Světlý ležák Budweiser Budvar se umístil na druhém místě v Podzimní ceně českých sládků v kategorii „světlý ležák“. Tato kategorie je již tradičně nejsilněji obsazena a letos se jí účastnilo celkem 20 značek.

Cenu českých sládků pořádá již 15 let časopis Pivní kurýr a koná se dvakrát ročně. Jarní část je určena pro malé pivovary a minipivovary, podzimní pak pro střední a velké pivovary. Letošní podzimní část Ceny českých sládků proběhla ve čtvrtek 25. září v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů, které v osmi kategoriích hodnotilo 24 českých sládků a pivovarských odborníků.

„Hodnocení bylo dvoukolové. Vzorky piva byly do jednotlivých komisí losovány, aby byla zachována maximální objektivita. Proto si ocenění velmi vážím,“ říká Ing. Aleš Dvořák, technolog Budějovického Budvaru, který byl členem jedné z porot.

Stříbro z Ceny českých sládků je již čtvrtým oceněním, které letos získalo pivo z produkce Budějovického Budvaru. V dubnu získalo světlé výčepní pivo Pardál ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“, v červnu švýcarský týdeník Sonntag udělil světlému ležáku Budweiser Budvar titul pivního mistra Evropy a na začátku září se tmavý ležák Budweiser Budvar umístil na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“ v rámci odborné degustace piv při žatecké Dočesné.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku potvrdil Pivovar Svijany. Z letošního patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala minulý týden v Kostelci nad Černými lesy, si jeden z nejstarších českých pivovarů odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.

Zdroj: Deník.cz

Výsledky nejprestižnější soutěže v kvalitě piv v České republice, exkluzivně pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven potvrdily , že pivo Dačický patří k těm nejlepším u nás. Na Svatováclavské slavnosti českého piva 2008 byly vyhlášeny výsledky soutěže České pivo roku 2008 a Dačický výčepní tmavý opět bodoval. Tentokrát se umístil na třetím místě.

„Po opakovaném vítězství v letošní soutěži Česká pivní pečeť, třetím místě na budějovickém Pivu České republiky a stříbrném umístění na nedávné Dočesné v Žatci, získává naše pivo letos již čtvrté ocenění," pochlubil se vrchní sládek Jan Hejra. „S výrobou tmavých piv máme bohaté zkušenosti a nejen naši spotřebitelé, ale také odborníci to dokážou ocenit,“ dodal.

Do soutěže bylo přihlášeno 64 pivních značek v pěti kategoriích. Soutěž měla dvě kola, byla zahájena již v únoru a opakovaná hodnocení probíhala za přítomnosti notáře. Spolupořadatelem soutěže je Výzkumný ústav pivovarsko sladařský, a.s. Praha.

Vyhlášení výsledků soutěže proběhlo v hotelu HILTON Prague za přítomnosti předsedy senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Mistři výčepní reprezentující šestnáct zemí celého světa se utkají tento týden v Praze a Plzni o titul mistra světa v čepování piva Pilsner Urquell! Soutěžící budou muset projít náročnými teoretickými a praktickými zkouškami v čepování piva. Poprvé v historii soutěže se finále přesunulo z New Yorku do Česka.

Na Staroměstském náměstí vyroste futuristický kulový pavilón a pódium. Na něm bude moci sledovat výkony soutěžících i veřejnost. Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne v rámci galavečera na Pražském hradě. Soutěž je již tradičně organizována na vysoké společenské úrovni, která dokládá význam značky Pilsner Urquell pro společnost SABMiller. Výčepní z šestnácti zemí se na tři dny stanou celebritami, o jejichž pohodlí a o regulérnost soutěže se stará početný mezinárodní tým.

"Mezinárodní soutěž o titul Pilsner Urquell Master Bartender získává po celém světě stále větší renomé. Zatímco v roce 2006 se do ní přihlásilo 272 výčepních, v loňském roce to bylo již tisíc a v tomto ročníku soutěžilo přes 1500 výčepních ze 16 zemí. Finále soutěže se poprvé uskuteční v České republice a to v Plzni a v Praze. Rád bych tímto pozval všechny příznivce piva a jeho správného čepování a servírování, aby se přišli podívat ve středu odpoledne na exhibici výčepních na Staroměstském náměstí," uvádí Mike Short, generální ředitel společnosti plzeňský Prazdroj.

Vinod Giri, mezinárodní manažer značky Pilsner Urquell řekl k soutěži: "Program Pilsner Urquell Master Bartender je výbornou příležitostí pro výčepní i jejich hospody. V uplynulých třech letech jsme hledali a odměňovali výčepní z celého světa, kteří nejen vytočí hodně piva, ale mají pro Pilsner Urquell i stejné zaujetí, obětavost a hrdost, jaké měli sládci a zaměstnanci pivovaru za uplynulých více než 165 let historie tohoto piva." Vítěz letošního ročníku získá vedle prestižního ocenění i VIP cestu do New Yorku, kde se podělí o své znalosti a postupy s výčepními z newyorských hospod, kde je Pilsner Urquell na čepu.

Seznam účastníků Pilsner Urquell Master Bartender Award:

Václav Vanya – Česká republika

Mia Pesonen - Finsko

Alexander Bäckman - Švédsko

Alexander French - Dánsko

Arsenia Kaloudi – Řecko

Offer Bulka - Izrael

Birger Dedecker - Belgie

Antonio Hernández – Španělsko

Valentyna Lukyanov – Rakousko

Susanna Güntert – Německo

Dymitry Lukyanov – Bělorusko

Julien Caccia – Itálie

Dmitry Muchkin – Rusko

Lubomír Gavalier – Slovensko

Moses Brhlovu – JAR

Danny Walker – Velká Británie

Vítěz českého kola - utekl z domova, bydlel ve squatu a dnes je nejlepším výčepním

Ve stručnosti by se život Václava Vanyi dal shrnout do následující věty: Propadal ve škole, utekl z domova, prožil bouřlivé mládí, ztratil se v New Yorku a poté žil pět let ve squatu v Haagu.

Osud jej nakonec dovedl zpět do České republiky. Vrátil se k rodičům a s tátou otevřel v Kadani na severu Čech hospodu. Restaurace U Věžičky, stojící nedaleko františkánského kláštera v Kadani, je součásti franchisingového řetězce originálních švejkovských restaurantů. U piva z rukou nejlepšího českého výčepního plzeňského piva si můžete pochutnat na specialitách české kuchyně.

Václav začínal úplně od nuly, ale podařilo se mu propracovat až na špičku. Nasbíral mnoho zkušeností, aby se stal tento rok nejlepším výčepním v České republice.

Svoje mistrovství získává kritickým pozorováním kolegů a každodenní praxí za výčepem. Jeho rekordem je vyčepování 10 hl piva Pilsner Urquell na kadaňském festivalu.

Mezi jeho největší záliby patří poslech muziky. Miluje skupinu U2. Rád sleduje sport a fandí všem českým národním týmům.

Program soutěže

Úterý, 30. září

19.30 - slavnostní zahájení soutěže v pražském hotelu Josef

Středa, 1. října

8.00 - 16.30 - teoretická a praktická část soutěže v čepování, individuální rozhovory s porotou, Plzeňský pivovar, Plzeň

Čtvrtek, 2. října

14.00 - 16.00 - čepování piva na Staroměstském náměstí v Praze - otevřeno pro média a veřejnost

19.30 - galavečeře a slavnostní vyhlášení vítězů na Pražském hradě

Předešlí vítězové Pilsner Urquell Master Bartender:

2006 - Cebo Magutshwa, JAR (na druhém místě se umístil Lukáš Svoboda)

2007 - Erik Jonsson, Norsko (Jan Koreis se umístil v první desítce)

Rozhodčí soutěže

Václav Berka - Starší obchodní sládek Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj, a. s.

V pivovarnictví od roku 1980 (od počátku Pilsner Urquell)

Člen Asociace plzeňských sládků a České chemické společnosti

Autor mnoha publikací o pivovarnictví

Ryan Johnson - americký obchodní sládek, Divize mezinárodních značek pivovaru Miller

15 let se doma věnuje vaření piva, destilaci a výrobě vín

Člen americké asociace homebrewingu

Pivovarník a konzultant mnoha minipivovarů a restauračních pivovarů

Asistoval při plánování a výstavbě mnoha pivovarnických systémů a pivních receptů

Alastair Gilmour - britský autor píšící o pivu

Oceněn cenami Britského sdružení autorů píšících o pivu - Autor roku (ve čtyřech kategoriích) a Glenfiddich Food & Drink Awards - Regionální autor roku 2004 a 2007

Píše o národních a mezinárodních kuchyních a nápojích, přispěl do knih The Eyewitness Guide to World Beer (2007) a The Beer Book (2008)

Členem odborné poroty při mnoha pivních soutěžích

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Hlavné pojednávanie s bývalým konateľom Pivovaru Urpín Pavlom Č. sa dnes začalo na Okresnom súde v Banskej Bystrici.

Prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry ho žaluje za neodvedenie dane takmer 95 miliónov korún. Pivovarník tvrdí, že obžaloba je neobjektívna a žiada kontrolný znalecký posudok.

Uviedol, že dane platil a na súde sa nemôže brániť, lebo nemá k dispozícii účtovné doklady za inkriminované obdobie. Podľa prokurátora Pavel Č. ako konateľ spoločnosti Pivovar Urpín Slovenská Ľupča spáchal pokračujúce trestné činy neodvedenia a nezaplatenia dane a poistného v rokoch 2001 až 2003.

Neodviedol a nezaplatil takmer 95 miliónov korún, hoci na účtoch spoločnosti mal dostatok peňazí. Pivovarník neodviedol preddavky na daň z vyplatených miezd zamestnancov, daň z pridanej hodnoty z piva a cestnú daň.

Prvý raz sa senát okresného súdu zaoberal obžalobou na pivovarníka v septembri minulého roka. Vec vtedy vrátil prokurátorovi Úradu špeciálnej prokuratúry pre údajnú závažnú procesnú chybu. Prokurátor voči uzneseniu podal sťažnosť a odvolací senát Krajského súdu v Banskej Bystrici mu vyhovel. Ďalšie pojednávanie s pivovarníkom sa uskutoční koncom novembra.

Zdroj: Aktuality.sk

Jeden z nejdůležitějších sporů o ochrannou značku Budweiser pro pivo začíná: Evropský soudní dvůr zahájí v úterý slyšení ohledně stížností amerického pivovaru Anheuser-Busch, která si na registraci známky v Evropské unii dělá nárok.

Zatím neúspěšně. Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), který v unii značky registruje, totiž ochrannou známku Budweiser odmítl pro americký pivovar zapsat. Úřad vyhověl žádosti společnosti Budějovický Budvar.

"OHIM zamítl žádost o registraci ochranné značky Budweiser s odůvodněním, že tato značka už byla registrována pro Budějovický Budvar v některých členských státech EU. Anheuser-Busch proto podal proti tomuto rozhodnutí žalobu," uvedla Zuzana Trebulová z Evropského soudního dvora.

Americký pivovar, který letos v červenci koupil pivovarnický koncern InBev, vede s českobudějovickým pivovarem více než sto soudních sporů ve třiceti zemích světa.

Budějovický Budvar značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než šedesáti státech.

Hongkongské hádky

Jeden ze sporů o značku skončil letos v červenci.

Český pivovar smí v Hongkongu prodávat své výrobky pod označením Budějovický Budvar. Registraci dvou ochranných známek na logo a etiketu získal pivovar více než po deseti letech od podání přihlášky.

Anheuser-Busch napadl přihlášky Budvaru na ochranné známky u hongkongského registračního úřadu s tím, že jsou prý snadno zaměnitelné s jeho značkami Bud a Budweiser.

Vše skončilo teprve až letos, kdy americký gigant stáhl své námitky. "S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí úřad o možné zaměnitelnosti našich ochranných známek se známkami našeho konkurenta," věří si právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Privatizace ve hvězdách

Značka Budweiser, jejíž hodnota se odhaduje na 30 miliard korun, bude mít vliv i na případnou privatizaci posledního státního pivovaru v zemi.

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci pivovaru. Ministerstvo zemědělství tak chce Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Vláda si proto nechává zpracovávat právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů.

A podle deníku Wall Street Journal by koncern InBev mohl předejít sporům o známku tím, že by českobudějovický pivovar koupil.

Připomeňte si:

Evropský soudní dvůr už v roce 2007 jeden spor o značky Budweiser a Bud posuzoval.

Soudci rozhodli, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když povolil americkému pivovaru využívat značky Budweiser pro jiné výrobky než je pivo.

Budějovický Budvar namítal, že tím utrpí pověst piva, které se pod danými názvy na trzích EU prodává a ke kterým vlastní ochrannou známku.

Americká společnost totiž hodlala používat pro označování papírenských výrobků, čisticích potřeb, oděvů, jemného pečiva a cukrovinek a soud jí toto právo potvrdil.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Najrozšírenejší sponzoring firiem v oblasti športu je priama podpora športových klubov či podujatí. Niektoré sa však orientujú aj na vybudovanie alebo podporu vlastného klubu.

Do športu vkladá peniaze na Slovensku napríklad nadnárodná spoločnosť SAB Miller, ktorá to nechápe len ako sponzoring, ale aj ako investíciu. Podporuje slovenských olympionikov, mestské futbalové či hokejové kluby alebo je prostredníctvom značky Topvar partnerom Slovenského zväzu ľadového hokeja. "Topvar je tradičná slovenská značka, obľúbená a kvalitná, taká, ako je náš hokej. Toto spojenie má pre nás význam nepochybne aj marketingový, ale zároveň i prestížny,“ uviedla hovorkyňa SAB Millera na Slovensku Drahomíra Mandíková. SAB Miller sa primárne neorientuje na podporu mladých. "Vzhľadom na to, že sme výrobcovia piva, zameriavame sa na dospelých športovcov.“ Značky ako Topvar, Šariš, Smädný mních, Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel, Gambrinus a Radegast podporujú aj kultúrne a spoločenské aktivity či festivaly. Spojenie výrobcu piva a športu však nie je automatické. Podľa Mandíkovej "každá pivná značka má svoju cieľovú skupinu, stratégiu a komunikáciu. V prípade, že práve šport oslovuje cieľovú skupinu danej značky, je určite zaujímavé využiť spojenie piva a športu.“

Heineken Slovensko podporuje šport hlavne cez značku Corgoň od roku 1999. Corgoň bol do roku 2006 partnerom hokejovej reprezentácie. Po hokeji sa objektom sponzoringu stal futbal. Prvá zmluva v roku 2003 sa uzavrela na päť rokov so sumou 88 miliónov korún, potom sa predĺžila a teraz platí až do roku 2011. "Na lokálnej úrovni dlhodobo podporujeme miestne športové kluby, hokej aj futbal. Sme dlhoročným partnerom MSK Hurbanovo, MHC Martin, ale i FC Rimavská Sobota,“ hovorí Roman Krajniak, corporate relations manager Heineken Slovensko. Táto firma sa skôr orientuje na kolektívne športy.

V športe sa angažuje napríklad aj J&T, má podiely v kluboch Sparta Praha a ŠK Slovan Bratislava. Popri nich si buduje vlastný J&T Sport Team. Do priamej podpory mladých vkladá desiatky miliónov korún. "Ak do toho zarátame aj prípravu športovísk, hýbeme sa v stovkách miliónov až miliardách,“ spresňuje hovorca Maroš Sýkora.

Zdroj: Marketér.sk | Autor: Matúš Demko

Akcionáři pivovaru InBev schválili koupi akcií svého rivala, když za akcie zaplatí 52 miliard dolarů (přibližně 884 miliard korun). Informovala o tom agentura Reuters. Až se spojení firem uskuteční, InBev se stane největší pivovarnickou skupinou na světě. Společnost se bude jmenovat Anheuser-Busch InBev.

Skupina InBev si od akvizice slibuje především posílení na americkém trhu, kde má Anheuser-Busch velmi silnou pozici.

InBev bude největší na světě

Vedení InBev uspělo až s druhou nabídkou. Nedávno nabízelo 65 dolarů za akcii, vedení Anheuser-Bush však odmítlo. Důvodem byla nízká částka. Nyní belgická skupina nabídla za akcii o pět dolarů více, s čímž už americká společnost souhlasila. Celkem se částka vyšplhá na 52 miliard dolarů.

Transakce už byla jednohlasně schválena vedením obou firem letos v létě a čekalo se na souhlas akcionářů.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Skupina InBev působí na většině světových trhů včetně našeho.

V České republice vlastní InBev pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent. Nejvýznamnějšími značkami pivovaru InBev jsou piva Stella Artois a Beck's.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček

Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

„Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

„Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Historicky nejvyšší dotace je určena na projekt Chrámu chmele a piva. Budou za ni opraveny ulice, domy, vyroste rozhledna, minipivovar a další turistické atrakce.

Z Regionálního operačního programu Severozápad Evropské unie získá 211 milionů korun na projekt Chrámu chmele a piva. Ten počítá s rekonstrukcí tzv. pražského předměstí, oblasti kolem náměstí Prokopa Velkého, a jeho přeměnu na turistické centrum.

O udělení dotace se rozhodlo tento týden. Deníku to potvrdil Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jejíž výbor o dotaci pro Žatec rozhodl.

Celý projekt vyjde na 246 milionů korun, zbylou částku zaplatí město ze svého rozpočtu. Stavět by se mělo začít už v příštím roce, pracem bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý archeologický průzkum lokality.

Projekt revitalizace pražského předměstí počítá s rekonstrukcemi řady budov, náměstí a ulic, s vybudováním regionálního informačního centra, restaurace s minipivovarem, vyhlídkovou věží s výtahem, venkovními plochami a atrakcemi pro děti i dospělé návštěvníky. Zároveň dojde k oživení zahrady kapucínského kláštera pod domovem důchodců, rozšíření Chmelařského muzea a rekonstrukci renesanční sladovny v Masarykově ulici. Návštěvník centra bude mít možnost netradičním způsobem poznat současnost i historické tradice Žatecka, a to především s ohledem na pěstování chmele a vaření piva.

Pro město projekt přinese oživení této dnes zanedbané části a jeho turistické zatraktivnění. „Není to ale jen turistický projekt. Dojde k rekonstrukci jedné pětiny historického centra města, to má samozřejmě pro Žatec obrovský význam,“ připomněl místostarosta Aleš Kassal. Město Žatec o získání dotace usilovalo už několik let. Žádalo o ni několikrát. Jednou bylo úspěšné, přiřknutá dotace ale byla příliš nízká a město ji odmítlo.

Regionální operační program Severozápad, ze kterého peníze Žatec získá, je jedním z operačních programů Evropské unie. Peníze jsou určené na regeneraci a rozvoj měst, zlepšení infrastruktury, dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Celkem je pro žadatele v tomto programu do roku 2013 připraveno zhruba 18 miliard korun.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt | Kráceno

Náchodský pivovar opět úspěšně zabodoval na jednom z nejstarších a největších pivních festivalů u nás, na Dočesné v Žatci. Součástí oslav sklizně chmele je i degustační soutěž, která je vzhledem k vysokému počtu soutěžních kategorií a počtu přihlášených vzorků rozdělena do dvou dnů. Letošní ročník se uskutečnil ve dnech 5. a 6. září 2008. Celkem se jej zúčastnilo 28 pivovarů se svými vzorky, které soutěžily v 11 kategoriích.

Primátor získal celkově 4 ocenění ve 3 kategoriích.

1. místo obhájil z loňského roku Primátor Polotmavý 13% v kategorii speciální polotmavá piva.

Ve stejné kategorii se na 3. místě umístil Primátor English Pale Ale.

V kategorii speciální světlá piva se na bronzové příčce umístil Primátor Exkluziv 16%, který je v počtu ocenění nejúspěšnější z celé řady náchodských piv. Mimo jiné v červenci letošního roku získalo toto pivo v soutěži o nejlepší piva světa udělovaná Britským odborným časopisem Beers of the World (Piva světa) v jedné ze čtyř hlavních kategorií, v kategorii ležáků, titul „Nejlepší ležák světa“.

Poslední ocenění získal Primátor Diamant v kategorii piva se sníženým obsahem cukrů, který se umístil na 3. místě.

Svým úspěšným vystoupením potvrdil pivovar svoji jedinečnou pozici Specialisty na speciály na tuzemském pivním trhu.

Zdroj: Primátor.cz

Kostelecký pivovar ožil pátým ročníkem akce zvané Kostelecké vykulení.

Již po páté mohli v pivovaru v Kostelci nad černými lesy zájemci z blízka sledovat práci dnes málo známého řemeslníka, bednáře. Plzeňský Láďa Bešťák se svými pomocníky při tradičním Kosteleckém vykulení předvedli náročnost práce s věcí jen zdánlivě jednoduchou, s dřevěným pivovarským sudem.

„To je až neuvěřitelné, co všechno musí takový bednař ovládat,“ uvažuje Jiří Rakovský z Mělníka. „Nejde jen o dřevo, oni zvládají i práci s železem, kapitola sama pro sebe je jak relativně snadno dokáží manipulovat se sudem na několik hektolitrů piva.“

Součástí vykulení sudů byly pivní slavnosti. Majitelé pivovaru sice zatím vlastní pivo nevyrábějí, ale návštevnící mohli ochutnat mnoho zajímavých druhů piva.

„Nejsme právě nakloněni velkovýrobě piva a tak udržujeme kontakty s malými výrobci,“ vysvětluje jeden z majitelů pivovaru Milan Starec. Nabízíme tak dnes na dvacet druhů nápoje z malých pivovarů a naprostou novinkou je Rampušák z pivovaru v Dobrušce.“

„Jezdíme sem pokaždé, když připravují nějakou akci“ svěřuje se Martin Janeček z Jaroměře. „Pivo je přece tradiční český nápoj a to co produkují veliké podniky je jako by sterilně stejné. V Kostelci je vždy možnost objevit a ochutnat nějakou novinku na kterou jinde jen těžko narazíte.“

K akcím v pivovaru patří bohatý nabídka občerstvení letos jí nazvali Staročeská žranice…

„Nejen chlebem a pivem živ je člověk,“ dodává další majitel Tomáš Vodochodský. „Ke každé akci připravujeme i nějaký kulturní program. Dnes jsme se zaměřili na hudební skupiny, odpoledne vystoupila místní skupina Naši Furianti, staropražské písničky představila kapela Třehusk a večerní zábava v nové pivovarské restauraci bude zasvěcena starým šlágrům, děti čeká skákací hrad, projížďky na čtyřkolkách a řada soutěží.“

Odpoledne na nádvoří přijelo dvacet historických automobilů, ctitelé staré techniky obdivovali nejen veterány, ale i historické exponáty v pivovarském muzeu, každou hodinu si mohli s výkladem projít nejzajímavější části pivovaru.

Fotografie zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Skoro 50 sládků z Česka vařilo pivo na nejrůznějších místech světa. V současné době jich působí v zahraničí minimálně 16.

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Češi vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich za hranice mi pracovalo téměř 50. Uvedl to server svetpiva.cz.

Na Filipínách vařila pivo Češka

Sládci z Česka vařili pivo i na takových místech jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Pracovali také v Japonsku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Na Filipínách dokázala česká zástupkyně bořit představu, že toto povolání je pouze doménou mužů. "Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů," uvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodal Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," uvedl Jan Veselý, ředitel ČSPAS. "To by však bylo málo – je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

Historie přípravy kvašeného nápoje z obilí je na našem území doložena archeologickými nálezy už u předslovanských kmenů. Čechové si do země znalost výroby piva přinesli s sebou a zdá se, že jako první k jeho dochucování začali používat chmel. Prvními písemnými doklady o výrobě piva v Čechách jsou tzv. klášterní nadační listiny českých panovníků z 10. a 11. století. Jedním z významných privilegií udělovaných panovníky měšťanům bylo právo várečné.

Původně každý měšťan připravoval slad a pivo sám a rovněž své pivo čepoval. Bohatší majitelé prostornějších domů zdokonalovali své pivovarské zařízení a pronajímali je k várkám tzv. nákladníkům. To byli měšťané, kteří měli sladovnu a právo vaření a výčepu piva, ale neměli pivovar. Ve středověku totiž bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení „sládek“ pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Michal Dodok

Letošní, již jubilejní XV. ročník Ceny českých sládků (podzimní – pro střední a velké pivovary, na rozdíl od jarní – pro malé pivovary a minipivovary) se konal v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže Podzimní ceny českých sládků 2008 bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů a umístění v osmi vyhlášených kategoriích vypadá následovně:

Kategorie: Světlá výčepní piva

1. Janáček Prima

2. Rychtář Standard

3. Mušketýr Krušovice

Kategorie: Světlé ležáky

1. Starobrno Medium

2. Budweiser Budvar

3. Ferdinand Benešov

Kategorie: Světlé speciály

1. Svijanský Kníže

2. Janáček Comenius

3. Kvasar Černá Hora

Kategorie: Tmavé ležáky a speciály

1. Svijanská Kněžna

2. Postřižinská 11%

3. Rebel Černý

Kategorie: Polotmavé ležáky a speciály

1. Granát Černá Hora

2. Sedm kulí Benešov

3. Klostermann Strakonice

Kategorie: Polotmavá a tmavá výčepní piva

1. Janáček

2. Krušovice

3. Bakalář Rakovník

Kategorie: Kvasnicová piva

1. Strakonický Dudák

2. Moravské sklepní Černá Hora

3. Kvasničák Svijany

Kategorie: Nealkoholická piva

1. Svijanský Vozka

2. Primátor Nealko

3. Starobrno Fríí

Zdroj: Pivní kurýr | Autor: Richard Crha

Tři pódia a na každém jiný program. Na již dvanácté Pivní pouti v Černé Hoře se dnes představí například skupina Buty, Daniel Nekonečný, Věra Špinarová, Tereza Kerndlová, Laďa Kerndl, Janek Ledecký, Ivan Mládek, Eva Pilarová, Petr Spálený, Michal Nesvadba či Petr Bende.

Tradice Pivních poutí organizované tamním pivovarem si cení starosta městečka Bohumil Hlavička. „Pivovar dělá městu dobrou pověst a Pivní pouť je takovou třešinkou na dortu,“ míní starosta.

Pivovar na pouti kromě tradičních výrobků uvede i několik novinek. Křest bude mít například lahvová verze borůvkového piva Modrá luna. „Zvolili jsme trochu poetický název, abychom k tomuto pivu přilákali i něžné pohlaví,“ uvedl za pivovar Hubert Adámek. Borůvkové má modrou barvu a obsahuje pravé borůvky.

„Při přípravě piva se sušené borůvky macerují dva týdny v lihu a tento extrakt se pak přidá do piva,“ popsal přípravu piva Adámek.

Další novinkou je také nealkoholický nápoj Ostrovidka, který obsahuje vitamín A, jenž by měl posílit zrak. Zájemci se budou moci na pouti osvěžit rovněž první českou zázvorovou limonádou s výtažkem z pravého zázvoru.

Celodenní program vyvrcholí v osm hodin večer ohňostrojem, který tentokrát potrvá skoro půl hodiny a doplní jej vystoupení Dana Nekonečného s Šumem svistu. Letošní Pivní pouť je o něco slavnostnější než v minulých letech – bude připomínat dlouhou historii pivovaru. První zmínky o něm totiž sahají až do roku 1298. „Bude to ohňostroj, jaký Černá Hora ještě nezažila,“ slibuje Adámek.

Zdroj: Blanenský deník | Foto: Petr Novotný

Vlasta Burian, liberecký rodák a známý komik, který ztvárnil například roli Barona Prášila, se nyní stane hlavním symbolem nové restaurace v Liberci. Podnik se bude jmenovat Restaurace Vlasty Buriana. „Chceme otevřít už příští středu v liberecké Pražské ulici,“ říká předseda Klubu Vlasty Buriana Jiří Oplt.

V nové restauraci, která nahradí Libereckého labužníka, nebude chybět prostor pro nekuřáky, kresby a fotografie známého komika, a také jeho pamětní deska. Bude zde také tradiční kuchyně a jedna zcela ojedinělá záležitost v nápojovém lístku. „Hlavní zajímavostí u nás bude speciální Burianovo pivo, které zde budeme čepovat,“ říká Oplt a dodává: „Toto pivo jsme poprvé představili na slavnostech piva v Žatci Miss zlatý mok.“

Klub Vlasty Buriana funguje zatím jen přes dva měsíce, ovšem už nyní se jeho členové netají svými dalšími plány. Chtějí pořádat po Liberci různé kulturní a také sportovní akce či udělovat významným osobnostem ocenění. Na půdě restaurace ovšem nikoliv. K těmto účelům mají posloužit například divadla, promítací sály či sportoviště. „Chceme lidem připomenout význam tohoto libereckého rodáka a zároveň spojit jeho jméno se jménem města stejně, jako je tomu například v případě Smetanovy Litomyšle,“ prozradil Oplt.

Zdroj: MF Dnes.cz

První pivní dožínky mohou zájemci navštívit v sobotu v hanáckém skanzenu v Příkazích. Akce, na které se představí méně známé značky piv a zahraje i Zappa revival, začíná v jedenáct hodin dopoledne a končí kolem půlnoci.

Milovníci pěnivého moku budou moci ochutnat dvanáct značek piv, které nejsou běžně dostupné v prodejnách, zejména hostinských či rodinných pivovarů. Z olomouckých je to Moritz a Svatováclavský pivovar.

Organizátor připravil i doprovodný program.

„Pro děti máme na začátek dne nachystané různé dovednostní soutěže. Hrát bude cimbálová muzika a další lidové soubory. Na závěr kolem desáté hodiny večer vystoupí kapela Frank Zappa Revival,“ řekl správce skanzenu a organizátor celé akce Vilém Švec.

Aktivně se zapojit budou moct i dospělí, třeba na pivní olympiádě nebo vyhodnotit nejlepší hanácký vdolek. Koláče napekly hospodyňky z Příkaz.

„Co nám nakonec odpadlo, jsou zabijačkové speciality, řezníci říkali, že je ještě brzy,“ dodal Švec.

Akce se koná za každého počasí, v případě nepříznivého se přesune dovnitř skanzenu. Vstupné je šedesát korun pro dospělé, třicet korun pro děti.

Zdroj: Olomoucký deník.cz

Slovenské pivovary sa napriek rastúcim cenám vstupov nechystajú do konca roka zdražovať pivo. Podľa neoficiálnych informácií z brandže sa obávajú najmä možných sankcií súvisiacich s prechodom na euro. Experti však tvrdia, že nízke ceny nebude možné udržať dlhšie a skôr či neskôr dôjde k ich skokovému nárastu. Okrem cien sladu a chmeľu tlačia na znižovanie zisku pivovarníkov rastúce energie, a tým i dopravné náklady. „Ceny piva sú na Slovensku v porovnaní s okolitými krajinami postavené veľmi nízko,“ konštatuje Roman Šusták, riaditeľ Slovenského zväzu výrobcov piva a sladu. „Zdražovanie je veľmi pravdepodobné, tlaky na zvýšenie cien to signalizujú,“ prognózuje Petr Samec z českého Budvaru.

V Česku si priplatíme

Pivovar Prazdroj, jeden z najväčších producentov zlatého moku v Českej republike, zdražuje od prvého novembra svoj pivný sortiment v priemere o štyri percentá. O zdražovaní uvažuje aj ďalší český veľkoproducent Budějovický Budvar. „Ceny kvalitných surovín v uplynulom období dramaticky vzrástli,“ hovorí Mike Short, generálny riaditeľ Plzeňského Prazdroja. Podľa pivovaru náklady na jednu tonu sladovníckeho jačmeňa stúpli medziročne o tretinu, v porovnaní s rokom 2006 až o dve tretiny. Dvojnásobne vzrástli aj ceny českého chmeľu. Do portfólia Prazdroja patria značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Veľkopopovický Kozel. Pivovar je súčasťou nadnárodnej juhoafrickej skupiny SAB Miller, ktorá vlastní aj Pivovary Topvar a niektoré zo svojich pív varí i na Slovensku.

Doma sa nič nezmení

„Máme vlastnú cenovú politiku a zdražovanie v Prazdroji sa nás netýka. Ceny koncernových značiek na slovenskom trhu sa meniť nebudú a do konca roka ani neplánujeme žiadne zmeny,“ uvádza Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou Pivovarov Topvar. Podobne rezolútne odmieta zdražovanie i jednotka na trhu spoločnosť Heineken. „Naše ceny sa nemenia ani nič také tohto roku neplánujeme,“ tvrdí Roman Krajniak, hovorca spoločnosti. Heineken zdražoval naposledy vlani v decembri v priemere o šesť až osem percent. „Ceny sladovníckeho jačmeňa sú oproti vlaňajšku o niečo nižšie, výrazne drahší je však chmeľ a vzrástli i ostatné vstupy, najmä energie,“ vysvetľuje Šusták. S cenou piva, ktorá je prispôsobená kúpyschopnosti obyvateľstva, sa v blízkej budúcnosti bude musieť podľa neho niečo diať i vzhľadom na to, že je dlhodobo najnižšia v regióne.

Malé pivovary bojujú

S rastúcimi nákladmi majú ešte väčšie ťažkosti malé pivovary. Pozorne sledujú vývoj, kalkulujú, ale zdražovať zatiaľ tiež nechcú.

„Bojujeme o ceny surovín a predpokladáme, že sladovne ich znížia vzhľadom na dobrú tohtoročnú úrodu jačmeňa,“ konštatuje Ján Šimonovič výrobno-technický riaditeľ pivovaru Steiger Vyhne, ktorý neplánuje zdvihnúť ceny. Podľa Šimonoviča netreba panikáriť, i keď nárast vstupov je evidentný. Zachovať ceny do konca roka mieni aj pivovar Popper z Bytče. „Rokujeme s reťazcami a podľa toho uvidíme, či ich bude treba upravovať. Jedno je však isté, že pivo sa varí čoraz drahšie, ale jeho cena na Slovensku je široko-ďaleko najnižšia,“ zdôrazňuje Jozef Gálik, generálny riaditeľ.

Čoskoro to príde

„Pivovary teraz dokončujú budúcoročné biznis plány a je veľmi pravdepodobné, že zdražovanie prenesú na druhú polovicu budúceho roka,“ tvrdí dobre informovaný zdroj. Priemerná ročná spotreba piva, ktorá v posledných troch rokoch stagnuje, je osemdesiat litrov na obyvateľa, čo je spolu viac ako štyri milióny hektolitrov. Oproti koncu deväťdesiatych rokov klesla skoro o desatinu, zatiaľ čo vo svete vzrástla v priemere o sedem percent. Rastúci trend spotreby je aj v okolitých štátoch s výnimkou Maďarska. Najviac vypitého piva pribúda medziročne v Rumunsku, viac ako dvadsať percent.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Alexander Buzinkay

Skupina tří moravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel vaří nejlepší pivo v republice. Rozhodli tak čeští sládci a pivovarští experti v prestižní degustační soutěži České pivo 2008. Pivovarníci si odvezli šest medailí z celkem patnácti udělovaných - jednou zlato, dvakrát stříbro a třikrát bronz.

V soutěži České pivo, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, probíhá anonymní hodnocení jednotlivých vzorků ve dvou kolech. Hlavním kritériem hodnocení je přitom nejen kvalita, chuť a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna a celkový pocit po napití.

Produkce pivovarů Zubr, Holba a Litovel dohromady dosahuje téměř 1 milion hektolitrů piva ročně, z toho zhruba desetina jde na vývoz a ostatní se vypije v Česku.

Zdroj: MF Dnes.cz

Za vínem se už cestuje ve velikém měřítku. Proč tedy necestovat za pivem a s ním spojenými zážitky?

Západní Čechy má v souvislosti s pivem většina lidí spojené hlavně s Plzní a jejím obřím pivovarem, vyrábějícím světově známý Prazdroj. Ostatně jméno Pilsen (Pils) dnes označuje na celém světě nejrozšířenější typ piva. Mnozí milovníci piva jsou však poslední dobou nespokojeni s vývojem jeho kvality, přibližující se tzv. europivu. Chtějí poznat různé chutě a vyhledávají jiné pivní zážitky.

Plzeň, město pivu zaslíbené

Takovým lidem vycházejí vstříc v samotné Plzni hned tři restaurační minipivovary, a to pivovar Groll s pivem „LOTR ze z Plzně", pivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň -Purkmistr.

Pivovárek Groll se nachází v centru Plzně na Rychtářce v nově zrekonstruovaném objektu ze 17. stol. a vaří polotmavý ležák a 12% světlý ležák. Restaurační minipivovar U Rytíře Lochoty stojí v Plzni Lochotíně a vaří vlastní kvasnicové pivo. V Pivovarském Dvoře v Plzni - Černicích můžete ochutnat světlý i tmavý 12% ležák Purkmistr, pšeničného 12% Písaře či dokonce borůvkové a konopné pivo.

Kousek za Plzní směrem na Klatovy stojí v Dobřanech na náměstí restaurační pivovar a hotel Modrá Hvězda. Pivamilovný návštěvník zde může ochutnat světlé 10%, světlý ležák 12%, tmavý speciál 14%, polotmavý speciál 16%, světlý speciál 17%, různá ochucená piva a také pivní pálenku. Za poplatek 40 korun je možné absolvovat prohlídku varny a pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou kvasnicového piva.

Lahodný Kout Západních Čech

Když byl v roce 1996 uzavřen Domažlický pivovar, zanikl s ním i poslední pivovar jihozápadních Čech a nástupu pivovarských gigantů už nestál nikdo v cestě. Srdce milovníků piva zaplesalo roku 2005, kdy byl znovuotevřen pivovar v Koutu na Šumavě mezi Domažlicemi a Kdyní, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1969.

Celý objekt je značně zchátralý a jeho celkové zprovoznění si vyžádá nemalé investice, nicméně pivo zde vařené je vynikající chuti a kvality, což oceňují jak porotci v nejrůznějších soutěžích, tak pijáci, kterých neustále přibývá. Jak říká majitel pivovaru Jan Skala, je zájem o čtyři druhy piva (výčepní světlé pivo 10%, světlý ležák 12%, tmavé speciální pivo 14% a tmavé speciální pivo 18%) takový, že ani nestačí všechny zájemce uspokojit. Přímo v Koutě můžete ochutnat místní pivo v přilehlé hospodě Korbelka, pivo se točí i v Plzni, Domažlicích a Klatovech.

Rodinné Stříbro

V bývalém horním městě Stříbře v zrekonstruovaném komplexu historických budov stojí od roku 2007 restaurační minipivovar U Rybiček. Jako ve většině nově vznikajících restauračních minipivovarů je i zde měděná varna umístěna přímo v restauraci, která tak dostává specifickou atmosféru. V rodinném pivovaru U Rybiček se nepasterované a nefiltrované pivo točí přímo z ležáckých tanků. Názvy jednotlivých piv vycházejí z historie města Stříbra a ochutnat tak můžeme Stříbrňák 10%, Argent 12%, Pšeničný weissbier Duchmaus 14% (podávaný s plátkem citronu a pojmenovaný podle stříbrského skřítka), Horník tmavou 13%, speciální pivo Ostrostřelec 14% - 17% a na závěr třeba třešňové pivo.

Chodské pivo

Pivovar Chodovar v Chodové Plané údajně vznikl nad sklepy původního chodského hrádku, ke kterým se váže pověst o psu Albim. Ten zde měl objevit vydatný pramen vody, ze kterého se dodnes pivo vaří a který se také stáčí do lahví jako minerální voda. Duch Albiho je prý stále přítomen, ostatně Albi se dostal i do znaku pivovaru.

Chodovar patří k těm pivovarům, které se nespoléhají jen na prodej piva ve svém okolí, ale v co největší míře využívá turistický ruch. Však má taky turistům co nabídnout. Kromě stylové restaurace v rozsáhlých sklepeních vytesaných v žulovém masivu jsou to především první pivní lázně v České republice, nabízející pivní koupele, zábaly a jiné wellness procedury. V pivovarském obchůdku si můžete zakoupit mimo jiného i koupelové pivo, různou pivní kosmetiku a samozřejmě všech sedm druhů piva zde vařeného. Z nich vyniká hlavně ležák President Premium, 13% světlý Zámecký ležák a Kvasnicový skalní ležák. Zážitkem je návštěva samotné restaurace Ve skále s malým pivovarským muzeem, kdo by se chtěl dozvědět víc o pivovaru a samotné výrobě piva, pro toho je připravena prohlídka pivovaru a sladovny s ochutnávkou, každý den ve 14 hodin.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Jan Piroch

Téměř neznámé značky z malých pivovarů, ale i piva, která najdete v každém supermarketu, bodovaly v soutěži České pivo 2008. Čtyřiadvacet odborníků vyhodnotilo jako nejlepší ve svých kategoriích piva Velkopopovický kozel, Zubr, Rebel, Janáček a Radegast.

Chuťové buňky degustátorů dohromady zhodnotily 64 vzorků. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven a v záplavě klání o nejlepší pivo bývá považována za jednu z nejdůležitějších. Ani jí se však nezúčastnily všechny tuzemské pivovary. Zastoupeno bylo 31 z necelé čtyřicítky firem, které v Česku vaří pivo v průmyslových pivovarech.

Specifikem Českého piva je způsob, jakým se vybírají vzorky pro degustaci. Narozdíl od jiných soutěží je neposílají pivovary samy, ale přímo v pivovarech si je vybírají odborníci z Výzkumného svazu pivovarského a sladařského. Organizátoři se tak snaží předejít tomu, aby výrobci do soutěže nominovali vzorky, které jsou pro účely hodnocení kvalitnější než ty běžně prodávané v obchodech.

"Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," zhodnotil výsledky Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Z malých pivovarů zabodovaly třeba uherskobrodský Janáček, pardubický Pernštejn či Černá Hora. Nejvíce medailových pozic získaly pivovary ze skupiny PMS Přerov - Holba, Zubr a Litovel.

Jak se pivům dařilo

SVĚTLÝ LEŽÁK

1. Velkopopovický Kozel Medium

2. Velkopopovický Kozel Premium

3. Litovel Premium

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Zubr Gold

2. Holba Classic

3. Janáček Patriot

TMAVÝ LEŽÁK

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Pernštejn tmavý ležák

TMAVÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Janáček tmavé výčepní

2. Zubr Classic

3. Dačický tmavé výčepní

3. Litovel Dark tmavé výčepní

NEALKOHOLICKÁ PIVA

1. Radegast Birell

2. Svijanský Vozka

3. Litovel Free

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Útlum výroby piva Hostan ve znojemském pivovaru lze očekávat ne v řádu let, ale ještě dříve. Tak neurčité sdělení přivezli do Znojma zástupci vedení Starobrna a nizozemského mateřského koncernu Heineken.

I když do Znojma dorazil také šéf české části koncernu Lieven Van der Borght, nic konkrétnějšího se od něj zhruba tři desítky zaměstnanců nedozvěděly.

Základní informaci o tom, že se chystá ukončení výroby ve Znojmě, vědí přitom z neoficiálních zdrojů už delší dobu. A jistí si jsou i tím, že se tak stane zřejmě už příští rok.

"Mluvili jsme s nimi přes hodinu, nic konkrétního ale zase nevíme. Prý sem přijeli hlavně proto, že se o tom nyní začalo psát v novinách," uvedl MF DNES jeden ze zaměstnanců, který byl na schůzce přítomen.

"Schůzku jsme svolali hlavně proto, že nám bylo velice líto, že se naši zaměstnanci dozvídají nějaké nepotvrzené zprávy z médií. Řekli jsme jim, že bohužel v tuto dobu nejsme schopni říci žádné konkrétní datum, protože plán nebyl dosud ukončen. Ale že je budeme informovat hned, jakmile budeme mít trochu přesnější časový plán," uvedla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Ráno se vedení Heinekenu a Starobrna sešlo i s vedením znojemské radnice. Představitele města hlavně zajímalo, co bude dál s areálem pivovaru, který je součástí historického znojemského hradu.

"Dohodli jsme se, že urychlíme práce na studii o výhledovém využití areálu pivovaru. Oni vyjádřili ochotu dál na tom spolupracovat s městem a i my si myslíme, že je to nejlepší varianta," uvedl starosta Znojma Petr Nezveda.

A dodal, že vedení Starobrna ve chvíli, kdy ukončí výrobu ve znojemském pivovaru, začne zřejmě hledat vhodného investora, který by společné plány pivovaru i města uskutečnil. "Protože oni jsou pivovarníci, ne developeři," doplnil Nezveda.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Speciální sedmnáctistupňový Svatováclavský ležák navařil sládek minipivovaru v zámku v Ostravě-Zábřehu. Jeho slavnostní křest proběhl dnes dopoledne.

Pivo má v sobě deset ingrediencí. Kromě tradičních - tedy vody, chmelu, sladu a kvasnic - jsou v něm ještě tři druhy sladu, a to bavorský, karamel a pražený. Specifickou chuť mu dodává jarní jesenický med a bylinky, které jsou tajemstvím sládka Václava Barona. „Zjistili jsme, že právě med je surovinou mimořádně vhodnou pro výrobu piva. Dává mu výjimečnou barvu, vůni i chuťovou plnost. Myšlenka deseti přísad se pak prolíná s etikou deseti božích přikázání. Navařeno máme 900 litrů, které jsou ode dneška na čepu. Tohle pivo je již sedmým speciálem, který jsme zde za rok fungování minipivovaru uvařili,“ řekl Baron.

Pivo z minipivovaru se nikam neexportuje, konzumuje se jen zde. „Co si navaříme, to si vypijeme. Ležák budou moci ochutnat návštěvníci Svatováclavských slavností, které na zámku o víkendu pořádáme,“ dodal manažer zámku Radovan Koudelka.

Mezi speciálními pivy sládka Barona je třeba také pohankové devítistupňové pivo, jež jako jediné mohou pít i lidé trpící celiakií, kteří mají bezlepkovou dietu.

Zdroj: Regiony 24.cz | Autor: Mediadax

Prodejme městský pivovar. S takovou výzvou přišla včera strakonická zastupitelka za 4 vize Hana Roudnická na zasedání zastupitelů. Její návrh ale nikdo nepodpořil.

Diskuse o pivovaru se vyhrotila poté, co zastupitelé měli rozhodnout, zda nemovitosti uvnitř závodu patřící městu převedou právě na Měšťanský pivovar Strakonice. „Než abychom investovali desítky milionů korun do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit. A například starosta nebo zastupitelstvo by mohlo mít předkupní právo,“ přednesla svůj návrh Roudnická. Zastupitelé měli diskutovat o tom, zda má vůbec smysl hledat způsob, jak pivovaru převést budovy za desítky milionů korun. Úvahy o prodeji pivovaru, který zprivatizovala radnice v roce 2005, vůbec neměly padnout. „Jde o to, jestli budovy převést bezplatně, nebo prodat či jak tento vztah vyřešit,“ řekl starosta města Pavel Vondrys.

Ředitel pivovaru Jaroslav Tůma jen nevěřícně na návrh zastupitelky zíral a kroutil hlavou. Naopak, pokud město převede budovy, uleví se podniku finančně především při investicích. „Město není plátcem DPH, takže se například stavební práce nebo údržba objektů prodražují,“ vysvětlil Tůma. Podle Vondryse by touto „fintou“ radnice ušetřila až miliony korun.

Strakonice ho zvýhodňují. Ačkoliv se názor zastupitelky Hany Roudnické příčil jejím kolegům, někteří obyvatelé města, kteří od začátku říkají, že radnice nemá podnikat, tleskají. „Nevytváří to konkurenční prostředí. Když je pivovar radnice, tak ta jej zvýhodňuje. Například prezentací při různých městských akcích,“ namítl Jindřich Matějka ze Strakonic.

O tom, zda je vhodné, aby radnice podnikala skrze zprivatizovaný podnik, se přou i ekonomové. Její společnost má totiž v tržním prostředí výhody. „Radnice může díky svému politickému vlivu propagovat tento svůj podnik, i když je vlastně ekonomicky i právně samostatný,“ sdělil ekonom z českobudějovické poradenské firmy CEVE Martin Janoušek.

Zdroj: MF Dnes.cz

Podnikatel Stanislav Bernard je důkazem toho, že když si člověk něco usmyslí a je ochoten za to bojovat, má velkou šanci na úspěch. V 90. letech se mu podařilo přesvědčit politiky z vládních i opozičních stran, aby podpořili jeho návrh na změnu zákona.

Prosadil nižší spotřební daň pro malé pivovary a zachránil tak ten svůj i řadu dalších před převálcováním konkurencí. Dokázal to bez úplatků, pokud se nepočítá symbolické pivo zdarma, které před hlasováním navezl do sněmovny. "Věděl jsem přesně, co chci, a byl jsem přesvědčen, že bojuji za správnou věc. To tehdy sehrálo největší roli," vzpomíná majitel pivovaru, který kandiduje do Senátu.

HN: Řekněte, jak může sám podnikatel změnit zákon?

Sám by samozřejmě nezmohl vůbec nic. Já to věděl, a proto jsem v Humpolci založil Svaz malých nezávislých pivovarů, což už byl orgán, který mohl být partnerem pro jednání. Než jsem cokoli podnikl, zmapoval jsem terén a připravil si argumenty. Zjistil jsem, že v Evropské unii existovala oficiální směrnice o tom, že členské státy mohou využít principu, kdy malé pivovary neplatí plnou spotřební daň, ale odstupňovanou podle velikosti. Toho jsem se chytil.

HN: A jak jste s tím naložil? Navštívil jste přímo nějaké politiky?

Nejprve jsem se vypravil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tam jsem neuspěl. Pak jsem to zkusil přes ministerstva. Ministr zemědělství Josef Lux pokýval hlavou, řekl, že to stojí za pomoc, ale neudělal nic. Ministr financí Ivan Kočárník naše argumenty pochopil. Připustil, že by se zákon mohl změnit, a uvedl to i v Lidových novinách.

HN: Vzbudilo to nějakou reakci?

Případ se dostal na veřejnost, ale ministerstvo financí z celé věci vycouvalo. Zjistil jsem, že tudy cesta nevede, a začal jsem lobbovat přímo v parlamentu. Jeden poslanec byl můj kamarád. Zprostředkoval mi setkání s dalšími poslanci. Mohl jsem vysvětlit, o co mi jde.

HN: Jak na vás tehdy koukali? Byl jste už známou osobností?

Tehdy ještě moc ne. Vystupoval jsem jako prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

HN: Jak jste argumentoval?

Vysvětlil jsem jim, jak špatnou perspektivu pivovary mají, a že pokud by zákon neprošel, většinu z nich by převálcovala konkurence. Zdůraznil jsem význam malých pivovarů: jsou nositeli kultury, historie, tradice a jsou důležité pro turistický ruch. Argumentoval jsem i tím, že v Německu a dalších zemích mají daň odstupňovanou. Měl jsem možnost přesvědčit asi osm pravicových poslanců. Oni mi uvěřili, že je užitečné navrhovanou úpravu udělat, a to byl základ úspěchu.

HN: Případu se chytla i média...

Ano, hodně se o tom mluvilo a psalo. Řekl bych až neúměrně v porovnání s tím, o jaké sumy šlo. Občas jsme udělali tiskovou konferenci, pak už si mě média zvala sama.

HN: To jste asi měli dobře připravenou půdu pro hlasování.

Celkem ano. Ještě si vzpomínám, že před hlasováním jsme všem poslancům dali disketu s počítačovou hrou. Po prvním kole se jim zapnula stručná prezentace proč hlasovat pro nás. Teprve až si ji přečetli, mohli hrát dál. Návrh zákona tehdy podali poslanci Levého bloku, celá opozice byla pro a v koalici bylo dost těch, kteří návrh podpořili. Po dvouročním vyjednávání to byl velký úspěch, se kterým jsem ze začátku nepočítal. Politici hlasovali napříč politickým spektrem.

HN: Proč myslíte, že jste uspěl?

Přesně jsem věděl, co chci. Nikoho jsem neuplácel, pouze jsem pevně věřil tomu, co říkám.

HN: Mohlo by se něco podobného povést dnes?

Pokud něco nezkusíte, nemůžete vědět, jestli by to šlo. Ale ten princip by měl být použitelný kdykoli. Je pravda, že tehdy šlo do politiky spousta lidí s entuziasmem a chutí něco zlepšit. Od té doby udělala politika obrovský krok směrem do propasti.

HN: Proč myslíte?

Politici, především z levé části spektra, jen házejí granáty přes demarkační čáru. A vlastně nekomunikují. V jejich vyjádřeních postrádám obsah. Využívají naprosto účelových tvrzení s jediným cílem - zalíbit se voličům. Jsou schopni kdykoli změnit názor podle průzkumu veřejného mínění. Na pravici zase dnes vidím spoustu rozhádanosti a bohužel i rozporů s liberálními principy. Jde o konkrétní lidi, kteří tam jednoduše řečeno, dávno nemají co dělat.

HN: Mluvíte o špatných poměrech v politice. Sám nyní kandidujete do Senátu. Co očekáváte?

Nedělám si iluze, že bych dokázal změnit svět. Sám jsem zvědav, zda bude vůbec možné něco prosadit. Když ne, tak tam nebudu. To říkám otevřeně. Nemíním zbytek života někde sedět a tvářit se důležitě.

HN: Lidem ale přece musíte nabídnout něco, proč vás mají volit. Je možné se do politiky dostat bez účelových tvrzení?

Budu otevřeně říkat, o čem jsem přesvědčen, že je správné. I když to jsou možná menšinové názory. Věřím, že lidé, kteří je pochopí, mi dají hlas. Neberu svoji kandidaturu nijak fatálně. Pokud mě zvolí, rád tam půjdu. Když ne, budu se bavit něčím jiným. Možností je dost.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Miroslava Jirsová

Společnosti Pramerica Real Estate Investors a BarHill Real dokončily přeměnu bývalého holešovického pivovaru v Praze na moderní komplex kancelářských a obchodních ploch s názvem A7 Office Center. V areálu vzniklo deset tisíc čtverečních metrů kanceláří a 4500 čtverečních metrů obchodních ploch. Pramerica Real Estate Investors působí na celém světě a spravuje reality v hodnotě 725 miliard korun.

Zdroj a foto: iHNed.cz

Lůžka pro seniory v bývalém pivovaru se Unii zamlouvají. Jeden z chrudimských brownfieldů tak dostane evropské peníze na stavbu sociálního centra pro penzisty.

Mezi projekty, které se ucházely a uspěly v žádosti o evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, je i objekt bývalého pivovaru.

„Je to zajímavý projekt. Z tohoto chrudimského brownfieldu se stane školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory,“ uvádí první místopředseda Regionální rady NUTS II Severovýchod a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Objekt se nachází v soukromém vlastnictví. O projektu se tudíž příliš neví. „Rozhodně to nebude žádný domov důchodců, spíše půjde o penzion,“ míní jeden z krajských úředníků, který si nepřeje zveřejňovat své jméno.

Chrudimský pivovar byl postaven v roce 1868 podle plánů Františka Schmoranze staršího. Zlatavý mok se v něm vařil ještě tři roky před ukončením druhé světové války. Potom se na několik let stal areál sladovnou. K velké devastaci areálu došlo po roce 1989, kdy se stal pivovar předmětem finančních zástav a soudních sporů. Už má naštěstí vlastníka, který zdárně spěje k navrácení krásy tohoto historického objektu.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Foto: Karel Dvořák

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ceny svojich pív v najbližšej dobe nezmení. Nepridá sa tak k medializovaného novembrovému zvýšeniu cien plzeňského Prazdroja, vedúcej spoločnosti na českom trhu piva. Portfólio značiek pivovaru STEIGER tak naďalej ostane medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Zdražovanie piva nie je predmetom aktuálnych krátkodobých a strednodobých plánov. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami hýbať nemienime. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval J.Vysloužil.

Poukázal na to, že konečné ceny pív STEIGER v reštauráciách a krčmách, sa podobne ako u ostatných pív odvíjajú od jednotlivých stupňovitostí, regiónov a kvality poskytovaných služieb v prevádzkach, kde sa pivo podáva. Čapovaný Steiger 12° sa v súčasnosti predáva v rozpätí 20 - 25 korún. Samozrejme sú výnimky smerom dole aj hore. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

J.Vysloužil nevylúčil, že konečnú predajnú cenu v prevádzkach môžu mierne ovplyvniť očakávané cenové pohyby cien plynu, tepla, či pohonných hmôt. To je však už v kompetencii prevádzkovateľov reštauračných zariadení. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti STEIGER je dôležitý fakt, že pivovar STEGER predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar, v celkovom obrate 2,5 milióna eur (75,315 milióna Sk) ročne. Ceny týchto pív budú závisieť od ich výrobcov.

STEIGER ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Více než třicet jedna tisíc korun putovalo ze Bzence nadačnímu fondu Modrý hroch.

Ten peníze použije pro Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno. Obnos Bzenečtí získali z nedávných slavností kněžihorského piva.

„Dvacet tisíc korun poslouží k nákupu přenosného oxymetru a zbytek na dovybavení dětských pokojů,“ uvedla při předání ředitelka fondu Monika Chasáková. Ta si původně na Slovácko jela pro rovných jednatřicet tisíc. Odvezla si ale o šest set korun více.

Členové pořádajícího sdružení Přátelé Kněží hory si připravili hotovost a na ukázku i originální vstupenky na slavnost. Během předání si však přítomní začali zpětně přikupovat další vstupenky. Peníze pak hned přesunovali přes svého předsedu Miroslava Kováře k rukám ředitelky fondu. Podobné nadšení pro dobrou věc provázelo celé pořádání oslav i následující týdny.

Mnoho účinkujících se zřeklo honorářů a naopak ještě sami nakupovali věci potřebné ke svým vystoupením. Firma Kovosteel, která zdarma pronajala motorový vláček, například ještě dodatečně věnovala peníze vybrané na jízdenkách, bzenecká radnice zase převzala placení dvacetitisícového honoráře pro nejmenovanou dechovku.

„Kolikrát dotujeme kulturní vystoupení, na které přijde dvacet platicích diváků a stovka důchodců zadarmo. Tady byly stovky lidí a bavily se celý den i noc. Schválení dvacetitisícového příspěvku jsme vzali jako svou povinnost přispět,“ řekl starosta Bzence Pavel Čejka.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd

Žatecký pivovar se stal nejúspěšnějším pivovarem tradiční Žatecké degustace na Dočesné 2008 v Žatci. Degustaci organizoval Chmelařský Institut v Žatci, což samo o sobě je zárukou profesionálně připravené a realizované soutěže jednotlivých piv a pivovarů. V nejprestižnější kategorii Ležák Světlý triumfoval Žatecký pivovar se svým pivem ŽATEC EXPORT. Tmavý speciál ŽATEC XANTHO získal 2. místo v kategorii Speciální piva tmavá a pivo LUČAN PREMIUM TMAVÉ obsadilo 3. místo mezi Ležáky Tmavými.

Zdroj: Žatecký pivovar.cz

Host: Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven

Přední výrobce českého piva Plzeňský Prazdroj od listopadu zdražuje pro své odběratele ceny. V průměru o čtyři procenta. Prodejcům piva například půllitr plzeňského podraží o necelý padesátník, Gambrinus je vyjde o 80 haléřů dráž. Prazdroj naposledy pivo zdražil loni v listopadu, a to o šest procent. Zdražení po této informaci nevyloučil ani Budvar. O kolik by se ceny mohly zvednout a kdy, tento výrobce upřesnit nechce. Proč pivovar zdražil? Co bude zdražení znamenat pro spotřebitele? Zdraží i ostatní výrobce piva nebo si dokáží udržet nižší ceny a krok Prazdroje povede k rozkvětu menších pivovarů? Jsou skutečně náklady pivovarů tak velké, aby museli zdražovat?

Na tyto a podobné otázky jste se mohli ptát včera od 20 do 21 hodin ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

***

skalenak 20:03

Jen zdražujte, budou z toho mít prospěch menší pivovary. Vždyť nejste jediní. Zřejmě nemůžete zůstat poslední ve zdražování.

Všichni pivovarníci mají o čtvrtinu dražší náklady kvůli surovinám, dále benzín, elektřina, mzdy, atd. Dříve nebo později to budou do cen promítat všichni. Odpověď na všechny otázky o cenách - uvědomujete si, že od revoluce rohlíky zdražily desetkrát, zatímco pivo ani ne čtyřikrát?

Pája 20:05

I tak jsou uz dnes hospody poloprazdne.Lituju hospodske, kteri maji pronajem a ztezi na to vydelaji. Jak vysoko míní s cenou jit do budoucna, bude to jako u cigaret podle EU diktát. Dik Krnov

Celková spotřeba v restauracích od roku 1990 je stále stejná - počet provozoven však vzrostl pětkrát

Tomáš 20:05

Dobrý den chtěl jsem se zeptat o kolik se zdraží např Heineken nebo Budvar

Nevím, každý to tají

jirka 20:05

dokazete odhadnout kolik je vyrobní cena jednoho pulitru piva třeba gambrinus desítky? pokud ne kolik si myslíte vy sám ,že je tato cena-náklady na vyrobu pulitru piva?

tatáž odpověď

Zdena Pokorná 20:08

Dobrý večer, není česká spotřeba piva příliš velká? Díky

Spotřeba piva na hlavu a rok je 18 let prakticky stejná lehce pod 160 litry. Nejméně 30 litrů vypijí turisti a jejich podíl pořád roste. Takže reálná spotřeba Čechů je na úrovni Irů - 130 litrů

Rozlučka 20:10

Mají malé české pivovary vůbec budoucnost? Nevytlačí je velké společnosti z trhu? přece jen by to byla škoda... Jak se můžou bránit?

Určitě ano, musí hledat speciality, jiné výrobky než nabízejí velcí. Musí být pružní v péči o zákazníka a sázet na tradiční českou kvalitu a lokální patriotismus

Petr 20:10

Dobrý den, proč vlastně pivo zase zdražuje?

Už jsem odpověděl

Pavel 20:12

Jaký druh (značku) piva máte vy osobně nejraději?

Jsem zaměstnancem Českého svazu pivovarů a sladoven, nesmím veřejně upřednostňovat žádnou značku

Radek 20:13

Dobrý den,chci se zeptat o kolik korun se pivo cca zdraží?? Děkuji Radek Plzeň

Můj odhad je kolem pěti procent. Kdyby pivovary promítly celý nárůst nákladů do ceny, musely by zdražit o čtvrtinu

Roman Sebera 20:13

Dobry den, Zajimalo by mne jake jsou skutecne naklady na vyrobu jednoho pullitru piva. Dekuji za odpoved.

Už jsem odpověděl

Standa K. 20:14

Nemyslite ze uz Prazdroj je dost drahy oproti konkurenci? Tak proc ho jeste zdrazovat?

To je otázka pro Plzeňský Prazdroj, ne pro mne

Jana 20:18

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Příčinou jsou nemravně vysoké ceny nealko. Jeho výrobci nemají v ceně náklady na zemědělce, na sladaře, na vaření a kvašení piva. Nemají ani spotřební daň z alkoholu. S pivovarníky mají společné jen náklady na stáčení a distribuci. Jejich zisky jsou nemravně vysoké. Nejvíc však na nealko vydělávají v gastronomii - víte, že lahvičku minerálky kupují do restaurací za 4 koruny?

Petr 20:19

Zdražujete, dobrá, ale proč je vaše pivo levnější v německu než je tomu u nás v ČR? Tomu opravdu nerozumím.

Opět otázka pro Prazdroj

Jiří 20:21

dobrý den,ja piju pivo tak jednou za týden a to v pátek když se třeba chcu odreagovat od školy,takže zdražování o tu korunu me zas tak netrápí,a chtel bych se zaptat jak vy často pijete pivo??

Já vypiju zhruba tolik piva, kolik doporučují lékaři - tedy dva půllitry denně. Navíc však nejméně stejné množství nealko piva

Zemědělec 20:28

Pane řediteli, co říkáte tomu, že výkupní ceny sladovnického ječmene jsou cca o 50% nižší než v loňském roce??? Nezdá se Vám tedy to zdražení a matení veřejnosti trochu nefér???

Výkupní ceny sladovnického ječmene v poslední době na burze klesají. Jde však o neprodaný zbytek, naprostá většina obilí byla nakoupena brzy na jaře včetně vyplacených záloh, aby měli zemědělci na orání, setí atd. Obecně ceny vzrostly ze sklizně 2007 na dvojnásobek proti sklizni 2006. Příčinou je pokles ploch osetých obilím, protože zemědělci vyrábějí dotované suroviny pro biopaliva. Letos propad ploch pokryl mimo řádný výnos. Díky hloupé politice podpory biopaliv budeme všichni kupovat dražší potraviny (včetně piva), abychom si mohli koupit dražší benzín

michal 20:29

Zatím jsem slyšel o zdražování jen láhvového piva! Bude se týkat zdražení i čepovaného piva? Pokud ano kolik to bude dělat?

Můj odhad je, že se zdraží víceméně všechno

Anon 20:35

DOPORUČENÍ : Nepijte :-)

Díky, nechci riskovat, kdo nepije vůbec, má výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních chorob než ten, kdo pije denně cca 40 gramů stoprocentního alkoholu - tedy dvě desítky. Dámy ovšem méně, mají menší játra a nižší obsah alkoholdehydrogenázy - enzymu, který štěpí alkohol

multitech 20:36

díky vám přestanu pít pivo protože zdraží další pivovary, kdyby to byla pravda jak praví přísloví zdraží pivo padne vláda tak to bych si jednu týdně koupil.

To byste nás tedy moc nevytrhnul - jak se praví v Postřižinách, musíte se více snažit

george 20:37

dobrý den,chtel bych se zeptat ,kolik penež asi dáváte ročně do českého fotbalu.?

Já mluvím za pivovarský svaz, takže nedávám nic.

Martin 20:42

Dobrý večer pane Veselý. Podnikám již řadu let a velice rád bych se zeptal : proč vždy zdražují největší pivovary a to i přestože vstupní produkty mají podstatně levnější než například soukromně hospodařící nebo regionální pivovary. Pro mne je pobuřující, že ač značkové pivo, ale stále pivo české stojí 2x tolik co pivo regionální a občas bezesporu kvalitově lepší než ,,naše" velké pivovary. Jejich vedení by mělo dostat jasný impuls, že takto tedy ne!!!! Rád bych znal Váš názor na tento problém..... děkuji

Zdražit potřebují všichni - ti menší ale čekají až co Prazdroj a pak dříve nebo později následují. Konkurence je strašně tvrdá a všichni se bojí odlivu poptávky k levnějším značkám. Velké pivovary mají obvykle levnější cenu surovin, protože nakupují hodně najednou. Zato však utratí daleko víc za obchod (různí velkoobchodníci atd) a za distribuci, protože vozí daleko a snaží se pokrýt celý trh

StandaCheb 20:44

Dobrý večer.Zajímalo by mě,proč se neustále pivovary vymlouvají na zvyšující se ceny surovin,energie atd. a přitom desítky milionů Kč vyhazují sponzoringem a přeplácením "hvězd" našeho fotbalu a hokeje.Mám na mysli např. Gambrinus ligu.Tyto vyloženě vyhozené peníze pro těžce přeplácené "hvězdy sportu" by se daly využít např.na vyrovnání nákladů na výrobu piva

Kdyby velcí nezdražovali a nevytvářeli tak prostor pro následné zdražení u malých - tak by tito malí nepřežili

Vilda-pivař 20:46

Dobrý večer. Jste pěkní všiváci, zdražujete i to, co nám nejvíce chutná- to jest pivo!! Budete zdražovat tak dlouho, až se naserem a budou poloprázdné hospody a budem pít pouze lahváče doma. Taktéž si zahráváte s ohněm, když se říká: ZDRAŽÍ-LI PIVO, PADNE VLÁDA I VY-MONOPOLNÍ VÝROBCI. Malé pivovary jsou levnější. Přes to zlatavému moku zdar!!

Já mám tu výhodu, že pracují pro malé i velké. Proto vám děkuji hlavně za závěr - myslím si, že děláme nejlepší pivo na světě

Juránek 20:53

Dobrý večer, sladovnický ječmen se letos začal nakupovat za 6 tis. Kč/t a dnes je cena pod 4 tis. Kč/t. Tak pak nerozumím argumentu, že na zvyšování ceny má vliv cena sladovnického ječmene. Ani to, že je cena vyšší než před dvěma lety. To jste loni po žních, kdy byla cena ječmene snad rekordně vysoko nezdražovali? Děkuji za odpověď.

Na hlavní část otázky jsem už odpověděl. Vývoj cen na plodinové burze se týká jen malé části prodejů a nevypovídá nic o cenách v úhrnu - viz předchozí odpověď. Po loňském zvýšení cen ječmene skutečně většina pivovarů nezdražila a doufala, že ceny letos podstatně klesnou - nestalo se. Příští rok, pokud nebude zase nadúroda dojde nejen k nárůstu cen sladovnického ječmeneí, ale i k jeho nedostatku. Pro zemědělce je výhodnější zasít řepku pro biopaliva.

pivni_pupek 20:57

Dobry vecer, kdy predpokladate dalsi zdrazeni???

Řadu otázek jsem přeskočil, protože jsou směřovány na Prazdroj. Na vaši otázku odpovědět nesmím - už takhle jsem byl vyslýchán na ÚOHS. Bojí se vzniku cenového kartelu, tedy vzájemného domlouvání cen

Jana 21:03

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Opilců je tady nejméně z celé Evropy včetně severských zemí s jejich slavnou prohibicí. Dramaticky tam zvýšili daně a tím i ceny a lidé přešli na ilegální výrobu hygienicky nekontrolovaného alkoholu, masově dováží alkohol ze zahraničí a při první příležitosti se opijí jako zvířata. Je prokázáno, že výrazné zdražení ovlivní spotřebu umírněných konzumentů, ti, kteří nad alkoholem nemají kontrolu (tj. u nás zhruba 3-4%) pijí stejně a sociálně o to více ruinují rodinu

DooDA 21:08

Dobrý večer,chtěl jsem se zeptat jak je možné, že v zahraničí je "naše české" pivo levnější v přepočtu, nemělo bý to snad být naopak?A čím je to zapříčiněno?Děkuji

To je otázka individuální politiky pivovarů, většinou prodávají pivo do zahraničí dráž, protože u nás je stále nejlevnější. Může se stát, že dovozce v cizině se snaží prorazit za cenu podstatného zlevnění - býcvá to však jen dočasné

Jana 21:17

Dobrý den, proč u nás nalévají opilým další piva? V Austrálii například nedostane opilec další pivo nebo jiný alkohol a mají tam mnohem méně dopravních nehod než u nás. Tady každému jde jen o ty špinavé prachy a je jim jedno kolik je mrtvých na silnicích díky tomu, že je tu tak levné pivo a pořád jim hospodští nalévají. A proč se nalévá dětem a mladistvým? Měli byste tlačit na politiky aby byli mnohem tvrdší zákony.

Skutečně my všichni pivovarníci podporujeme tvrdé postihy za nalévání nezletilým a řízení opilých řidičů. Proto nebudeme nikdy vyvolávat jednání o zvýšení povoleného obsahu alkoholu v krvi řidičů na evropskou úroveň. Jinak je zajímavé, že procento dopravních nehod s přítomností alkoholu je u nás nižší než je v Evropě bežné, je to kolem 4% nehod. Závěrem vás ubezpečuji, že my pivovarníci stejně rádi jako pivo běžné prodáváme i pivo nealkoholické - mimochodem jsme jediní výrobci alkoholických nápojů kteří mají nealko alternativu.

Děkuji vám za otázky a loučím se s pivovarským Dej Bůh štěstí

Zdroj a foto: TN.cz

Anna Schlindenbuch z 1. pozitivní v předminulém čísle M&M s povzdechem konstatovala, že jejich agentura, ačkoliv by chtěla, ještě nikdy nepracovala pro žádnou pivní značku. A bohužel si sama v textu i nechtěně odpovídá proč. Podle ní se totiž komunikace pivních značek pravděpodobně omezuje pouze na televizní reklamy, od nichž navíc prostě vyžaduje, aby byly „vtipné“. A odkazuje neurčitě na Bud Light a velmi konkrétně na Kevina Kavendishe z dva roky staré reklamy na Carlton Draught alias „Flashbeer“. Předpokládám, že její okouzlení těmito televizními spoty vyplývá z hluboké znalosti amerického, respektive australského trhu a komunikačních cílů obou značek. Potom také jistě ví, že oba tyto trhy jsou od toho českého diametrálně odlišné a pivo a reklama na něj má u nás zcela jiné postavení, dané například historickými souvislostmi nebo geografickými podmínkami. Kritizovanému faktu, že si značky vybraly svoji „škatulku“, v rámci níž komunikují, se říká positioning. A právě jeho jasná definice je alfou a omegou komunikace produktu typu piva, kde hmatatelné rozdíly mezi jednotlivými značkami jsou prakticky nulové. Teprve positioningem se stávají navzájem odlišitelné, protože jak víme, většina pijáků jednotlivé značky podle chuti moc nerozezná.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Cyril Boor

Světlé výčepní pivo Pardál má za sebou vydařené letní období. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území České republiky prodalo celkem 65 548 hektolitrů piva Pardál. Meziročně to představuje zvýšení o 144 procent. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007.

„Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Pivo Pardál bylo na trh v jižních Čechách uvedeno 1. března 2007. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Prodejní plán v letošním roce je 150 000 hektolitrů. „Za situace, kdy celková letošní spotřeba piva v Česku zřejmě poklesne, vezme Pardál zajímavý tržní podíl své konkurenci,“ dodává Horejš.

„Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat. Pardál však již navždy zůstane prvním českým pivem vyladěným samotnými pijáky. Žádné jiné pivo u nás do této chvíle nevzniklo s tak intenzívní účastí jeho spotřebitelů,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětluje Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero. „Pardál vznikal netradičně, proto i jeho představení zákazníkům probíhalo netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál byl všude tam, kde zákazníci trávili chvíle odpočinku či dovolenou a kde se bavili s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří,“ dodává Mazancová.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Nevyužívaný objekt v centru města získá občanská společnost Úhlava. Zázemí zde najdou učni i dospělí.

Minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. S tímto záměrem kupuje obecně prospěšná společnost Úhlava dům čp. 57/I ve Vančurově ulici v Klatovech. Jeho pořizovací cena je čtyři miliony 102 tisíc korun.

Prodej objektu odsouhlasili při svém posledním jednání klatovští zastupitelé, podmínili jej ale zachováním průchodu pro veřejnost na navazující parkány.

O objekt se vedly diskuse už před více než půl rokem, kdy se prodej objektu dostal na program jednání zastupitelstva. Město tehdy vyhlásilo soutěž mezi zájemci o jeho co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však zastupitelům nelíbil záměr ani jednoho z nich, navíc diskutovali o tom, zda by se vůbec mělo město objektu zbavit. „Náklady na opravu objektu jsou propočteny na 3,6 milionu korun na vnitřní prostory a 3 miliony na vnější. Naopak výnosy z nájmu za tři nebytové prostory a dva byty jsou nesrovnatelně nižší,“ řekl tehdy v diskusi zastupitel Stanislav Míka. Zastupitelka Alena Mazancová tehdy trvala na tom, aby si město vymínilo zachovat pro veřejnost přístup na parkány.

Jak včera Deníku potvrdil tajemník Městského úřadu v Klatovech Miroslav Šafařík, v soutěži bylo vyhlášeno druhé kolo. „Do něj se jako jediný zájemce přihlásila obecně prospěšná společnost Úhlava,“ řekl Šafařík. Ta od města odkoupí zmíněný objekt i s pozemkem za cenu danou městem.

Obecně prospěšná společnost Úhlava spolupracuje ve využití zakoupeného objektu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. „Hlavní využití bude pro potravinářské školství. Zřízení minipivovaru je součástí projektu,“ uvedl zástupce společnosti Úhlava Pavel Honzík.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská

Pivo se v něm vaří teprve dva roky, přesto malý pivovar v centru Olomouce nedávno pronikl až na stránky prestižního britského listu The Times. Ten totiž otiskl článek spisovatele a odborníka na pivo a gastronomii Evana Raila, který sestavil žebříček nejzajímavějších tuzemských pivovarů a jejich produktů. Autor knižního pivního průvodce po Praze a České republice v něm zařadil na třetí místo olomoucký pivovar Moritz. Evan Rail před časem inkognito navštívil řadu pivovarů v Česku a sestavil žebříček z těch, které považuje za nejzajímavější. „Mysleli jsme, že je to obyčejný anglický turista, kterého jen více zajímá náš pivovar. Sládek ho proto provedl a všechno mu ukázal. Až dodatečně jsme zjistili, kdo to ve skutečnosti byl,“ říká jeden z majitelů Moritze Martin Řehák. „Umístění v takovém žebříčku, navíc v listu jako The Times, je pro nás obrovské překvapení a velká pochvala pro našeho sládka Stanislava Nožku,“ dodává Řehák, který pivovar se společníkem Milošem Kolomazníkem založil teprve předloni. „Když jsme se tehdy rozhodli, že to zkusíme, o něčem podobném jsme ani nesnili. Chtěli jsme jen vařit vlastní pivo,“ podotýká Řehák, jehož pivovar ročně vyrobí asi 150 tisíc piv, takřka výhradně pro vlastní hospodu.

Jediná zmínka o olomouckém pivovaru ve světoznámém deníku přitom vyvolala o krajské město zájem i daleko za hranicemi. „Mám ohlasy nejen třeba z Rakouska, ale i z ruského Petrohradu nebo až z Brazílie, kde dokonce po uveřejnění článku dvě cestovní kanceláře zařazují Olomouc jako tip do své nabídky zážitkové turistiky. Já se snažím naše město propagovat po celém světě při svých obchodních cestách, takže tohle je pro mě příjemný bonus,“ dodává Martin Řehák.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jakub Štos

Dostat se do míst, kde se vaří pivo, se stalo jedinečnou příležitostí pro návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Klášter.

Krátce po otevření brány veřejnosti vyráží první skupinka lidí do varny. Provoz je zde nepřetržitý a 210 hektolitrů piva trvá uvařit osm hodin. Vaří se 4 až 5 dnů, poté následuje několikadenní odstávka, při které se varna sanuje. Jak říká průvodkyně exkurze, velkou roli při výrobě piva hraje voda. Tu má pivovar vlastní. Čerpá ji z hloubky 74 metrů.

Z varny putuje zchlazená mladina do spilky, po přidání kvasnic se začíná tvořit alkohol. Teplota ve spilce nepřesahujeosm8 stupňů Celsia, respektive čtyři v ležáckých sklepích. „Kvasnice mají velmi léčivé účinky. Je to totiž ohromná zásobárna vitamínu B,“ říká průvodkyně.

Během exkurze sestupujeme až osmnáct metrů pod zem. Jsou zde obrovské ležácké tanky. Dvanáctistupňové pivo zde leží nejméně 50 dnů. Desetistupňové, což je pivo výčepní, zůstává v tancích 35 dnů. Zde také mohli lidé ochutnat kvasnicové pivo.

Na nádvoří pivovaru čekal na návštěvníky bohatý program. Skupiny Tuplák a Český ráj Všeň hrály celý den. Nechybělo ani několik soutěží. Při první se pět odvážlivců zakouslo do pivního štrúdlu. Důležité bylo do svého žaludku nacpat celý štrúdl dřív než soupeři. To všechno za neustálého zapíjení klášterským pivem. Nejlepšímu borci stačilo ke zdolání jen pár minut. Ne všichni přitom dokázali celý štrúdl dojíst. Ceny z produkce pivovaru Klášter si domů odnesl ale každý.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pro kroky k tomu, aby se zvýšily cenu piva, mohou některé pivovary najít reálné důvody. V rozhovoru to včera uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) František Krakeš.

Plzeňský Prazdroj v pondělí oznámil zvýšení svých produktů od listopadu o čtyři procenta. Budou-li skutečně další pivovary následovat krok lídra tuzemského trhu, Plzeňského Prazdroje, si Krakeš netroufá odhadnout. „Je to věc marketingové politiky jednotlivých podniků,“ uvedl Krakeš.

Předseda ČSPAS nicméně připomněl, že náklady na výrobu piva se stále zvyšují. „Loni se dramaticky zvýšila cena sladovnického ječmene a letos ještě nedošlo k poklesu jeho cen. Kromě toho rostou náklady na pohonné hmoty a energie,“ konstatoval Krakeš.

Jenže podle statistických údajů například náklady na sladovnický ječmen meziročně už výrazně poklesly. Zatímco v současné době činí cena za tunu této komodity na Plodinové burze Brno (PBB) 4 165 korun, loni touto dobou se na PBB prodával sladovnický ječmen za 6 041 korun.

Přestože obvykle menší pivovary krok Plzeňského Prazdroje v minulosti následovaly, letos tomu tak být nemusí. Jak již dříve uvedl výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý, řada výrobců piva se zdražování brání z obavy před ztrátou svých pozic na trhu.

Zdroj: Královehradecko24.cz

Pivovar Hostan čeká útlum. Dlouhodobé spekulace o ukončení výroby potvrdila v pondělí mluvčí Starobrna, které znojemský pivovar vlastní. Termín ukončení výroby ovšem zatím odmítla potvrdit. Podle neoficiálních zdrojů má Starobrno ukončit výrobu ve znojemském pivovaru v první polovině příštího roku. Kdy přesně, to vedení společnosti nechce komentovat.

„Společnost Starobrno ve znojemském pivovaru dlouhodobě potýká s celou řadou provozních a logistických problémů. Největším z nich je poloha přímo v historickém centru města v bezprostřední blízkosti památkově chráněných budov, jako je rotunda. To značně omezuje dopravní dostupnost,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Kvůli omezením nemůže vlastník do znojemského pivovaru investovat. „Už nyní nemůžeme ve Znojmě ani pokrýt přímo ve znojemském pivovaru poptávku po pivu Hostan a limonádách Zulu. To jsme už dříve řešili tím, že jsme část výroby přesunuli do starobrněnského pivovaru,“ dodala mluvčí.

Zamýšlené úplné ukončení výroby piva ve Znojmě podle ní nezpůsobí konec značky Hostan. „Uvědomujeme si její význam ve znojemském a vůbec jihomoravském regionu. Proto ji budeme nadále podporovat. Pro její výrobu ale chceme používat kapacity starobrněnského pivovaru. Kvalita i chuťové vlastnosti zůstanou samozřejmě zachovány,“ ujišťovala mluvčí.

O budoucím využití budov chce vedení pivovaru jednat se znojemskou radnicí. „Budeme se tím zabývat v nadcházejících měsících. Termín ukončení výroby ve znojemském pivovaru ale není stanoven. Konec letošního roku, který se objevil v některých úvahách je pouhou spekulací,“ doplnila Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Den otevřených dveří přilákal do pivovaru Klášter tisíce lidí. Návštěvníci si tak prohlédli například varnu, kde se pivo vaří, dokonce sestoupali i několik metrů pod zem. Tam se nachází spilka. Teplota zde nesmí přesáhnout osm stupňů Celsia. V ležáckých sklepích pak teplota nepřesahuje čtyři stupně. Odtud pivo putuje do ležáckých tanků. Právě zde také na návštěvníky čekala ochutnávka kvasnicového piva. Ti ostatní si mohli pochutnávat na klášterském zlatavém moku přímo na nádvoří pivovaru. Tam na ně také čekala řada soutěží. Například se pojídal pivní štrúdl a utopenci. Na vítěze čekalo mnoho zajímavých cen ze sortimentu pivovaru Klášter.

Foto zde...

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Od augusta, ktorý je jedným z kľúčových v predaji piva, sme však očakávali ďaleko viac. Teší nás, že sme za august ako jediní zvýšili medziročný predaj, veď už tretí rok po sebe zaznamenáva značná časť slovenských pivovarov v auguste prepad produkcie. Zlom predaja zvyčajne nastáva v druhej polovici augusta, čo si pivovarníci vysvetľujú presunom rodinných výdavkov väčšiny slovenských domácností na nevyhnutný nákup stále drahších školských pomôcok, potrieb a oblečenia do škôl. Pridružujú sa aj letné zahraničné dovolenky – mnoho pivárov si dopriava pivo v zahraničí a po dovolenke majú už hlboko do vrecka a na domáce pivo im neostane. Predaju nesvedčalo ani striedanie daždivých a tropických dní“, konštatoval J.Vysloužil.

Podľa neho tento trend ilustrujú aj tohtoročné čísla. Kým vlani v auguste slovenské pivovary spolu vyexpedovali 433 990 hektolitrov (hl) piva , tohtoročný august bol slabší až o 16 percent, keď pivovary predali iba 373 994 hl piva.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Predovšetkým v lete vylepšuje ekonomiku firmy aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. STEIGER je najstarší pivovar na Slovensku, nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. Pivovar má najúspešný polrok v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Kláštorné pivo už nie je možné koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi

Vlastnú reštauráciu v Jihlave Libor Pavelec zásoboval z vlastného minipivovaru, ale vydržal len tri roky. Do večera to tam bývalo v pohode, potom sa začala schádzať agresívna klientela, ktorá nebola podľa jeho gusta. Odmontoval všetko zariadenie a odišiel s tým do kláštora v Želive.

Niekdajšieho opáta kláštora premonštrátov v Želive poznal Libor Pavelec už dávnejšie. Od neho vedel, že až do požiaru v roku 1907 tam mnísi varili pivo. Aj by pivovar obnovili, ale nik sa v tom nevyznal.

Keďže L. Pavelec bol sládek, zbystril pozornosť. Dobré pivo je jeho srdcová záležitosť. Už sa mu nechcelo otravovať vo vlastnej jihlavskej reštaurácii a s opátom sa veľmi rýchle dohodol. Od roku 2003 varí v Želive špeciálne kláštorné pivo.

Štyridsaťdvaročný muž v lennonovských okuliaroch sa podchvíľou ospravedlňuje, že mu opäť a opäť zvoní mobil a hovor nemá kto iný vybaviť. Všetok personál tvorí on. Iba na fľaškovanie si najíma brigádnikov. Dcériných spolužiakov alebo zopár mníchov, ak majú čas.

Podčiarkuje, že on nie je mních, ale „civil“. Mních v bielej sutane, ktorý sa pred niekoľkými rokmi objavil pri varnom kotle kláštorného pivovaru na fotke v akýchsi novinách, nebol sládek profesiou, ale mních Evermot, občianskym priezviskom Sládek. Odvtedy sa rozkríklo, že tam varia mnísi.

Občas sú nepresné informácie dobrou reklamou, niekedy však vyrobia problémy. Zo zle preloženej informácie vo francúzštine na webe vyšlo, že Želiv varí trapistické pivo.

Okamžite sa ozvali trapistickí mnísi z Belgicka, že iba oni môžu variť také pivo. „Varíme síce podľa starých receptúr, ale pivo kláštorné, nie trapistické,“ vysvetľuje sládek. „To je ako so šampanským. Je iba z oblasti Champagne, ostatné je sekt.“

Stredoveká receptúra

L. Pavelec siahol po stredovekej kláštornej receptúre, ale používa súčasné technológie. Kedysi sa totiž varilo v otvorených nádobách na ohni. Ak teplota stúpla nad 130 stupňov Celzia, jednoduché cukry v mladine začali pri horúcej stene karamelizovať a pivo dostávalo jemnú pripálenú chuť.

Dnes má vo varnici elektrické vyhrievacie tyče a musí si vyrátať, ako dlho mladinu variť do karamelizácie. „Pivo robím len zo svetlého sladu, farba a chuť je iba z karamelizácie,“ vysvetľuje. „Nechcem nijaké farbené slady ani kulér (tmavohnedé potravinárske farbivo). Dôležité je aj varenie mladiny s chmeľom, lebo dnes nemožno pivo koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi.“

Sládek a podnikateľ L. Pavelec žil pivom ešte pred dospelosťou. Pretože mal mamu Rakúšanku a pobabraný kádrový profil, mohol ísť vraj iba na strednú poľnohospodársku školu.

Tam sa dal na pivovarnícko-sladovnícku špecializáciu. Zachutila mu, urobil si preto nadstavbu, začal aj vysokú, ale po dvoch rokoch vyletel, keď si s kamarátmi založil spoločnosť priateľov absolútnej reality.

Pravoverní mu odporučili návrat k pôvodnej profesii. Štyri roky preto po kravínoch odoberal vzorky mlieka a nudnú robotu mu odpustili, až keď dostal alergiu. Tak mohol do prvého pivovaru.

Mená po opátoch

L. Pavelec dnes šéfuje jedinému českému kláštornému pivovaru a varí to, čo nik iný. Najmä štrnásťstupňový Gottschalk, kvasené pivo kláštorného typu s plnou až telnatou chuťou, pomenované po prvom opátovi kláštora.

Po opátovi menom Castulus, ktorý založil pivovarskú tradíciu, je zasa pomenovaný zlatistý mok, v ktorom sa snúbi jemná a výrazná chuť kláštorného piva s medovinou. Také varí iba Želiv a je jediným pivom, ktoré sa odporúča ako nápoj k múčnikom.

Tretím želivským pivom, pomenovaným po ďalšom opátovi, je ružovkastý Siad Falco, obľúbený dámsky drink z prírodného višňového extraktu. Má harmonickú vyváženosť surovín a hoci je bez cukru, má sladkastú chuť pripomínajúcu sherry.

Plnotučné pivá

„Desiatku nepijem, je ako mŕtva voda, mám rád pivá, ktorým hovorím plnotučné, od dvanástky hore,“ hovorí. Najmä anglický a belgický štýl. Pod kláštornými klenbami rozvíja nápady. Fredericus bude s papričkou čili.

Pripravuje aj pivo dokvasované nie v tanku, ale vo fľaši. Bez pasterizácie či chemickej stabilizácie vydržalo sedem mesiacov. „Vydržalo by aj viac, ale nebolo už čo testovať, lebo som s priateľmi vypil posledné vzorky,“ smeje sa. Chystá aj jačmenné pivo známe ako barley wine, ktoré má mať 35 stupňov.

Na webe pivovaru má aj recepty na polievky, mäsové i rybacie špeciality a múčniky pripravené na pive. Autorom nie je profesionál, ale amatérsky kuchársky virtuóz a pivovarníkov kamarát Karel Vavrečka z vedľajšej dediny.

Kláštorný pivovar v Želive patrí k siedmim desiatkam českých malých pivovarov. Pred štyrmi rokmi ich bolo iba tridsať. L. Pavelec ten boom vysvetľuje jednoznačne: „Česi pochopili, že iba niekoľko druhov piva nestačí. Labužník má rád miestne špeciality. Gastronomické aj tekuté. Sú už nielen vínne, ale aj pivné cesty a malé pivovary s reštauráciami zväčša na malebných či historických miestach sa oplatí navštíviť.“

Trapistické a kláštorné

Vo svete je iba šesť pivovarov, ktoré môžu variť trapistické, silné, chuťovo výrazné, kvasené pivo typu Ale. Dozrieva vo fľaši a má zvyčajne viac zvyškového cukru.

Pivovary vlastní mužský rád trapistov v Belgicku a Holandsku. V iných krajinách smú takéto pivo variť aj iné rády, nazýva sa však kláštorné. Môže byť iba z pivovarov cirkevných rádov alebo z pivovarov, kde má rád majetkový podiel.

V Želive, malom pivovare, ktorý môže variť ročne maximálne desaťtisíc hektolitrov, má tretinu spoločnosť s ručením obmedzeným Opátstvo Želiv, tretina patrí L. Pavelcovi a tretina dvom slovenským firmám.

Kláštor do firmy vložil priestory, meno, tradíciu a peniaze na stavebné úpravy. Čapované kláštorné dostať v kláštore, v jednej reštaurácii v Prahe (onedlho pribudne ďalšia) a v jednej v Brne. Až 95 percent piva sa plní do tretinkových fliaš a 65 percent vyvážajú.

Zdroj a foto: ETrend.sk | Autor: Ján Blažej

V sobotu zahájený 175. Oktoberfest překonává vše, co dosud Terezina louka v Mnichově zažila. Včetně cen. Už dopoledne byly kvůli přeplnění zavřeny pro další zájemce všechny obří pivní stany. Svůj dosavadní rekord překonal také mnichovský starosta Ude, který narazil první sud na pouhé dva údery. Do rekordních hlubin peněženek musejí ale sáhnout i pijáci piva.

Socialistický mnichovský starosta Christian Ude (SPD), Bavory jsou jinak jako celek dosud pevně v rukou křesťanských sociálů (CSU), potřeboval ke slavnostnímu naražení dvousetlitrového sudu pouhé dva údery.

Zvoláním "O'Zapft is!", „Je naraženo!", Oktoberfest už tradičně začíná. Jeho tentokrát zdařilé úsilí sledovalo ve stanu Schottenhamel devět a půl tisíce lidí.

Dámy se rozjíždějí... Tedy, zatím ještě dámy.V uplynulých letech se pánu na mnichovské radnici podařilo otevřít sud zpravidla na tři až čtyři údery. Když roku 1992 usedl Ude do starostenského křesla, potřeboval na to ještě úderů sedm. Lidé ve stanu tehdy začali už nespokojeně volat: „Přestat! Přestat!"

Tradiční první jeden máz, tedy zhruba litr, zlatavého moku ze slavnostního sudu si vychutnal bavorský premiér, letos poprvé Günther Beckstein (CSU). Už 175. ročník největší akce svého druhu by měl na Terezinu louku v bavorské metropoli přitáhnout více než šest milionů turistů s celého světa.

Oficiálně byly pivní slavnosti zahájeny v pravé poledne. Už od časného rána se ale před vchodem na Terezině louce řadily stovky a tisíce zájemců, kteří chtěli mít jistotu, že usednou na některém ze zhruba stovky tisíc míst, které jsou na Oktoberfestu k dispozici. Většina žen měla na sobě tradiční kroj, dirndl, a muži kožené kalhoty - se všemi možnými doplňky, které k tomu v Bavorech patří. Hlavní brána se otevřela v 09.00 hodin.

Sudy se už valí.Cena sklenice piva na „wiesn", jak Starobavoři říkají Terezině louce, se letos pohybuje od 7,80 do 8,30 eur. To je o 40 centů více než nejvyšší cena za máz loni.

Výkonem sociálnědemokratického politika Udeho se konzervativec Beckstein nenechal zahanbit. Máz bavorského lektvaru značky Spaten vychutnával s viditelnou rozkoší a bylo vidět, že lásku k pivu nepředstírá.

Jinak by taky tento týden nepronesl politicky téměř sebevražedný výrok, že po vypití dvou litrů piva v rozmezí šesti či sedmi hodin je možné řídit automobil. Jak se to vše projeví v podpoře politiků, se ukáže až příští víkend, kdy Bavorsko uprostřed Oktoberfestu zvolí nový zemský parlament.

Jistou nelibost nejen u části návštěvníků Oktoberfestu vzbudila Becksteinova manželka Marga, která nepřišla v dirndlu a zvolila kostýmek v selském stylu. "Jsem si abolutně jist, že je to vhodné oblečení," hájil svou choť premiér

Předehru slavnostnímu zahájení Oktoberfestu obstaral dopolední hodinový průvod sládků a dechových kapel, které hrály říznou pochodovou hudbu. V čele průvodu jel na koni maskot slavností, Münchener Kindl, jakési pivní jezulátko.

Kultura bierzeltů, pivních stanů.V jednom z prvních kočárů, přepychově vyzdobeném květinami, seděl i starosta Ude.

Hlavní část pivních slavností se odehrává ve 14 velkých stanech a takzvaných slavnostních síních, do nichž dodává pěnivý mok šest "dvorních" pivovarů Oktoberfestu - Augustiner, Spaten, Löwenbräu, Paulaner, Hofbräu a Hacker-Pschorr.

V hangárech, které zvnějšku imitují selská stavení, se pije, zpívají se lidovky i popové hity a debužíruje na klobásách s kyselým zelím, kuřecích křidélkách nebo rožněných kačenách.

Žije to však také venku mezi stany, kde se prohání mládež na kolotočích či horských dráhách, které spolu s dalšími atrakcemi, jako jsou domy hrůzy a střelnice, Oktoberfestu propůjčují spíš ráz obrovské poutě než pivního festivalu.

Bavorský premiér Beckstein jako správný Bavor. I když je z Frank.Letos by na slavnosti mělo zavítat i několik světových celebrit včetně Britney Spearsové a Pamely Andersonové. Možná přijde i Michael Jackson či první dáma Francie Carla Bruniová-Sarkozyová.

Název Oktoberfest se vztahuje ke svatební veselce z října roku 1810, kdy si vzal bavorský korunní princ Ludvík princeznu Terezu Saskou-Hildburghausenskou. Tehdy Oktoberfest začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem na dnešní Terezině louce. Původně mělo toto prostranství o více než 30 hektarech skutečně sloužit koňským dostihům, ale dostihy v konzumaci piva je brzy vytlačily.

Odpověď na otázku, zda bude překonán loňský rekord v množství vypitého piva, bude známa až v první říjnovou neděli, tedy 5. října. Loni vypilo 6,2 milionu návštěvníků Oktoberfestu 6,9 milionu litrů "tekutého chleba".

Zdroj a foto: Týden.cz

V duelu Radiofóra budeme debatovat o tom, proč se Sdružení přátel piva nelíbí, že se české značky vaří, na základě licencí, i v zahraničí? S předsedou sdružení Tomášem Erlichem bude debatovat Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pište nám své názory a e-mailovou adresu radioforum@rozhlas.cz a poslouchejte po 18.30h.

Zdroj: Česká média | Autor: Jana Vondráčková

Plzeň bude 20. září patřit minipivovarům a jejich pivním speciálům. Většina ze všech 71 nejmenších českých výrobců piva s ročním výstavem od 500 do 1500 hektolitrů představí své produkty na prvním ročníku festivalu českých minipivovarů Slunce ve skle, který v sobotu 20. září pořádá Pivovarský dvůr v Plzni. Podobná přehlídka piva, kam by "nesměly" větší pivovary, prý v Česku zatím není.

"Smyslem akce je dát ochutnat lidem pivo vyrobené poctivým českým způsobem, které na trhu nelze koupit. Na všech českých pivních slavnostech jsou přítomni také pivovary s výstavem kolem 300 000 hl, což už je průmyslová výroba," řekl zástupce Pivovarského dvora Petr Míč. Plzeňští návštěvníci si budou moci odvést pivo například ze dvou "mikropivovarů" z Ostrova na Karlovarsku nebo z Prahy. Součástí akce, která začne ve 13 hodin, bude prezentace pivních specialit jednotlivých producentů.

"Přihlásilo se nám už 12 výrobců z Čech, ale to je teprve začátek. Doufáme, že ze solidarity přijedou také Moravané, i když víme, že je to k nám daleko," řekl Míč. Na programu bude degustace piv laickou porotou, jejímiž členy budou náhodně vybraní návštěvníci.

Tvrdý obchod s pivními tácky

Součástí akce bude prodej tácků, nálepek, plakátů a dalších propagačních předmětů nejmenších českých výrobců piva. "Nebudeme tyto předměty, ani viněty, nabízet zdarma. Víme, že se s nimi tvrdě obchoduje," řekl zástupce plzeňského restauračního pivovaru. Například za etiketu Švejnarův hradní speciál nebo Dvořákův svatební ležák, jichž Pivovarský dvůr vyrobil kolem 200 kusů jako dárek, se na internetových burzách nabízejí ceny v řádu stovek korun. Etiketa tak bude k mání nejméně za desetikorunu.

"Poradil jsem všem miniaturním pivovarům, kam rád jezdím, aby ani etikety na PET lahve nedávaly zdarma. Burziáni je obratem nabízejí za padesátikorunu a skvěle na tom vydělávají," řekl pravidelný návštěvník českých pivních burz z Plzně. Jako příklad jmenoval viněty deset let fungujícího Pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech na Plzeňsku, kam přijížděly měsíčně desítky lidí a žádaly zdarma obrázek do sbírky. Pak jsem je potkal na burze a nestačil jsem se divit, dodal.

Zdroj: Týden.cz

Slunce ve skle si zítra odpoledne vychutnají návštěvníci v Pivovarském dvoře v plzeňských Černicích. Od 12 hodin tu začíná první ročník stejnojmenného festivalu českých minipivovarů.

Zlatý mok bude čepovat na patnáct firem. „Z Plzeňského kraje to bude například železnorudský Belvedér, Modrý Abbé z Klatov nebo stříbrský Rodinný pivovar u Rybiček,“ uvedl šéf marketingu Pivovarského dvora Petr Míč.

Ochutnávky originálních piv za hudebního doprovodu King Swing Purkmistr Band odstartují v půl jedné. Speciální pivní koktejly se budou servírovat v pivnici. Na jídelníčku nebudou chybět gastronomické speciality uvařené z piva nebo pivem dochucené. Ve venkovních prostorách se budou činit umělečtí řemeslníci. „Na programu budou také soutěže o nejrychlejší vypití půllitru a nejdelší držení tupláku. Komentovanou prohlídku zdejšího minipivovaru pořádáme pro zájemce ve čtrnáct, šestnáct a osmnáct hodin,“ zve Petr Míč.

V půl páté vystoupí skupina historického šermu Lorika a o hodinu později dojde na vyhlášení nejlepšího piva.

Zdroj: iDnes.cz

Pivovaru Hostan, chloubě znojemských patriotů a pivařů, zvoní hrana. Je pravděpodobné, že na začátku příštího roku tam výroba sudového piva skončí. MF DNES to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Hostan už několik let patří pod společnost Starobrno.

Vedení této firmy se k možnému uzavření pivovaru oficiálně nevyjádřilo. "Na dotazy odpoví v pondělí pracovníci tiskového oddělení, kteří jsou nyní v zahraničí," uvedla asistentka člena představenstva společnosti a marketingového ředitele Jiřího Imrýška Lucie Šalandová.

Ve znojemském pivovaru pracovalo začátkem 90. let přes sto zaměstnanců, nyní jich je pětatřicet. Podle důvěryhodného zdroje byli již o chystaném uzavření pivovaru neoficiálně informováni. Manažer pivovaru Hostan Karel Čaněk to včera nechtěl komentovat. "Já to opravdu nevím. A i kdybych věděl, tak vám to nemohu říci. To musíte přes tiskovou mluvčí," vzkázal.

O chystaném útlumu pivovaru ve Znojmě se spekuluje již několik let, i když vedení Starobrna ani Heinekenu se k tomu nikdy oficiálně nevyjádřilo. Některé kroky však leccos naznačují.

Starobrno před pár dny zprovoznilo rekonstruovanou varnu na brněnském Mendlově náměstí. Supermoderní varna přišla na 108 milionů korun. Je plně automatizovaná, dokáže vyrobit pět tisíc hektolitrů mladiny za den a může ji obsluhovat jediný operátor, jinak provoz řídí počítač.

Znojemský pivovar skýtá naopak jeho vlastníkům jen samé potíže. Dlouhodobě se firma potýkala s výtkami památkářů, kterým vadil vjezd těžkých vozidel do historického centra města a na samotný hrad, jehož je pivovar součástí. Důsledkem bylo otevření distribučního skladu v Oblekovicích.

Jedno místo čtyř druhů piva

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí nizozemské společnosti Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. Již v červenci 2005 převedla firma ze znojemského pivovaru do Brna výrobu lahvového piva Hostan. Starobrno to odůvodnilo tím, že chce rozšířit prodej do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Výrobu lahvového piva ve Znojmě od té doby nahradily točené limonády Zulu. "Změny se nedotknou výroby sudového piva ve Znojmě," tvrdilo tehdy vedení.

Od té doby je však postupný útlum výroby sudového piva cítit. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, letos jen jeden. Loni byl výstav 95 tisíc hektolitrů piva, před deseti lety byl přitom dvojnásobný.

O možném ukončení činnosti tohoto "rodinného stříbra" zatím nic nevědí na znojemské radnici. "Žádné konkrétní informace o tom nemám. Vím jen, že se o tom povídá," uvedl ve čtvrtek starosta Znojma Petr Nezveda.

Pro vyznavače točeného Hostanu je to smutná událost, kterou však čekali. Že se třísetletá tradice výroby piva ve znojemském pivovaru musí jednou výrazně omezit bylo jasné krátce po roce 1989 s nástupem tržní ekonomiky. V čem je problém? Stále častěji se na adresu pivovaru snášely výtky radních i památkářů. Vadil jim houstnoucí provoz těžkých nákladních vozidel, které pro pivo přijížděly do centra města.

"Tento aspekt mluví dlouho proti tomu, aby na tom místě pivovar byl. Provoz uprostřed památkově chráněné rezervace je pochopitelně pro firmu hrozně komplikovaný. Nesmějí sem již jezdit velké a těžké vozy, musely je nahradit menší. A to vlastníkům zřejmě přináší spoustu dalších provozních problémů," míní znojemský historik Jiří Kacetl.

Druhou věcí ale podle něj je, že se do módy dostává stará industriální architektura v památkové péči. "A znojemský pivovar je architektonicky velmi zajímavý. Takže pokud jeho budova bude zachována, může sloužit výstavním a prezentačním účelům," nastínil Kacetl. Podle něj by majitel mohl zachovat omezenou výrobu piva, která by zásobila pár znojemských hospod.

O stejném záměru přitom hovořili ještě před rokem zástupci města s vedením Starobrna. Společně chtěli oživit turisty opomíjenou památku - znojemský hrad. "Již je hotový projekt, který se týká obnovy horní části znojemského pivovaru. Bývala tam stáčírna lahví, a to jsou provozy, které už pivovar nepoužívá. Máme tedy připraven projekt na restauraci, pivnici a malý hotel," nastínil tehdy Tomáš Pluháček ze Starobrna. Podle jeho tehdejšího vyjádření měl projekt odstartovat právě letos.

Znojemská radnice si pro změnu přála v prostorách hradu kongresový sál a zázemí pro kongresovou turistiku. K tomu ale potřebovala sehnat 120 milionů korun. Radní proto původně chtěli vytvořit se Starobrnem obecně prospěšnou společnost, aby společně dosáhli na evropské dotace. Zjistili však, že by tato společnost musela nejprve dva roky fungovat, aby měla na příspěvky právo. A to je příliš dlouhá doba.

"Žádost o dotace zřejmě podáme za samotné město a vytvoříme se Starobrnem určitou formu partnerství," popsal tehdy místostarosta Marian Keremidský.

Od té doby však uplynul rok a nic se neděje. "Prý se to příliš nezamlouvalo vedení Heinekenu. Takže ty diskuse prozatím ustaly," řekl ve čtvrtek Keremidský.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Plzeňský Prazdroj strategii pivovarů hájí a vysvětluje ekonomickými důvody.

Sdružení přátel piva (SPP) odmítá licenční výrobu českých piv v zahraničí. Na tiskové konferenci to řekl předseda sdružení Tomáš Erlich. Každé pivo by se podle něj mělo vyrábět v místě svého původu. V současné době vaří pivo licenčně v zahraničních pivovarech osm českých pivovarů. Plzeňský Prazdroj nyní licenčně vyrábí svůj ležák v Polsku a Rusku. Podle Hlaváčka je licenční výroba celosvětovým trendem, který je možné těžko zastavit. Jejím cílem je cenově zpřístupnit výrobky na trhu, kde by byly při dovozu neúnosně drahé. Výroba probíhá dle stejných technologických postupů, za použití totožných surovin jako v ČR a pod dohledem českého sládka. Pivo vařené licenčně je naprosto identické jako vyráběné v ČR, uvedl vrczní sládek Prazdroje Jan Hlaváček. SPP se také obává, že z trhu by mohly kvůli licenční výrobě zmizet některé regionální značky. Podle sdružení tento osud potkal již několik tuzemských značek jako například Vratislav či Purkmistr, ale i pivovarů polských či slovenský Corgoň. Spotřeba piva činila loni v ČR 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté. V Česku je 48 průmyslových pivovarů, sedm největších z nich uvaří 84 procent tuzemského piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Česká republika byla v loňském roce 16. největším producentem piva na světě. Česko se na loňské světové produkci piva podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta. První tři místa v pořadí největších světových výrobců zlatavého moku připadla Číně, Spojeným státům a Rusku.

Milovníci zlatavého moku, pozor! S novými výčepními zařízeními renomovaných kuchyňských firem již nebudete muset denně rozčilovat partnerku svými odchody „na jedno“. Ráda vám totiž natočí pivo z domácího výčepu! Který je nejlepší?

Fagor PRES-05 – Cena: 4800 Kč

Elektrické výčepní zařízení od firmy Fagor na první pohled zaujme kompaktním designem a provedením v elegantní černé barvě. Díky tomu se hodí na většinu kuchyňských linek, kde bez problému zapadne mezi podobně vypadající kávovary a espressa. Přístroj je poměrně těžký, váží 10 kg, a proto se nehodí pro časté přenášení. Tento typ lze použít na všechny soudky libovolného výrobce pouze s tím omezením, že musíte zvolit pětilitrovou variantu. S tím, zda je soudek tlakový nebo netlakový, si hravě poradíte pomocí vyměnitelných adaptérů, které jsou součástí příslušenství. Teplotu stáčeného nápoje lze volně regulovat – od tří do dvanácti stupňů. Nastavenou teplotu je možné kontrolovat na digitálním ukazateli přístroje. Teplé pivo je přístroj schopen zchladit na příjemnou teplotu již za 8 hodin. Výhodou je, že tento domácí výčep je schopen nápoj uchovat čerstvý až celý jeden měsíc. K příslušenství patří i sada na čištění, které je před nasazením nového soudku skutečně nezbytné!

Plusy: Elegantní vzhled, kvalita zpracování, schopnost udržet dlouho dobu pivo chutné a čerstvé.

Minusy: Nejvyšší cena mezi testovanými výrobky, poměrně velká hmotnost.

ETA 0637 90000 – Cena: 4300 Kč

Tento výčep je úplnou novinkou na trhu a zdá se, že se firma ETA poučila z chyb ostatních výrobců a přidala hned několik „zlepšováků“. Provoz je v tomto případě na CO2 bombičky, což má zaručit o něco vyšší kvalitu piva než u podobných domácích výčepů. Na výběr jsou tři typy bombiček: 8g (2 na jeden soudek), 16 g postačí na jeden soudek nebo bombičky originál od ETA (300g), které vydrží nejméně na osmnáct soudků. Vysoká kvalita piva je však výrobcem garantována jen krátkodobě (po dobu cca 1 týdne). Nastavit si lze i tlak, jakým bude pivo čepováno, což opět svědčí jeho kvalitě. Uživatelé si mohou zvolit i způsob napájení stejnosměrným nebo střídavým proudem a nastavit si teplotu, přičemž o nastavené a reálné teplotě informuje displej. Standardně se tento typ prodává ve stříbrném provedení, na trhu je ale i velmi podobný přístroj od firmy ETA v černém provedení.

Plusy: Dvojí barevné provedení, dobrá funkčnost, kvalita zpracování.

Minusy: Uchovává pivo ve vysoké kvalitě jen krátkodobě.

Sencor SBC 2318 – Cena: 3300 Kč

Tento přístroj je velmi výkonný zejména, pokud jde o chlazení piva. Přitom je ale použité chladivo ekologické. Uživatelé si mohou zvolit teplotu piva od tří do devíti stupňů (odborníci doporučují volit mezi sedmi a devíti stupni), teplotu opět znázorňuje display. Výhodou tohoto typu je také to, že obsahuje adaptéry na celkem tři typy objemů soudků – tedy na 4, 5 a 6 litrů, a proto nejsou milovníci piva svázáni nákupem pětilitrového soudku jako v předchozích případech. Obsluha přístroje je velice jednoduchá, i chod je velmi tichý. Vzhledem k nízké ceně je překvapivý i zajímavý a elegantní vzhled tohoto domácího výčepu. Spodní odkapávací miska je odnímatelná, a tedy i lehce čistitelná, což je velmi praktické.

Plusy: Možnost použití různých objemů soudků, dobré chlazení.

Minusy: Vzhledem k bezkonkurenční ceně nelze přístroji nic vytknout.

Zdroj: Kuchyně.cz | Autor: Zuzana Veselá | Foto: Patro.cz, Nákup u nás.cz a Profimedia.cz

V Hradci Králové proběhlo 17. září oficiální otevření první z nové generace Fotbalových hospod. Vše nejlepší popřáli restauraci Na rozcestí jak tvůrci konceptu Fotbalových hospod, tak fotbalová legenda Antonín Panenka. Originální vzhled restaurace navrhla společně s profesionálním architektem agentura Rust2. Koncept Fotbalových hospod není zaměřen pouze na fotbalové fanoušky, ale má přilákat i nové zákazníky, kteří kladou důraz na kvalitu piva a prostředí, ve kterém si ho dopřejí. Tuto hospodu poznáte už na první pohled podle speciálního erbu, který bude hlavním grafickým prvkem celého konceptu.

Projekt nové generace Fotbalových hospod má oslovit široké spektrum konzumentů piva Gambrinus a nabídnout jim tak vedle kvalitního piva i pozitivní dojem z prostředí hospody. "Rozhodně nechceme pouze inovovat původní koncept Fotbalových hospod z roku 2001. Jde o zcela nový projekt, k jehož přípravě jsme přizvali profesionální agenturu, která se postarala o jeho originální design. Věříme, že se nám podaří vytvořit místa, kde se budou cítit spotřebitelé našeho piva dobře," říká o projektu jeho spoluautor Jan Pořízek, (Merchandising Specialist, Plzeňský Prazdroj). V blízké době Gambrinus plánuje otevřít další hospody tohoto typu po celé republice.

Moderní design i originální erb

Po vzoru britských fotbalových klubů vznikl i speciální erb, který bude charakteristický pro každou Fotbalovou hospodu. Útulný, jednotný vzhled hospod navrhlo na základě moderního design konceptu agentury Rust2 architektonické studio base point. Každá restaurace, kterou čeká rekonstrukce na Fotbalovou hospodu, projde výraznou změnou interiéru. Nová malba, dekorace na stěnách, originální podlaha či nábytek zaujme návštěvníka hned na první pohled.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj uzavřel výběrové řízení k jednomu z největších letošních kontraktů na celém českém trhu s manipulační technikou. Vítězná společnost Phoenix - Zeppelin dodá Prazdroji během pěti let 130 vysokozdvižných vozíků značky Hyster pro manipulaci s pivem a obalovým materiálem. Unikátní typy s nosností sedm tun zkrátí dobu nakládky hotového piva na polovinu.

Přibližně osmdesát elektrických vozíků o nosnosti tři tuny a výškou zdvihu přes čtyři metry je vybaveno přídavným zařízením pro manipulaci se dvěma plnými paletami. Elektrický pohon manipulačních vozíků využívá Prazdroj s dobrými zkušenostmi již čtyři roky. Mezi jeho výhody patří nižší náklady na pohonné hmoty a údržbu. Nižší hladina hluku a nulové emise přispívají k dobrému pracovnímu prostředí a pozitivně ovlivňují i životní prostředí.

Raritou v nápojářském průmyslu budou tři desítky vozíků s nosností sedm tun s LPG pohonem. Tento typ uveze až čtyři palety s pivem, takže zaplní přesně šířku kamionu a šetří čas i provozní náklady. Do kloubového kamionu naloží 36 palet za téměř poloviční dobu než dvoupaletový vozík. Oproti obdobným strojům této nosnosti je vozík Hyster o jeden metr kratší a řidič tak má více prostoru pro manipulaci se strojem. Zjednodušená nakládka také zvyšuje bezpečnost ve skladech. "Nový způsob manipulace se čtyřmi paletami a elektrický pohon u menších strojů jsou dva základní stavební kameny nové koncepce logistiky v našem pivovaru. Systém nakládky je stejný pro všechny naše pivovary i obchodně distribuční centra," říká David Jelínek, manažer rozvoje logistiky v Plzeňském Prazdroji.

Manipulační flotila Plzeňského Prazdroje čítá celkem 180 kusů, nyní dochází k pravidelné obměně po zhruba pěti letech. Flotila ročně zmanipuluje 6,4 milionu paletových jednotek s pivem a k tomu asi pět milionů palet s obaly, takže celkem přemístí asi dvanáct mililonů paletových jednotek o celkové hmotnosti zhruba sedm milionů tun včetně obalů. Za rok flotila najezdí asi 400 000 km, to je jako by desetkrát objela po rovníku zeměkouli. Obdobným vozíkům se obvykle v závodech říká ještěrky, ale není vyloučeno, že v pivovarském prostředí dostanou vozíky Hyster díky hravé češtině novou přezdívku hysterky.

Zdroj a foto: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová