V Radnicích na Rokycansku by se chtěli vrátit k pivovarnictví. Ještě letos plánují Radničtí opravit věž pivovaru, jež sloužila k přípravě sladu a , která pak bude součástí radnického muzea. Dodnes se v takzvaném hvozdu zachovala síta na sušení i vše ostatní přesně tak, jak to bylo při zrušení pivovaru po druhé světové válce. Dalším krokem by pak mohlo být obnovení výroby radnického piva.. Na historii pivovaru se ptala Jana Kosová starosty Josefa Paška.

V Radnicích už v roce 1623 fungovaly pivovary dva. První zmínka o městském, jenž leží v horní části náměstí, je z roku 1517. Teprve později začal fungovat pivovar pánů Sternbergů. Objekty obou dosud stojí, bývalý městský pivovar zůstal prázdný a v současné době jsou v něm sociální byty. Pivovar Sternbergů byl údajně zrušen v roce 1962. Dodnes část objektu patří potomkům rodu, část patřila Západočeským lihovarům a konzervárnám. V objektu je několik podnikatelů.

Oprava věže vyjde na zhruba 1,7 milionu Kč. I kdyby se městu nepodařilo dotaci na opravu pivovarské věže získat, jeho vedení je rozhodnuto v obnově pivovaru pokračovat. Pokusilo by se získat peníze z jiných zdrojů, a kdyby to nevyšlo, postupně, po částech, by památku rekonstruovalo z městské kasy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Jana Kosová

Kdysi to byl obyčejný statek v obci Kozlovice na Frýdecko-Místecku. Ten ale zanikl. Budovy postupem času chátraly. Dnes ale pamětníci areál skoro nepoznávají. Z jedné stavby vzniklo muzeum, ve kterém lidé zjistí, jak se kdysi učilo. Z dalšího křídla vznikl domácí pivovar, ve kterém hraje každý pátek cimbálová hudba.

Zdroj: RTA.cz

Obliba piva čepovaného z tanků v České republice stále roste. Nejrozšířenější síť tankových hospod má přitom právě Gambrinus. Jen v Praze dosáhl počet restaurací s pivem Gambrinus točeným z velkých chladících zásobníků pod zemí počtu 103. Celkově je tankových hospod Gambrinus na našem území téměř 350.

V evropském a patrně i celosvětovém měřítku jsou Češi v propracovanosti a rozšíření národního nápoje čepovaného z tanků na špici. Přitom jejich zájem o tankové pivo stále roste, a tak se zvyšuje i množství restaurací, kde se točí. Příkladem může být právě Gambrinus. V současné době pochází například zhruba každé desáté pivo Gambrinus z tanku. Restaurace, které jej nabízejí, budou mít od nynějška speciální označení „zde tankujeme nepasterizovaný Gambrinus z tanku.“

„Výhodou tanků je jistota, že je pivo uchováno v nejlepších podmínkách za konstantní teploty 7 – 10 °C. Pivo také nepřijde do styku se vzdušným kyslíkem, takže neoxiduje a zachovává si optimální a přirozené množství CO2, které zaručuje ten správný říz,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Tankové pivo nabízí přitom stejnou kvalitu a chuť jako pivo točené z klasických sudů. Pivo točené z tanků ale zvyšuje efektivitu provozu restaurací s velkou výtočí. Narážení nových sudů, které dříve během špičky znamenalo ve velkokapacitních hospodách zpomalení provozu i obsluhy hostů, dnes nahrazují velkoobjemové tanky, které pojmou buď 1000 nebo 2000 piv.

„Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ vysvětluje Jan Hlaváček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Malé nezávislé pivovary na Slovensku vymierajú, zatiaľčo v susedných krajinách zažívajú zlaté časy. Ako na štvrtkovej tlačovej konferencii ďalej uviedla Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska (AMNPS), jednou z príčin je aj slovenská legislatíva v oblasti spotrebnej dane, ktorá malé pivovary nekategorizuje tak, ako napríklad v susednej Českej republike. Sadzby spotrebnej dane sú totiž u našich západných susedov podľa podpredsedu asociácie Ladislava Kovácsa podstatne nižšie a navyše sú kategorizované na päť skupín podľa ročného objemu vyprodukovaného piva. Jedným z cieľov asociácie je preto aj snaha vydobyť pre malé pivovary lepšie legislatívne podmienky.

Predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo predpokladá, že kategorizácia spotrebnej dane by prospela všetkým. Slovenský trh s pivom ovládajú podľa organizácie z 80 % dva veľké nadnárodné pivné giganty. Úlohou malých pivovarov podľa Kovácsa v súčasnosti nie je súťažiť s veľkými hráčmi, ale aby sa zachovala rôznorodosť piva. Dôležité je podľa neho, aby malé pivovary dokázali ponúknuť zákazníkom niečo netradičné.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska, ktorá vznikla v septembri minulého roka, boli štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: SME.sk | SITA

Co nedokázalo budování kapitalismu, dotáhla krize

Co by se stalo, kdyby Francouzi přestávali pít víno v bistrech a kupovali by si tu nejlacinější krabicovou verzi? Možná by Nicolas Sarkozy vyvolal národní debatu. Vždyť víno, řekl by, to je naše kultura, krajina, historie a identita. V Česku se přestává pít pivo v hospodách, více se popíjí doma v té nejlacinější supermarketové verzi – a nic. Kde je debata o české pivní kultuře a identitě?

Jistě, pro lidi pokrokově smýšlející je česká pivní kultura synonymem zhouby, nezdraví i debility národa. Už jen čtyřicátníci pamatují dobu, kdy ta kultura uváděla v úžas návštěvníky z civilizovaného Západu. Jedině v Česku mohli vidět scény, kdy host si beze slova sedne v hospodě a vrchní před něj též beze slova postaví pivo. Kdy beze slova dopije a též beze slova se před ním ocitne další půllitr. Odkud ten automatismus? Odtud, odkud se vzal zvyk chodit pro pivo se džbánem, tedy z doby, kdy točené pivo stálo tolik co lahvové (1,70 Kčs), kdy se chodilo pro pivo i s lustrovou koulí, neboť koule – jak známe z matematiky – je tvar prostorově nejúspornější.

Chodit pro pivo s lustrem nás odnaučil kapitalismus. Raději už nechceme vědět, kolik stojí pivo o objemu 4/3 pí krát poloměr lustru na třetí. Chodit na „jedno dvě, slovy dvanáct“ piv nás odnaučuje krize. Už neovládáme násobilku sedmnácti, zato víme, kde mají nejlevnější plechovkové. Společenská avantgarda se raduje, že je to tak pokrokovější, zdravější a méně debilizující. Jako by zapomínala, že u točeného piva vzniklo i hodně z toho, nač jsme právem hrdi – včetně nezávislé kultury, disentu a obnovené svobody.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Zbyněk Petráček

Stoprocentní kontrolu na Pivovarem Svijany bude mít liberecká skupina LIF Trade. Součástí transkace je dceřinný pivovar v Rohozci.

O Pivovar Svijany se už nedělí dva akcionáři. Vlastník 55 procent liberecká skupina LIF oznámila, že se dohodla na odkoupení zbylých 45 procent od pivovarnické skupiny K Brewery.

"Právě jsme se se zástupci K Brewery dohodli. LIF se stane výhradním majitelem pivovaru,“ uvedl k tomu spolumajitel skupiny LIF Miroslav Kučera.

LIF (někdejší Liberecký investiční fond) tak získává plnou kontrolu nejen nad svijanským pivovarem, ale i nad jeho dceřiným pivovarem v Rohozci. Kromě těchto dvou ovládá LIF plně i náchodský Pivovar Primátor, který skupina koupila loni od náchodské radnice. Nepotvrdily se tak předchozí spekulace o tom, že LIF je ochotný vykoupit podíl K Brewery ve Svijanech výměnou za Primátora.

Cena: přísně tajné

Cenu obě strany tají, ale Kučera už před časem naznačil, že podíl nebude laciný. Kolik K Brewery zaplatilo, tají i předseda představenstva Zdeněk Radil.

"Přišla zkrátka zajímavá nabídka, kterou jsme byli ochotni akceptovat,“ reagoval Radil. Motivací k prodeji podílu bylo podle něj to, že K Brewery se snaží všechny své pivovary vlastnit ze 100 procent. Kučera svou většinu ve Svijanech prodat odmítal, nezbývalo než se menšinového podílu zbavit.

Bylo zřejmé, že dvě silné skupiny se dlouhodobě v jedné firmě neshodnou. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje,“ komentoval už před časem jeden z českých pivovarnických odborníků zahájená jednání mezi oběma vlastníky.

Přestože celý pivovarnický trh drtí od loňska krize a prodeje piva na celém trhu meziročně klesají o víc jak pět procent, Svijany jsou jedním z mála pivovarů, které naopak vykázaly výrazný růst produkce. Tak velký, že kapacita sotva stačí rostoucí poptávce.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o jednadvacet procent na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v Plzni, Praze a Brně, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 miliónů korun.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a od letoška i Černou Horu. V té patřilo čtyři roky K Brewery padesát procent, druhou polovinu koupili finančníci od zakladatele pivovaru Jiřího Fuska letos v lednu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Výslužku na letošní Velikonoce připravil také Pivovar Chotěboř. Na pivní trh vrací třináctiapůlstupňové karamelové pivo s názvem Speciál, s nímž slavil velké úspěchy během vánočních svátků. Speciál je určen pro slavnostní příležitosti, těmi Velikonoce jistě jsou. V prodeji je pivo od 18. března.

„Připravili jsme pouze dvě várky a víc jich nebude. Speciál je tedy exkluzivitou, po níž se stejně jako o Vánocích zapráší a kdo trochu zaváhá, ten si ho nejspíš nevychutná,“ usmívá se chotěbořský sládek Oldřich Záruba. V lahvích bude pivo k dostání všude tam, kde prodávají další druhy chotěbořských piv, sudy budou pouze na objednávku z restaurací.

„Karamelové pivo samozřejmě patří do rodiny poctivých piv z Chotěboře, které se rodí podle tradiční české receptury. Speciál zrál v ležáckých tancích dva měsíce a nabízí výjimečnou chuť,“ přiblížil pivo Záruba.

Speciál bude v regálech snadno rozpoznatelný díky výrazné etiketě karamelové barvy. Za půllitrovou láhev zaplatí milovníci piva okolo 15 korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

V polovině července ožije minipivovar v rámci Chrámu chmele a piva.

V polovině července se začne vařit pivo v dalším pivovaru v Žatci. Minipivovar, který je součástí projektu Chrámu chmele a piva, bude už třetím ve městě. Lidé ochutnají zlatavý mok během Dočesné.

Minipivovar a restaurace vzniká v rámci projektu Chrámu chmele a piva. Upravován je zadní trakt skladu chmele, kde v minulých měsících vznikala výstavní expozice. Přestavba má stát zhruba 35 milionů korun.

„První zkušební várku piva chceme začít vařit 18. července. Poprvé budou moci návštěvníci pivo ochutnat během otevření o Dočesné,“ láká návštěvník na další žateckou zvláštnost starosta města Erich Knoblauch.

Pivovárek v Chrámu chmele a piva bude už třetím ve městě. Největším je Pivovar Žatec, který vyváží pivo nejen do regionu, ale i do Prahy a dalších částí republiky, a dokonce i za hranice. Druhý, menší, je v Chmelařském institutu.

„Pivo se bude vařit samozřejmě ze žateckého chmele. Předpokládáme, že v nabídce restaurace budou i další speciality z piva a chmele,“ pokračuje starosta. Budou pro místní i turisty. „Chceme samozřejmě na pivní speciality nalákat další turisty, doufáme ale, že na pivo i jídlo si tam najdou cestu i místní,“ dodal Knoblauch. Projekt Chrámu chmele a piva vzniká na Pražském předměstí, na náměstí Prokopa Velikého. Město na turistickou atrakci dostalo dotaci z Evropské unie ve výši 211 milionů, celkově se náklady na revitalizaci oblasti vyšplhají na téměř čtvrt miliardy korun. V první fázi vznikla nová vyhlídková věž – pivní maják a infocentrum. Upraveno bylo také Chmelařské muzeum.

Letos se pokračuje s úpravou komunikací a vybudováním restaurace a minipivovaru. Tyto části budou, kromě věže, kde ještě nebude výtah, zkušebně zpřístupněny už během letošního Chmelfestu, slavnostní otevření pak proběhne během Dočesné, tradičních slavností chmele a piva.

Práce budou pokračovat ještě na klášterní zahradě a v renesanční sladovně. Kompletně má být Chrám chmele a piva hotový v červnu 2011.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

V minulých dnech zamířily z Budějovického Budvaru do Číny historicky první sudy se světlým a tmavým ležákem. „Obsah dvou kontejnerů tvoří 470 sudů světlého a 320 sudů tmavého ležáku, celkem 237 hektolitrů. Většinu piva si budou vychutnávat hosté restaurace českého pavilonu během světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji,“ uvedl obchodní manažer pro Čínu Tomáš Bártů.

Česká restaurace na výstavě EXPO 2010 bude vybavena výčepním zařízením, sklenicemi, ubrusy a dalšími doplňky s logem Budějovického Budvaru a v budvarských barvách bude jednotně oblečen i personál. Půllitr ležáku bude stát 45 jüanů, v přepočtu asi 126 korun.

„Účast na EXPO je pro nás velkou obchodní příležitostí. Asie je jediným kontinentem, kde má podle průzkumů trhu spotřeba piva dlouhodobě stoupat, a proto ji považujeme za velmi perspektivní a strategické teritorium,“ dodal Bártů.

Budějovický Budvar vyváží pivo do osmi asijských zemí, třeba do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. Do Číny vyváží Budvar od roku 2008, dosud tam ale dodává pouze světlý ležák v láhvích.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová

Co slíbil, to splnil. Sparťanský stoper Tomáš Řepka se chystá předat deset padesátilitrových sudů piva Gambrinus letenským fanouškům, což před časem avizoval.

Kapitán pražského klubu se stal v anketě Fotbalista roku 2009 největší osobností ligy a jako odměnu dostal za každou odehranou sezonu v české soutěži sto piv.

„Já ale pivo nepiju, proto to věnuji sparťanskému kotli,“ prohlásil tehdy na slavnostním večeru.

Když si včera na Letné sudy přebíral, jen potvrdil, že slovo dodrží. „Podpora fanoušků nám hodně pomáhá. Jsem rád, že jim touto formou mohu poděkovat,“ poznamenal Řepka.

Sparťanský kapitán by rád pivní dary distribuoval spravedlivě do všech sfér. „Několik sudů si u nás na stadionu vyzvednou kluci z kotle, pivo máme připravené i pro sdružení fanoušků kolem webu Spartaforever.cz, nezapomněl jsem ani na naše nejvěrnější příznivce z fanklubů, kteří nás podporují po celé republice,“ oznámil.

Řepka si řekl fanouškům o zajímavou odměnu. „Mám s nimi domluveno, že až si udělají mejdan, tak na Spartu pošlou fotky. A na to já se těším, alespoň se také v kabině pobavíme,“ usmíval se zkušený stoper, který se připravuje na sobotní ligovou bitvu s Olomoucí.

Zdroj: Deník Sport.cz | Autor: Marek Bílek

Robert Lobovský (35), dosavadní manažer rozvoje zahraničního obchodu Plzeňského Prazdroje, bude nově zodpovědný za mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell ve všech evropských zemích, kde nepůsobí pivovary SABMiller.

„Pro plzeňský ležák Pilsner Urquell jsou stěžejní tradice a vazby na Plzeňský pivovar. Právě tyto hodnoty a prosazování jednotné tváře značky na evropských trzích jsou mými hlavními úkoly. Budu se zabývat tvorbou mezinárodních programů pro rozvoj značky a také programy budující věrnost zahraničních spotřebitelů a fanoušků značky,“ říká Robert Lobovský.

V Plzeňském Prazdroji působí Robert Lobovský od roku 2003. Po roce práce v Lidských zdrojích přešel do exportu jako manažer rozvoje zahraničního obchodu. Dva roky se staral o východní Evropu a Střední a Blízký východ, v dalších třech letech měl v péči severní Evropu.

Robert Lobovský je rozený plzeňák a náležitý patriot. V 10 letech emigroval za rodiči do Austrálie, odkud se po dalších 16 letech se vrátil do ČR. Absolvoval Victoria University of Technology (Diploma of Hospitality Management).

Je ženatý, má tříletého syna, hovoří česky a anglicky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině. K jeho zálibám patří také sport (tenis, squash, cyklistika) a fotografování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Kdo chce poznat bohatost belgického pivního světa, musí vyzkoušet Delirium. Tedy ne delirium tremens, což je životu nebezpečný stav po přílišné konzumaci alkoholu. Mám na mysli pivnici v centru Bruselu, která se jmenuje Delirium Café. Tam můžete ochutnat na 1700 belgických a další stovky světových piv. Jen jedno jsem si tam dal. Teď ovšem můžu tvrdit, že jsem vyzkoušel Delirium Tremens. Tak se totiž jedno z tamních nejoblíbenějších piv jmenuje.

Barman Mathew zkušeným grifem otevřel láhev a nalil hostu přede mnou jeho tmavé pivo do baňaté sklenice. Pak se zeptal mne: „Co si dáte?“ Chtěl jsem vyzkoušet vlajkovou loď mezi točenými pivy baru Delirium Café. Nejdřív jsem však poprosil o krátkou charakteristiku piva Delirium Tremens.

„Popsal bych ho jako pivo hodně sladové, míchané z několika druhů sladů. Zato je v něm jen jeden druh chmele. Jeho chuť v něm není dominantní, proto není moc hořké. Je sice hodně silné, ale také osvěžující, protože když ho natočím z pípy, má čtyři stupně Celsia,“ popsal barman.

Mělo skutečně velmi plnou a příjemnou chuť. Nebylo hořké jako ležák, ale ani ne sladké jako některá těžká belgická piva. Pilo by se dobře nejen to jedno. Ale co potom ty konce? Manažer pivnice Philippe Vallee ovšem tvrdí, že hostům nehrozí, že by se po návštěvě podniku ocitli v opravdovém deliriu.

„Nenabádáme lidi, aby pili přespříliš. Pro nás i naše zákazníky je důležité objevovat nová piva, nové příchutě. Cílem není vypít, co snesete, ale poznat pivo z té dobré stránky,“ vysvětlil mi.

A k poznávání je v baru opravdu mnoho. Ve sklepích jsou sudy a lahve se skoro 2500 druhy piva z různých koutů světa. Delirium Cefé se proto právem pyšní certifikátem o zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Visí pěkně za barem, aby si jej mohli zákazníci, dokud jsou toho ještě schopni, přečíst.

„Certifikát potvrzuje, že v Delirium Café mají největší nabídku piv, které si můžete na místě dát. V lednu 2004 jich na pivním lístku byly symbolicky 2004,“ pochlubil se Philippe Vallee.

Největší část pivního archivu ve sklepích za barem tvoří samozřejmě belgická piva. Těch tu můžete vyzkoušet 1700. A to prý nejsou zdaleka všechna, která se v této pivní velmoci vyrábějí. Kdo chce ochutnat pivo z nějaké cizí země, má možnost právě tady. Mají tu lahve z míst, kde zlatavý mok není zrovna doma. V pivním lístku je třeba pivo z Angoly, Argentiny, Austrálie, Barbadosu, Bolívie, Laosu, Mongolska nebo i z Peru. A samozřejmě od nás.

Naše barvy tu hájí 16 různých piv devíti značek. Jsme na tom co do rozmanitosti tady servírovaného piva lépe než třeba Dánové. Na německou konkurenci však zdaleka nemáme.

Nejvíc se ovšem v Delirium Café pijí domácí belgická piva. Pivo, co jsem si dal já, tedy Delirium Tremens, je velmi populární. Jinak si prý pánové dávají hlavně silná piva, ležáky, tmavá, trapistická. A dámy dávají přednost příchuťovým pivům.

Dvě dívky u baru pily cosi ze sklenic připomínajících velké ořechové skořápky. To bylo kokosové pivo. Na výběr tu jsou však i další - višňové, malinové, banánové, borůvkové a dokonce pivo s čokoládovou příchutí.

Delirium Café se už sice stalo lákadlem pro turisty, ale hodně Belgičanů sem stále rádo chodí. „Líbí se nám hlavně obrovská nabídka piv a atmosféra baru,“ říkal mi s už trochu ztěžklým jazykem student Svobodné univerzity Brusel Ledovic.

Bar je oblíbeným podnikem i jeho kolegy Wima. Podle něj je to nejlepší bar nejen v Belgii, ale i na světě. V šířce nabídky piv tedy rozhodně nejlepší je. Má na to i certifikát. Dopil jsem své už ne tak chladné pivo Delirium tremens a ještě popíchl manažera pivnice Philippa Vallee otázkou, proč má bar ve znaku růžového slona a ne třeba pivní pípu.

„Jak asi víte, když se dostanete do deliria tremens, můžete ve snu vidět růžové slony,“ vysvětlil mi. Možná u vás, namítal jsem. To u nás se prý zjevují bílé myšky. Odpověď mne odzbrojila. „Ale s růžovými slony to přece může být větší legrace, nemyslíte?“

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák

Spotreba piva za minulý rok opäť klesla, už siedmy raz po sebe. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

Slovenské pivovary predali v roku 2009 o osem percent piva menej ako v roku 2008. Ide pritom o celoeurópsky trend.

Zaujímavý vývoj má aj zmena nálad milovníkov zlatého moku za posledné desaťročie, zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch dve tretiny spotrebovaného piva tvorili vysokostupňové dvanástky, trend sa obrátil v prospech nízkostupňovej desiatky.

Tri zo štyroch vypitých pív tak tvorí v súčasnosti desiatka. Takisto sa oproti deväťdesiatym rokom stalo oveľa obľúbenejším pivo z plechovky.

Každé desiate vypité pivo na Slovensku je práve plechovkové.

"Pokles, ktorý sme zaznamenali v roku 2009 kopíruje celoeurópsky priemer. Tento rok by mal byť už konečne trocha lepší. Znížený záujem súvisí aj so zavedením eura, hospodárskou krízou. Čiže Slovensko ovplyvnilo viacero prvkov, ktoré ovplyvnilo našu spotrebu. Rozhodne leto," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Záleží aj na počasí

Počasie v letnom období výrazne ovplyvňuje samotnú spotrebu piva. Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení. K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem.

Tá znížila aj množstvo predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

"Sme veľmi radi, že napriek negatívnemu vývoju v minulom roku sme v rámci našej spoločnosti vďaka optimalizačným opatreniam nemuseli siahnuť na žiadne pracovné miesto. Zároveň spoločnosť Heineken Slovensko v roku 2009 zvýšila základné platy svojich zamestnancov v priemere o 4,5 percenta," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, hovorkyňa spoločnosti Heineken.

"Celkový pivný trh na Slovensku klesol za posledných 5 rokov o takmer 16 percent. Podobne to bolo aj minulý rok, keď celkový pivný trh klesol o zhruba 6-7 percent. Tento trend ovplyvnil aj našu spoločnosť. V tejto chvíli nie je možné presne predpovedať, ako bude vývoj na slovenskom trhu s pivom v budúcnosti pokračovať," uviedla pre Aktuálne.sk Drahomíra Mandíková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Štyri milióny hektolitrov

Významná časť zo skonzumovaného piva sa dováža zo zahraničia, najmä z Českej republiky, ktorá je pivárenskou veľmocou. Ostatok sa dováža najmä z Nemecka, Rakúska alebo Írska.

"Zahraničné pivá tvoria okolo šesťsto-sedemsto tisíc hektolitrov, čo by mohlo byť z celkovej spotreby pätnásť percent. Na Slovensku sa minulý rok spotrebovalo približne 78 litrov piva na osobu. Spolu s dovezeným pivom sa za minulý rok spotrebovalo približne štyri milióny hektolitrov piva," dodal Šusták.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska, vrátane detí. V roku 2008 rok to bolo 82 litrov na osobu.

Zdroj: Aktuálne.sk | Autor: Andrej Onufer

Ekonomická krize postihla nejen domácí spotřebu, ale i export. Staropramenu klesl doma prodej značek jako je Stella Artois, Staropramen, Ostravar, Braník nebo Sládkův Měšťan o šest procent.

Loňské bídné prodeje piva v celém Česku potvrzuje další z předních pivovarnických skupin – dvojka trhu Staropramen. Celkový prodej společnosti, pod kterou spadají pivovary Staropramen v Praze a ostravský Ostravar, se loni propadl o sedm procent na tři milióny hektolitrů. Přesná čísla za celou republiku ještě Český svaz pivovarů a sladoven nezveřejnil, ale podle dosavadních odhadů a prodejů největších hráčů se odhaduje propad celého trhu o pět až sedm procent.

Ekonomická krize postihla přitom nejen domácí spotřebu, ale i export. Staropramenu klesl doma prodej značek jako je Stella Artois, Staropramen, Ostravar, Braník nebo Sládkův Měšťan o šest procent. V přímém exportu zaznamenal Staropramen propad o 11 procent. A to zhruba odpovídá i očekávanému poklesu vývozu piv z celého Česka.

„Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ komentoval situaci generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Skupina se podle něj zaměřila loni především na podporu značek ve střední cenové třídě, takže piv Staropramen a Ostravar, konkurujících třeba Gambrinusu od Prazdroje nebo Krušovicím od Heinekenu, se loni prodalo jen o dvě procenta méně než v předchozím roku.

Těžký rok pro pivovarníky

Staropramen ještě loni patřil největší světové skupině AB Inbev, v prosinci ale českou dvojku trhu koupila společně s dalšími pivovary ve střední a východní Evropě investiční společnost CVC Capital Partners. Značka Staropramen je nyní vlajkovou lodí této regionální skupiny, označované názvem StarBev.

O tom, že loňský rok byl pro pivovarníky hodně špatný, už potvrdily výsledky i ostatních předních producentů. Například celková tuzemská produkce Plzeňského Prazdroje, který má téměř poloviční podíl na trhu, klesla na 8,34 miliónu hektolitrů. Domácí prodej propadl o 4,4 procenta a export o víc jak deset procent.

Trojka trhu skupina Heineken uvařila loni 2,62 miliónu hektolitrů piv značek jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák. Je to o 5,2 procent méně než v předchozím roce. Export Heinekenu klesl meziročně o 4,9 procent a společnost se tak těsně přiblížila největšímu českému vývozci piv Plzeňskému Prazdroji. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o 4,4 procenta a export stagnoval.

Problémy s poklesem prodeje se vyhnuly loni jen některým středním a menším pivovarům. Výrazné nárůsty dosáhly například pivovary Svijany nebo humpolecký Bernard.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Významných úspor dosáhl v roce 2009 v oblasti spotřeby tepla pivovar Radegast. Díky ekologickým investicím snížil odběr o 130 GJ měsíčně, což znamená meziroční zlepšení o 7 %. Tolik tepla spotřebuje měsíčně přes 30 běžných domácností v ČR. Z finančního pohledu to představuje roční úsporu v řádu stovek tisíc korun. Kromě úspory energie mají tato opatření další ekologicky příznivý efekt, a sice snížení emisí skleníkových plynů do ovzduší.

„Pro náš pivovar je zásadní vařit výborné pivo, které chutná spotřebitelům. To by nešlo bez kvalitních surovin, mezi které patří voda z řeky Morávky. Pivovar je s životním prostředím úzce spojen, a proto se snažíme o jeho maximální ochranu,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Mezi ekologické aktivity pivovaru patří mimo jiné i snaha o maximální tepelné úspory. Těch dosáhl pivovar zejména díky využití zbytkového tepla z odluhů kotlů, které se využívá pro ohřev napájecí vody kotlů. Zároveň pivovar přistoupil k centralizaci šaten a sociálního zázemí pro zaměstnance. Měsíčně tak ušetří 130 GJ tepla.

Ekologické projekty probíhají v pivovaru Radegast systémově a jsou motivovány principy tzv. trvale udržitelného rozvoje mateřské společnosti SABMiller. Dlouhodobým cílem je zde dosáhnout 50% snížení emisí skleníkových plynů produkovaných z výroby piva a to v horizontu desíti let. „Máme tzv. Energo tým, který prověřuje konkrétní náměty, jak snížit energetickou náročnost,“ dodal Ivo Kaňák.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zakázka na výrobu nových přepravek navíc pomohla české firmě překonat těžké časy v době krize.

Letošní vítěz prestižní soutěže Pivex v kategorii nealkoholických piv, značka Birell, radikálně mění svou image. Redesign Birellu je mezinárodním projektem, na kterém se podílela špičková designérská studia z Itálie a Anglie i čeští výrobci. Nové obaly na první pohled zaujmou především moderním, osvěžujícím a čistě řešeným designem etiket a prémiovým přebalem uzávěru lahve. Od dubna bude mít Birell jako jediné české nealkoholické pivo přepravku s vlastním designem.

Práce na proměně image Birellu trvala téměř dva roky a byla rozdělena do dvou fází. K první změně došlo v květnu 2009, kdy se tehdy ještě Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkráceným názvem Birell, vrchol druhé fáze přichází nyní.

Projekt proměny image a osamostatnění značky Birell za desítky milionů korun proběhl i přes složitou finanční situaci v době hospodářské recese. Zakázka na kompletní výrobu více než 700 000 kusů přepravek dokonce zajistila bruntálské firmě Alfa Plastik, a.s., práci na dvou strojích na celý jeden rok.

„Podobně jako většina českých firem jsme museli čelit dopadům ekonomické recese, proto jsme byli za získání zakázky na výrobu nových přepravek pro Birell nesmírně rádi. Tato zakázka výrazně přispěla k zachování provozů v našich závodech v Tachově i Bruntále," uvedl ke spolupráci výrobní ředitel AlfaPlastiku Roman Gajdoš.

Součástí nové identity, kterou stejně jako minule navrhovalo renomované italské designérské studio Lumen, zůstává logo Birell a symbol značky v podobě „okřídleného" písmene B. Celkový vzhled nových obalů je v českém pivním prostředí unikátní v tom, že na rozdíl od většiny běžných etiket působí na první pohled velmi dynamicky a zároveň prémiově.

Nyní představovaný design studio Lumen s Birellem připravovalo sedm měsíců. „Zdá se to být dlouhá doba, ale s ohledem na význam značky a její vztah se spotřebiteli je odpovídající. Cílem nás všech bylo, aby se projekt povedl do nejmenšího detailu,“ řekl zakladatel a kreativní ředitel studia Lumen Drew Smith. Firma Lumen spolupracuje s mnoha významnými značkami, mimo jiné vytvářela i korporátní identitu fotbalového klubu AC Milan.

Unikátní design získala také současná bílá přepravka, která se změní na modrou s výraznou grafikou, 3D logem a osvěžujícím rosením. Přepravka byla vyvinuta ve spolupráci s londýnskou firmou Radius Design.

„Novou podobu obalů a přepravek jsme zvolili tak, aby se již na první pohled zcela lišila od balení konkurence, ale přesto spotřebitelé svůj Birell snadno rozeznali. Od uvedení nových obalů si slibujeme zvýšení visibility Birellu v obchodech a zvýšení vnímané atraktivity značky pro naše spotřebitele,“ uvedl Vladimír Vaněk, brand manager značky Radegast Birell.

S novým Birellem se zákazníci mohou exkluzivně setkat již 17. března na pultech obchodního řetězce Albert. Od dubna pak bude nové balení postupně dodáváno do ostatních řetězců a na celý trh.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Teprve v říjnu loňského roku spatřil světlo světa nový prémiový ležák Lobkowicz. Jeho nealkoholická varianta se vyvíjela souběžně s ním, nicméně oficiálně ji pivovar uvádí na trh až nyní, společně s láhvemi.

Na letošním poháru Pivex 2010 tomuto zcela novému pivu Lobkowicz Premium Nealko udělila odborná porota 2. místo v žebříčku nealkoholických piv. „Je to mimořádný úspěch nováčka mezi nealkoholickými pivy u nás. Ačkoliv toto pivo oficiálně uvádíme na trh teprve nyní, vaříme ho v pivovaru Protivín již asi půl roku. Nabízeli jsme ho však jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme ještě dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, vždyť používáme tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc používáme speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva“, říká vrchní sládek pivovaru Jiří Faměra. Stejně jako světlý ležák Lobkowicz Premium chce i jeho nealkoholická varianta uspět především v prémiovém segmentu.

Poptávka po nealkoholickém pivu u nás stoupá. Jednou z příčin jsou stále regresivnější opatření policie vůči řidičům. Za růstem poptávky po nealkoholickém pivu je i snaha stále větší části populace dodržovat zdravý životní styl, kdy především muži dávají nealko pivu přednost před sladkými limonádami. V tom je Lobkowicz Premium Nealko dobrým pomocníkem, neboť má fyziologicky vyvážené přírodní složení, není uměle přislazován a obsahuje málo energie. Vyrovná se tak nejpopulárnějším nízkoenergetickým nápojům na trhu. Navíc se chuťově maximálně přibližuje pivu klasickému.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Svátky jara jsou ve znamení barev. Že se barví vajíčka, to nikoho nepřekvapí. Že můžete mít i barevné pivo, to už je jiný soudek.

Společnost K Brewery, která vlastní šest regionálních pivovarů, připravila pro letošní Velikonoce sváteční překvapení - speciální várku čepovaného, dvoubarevného piva, a nazvala jej příhodně – Velikonoční Krasličák. Chutná vám víc zelené nebo červené pivko? Vyberte si sami, do půllitru dostanete načepované obojí, pečlivě oddělené a nepromíchané.

• Červený Krasličák je speciální světlé pivo s výraznou hořkostí, plné, chlebnaté chuti a výrazné chmelové vůně. Červený Krasličák se čepuje jako první, aby vytvořil základ pro druhý pivní speciál.

• Zelený Krasličák je středně prokvašené světlé výčepní pivo střední hořkosti s jemnou chmelovou vůní a vyváženou skladbou chutí. Čepuje se až jako druhé a tvoří příjemnou pěnu.

Oba druhy piva prošly stejným výrobním postupem jako každé jiné pivo. Barevného efektu se dosahuje přírodními výtažky. Dvoubarevné pivo je hitem letošních Velikonoc a symbolickým návratem k tradicím – a všem pivařům doporučujeme neváhat s ochutnávkou příliš dlouho! Edice je totiž přísně limitovaná. K dostání pouze ve vybraných restauracích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Počátkem března se konalo slavnostní vyhlášení prestižní soutěže pivních výrobků v Česku – Zlatého poháru Pivex – Pivo 2010. Mezi oceněnými se neztratilo ani pivo z rakovnického regionu, a to z Královského pivovaru Krušovice.

Nejvíce zabodovalo krušovické pivo v kategorii světlých ležáků, kde pivo „Krušovice Jubilejní“ nenašlo svého přemožitele a vyhrálo.

Jen připomínáme, že krušovický pivovar patří do portfolia Heinekenu Česká republika, kam také mimo jiné patří pivovar Starobrno.

Soutěž je uznávána pivovarskými odborníky jako jedna z nejobjektiv­nějších v zemi. Podle Jiřího Morávka z pořadatelské firmy Snip&Co je to proto, že v komisi vedle zástupců pivovarů usedají pravidelně také pracovníci výzkumného ústavu a přihlášené vzorky se hodnotí anonymně ve dvou kolech.

„První kolo se koná vždy v listopadu a druhé v únoru. To zaručuje, že nejde o nahodilé úspěchy a kvalita úspěšných piv je trvalá,“ řekl Morávek.

„Úspěch značek z portfolia Heinekenu je o to cennější, že piva bodovala v kategoriích s nejtvrdší konkurencí a získala i dvě nově udělovaná ocenění – Privilegium 110 a Superior kolekce pro pivovar s nejlépe umístěnými značkami v kategorii světlých ležáků a výčepních piv. V kategorii světlých ležáků soutěžilo 20 značek a o titul světlé výčepní pivo 14 piv,“ informovala Kateřina Beute, PR manažer z pivovaru Krušovice.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

Milion a sedm set tisíc zhruba potřebují Radničtí, aby výrazný prvek města, pivovar, přestal chátrat.

Jelikož se zachovalo vnitřní zařízení, když se provoz roku 1946 rušil, představitelé města rozhodli, že tam vznikne expozice pivovarnictví a stane se součástí městského muzea.

„Zažádali jsme o půl milionu dotace na opravu takzvaného hvozdu – věže pivovaru, která sloužila k přípravě sladu. Síta na sušení i vše ostatní zůstalo uvnitř na místě,“ sdělil starosta Josef Pašek. „Pokud jde o střechu pivovaru, je už nová. Dělala se předloni i rok předtím a spolkla vždy asi po půl milionu. Teď je třeba dodělat dělat omítku, vyměnit okna s dveřmi a vyřešit nějaké opravy,“ vypočítával Pašek.

Radničtí mají s objektem, kde teď působí několik podnikatelů, i další záměr, a to ten prapůvodní. Tedy, že by se v něm zase – byť v malém – vařilo pivo jako od roku 1517.

Dva zájemci už ho zkouší podomácku vyrábět. Prodávat nesmějí, ale kdo ochutnal, říká: „Výborné!“

Zdroj: Rokycanský deník.cz | Autorka: Božena Šopejstalová

Je restaurační minipivovar dobrou investicí? Není jich na trhu příliš mnoho? Co vše české firmy podnikatelům nabízejí?

Na podobné otázky jste se ptali Pavla Vojty z firmy B-Kontakt, která zařízení pro minipivovary prodává.

Na vaše dotazy odpovídal na serveru ekonom.cz v pátek 12. března od 10.00.

Vladimir Borič: Vážený pane inženýre, pokud byste stavěl svůj vlastní minipivovar v ČR, do jaké lokality byste jej umístil a jaká by měla být jeho roční produkce?

Pavel Vojta: Vážený pane Boriči, Vlastní pivovar bych si stavěl v především v místě, kde budu také bydlet - abych ho měl pod trvalou kontrolou. Současná prodejní cena piva v restauraci -za 12 stupňové pivo okolo 30 Kč už umožňuje postavit minipivovar opravdu kdekoliv. Když budu vyrábět kvalitní pivo za rozumnou cenu, tak si mne zákazníci najdou. Z ekonomického hlediska, pokud budu mít restaurační minipivovar a budu mít sládka, kterému platím mzdu, je dobré dosáhnout ročního prodeje mezi 50 000 až 100 000 litrů. Výrobní náklady na 1 litr budou potom okolo 20 Kč.

Stani: Je v dnešní době diktátu nadnárodních pivních fabrik reálné a únosné pro začínajícího (bez finančních prostředků) pořízení a provozování minipivovaru na menším než okresním městě?

Pavel Vojta: Prodejní cena piva v minipivovaru rozhodně generuje zisk, ještě lépe na tom budete, když budete schopný si pivo vařit sám. Je jasné, že umět uvařit dobré pivo není záležitostí jednoho kursu, ale znám mnoho lidí, kteří se postupně sami naučili vařit skvělé pivo. Investice do zařízení je například pro roční výrobu 25 000 litrů piva asi 700 000 Kč. Zařízení na roční výrobu 50 000 až 100 000 litrů piva stojí přibližně 2,5- 3,5 mil Kč.

Karel V.: Co všechno je pro minipivovar potřeba a jak se u jeho zakládání postupuje?

Pavel Vojta: Pro zřízení a provozování minipivovaru musíte mít především řemeslnou živnost, která Vám umožňuje vařit pivo, a nebo mít zkušeného sládka, který tuto živnost vlastní. Požadavky na stavbu: pro minipivovar restaurační s výrobou 50 000- 100 000 litrů ročně vyžaduje plochu pro strojní zařízení cca 60-80 m2. Cena takového minipivovaru je cca 2,5-3,5 mil Kč. Minipivovar by měl být součástí restaurace, kde by mělo být tak 80-150 míst k sezení.

T.D.: Máte také vlastní minipivovar? Pokud ano, jaká piva vaříte? Pokud ne, proč?

Pavel Vojta: Dobrý den, moje podnikání je zaměřeno na prodej a dodávku minipivovarů na klíč. Většina zakázek se realizuji v cizině a zabere hodně času. U minipivovaru jako restauračního byznysu musíte být stále přítomen. Proto minipivovar zatím sám neprovozuji, uvažuji o tom pouze tehdy, kdybych našel vhodného společníka.

Terka: Hezký den! Jak Vás vůbec napadlo pdnikat v tomto oboru a jaké byly začátky Vašeho podnikání? Děkuji!

Pavel Vojta: Také přeji hezký den, já jsem měl zájem najít komoditu, o kterou by byl zájem v zahraničí. Myslím, že české pivo je opravdu něco, čeho si ostatní svět váží. Myslím si, že to stále neumíme dobře využít.

Petr Valenta: Dobrý den, jak se Vám podařilo navázat kontakty v Jižní Koreji a v dalších asijských zemích? Co třeba majitel "Staroměstské radnice" v Soulu? Jak si Vás našel?

Pavel Vojta: Dobrý den, většinou si mne najdou zákazníci z ciziny přes své krajany, kteří žijí v Čechách. Také tento kontakt byl přes Korejce, který žije a podniká v Praze. Poslední dobou je vše otázka internetu.

K.Kosař: Dobrý den, v ranné historii naší země vařili jako první pivo mniši v klášterech. Odrazil se boom ve výstavbě minipivovarů i v zájmu církve o tuto zajímavou ekonomickou činost? Děkuji.

Pavel Vojta: Myslím si, že naše církev nevyužívá svůj historický potenciál. První písemné zmínky o vaření piva v Čechách jsou z Břevnovského kláštera v Praze z 11. století. Nyní se vaří pouze pivo u premonstrátů na Strahově a v Želivi. Určitě by byl zájem, kdyby naše kláštery nabízely piva jako například kláštery z Belgie nebo z Německa.

Filip: Máte přehled, kolik minipivovarů na trhu je a jaký podíl na trhu celkem mají? Nemohl by jejich spojením vzniknout další velký pivovar?

Pavel Vojta: Přiznávám, že přesný počet minipivovarů v tuto chvíli nevím - odhaduji, že jich bude okolo 100. Nicméně v posledních 2-3 letech velmi vzrostl zájem o jejich vybudování a předpokládám, že jich ještě klidně dalších 100-200 může vzniknout.

Biermann: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak moc záleží na kvalitě vody, z níž se vaří. Odkud berou vodu třeba mikropovivary v Praze (U Medvídků, Richter Pub) - snad ne z vodovodu...

Pavel Vojta: Dobrý den, budete se divit, ale opravdu vodu na vaření piva berou pražské minipivovary z vodovodu a bez úprav.

Klára S.: Dobrý den, vyplatí se zakládat minipivovar člověku, který nemá vlastní restauraci? Třeba pro rodinu?

Pavel Vojta: Hlavní finanční efekt u prodeje piva je tehdy, když ho budete prodávat ve své restauraci. Pokud ho budete chtít pouze vyrábět a do restaurace dodávat, tak nebude profit tak zajímavý. Pokud ale máte opravdu zajímavý druh piva a výtečnou kvalitu, tak budete také úspěšná. Například takovým způsobem vyrábí a dodává skvělé pivo pan Martin Matuška z obce Broumy u Křivoklátu. Nebo také dělá dobré medové pivo Kvasar pan Jelínek.

Lena: Jaká piva se dají v minipivovarech vyrábět? Jsou například různé druhy pro různé stupně nebo speciální piva s příchutí jako je višňové a podobně?

Pavel Vojta: Na zařízení minipivovaru uděláte opravdu pivo jaké chcete: světlé, tmavé, granátové, višňové, pšeničné atd atd se stupňovitostí jakou chcete. Mně osobně se pouze nelíbí, když některé minipivovary vyrábějí některá svoje piva jako třeba banánové, kávové a další tak, že do světlého piva na konci výroby přidají nějaký koncentrát.

Štefan Pražák: Nehážou velké pivovary minipivovarům klacky pod nohy? Jaká je jinak konkurence mezi minipivovary?

Pavel Vojta: Velké pivovary samozřejmě žádnou velkou radost z malých pivovarů nemají, ale nemám pocit, že by se snažily jim škodit. Z tohoto souboje mezi velkými a malými pivovary rozhodně těží spotřebitel a to je dobře.

Petr H.: Zdá se mi, že minipivovarů je čím dál tím víc... Jak se tento byznys vyvíjí? Poroste to pořád nebo už je na trhu plno?

Pavel Vojta: Já osobně jsem přesvědčen, že počet minipivovarů poroste, a také stále roste. Prodejní cena v restauracích umožňuje, aby tento byznys byl výnosný. České pivo je určitě takový světový fenomén,že za ním budou vždy jezdit turisté z celého světa.

anonym: Vzniká nejvíce minipivovarů v Preze, nebo je to naopak výsada jiných regionů?

Pavel Vojta: Je pravda, že v Praze jich bude možná nejvíce kvůli možnosti pivo v restauraci prodat dráže. Ale třeba na severní Moravě je opravdu velký počet minipivovarů.

Zdroj: Ekonom.iHNed.cz

Hospodářská krize se projevila i ve spotřebě piva. Podle průzkumu mezinárodní organizace Plato Logic se celosvětově sice nepatrně zvýšila na miliardu 800 milionů hektolitrů, a to hlavně zásluhou nenasytného čínského trhu, ale v tradičních pivovarských zemích včetně Česka poklesla.

A po mnoha letech se propadl i český vývoz piva. Loni pivovary v Česku podle odhadů vyrobily o pět procent piva méně, než v rekordním roce 2008. Jeho vývoz se snížil dokonce o desetinu.

„Ačkoli jsme malá země a vyrábíme kolem dvaceti milionů hektolitrů piva, tak jsme v oblasti exportu v současnosti devátým největším exportérem na světě a podle odhadů Plato Logic se do roku 2015 dostaneme na sedmé místo na světě a to je myslím úspěch,“ říká výkonný ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Největší naši odběratelé jsou pochopitelně v blízkém sousedství, uvnitř Evropské unie, kde nejsou exportní bariéry, například v Německu, Švédsku a na Slovensku. Mimo EU jsou významné dovozní destinace USA, Kanada a Rusko,“ dodal Veselý.

V USA si potrpí na kvalitu

Pro české pivovarství a zachování kvality našeho piva má podle něj zásadní význam chráněné zeměpisné označení České pivo. Umožňuje vařit pivo za využití tradičních metod a surovin. Potrpí si na to zvláště ve Spojených státech.

„To je nejlukrativnější trh na světě, kde procenta, která se dají vydělat, jsou obrovská. Američani chtějí originální piva. Nechtějí piva vyráběná v licenci, nechtějí piva dovážená v kontejnerech a stáčená v USA. Chtějí, aby to bylo pravé pivo, vyrobené i stočené v tom pivovaru, kde má místo původu. Jsou ochotni si za to připlatit a stojí jim to za to,“ vysvětluje Veselý.

Jednoznačně nejoblíbenějším druhem piva na světě je český ležák. „Obecně se dá říct, že spodně kvašené pivo se studeným dokvášením, je dneska zdaleka nejúspěšnější typ piva na Zeměkouli. Dá se říct, že asi 93 procent všeho piva na Zemi je tohoto typu – Pils, Pilsener. Čili to pivo, které se v roce 1842 na rodilo v Plzni, v Česku, tak jednoznačně dominuje celosvětovému trhu,“ řekl Veselý.

Přes současnou stagnaci v produkci piva očekává společnost Plato Logic její růst v příštích letech. Do roku 2020 by světové pivovary měly dodat na trh 2 miliardy 350 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Jaroslav Skalický a Igor Maňour

Společnost Niva z Dolního Přímu na Hradecku je jedním ze tří výrobců, kteří na český trh dodávají plísňový sýr Niva. Patří k nejstarším sýrárnám v Česku. Za svůj výrobek se zelenou plísní už dostala společnost hodně ocenění.

Jedna z legend vypráví, že pasák ovcí si zapomněl svačinu v jedné z mnoha jeskyní u jihofrancouzské vesnice Roquefort, a když se pro ni vrátil, našel už ovčí sýr prorostlý zelenou plísní. Tak objevil delikatesu. Právě slavný sýr Roquefort stál u zrodu české Nivy.

Ke konci 40. let minulého století se sýraři v Československu pokoušeli vyrábět sýr podobný Roquefortu, ale Francouzi si vymohli, že jejich název nesmí použít. A tak vznikla Niva, barva sýra prý připomínala modrozelené říční louky - nivy. Nevyrábí se však jako francouzský sýr z ovčího, ale z kravského mléka.

Jedním z prvních výrobců byla i někdejší harrachovská sýrárna v Dolním Přímu.

„U nás se to zkoušelo od roku 1946, do té doby se tu vyráběl ze sýrů jen dezertní sýr Romadour. Na začátku 50. let se přidali další výrobci. Dnes tu vyrábíme jedině Nivu,“ říká jednatel společnosti Niva v Dolním Přímu Jiří Bednář.

Soukromá společnost funguje od roku 1995 a po krachu mlékáren v regionu je jedinou sýrárnou v kraji. Je také jedním ze tří výrobců sýru niva v Česku.

Klíčem k úspěšné produkci je nejen vlastní technologie, ale i někdejší harrachovské sklepy, kde bochníky bílozeleného sýra asi měsíc zrají. Ale nad otázkou, jak sýr vlastně vzniká, se Jiří Bednář obrní mlčením.

„Každý výrobce má svůj vlastní technologický postup a kvůli konkurenci ho samozřejmě tají. Je to složitý proces a doma si takový sýr rozhodně nevyrobíte. Jde o použití různých kmenů plísní, jejich míchání, sledování teplot a vlhkosti a také o způsob solení. U nás například sýr solíme na sucho, tedy nemáčíme ho v solné lázni. Tak se to dělalo původně,“ říká Bednář.

Stejné tajemno zahaluje i výrobu francouzského Roquefortu. Tamní název může mít jen sýr, který zraje v jeskyních kolem stejnojmenné obce. A uvnitř je zakázáno fotografovat.

V Dolním Přímu mají místo jeskyní bývalé pivovarské sklepy. Pivo se tam ukládalo přes dvě století, než pivovar koupil hrabě Harrach a přeměnil jej na sýrárnu. Stálou teplotu ve sklepích zajišťoval rozdrcený led v ledových komorách až do roku 1998. Harrachovský smetanový sýr byl v kraji velmi oblíbený. Příprava sýrů je složitá. V určité fázi se musí sýrové bochníky propichovat, aby se udělal prostor pro vzduch, který plíseň potřebuje. Tudy odcházejí zplodiny při štěpení tuků a bílkovin. Niva zraje ve sklepích čtyři až pět týdnů, pak jde na pulty obchodů.

„Nic se nestane, když si lidé nechají Nivu v lednici déle. Jen bude zralejší a pikantnější,“ říká jednatel společnosti.

Že chutná i kulinářským odborníkům, svědčí diplomy z celostátních i krajských přehlídek na chodbě k podnikové prodejně.

Dolní Přím vyrobí ročně asi tisíc tun Nivy a zásobuje převážně prodejny v Česku, jen menší množství vyváží na Slovensko. Mléko sváží od jedenácti farmářů v okolí. Denně ho na výrobu sýrů spotřebuje 30 tisíc litrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek

Je to jako „ohraná deska“, když starosta Oldřich Čtvrtečka hájí prodej Pivovaru Náchod: „Prodali jsme dobře a nejlepší nabídce,“ odpovídá už rok na otázky k problémové transakci, na které město podle opozice prodělalo 35 miliónů korun.

Když minulý týden přišla policie a obvinila ho ze tří trestných činů, vyrukoval s odpovědí: „Obvinění bylo vzneseno na základě zpráv z tisku. A také na základě vyjádření osob, které neznám,“ reagoval pro Deník. „Je to nesmysl. Samozřejmě se budu bránit právní cestou,“ dodal.

Ve středu na tiskové konferenci oznámil, že už podal proti obvinění stížnost. Pak zaútočil na regionální média, která obvinil z toho, že mohou za jeho trestní stíhání. Bez důkazů obvinil Echo i Náchodský deník. Následoval útok na opozici, terčem byla ČSSD. Obvinění odmítla, stejně se zachovalo Echo i Náchodský deník.

Starosta vede „boj“ i s policií?

Způsob jednání starosty se promítá i do komunikace s policií. Svůj nezájem odpovídat na otázky související s prodejem pivovaru vyjádřil už loni na podzim, kdy ho Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality vyzval k podání vysvětlení. Výpověď odmítl. „Neviděl jsem důvod, proč vypovídat. Všechny dokumenty k prodeji pivovaru jsem už předal policii při její návštěvě na radnici. Nebyl důvod, cokoliv říct,“ hájí svůj postoj starosta.

S obviněním ze tří trestných činů: Zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu úředního rozhodnutí, přistálo starostovi na stole další předvolání. Bude mluvit? „S právním zástupcem jsme se dohodli, že tam půjdu. Vypovídat budu,“ tvrdí.

Žalobce říká: Vyšetřování nekončí

Vyšetřování okolností, za kterých byl výrobce piva Primátor prodán do vlastnictví LIF a.s., stále nekončí. „Budeme vyslýchat ještě několik svědků. Pan starosta je mezi nimi,“ potvrdil státní zástupce Vladimír Štěpánek. „Podrobnosti vám neřeknu, informační embargo trvá,“ dodal. Kdy lze očekávat výsledek a tedy i závěr šetření? „Ze zákona na to máme tří měsíce. Lhůtu dodržíme,“ dodal žalobce.

Při prověřování prodeje pivovaru nezahálí ani Krajský soud v Hradci Králové. Právě jemu doručil Pivovar Holba a.s. hned dvě žaloby. Důvod? Neuspěl ve výběrovém řízení na prodej náchodského pivovaru, a to přesto že za něj nabídl 185 miliónů, což je o 35 víc, než dal vítězný LIF.

V žalobě, kterou soud řeší, se Holba domáhá ochrany proti nekalé soutěži. Už se mělo jednat, ale došlo ke zdržení. „Přišli dva dny před jednáním a žalobu doplnili. Žádají navíc určení neplatnosti smlouvy o prodeji,“ sdělila soudkyně Ludmila Kolářová. Soud změnu žaloby přijal a dal ji k vyjádření žalovaným. Těmi jsou LIF a.s. i Město Náchod. LIF už podal odvolání, o kterém bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. „Spis dnes odesílám,“ sdělila Deníku ve středu soudkyně Ludmila Kolářová...

NÁZOR: Jak to vidí Jiří Máslo: Starosta se brání aneb Účel světí prostředky?

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka (ODS) byl obviněn ze tří trestných činů. Za to, jak osobně ovlivnil průběh prodeje náchodského pivovaru. Policie jeho chování zhodnotila jako zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu úředního rozhodnutí. Starosta obvinění odmítá a má pro něj vysvětlení. Obvinění mu „přivodily“ články v novinách Echo a v Náchodském deníku. V Echu proto, že ho vlastní náchodský zastupitel za SNK-ED Karel Petránek a píše do něj redaktor Miroslav Brát (ČSSD). Oba jsou tedy v opozici. Starosta však zapomněl říct, čím mu pánové ublížili? Co o něm napsali? To u Náchodského deníku byl přesnější: Poškodit ho měl článek „Starosta prodal pivovar za zády zastupitelstva“, který údajně vyšel dva týdny po jednání, kde zastupitelé prodej schválili. Ovšem, chyba se vloudila… Článek s takovým titulkem, ani takového obsahu v Deníku nevyšel. A starosta? Na žádost redakce nebyl schopen svá slova doložit. „Posílám jen článek, který pana starostu nejvíc rozčílil,“ vysvětlila mluvčí radnice Nina Adlof. Starosta tak znovu útočil, obviňoval, ale bez důkazu. Snad se ve snaze bránit sebe sama jen řídil nechvalně známým „Účel světí prostředky“? Má se tak chovat starosta města? Má domněnky, spekulace a výmysly používat jako obranu, když dojde na to, aby vysvětlil policejní stíhání vlastní osoby? Zaslouží si takový politik důvěru veřejnosti?

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo

V Budějovickém Budvaru byl do ostrého provozu spuštěn unikátní systém pro ukládání přepravek a kartonů s hotovým pivem na palety. Jeho součástí je robotické rameno, které zajišťuje přesné ukládání kartonů nebo přepravek na palety. Jedná se o první použití podobného robota v českém nápojovém průmyslu. Nové zařízení je výkonnější, úspornější, plně bezobslužné a má nižší hlučnost. Protože se jedná o divácky atraktivní pracovní operaci, je robot umístěn v blízkosti turistické prohlídkové trasy. Hodnota investice je 41 miliónů Kč.

V Budějovickém Budvaru byla ukončena další etapa modernizace stáčírny lahví. Do ostrého provozu byl spuštěn unikátní systém pro paletizaci přepravek a kartonů s hotovým pivem. Nově instalované stroje nahradily původní, dnes již technicky zastaralé části stáčecí linky (stroj na vkládání láhví do přepravek, paletizační stroj a ovíjecí stroj). Technologický celek se skládá z několika speciálních zařízení, z nichž nejzajímavější je robotické rameno pro skládání jednotlivých vrstev přepravek nebo kartonů na palety. Nová koncepce transportu hotových výrobků s využitím spirálového dopravníku a s patrovým uspořádáním výrazně zvyšuje akumulační kapacitu lahvové linky a přispívá tak k jejímu plynulejšímu provozu. Jedná se o největší letošní investici Budějovického Budvaru v hodnotě 41 mil. Kč. Dodavatelem je německá firma KHS Dortmund.

„Nové zařízení má podstatně vyšší výkon - až 54 000 lahví za hodinu, je méně hlučné a prakticky nevyžaduje lidskou obsluhu. Díky modernímu technickému řešení se podstatně snížily časy nezbytné pro přestavbu zařízení při změně balených formátů. Nový systém také ušetří pružné obalové fólie za 500 000,- Kč ročně," shrnuje hlavní přínosy Ing. Dalibor Čáp, vedoucí oddělení techniky a energetiky z Budějovického Budvaru. „Divácky nejatraktivnější součástí je robotické rameno, kterému naši zaměstnanci začali říkat EMIL. Je to první robot tohoto typu, který se využívá v českém nápojovém průmyslu. Jeho práci mohou dobře pozorovat i návštěvníci pivovaru z turistické galerie," dodává Ing. Čáp.

Protože lahvové linky Budějovického Budvaru není možné vyřadit z provozu na dobu delší než 14 dní, probíhá již od roku 2005 postupná výměna strojů po etapách. V uplynulých letech byly v rámci tohoto procesu vyměněny myčky lahví (2005), modernizovány pastéry (2006), pořízeny nové etiketovací stroje (2007), plniče láhví (2008) a stroj na paletizaci přepravek (2009). Konečným cílem modernizace je zvýšení kapacity stáčírny lahví, která se díky dlouhodobě stoupající poptávce po pivu z Budějovického Budvaru stává nejužším místem výrobního procesu.

Budějovický Budvar plánuje v letošním roce celkové investice v objemu 330 mil. Kč. Většina investic bude směřovat do pokračování projektu obnovy a zvýšení kapacity lahvových linek, do snižování měrné spotřeby vody, CO2, tepla a elektřiny při výrobě piva, do informačních technologií a do rozšíření obchodních středisek v České republice.

Zdroj: Gastro trend.cz

Helma pro pivaře je praktickým a stylovým gadgets pro všechny milovníky zlatavého moku.

Každý muž milující tradiční český nápoj, jistě ocení tohoto vynikajícího pomocníka třeba při sledování napínavého sportovního přenosu. Ono je totiž dost těžké sedět u televize, popíjet pivo, pojídat brambůrky a ještě být pánem ovladače na TV. S tímto šikovným pomocníkem, to však zvládnete „levou zadní“. Nevěříte? Podívejte se na helmu v akci na videu.

Zdroj: Gadgets Bloger.cz

Asie si oblíbila české pivo a zájem má i o tuzemské minipivovary. Přesto častěji kupuje německé.

Jestli Češi něco umějí skutečně dobře, je to vaření piva. Z pověsti prvotřídních výrobců zlatavého nápoje hořké chuti profituje stále více tuzemských firem. A zdaleka nejde jen o velké pivovary. Cizinci vyhledávají vše, co s českým pivem a jeho výrobou souvisí. Od suvenýrů v podobě pivních tácků a sklenic až po slad a pivní receptury.

Dobré časy nastaly i strojním firmám, které dokážou vyrobit zařízení pro minipivovary. Poptávka po nich stoupá - jak v zahraničí, tak doma - v souvislosti s módou výroby originálních piv.

Začalo to v Chýni

Výroba těchto zařízení není nic nového. První z nich přivedla na svět královéhradecká strojařská firma ZVU už roku 1986. »Vyrábíme a vždycky jsme vyráběli především zařízení pro velké pivovary. Tehdy ale u nás objednalo zemědělské družstvo v Chýni u Prahy minipivovar. Byli tam velmi úspěšní a nebáli se experimentů. Takové malé Slušovice,« vzpomíná Vladimír Mazura, šéf prodeje v ZVU.

Tato móda k nám tehdy přišla z Německa, kde koncem 80. let minulého století restaurační a rodinné pivovary rostly jako houby po dešti. V Česku se jim ale až do poloviny 90. let nedařilo. »Byla to doba, kdy se dělil český trh mezi velkými podniky, ceny piva proto byly velmi nízké a pivovary se spíše zavíraly, než otevíraly,« tvrdí Karel Dvořák, jednatel brněnské firmy Destila, která vyrábí jak zařízení pro malé, tak velké výrobce.

Obrat nastal před pěti lety. Kromě rostoucích nároků českých pivařů za ním stojí i vyšší ceny pěnivého moku. Podnikatelé si uvědomili, že pořídit si minipivovar může být dobrou investicí. »Počet pořád roste. Dnes je jich už přes 80,« tvrdí Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Zlá léta díky poloze u cyklostezky poblíž Prahy přežil i podnik v Chýni. Díky tomu ZVU mohla dnes už soukromé firmě Pivovarský Dvůr Chýně nedávno dodat zbrusu nové zařízení.

Z boomu z posledních let profituje i pražská obchodně inženýrská firma B-Kontakt. »Výrobu zadáváme vesměs malým strojním firmám. Máme tak nižší režii, a tím pádem i výhodnější ceny,« tvrdí majitel společnosti Pavel Vojta, od něhož zařízení koupilo už devět českých minipivovarů.

Ztracené pozice

Pro české strojaře je nicméně těžištěm odbytu zahraničí. Nejčastěji své výrobky vyvážejí do zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamu a Jižní Koreje. Na Východě ovšem narážejí na tvrdou konkurenci.

Nejúspěšnější český exportér minipivovarských zařízení, firma Destila, do zemí bývalého Sovětského svazu vyvážel už od 60. let minulého století. Svého času byla Destila dokonce téměř monopolním výrobcem svíčkových filtrů do pivovarů v rámci celé RVHP.

Po roce 1990 se ovšem kontakty přerušily a jejich obnova trvala deset let. České vlády totiž krátce po revoluci podporovaly orientaci hospodářství na západní trhy.

Třeba Německo či Itálie ovšem v téže době dávaly vývozcům vládní garance úvěrů a export na Východ navíc dotovaly. »Tato strategická chyba nás na východních trzích stála pozice, které už nikdy nezískáme zpět. Uspět tam nyní je mnohem obtížnější než v 90. letech,« tvrdí Dvořák.

Přesto obrat Destily, která je nejvýznamějším vývozcem zařízení, pochází ze 35 procent z Ruska. »Zájem roste tam i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Trh je velký, pivo stále populárnější a ceny vysoké. Proto se tam investice do minipivovarů vracejí velmi rychle,« tvrdí Dvořák.

Firma se ale poslední dobou v Rusku potýká se souběhem nepříznivých okolností. Kromě krize a kolísajícího kurzu rublu vůči euru to byly hlavně kroky tamní vlády. Ta po letech znovu akcentuje program boje proti alkoholismu, a mimo jiné tak zvýšila spotřební daň na pivo.

»Ke konci roku 2009 a počátkem letošního roku se situace stabilizovala a poptávky přicházejí ve stejném množství jako dříve. Investoři jsou ovšem opatrnější, pokud jde o garance dodacích lhůt a platebních podmínek,« dodává Dvořák. Celkem loni firma dodala do zahraničí stroje za 34 milionů korun. A letos očekává další zlepšení. Zatím vyvezla dva minipivovary do Kazachstánu a jeden do Ázerbájdžánu a po letech dostala zakázku i na zařízení v Česku.

Raději od Němců

České pivo má vynikající jméno i ve vzdálených zemích jihovýchodní Asie. Velké fanoušky má v Jižní Koreji, kde Česko nedávno získalo popularitu díky romantické telenovele, jejíž děj se odehrává v kulisách historické Prahy. Snad ještě více ale zapůsobil projekt jednoho z místních podnikatelů, který v metropoli Soulu postavil síť restaurací Castle Praha, jež jsou věrnou replikou pražské Staroměstské radnice. Kromě českých jídel tam Korejci vaří i »české« pivo.

»Dodali jsme investorovi minipivovar. Po otevření se restaurace stala takřka poutním místem pro milovníky českého piva a kuchyně. Jezdí se na ni dívat i další potenciální investoři z asijských zemí. Zájem o zařízení díky tomu projevili například Číňané,« tvrdí Vojta z B-Kontaktu, který vyváží také do Vietnamu, Kazachstánu nebo Bosny a Hercegoviny.

Podobně jako konkurenti si ale Vojta stěžuje na špatné podmínky českých vývozců. V získání lepších pozic jim brání například potíže s úvěry. České banky sice exportní financování nabízejí, nemají ale zájem poskytovat úvěry pod 500 tisíc eur. »Například dodávky, které se pohybují kolem 200 tisíc eur, na financování nedosáhnou. Zkoušeli jsme to několikrát a vždy s negativním výsledkem,« tvrdí Dvořák.

Proto investoři často preferují zejména německé firmy. A to navzdory tomu, že prodávají za vyšší ceny.

MINIPIVOVARY

- Cena zařízení se pohybuje od 4,5 do šesti milionů korun.

- Strojaři klientům dodávají celé balíčky, kromě zařízení tedy také suroviny, recepturu a na časově omezené období i služby sládka.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autorka: Pavla Kreuzigerová

Dnes již kompletně v Brně vyráběné kdysi znojemské pivo Hostan uspělo uplynulý týden na Mezinárodním potravinářském veletrhu Salima 2010 na brněnském výstavišti.

V jedné z doprovodných soutěží vyhlásili pořadatelé Potravinářské výrobky Jihomoravského kraje pro rok 2009. Kromě jiných se tak logem Chuť jižní Moravy může chlubit i Hostan Hradní a Hostan Naše pivko. Ty vaří pivovar Starobrno ze skupiny Heineken v provozovně na brněnském Mendlově náměstí.

Pivovar Hostan definitivně ukončil výrobu ve Znojmě v polovině června loňského roku, radnice nyní vyjednává se společností Heineken o koupi opuštěného areálu. Nadnárodní koncern za něj chce šestadvacet milionů korun, prodej navíc podmiňuje několika body.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Daniel Smola

Chátrající budova bývalého roudnického pivovaru, nazývaná nezřídka ostudou města, se postupně mění v ruinu.

Na nebezpečný objekt vylezli nyní dělníci, aby zlikvidovali střechu. Ta totiž už delší dobu hrozila zřícením.

Demolice střechy byla nařízena stavebním úřadem z bezpečnostních důvodů. Práce na likvidaci střechy musí nyní na vlastní náklady provést město. Majitel totiž na výzvy stavebního úřadu k zabezpečení objektu nereaguje.

Vlastníkem budovy je podle obchodního rejstříku společnost Pivovar Roudnice, jejímž jediným společníkem je John. D. Bailey z amerického Texasu. Ten však podle vyjádření města nejeví o údržbu budovy žádný zájem.

„Včera jsem se byl v pivovaru osobně podívat, společně s pracovníkem z Národního památkového ústavu, který do poslední chvíle usiloval o přerušení prací. Střecha je ale již skutečně v dezolátním stavu a hrozí tu nebezpečí z prodlení. Protože stavba ohrožuje občany, je ze zákona povinností města ji na vlastní náklady odstranit,“ uvedl starosta města Josef Bakeš.

Dále podotkl, že město bude na majiteli budovy náklady na likvidaci střechy vymáhat. V případě, že nebude možné vynaložené finance od vlastníka vymoci, bude město dluh vymáhat soudní cestou a pokusí se získat v rámci náhrady dlužné částky pozemek do svého vlastnictví.

Nyní se bourá střecha, v následujících letech se však, pokud vlastník nezačne pivovar brzy opravovat, ocitne v havarijním stavu i zbytek budovy.

Je jen otázkou času, kdy bude nařízena další demolice. O zachování pivovaru usilují památkáři, protože část objektu, bývalá sladovna, je národní kulturní památkou. Vedení města vidí naopak jako jediné možné řešení likvidaci pivovaru.

Na místo pivovaru má radnice zpracovanou studii na výstavbu moderního parkovacího domu s obchody, propojeného s nádražím.

„Myslím si, že by měla být stavba využitá, nebo by se měla zbořit, aby se tu mohlo postavit něco účelného a užitečného pro lidi,“ uvedla námi oslovená žena z Roudnice.

„Je to v dezolátním stavu, vždyť se na to podívejte, to už nemá vůbec smysl opravovat,“ vyjádřil se další z občanů.

Další bourání pivovaru zatím plánováno není. Město k tomuto kroku smí přikročit pouze v případě, že mu to bude nařízeno.

„Podle vyjádření statika odhaduji, že pokud majitel s pivovarem nic neudělá, budou zdi přibližně za rok v natolik havarijním stavu, že bude nutné je odstranit,“ odhaduje místostarosta Roudnice n. L. Luboš Matek.

Ten prý mluvil s majitelem objektu osobně na své soukromé cestě do USA. Přimět ho k péči o pivovar nebo prodeji objektu městu za přijatelmou cenu se mu ale nepodařilo.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Argentinský umělec Tito Ingenieri je ve svém domovském městě Quilmes známou postavičkou. Volnomyslný dredatý pán v letech si postavil unikátní dům. Pro jeho budování využil svůj nejoblíbenější nápoj, který se navíc v Quilmes v hojném množství vyrábí. Pivo.

Dům Tita Ingenieriho je totiž vybudován celý z prázdných pivních lahví. Umělec využil láhve namísto cihel a prostě je nasázel do malty dokonce i s etiketami. Kromě nich ale využil také další odpadní materiály, např. ráfky kol a další.

Celkem využil pro stavbu rozsáhlého domu 32 000 prázdných pivních lahví. Ne že by snad stačil všechno to pivo vypít, ačkoliv na to vypadá. Většinu sesbíral od přátel ve městě. “Postavit si takový dům je jednoduché. Když budete chtít, zeptejte se mě, nebo přijeďte a já vám to ukážu,” vybízí Tito.

V České republice by se podobný styl budování mohl ujmout velice rychle!

Zdroj: Ekobydlení.eu | Treehugger

Výmena templárov za jašteričky a prírodné zlato trvala dva roky

Koncom minulého roka dokončil pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dva roky trvajúcu kompletnú obmenu všetkých štandardných P.O.S. (points of sale) materiálov, ktorým teraz dominuje motív dvoch jašteričiek, ktoré nahradili predchádzajúci motív templárov. Posledným P.O.S materiálom s novou grafikou boli v decembri 2009 dodané nové podpivníky. STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,P.O.S. materiály predstavovali v roku 2009 silný nástroj novej komunikácie profilácie značky STEIGER, nastúpenej v roku 2007. Tieto reklamné pútače sme umiestnili priamo na miestach predaja, teda v predajniach, reštauráciách a výčapoch, pritom sú súčasťou celkovej reklamnej kampane značky STEIGER. Tvorivé riešenie jednotného dizajnu nového dizajn manuálu z nových kvalitných materiálov, vyrobených s využitím nových technológií, sa zhoduje s reklamnými posolstvami šírenými v elektronických a tlačových médiách a na veľkoplošných plagátoch. STEIGER začal túto zmenu v roku 2007, v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradili dve jašteričky. O rok sme spustili kampaň so sloganom STEIGER – čisto prírodné zlato“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že postupne boli na trh uvedené sady 4 nových sklenených pohárov s plastickým logom a 2 plastové. Nasledovali nové nosiče reklám (svetelné exteriérové a interiérové reklamy, facie), nové ponukové interiérové a exteriérové „A“ tabule a plechové tabule s historickou listinou a legendou o jašteričkách.

,,Reštauratérov a krčmárov potešili nielen nové plechové podnosy, ale aj sady 3 obrusov z nového kvalitného materiálu, 4 podpivníkov, nových živicových nálepiek na výčapné terčíky, či nový štýlový otvárač, vynikajúco komunikujúci profiláciu značky. Pre sezónnych návštevníkov to zas boli veľký a malý slnečník s novým imidžom a personál dostal sady oblečení (tričko, šiltovka, zástera). Samozrejmosťou boli aj dodávky iných neštandardných a jednoúčelových P.O.S. materiálov“, vymenoval E.Mihálik.

Autorom nového dizajn manuálu bol dizajnér Vladimír Kovařík, M.A. z Univerzity Tomáša Baťu v Zlíne. Základom rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Okrem pečate došlo v STEIGRI aj k zmene etikiet na fľašiach, dodal E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dokončil v polroku 2009 aj výmenu obalov v hodnote 267-tis. €. Nové fľaše STEIGER postupne za rok nahradili typizované NRW fľaše. Pivovar tiež zaviedol označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku. Inovoval aj obaly plechovkových pív. Nasledovala hromadná výmena všetkých druhov pohárov, na ktorých je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

História a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. Práve preto je bohatá história, aj profilácia značky STEIGER, založená na príslušnosti k regiónu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Za prvý marcový týždeň pribudlo do evidencie úradu práce v Topoľčanoch 220 nezamestnaných, z toho 80 bolo bývalých zamestnancov Pivovarov Topvar.

"V súčasnosti evidujeme 55 voľných pracovných miest z rôznych oblastí služieb a výroby, v oblasti potravinárstva či pivovarníctva však nie sú žiadne," uviedol pre agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch.

Prepúšťanie v Topvare podľa neho radikálne mieru nezamestnanosti neovplyvní, očakáva nárast o jednu až dve desatiny percentuálneho bodu. Ku koncu januára dosiahla nezamestnanosť v okrese 11,94 percenta.

V januári 2009 ešte bola sedem a polpercentná, v januári 2008 dosahovala 6,40 percenta. Podľa Schmizinga momentálne nastáva "obdobie stabilizácie s miernym optimizmom." V nasledujúcich mesiacoch očakáva zlepšovanie situácie aj v súvislosti so začiatkom sezónnych prác.

Spoločnosť Pivovary Topvar definitívne ukončila výrobu piva v Topoľčanoch koncom februára. Odôvodnila to dlhodobým poklesom slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 percent.

Areál topoľčianskeho pivovaru bude spoločnosť naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum. Pivo sa v Topoľčanoch vyrábalo od roku 1964. Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Dnes Atlas.sk

Redaktorky Apetitu testují pivní speciály...

Zdroj: YouTube.cz | Autor: Apetitonline

Tradiční Pivovarský ples vyprodal v pátek 5. a v sobotu 6. března dvakrát velký sál kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě.

Vedle Pivní slavností jsou oba plesy hlavními akcemi, které Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pořádá. Jako partner se pak podílí na desítkách akcí nejen v regionu Havlíčkobrodska.

Hovoří Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod:

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Ondřej Rázl

Na padesát členů a příznivců sdružení přátel piva se v sobotu sešlo ve Valtířově na Ústecku u hrobu Victora Cibicha, který propůjčil svou tvář etiketě piva Březňák. K hrobu položili věnec z ječmene s doutníkem a zapálenou svíčku v půllitru.

„Pan Cibich propůjčil svou tvář tradičnímu českému pivu, které se osvědčeným způsobem vyrábí dodnes,“ řekl předseda sněmu Zdeněk Šťastný. Jak dodal, u hrobu se nescházejí v den narozeni ani v den úmrtí Victora Cibicha. „Je to logické - v březnu na Březňáka," vysvětlil Šťastný.

Účastníci pietního aktu Cibichovu památku zapili v nedalekém pivovaru ve Velkém Březně samozřejmě Březňákem.

„Pivovar ve Velkém Březně patří k posledním středním pivovarům v republice, kde se vaří pivo klasickým způsobem. I když je více než sto let starý, v záměrech naší společnosti má stále budoucnost. V loňském roce jsme do něj podstatně investovali a v investicích budeme pokračovat. Nejde nám přitom o vytvoření nějakého skanzenu, ale o to, aby to byl pivovar funkční a na úrovni, při zachování klasické technologie,“ slíbil pivařům Jiří Daněk, obchodní ředitel pivovarské skupiny Heineken.

Victora Cibicha, přednostu železniční stanice ve Velkém Březně požádala v roce 1906 správní rada místního pivovaru o to, zda by ho mohli zpodobnit na etiketě svého piva. Cibich na ní pózuje s napěněným tuplákem a doutníkem už druhé století. Pivovar se mu za to odvděčil pivní rentou – třiceti půllitrů týdně. Cibich si rentu užil jen devět let, zemřel ve svých 59 letech. Jeho tvář ho však přežila do dnešní doby a na lahvích i sudech s pivem obletěla doslova celý svět. Toto pivo se dováželo i napodobovalo ve všech kontinentech, s vojáky maršála Rommela se dostalo i do africké pouště.

Pivovar ve Velkém Březně je součástí mezinárodní pivovarské skupiny Heineken. Březňák posbíral řadu ocenění a patří mezi oblíbené značky. Na německém trhu je nejprodávanějším zahraničním pivem.

Zdroj: Ústí naše adresa.cz

V žádném jiném malém pivovaru v Moravskoslezském kraji nedýchne na štamgasta historie tak přesvědčivě jako ve Štramberku. Pivo se tady vaří ve starobylém domě přímo na historickém náměstí. Což o to, ve Štramberku bylo kdysi dvaadvacet šenkovních domů, které měly právo vařit pivo. Časem zanikly, teď tady stojí jediný: Městský pivovar Štramberk.

Štramberský pivovar obnovil vaření piva ve Štramberku v květnu 2005 - po sto padesáti letech od uzavření posledního místního pivovaru. V domě číslo pět, kde pivovar stojí, se pivo vařilo odpradávna. Připomínají to i dvě staré studny ve sklepení.

Měděné varny stojí přímo ve výčepu, uzavřené tanky se spodním kvašením jsou umístěny ve sklepení. „Odsud žene pivo stlačený vzduch, tedy žádné bublinky, přímo do výčepu v patře restaurace nebo dole v kamenném šenku,“ říká sládek pivovaru Leoš Kundel. Kdo si chce odnést pivo s sebou, může jej dostat do pětilitrových plechových soudků, nebo do sklenic s etiketami a keramickým uzávěrem.

V pivovarské restauraci připomínají historii na zdech dobové fotografie a půvabné reklamy z první republiky - pivo a jídlo se tady podávají na masivních dřevěných stolech. Podobné je to i ve sklepení v kamenném šenku, tady však hosty obklopují kamenné zdi.

„Sklepení tady bylo odjakživa, při rekonstrukci ale bylo rozšířeno,“ říká sládek. Hosté pivovaru mohou posedět ve sklepení u piva a pokud dostanou chuť, mohou se odtud přesunout podzemím do vinného sklepa.

Sládek štramberského pivovaru uvaří ročně 350 hektolitrů piva. Stabilně vaří světlé a tmavé pivo s názvem Trubač, oblíbené jsou speciály, především švestkové, trnkové a višňové pivo. „Už jsme zkoušeli i banánové a vanilkové pivo, ale ta jsou opravdu spíše o jednom ochutnání. Štamgasti chtějí svoje.“

Komu pivo zachutná tak, že se od něj nemůže odtrhnout, ten se v něm ve Štramberku může i vykoupat -společnost Relax v podhůří Beskyd otevřela v budově jen pár metrů od pivovaru pivní lázně. Součástí komplexu je i nový hotel Štramberk.

„Chtěli jsme, aby nabídka služeb byla co nejširší. Abychom vyhověli nejen návštěvníkům, kteří přijedou do Štramberka na pár hodin, ale i těm, kdož se tady chtějí zdržet i několik dní,“ říká investor zmíněných provozoven - majitel firmy Šmíra print Pavel Šmíra. Sládek štramberského pivovaru Leoš Kundel tvrdí, že teď je ještě klid, ale už za několik týdnů začne pivovaru sezona, během které se při vaření piva nezastaví.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Účinnost hořkých látek obsažených v chmelu v procesu vaření piva je více než nedostatečná. Častokrát se může přímo v hotovém pivu stanovit pouze 30 až 35 procent přidaných hořkých látek. Protože je tento stav pro pivovary je velice neuspokojivý, hledá se stále častěji nějaké hospodárnější řešení tohoto problému. Je třeba docílit zvýšené účinnosti chmelení.

Důsledným využitím technického postupu hlavních operací příslušných zařízení vyvinula společnost Hertel způsob, díky kterému se účinnost hořkých látek může v procesu vaření piva významně zvýšit. Základem systému je speciální izomerizační nádrž, prostřednictvím které může velice rychle postupovat řízená izomerizace hořkých látek. Při využití výrazně vyšších teplot se může během krátké doby zřetelně zvýšit stupeň izomerizace přidaných hořkých látek a docílit stejného stavu, který je běžný u dlouhého chmelovaru při obvyklém přidávání chmele do varních pánví.

Díky cílené izomeraci a změně řízení chmelovaru může být významně zvýšena účinnost hořkých látek ve varném procesu tak že v senzorické kvalitě výsledného piva nejsou patrné žádné chuťové ztráty. Výsledky představené tímto způsobem chmelovaru ukázaly, že pivo může být vařeno díky uvedenému zařízení s o 25 procent sníženou vsádkou hořkých látek, přičemž se docílí stejné výsledné koncentrace hořkých látek jako při konvenčním způsobu chmelovaru. Zařízení pro zvýšení účinnosti chmele bylo kromě ocenění IChemE-Awards 2009 propůjčen také status „Highly Commended“.

Zdroj: Agris.cz | ÚZEI

Jak jsme vás již informovali, počátkem týdne byl starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka obviněn v souvislosti s loňským prodejem náchodského pivovaru.

Kriminalisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality starostu podle něj obvinili v pondělí odpoledne z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Za zneužití pravomoci mu podle trestního zákona hrozí nejméně šest měsíců až tři roky. Ve druhém případě pak podle způsobené výše škody i osm let ve vězení.

Starosta zdůraznil, že o prodeji rozhodlo zastupitelstvo. „V něm mám jeden hlas, tak jako každý jiný. Jako starosta nemám vůbec žádná privilegia, abych mohl něco zastavit. Musím se řídit usnesením rady a zastupitelstva,“ řekl Čtvrtečka, jenž i přes obvinění dál zůstává v čele dvaadvacetitisícového Náchoda. „Předpokládám, že když 16 zastupitelů zvedlo ruku pro prodej a zplnomocnilo mě to podepsat, tak že ze stejného důvodu mě tito lidé neřeknou, ať jdu pryč,“ řekl starosta, jenž nevyloučil, že obvinění může být součástí začínajícího předvolebního boje.

Liberecká společnost LIF, která vloni v březnu pivovar koupila za 150 milionů korun trvá na tom, že prodej byl transparentní. „Odmítáme jakékoliv podezření z korupce. Byl to férový obchod s dobrou cenou pro město,“ řekl šéf představenstva Miroslav Kučera.

Prodej náchodského pivovaru nebyl bezproblémový od začátku

O prodeji pivovaru město začalo jednat předloni v červnu, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Radnice nakonec v prosinci 2008 vypsala soutěž na prodej pivovaru. Nabídky předložili firma LIF, podnikatel Pavel Bojanovský a Pivovar Holba. Hodnotící komise následně nabídky Bojanovského a Holby pro nesplnění podmínek vyřadila.

Loni v únoru na zasedání zastupitelstva pro prodej firmě LIF hlasovalo 16 zastupitelů, 11 bylo proti. Prodej prosadila koalice ODS, lidovců a Strany pro otevřenou společnost.

Sociální demokraté byli proti. Vadilo jim „...že se dál nevyjednávalo s Holbou...,“ řekl tehdy zastupitel Jan Birke.

„Já – jako člen klubu zastupitelů České strany sociálně demokratické (ČSSD) v náchodském zastupitelstvu – jsem hlasoval proti prodeji náchodského pivovaru. Náš klub od samého počátku upozorňoval na možnosti různých pochybení v celé kauze kolem náchodského pivovaru,“ řekl včera pro Deník Mirek Brát, zastupitel města Náchoda.

Pivovar Holba výsledek řízení označil za nezákonný. Čtvrtečka to tehdy odmítl, výběrové řízení podle něj bylo v pořádku. Holba podle vedení města nenabídla záruky zaplacení sumy, kterou chtěla splatit do pěti let, a také si kladla řadu dalších podmínek. Podle města by šlo o nevyvážený vztah. Čtvrtečka dnes řekl, že při akceptování podmínek Holby by město od ní za pivovar dostalo pouze 136,5 milionu korun.

Holba krátce po rozhodnutí zastupitelstva prodej, ve snaze jej zastavit, napadla žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové.

„Soud v této věci dosud nerozhodl,“ uvedl k věci předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný. Uvedl, že Holba podnět orgánům činným v trestním řízení ve věci prodeje pivovaru nepodala ani neiniciovala.

Zdroj: Náchodský deník.cz

Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Holbu Šerák i Holbu Premium odborníci ocenili certifikátem kvality, které převzali výkonný ředitel Vladimír Zíka a sládek Luděk Reichl na Slavnostním večeru pivovarníků v Brně.

Holba se vyrábí klasickou technologií, pro kterou je typická nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

„Udělené medaile potvrzují, že jsme kvalitu nevyměnili za zisk. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ vyjádřil Luděk Štěpán, obchodní ředitel pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

Zdroj: Holba.cz

Nizozemský Heineken ohlásil pětiprocentní propad výroby v Česku. Trojka tuzemského trhu sází na PET obaly a nové druhy piv z Krušovic

Tak špatný rok české pivovary už dlouho nezažily. Český svaz pivovarů a sladoven sice ještě nezveřejnil celkové údaje o loňském českém trhu, ale výsledky největších hráčů nasvědčují propadu kolem pěti až šesti procent. Nelichotivou bilanci na tuzemském trhu nyní potvrdila i nizozemská skupina Heineken, která je v Česku třetím největším producentem piva. Heinekenem u nás ovládané pivovary uvařily loni 2,6 miliónu hektolitrů piv značek, jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák, což je o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

Export klesl podle obchodního ředitele Heinekenu v ČR Jiřího Daňka z 859 tisíc hektolitrů v roce 2008 o 4,9 procenta, a společnost se tak těsně přiblížila k největšímu českému vývozci piv, Plzeňskému Prazdroji. Heinekenu se podařilo zmírnit pokles alespoň u vyvážených piv, export všech českých pivovarů totiž loni propadl odhadem o deset procent.

"Rok skončil za naším očekáváním," komentuje výsledky Daněk. Heineken je ovšem oproti svým konkurentům v jiné situaci. Prodává u nás velké objemy značek, jako je třeba firemní "vlajková loď" Heineken, která se u nás nevaří, ale dováží. Celkové prodeje tak dost převyšují vlastní produkci u nás ovládaných pivovarů. O kolik přesně, ale společnost tají. Obchodní ředitel pouze uvedl, že prodej skupiny Heineken klesl v Česku o jedno procento a tržní podíl v prodeji vzrostl Heinekenu na 12,4 procenta.

Heineken působí na českém trhu od roku 2003, kdy koupil pivovar Starobrno. O čtyři roky později ovládl pivovar Krušovice a předloni skupinu Drinks Union s pivovary ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku a dále v Kutné Hoře a Lounech. Rázem se tak přiblížil svým podílem na českém trhu druhé největší skupině - Staropramenu.

Útok na Staropramen počká

V Heinekenu tvrdí, že cílem je získat v jednotlivých zemích přinejhorším druhou pozici. Jak předběhnout Staropramen, ale zatím Daněk jen naznačuje. "Není nutné toho dosáhnout jen akvizicí nějakého jiného pivovaru," uvedl před časem.

Staropramen dosud nezveřejnil své loňské objemové výsledky, ale není pravděpodobné, že by jeho produkce klesla výrazněji než u Heinekenu. V roce 2008 uvařily pivovary Staropramenu (v Praze a Ostravar v Ostravě) celkem 3,26 milionu hektolitrů.

"Ekonomická situace v zemi vyhnala konzumenty z hospod a částečně i supermarketů, kde se prodávaly lacinější značky víc než ty prémiové," říká k propadu trhu výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý. To potvrzuje i největší hráč - Plzeňský Prazdroj s téměř polovičním podílem na trhu. Jeho celková produkce v Česku klesla na 8,34 milionu hektolitrů, domácí prodej propadl o 4,4 procenta. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o stejný podíl 4,4 procenta.

Heineken se snaží čelit pokračujícímu úbytku zákazníků inovací v krušovickém pivovaru, kde plánuje vařit nové druhy piv a ve spolupráci s někdejším sládkem a ředitelem Krušovic Václavem Kloubem i vylepšení těch stávajících. Chystá i rozšíření prodeje piva v PET lahvích.

Nečekaně velký zájem o ně nastartoval už loni. Dosud se ale pivo uvařené Česku stáčelo do PET lahví v pivovaru Zlatý bažant ve slovenském Hurbanovu a vozilo zpět k nám. Heineken proto loni v prosinci začal budovat vlastní stáčecí PET linku v Brně. Investice za víc než sto milionů umožní vlastní stáčení do PET lahví už během dubna.

Budoucnost a PET lahev

Heineken - na rozdíl třeba od Prazdroje - neplní do PET obalu zrovna nejlacinější značky. Podle Daňka si i tak čeští pijáci na tenhle kdysi zatracovaný pivní obal - dnes v kvalitnějším materiálu - rychle zvykají. "Když se podívám na cenovou strukturu prodávaného piva v PET, tak naše značky Zlatopramen a Starobrno jsou nejdražší. A přesto máme v oboru prodeje piva v PET lahvích tržní podíl 77 procent," říká.

Heineken, který je třetím největším uskupením nejen v České republice, ale i na světě (za AB Inbev a SABMiller), má velký podíl i na koncentraci pivovarnické výroby u nás. K nelibosti vyznavačů regionálních značek loni zrušil pivovary v Kutné Hoře, ve Znojmě a Lounech a produkci jejich značek přesunul do větších závodů ve Velkém Březně a Brně. V Heinekenu tvrdí, že nejde o cílenou likvidaci, ale o opatření, které si vyžádal technických stav a nevhodné umístění v historickém centru Znojma.

Trend likvidace menších pivovarů a posilování výroby ve velkých pivovarech zažívá Česko v podstatě už od padesátých let a vrcholí příchodem velkých nadnárodních skupin. Za posledních šedesát let klesl počet průmyslových pivovarů ze 176 na nynějších 48. Za stejnou dobu ale vzrostla produkce piva v Česku z devíti milionů hektolitrů na víc než dvojnásobek.

Česko a Heineken

2,6 mil. hektolitrů uvařily loni pivovary, které v Česku ovládá nizozemská skupina Heineken. Je to o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

4 pivovary u nás dnes vaří pivo pro Heineken - v Krušovicích, Brně, Velkém a Krásném Březně. Loni Heineken uzavřel pivovary v Kutné Hoře, Lounech a Znojmu.

230 tisíc hektolitrů piva prodal loni v Česku Heineken v PET lahvích. Rok předtím se na celém trhu prodalo v PET lahvích pouze 10 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Ve filmu jezdí auta, telefonuje se z mobilů, nosí značkové oblečení... Product placement je dnes v českých filmech běžný, ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Daniela Kolářová otevře láhev piva a položí ji na stůl před Zdeňka Svěráka přesně tak, aby kamera zabrala logo Velkopopovického Kozla. Svěrák ji vezme, nalije si pivo do sklenice a láhev postaví zpět na stůl. Opět logem na kameru. Profesionálně zahraný product placement ve Vratných lahvích vypadá velmi přirozeně a jen málokterému ze stovek tisíc diváků filmu dojde, že scéna je součástí dobře zaplacené filmové reklamy.

Ve filmu se vyskytují basy s logem zmíněného pivovaru celkem přesně půl hodiny. Tři minuty je pak ve filmu jasně viditelná značka na lahvích a v záběrech hlavní postava pivo s gustem popíjí.

Zdá se to jednoduché. Ve filmu ze současnosti jezdí auta, telefonuje se z mobilů, nosí značkové oblečení... Proč nedat při výběru produktů pro film přednost těm výrobcům či firmám, které si to zaplatí? To je jednoduchá filozofie product placementu, placeného umísťování produktů a značek do filmu. Ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Někdy si tohoto typu reklamy divák ani nevšimne, jindy mu z okaté propagace běhá mráz po zádech. Faktem ale je, že bez financí získaných za product placement by nemohla vzniknout většina českých filmů. Třeba desetinu rozpočtu divácky nejúspěšnějšího českého filmu poslední doby Vratné lahve tvořily právě peníze za product placement.

Zástupci pivovaru původně na producenta Vratných lahví dokonce tlačili, aby za své peníze dostali ještě něco navíc. Jan Svěrák později vzpomínal, jak za ním chodili třeba s nápady, aby hlavní postava, bývalý učitel Tkaloun, pronášela při pití piva na kameru proslovy ve stylu: Ten Kozel ale dneska šmakuje. Jan Svěrák jim však nakonec vždycky dokázal vysvětlit, že by tím celý film zničili, což by jim žádný užitek nepřineslo.

Jiná díla české kinematografie však takové štěstí neměla. Stačí se podívat třeba na poslední díl populární série režiséra Dušana Kleina Jak básníci neztrácejí naději. Tam David Matásek coby Kendy vytáhne z ledničky pivo značky Starobrno, ukáže logo na kameru a zřetelným, avšak nepřirozeným hlasem praví: Á, pozdrav z Moravy. Nato pivo s blaženým výrazem vypije.

"Jemnost je slovo, které by se s product placementem mělo zásadně spojovat," vysvětluje filmový producent Pavel Melounek, který tento typ marketingu používá a jenž stojí třeba za Snowboarďáky nebo Anglickými jahodami.

"Umístění výrobku, loga nebo hovor o výrobku či značce by neměly z filmu vyčuhovat jako vlk mezi ovcemi," říká.

Střepy, kondom, marihuana

Firmy, které product placement využívají častěji, si své účinkování ve filmech nemohou vynachválit. Občas se však stane, že se producenti s manažery rozejdou ve zlém. Například z premiéry propadáku sezony s názvem Poslední plavky s hrůzou utekli tři marketingoví manažeři značek, které se za peníze ve filmu ocitly.

Výrobce kondomů Durex se s produkcí Snowboarďáků rozkmotřil poté, co zjistil, že bude mít sice krabičku svých kondomů hezky v detailním záběru na kameru, ale místo prezervativu z ní hlavní záporná postava vytáhne marihuanu.

Překvapeni byli i manažeři značky Tullamore Dew, když až při promítání filmu zjistili, že láhev jejich whisky v Perníkové věži účinkuje jako sebevražedný nástroj – hlavní hrdina ji rozbije o umyvadlo, podřeže si s ní žíly a jeho krev kape... na detail loga Tullamore Dew.

Zdroj: Kultura iHNed.cz | Autor: Leoš Kyša

Luděk Kraus (34), dosavadní manažer firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje, přechází na pozici manažera rozvoje zahraničního obchodu pro oblast severní Evropy, ve které bude především pečovat o prodej čtyř mezinárodních pivních značek skupiny SABMiller v čele s pivem Pilsner Urquell.

„Narodil jsem se v Plzni a pro náš ležák mi bije srdce. Je pro mě výzva, jít se bít za Pilsner Urquell do Skandinávie, kde máme navíc úspěchy také s Gambrinusem a Velkopopovickým Kozlem. Celkem se na severu Evropy vypije více než 700 tisíc hl našeho piva a já se v budoucnosti zasadím o upevňování vynikajícího jména našich piv v této oblasti,“ říká Luděk Kraus.

Ve své dosavadní pozici manažera firemních vztahů a externí a interní komunikace Plzeňského Prazdroje Luděk Kraus výrazně posunul kupředu zejména oblast firemní odpovědnosti. Jde např. o spuštění webových stránek napivosrozumem.cz a znásobení užívání služby Promile.INFO. Mezi jeho odpovědnosti patřilo také zastupování společnosti SABMiller Europe v oblasti evropských záležitostí v celoevropském sdružení pivovarníků Brewers of Europe.

Luděk Kraus absolvoval podnikohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Je absolventem Exchange MBA programu University of California, Los Angeles (UCLA). Po ukončení studia v roce 1999 pracoval dva roky pro Evropskou komisi a EU Affairs konzultační firmy v Bruselu a Londýně. Mezi jeho specializace patřila oblast regulace reklamy a e-commerce. Po návratu do ČR v roce 2001 pracoval jako výkonný ředitel Asociace PR agentur. V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003.

Je svobodný, hovoří česky, anglicky, částečně francouzsky a rusky. Ve volném čase se věnuje sportovnímu létání. Mezi největší letecké zážitky patří pravidelné poletování po Evropě, třeba až za polární kruh, a kurz letecké akrobacie. K jeho zálibám patří také rybaření, plzeňské pivo, lední hokej a pohoda.

Nástupce na pozici manažera firemních vztahů a komunikace bude včas oznámen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru připravilo nabídku pro předjarní dny. Ke vstupence do multimediální expozice Příběh budějovického piva získává každý návštěvník možnost zúčastnit se prohlídky výrobních prostor.

Až do 20. března se mohou návštěvníci multimediální expozice Příběh budějovického piva zdarma zúčastnit prohlídky pivovaru, a pokud jsou starší osmnácti let, mohou ochutnat nepasterovaný a nefiltrovaný prémiový ležák Budweiser Budvar přímo v ležáckém sklepě. Akce je platí každou sobotu od 9 do 17 hodin až do 20. března.

Pokud návštěvník přijde na druhou prohlídku s alespoň čtyřmi přáteli, automaticky obdrží pětilitrový soudek světlého ležáku Budweiser Budvar.

"Tuto nabídku jsme připravili speciálně pro nadcházející předjarní dny, ve kterých ještě počasí nemusí být vhodné k procházkám v přírodě. Věříme, že lidé se u nás poučí nejen o výrobě originálního ležáku, ale i příjemně stráví čas," uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. V loňském roce navštívilo pivovar téměř 40 000 turistů. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji.

Multimediální expozice Příběh budějovického piva zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích. Návštěvníci mají možnost prostřednictvím nejmodernějších technologií nahlédnout do tajemství výroby ležáku Budweiser Budvar, který se vyrábí z nejkvalitnějších domácích surovin, moravského sladu, žateckého hlávkového chmele a prvotřídních pivovarských kvasnic. Nápaditou formou virtuálního výletu se prezentuje i využití vlastní vody čerpané z artéských studní z hloubky více než 300 metrů. Expozice byla otevřena u příležitosti 110. výročí založení pivovaru v roce 2005.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru zajišťuje komplexní nabídku turistických služeb. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice sem patří i ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě a nabídka gastronomických služeb v pivnici Budvar přímo v areálu pivovaru nebo v restauraci Masné krámy. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax

Litovel Free získalo třetí místo na soutěži Pivex 2010 v Brně a navazuje tak na své předchozí úspěchy.

Nealkoholické pivo Litovel Free získalo 1. března na 18. galavečeru pivovarníků a sladovníků PIVEX 2010 třetí místo v degustační soutěži v kategorii nealkoholických piv.

„Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru.

V případě nealkoholického piva z Litovle se nejedná o ojedinělý úspěch. Nealkoholické pivo Litovel Free sbírá každoročně ocenění na nejvýznamnějších anonymních degustačních soutěžích. Za posledních deset let bylo uděleno nealkoholickému pivu Litovel Free celkem 10 ocenění.

Ocenění pro nealkoholické pivo Litovel Free za posledních deset let:

 Třetí místo Česká pivní pečeť 2001 v kategorii nealkoholické pivo – Královské pivo Litovel Free

 První místo Česká pivní pečeť 2003 v Táboře v kategorii nealkoholických světlých piv – Pí-Free Litovel

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2004 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2006 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2007 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free.

 Stříbrná ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2008 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Druhé místo PIVEX 2008 za nealkoholické pivo Litovel Free

 Bronzová medaile ČESKÉ PIVO 2008 z Prahy v kategorii nealkoholických piv za Litovel Free

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2009 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Třetí místo PIVEX 2010 za nealkoholické pivo Litovel Free

Tato ojedinělá sbírka ocenění z anonymních degustačních soutěží dokládá, že se dobré pivo v Litovli vaří dlouhodobě. „Litovel Free vaříme více než 10 let, a získali jsme tak velké zkušenosti. Toto pivo má svůj charakter, je krásně plné, a lahodné v hořkosti. Proto je velmi oblíbené. Všechna získaná ocenění jsou pro nás zavazující, abychom udrželi vysokou kvalitu litovelského piva i nadále. Navíc těžko může někdo zpochybnit, že litovelské fríčko, které dodáváme i v sudech do řady hospod, patří mezi nejlepší nealkoholická piva v zemi,“ dodal Koutek.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Letošní plesová sezóna se pomalu blíží ke svému konci a lze říci, že byla pro náchodský pivovar úspěšná. Rok 2010 s sebou přinesl kromě tradičního Reprezentačního plesu města Náchod a PRIMÁTORU a.s. také ples nový, pořádaný znovu po letech pouze pivovarem – Pivovarský ples. Ten se konal 6. února v prostorách náchodské sokolovny a příchozí si mohli vybrat hned ze čtyř druhů točených piv. Nechyběla ani bohatá tombola složená především z pivních cen a vystoupení kouzelníka Tommyho. V ten samý den nejmladší pivo v sortimentu pivovaru – Primátor Ležák 11% zvítězilo v Táboře a získalo zlatou pivní pečeť. Bylo tedy o důvod víc, proč slavit.

Poslední únorovou sobotu proběhl již zmiňovaný Reprezentační ples města a pivovaru. Pro plesové nadšence byl připraven zajímavý kulturní program i pestrá tombola. Nechybělo ani oceňování významných osobností města v oblasti sportu a kultury za uplynulý rok.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Birell je nejlepším nealkoholickým pivem v České Republice, tak zněl rozsudek degustátorů Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a pivovarů v České republice.

Včera byly na Galavečeru pivovarníků a sadovníků v brněnském hotelu Voroněž vyhlášeny výsledky již 18. ročníku degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX. V kategorii nealkoholických piv si zlato odnáší populární Birell, který se na stupně vítězů postavil i loni, kdy získal druhé místo.

„Birell patří v České republice na špici nealkoholických piv, proto jsme rádi, že nejen samotní konzumenti, ale i odborníci znovu potvrdili jedinečnou chuť a kvalitu Birellu," okomentoval titul Vladimír Vaněk, brand manager značky Birell.

Birell je dlouhodobě nejoblíbenějším nealkoholickým pivem – 2 ze 3 prodaných nealkoholických piv nesou logo právě této značky. Jeho jedinečnost spočívá v unikátních, speciálně vyšlechtěných kvasinkách, které téměř nevytváří alkohol a tak se na rozdíl od většiny konkurenčních značek může při výrobě použit stejný výrobní proces jako u klasických piv. Díky tomu si Birell uchovává nejlepší chuť piva v České republice. Zásluhou zejména této značky byli v roce 2008 Češi s 5,03 litru na osobu druzí na světě ve spotřebě nealkoholických piv.

Do soutěže Zlatý pohár PIVEX 2010 se přihlásilo celkem 19 pivovarů s 43 značkami piv, do kategorie nealkoholických piv bylo zařazeno šest značek. Ze všech soutěžících dosáhl Birell nejlepších celkových výsledků v chuti, plnost, vůni, řízu, hořkosti i laboratorních rozborech a senzorických hodnoceních VÚPS Praha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Starosta východočeského Náchoda Oldřich Čtvrtečka zažívá těžké časy. Policie ho obvinila ze dvou trestných činů kvůli prodeji pivovaru.

Obvinění z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele TV Nova potvrdil sám starosta. Ten se ještě ve středu ráno sešel s právníkem, aby se poradili jak dál.

Čtvrtečku zaráží, že policie kvůli podivnému prodeji pivovaru obvinila právě jenom jeho. Starosta z ODS si myslí, že trestní stíhání má spojitost s předvolební kampaní.

O co v kauze jde? Náchodští politici v čele se Čtvrtečkou rozhodli, že prodají pivovar liberecké společnosti LIF. Ta nabízela 150 milionů korun a dalších 80 milionů na pokrytí dluhů pivovaru. Verdikt se nelíbil opozici, která kritizovala, že v tendru neuspěl pivovar Holba, který nabízel o 35 milionů vyšší částku. Jenže s tím nesouhlasí starosta, jenž tvrdí, že fakticky přišla Holba s návrhem, který byl pro město nevýhodný.

Důkazy k údajně zmanipulovanému prodeji náchodského pivovaru zajišťovali policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality nejen na náchodské radnici, ale také v sídle vlastníka pivovaru v liberecké společnosti LIF. "Stahovali informace z počítačů a zajišťovali dokumenty,“ řekl předseda představenstva LIF Miroslav Kučera.

Zdroj: TN.cz

Pšeničný světlý ležák Velen, který vaří v Pivovaru Černá Hora, zvítězil v prestižní soutěži Zlatá Salima 2010 v kategorii alkoholických nápojů.

Ocenění z rukou ministra zemědělství v úterý převzal sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek. Soutěžní produkty hodnotila ve dvou kolech komise složená z odborníků. Soutěž se konala jako součást sedmadvacátého mezinárodního potravinářského veletrhu Salima.

Pivo Velen pivovar uvedl na trh loni na podzim. „V tomto svrchně kvašeném pšeničným nefiltrovaném ležáku lze objevit řadu rozličných ovocných chutí a vůní, pivo voní po kvasnicích a má bohatou pěnu,“ přiblížil pivo Hubert Adámek z pivovaru.

Před šesti lety Zlatou Salimu získala černohorská limonáda Koala, předloni na soutěži bodovalo nealkoholické pivo Forman.

Na potravinářském veletrhu letos uspěla i limonáda Grena z Černé Hory. „Tato přírodní limonáda získala ocenění v kategorii Go Trends! v projektu Trendy 2010. Grena byla experty vyhlášena za výjimečný produkt pro aktivní život a výrobek moderního a zdravého stravování. Je to první velké ocenění limonády na významných mezinárodních akcích,“ doplnil Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková

Pivovar Ostravar investuje na jaře více než devět milionů korun do nových zařízení.

Půjde o investice, které pivovaru pomohou uspořit náklady a budou také šetrné k životnímu prostředí. „V pivovaru bude nainstalován nový vzduchový kompresor, nová čistící a sanitační stanice a modernizováno chladicí zařízení,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Minulý týden byl v pivovaru instalován vzduchový kompresor nové generace americké firmy Atlas Copco. Kompresor pivovaru umožní využívat odpadní teplo vznikající při kompresi vzduchu k ohřevu pitné vody a výrobě teplé užitkové vody.

„Využití odpadního tepla je elegantní způsob, jak maximálně využijeme energii potřebnou k výrobě stlačeného vzduchu. Tímto krokem snížíme náklady a zároveň výrazným způsobem šetříme životní prostředí,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru.

Do konce března Ostravar dále hodlá zmodernizovat pivovarské chladicí zařízení a vybudovat novou čistící a sanitační stanici ve varně. Nová stanice spotřebuje méně energie, vody a čistících látek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V soutěži kreativních reklam bodovaly reklamy, které mají vtip. Nejúspěšnější reklamní agenturou je Kaspen / Jung von Matt.

Když necháte chlapy, aby si vytvořili své pivo, musí to dopadnout dobře. Agentura Kaspen / Jung von Matt si za tento nápad a kampaň na pivo Pardál odnesla i cenu za nejlepší reklamu loňského roku – Louskáček Grand Prix. Nejkreativnější reklamy každoročně vyhlašuje Art Directors Club (ADC), a také v době, kdy firmy natáčejí reklamy s polovičními rozpočty než loni, bylo z čeho vybírat.

Jako již tradičně i letos bodovaly hlavně nápad a vtip. Agentura Euro RSCG v kampani pro pražský magistrát předvedla, jak by vypadaly výlohy obchodů nebýt sametové revoluce, za což získala zlato v kategorii Média.

Provázkoví panáčci Kofolásci zase vybojovali stříbro za nejlepší venkovní reklamu. Oblibu této reklamy dokládají i fanouškovské stránky panáčků na sociální síti Facebook či internetem kolující videa parodující známé filmy, v nichž právě Kofolásci hrají hlavní roli.

Přestože už inzerenti nedělají takové množství reklam, na které byli dříve zvyklí, a místo deseti natočí jen tři až čtyři, na kvalitě soutěže se to podle pořadatelů nepodepsalo. Také počet prací, jež se o Louskáčka ucházely, byl pouze o 5 procent nižší než loni. V porovnání s obdobím před dvěmi lety, kdy o Louskáčka 2007 bojovalo 640 reklam, je však současné číslo 353 poměrně nízké.

"Agentury šetřily, a proto i pečlivěji vybíraly, co přihlásí. Úroveň prací tak byla velmi vysoká," říká Eda Kauba, ředitel ADC. Zlatými oceněními však poměrně přísná mezinárodní porota šetřila. Ve dvanácti kategoriích udělila pouze šest zlatých Louskáčků. "Už jenom do užšího výběru se dostaly kampaně, které byly medailové," dodává Kauba.

Úspěšnou reklamu přitom nemusí mít vždy pouze velký kolos s miliardovými rozpočty. Důkazem toho je kategorie tiskové reklamy, v níž s přehledem zvítězila kampaň pro Ambiente známého restauratéra Tomáše Karpíška. Jeho "Triumf české kuchyně" ukázal například to, jak český knedlík porazí zahraniční speciality nebo jak český vepř vyhraje nad mořskými langustami.

Reklama na již zmiňované pivo Pardál obdržela kromě nejsledovanější kategorie, televizní reklamy, rovněž ocenění za kampaň roku a její zadavatel, společnost Budějovický Budvar se stal "klientem roku", tedy firmou, se kterou je pro reklamní agenturu radost spolupracovat.

"U kampaně pro pivo Pardál jsme dokonce stáli na samém počátku – nápadu přivést chlapy, aby si vytvořili své pivo," řekl Slavo Marušinec, výkonný ředitel Kaspenu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz