už mi připadají jako malá rodina. Když má někdo narozeniny, slavíme to tady," říká.

A pak vzpomene na narozeniny tří stálých hostů asi před třemi lety. Všichni se na ně složili, ale dlouho zvažovali, co jim dát. "A pak mě napadlo, že jim pozveme striptérku. Jen tak jsem to plácla, ale všichni se toho chytli," líčí Vlasta Martinová.

Sama tehdy vyhledala agenturu v Novém Městě nad Metují a stalo se - do hospody v určený den přijela striptérka. Hospoda byla plná, na kulečníku stál dort. "Posadili jsme oslavence doprostřed a řekli jsme jim, že dostanou dárek. Mysleli, že tak nanejvýš nějakou flašku, ale přišla striptérka. Odhodila kůži a rozbalila to. To bylo!" směje se paní Vlasta.

Největší legraci si užili s prostředním oslavencem. "Ten tady měl sedmdesátiletou maminku a my jsme se báli, jestli to je pro ni vhodné. Ale když mu striptérka postříkala šlehačkou kalhoty, maminka volala: To nevadí, Milane, já to pak vyperu!" propuká znovu v smích vypravěčka.

Nejstarší z oslavenců se prý do striptérky zakoukal a hodně dlouho v hospodě snil, jak by si ji rád vzal domů. Že by se o ni dobře staral. "Moc se mu líbila," usmívá se hostinská.

Ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek vidí, v jakém je Pivovarská hospoda neutěšeném stavu, každý den, ale nekoupil by ji, přestože mu ji opatství nabízelo za slušnou cenu. "Především na její obnovu dnes nikdo nemá a asi ani nedá. Trochu jsme to počítali a její obnova by stála možná dvacet milionů," říká ředitel.

Jeho žena má v kanceláři dobový obraz zachycující olivětínský pivovar na počátku 20. století. Klášterní restaurace s altánem, parkem a koňskými povozy na něm připomíná zámek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Milovníci pěnivého moku zamířili v sobotu 11. září po desáté hodině do Nošovic. Důvodem byla tradiční akce Radegast den.

Zdejší pivovar navíc slavil čtyřicáté výročí, takže si dal na bohatém programu záležet. Pro pivaře například uvařil nefiltrovaný ležák Radegast. K zábavě vybízely čtyři scény. Dvě z nich nabídly hudební program. Na dalších dvou scénách se soutěžilo.

Ke kulatým narozeninám si pivovar otevřel úplně nové návštěvnické centrum, které se veřejnosti oficiálně otevřelo právě na Radegast dni.

Zájemci se mohli vydat i na exkurzi, kde se mohli blíže seznámit s výrobou. Podtitulem akce, kterou každoročně navštěvuje až dvacet tisíc lidí, byl Radegast kmen. Jeho členové, kterých bylo opravdu hodně, neboť pivo Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě, si mohli kromě své značky užívat i vystoupení populárních kapel Buty, Mňága a Žďorp – či zpěvačku Věru Špinarovou. Pořadatelé tento výběr provedli záměrně, protože účinkující mají úzkou vazbu k regionu.

Na oslavy do Nošovic se lidé mohli kromě vlastních aut, které občas zablokovaly průjezd obcí, dopravit také autobusy a vlaky. Již tradičně byla vypravena i parní lokomotiva, která měla zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Pivní slavnosti si užívaly všechny věkové kategorie.

„Vůbec jsem nevěděla, že tu chodí tolik lidí, protože jsem tu poprvé. Dvouletý syn Honzík byl hlavně nadšený z historického vláčku, já zase ze skvělého výkonu zpěvačky Věry Špinarové,“ prozradila během akce Lucie Stoklásková z Horních Tošanovic. Naopak pravidelným návštěvníkem byl dvacetiletý Michal Kavka z Horních Domaslavic.

„Chodím tady opravdu každý rok. Ještě si pamatuji, jak před pěti lety prodávali desetistupňové pivo za deset a dvanáctistupňové za dvanáct korun. Dnes jsem si u obou musel připlatit, což mě trochu zklamalo. Mohlo být levnější. Přesto se ale dobře bavím,“ usmíval se Michal Kavka s vychlazeným půllitrem v ruce. „Na těchto slavnostech jsme spolu už popáté. Chodíme zde především kvůli skvělé atmosféře,“ řekly jednohlasně kamarádky Iva Sušilová a Michaela Slaninová z Frýdku-Místku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař

Ve Varnsdorfu se pomalu probouzí k životu pivovarnický klenot a ikona české pivovarské vědy, varna Pokusného a vývojového střediska Braník. PVS Braník bylo založeno v roce 1950 proslulým zakladatelem známého pivovarského rodu a výrazným představitelem české pivovarské vědy Ing. Františkem Hlaváčkem.

Od počátku byl jeho součástí i poloprovozní pivovar s dvounádobovou varnou o kapacitě 12 hl vyrážené mladiny. Z klasického pivovarského materiálu – mědi, ji tehdy vyrobili v Hradecko Královské Škodovce, pozdějších ZVU Hradec Králové. Koncem šedesátých let byla varna doplněna o novou mladinovou pánev a stará mladinovka se přeměnila v rmutový kotlík. Kapacita tím vzrostla na 15 hl vyrážené mladiny. V této podobě varna přetrvala až do uzavření PVS v roce 2003.

Poté ji zakoupila společnost „Dej Bůh štěstí, s.r.o.“ sídlící v pivovaru Kostelec nad Černými lesy, která ji hodlala využít do budovaného živého muzea pivovarnictví. Změna plánů využívající pro muzeum původní varnu pivovaru Kostelec však odsunula varnu PVS na druhou kolej. A tak ji v roce 2009 získává malý ambiciózní pivovar Kocour Varnsdorf a staví na ní svůj záměr zvýšení kapacity výroby piva a vybudování pivovarské restaurace.

Po důkladné repasi, modernizaci a usazení do nové dispozice se varna stává skutečným klenotem a základním pilířem nově budovaného komplexu pivovar, restaurace, sportovní a obchodní centrum pivovar KOCOUR Varnsdorf. Repase byla nejenom důkladná, ale i složitá a nákladná neboť stará řemesla mizí neskutečně rychlým tempem a dokonale snýtovat a utěsnit měděné duplikátory nádob už dokáže pouze jeden mědikovec v Česku.

Vše se podařilo a tak teď září ve středu pivovarské restaurace krásně nablýskaná sestava tří nádob, baculatý rmutový kotlík, scezovací káď s překrásnou scezovací baterií a důstojná mladinová pánev, která je základem expanze ambiciózního pivovaru KOCOUR až na budoucích 5 000 hl piva za rok.

Po celý svůj pivovarský život varna sloužila pivovarské vědě. Ověřovaly se na ní nové technologické postupy, hledaly pivovarské suroviny a zkoušely nové druhy piva. Je proto určitým pokračováním tohoto trendu, že bude sloužit v pivovaru, jež si vzal za cíl, vedle vysoce kvalitní české klasiky, přivést do českých zemí netradiční typy piva.

Tedy netradiční v Čechách, protože německá pšeničná piva, britské Ale, Stout a Porter, americké varianty pivních stylů jakož i belgické Abey či Saison jsou ve světě známé a populární. Nezbývá tedy než jí popřát do dalších let ono tradiční pivovarské „Dej Bůh štěstí!“

Zdroj: Pivovar Kocour.cz

Vzácnou návštěvu pohostí v sobotu 11. září Královský pivovar Krušovice. V rámci víkendového srazu přijedou v sobotu v poledne do krušovického pivovaru příznivci a majitelé legendárního automobilu Volkswagen Brouk. Zde pro ně bude připraven speciální program.

"Jeho součástí bude prohlídka pivovaru s odborným výkladem, poté bude následovat pohoštění a samozřejmě degustace krušovických piv pro nepilotující účastníky srazu, která se bude konat v místní staré sladovně. Pro řidiče bude připraveno čepované nealkoholické pivo Fríí, plechovky piva Fríí dostanou i všechny posádky, které se účastní srazu," upřesňuje Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, do níž Královský pivovar Krušovice patří.

Pro automobily účastníků srazu je vyhrazeno speciální parkoviště u pivovaru a zájemci budou mít příležitost prohlédnout si z blízka řadu automobilových legend nejen značky Volkswagen. Zhruba ve 14 hodin vyrazí automobily na padesátikilometrovou soutěžní orientační jízdu po okolí, jejímž cílem bude nedaleké městečko Žerotín.

Návštěva příznivců oblíbeného automobilu VW Brouk v Královském pivovaru Krušovice je součástí již třetího ročníku podzimního uzavírání silnic, symbolického ukončení letní motoristické sezóny. Loňský ročník konaný v Samopších přivítal 20 posádek a 50 zájemců, letos pořadatelé očekávají, že se zúčastní nejméně 50 posádek, tedy 90 lidí.

"Letošní akci, pomyslně uzavírající letní sezónu, se organizátoři rozhodli věnovat poznání tradice a historie českého pivovarnictví, proto se v rámci víkendového srazu podívají nejen k nám do Královského pivovaru Krušovice, ale také například do Chmelařského muzea v Žatci. Tématu akce je přizpůsobena i orientační jízda, takže se všechny posádky mohou těšit nejen cestu romantickou přírodou v barvách babího léta, ale také výhledy na řadu chmelnic podél silnic," přibližuje program akce Kateřina Eliášová.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin.

Gipsy.cz., Lety mimo či Visací zámek. To jsou lákadla na velkou akci na Chebském hradě. Ta má připomenout 710. výročí první zmínky o chebském pivu.

„Roku 1300 se objevuje soupis majetku Albrechta Kornbuchlera a v něm i pivovar. Dále se pak můžeme dozvědět, že v Chebu bývalo tolik pivovarů, co kostelů. Co se zde uvařilo, to se zde i zkonzumovalo. Vařila se piva česká i německá, světlá i tmavá,“ vysvětlil Ondřej Strenk z Chebského pivovaru.

„Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin. V sobotu otevřeme už v 10 hodin a bohatý program nás provede opět do noci, kdy bude i ukončení Chebských hradních slavností 2010. V neděli tedy bude volné jen stanové městečko pro dospání únavy návštěvníků z daleka,“ informoval Strenk.

„Na své si přijdou hudební fajnšmekři při produkcích skvělých kapel, vyznavači pivních soutěží se můžou těšit, až budeme lámat oficiální Guinessovy rekordy v pivních disciplínách, pro občerstvení bude v nabídce škála specialit, zajímavé bude i tržiště nebo dětské atrakce v areálu hradu. Na hlavním nádvoří vyrostou pivní stanoviště,“ doplnil.

„Tak tedy, bavme se naplno, bavme se hezky a založme novou tradici událostí dobrého rozmaru, která bude mít své místo v každoročním sledu kulturních počinů v našem městě,“ zakončil.

„Kombinace Gipsy.cz a například Lety mimo je trochu zvláštní. Také mě trochu zaráží doba koncertu, která je až v půl jedenácté večer,“ poznamenal Cheban Zdeněk Mošna.

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová

Velký výběr z produkce menších moravských i českých pivovarů, kapely, divadlo i ukázky řemesel čekají v sobotu 11. září na všechny návštěvníky, kteří zamíří do olomoucké Korunní pevnůstky.

Areál bude od půl dvanácté dopoledne až do půlnoci patřit už třetímu ročníku akce nazvané Chmelovy dožínkê.

„Je to už tradice, dva ročníky byly ve Skanzenu v Příkazích, letos jsme se s Národním památkovým ústavem domluvili, že bychom ji přesunuli do centra města. Je dostupnější, může sem přijít víc lidí a pro nás je to velké plus. I proto, že v rámci této tradiční akce můžeme lidem pevnůstku přiblížit,“ řekla Markéta Záleská ze sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které postupně opravuje celý areál.

„Neměli jsme otevřeno celý rok a chtěli bychom návštěvníky v rámci komentovaných prohlídek které jsou v deset, dvanáct, čtrnáct a šestnáct hodin obeznámit s tím, co připravujeme do konce roku i na ten příští,“ uvedla.

Příchozí se kromě zlatavého moku z produkce malých pivovarů mohou těšit na scénické divadlo Přímá oklika a ochotnický soubor z Velké Bystřice.

Chuťové prožitky bude zpříjemňovat i hudba. Příchozí se mohou těšit například na kapelu Bratři Karamazovi, Frank Zappa Quartet či olomoucký Pražský výběr Tribute a Bujabézu.

Chybět nebudou ani koně, hry, střelnice, řemeslné dílny a další atrakce.

„Chystáme programy pro děti, jarmark či ukázky vojenské techniky,“ dodala Záleská.

Vstupné na akci je sto korun pro dospělé, studenti zaplatí o dvacet korun méně, děti mají vstup zdarma.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová

Jana Marešová, půvabná dívka, finalistka soutěže Miss Zlatého moku, nebude na Dočesnou v Žatci vzpomínat v dobrém.

Zatímco točila pivo pro náštěvníky ve stánku pivovaru Holba, který v soutěži zastupuje, kdosi se jí vloupal do zamčeného auta a ukradl jí kabelku s doklady, telefony a peněženkou, v níž bylo několik tisíc korun.

„Auto pivovaru stálo jen asi pět metrů za pípou, přesto se zloděj nebál vypáčit zámek a krást,“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. „Tato dívka přitom získala od návštěvníků Dočesné nejvíc SMS hlasů v doplňkové soutěži, ale to pro ni asi teď vyznívá dost trpce,“ dodal.

Případů krádeží během Dočesné bylo více. Ač policie před slavnostmi varovala, ať si lidé neberou větší částky peněz a dobře si hlídají věci, zloději našli své příležitosti.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Pivo teklo na slavnostech chmele proudem, některým pivovarům dokonce došlo.

Třiapadesátá Dočesná už je minulostí. Uklízí se, bilancuje. Desetitisíce návštěvníků strávilo na žateckém náměstí dva dny plné zábavy, pořadatelé už se pomalu zamýšlejí a začínají připravovat další ročník, s pořadovým číslem 54.

Desítky slavných i méně známých interpretů se vystřídaly v pátek a v sobotu v Žatci na třech scénách. V pátek znovu pořadatelé připravili „něco neobvyklého“, letos to byl narozeninový koncert skupiny Laura a její tygři, která na náměstí Svobody v čele s Ilonou Csákovou vzpomínala na pětadvacet let bohaté kariéry.

V sobotu pak prostor před hlavní scénou, ale vlastně i celé náměstí, zaplnili lidé, kteří si přišli na Dočesnou poslechnout Láďu Křížka, Mekyho Žbirku, Davida Kollera nebo Brutus. „Největší ohlas měl u diváků David Koller,“ hodnotí Karel Fiala z pořadatelského týmu Dočesné.

S návštěvností slavností je spokojenost. „Byla podobná jako každý rok, desetitisíce lidí se dobře bavily,“ pokračoval Fiala.

Přesné číslo není nikdo schopen prozradit, návštěvnost se ale vždy pohybuje mezi 30 a 50 tisíci lidí za dva dny. „Není vstupné, takže to nemáme přesně podle čeho vypočítat. Jsou to jen odhady, ale lidí bylo dost,“ vysvětlil Karel Fiala proč údaj chybí. Na Dočesnou dorazilo více než dvacet pivovarů z celé republiky i ze zahraničí. Pivaři mohli ochutnat kromě tradičních značek i různé speciály a silnější piva. Jedno z nich, osmnáctistupňový Strong, připravil speciálně na Dočesnou i Žatecký pivovar. Vyprázdněno bylo znovu celkem několik stovek sudů. „Dvěma pivovarům dokonce v sobotu v závěru Dočesné došlo pivo. Takže spotřeba letos asi také byla dobrá,“ usmívá se Fiala.

Kelímkový rekord nepadl

Žatec se během slavností chmele a piva pokusil znovu získat rekord v počtu nashromážděných kelímků do jednoho hada. Dočesná jej dlouhá léta držela, letos ji ale překonal festival Rock for People. Rekord nakonec v Žatci nepadl. „V rámci akce Čistý festival se podařilo vybrat zpět devět tisíc kelímků. Bohužel ale v sobotu vandalové stánek, kde se kelímky shromažďovaly, poškodili.“

Dočesná skončila před "pár" hodinami, další ročník, čtyřiapadesátý, už ale pomalu začíná ožívat. Příští rok by měl mít stejný koncept. „Zatím jsme ještě pořád unavení z toho letošního ročníku, ale pomalu začneme připravovat další rok. Nějaká jména už máme v hledáčku,“ říká tajemně Karel Fiala.

„Určitě ale chceme zachovat pátky, kdy představíme něco netradičního, jiného oproti jiným festivalům a akcím,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

Spoločnosť Heineken Slovensko otvorí v sobotu 18. septembra 2010 brány svojho pivovaru v Hurbanove pre širokú verejnosť. Prvý ročník podujatia Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 je určený pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť viac o tajomstve varenia piva, jeho histórii aj súčasnosti, a zároveň sa zabaviť s bohatým sprievodným programom pre celú rodinu.

Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 umožní milovníkom zlatistého moku vidieť na vlastné oči, ako sa vyrába ich obľúbený nápoj, no na podujatie sa môžu tešiť aj ich rodinní príslušníci. Na pódiu vystúpia okrem iných aj hudobné skupiny Kochanski band, No name a Gladiátor, pripravené je množstvo súťaží a ďalší program pre dospelých aj deti. "Na Deň otvorených dverí v našom pivovare sme sa rozhodli pripraviť skutočne pestrý program pre všetky vekové skupiny. Veríme, že na prvý ročník podujatia prijme pozvanie mnoho milovníkov zlatého moku," hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Pre dospelých pivo, pre deti klaun

Na Dni otvorených dverí samozrejme nebude chýbať prehliadka pivovaru s výkladom pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť zaujímavosti o varení piva. Milovníci zlatého moku si ho na podujatí zároveň budú môcť vychutnať za bezkonkurenčnú cenu. Deň otvorených dverí však nie je len pre dospelých, na svoje si prídu aj deti. Pre ne je pripravená detská aréna s klaunom a ďalšími atrakciami ako aj rôzne pódiové súťaže.

Vstup voľný

Vstup na celé podujatie, ktoré sa začína v pivovare spoločnosti Heineken Slovensko na Novozámockej ceste v Hurbanove v sobotu 18. septembra o 12.00 hod., je zdarma a na každého návštevníka zároveň čaká aj malý darček. Tešíme sa na spoločne príjemne strávenú sobotu v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku.

Zdroj: Spravy Pozri.sk

Celá Plzeň slaví vítězství v kandidatuře na Hlavní evropské město kultury pro rok 2015. K oslavě vítězství, které patří všem Plzeňanům, se rozhodl Plzeňský Prazdroj přispět plzeňskými pivy Pilsner Urquell a Gambrinus - každá značka rozdá 2015 půllitrů.

Gambrinus vyčepuje symbolických 2015 piv příznivcům fotbalové Viktorky Plzeň již tuto neděli před utkáním FC Viktoria Plzeň vs. MFK Ústí nad Labem. Brány stadionu budou otevřeny v 15.00 a fanoušci si budou moci při oslavě vítězství Plzně vychutnat nejen skvělé pivo Gambrinus, ale i kulturní program a grilované sele od společnosti Pernarecké uzeniny.

Na dalších 2015 půllitrů Pilsner Urquell se mohou Plzeňáci těšit při veřejné oslavě získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015, kterou v současných dnech připravuje tým kandidatury jako poděkování všem občanům za podporu při kandidatuře. Termín a místo konání oslavy se občané včas dozvědí z médií.

„Celá republika vidí, jak hodně k vítězství Plzně přispěla podpora plzeňské veřejnosti a jak hodně mají Plzeňané z titulu radost. Proto jim chceme oslavy zpříjemnit plzeňským pivem, které k našemu městu nerozlučně patří,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková

Kouká z billboardů, etiket i tácků. S pivem, které vyrábí, spojil vlastní tvář. Přesto se pivovarník Stanislav Bernard jako celebrita necítí, ani jako ta pivní. "Jsem normální člověk, jen jsem víc vidět," vysvětluje. Po 19 letech ho už šéfovat tak nebaví a rád to nechává jiným. Je to prý osvobozující.

Jaký je to pocit, vidět se všude na billboardech?

Produkt, který moje firma vyrábí, se prostě jmenuje po mně. Dřív jsem se bránil dělat reklamu naší značce a tvrdit, že je náš nápoj výborný. Říkal jsem si, že mi to nepůjde přes pusu. Postupně si ale zvyknete.

A pak jste si dal na hlavu švestku a teď nově i višni.

S nápadem na "čistou hlavu" přišel můj kamarád Dejan Štajnberger, ředitel jedné z nejúspěšnějších reklamních agentur. Nejprve jsem se zděsil a "vyhnal ho". Ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit. Původně to měly být jen billboardy, časem došlo i na etikety, ten fór je silný, dělám si legraci sám ze sebe.

Nemáte už tedy problém s tím, že lákáte zákazníky na vlastní tvář?

Znáte princip uvařené žáby? Když ji hodíte do horké vody, vyskočí. Kdežto když ji dáte do studené vody a postupně ji ohříváte, uvaří se. Tak jsem se uvařil já. Beru to jako součást byznysu.

Cítíte se jako celebrita?

To slovo je špatné, takhle bych to nenazýval. Jsem normální člověk, akorát jsem trochu víc vidět.

A co v běžném životě? Poznávají vás lidé na ulici?

Celkem ano a reakce jsou naštěstí pozitivní. Většinou si z toho dělám legraci. Když mě někdo osloví "Jste to vy?", občas zalžu a řeknu, že jsem svůj bratr.

Jste exhibicionista?

Nemyslím si.

Tak jinak, když jste ve společnosti přátel, jste vy ten, kdo udává rytmus a tempo zábavy?

Jsem spíš extrovert.

Už si nemusím nic dokazovat

Jak moc ambiciózní plány jste měl na začátku podnikání?

Se společníky jsme měli jasnou představu, že chceme být úspěšnou firmou, známou, obdivovanou. V začátcích jsme samozřejmě úplně jasno neměli, ale základní vize tady byla: "Vlastní cestou". Mít poctivé pivo vyrobené tradičním způsobem, ale též inovovat, mít věci, které jiní nedělají: dřevěné bedýnky, vlastní pivní láhve, originální sklenice. Proto vydáváme, jako jediný z pivovarů, vlastní magazín, proto ta různá nealkoholická piva…

Když jste s firmou začínal, kolik věcí jste si musel odříct?

V prvním půlroce jsem měl pocit, že nebude čas na nic jiného. Přestal jsem sportovat. Pak jsem zjistil, že to nejde, a ke sportu se vrátil. Nemám pocit, že bych si musel něco odříkat. Pivovaru jsme věnovali strašně moc, ale pořád jsme měli čas zajít si na pivo, zahrát si tenis, fotbal, lyžovat. Bez aktivního odpočinku to nejde. Jakmile někdo začne dělat jen jednu věc, dříve nebo později vyhoří.

Trávíte dnes v práci hodně času?

První roky jsme tu byli od rána do noci. Teď mám kolem sebe naštěstí kupu mladých, chytrých lidí, kteří jsou schopni dělat odbornou práci lépe než já, protože na to mají školy. Jenom je občas inspiruji.

Jaký jste šéf?

Nevím. Upřímně řečeno, po těch devatenácti letech mě šéfovat už tolik nebaví. Nemusím si dokazovat, že jsem šéf. Spíš potřebuju, aby firma fungovala a já mohl co nejvíc denního řízení delegovat a dělat to, co mě baví.

Co to je?

Soustřeďuju se na strategická rozhodnutí o investicích, na marketing, PR a firemní kulturu. Mojí ambicí je, aby lidi dělali to, co v nich je. Když jim dáte volné ruce, udělají víc, než kdybyste je do toho nutil. Je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mají jiné vlastnosti než vy. A je dobré zapomenout na vlastní ješitnost. Pokud někdo přijde s jiným pohledem, dám mu prostor, pokud to není úplně proti naší filozofii. Ono se to někdy opravdu vyplatí. Pestrost pohledů je inspirující.

Nepropadáte nejistotě, když už lidi neřídíte přímo?

Máme základní rámec fungování firmy a chování zaměstnanců. Těch osmero firemních hodnot dávali dohromady sami zaměstnanci a je to nástroj, který provoz koriguje. Jejich páteří je otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost, pozitivnost. Lidi sami zjistí, že se jim v takovém prostředí pracuje lépe.

Připomínáte si je občas i vy?

Kdybych řekl, že ne, lhal bych. Když přijde šéf do práce naštvaný, lidi to hned poznají. To raději hned zmizím, abych nekazil atmosféru.

Myslíte si, že jsou vaši zaměstnanci spokojení?

Lidi u nás dělají rádi. Mají spousty různých benefitů. Nepotřebují odbory. Manažeři jsou motivováni i formou pohyblivých složek, které jim mohou dělat víc než základní mzda. Pokud u nás kdokoli přijde s návrhem, který uspoří náklady firmě a neohrozí to bezpečnost a kvalitu, dostane z roční úspory sedm procent.

Pivo nepiji každý den

Když přijdete ráno do práce, běžíte hned ochutnat?

Popravdě, dám si nejdřív kafe. Ochutnávám až večer, po sportu, hokeji či kole. Doma mám průřez produkce, dva stojany na šest beden, v každé bedně je jiný druh. Bez výjimky tam mám dva druhy nealko, alkoholické druhy střídám. To proto, abych měl kontakt, že chutnáme tak, jak máme chutnat.

Konkurenční piva tam máte?

Nemám, ta ochutnávám při jiných příležitostech.

Jak se dobré pivo pozná?

V prvé řadě musí dobře vypadat a mít pěknou pěnu, stabilní a hustou. Musí mít jiskru nebo být kalné, to záleží, zda je filtrované, či ne. A nesmí v něm být žádné cizí vůně.

Jaký je základní rys dobrého českého ležáku?

Plná chuť, ta vzniká díky zbytkovému extraktu. Proto mám rád naše pivo. Europiva, to je průměr, šeď a nuda. Vaří to většina západní Evropy a bohužel se to začíná objevovat i u nás. Když pivo dopiju, nesmí být doznívající hořkost ani moc hořká, ani moc drsná. Nejlepší je harmonie mezi plností a hořkostí. Nesmíte cítit nic, co by vás rušilo. Když harmonie dozní, máte po chvíli chuť napít se znovu.

Kolik dáte piv naráz?

To nevím, nejsem rekordman. Na Bernard Festu jich ale vypiju víc než obvykle. (smích)

Víno si taky někdy dáte?

Ano. Mám doma pár kartonů dobrého vína. Naposled jsem přivezl z vinařství Špalkovy rodiny. Vynikající. Na jižní Moravě se v posledních letech kvalita vína hodně zlepšila.Tvrdím, že v bílém vínu jsme světová špička. Na červená vína nemáme tolik sluníčka.

Příroda a hospůdka

Když máte všeho plné zuby, kam vyrazíte raději? Příroda, nebo město?

Ideální je kombinace přírody a občerstvení v pěkné hospůdce. Základem je ale volnost, možnost sednout na kolo a vnímat krásu Vysočiny. Když si dám dvě tři hodiny na kole, dokonale se mi vyčistí hlava.

Jak často se během roku dostanete na dovolenou?

Většinou jezdím na prodloužené víkendy, buď na kolo, nebo na lyže. Na kole jezdím nejraději v terénu po turistických stezkách. Rád jezdím do Beskyd nebo Jeseníků, ale loni jsme byli třeba i na cyklo-lodi v Chorvatsku

Řešíte na dovolené práci, nebo je to pro vás tabu?

Radši si k tomu na dvacet minut denně sednu a vyřídím to nejdůležitější, protože kdo má po dvou týdnech vyřizovat to e-mailové peklo. Občas mám v emailu i soukromé věci, na které je lepší reagovat hned.

Když už jsme u volného času, za co utrácíte?

Pokud utrácím, tak za něco kolem domu, tam je stále něco potřeba. Teď budu investovat do tepelného čerpadla. Jinak to jsou vesměs věci kolem sportu, lyže, kolo, vybavení na hokej. Také za výlety.

Co luxusní věci?

Nejsem sběratel starožitných hodinek. Teď jsem si koupil kvalitní plnicí pero, ale to je spíš drobnost.

Jak moc řešíte oblečení?

Nechodím moc rád v obleku. Nejraději mám rád džíny, trička či košile. Mám kamarádku stylistku, ta mi občas poradí. Obecně nakupuji nerad. Několikrát jsem zajel do obchodů do Drážďan, bývá tam dobrý výběr a málo lidí.

Závisti už není tolik

Jste aktivní v politice. Po dvě funkční období zasedáte v místním zastupitelstvu. Napadá mě, jaký máte vliv tady ve městě?

Nemám žádný větší vliv. A někdy mě to i limituje…

Jak to myslíte?

Ve městě je grant na opravu fasád, na každý dům se dává čtvrt milionu korun. Já jsem o něj ale nepožádal, aby nikdo nemohl říct, že jsem si to jako zastupitel přihrál. Administrativní budovu jsme si opravili za své.

Jste spokojený s tím, jak zastupitelstvo šlape?

Někdy mám jiný názor než ostatní. Nechci být jeden z mnoha. Ale zas tak si nestěžuji. Za celou dobu tu nebyla jediná korupční aféra, město není dlužené. Pokud se rozhoduje, jestli se někde má investovat, nebo nemá, já bývám zastáncem opatrnosti a šetření. Krize stále existuje, byť je na ústupu...

Budete kandidovat i v nadcházejících volbách?

Bylo mi to navrženo, tak jsem nakonec kývl.

Jak berou pana Bernarda z reklamy místní?

Hraju tady tenis, fotbálek, hokej, mám široký okruh známých, se kterými si tykám, berou mě jako kámoše, normálního člověka, ne jako pana Bernarda z reklamy. Pak jsou lidi, se kterými se neznám, ale pozdravíme se. Občas zarazím na někoho "zakyslého", který se podívá jinam, když mě vidí. To je ale všude. Obecně se to výrazně posunulo k lepšímu. Byly roky, kdy tu závist převládala, teď je naprosto minoritní.

MÝMA OČIMA

Stanislava Bernarda rozhodně nepřehlédnete. Urostlý, charismatický chlapík, který se jen tak ničeho asi nezalekne. Nebojí se při hokeji postavit protihráči do cesty, nemá strach z konkurenčních obřích pivovarů.

Působí ležérně a vám je od první chvíle jasné, že humor patří k jeho práci stejně jako um naslouchat druhým. Tvrdí sice o sobě, že móda ho zas až tak nezajímá, ale mám silný pocit, že rád na ulici "září".

Bylo to jedno z těch nejpříjemnějších povídání s mužem, který ví, co chce, ale nejde za tím přes mrtvoly. Takový novodobý "Baťa", kterých není nikdy dost.

Zdroj: Xman iDnes.cz | Autor: Marek Odstrčilík | Foto: Jiří Švorc

Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Pivovar Radegast je atraktivní turistický cíl regionu a k letošnímu 40. výročí svého založení nadělil všem zájemcům o správně hořké pivo nové lákadlo. Zástupci Radegastu společně s primátorkou Frýdku-Místku Evou Richterovou a bubeníkem skupiny Buty Richardem Kroczkem totiž slavnostně otevřeli zbrusu nové Návštěvnické centrum. To mohou zájemci poprvé spatřit v sobotu 11. září na tradičním Radegast dni. Pivovar Radegast ročně navštíví takřka 10 tis. lidí. Přes 10 % návštěvníků přijíždí do Nošovic ze zahraničí.

„Návštěvnické centrum doplní tradiční prohlídky pivovaru. Svým interiérovým řešením vypovídá o tom, že Radegast je pivo pro pravé chlapy, které má 40letou tradici a je pevnou součástí regionu. Důležitou roli hrála i inspirace beskydskou přírodou, která dává pivu Radegast základ v podobě vynikající vody z Morávky,“ přiblížil Návštěvnické centrum pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Významnou část interiéru pokrývá expozice o historii piva Radegast. Součástí je také kinosál, ve kterém si návštěvníci prohlédnou filmy. Chybět nemůže ani prodejna s širokou nabídkou předmětů z kolekce Radegast.

Z Návštěvnického centra vyrazí návštěvníci na prohlídku výroby. „To, že jsme jeden z mála pivovarů v Evropě, kde lze spatřit reálný proces vaření piva, se nemění. I nadále se mohou návštěvníci podívat našim sládkům doslova přes rameno,“ dodal Ivo Kaňák. Závěr prohlídky obstará oblíbená degustace ve vyhlídkové restauraci nad pivovarem s výhledem na panoráma Beskyd.

Pivovar Radegast je stále oblíbenějším turistickým cílem regionu, který ročně navštíví až 10 tis. návštěvníků. Svou oblibu má i u zahraničních turistů, kterých dorazilo v roce 2009 do Nošovic přes 1.200. Prohlídku je možné si rezervovat na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Malým pivovarníkom hrozí zánik. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska zlikvidovať by ich mohla zvýšená spotrebná daň z piva z 1,65 eura na 2,45 eura za hektoliter (hl) a v prípade malých pivovarov z 1,22 eura na 1,82 eura/hl.

"Malé nezávislé pivovary sú dnes na Slovensku niečo ako ohrozený druh. Ak ich nebudeme spoločne chrániť, hrozí, že slovenskí zákazníci definitívne prídu o tradičnú chuť piva vareného klasickým spôsobom bez urýchľovania a o rozmanitosť chutí," konštatuje v stanovisku pre médiá predseda asociácie Ľubomír Vančo z Banskobystrického pivovaru.

V súčasnosti viac ako 90 percent slovenského trhu s pivom ovládajú nadnárodné spoločnosti. "Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," pripomenul Vančo. Asociácia tak navrhuje zaviesť novú kategorizáciu spotrebných daní z piva pre malé podniky.

Momentálne zvýhodnená sadzba platí pre výrobcov do 200.000 hl piva ročne. "Chceli by sme zaviesť novú kategorizáciu spotrebnej dane tak, že výrobcovia do 200.000 hl by mali 30-perentnú zľavu na spotrebnej dani, výrobcovia do 100.000 hl 50-percentnú, výrobcovia do 50.000 hl 70-percent a minipivovary do 2000 hl 90-percentnú zľavu," vysvetľuje zámer asociácie Vančo. Vplyv na štátny rozpočet by po zmene bol podľa neho malý.

Predseda odborového združenia OZ KOVO Emil Machyna pre TASR uviedol, že pri poslednom zvýšení spotrebnej dane z piva prišlo v tomto segmente o prácu približne 1200 ľudí. "Zatvorili sa pivovary. Takže toto sú pohľady, ktoré sa nám nezdajú celkom rozumné, pokračovať v navyšovaní dane takýmto spôsobom," dodal.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR

Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, otevírá své brány všem milovníkům a znalcům dobrého českého piva!

Ve čtvrtek večer proběhne slavnostní otevření a od pátku 10. září můžete každý den od 12 hod. odpoledne do 3 hod. do rána ochutnávat českou klasiku i odvážné speciality. Bar s více než sto místy a vlastní zahrádkou najdete v Dlouhé ul. 46 v Praze 1.

Na své si zde přijdou všichni fanoušci různých druhů a chutí piv – v nabídce jsou tmavé a světlé ležáky, piva nepasterizovaná, pšeničná nebo s medovou či vanilkovou příchutí atd.

„The Prague Beer Museum nabízí 30 druhů čepovaných piv malých a středně velikých pivovarů z celé České republiky. Každé pivo je zde popsané – jeho složení, chuť a pivovar, kde bylo uvařeno. Navíc se tyto značky budou každý měsíc obměňovat, takže vždy bude možno ochutnat něco nového,“ říká Se Padilla, majitel The Prague Beer Museum, a dodává, „v roce 1989 se v České republice vařilo jen jedno speciální pivo, v minulém roce to bylo již více než 178 druhů piv malých pivovarů a dalších 83 netradičních druhů piv velkých pivovarů. A právě jen u nás je možnost je postupně ochutnat.“

„Pivní speciály jsou unikátní svou chutí a hned tak vám nezevšední. Nejsou to piva, která pijete jako vodu. Naopak si je musíte skutečně vychutnat a často jim i takzvaně přijít na chuť. U piva neplatí, že je nemůžete míchat, proto považuji za přínosné mít možnost ochutnat více druhů na jednom místě,“ řekl k otevření nového pivního baru sládek a majitel minipivovaru Matuška Broumy Martin Matuška a dodal, „pivní speciality často překvapivě zachutnají i těm, kteří běžná piva nemají rádi. Dámy obvykle ocení například pšeničná piva. Je to skvělá příležitost, jak doprovodit partnera, až půjde ,na jedno‘, a přitom si pochutnat.“

Speciální akce podniku: Noc vyprazdňování sudů – na konci každého měsíce se bude konat „výprodej piva“ tak, aby se uvolnilo místo pro nové značky. V pivním baru se čepují i pivní koktejly, bar také plánuje večery s ochutnávkami piv za přítomnosti sládků nebo různé pivní hry. Pro hosty budou také zajištěny prohlídky pivovarů a pivních lázní.

The Prague Beer Museum se nachází v Dlouhé ul. 46 v Praze 1. Nabízí klasický interiér pivního baru s přátelskou, neformální atmosférou. Nabízí 80 míst k sezení a více než 30 míst ke stání a v létě je hostům k dispozici zahrádka. Bar nabízí 30 druhů čepovaného piva z malých českých pivovarů, 100 různých koktejlů a vždy něco k zakousnutí. Sortiment nabízených piv a více informací naleznete na www.praguebeermuseum.com nebo na www.facebook.com/BeerMuseum.

Se Padilla, rodák z Kalifornie, přišel do Prahy v roce 2001. Již více než dvacet let provozuje restaurace a bary jak v USA, tak i v České republice, některé s ročním obratem vyšším než 1,5 mil. USD.

Pivní speciály v nabídce pivního baru The Prague Beer Museum naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva The Prague Beer Museum

Roční náklady prozradí až první sezona, důležité také bude, kolik přijde turistů. Optimistické plány hovoří až o padesáti tisících návštěvnících. Chrám chmele a piva by měl zaměstnat zhruba dvacet lidí.

Jeho výstavba stojí čtvrt miliardy korun. Chrám chmele a piva je bezesporu novou a lákavou dominantou Žatce.

Kolik ale jeho provoz bude město Žatec ročně stát nebo jestli na projektu metropole chmele a piva vydělá a turisté a peníze se jen pohrnou, to se zatím neví. Napovědět má příští, první kompletní sezona.

Peníze přišly na unikátní turistický projekt hlavně z Evropy, hodně přes 200 milionů korun Žatec dostal. Město na Chrám chmele a piva zaplatilo jen menší, i když také několikamilionovou část, za kterou by ale snad nevydláždilo a krásně neupravilo ani dříve opomíjené náměstíčko Prokopa Velikého.

Na kolik přijde provoz nové atrakce?

Chrám má být novým turistickým lákadlem a potenciál na to jistě má, jen ho využít. Kolik ale bude provoz stát žateckou pokladnu každý rok? Nebo naopak do kasy nějaké peníze potečou? To je zatím ve hvězdách. „Dnes nedokáže nikdo zodpovědně a s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, i když samozřejmě nějaké odhady máme, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, všechno jsou jen odhady,“ připustil pro Deník Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva. Oni odhady ale nechtěl zveřejnit. „Jsou to jen naše propočty, hodně hrubé,“ řekl.

„Jak na tom budeme, by měla napovědět první kompletní, tedy příští sezona. Známe například zhruba mzdové náklady, ale nevíme, kolik protopíme, kolik přijde lidí, nikdo nemáme zkušenosti, teprve začínáme. Až se trochu rozjedeme, budeme chytřejší,“ řekl Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva.

Bude něco platit město formou provozní dotace? S velkou pravděpodobností ano, minimálně v začátcích. Na zastupitelstvu by měla v příštích dnech vzniknout nová příspěvková organizace města. „Všechno závisí na tom, kolik dokážeme sami vydělat a samozřejmě i na výši nákladů. Je zatím předčasné o tom mluvit,“ řekl Vent.

Kolik přijde návštěvníků?

Na počtu návštěvníků jsou závislé příjmy. V dřívějších vyjádřeních se objevily optimistické plány na až 50 tisíc turistů ročně. Chrám chmele a piva otevřel své brány před několika týdny. „Už provázíme, návštěvníci chodí, od nás i z ciziny,“ pochlubil se Vent. „Kolik návštěvníků ale celkově bude, a jaké tedy budou příjmy ze vstupného, to si nedovolím odhadnout. Máme určitě velkou šanci, náš projekt má velký potenciál, teď ho musíme společně využít,“ pokračoval.

Projekt podpoří i zaměstnanost. „Počítáme s tím, že postupně by měl Chrám dát práci zhruba dvaceti lidem,“ dodal.

Chrám chmele a piva v Žatci už zpřístupnil regionální informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň, rozšířené Chmelařské muzeum a řadu dalších atrakcí. V září by měl být zpřístupněn pivní maják, v říjnu pak restaurace s vlastním minipivovarem. Kompletní projekt, včetně rekonstrukce klášterní zahrady a historické sladovny, by měl být hotov na jaře příštího roku. Vyjde na čtvrt miliardy korun, Evropská unie poskytne 211 milionů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný

Budweiser Budvar má na německém trhu velmi dobrou pozici. Pravidelný audit agentury Nielsen jej uvedl jako nejprodávanější značku importovaného piva v německých maloobchodních prodejnách a zároveň nejdražší české pivo na německém trhu.

„Máme zde mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ řekla prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo Dominika Kovaříková.

V loňském roce zde bylo prodáno přes 200 tisíc hektolitrů piva, tedy o devět procent více než v roce 2008. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budweiser Budvar podílel v prvním pololetí letošního roku celkem 13 procenty, což znamená meziroční posílení o více než jedno procento. Půllitrová láhev Budweiser Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů.

Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budweiser Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Pavlína Dvořáková

Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí.

V novodobé historii děčínského pivovaru mělo být datum 10.10.2010 sváteční. Právě v tento den se počítalo s otevřením obchodně společenského centra. Tak si to alespoň před časem naplánovali majitelé pivovaru. Jenže žádná sláva se ve zmíněný den konat nebude. Pohled zvenčí dokonce budí dojem, že se v pivovarském areálu prakticky nic neděje.

„Je to skutečně jen zdání. Vždyť už jsme tady investovali zhruba sto dvacet milionů korun. Za těmito výdaji se skrývají rozsáhlé bourací a vyklízecí práce včetně terénních úprav a připravenosti na novou výstavbu. Ta může začít klidně zítra,“ poznamenal Vojtěch Ryvola, předseda představenstva společnosti Pivovar Děčín. Tato pražská akciovka vznikla na konci roku 2007 právě kvůli děčínskému multifunkčnímu projektu. Náklady na jeho uvedení v život se teď pohybují na hranici 760 milionů korun, před necelými třemi roky to byla suma o skoro sto milionů vyšší.

Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí. „Vedle vlastních peněz počítáme s bankovními úvěry. Zárukou k jejich poskytnutí mají být mimo jiné uzavřené smlouvy s budoucími nájemci. Jejich zájem o podnikání v budovaném centru trvá, ale své aktivity tam chtějí rozvíjet nejdříve v horizontu dvou let. Možná i později,“ vysvětlil Vojtěch Ryvola důvody, proč dochází k posunu výstavby nového centra. Kromě víceúčelového sálu a rehabilitačního zázemí má nabídnout skoro 19 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Tu má obsadit více než osmdesát prodejen.

Budoucí uživatelé prodejních ploch teď ale vesměs dávají najevo, že jejich ekonomická situace není nejlepší.

„Proto se uzavírání smluv o pronájmu protahuje. Nemělo by smysl centrum rychle dokončit a pak čekat, kdo prázdné prostory obsadí,“ přidal další důvod oddálení výstavby místopředseda společnosti Pivovar Děčín Martin Král. Za reálný považuje termín dokončení centra na sklonku roku 2012. S největší pravděpodobností to bude ale ještě o rok déle.

Obchodně společenské centrum vznikne rekonstrukcí a dostavbou souboru památkově chráněných budov někdejšího měšťanského pivovaru. Už v době prezentace projektu odpůrci výstavby argumentovali tím, že stovky projíždějících aut budou otravovat život lidem v Sofijské ulici, Marie Majerové i na Slovanské.

„Viděl jsem ty plány a nedokáži odhadnout, jestli třeba hladina hluku bude výrazně vyšší. V každém případě se dopravní frekvence v oblasti naší školy nezvýší tak, aby mě to nějak děsilo. Spíš uvítám, když okolo pivovaru zmizí nejrůznější křoví, kde se často povalují i injekční stříkačky od feťáků. A také věřím, že areál po dokončení nabídne i možnost rozšíření aktivit našim dětem,“ uvedl tehdy ředitel školy Vít Průša.

Určité výhrady k projektu v souvislosti s očekávaným zvýšením hladiny hluku měli hygienici.

Ostatní stanoviska k ohlášenému záměru byla vesměs souhlasná. A to i v případě správy CHKO České Středohoří. Tamní ochránci přírody považují za dostatečná opatření navrhovaná k zachování části stávající zeleně.

„Bohužel, situace je teď pro investory komplikovanější, než se jevilo před nějakými třemi roky. I tak jsem ale přesvědčený o tom, že projekt bude přínosem pro rozvoj města v oblasti Podmokel,“ uvedl děčínský primátor Vladislav Raška.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk

Benešovský pivovar Ferdinand Vás zve na své tradiční, tentokráte XIX. Pivovarské slavnosti, které se konají v sobotu 18. září 2010 v areálu pivovaru.

Od 12 hodin vypukne bohatý kulturní program, kde si v hudební části máte možnost poslouchat a zavzpomínat si s Kameliemi, zazpívat si se skupinou Keks, ocenit hosta z Berlína - skupinu Cosmonautix, seznámt se rytmy "Afriky" v podání Lucie Kostelecké, přivítat návrat Blanky Šumové, zpěvačky Tiché Dohody, užít si příjemný rock Bílá Nemoc a písničky Gabriely Goldové. Novinkou je druhá scéna "Pod lipami", kde Vám bude střídavě vyhrávat Vranovanka a Český šraml Honzy Slabého.

K programu patří jistě i soutěže o zajímavé ceny, bohatá pivní tombola, koňský povoz, mažoretky a pro děti různé aktivity a soutěže, při kterých se určitě pobaví.

Ve stáncích na Vás pak čeká kvalitní občerstvení pro celou rodinu a k popití samozřejmě točené vynikající pivo Ferdinand včetně kvasnicového. A kdo chce vědět, jak se vaří, vydá se na prohlídku pivovaru.

Zkrátka: pohodová hudba, dobré jídlo a chuťovky, posezení pod stany, program pro malé i velké a poctivé české pivo Ferdinand, co víc si přát...

I proto se těšíme v sobotu 18.9. na pivovarském dvoře nashledanou a to za každého počasí, stany budou připraveny stejně, jako překvapení na závěr.

Zdroj: Pivovar Ferdinand Benešov

Objekt bývalého pivovaru v Bílině na Teplicku je na prodej. Shodli se na tom na svém posledním jednání zastupitelé města. Našel se totiž zájemce, který chce pivovar odkoupit za symbolickou jednu korunu. Během následujících pěti let by pak měl v historické budově vzniknout malý pivovar, obchody a ubytovací prostory. Pivovarem by měla vést i malá pěší zóna. Město ale neprodává pivovar za symbolickou korunu, chce za něj více než dva miliony korun. Není tak jisté, jestli česká společnost, která chtěla objekt odkoupit za jednu korunu, nabídku využije.

Zdroj: iTeplice.cz

Hlavní vodácká sezona skončila a na březích řek jsou stále patrné známky vodáckých radovánek. Proto se Gambrinus rozhodl podpořit akci Čištění Vltavy. Ta se uskuteční v sobotu 11. září od 9.00 hodin a pořádá ji Sdružení pro Vltavu ve spolupráci s Povodím Vltava, s.p., ČSOP a Nadačním fondem Veolia na Vltavě. Zapojit se může úplně každý, sraz je ráno v Novém Spolí. Na účastníky čeká kromě prospěšné práce také pivo Gambrinus, občerstvení a doprovodný zábavný program. Čištění Vltavy proběhne na vodácky nejexponovanějším úseku řeky Vltavy z Vyššího Brodu do Boršova.

Celý úsek řeky Vltavy bude při čištění rozdělen do sedmi částí. Gambrinus vypraví na akci dva rafty s posádkou, která se postará o úklid řeky v oblasti Českého Krumlova. Pro účastníky čištění Vltavy připravil Gambrinus také zábavný program. V sobotu večer se na tábořišti Spolí u Českého Krumlova rozezní živá hudba a k dispozici budou dvě zábavní atrakce G-City. Program je určen nejen pro účastníky čištění Vltavy, ale také pro širokou veřejnost a všechny příznivce vodáctví.

„Gambrinus představil letos poprvé akci Léto na Vltavě, která zpříjemňovala vodákům splavování řeky. A protože si uvědomujeme, že je nutné se o přírodu starat po všech stránkách a nejen si ji užívat, rozhodli jsme se také zapojit se do akce Čištění Vltavy. Věříme, že lidé a zejména vodáci na tuto výzvu uslyší. Jako vždy si navíc s Gambrinusem užijí skvělou zábavu a dostanou jako odměnu pivo Gambrinus zdarma,“ uvedl František Korál, manažer společnosti Plzeňský Prazdroj.

Veškerý sesbíraný odpad bude uložen do kontejnerů, jejichž odvoz zajistí provozovatelé tábořišť, obce v jejichž katastru Vltava protéká a Povodí Vltavy, s.p..

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Královský pivovar Krušovice právě představuje nový gastronomický koncept, Šalanda - vzorný podnik krušovický. První originální restauraci pod tímto názvem je možné navštívit v Praze 1 na Národní třídě č.7. Na milovníky tradičního krušovického piva zde dýchne nostalgická atmosféra zlaté éry třicátých let minulého století a to nejen díky příjemnému interiéru a nejlépe ošetřenému pivu, ale i pro menu inspirované klasickou českou kuchyní. Přijďte ochutnat skvělý nepasterizovaný Ležák točený přímo z tanku a další krušovická piva.

Nová krušovická Šalanda vypadá jako z filmů pro pamětníky a přitom je klasickou hospodou. Podle Miroslava Harašty, manažera Trade marketingu se jedná o první vlaštovku nového konceptu gastronomické provozovny Královského pivovaru Krušovice. „Pivaři si zde přijdou na své. Čeká na ně zejména Ležák, který je typický svou výraznou chutí a současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té je dosahováno díky použití vybraných odrůd českého chmele z žatecké chmelařské oblasti. Ochutnat zde můžete i nefiltrovaného Mušketýra a další piva z nového krušovického portfolia připravená podle tradičních receptur - tedy Staročeský Malvaz, Desítku, Černé, ale i nealkoholické Fríí", doplňuje Harašta.

V Šalandě čeká na fajnšmekry nepasterizovaný Krušovický Ležák z tanku, který je typický svou hustou krémovou pěnou plnou piva. Pěna je na povrchu jemná a rovná, po napití kreslí po stěnách sklenice kroužky. Pivo je servírováno na keramických táccích, které ještě více dotvářejí dobovou atmosféru, a prodává se za velmi příznivé ceny, půllitr Krušovického Ležáku Vás přijde na 25 Kč.

Kromě krušovických piv přináší Šalanda jednu z nejširších nabídek moravských pálenek z pálenice Rudolf Jelínek. K pivu je samozřejmě připraven také originální jídelní lístek inspirovaný klasickou prvorepublikovou kuchyní a zaměřený zejména na speciality z masa, pochoutky k pivu a lehké saláty. Těšit se můžete na pečenou kachnu či králíka, dále třeba originální Pražskou šunku, v poledne je v Šalandě připraveno chutné obědové menu.

„Interiér Šalandy byl inspirován historickými materiály od fotografií, tiskopisů, filmů až po jednotlivé dobové artefakty", říká MgA. Zuzana Wiesnerová ze společnosti Heineken, která prostor navrhla. Výraznou roli hraje použitý grafický design prvorepublikových novin, který mimo jídelních a nápojových lístků zdobí i stěny restaurace. Kromě prvorepublikové novinové inzerce jsou v interiéru umístěny také historické 2D a 3D předměty týkající se pivovarnictví. „Záměrem bylo vytvořit příjemný a jednoduchý prostor s atmosférou prvorepublikové restaurace, kde lze pocítit opravdovost poctivého řemesla", dodává Wiesnerová.

Název Šalanda se odvozuje od původního označení pro ubytovací a stravovacího zařízení určeného chase a čeledi, nad kterým měl dozor samotný sládek. Jednalo se o místo kulturního života pivovaru. V době nedávno minulé se toto označení používalo pro označení zateplené místnosti v ležáckém sklepě, kam se jejich pracovníci chodili ohřát za přítomností mázu plného piva točeného přímo z ležáckých tanků. I tady se jednalo o místo důležité pro sociální život celého pivovaru. Toto inspirovalo pro použití názvu Šalanda pro restauraci - vždyť i zde se jedná se o místo setkávání po náročném pracovním dni u skvělého krušovického piva a vybraného jídla, Snad jen s drobným rozdílem, že již nemusíme do pivovaru...

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a chuťové pohárky, že i dnešní Šalanda nabízí příjemné posezení, chutné jídlo a nejlépe ošetřené krušovické pivo.

Zdroj: GastroTrend.cz

"Jednoho Mazla, prosím!" Tak takhle si budou už 9. října objednávat své nové pivo štamgasti právě dokončovaného ústeckého minipivovaru Na Rychtě. V anketě o jméno pro nejmladší pivní mok regionu dnes zvítězil netradiční návrh Mazel. Jeho autor obdrží poukaz na tisíc půllitrů piva.

Komise, v níž zasedali pivovarníci, historici a novináři, vybírala z více než 600 návrhů. Fantazie Ústečanů vyplodila velmi pestrou skladbu potenciálních pivních značek.

"Název Mazel použitý pro pivo je dvojsmyslný. První význam je s láskou dělané, vymazlené pivo a druhý v jidiš znamená štěstí. Židé při přípitku říkají nebo zpívají "mazel tov", což znamená dobré štěstí," popsal mnohotvárnost Mazla člen komise archivář Vladimír Kaiser.

Minipivovar bude vyrábět více druhů piva, názvy pro další také vzešly z ankety. Mezi novými pivními značkami se tak objeví Ústecký Rychtář, Vojtěch nebo Ústečan.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec

V pátek a v sobotu se do pivovaru sjelo 7 tisíc lidí a to i přes chladné počasí, které v Jeseníkách panovalo. Největším lákadlem bylo dobré pivo a koncert skupiny Olympic.

Z několika desítek výčepních zařízení tekla nejen Holba, ale také Zubr, Litovel a dokonce slovenský Steiger. Nejen fajnšmekři si mohli vychutnat také Holbu Šerák Speciál, kterou pivovar uvařil speciálně pro tuto příležitost. Slavnosti letos zahájily salvy z historických zbraní, po nichž následoval přípitek Holbou Šerák z právě naraženého sudu. Součástí zahajovací ceremonie se stal také křest knihy O Hanušovicích, okořeněný zábavným komentářem známého baviče Josefa Aloise Náhlovského. Křtilo se jak jinak než Holbou Šerák s přáním zdárného uvedení knihy do života.

Velký ohlas měly soutěže karaoke, které lákaly nové talenty na zlatou odměnu v podobě kartonu Holby. Pivovarské slavnosti proběhly ve znamení dobrého piva, hudby, tance a zajímavých vystoupení. Tradičně patří k nejvýznamnější společenským akcím v regionu, navíc s dobročinným podtextem. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar věnuje na výstavbu dětského hřiště v Hanušovicích.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Plzeňský Prazdroj uvádí na trh nový vratný obal piva Pilsner Urquell, tzv. poloviční přepravku, která obsahuje 11 klasických vratných lahví světlého plzeňského ležáku. Výhodou nového balení je především jeho nízká váha, snadná odnositelnost a manipulovatelnost.

„Nová poloviční přepravka má bezmála o polovinu menší váhu než ta klasická. Snažíme se tak spotřebitelům zprostředkovat pohodlnější nákup piva Pilsner Urquell ve vratném a tím pádem i ekologicky šetrnějším obalu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Zatímco klasická pivní přepravka s 20 lahvemi váží přes 17 kg, poloviční přepravka s 11 pivy váží jen cca 9 kg. Váha poloviční přepravky s plzeňským ležákem je tedy takřka totožná s balením 6 kusů 1,5litrových minerálních vod, se kterým spotřebitelé běžně manipulují jednou rukou.

Jedná se o vratný a tím pádem ekologicky šetrnější obal. Spotřebitel ho může vrátit společně s prázdnými láhvemi zpět do obchodu, záloha na půl přepravku přitom činí padesát korun. V zahraničí jsou pivní poloviční přepravky zavedeným i osvědčeným balením a Česká republika v tomto ohledu nebude pravděpodobně výjimkou.

V nejbližší době proběhne distribuce nových polovičních přepravek Pilsner Urquell do několika obchodních sítí. První budou hypermarkety Globus, kde si toto balení spotřebitelé mohou koupit již od tohoto víkendu. Od října se pak plzeňské poloviční přepravky objeví i dalších obchodních řetězcích.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Až do sobotní půlnoci se protáhly tradiční Pivovarské slavnosti Holba, které začaly již v pátek 3. září. Počasí sice v sobotu nebylo optimální, do pivovaru se přesto vydaly stovky návštěvníků s deštníky a pláštěnkami.

Kromě stánků s pivem a jídlem byl velký zájem o exkurze ve výrobních prostorách pivovaru. Úderem druhé hodiny pak na nádvoří vjel kočár ozdobený chmelem, který přivezl hanušovického starostu Petra Malcharczika, výstřely z mušket vojenské gardy pak odstartovaly hlavní odpolední program. Ten vrcholil v nočních hodinách koncertem Olympicu a ohňostrojem.

„Pro diváky jsme připravili vystoupení tří desítek kapel různých žánrů od popu až po dechovku. Z každé vstupenky pivovar věnuje pět korun na charitativní účely“ řekla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Tak například správný ležák leží třicet dní, někdy dokonce čtyřicet. A jeden z nejkvalitnějších typů pivního chmelu roste na Žatecku. I to se o pivu mohli dozvědět lidé, kteří v sobotu zavítali na den otevřených dveří v brněnském pivovaru Starobrno. Těsně před zahájením programu se jich u bran areálu tísnil doslova dav.

A na prohlídku vnitřního zařízení pivovaru se stála fronta. „Já jsme měl štěstí, protože jsem šel tak trochu bokem. A podařilo se mi ty davy předběhnout,“ řekl Brňan Miloš Šnédar, který byl jedním z prvních třiceti návštěvníků, kteří se do útrob areálu dostali. Pivo, které se v něm vaří, prý pije už čtrnáct let. Ale rozhodně mu nenadržuje. „Například nedávno jsem se byl podívat v pivovaře v Černé Hoře. Všechno tam bylo nové, z nerezu. Tak se těším, že to porovnám s tím, co uvidím tady,“ dodal Šnédr.

Výroba piva má na Mendlově náměstí každopádně dlouhou tradici, jak se návštěvníci vzápětí dověděli od průvodkyně. Vařilo se tam už v někdejším ženském klášteře ve čtrnáctém století. I když od té doby se mnohé změnilo. Poslední velká rekonstrukce varny pivovaru skončila přesně před dvěma lety. „Opravovala se za plného provozu, bylo to tedy opravdu velmi náročné. Hlavním důvodem přestavby bylo zvýšení kapacity, která je nyní o asi čtyřicet procent větší. Zároveň se rekonstrukcí snížila spotřeba energie při vaření a také třeba únik emisí do ovzduší,“ vysvětlila průvodkyně pivovaru.

Kromě prohlídky obohacené o podrobný komentář si návštěvníci v sobotu mohli užít i vystoupení řady hudebních hvězd, na dni otevřených dveří vystoupila například Lenka Dusilová. Několik vylosovaných šťastlivců se na brněnský pivovar navíc podívalo z neobvyklé perspektivy. Ptačí. Jednou z atrakcí akce totiž byl stůl se sedadly zavěšený na speciálním jeřábu. Výherci losování si tak pivo vychutnali v pětačtyřice­timetrové výš­ce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová

Vo vraku lode v Baltskom mori, kde v júli objavili zrejme najstaršie pitné šampanské, našli aj fľaše piva. Potápači veria, že je to najstaršie pitné pivo na svete. Fľaše tohto obľúbeného nápoja objavili pri tom, ako na povrch vyťahovali spomínané šampanské. Počas toho jednu z fliaš poškodil vysoký tlak a začala z nej presakovať tmavá tekutina. Potápači si uvedomili, že je to pivo. Fľaše objavili vo vraku nachádzajúcom sa v oblasti fínskej provincie Alandy. Ten sa zrejme potopil medzi rokmi 1800 a 1830, pravdepodobne išlo o nákladnú loď smerujúcu z Dánska do Petrohradu. "V tomto momente veríme, že sú to najstaršie fľaše piva na svete," uviedol Rainer Juslin z ministerstva vzdelávania, vedy a kultúry na Alandách. Ako dodal, pivo je podľa neho stále pitné, pretože v 50-metrovej hĺbke, kde sa nachádza vrak, sú ideálne skladovacie podmienky - teplota vody je relatívne stála, pohybuje sa okolo štyroch až piatich stupňov Celzia, a do takejto hĺbky neprenikne svetlo. Ako informoval hovorca výskumného tímu Björn Häggblom, výskumníci ochutnali nápoj z poškodenej fľaše a tvrdili, že im chutilo. Odborník na pivo Göran Winbergh však pochybuje o jeho pitnosti. Úrady kontaktovali miestneho výrobcu piva, či by bolo možné zistiť receptúru tohto chmeľového moku. Vo vraku sa stále nachádza množstvo ďalších predmetov, na povrch ich dostanú zrejme až o niekoľko mesiacov.

Zdroj: Finančník.cz | SITA

V sobotu 11. září se v Černokosteleckém pivováru koná již sedmý ročník tradiční pivní slavnosti Vykulení. V rámci něj se koná i Podlipanský den.

Přijeďte v sobotu 11. září 2010 do Kostelce nad Černými lesy a zavítejte na tradiční akci v Černokosteleckém pivováru, v čase od 9:00 do 24:00 hodin.

Černokostelecké vykulení se letos bude pořádat již posedmé, navíc se k němu přidá i Podlipanský den, kterým oslaví MAS Podlipansko 5ti leté výročí svého narození.

Ráj piv a dobová atmosféra Rakouska - Uherska

Tato již tradiční pivovarská akce má oproti běžným pivním akcím, konajícím se někde na náměstích či hřištích tu výhodu, že vás zavede do prostředí starého pivovaru s atmosférou i rekvizitami éry Rakouska Uherska. Současně tu proběhne i Podlipanský den – budete tu tedy moci shlédnout, ochutnat i nakoupit regionální výrobky Podlipanska a Polabí.

Můžete se těšit na nepřeberné množství piv: Vojkovice (11,12,14,16) Qásek (10,12,13) Parník (10,12,13,14) Průhonice (11,13) Polepy Harrachov (8,10,12) Rožnov (11,13) Dobruška (12) Chyše (11,12) Moritz (11,12,13) Rýmařov (11,13) Chýně (12,14) Kácov (10,12) Hlučín (12) Protivín (14) Jihlava (11,18) Hlinsko (12) UhBrod (11,14) Klášter (11) Černá Hora (12) VysChlumec (11,13) Varnsdorf (speciály) Antéňák pivo s Pivoňkou a především černokostelecký Vykulenec (speciální edice piva prodejná jen 11/9 s originální etiketou).

Pivní moky budete ochutnávat ze skla (oproti záloze), tudíž se nemusíte bát hrozby plastových kelímků.

Krmě a dětské hrátky

Přichystána je i "Staročeská žranice" - býčí a jehněčí kýty, pečené krkovice na ohni, obří párky v rohlíku, šunkové kýty z ohně, delikatesy z udírny, plněné brambory, domácí klobásky, staročeské trdlo, kukuřice, stehna, kaštany, bůčky, špízy a další.

Je připraven i bohatý program pro děti - karaoke, chůdy, trampolína, divadlo, mažoretky, nejrůznější hry i rychloportrétování Jiřího Filípka.

A nejen dětské diváky jistě zaujmou pivovarští bednáři v akci, barokní zedníci či autoveteráni. Chystá se i dražba a výstava obrazů místních malířů.

Divadelní prohlídky pivováru a hudební produkce

V místním muzeu se slavnostně otevře velké humno a žentourový ochoz a budete si moci prohlédnout i nové expozice. Zjistíte též, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady a uslyšíte, jak se zkoušela kvalita piva. Děti si muzeum prohlédnou formou divadelního představení.

Zdroj: Říčansko.info | Autor: Kateřina Davidová

Na výstavu pivovarnictví do nymburského muzea se přišel podívat i bývalý sládek

Víte, co znamená Humno nebo Kalorifery? Nevíte? V tom případě musíte navštívit nově otevřenou výstavu o pivovarnictví ve Vlastivědném muzeu v Nymburce.

Expozice obsahuje všechny dostupné informace o pivovarnictví Nymburska v novodobé historii, za posledních 115 let. Pamětníci opráší své vzpomínky na bývalé hospody v Nymburce, jejichž fotografie lemují hlavní vchodovou místnost muzea.

Návštěvníci se také dozví, že původní pivovar v Nymburce se nacházel na místě dnešní budovy soudu a domu s pečovatelskou službou Panorama. „Pod oběma domy jsou dodnes velké pivovarské sklepy. Sladovna byla v místech, kde se nachází jeden z domů městského úřadu a její zbytky jsou přístupné veřejnosti,“ uvedl ředitel nymburského muzea a hlavní duše výstavy František Sýkora, z jehož soukromých sbírek je mnoho z vystavovaných exponátů.

Na otevření výstavy se sešlo hodně zajímavých lidí. Vedle historiků, hraběte Tomáše Czernina a ostatních hostů přišel i bývalý sládek Miroslav Svoboda, který nastupoval do pivovaru v roce 1955. „Byl jsem u úplného ukončení činnosti dymokurského pivovaru, který získala rodina Czerninů zpět po revoluci,“ připomněl kousek historie bývalý sládek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autorka: Milena Jínová

Staleté hospody nabízí příběh podniku v Lipí nad Náchodem, kde slavil maturitu spisovatel Josef Škvorecký. A nedávno se v něm zalíbilo i boxerce Dagmary Havlové.

Jsou hospůdky, které se snaží lákat hosty na umělou patinu starého lokálu či krásou malebné fasády. A jsou naopak staré podniky, jimž se majitelé snaží zachovat genius loci a nenahraditelný ráz minulosti.

Takový je i hostinec U Nováků v Lipí nad Náchodem, který patří už několik generací stejnému rodu Novákových. Dnes v jejich tradici pokračuje Olga Salonová z Vráže u Berouna, dcera posledního majitele Jana Nováka. Dnešní vlastníci sice od restituce hostinec pronajímají, ale stále dbají na to, aby připomínal šenk ze 40. let minulého století.

A uvnitř opravdu připomíná starou příjemnou vesnickou hospodu z minulého století: letité tmavé židle i stoly, dřevěné obložení stěn s jednoduchými vidlicovými věšáky a na stěnách historické fotografie, zachovalé staré reklamy či kopie dnes už úsměvně působícího živnostenského listu prvních hostinských.

Vzadu starý sál a na fasádě pečlivě uchovaný a z omítky vystupující reliéfní název hostince. Ten tu zůstal z časů první republiky.

Majitelé obnovili tradici stínání kohouta při posvícení

Olga Salonová připravuje v těchto dnech v hostinci už páté novodobé stínání kohouta, které dříve provázelo v Lipí posvícení. Koná se vždy v neděli před svátkem svatého Václava. O posvícení psal i Alois Jirásek. Olga Salonová však s úsměvem ujišťuje, že žádný kohout z vesnice už nebývá obětován. Dříve tomu ale tak bylo, jak píše etnograf Čeněk Zíbrt.

Tento zvyk byl rozšířen po celé Evropě, v českých zemích však šlo o rázovitý obřad. Muži v pitvorných oblecích se sešli u červeně natřeného sudu, na něm byla položena šavle a kohout byl přivázán za nohu ke kolíku. Mladíci se zavázanýma očima soutěžili, kdo dřív šavlí či cepem setne kohoutovi hlavu. Avšak mnohý ze soutěžících odešel z kolbiště s výsměchem.

V Lipí stínali kohouta tak, že vykopali na návsi díru, do ní dali kohouta a přikryli krajáčem. Hostinský a v 30. letech i starosta Josef Novák ve svých zápisech popsali, že jednou dezorientovaný a opilý účastník stínání kohouta netrefil cepem kohouta, ale se zavázanýma očima práskl do blízkého záchodku. "Asi dvě prkna upadla, ale běda. Směrem k obecenstvu zadnicí seděla na záchodku paní Benešová," zapsal navždy Josef Novák.

Dnes připravuje stínání kohouta sdružení Lipový list a dbá na to, aby "nezdárník kohoutí, jenž po okolí Lipí chodí, samou prostopášnost koná, pomlouvá, smilní a kdejaká sousedka si na něj stěžuje, byl rychtářem chycen a právo nad ním vykonáno".

Schází se k tomu hodně sousedů, nechybí rychtář ani policajti. "Pokud se jim někdo nepozdává, do šatlavy ho odvlekou," říká Olga Salonová. Stínání kohouta tradičně doprovází staročeskými písněmi kapela Klapeto.

Boxerce Dagmary Havlové se z hostince nechtělo

Nájemce, bodrý hostinský Lubomír Rufer říká, že jednoho z nejvzácnějších hostů měl teprve nedávno. Asi před třemi týdny přišla bývalá první dáma Dagmar Havlová se svou boxerkou. Bylo to v době, kdy v Náchodě spali filmoví herci i členové štábu, kteří v České Skalici natáčeli pod vedením Václava Havla filmový přepis jeho hry Odcházení.

"Byla tu ještě s jednou herečkou, která hraje v seriálu Ulice. Přišly pěšky z Náchoda a ptaly se na Peklo. Pak se paní Havlová přišla zeptat, jestli může dovnitř se psem. Řekl jsem, že samozřejmě," vzpomíná hostinský a dodává, že obě návštěvnice si poručily pivo a pavlišovský řízek.

Psům, kteří přijdou dovnitř, prý dává občas něco k zakousnutí. Třeba kousek klobásky. "Ptal jsem se, jestli fence můžu taky něco dát. Paní Havlová řekla, že klidně, že si její boxerka stejně ode mne nic nevezme. Boxerka si však kus klobásky vzala, pak další a pak nechtěla z hospody!" směje se hostinský a popisuje, jak Dagmar Havlová na psa volala marně a jak nakonec musel vyjít s jejím psem z hospody sám.

Hostinci se v minulosti nevyhnuly některé další známé osobnosti. Například tady měl maturitní ples Josef Škvorecký.

Nejprve čtenářský kroužek, postupně hostinec se sálem

Historii této hospody nemusí nikdo složitě objevovat. Sepsala ji z vyprávění a zápisů předků nejmladší z rodu, Kateřina Salonová. Publikaci pak vydal ateliér Duplex z Nového Města nad Metují.

Na hostinci U Nováků je dnes jako rok vzniku uveden 1856. Do roku 1870 to však oficiální hostinec nebyl, lidé tehdy chaloupku rodiny Hanušů v čísle popisném 6 považovali za jakési kulturní centrum obce.

"Scházela se tu kultury chtivá společnost. Antonín Hanuš uměl o vojně dobře vyhrávat, když někteří sousedé koupili kalendář, četl se tam třeba dvakráte po sobě. A když někdo sehnal nějakou historickou knížku, ihned putovala k Hanušovům. Zkrátka Hanušova chaloupka stala se čtenářskou besedou," píše kronikář Antonín Smrček.

Roku 1869 starosta povolil Antonínu Hanušovi v domě provozovat pohostinství a podnik dostal jméno U Zeleného stromu. Po smrti Antonína Hanuše v roce 1873 prodala vdova hostinec Antonínu Novákovi.

Ten ho celý přestavěl a přejmenoval na U Nováků. Když roku 1914 zemřel, zdědil hostinec jeho bratr Jan. Pak ho v polovině 30. let koupil Josef Novák, Janův synovec. Ten nechal v roce 1934 lokál přestavět do současné podoby, vybudoval novou kuchyni a zvýšil o metr a půl stropy, aby tam mohl být taneční sál.

V 50. letech komunistický režim hospodu zabral a Josef Novák v ní mohl zůstat jen jako zaměstnanec podniku Jednota Hronov. "Dědeček se tady ale spíše dřel. Vedl to sám, obsluhoval, vařil. Pak už na to nestačil, odešel a byli tu jen zaměstnanci Jednoty," říká Olga Salonová. Její otec požádal o restituci hostince na počátku 90. let. Časem ho přepsal na dceru Olgu a ta se s mužem v letech 2004 až 2005 snažila hostinec provozovat. Nakonec jej ale pronajala, protože z Berounska je do Lipí přece jen daleko.

Tři dny tance: ženy výskaly, z tlouštíků teklo jak z vodovodu

Její dědeček Josef Novák toho o Lipí hodně zapsal. Například jak vypadala pouť v Lipí počátkem století: "Náves, kdejaké místo i postranní kouty, vše bylo samá atrakce, kolotoče, houpačky velké, malé pro děti, několik střelnic, cirkus, cukrářských bud, řada vozů a maringotek směrem ku křížku cestou do polí."

Pouť trvala tři dny, od neděle do úterý. "Po ukončení bohoslužby před hospodou hudba zahrála dva pochody, hned s hudbou se šlo, zvláště mládež, do hospody. Hned po obědě začala taneční zábava a hrálo se bez odpočinku až do pondělí do rána. V pondělí ráno v devět hodin byla mše svatá, kol desáté dopoledne zase hudba hrála před hospodou a mladí i staří, vše se hrnulo do hospody na takzvanou zlatou hodinku, při níž ženy chodily pro muže v tanec. Na to se každý těšil, to byla ohromná legrace," popisuje hostinský.

Josef Novák také zaznamenává, že "z Náchoda přišlo vždy v posvícení neb pouti mnoho hostů živnostníků. Obyčejně několik láhví sladké kořalky ženám koupili a už to začalo. Z každého teklo od tance, zvláště od těch tlouštíků jako z vodovodu. Několik starších bylo velmi veselých žen, při tanci tančily tři najednou, držely se pohromadě jako kolotoč, některá měla na sukni na zadní části těla kapcu a z té koukal cíp bílého šátku. Při všem výskaly. Hrálo se až do čtyř hodin odpoledne, jeden po druhém opouštěl hospodu v podnapilém stavu, zaručeně oběd mnohému už nechutnal a nebo vůbec nejedl."

Jeviště na pivních sudech a čtvrťák kořalky pro režiséra

V hostinci U Nováků hrávali také herci místního ochotnického souboru Severočeská jednota. Založil ho učitel Gerhart, který přišel do obce v roce 1907. Josef Novák popisuje, jak se zpočátku stavělo jeviště: "Do místnosti se nakoulelo několik prázdných sudů od piva, na ty se daly prkna, které tvořily podlahu. Na podlahu se postavila kostra jeviště a zavěsily se kulisy. Hrálo se za velké účasti, neb mnoho lidí stálo namačkáno při otevřených dveřích."

Josef Novák také zapsal vzpomínku na jednoho režiséra: "Režii o každém divadle do války měl starší svobodný pan Smrček, říkalo se mu všeobecně strýček Smrčků. Při divadle nás všecky líčil. Na stole měl rozložená líčidla, barvičky, paruky, též láhev s lepidlem na vousy. Toto lepidlo úžasně chránil, na lahvičce bylo napsáno, pozor oheň škodí. Nikdo nesměl kouřit. Svědomitě líčil, chudák se potil tak jako mlatec, který točí ruční mlátičku. Mezi tím vším divadelním harampádím měl stát stále čtvrťák kořalky, který ku vzpružení a skvělému líčení obrátil při napití až na dno tak hladce, aniž by ohryzkem na krku pohnul. To byl nejmilejší jeho koníček."

Pamětníci vzpomínají na řízky, dnes si ho tu dala i první dáma

Dnes zůstalo U Nováků po ochotnících jeviště a propadlo pro nápovědu. Svůj ráz ale má celá hospoda. Na okně je historický přístroj na plnění pivních lahví, ve výčepu stará kamna s rourou a na věšácích na stěně je i několik plácaček na mouchy. "Já nemám ráda takové ty eurohospody, kde je to stejné, ať sedíte ve Španělsku, Francii, nebo v Praze. Kde je všechno správně vytmelené a správně zaoblené. Mám ráda normální české hospody s dobrou českou kuchyní," říká majitelka hospody.

Ostatně na řízky její babičky vzpomínají někteří pamětníci v Lipí dodnes. "Dělala je prý se speciálním kořením. Recept si ale vzala do hrobu," říká nájemce Lubomír Rufer. On sám tady udržuje na jídelníčku klasiku - dršťkovou, guláš s knedlíkem, segedinský guláš a pavlišovský řízek. Tím ostatně nepohrdla ani bývalá první dáma.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Pivovar Krušovice je hlavním partnerem slavností a do Žatce se vydal třídenním okruhem

„Přijíždíme z chmelové brigády a přivážíme vám výborné a originální krušovické pivo!“ Takové hlášení se neslo ve čtvrtek 2. září odpoledne vesnicí, Krupou u Rakovníka, z pojízdného amplionu.

S veselou staročeskou jízdou přijížděl pojízdný výčep pana Klouba, emeritního sládka Krušovic. V Krupé začínala spanilá jízda po vesnicích Rakovnicka a Lounska, kterou uspořádal Pivovar Krušovice. Ten je jedním z hlavních partnerů žatecké Dočesné. Pojízdný výčep ukončí svou trasu právě na náměstí v Žatci a během soboty bude nabízet pivo lidem na tradiční Dočesné.

V každé vesnici na trase pivovar uspořádal svou „malou dočesnou“ pro místní obyvatele a kolemjdoucí turisty.

Nabídka z amplionu zněla lákavě, ale ospalou vesnici zase tak rychle nedokázala probudit k životu. Byl to však teprve předvoj. Hlavní lahůdka přišla zanedlouho. Za malou chvíli se v Krupé vynořila pragovka ověnčená chmelovými štoky a s nákladem lahodného moku. Během chvíle se už náves proměnila ve veselou osvěžovnu.

Dva čilí hospodští roztočili pípu a do kelímků proudem tekla zlatavá desítka krušovického sládka Václava Klouby. Kdo by tak lákavé nabídce odolal?

Náves se hned začala plnit lidmi a sličné chmelové brigádnice roznášely přítomným pivečko s pořádnou pěnou.

Nechyběla ani hudba. O tu se postaral skvělý harmonikář. Při jeho písních přítomným rychle vysychalo v hrdle, náves ožívala a lidé vzpomínali na svá brigádnická chmelová léta. Děvčata se měla co otáčet a stále nabízela další a další pivo.

Návštěvník: Krušovice si nenechám ujít

Nakonec ani projíždějící cyklisté neodolali. Jan Hetto, místní občan, se právě vrátil ze svého stopadesáti kilometrového výletu a s chutí se po tak dlouhé cestě napil. „Uf, to byla žízeň. Jsem rád, že jsem to stihl,“ prohlásil. „Krušovické pivo si nikdy nenechám ujít. Asi před patnácti lety jsem měl v Kladně hospodu. Jakmile jsem začal točit krušovické pivo, odrovnal jsem vždy konkurenci,“ řekl další z návštěvníků Miroslav Ileš.

Na závěr příjemné chvíle s krušovickým pivem nechybělo společné památeční foto před pragovkou s pojízdným výčepem. Fotografii pan starosta hned vystavil do vývěsky u obecního úřadu.

A kudy krušovický výčep do Žatce putoval? Ve čtvrtek se jelo z Krupé přes Kněževes, Chrášťany a Olešnou do Lišan. Včera se startovalo v Řevničově, pak cesta vedla přes Mšec, Kroučovou, Ročov a končila v Hředli. Poslední, sobotní okruh vyráží z Mutějovic, jede přes Kounov, Janov, Děkov a Hořovičky a skončí na náměstí v Žatci. Přijďte ochutnat!

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autoři: Šárka Hoblíková a Libor Želinský

První zářijový víkend se v Jizbicích u Čechtic koná 28. ročník Jawáče, srazu Jawa klubu Praha 1961. Všichni milovníci rychlých kol se mohou těšit nejen na krásné stroje a motošou, ale i na dobrou muziku a také tradiční česká piva včetně „řidičského“ nealko Birellu.

Kdo neví, kam vyrazit první víkend nového školního roku, může zamířit do Jizbic u Čechtic na další sraz Jawa klubu Praha 1961, který se koná pod záštitou nealko piva Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje. „Nealkoholické pivo Birell je pro nás ideálním partnerem, protože je vhodným nápojem pro řidiče a propaguje odpovědný přístup řidičů," řekl Roman Jakovec, viceprezident Jawa klubu Praha 1961. „S Plzeňským Prazdrojem se na Jawáči potkáváme desátým rokem a vždy se těšíme na spolupráci i na jeho piva," dodal Jakovec. Pro ty, kteří přijedou jako spolujezdci a nebudou řídit, budou připravena kromě čepovaného Birellu také další piva, jako například plzeňský ležák Pilsner Urquell nebo nejprodávanější české pivo Gambrinus.

Nealkoholické pivo Birell je jedním ze sponzorů srazu a k dostání bude v oblíbené čepované variantě. „Jsme velice rádi, že se motorkáři chovají zodpovědně nejen k sobě, ale i k ostatním účastníkům silničního provozu a na takovéto akci v hojném počtu sáhnou po nealkoholickém pivu. Birell je skutečně vhodnou volbou pro všechny, kteří si nemohou dopřát alkoholické pivo, neboť díky unikátnímu způsobu výroby si uchovává jemně hořkou pivní chuť," okomentovala účast Birellu na akci manažerka značky Martina Kuncová.

Sraz Jawa klubu Praha 1961 se letos koná již po dvacáté osmé, v Jizbicích u Čechtic se fanoušci rychlých strojů sejdou po jedenácté. Na největší motoakci regionu se návštěvníci mohou těšit například na šou a motoškolu Mirka Lisého, spanilou jízdu a soutěže. Jawáč, jak setkání pojmenoval pořadatel, doprovodí také věhlasné kapely Visací zámek, Krucipüsk, Vítkovo kvarteto, Jolly Joker a mnoho dalších. Akce, která je určená všem milovníkům motocyklů bez rozdílů značky nebo kubatury má tradičně úspěch a velký zájem si pořadatelé a sponzoři slibují i letos.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na ZUBRFEST, který se stal tradiční oslavou guláše a dobrého piva ve spojení s dobrou zábavou, mohou návštěvníci zavítat už v sobotu 11. září. Výstaviště Přerov zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů. Ke guláši neodmyslitelně patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem ZUBRFESTU bude skupina Katapult, Tereza Černochová a Black Rose, kterým bude patřit hlavní pódium. Návštěvníci se dále mohou těšit na vystoupení Pavla Nováka ml., pro příznivce nezávislé scény zahrají skupiny jako Evil Joe, Day off, R.A.F. nebo No Problem.

Chystá se také 35 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci oblíbeného pokrmu se mohou těšit nejen na guláše hovězí a vepřové, ale i oblíbené zvěřinové. Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu mistr kuchařského umění Luděk Bil z Gastrocentra Morava. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého účastníka. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí desetičlenná porota profesionálních kuchařů. Stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů se letos zúčastní nejen české kuchařské týmy, ale přijedou i Slováci a Poláci. Akce potrvá od 10 do 22 hodin.

Vstupenky v hodnotě 50 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Jako student v nošovickém pivovaru Ivo Kaňák brigádničil. Dnes mu šéfuje. Manažer pivovaru Nošovice Ivo Kaňák vyrábí pivo už pětadvacet let. „Pivo mě stále baví,“ říká devětačtyřicetiletý Kaňák, jenž se podílel na vývoji stále oblíbenějšího nealkoholického Birellu.

Pivovar Nošovice letos slaví čtyřicátiny. Kolik lidí v něm pracuje?

Zaměstnáváme 340 lidí. Drtivá většina dojíždí z Frýdku-Místku a okolních obcí. Jsme druhý největší pivovar v Česku, se šestou největší sladovnou. Krize pominula, ale lidé se pořád bojí o místa.

Mají důvod se strachovat? Budete propouštět?

To vám dopředu říct nemůžu. Doba je nejistá a my se snažíme podnikat efektivněji. Může se stát, že časem budeme chtít omezit počet zaměstnanců. Oni to vědí a musejí s tím počítat.

Vaším sousedem je automobilka Hyundai. Nepřetahujete si lidi?

Před spuštěním továrny jsme určité obavy měli. Naše výrobní programy jsou ale velmi odlišné. Od zahájení výroby aut od nás do korejské automobilky odešel pouze jeden člověk.

Od roku 1999 jste součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, respektive světové skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatný?

Myslím, že máme stále stejný glanc. Patříme k nejlepším v naší skupině. Nošovický pivovar je svázán se značkou Radegast. Naši předchůdci ji v devadesátých letech budovali republikově. My se zaměřujeme na Moravu. Přesto je Radegast třetím nejprodávanějším pivem v Česku. Ročně ho uvaříme okolo dvou milionů hektolitrů.

Jaká piva se v Nošovicích vyrábějí?

S výjimkou Pilsner Urquell vše, co Plzeňský Prazdroj produkuje. Kromě osmi druhů Radegastu sem patří vybrané mutace a balení značek Primus, Gambrinus a Velkopopovický kozel.

Je Radegast něčím výjimečný?

Od ostatních piv se lišil hned od začátku. Hlavní vlastností je hořkost. Já si myslím, že to symbolizuje tento kraj a moravanství. Dalšími jsou plnost a říz. Chuť je stále stejná, držíme se původní receptury.

Nealkoholický Birell je vaše dítě. Podílel jste se na přípravě jeho receptury. Chuť ovlivňují suroviny a receptura. Důležité jsou taky pivovarské kvasinky vyšlechtěné ve Švýcarsku. Kouzlo birellu je v tom, že chutná jako pivo. Dlouho neměl žádnou reklamu, přesto si ho lidé našli.

Začínali jsme na dvou tisících hektolitrů ročně, teď ho prodáváme čtyři sta tisíc hektolitrů. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším nealko pivem na světě. Už ho nikdo nepřekoná. Pořadatelé Světového poháru piv tuto kategorii zrušili.

Část lidí přesto dává přednost pivu z malých pivovarů. Konkurujete si?

Velké české pivovary vaří hlavně pivo plzeňského typu. Malé pivovary nabízejí pivní speciály, které zpestřují tradiční trh. Čeští pivaři ale nehodnotí pivo podle toho, v jak velkém pivovaru ho uvařili. Zajímá je hlavně chuť a také, zda je jejich půllitr správně vychlazený a načepovaný.

Co vy a pivo?

Patřím ke generaci studentů z osmdesátých let, která má k pivu silný vztah. Vystudoval jsem vysokou školu se specializací na pivovarnictví a sladařství. Do nošovického pivovaru jsem každé léto chodíval na brigádu. Zůstávám mu věrný i po pětadvaceti letech. Pivo mě baví a naplňuje.

Máte raději radegast, nebo plzeňské?

Každé z nich plní v mém životě jinou roli. Na zahradě hasím žízeň klasikem, běžně popíjím radegast. Prazdroj si dávám výjimečně.

Ochutnáte také konkurenční piva?

Mám to dokonce v popisu práce. Nejenže dbáme na to, aby naše dnešní pivo nemělo jinou chuť než včerejší, ale neustále sledujeme i konkurenci. Pravidelně ochutnáváme, hodnotíme a srovnáváme také její výrobky.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Josef Beneš | Foto: Martin Straka

V pořadí již pátý ročník Pivních slavností uspořádá v sobotu 4. září od 12 hodin v prostoru Tyršova stadionu jindřichohradecká agentura 3Wproduction.

Návštěvníkům oblíbené akce nabídne degustaci svých produktů celkem 13 pivovarů. Kromě osvědčených a preferovaných značek si příznivci pěnivého moku mohou vyzkoušet, jak chutnají třeba Zlatý Bažant, Rohozec, Stella Artois nebo Svijany.

Nedílnou součástí sobotních slavností bude i bohatý doprovodný program. V jeho rámci jsou připraveny soutěže pro děti i dospělé a také velká tombola.

V kulturním bloku si na své přijdou příznivci mnoha hudebních žánrů. Vyznavačům dechovky budou na malém pódiu vyhrávat například Řečická kapela či Božejáci. V hlavním programu na velkém pódiu pak vystoupí třeba jindřichohradečtí No Surrender či Těžkej Pokondr a celá akce vyvrcholí koncertem Žlutého psa s Ondřejem Hejmou.

PIVOVARY

Bernard, Bohemia Regent, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Poutník, Platan, Rohozec, Starobrno, Staropramen, Stella Artois, Svijany, Zlatý Bažant.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Zdeněk Prager

Dne 31.8.2010 bylo po 23 letech opět roztopeno pod původní černokosteleckou varnou z roku 1930. Tento pokus proběhl z důvodu zkoušky těsnosti varny, stavu topeniště a všech součástí varní garnitury. V 17:30 voda začala vřít a můžeme směle konstatovat, že varna je v dobrém stavu.

Výsledkem tohoto snažení jest pokračování v rekonstrukci varny. Příští týden dojde k instalaci a odzkoušení motoru, převodovek a čerpadel. Přijďte se podívat na prohlídku pivováru, kde Vás zasvětíme do dalších podrobností…

Dej Bůh štěstí!

P.S.: Informace po finance a T, jenž nás udávají: tato jalová várka nemá za výsledek alkoholický nápoj, nýbrž jen teplou vodu, tak nám sem prosím opět neposílejte celníky.

Zdroj: Černokostelecký pivovár

Sklizeň chmele provází špatné počasí. Na kvalitě to bude znát. Davy studentských brigádníků jsou už minulostí.

Před padesáti lety na tomhle místě cvakla klapka filmu Starci na chmelu. Litoměřicko, konkrétně oblast kolem obce Polepy, bylo totiž vyhlášenou chmelařskou lokalitou, kam koncem srpna a na začátku září jezdily tisíce studentů kvůli sklizni chmele. Dnes se brigáda stala spíše přivýdělkem pro pár desítek místních. A namísto písní o zeleném zlatu je v oblasti slyšet spíše nářek chmelařů nad mizerným počasím, které v celém Česku snižuje kvalitu chmele. Sklizeň skončí za pár dní.

Staré časy

"Ty scény se točily tady na té chmelnici," ukazuje nedaleko obce Lounky Jiří Špringl. Dnes jeho společnosti Chmel Polepská blata patří včetně "filmové" chmelnice zhruba 55 hektarů okolních ploch. "To byly doby, kdy po vesnicích spalo přes tisíc brigádníků ve školách a sokolovnách," vzpomíná na časy velkých chmelových brigád. "Když jsem byl tehdy já na brigádě na Žatecku, museli jsme si na poli nacpat slamníky slámou a spát na půdě. Ale byli jsme mladší, tenkrát ty podmínky nikomu nevadily," popisuje.

Dnes na Litoměřicku mezi Polepy a Lounkami místo Vladimíra Pucholta nebo Ivany Pavlové pracuje na chmelnici mezi brigádníky třeba Zuzana Soukupová. Učí se v nedalekých Litoměřicích na servírku. Teď ale nosí zelenou pláštěnku a na nohou holínky.

Stejně jako ostatní brigádníci. Letošní "chmele" jsou totiž ve znamení bláta a deště. "Že existuje film Starci na chmelu, vím, ale nikdy jsem ho neviděla. Alespoň ne do konce," přiznává. Brigádu nijak zvlášť neprožívá. Je to jen vítaný přivýdělek, stejně jako třeba práce za kasou.

Počasí jako nepřítel

Nespokojení jsou ale chmelaři. "Je to jako malá válka," ukazuje na rozblácené a rozježděné chmelnice Jiří Špringl. "Tohle je cihlářská hlína, úplně zadušená. Poznáme to příští rok na úrodě," obává se Jiří Špringl. Letos chmelaře trápilo během roku zejména mokro. Kdo včas rostliny neošetřil, potýká se s plísněmi a kvalita jeho chmele je špatná. Na Polepských blatech se potížím naštěstí vyhnuli. "Minulý rok byl nadprůměrný ve výnosu i alfa hořkých látkách, letos takové výsledky nebudou. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali o něco nižší obsah hořkých látek, které jsou důležitým faktorem kvality," říká Jiří Špringl. Přesto si na sklizeň nestěžuje. "Chmel bude i tak velmi kvalitní," říká. Pryč jsou ovšem časy, kdy se k vaření piva používaly samotné chmelové šišky. Tuto technologii používá už jen pár pivovarů. Z chmelnic Jiřího Špringla míří šišky do Žatce, kde z nich udělají granulát. Ten pak použijí pivovary k výrobě piva.

Chmel domů i do Japonska

Z chmele "Starců na chmelu" se vyrábí například pivo Svijany, Krakonoš nebo Chodovar. Chmel z nedaleké oblasti kolem obce Liběšice míří zase až na japonský trh. Skončila také doba, kdy se na brigádu hodila každá ruka. Například nasušené šišky se do žoků už nesešlapávají, ale strojově lisují. "Dřív jsme na brigádu brali 140 lidí. Už máme ale nové technologie a stačí nám jich šedesát," popisuje chmelař.

Zemědělci také spoléhají na personální agentury, a to na jaře, při drátkování a zavádění. Přijedou k nim tak brigádníci ze Slovenska či z Moravy.

Chmelaři začali letos v Česku sklízet kolem 20. srpna a vzápětí potvrdili očekávanou sklizeň 6500 tun. Z dlouhodobého hlediska je to spíš nadprůměrný výsledek.

Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3,6 až 3,8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Objem úrody je lepší, ale s alfa látkami je to naopak, jejich podíl je o dost menší," řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Weikert

Nová turistická atrakce v Žatci už vítá první turisty, zvědavci jsou z domova i ciziny. Během Dočesné se rozsvítí věž a maják. Rozhledna a restaurace nabízející pivo, nově uvařené v sousedním pivovárku, mají zahájit provoz až v dalších měsících.

Unikátní turistický projekt, který ve světě nemá obdoby, už začíná lákat turisty. Akce za čtvrt miliardy korun, Chrám chmele a piva v Žatci, se pomalu nadechuje.

„Šanci zaujmout máme, věřím, že ji využijeme,“ doufá Jiří Vent, šéf Chrámu.

Poprvé se brány Chrámu chmele a piva otevřely minulý týden. „Už provádíme, první turisté už si expozice prohlédli. Přivítali jsme už i cizince z Ruska, Francie, Německa,“ hlásí Jiří Vent.

Otevřeno je v Chrámu chmele a piva od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, v Chmelařském muzeu od pondělí do soboty také od 10 do 17 hodin. „Návštěvníci už mohou do rozšířeného Chmelařského muzea, hotové je náměstíčko, fontány, unikátní orloj. Přístupné již je i informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň a další hodně zajímavé expozice,“ láká Žatecké i přespolní Vent.

Naopak počkat si zvědavci musí ještě na rozhlednu a restauraci. Pivní maják, jak se rozhledně s novým a neotřelým výhledem na Žatecko přezdívá, bude mít uvnitř také výtah, kde se bude promítat krátký film. „Čekáme ještě na kolaudaci, hned jak bude, bude rozhledna přístupná i pro veřejnost. Očekáváme, že se tak stane někdy v září,“ pokračoval šéf Chrámu.

Plný provoz až příští rok

Restaurace s vlastním pivovarem a zahradou i pro děti se také ještě dokončuje. Pivovar může vyrobit až 1000 hektolitrů piva za rok. Vařit se bude ležák, tmavé pivo a technologie umožňuje vyrobit také jedno speciální pivo. „Věříme, že restauraci rozjedeme v říjnu, to by měl být velký tahák,“ přestavil reálný termín Vent.

Plný provoz začne až příští rok. „Letos budeme postupně spouštět další a další atrakce, uvidíme, jak vše půjde. Až příští sezona bude první kompletní,“ pokračoval. Chrám chmele a piva má velké ambice, chce přilákat do regionu turisty z blízkého okolí, celé republiky, ale i ze zahraničí. „Šanci zaujmout máme, Chrám má velký turistický potenciál, ale musíme všichni ve městě spolupracovat, dobře propagovat. Věřím, že šanci využijeme, že Chrám bude pro Žatec přínosem,“ uzavřel Vent.

Projekt Chrámu chmele a piva přijde na čtvrt miliardy korun, přes 200 milionů přišlo z dotací z Evropské unie. Jeho součástí je revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Libor Želinský

Prvním patronem, který podpoří akci fotbalové Viktorie Plzeň Naplníme stadion - Přijď fandit i ty!, jenž má za úkol vyprodat Štruncovy sady v zápase proti Ústí nad Labem, je vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Jak se daří v současné době Gambrinusu?

Gambrinusu se daří velmi dobře. Gambrinus je nejprodávanější značka piva v České republice a myslím si, že Gambrinusu i všem ostatním pivům se bude v České republice dařit dobře, protože jsme národ pivařů.

Gambrinus je v podstatě i fotbalové pivo, neboť podporujete nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi.

Myslím si, že diváci a fanoušci českého fotbalu jsou milovníci piva a jsou milovníci Gambrinusu. Podpora českého fotbalu je takové poděkování značky Gambrinus fanouškům a pivařům.

Fotbal, pivo a klobása. Souhlasíte i Vy s touto kombinací?

Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Pivo k fotbalu neodmyslitelně patří a Gambrinus především.

Vy sám jste Plzeňák. Jaký máte vztah k tomuto městu a jste patriotem?

My jsme plzeňská rodina a já jsem ve třetí generaci sládek v Plzeňském Prazdroji. Nyní mám navíc na starosti ještě Gambrinus. Samozřejmě, že jsem patriot, fandím všem plzeňským sportům včetně fotbalu, hokeje a tenisu a ostatních.

Co podle Vás patří k městu Plzeň? Je to v posledních letech i fotbal a Viktoria Plzeň?

Plzeň byla vždycky sportovním městem. Vyrostlo zde velké množství všech našich olympioniků a světoznámých sportovců, takže si myslím, že sportovci jsou jedni z těch, kdo město Plzeň velice proslavili, proslavují a budou snad proslavovat.

Jaký Vy osobně máte vztah k fotbalu?

Mám fotbal velice rád. Nikdy jsem ho nehrál závodně, ale asi jako každý sportovec jsem hrál fotbálek jako doplňující sport pro kondici. Rád na fotbal také chodím a přál bych českému fotbalu, aby postoupil zpět do světové špičky, kam patří.

Máte čas při Vaši práci a vytížení sledovat výsledky Viktorky nebo se dokonce přijít podívat na její utkání?

Na fotbal chodím v Plzni několik desítek let. Chodím i nyní, ale nejsem pravidelným návštěvníkem. Teď samozřejmě sleduji Viktorku, jak se jí daří v lize. Samozřejmě jako každý Plzeňák jsem na ni hrdý a fandím jí, aby se udržela na výborné příčce až do konce.

Jací jsou podle Vás fanoušci v západočeském regionu?

Fanoušci jsou tu stejní jako všude jinde. Myslím si, že fanoušci v Plzni jsou dobří. I klub pro ně podle mě dělá hodně, když se je snaží dostat na zápasy a podporuje návštěvnost. Spojení klubu a fanoušků je velice dobré a fanoušci se tu také musí cítit velice dobře.

Co říkáte posledním výborným výsledkům Viktorky? Myslím tím vítězství v Ondrášovka Cupu, účast v evropských pohárech nebo současné vedení v Gambrinus lize.

Jak už jsem říkal, tak výsledky Viktorky jsou pro každého Plzeňáka potěšující. Všichni klukům fandíme a myslím si, že když se hraje dobře, rodina fanoušků roste a tím pádem chodí na fotbal víc a víc lidí. Pamatuji si doby, kdy tu hrál Bayern Mnichov a stadion byl úplně plný. Doufám, že se to současnému plzeňskému týmu také podaří.

Myslíte si, že má Viktorka šanci se udržet dlouho na špičce ligy?

Samozřejmě, že je liga dlouhá a může nastat mnoho zvratů. Kvalitní start je vždycky důležitý, takže aktuální úspěšné rozjetí sezóny je dobré. Přál bych klubu, aby se na čele udržel až do konce, abychom tady v Plzni viděli Viktorku hrát alespoň v předkolech evropských poháru, i když letos to bohužel nešlo. Její vystoupení proti Besiktasi bylo velmi pěkné, i když nepostoupila do dalších kol.

Oslovili jsme Vás jako úspěšného reprezentanta Plzně, abyste podpořil naši iniciativu „Naplňme stadion, přijď fandit i ty“. Líbí se Vám tato iniciativa, kdy se klub snaží vzbudit fotbalovou mánii, pozvat do Štruncových sadů co nejvíce diváků a splnit tak sen, kterým je vyprodat stadion?

Fotbal se hraje především pro diváky, především je to show a je třeba diváky na stadion dostat v co největším počtu. To je jedním z nejzásadnějších úkolů klubu a fotbalového týmu. Myslím si, že malá návštěvnost v Česku také trošku souvisí s některými horšími výkony, ale to teď v Plzni určitě nehrozí. Navíc vztah výkonu a fanoušků platí i obráceně. Čím více diváků uvidíme na stadionu, tím lepší fotbal se bude hrát.

Jak jste zmínil sám, utkání v předkole Evropské ligy musela Viktorka odehrát kvůli zastaralému stadionu mimo Plzeň. Jak se stavíte k tomu, že si spousta fanoušků přeje v Plzni nový stadion? Podporujete tuto myšlenku?

Celý život jsem sportoval a kromě toho, že jsem sládek, jsem stále také sportovcem. Tu myšlenku samozřejmě podporuji. Není to ale jen o stadionu pro A-tým. Říká se, že kdo sportuje, nezlobí. Vytvořit příznivé podmínky pro mládež k tomu, aby mohla sportovat, by podle mne mělo být prioritní snahou města a regionálních politiků. Myslím si, že jsme národ sportovců, což dokazujeme tím, že jsme malý národ, ale máme dobré výsledky v mnoha sportech. Do sportu, sportovišť a sportování mládeže by se podle mě mělo investovat daleko více.

Myslíte si, že je v silách čtvrtého největšího města v České republice vyprodat fotbalový stadion, který má kapacitu 7 425 míst?

Myslím si, že to není zas až tak moc složité. Měl jsem příležitost navštívit všechna velká sportovní klání, od všech tenisových grandslamů, přes golfové turnaje, mistrovství světa i Evropy ve fotbale i zápasy v německé lize, kde jsou stadiony opravdu vyprodané. Tam je atmosféra úplně jiná. Je to dáno sportovním výkonem, ale i službami, které jsou na stadionu k dispozici. Na stadionech nesmí být fronta na pivo, na párek. Musí tam být nějaký doprovodný program. Lidé tam musí jít za celodenním zážitkem a ne jenom na dvakrát čtyřicet pět minut fotbalu a odejít. Všude na světě chodí lidé na fotbal a je to půldenní záležitostí. Na tom musíme v České republice ještě zapracovat. Návštěvnost přes sedm tisíc diváků je v Plzni určitě reálná.

Stal jste se jedním z ambasadorů tohoto projektu. Můžete nějakým heslem motivovat lidi, proč by měli přijít fandit a naplnit Štruncovy sady?

Mottem by mělo být: Čím více diváků na stadionu, tím hezčí bude fotbal.

Tipnete si výsledek utkání?

Viktorka nyní hraje ve velké formě a nemůže doma prohrát. Vyhraje 3:1.

Gambrinus podpoří tento zápas doprovodnými akcemi. Můžete je nyní zmínit?

Na oslavu plzeňského fotbalu se uskuteční ve vybraných restaurací a hospodách akce, kdy po předložení fotbalové vstupenky dostanete druhé čepované pivo Gambrinus zdarma! A to ještě není všechno, jestliže se vám podaří naplnit stadion více jak 6000 fanoušky, věnuje pivovar Gambrinus na příští utkání za každých 1000 návštěvníků sud k vyčepování na stadionu zdarma!

Zdroj: Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Ve znamení oslav 40. výročí pivovaru Radegast se ponese tradiční Radegast den, který se uskuteční v sobotu 11. září v Nošovicích. Kromě nefiltrovaného ležáku Radegast se mohou návštěvníci těšit na čtyři scény. Dvě z nich nabídnou hudební program, včetně vystoupení hlavních hvězd, kapel Buty a Mňága a Žďorp. Další dvě scény budou plné soutěží a překonávání výzev. K narozeninám si pivovar nadělil zbrusu nové návštěvnické centrum, které právě na Radegast dni otevře své brány veřejnosti. Vstup na akci, kterou navštěvuje každoročně přes 20 tis. lidí, je zdarma.

Radegast den bude vrcholem oslav 40 let od založení pivovaru. „Významné výročí je dobrým důvodem k tomu pozvat milovníky piva Radegast na jedno místo v jeden čas. Příznivce piva, jehož symbolem je pohanský bůh Radegast, proto svoláváme jako jeden kmen do Nošovic,“ přiblížil podtitul akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Tématu Radegastova kmene jsou podřízeny všechny čtyři scény, které nabídnou pořádnou porci zábavy. V kmenové osadě vystoupí největší hudební hvězdy, kterými jsou Buty, Mňága a Žďorp či Věra Špinarová. Není náhodou, že všichni mají úzkou vazbu k Moravě. „Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě. Proto jsme letos požádali o vystoupení umělce, kteří mají stejné kořeny jako Radegast,“ dodal Pavel Kmínek.

Překonáváním výzev, porovnáváním sil s kamarády a dokazováním příslušnosti ke kmeni bude nabito kmenové bojiště. Spousta zábavy pak bude i na kmenové návsi či v kmenové kuchyni. Zájemci se samozřejmě budou moci vydat i na exkurzi pivovarem a prohlídku zbrusu nového návštěvnického centra.

Ani letos nebude na Radegast dni chybět nefiltrovaný ležák Radegast. Do Nošovic pojedou autobusy, vlaky a také jedna historická vlaková souprava, která bude mít zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Program startuje úderem 10. hod. dopolední.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje