Popeleční Benedict

Blíží se Velikonoce a mnohé z pivovarů připravují svá velikonoční piva. Od těch zelených až po nejrůznější speciály s přívlastkem "velikonoční". V tomto duchu byla pojata i letošní velikonoční Volba sládků. Plzeňský Prazdroj měl ve své velikonoční volbě velmi šťastnou ruku, přizval ke spolupráci Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

Přivítání

Toto spojení umožnilo použít při přípravě výše zmíněného piva tradiční klášterní suroviny a letošní Velikonoce se tak ponesou v duchu pocty pivovarské historii. Stejná receptura - stejné suroviny - různá technologie, to je krédo spolupráce velkého a malého pivovaru. Trochu předběhnu, ale tentokrát, oproti spolupráci ve Volbě sládků s jinými pivovary, se výsledek lišil jen minimálně. Řekla bych, že "laický piják" jej ani nezaznamená.

Dva sládci

Ve středu 30. března byla obě piva (vlastně tři, ale o tom později) představena novinářům přímo v areálu Břevnovského kláštera, ve výčepu Klášterní Sýpka. Symbolicky v místech, kde v roce 993 založil sv. Vojtěch klášter řádu benediktinů, nejstarší mužský klášter u nás, který již od svého vzniku je úzce spjatý s výrobou piva. Název velikonočního speciálu je tedy poctou sv. Benedictu z Nursie, zakladateli řádu a "popeleční" připomíná začátek postního období před velikonočními svátky. Právě v tomto období byla silná piva součástí postního jídelníčku klášterních mnichů. Pivo, spolu s chlebem, bylo pro ně zásadním zdrojem živin, vitamínů a kalorií během půstu. Že to ovšem neměli přehánět a asi i přeháněli, dokládá i zmínka z roku 529 o množství nápojů, benediktinům povolených.

Představení piv i historie

Historická lokalita, historický řád. Samozřejmě nemohl zde chybět arciopat místního kláštera, pan Petr Prokop Siostrzonek. Ten, kromě toho, že posvětil obě várky, měl také hlavní slovo, co se týče dějin řádu. Citace z Řehole Benedictova přítomné obecenstvo opravdu pobavily: "Víno (řád pochází z Itálie) není pro mnichy vhodné, ale v dnešní době (cca 7. stol.) není možné o tom mnichy přesvědčit, takže se stanovuje míra konzumace". Míra ovšem byla velmi flexibilní, od 0,3l do 0,7l denně. Když se pak v Římě dozvěděli, že za Alpami mniši pijí pivo, nechal si papež vzorky poslat. "Když pivo po několika týdnech doputovalo, dovedete si představit, jak asi chutnalo. Jeho výrok zněl - to mohou pít i mniši".

Pan arciopat

Myšlenka spolupráce mezi Plzní a Břevnovem vznikla v roce 2020, vzhledem k problémům v následujícím období pak byla realizována až letos. Pivo, 13° ležák lehce nakouřený, je barvy jantarové s lehkým zákalem a krémovou pěnou, IBU 32, 5,4% alk. Při jeho výrobě byly použity čtyři druhy sladu, všechny ječné. Základ tvoří světlý slad ze sladovny Plzeňského Prazdroje, nejvýraznějším je však nakuřovaný slad v kouři z bukového dřeva Abbey (Weyermann), používaného pro belgická klášterní piva, který přispívá sušenkovými tóny v chuti.

Popeleční Benedict

Chmelilo se ŽPČ a Sládkem z benediktinské chmelnice v Libočanech. Kvasnice jsou přímo z Prazdroje. Autorem receptury jsou sládci obou pivovarů - Aleš Potěšil za Břevnov a Tomáš Pokorný za Prazdroj, kteří také pivo na prezentaci představili. Výsledek je vynikající. Ochutnat obě piva bude možné přímo v restauracích Břevnovského kláštera, či v pivovarském klubu Benedikt v Karlíně.

Přípitek

A abych nezapomněla na to zmíněné "třetí" pivo, tak to bylo nabídnuto účastníkům prezentace z malého, čerstvě vysmoleného soudku přímo od bednářů z Plzně. Za mne naprostá špička!

Narážení

Soudek naráželi, rukou společnou a nerozdílnou, oba sládci, za duchovní podpory pana arciopata.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře