Pivní slavnosti ve Zbirohu

V sobotu 21. června se ve městě Zbiroh uskutečnil první ročník Pivních slavností. Zbiroh leží v okrese Rokycany a až do roku 1900 zde fungoval Zámecký pivovar knížete Colloredo-Mansfelda, který, jak název napovídá, ležel na místním zámku, za komunistického režimu zde pak byly kasárna. Nyní již ale k festivalu samotnému.

Na letáku byla slibována účast pěti pivovarů a dalších čtyř gigantů. Bohužel stánek třeboňského pivovaru zde nebyl, stejně tak se nezůčastnil Staropramen, což si myslím není na škodu. V těchto lokalitách je to po géčku hned druhý nejčastější zástupce točeného piva.

Areál slavností­

Na oslavy jsem se chystal neprodleně po domácím obědě (mám to do Zbiroha asi 10 km) a spoluúčast mi slíbili další tři kamarádi, plus přítelkyně, která zajišťovala hladký odvoz domů. Bohužel jeden z kamarádů volá, že nestíhá, takže vyrážíme až v půl druhé, na místo pak dorážíme za 15 minut. Po zaparkování na náměstí se již celý žíznivý hrnu do areálu slavností, který se nachází na plácku náměstí přilehlém. Jako první pivo za vstupem je nám nabízen Gambrinus, který přecházím a ihned okukuji, co kde mají. Bernard nabízí světlý a polotmavý ležák, Bakalář má výčepní, světlý i tmavý ležák, Budvar čepuje Pardála a ležák, Malý Rohozec má na čepu polotmavou 11°, světlé výčepní a světlý ležák a Svijany nabízejí kvasnicovou dvanáctku, světlý ležák a světlé a tmavé speciální pivo třináctku.

U stánku Svijan byla nejdelší­ fronta

Konzumaci jsem započal u Rohozce, kde byla nejmenší fronta a nechal sobě natočit polotmavou jedenáctku Skalák. Dobrý byl. Poté jsem se postavil na Svijany. Zde byla fronta ze všech stánků po celou dobu mé návštěvy nejdelší a nutno říci, že právem. Nechal jsem si načepovat kvasnicovou dvanáctku a ta u mě ten den zvítězila. Opravdu vynikající pivo, jenom škoda, že ho pivovar nestáčí i do lahví. Následovala ochutnávka světlého ležáku z Rakovníka, kterou si sem tam koupím domů, zde mě ale nikterak neuchvátila, kupodivu to ale bylo první pivo, které došlo.

Všude bylo plno, našli jsme si tedy mí­sto bokem

Následoval košt humpoleckého polotmavého ležáku. Ten byl dobrý, po kvasničáku ze Svijan bych řekl ten den nejlepší. Ještě jsem se rozhodl koupit si domů na potom jejich polotmavé nealko pivo Jantar, které j dosud neměl tu čest ochutnat, bohužel poslední lahev si zakoupil pán přede mnou. Nakonec si dávám ještě opět Skaláka, tentokrát světlou 11°, kterou zdejší pobyt zakončuji.

Vítězný tým v stavění bas do výšky na čas

Počasí bylo vynikající, možná až moc, přece jenom sluníčko a konzumace piva není ta nejlepší kombinace. Sortiment nabízených piv též celkem ucházející, škoda jen té Třeboně. Doprovodný program také nějaký byl, ten sem ale sledoval pouze zběžně, takže vím, že nám chvíli hrálo country, po chvíli dechovka a při mém odjezdu reprodukovaná hudba určená především dětem. I nějaké soutěže proběhly, já byl svědkem stavění bas na čas do výšky, kde hlavní cenou byl pohár a karton Budvaru.

Cena všech točených piv za půllitr byla 20,- kromě Bernarda, ten nasadil cenu 25,-, vstup zdarma, takže finančně to bylo, oproti jiným a větším akcím, celkem ucházející.

Spousta mí­st k sezení­, chtělo by to ale ví­c stolů

Závěrem bych tuto akci pochválil, organizačně byla zajištěna obstojně, na místě byly veřejné toalety, které zde fungují i normálně a kde bylo možno sobě opláchnouti sklo. Bylo možno zakoupit si klobásu, langoše či točenou zmrzlinu, pouze nealko pití zde bylo trochu podceněno, a to nejen kvůli řidičům, ale i proto, že část programu včetně několika soutěží byla určena i dětem. Trochu mě mrzí, že pivovary neměly s sebou k prodeji své lahváče (kromě Bernarda, který záhy došel), rád bych si domů odvezl nějaký ten suvenýr a možná bych na příštím ročníku přidal více posezení se stoly na úkor židlí seřazených a určených k pozorování podia.

Doufám, že i městu se tento první ročník líbil a rozhodne se příští rok uspořádat další pokračování, klidně i s větší účastí malých pivovarů. Lidí bylo dost a o piva byl zájem.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře