Sdružení rodičů a přátel VPT: úvodní manifest

Už si nepamatuju, na jakou dobrůtku jsem to byl v Obžerství. Na podzim jsem tam ochutnal mimo mnoha jiného například Hukvaldy a Qásek, tedy i moravské neochutnané pivovary pěkně stahuji a stahuji. Samozřejmě mi je líto, že si nepamatuji, na jakou dobrotu jsem v Obžerství šel, neboť dříve jsem si pamatoval úplně, ale opravdu úplně všechno. Chemičkám se vyhýbám a narazit na jiné pivo a to i lahvové, natož čepované, byl před třemi lety unikát. To že si dnes nepamatuji, co jsem za poslední měsíc ochutnal, není tedy funkcí zhoršující se paměti těžkého pivofrenika, alebrž fenomenálním nástupem možností – děkuji Vám Klokočníku, Slovanská lípo, Obžerství, Zlý časy, Radnice, Merendo…

Qásek a Hukvaldy v Obžerství

Ach ano, jistě, chcete mi připomenout existenci pivně – statistického serveru beerborec, já vím, chlapci, děkuji. Já si však připomínám též slova mého strýce, po němž mi dali křestní jméno. Můj strýc Rosťa říkával: Nikdy bych nechtěl vidět ten rybník piv, co jsem kdy vypil a tu horu vajglů, co jsem kdy vykouřil! Zajisté, můžeme to považovati za jakési archaické zbytky tzv. bohabojnosti a namítnout, že chlap by měl umět postavit se takovým pravdám pěkně zpříma, ne - li přímo hrdě… já vím. Přesto kdesi ve zbytcích božské jiskřičky v zákrutech mravního zákona ve mne a hvězdného nebe nade mnou cítím ten kárající prstíček a statistiku tohoto typu obcházím s respektem, leč zdáli. Ano, jsem srabík… Ale kouřit jsem zase třeba přestal už dávno… Ale hlavně - nejsem žádným borcem, toliko pivofrenikem :)

Nuže, nepamatuji si, na jakou dobrůtku do Obžerství jsem to šel, ale pamatuji si, jak Pavel zdvihl za pípou obočí a říká: Dej si ještě jedno IPA, za chvíli je tu Honza Kočka, tak alespoň pokecáte, jak je to do Obžerství daleko!

Vy to pijete s citronem? zeptal se pak Honza a já nevěděl, zda se mám stydět, nebo bejt hrdej, ale to bylo úplně jedno. Honza je ještě vyšší než Hanz… Honza Kočka přišel s neuvěřitelně vymazlenou kočičkou, ale i ta byla alespoň o hlavu vyšší než já, takže jsem věnoval milou vzpomínku milované manželce a ani nevyzvídal, zda jde o dceru či asistentku, ale vypadala tak opuštěně, když Honza s Pavlem kdesi za Obžerstvím vykládali sudy…

Orientální Mandarínské zázemí

No, Honza byl velmi přátelský a mimo jiné mne pozval na sraz homebrewerářů (já, kdybych byl šéf pivního Česka, bych jim nechal říkat Českomoravské Várečenstvo, krátce Várečenstvo a vzledem k obsahu alkoholu v pivu, který je zpravidla přibližně dvakrát menší než ve vínu, zasahoval bych se o povolení vařby minimáně 4000 litrů ročně bez těch administrativních problémů a dále bych poukazoval na specifičnost místa piva v české společnosti. Pokud stát bude drobné Várečenstvo spíše dusit a držet u úst, o tuto specifičnost piva v české společnosti přijdeme, neboť, žel, nejsou to mamutí chemičky, kdož vlajku českého pivního specifika třímá v burácení doby…) do SPŠPT Podskalská a pak na VPT 2008. To první jsem nestihl.

Atmosféra úvodní seance

Kteréhosi dne však zvonil můj SE K850i tak úpěnlivě, že jsem jej zvedl. Mám od Honzy asi 20 nebo 50 lístků za stopáďo na VPT. My jdeme hned na první seanci, co ty? říká Hanz. Jasně,vychutnává si mě, ví, že jsem sociální typ osobnosti a neřekne prostě - pojď s náma, kámo, ne! Anebo je geniální a ví, že lepší je jít v jiném termínu…

Protože jsem byl na místě včas, fronty se mně vyhly. Dokonce byl i čas poslat doktora Bohla zpět se psem do útulného bytu na Maltézáku. Doktor sice tvrdil, že jeho vlčák i v pětihvězdičkovém hotelu bude miláčkem žen, ale já byl spolu s vědeckým pracovníkem zásadně proti, pomohl i argument, že na VPT žen nebude…

Směnárnice

Doktor se bez psa (vodpusť mi to, prosím, Axi!) stačil vrátit ještě než jsem získal místní měnu, byl jsem na řadě osmý nebo tak. Mohl jsem tak ležérně půjčovat místní měnu těm, kteří se rozhodli počkat na opadnutí zájmu o směnárnu. To bylo bezva, dlužníci za mnou poctivě chodili a dávali mi ochutnávat ze svých vzorků, sklenic bylo všude dost! Konečně jsem si vyzkoušel prožitek valutového vexláka! Když fronta pominula, vrácené valuty byly jak na zavolanou.

Rozhodl jsem se konečně zjistit, o čem tedy vlastně VPT je! Loni jsem je vynechal, Park oddychu Juldy Fuldy mne odradil, hůře snáším masové akce, za které jsem loni VPT vzhledem k místu konání považoval. Tady to bylo příjemně komorní! Nevyhýbám se pivním akcím menšího rázu pod otevřeným nebem, ale v půli prosince se luxus Orientáního Mandarínu hodil! Takže o čem to tedy je?

Ze skotských piv

Vniknu jako Avar do sálu a jukám na ležérně se válející lahváče v ledové tříšti. Nemám co ztratit, jdu k prvnímu stolu, je tam známá tvář z várečenského stavu, Strašnický pivovar a jdu do toho Skotského piva s etiketou, která se mi nejvíc líbí, je na něm pivo vařící středověký mnich, jmenuje se Blackfriar, The Inveralmond Brewery a vkládám jej do brašny od foťáku. Pak se s doktorem vracíme k pivní tříšti a z dánských piv po drobném hašteření vybíráme Julebryg, doktor chtěl North Bridge Extreme, ale 9,5 procent alkoholu mě na rozjezd odradilo… Prosadil jsem tedy Julebryg, což doktora otrávilo natolik, že šel pro pivní polévku.

Blonďák z DU a bratři várečníci

Vyhledal jsem vědeckého pracovníka, neboť tento fanoušek piva zcestovavší bezmála celý svět mi jistě nejlépe poradí, co vybrat z přehršle bavorských piv. No jistě, co chcete od člověka ulítlého na česká piva, že? Měl jsem za posledních 20 let z cizích jen slovenské, nějaký ten Topvar, Martinský zdroj, Šariš i Smädný mních, Corgoň či Steiger, pár polskejch a Benelux bez luxu… a pak loni chorvatská – Karlovačko mi nechutnalo, Zlatorog – no ani nevim, co o něm říci a tak jsem přežíval na Ožujsku. A teď? V Čechách chybí jen Sezemice (Várečenstvo odpustí, prosím!), tak vzhůru za hranice všedních dnů!

Přednáška o pivu

Vědecký pracovník, jak je mi to sympatické, doporučil nejprve na rozjezd slabší nakuřované pšenice, čili když doktor stláskal pivní polévku, kterou jsem nejedl jsa věren heslu o hladu jakožto převlečené žízni, dali jsme Aecht Schenferla Rauchbier Märzen a Special Rauchbier z Bamberského Brauerei Spezial. Na ja, šéne! Ty jo to bylo neskutečný! Povidám: doktore, ty jo já normálně cejtim kravín! Vědecký pracovník to zaslechl a pozvedl šokovaně obočí. Ztlumil jsem teda tlampač! Řikám: Doktore zkus to taky, fakt normáně ve vůni i v chuti cejtim kravín! Víš, já to nemyslim špatně, já strávil valnou část dětství ve dvacetipatrovym paneláku na Jižáku a venkov miluju! Hele, prasečák mi smrdí, ale vůni kravína, sláma, tráva a ty boží hovada, víš, tu já mám moc rád!

Boží hovada v jídle i pivě

Doktor jen kýval hlavou a já u toho podivína nikdy nerozeznám, zda souhlasí ze soucitu nebo to myslí vážně, takže mě chytil nerv. Vyhledal jsem teda ještě bratry várečníky ze Strašnic a jednomu řikám – hele měl jsi tohle? Jak ti to připadalo? A víte co řek? Jako stáj! Prej – sláma a tráva a stáj! No, Ax by asi řek, že kůň a vůl smrdí jinak a myslel by si o nás svý, mně ale odpověď naprosto stačila – nejsem ještě úplně ztracenej!

Dánsko v ledové tříšti

Šel jsem si rychle koupit od každý ještě flaštičku na doma a doktor odešel pro guláš! Ty piva měli navíc stejný lahve, který pamatuju z totáče! Když tady přecházeli na ty nový NRW flašky, pamatuju si, že tvrdili, že se musej přizpůsobit trendu a že celý Německo taky už přelahvovalo! Pěkný kulový! Přikupuji ještě Stöfflu z Memmelsdorfu, keramickej uzávěr a vědecký pracovník tvrdí, že ani tím neprohloupím!

Některá německá piva

Kdosi mi dává ochutnat skotské Ossian supremely golden a Lia Fail distinctively rich a jsem nucen konstatovat, že soudruzi Němci jsou patrně poněkud dál… Zato dánské Bombay Pale Ale mi chutná. Prý je specifikem takových piv dlouhá trvanlivost, aby přežívali někdejší lodní dopravu do kolonií a této trvanlivosti dosahuje se mimo jiné kvalitním prokvašením, jsem tedy již v segmentu silnějších piv.

Nad krásou té dívky jsem oněměl

Doktor odchází nekompromisně pro dánské North Bridge Extreme. Musel jsem uznat, že to je fakt něco! Stálo stejně jako vstupné na akci, ale stálo za to! Doktor pocítil zadostiučinění a šel do mě: Podívej, povidá a ukazuje ke stolku se skotskými pivy. Nad krásou té dívky jsem nejprve oněměl a pak rozkuckal marně v ústech držíc drahej Severní Most Extreme… Řikal jsi, že žen zde nebude! Prohlásil ironicky a pokračoval: Po North Bridge Extreme cítím potřebu se trochu před noční prospat. A odešel směrem na Maltézák. Mě bylo pochopitelně jasný, že jde pro Axe…

North Bridge Extreme
Pan inženýr a jeho Dark Horizon

Odcházím tedy podrobně prostudovat stůl s dánskými pivy (neplést s dámskými pivy!) a zjišťuji, že přibyla norská… Svádím lítý boj, zda dát dabl Ipu s etiketou pro japonský trh či Winter Ale. Dávám Winter Ale, což je dobře, protože zjišťuji, že pan inženýr má tu dvojitou Ipu. Vyměníme si vzorky a pan inženýr se chlubí s Dark Horizon za 240,- vočí… Povidá: Marně jsem jí sháněl v Norsku a nakonec jí koupim na Malý Straně… Vědecký pracovník mi nalévá Dukel Weizenbock a přichází doktor v doprovodu svého psa, jenž se okamžitě stává miláčkem některých přítomných žen. Hm, tak Axe do pětihvězdičkovýho hotelu fakt pustili…

Axe nakonec dovnitř pustili
Co vybrat z norských piv?

Přichází ke mně Hanz a říká mi, že točený český asi nebudou. Voni měli bejt i český? Ty jo! Blahoslavení informacemi chudí, neboť jejich je VPT! Nečekej, Rostiku, nadále ničeho dobrého v pivním světě, vždyť mj. v těchto dnech zavírají Horu Kutnou, neb jen takto budeš vždy nadšen a nezklamán! Tak si jdu Hanze vyfotit, jak přednáší uhrovitým mladíkům, na něž si většina stěžovala, a golemovi panu Kočkovi (oh, ty má milená magická Praho!) jak to vlastně je s výčepy…

Hanz přednáší mladíkům

Hlásím se do SRPVPT (viz nadpis) a děkuji všem včetně uhrovitých mládenců, mě nedostanou, já napřesrok na VPT půjdu a pokud tam nepotkám Kejnu, tak si ho vymyslím, což on jistě nedopustí, neřikej že ne, chlapíku, a přijď to zkontrolovat, prosim tě!

Pod záminkou focení se Kejna vilně sápe k servírce

Konečně je mi také představen Luděk, jsem tak opit nadšením z akce, že mu zapomenu poděkovat za vzornou zpravodajskou činnost na PI a za to, že díky němu jsem ochutnal Podskalskou kozu. Kdosi další se ke mně hlásí a tvrdí mi, že mě zná z internetu, že jsem Emu. Nejstarší syn mi pak doma vysvětlil, že Emu je v pohodě, horší by bylo, kdyby mě označil za Emo… Za co mě označíte vy?

---

[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 8719x] [28. prosinec 2008]
[Pivní slavnosti] [comments: 5] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře