Mezi lomnickými velkolomy a Permony
Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...
Mezi lomnickými velkolomy a Permony
Když se na Pivním.infu objevil proklik na Permona, inu, proklikl jsem se.... Byla tam jen jediná stránka. Jenže stála za to. 21. dubna se konají Pivní slavnosti malých pivovarů z Karlovarského kraje. Hm, to je pozítří ... Vypadá to snadno, ale musím uhovořit mámu, aby ohlídala děti a uhovořit ženušku, aby mne tam odvezla a ohlídala mě ... Leč v jarní dny stává se někdy způsob žití nesnesitelně šťastně lehký a já seděl v autě, ženuška řídila a starostlivě štěbetala: "Tento víkend budeš jen pít. Je mi to líto, ale dostala jsem to ..."
Velkolomy
Jízda z Vintířova do Lomnice po úzkém švu mezi velkolomy byl postmoderní zážitek s příchutí nihilismu a apokalypsy. Do chvíle, než vůz zručně řízený manželkou nezaparkoval nad Lomnickou hospodou U Franty. Ostatně, neženil jsem se proto, abych si sám řídil, že ...
Vzpomněl jsem inženýrů žádajících sobě svodky relevantních podrobných dat a vyfotil otvírací dobu. 80 korun vstupného pak, srovnáno se zážitky, byl vynikající obchod!!!!
Kdy zajít k Frantovi?
Vlezu do permoního hnízdečka, vypláznu stošéďo za vstup na slavnosti a objednávám Permona. Žena kdesi v hospodské zahradě ve vojenském stanu objednává sobě grilovaná žebra. Je to skvělé, neboť Permon jen zasyčel, úplně mi po té jízdě mezi lomy šustil jazyk a tak ženuška nemá možnost započítat dalšího, kterého ihned objednávám a to se mi po dobu její nepřítomnosti zadaří ještě jednou. Po dobu její konzumace, oh jak jí to sluší s mastnou hubičkou, dělám jí krátkou přednášku o kvasnicovém, čímž jí i zdůvodňuji koupi kvasnicového Joe's garage beer. Je to k nevíře, ale tři skvělá piva na jednom místě. Tím třetím myslím Velichovského Formana, kterého již znám z loňské cesty do Velichova, takže jej zatím nechávám na potom.
Lomnická hospoda
Vysvětluji ženě, jak je nepříjemné, že čepují do kelímků. Po drobném manželském nedorozumnění, které ustojím svým neodolatelným šarmem, zakupuji půllitr s uchem Hastrman a nechám si jej naplnit originálním obsahem. Velkorybnický Hastrman měl jako jediný své logované půllitry, stejně tak jsem ocenil, jak byl "hastrmanskej" panáček v pohodě a s věčným úsměvem. Musel jsem si ho vyfotit, jak mi do již mého půllitru čepuje již brzo mé hastrmanské pivo...
"Říkal jsi půllitr, neříkal jsi plný půllitr!" glosuje má milovaná.
"No tak, kotě, tohle jsem nikdy nepil. Kvůli tomu jsi mě sem vezla!!!"
"Eště že ty kvasnicový čepovaný prakticky nikde nemaj!" řekla a podívala se na mě takovým způsobem, že jsem po tisícé věděl: jo, tohle je láska!!
Hastrmanskej z Velkýho Rybníka
"Tak já zaběhnu ještě pro Dymáčka, hned jsem tady, jo?"
"Jasně! To víš že ano. Hele, a co to je Dymáček?"
"To je jen taková kvasnicová pivařská hláška, víš!?"
Dymáček mi přišel výrazně jinej, než ti tři kluci před tím. Permon byl fenomenálně dobrej, Joe's taky, Hastrman mě přišel horší a Dymáček taky, leč všechno bylo lepší než unipivo.
Pak mě začli prudit místní. Všichni byli v pohodě, ta vesnice mezi velkolomy byla semknutá, lidé se měli podstatně víc rádi, člověk je spíš zvyklej na vesnickou řevnivost, závist a malost, v Lomnici nějak ne .... Navíc pár místních začalo nosit bezva trika Lomnickejch pivních slavností. Po tom, co mě Permon, Joe, Hastrman a Dymáček nadchli, pocítil jsem silnou pubertální potřebu být vlastníkem taky jednoho trika.
Výčep loketský a velichovský
"Hele nenuď se a sežeň mi taky triko!" škemrám u ženy.
"Já se nenudím, tady Sokol žije, koukni, všichni chlapi maj postavy jako Žán-Klód!"
"Ber to tak že sou to horníci a mazej pro to triko!" řekl jsem jí a nevěnoval žádnou energii k zatažení pivního břicha.
Její nepřítomnosti jsem využil k dopití Dymáčka a koupi tmavého Joe's. O Joe's nic nevím a tak zapřádám hovor s napohled nepřístupným mladým mužem.
"Naše piva jsou plzeňského typu!" dostanu z něj a to je všechno. A tak mě dostihne paranoia. Bude to pátá kolona afričanů! Jsou z Plzně a platí je SAB! Ale pak se na chlapíka usměju. Afričanům již neviditelná ruka trhu neumožňuje produkovat takto dobrá piva!!
Výčep garážový
"Miláčku, triko dostávaj jen ti, kteří se zúčastní soutěže!" usmívá se na mne idol všech mých erosnů. "Máš se jít přihlásit!" V duchu jsem spočítal vypitá piva a jejich stupňovitost. Pití na ex už nevyhraju, to je jasný!
"Lásko, přijel jsem sem pít pivo pro chuť, ne to do sebe lejt vo závod!" říkám chlapácky a přitom něžně a sklízím desítky milostných bodů. Ženuška se ke mě přitulí a já dopíjím tmavýho Joe's a říhám kvasnice.
Držení tupláku
Přichází moderátor, hroznej sympaťák. "Ty chceš prej triko a támdle těm borcum chybí štvrtej do týmu!" Říkám mu prakticky to samý, co ženě a on tvrdí, že mě chápe. Podotýká, že ta kvalitní piva tu stojej 25 korun, avšak jako soutěžící jich mohu vypít prakticky kolik chci a to zdarma. Krom toho jde vo to zúčastnit se atd. Jsem ale tvrdej. Chlapík má ještě chvíli času a tak mám čas mu říct, kolik km jsem sem jel a jaký mám vztah k pivu. Žel, nemám pocit, že si o mě myslí něco jiného než že jsem opravdu hodně pitomej pražan ...
Avšak opět jsem se v Lomnických zmýlil. Za pár minut je u mne znova a říká mi:
"Chceš se zúčastnit degustace?"
Po krátké výměně názorů, kdy jsem byl ujištěn, že opravdu nejde o rychlost ani soutěž, alebrž o seriózní výzkum formou amatérské degustace, jdu do výčepu. Sedám ke stolu s chlapíkama, cítím se fajn, jsem patrně nejmladší.
Lomnická degustace
Přichází jakýsi inženýr, Josef Krýsl? To už si nepamatuji, mám paměť na obličeje a u žen na těla, ne na jména. Pan inženýr vysvětluje principy degustace, jednotlivé kategorie jako plnost, chuť, vůni, hořkost, říz atd. a okamžitě si mě získává. Fakta, jako že vařil pivo ve Vietnamu a mnoho dalších mě nechávají v klidu. Ale z toho chlapíka bylo tak hrozně moc cítit, jak pivo miluje, jak tím žije a jak to, co ví, ví ze zkušenosti a protože to chce vědět, že jsem ho okamžitě zbožňoval na hranici kultu. Jmenoval třicet druhů základních chutí, uvízla mi korková, jablečná, plísňová.... Ale hlavně mi uvízlo jeho zaujetí a nadšení...
"Promiňte, pane inženýre, mohl byste lidově říci, co je to plnost?"
"Jistě! Jednoduše, pravá plnost je, když něčeho příjemně dobrého máte jakoby úplně plnou hubu, pane!"
Výčep U Franty
Velmi lepé servírky vyservisovaly 7 očíslovaných dvoudecek. Jako nejlepší ve všech kategorií nakonec vyhodnocuji vzorek s hořkou, příjemně svíravou chutí, grandiózní plností, naprosto pivní vůní a řízem Čingischána, velmi podobným Miletínské Chmelce, vyplňuji dotazník, dopíjím vzorky na druhém až pátém místě a snažím se o taktní odchod ze scény po anglicku.
"Až se vyčuráte, mladý muži, bude degustace vzorků tmavých piv!" připomíná jedna moc hezká servírka.
Pan inženýr pak vysvětluje rozdíl mezi černým a tmavým pivem a když se dostane k anglickým pivům ale i k tématu, že pan Kořínek našel odvahu uvařit první české Ale, přispěju do diskuze dvojslovím: "Jasně! Náchod!"
"Správně!" řekne pan inženýr a já nechávám projít svoje ego mezi kelímky s tmavými vzorky.
Degustační list
Bylo mi jasné že vyhraje ten vzorek, co chutnal téměř jako původní branická tmavá dvanáctka čepovaná v listopadu 1988 U Pešků v Sokolské ulici. Dávám proto hlas vzorku 7 se skvělou kávovou příchutí a tím přicházím o cenu pro nejlepšího degustátora. Nenechal jsem se vyvést z míry ani tím, že mne při degustaci mnohokrát vyfotil jakýsi novinářský člověk. Jednoduše budu mediální hvězdou minimálně lokálního významu. Když se pak pan inženýr s panem Sásem, majitelem Permona, ocitl v obležení lokálních novinářů "ve velkém", vytahuji svůj Sony-Ericsson K750i jakoby to byl naleštěný Smith and Wessony a fotím tu scénu. Můj zrcadlový Fujifilm S7000 po dobu degustace totiž opatrovala má žena a aby si fotila manžela, jak "paří", no to by musela bejt blázen, že jo!!!
"Proč tu není Modrá Hvězda?" ptám se pana Sáse, anžto to je pivo, co jsem taky ještě nepil!
"Nejsou z KV kraje, jsou Plzeňskej a prej nemaj čas sem jet. Ale jinak pan z Modrý hvězdy je támhle!" odpovídá mi a ukazuje do davu, nechávám to raději plavat...
Jdu si pro Formana a za 85 korun ve stanu kupuju celý pečený koleno s křenem, hořčicí a kvasovým chlebem a Forman je ve mně ...
Žena dostala poměrně náročný úkol do mého hastrmanského půllitru koupit Loketskýho Floriána a zvládla to...
Soutěže a jejich favorit
Pak byly soutěže, pivní štafeta na ex čtyři ve čtyřech postupně, na ex v jednom, držení dvou půllitrů a to plných kdo nejdéle (vypít je pak mohl jen vítěz, takže moderátor mi kecal anebo věřil v mé vítězství), držení plného tupláku atd. Za zmínku stojí, že mladičký pořízek (20 let a méně), cca 2 m na výšku a 115 kg váhy brutto, vylemtal půllir do dvou vteřin. Za tým na čas, za sebe na čas, rozstřel při rovnosti štafetových časů na čas... Při pátém pokusu jsem jej natočil, přeci jen vyměknul, měl to tak za 2,4 sec. ... Nevím, jestli videosoubor půjde poslat Chodymu na mail .... (bohužel jeho velikost přes 22 MB by byla i pro Vás milí pivaři asi moc - pozn. Chody)
Šel jsem pro tmavýho Permona a jal se milované ženě vrátit její investici, stmívalo se a dýdžej hrál ploužák od Metalliky... Kupodivu neodmítla, leč stálo mě to dalších cca 15 kreací a to i na takové interprety jako Holki, Michal David či Verona a Majkl Džeksn ...
"Ještě jsi neměl Chyši!" pošeptala mi při Majklovi.
"To schválně, Chyši máme zítra po cestě zpátky..."
"Teda táto, ty to máš zmáklý!"
[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 8602x] [21. duben 2007]
[Pivní slavnosti] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
pjes
pátek, 12. prosinec 2008
08:15
Tak toto je přesně článek, který pohladí na duši, zatím co na jazyku spustí vodopád chuti.
napsal(a): pjes (dejvovka(a)volny.cz) [Odpovědět]
Tomáš Semrád
čtvrtek, 4. říjen 2007
09:44
Potvrzuji, že "hastrmanskej panáček" je opravdu věčně usměvavej chlapík, vyzařující pohodičku. Velkorybnický pivo jsem sice ještě nepil, ale když jsem pracoval ve službách Pivovaru Černá Hora, jezdil právě do tamního pivovaru tento věčně usměvaej vodnickej chlapík, s nímž jsme se i několikrát osobně potkal...
Takže pane "Vodníku", nechť jste stále tak v pohodě, jako si Vás pamatuji z Černé Hory a ať se rozrůstá v takové intenzitě jako dosud ekipa pivovárků z Karlovarského kraje!
napsal(a): Tomáš Semrád [Odpovědět]
taky jsem tam byla
čtvrtek, 26. duben 2007
09:43
musím panu sásovi říct o tomhle článku....pěkný
napsal(a): taky jsem tam byla [Odpovědět]
Adsense
2. prosinec 2024
08:04
posted by: Inzerce
inženýr žádajících sobě svodky
středa, 25. duben 2007
22:37
Děkuji!!!
napsal(a): inženýr žádajících sobě svodky [Odpovědět]