Tábor 23

Než jsem odjel na již 23. ročník Reprezentačních slavností piva do Tábora, řešil jsem dilema z čeho tentokráte koštovat. I když v poslední době dávám přednost půllitrům, mám dnes spíše ochutnávací náladu a tak vítězí třetinky - beru tedy sklo od Purkmistra, do kterého si postupně nechávám načepovat jedenáct piv, což není mnoho...

Do Tábora přijíždíme před šestnáctou hodinou. Poličským pivovarníkům vracím zálohované obaly, které mi zůstali na Prodejně , za což jim děkuji, protože se do Poličky hned tak nedostanu. Ale to už vcházíme do hotelu Palcát, kde se tvoří fronta na lístky. Chci si vybavit ubytování, protože vstupenky bych měl mít rezervovány, ale "vyhazovači" jsou proti. Tudíž musím zbytečně vystát frontu :(

Lidí ještě moc není

Ubytováváme se a už sjíždíme výtahem do hlavního sálu, který je dnes centrem všeho dění. Předem napíšu, že všechna piva byla dobře pitelná, leč v poslední době si na takových hromadných akcích pivo nejsem schopen vychutnat, chutě mi splývají. Prostě poznat pivo lze jen při celovečerním popíjení... Snažil jsem se ochutnat především piva, která nemám možnost běžně pít - zejména v nefiltrovaném provedení. Z těch, průmyslových to byly poličský Záviš 12 nefiltr., třeboňský Regent 12 nefiltr., Chotěboř 12 nefiltr., Vyškov 12 nefiltr. a 14 nefiltr.

Vyškov a Holba

Zejména Vyškov byl v obém provedení výborně pitelný. Je dobře, že Vyškovské pivo pod novým majitelem (pronajímatelem) vstalo hrobníkovi z lopaty, a jeho účast v Táboře byla již druhým rokem oživením. Na stánku jste krom piva čepovaného našli i lahvové včetně Chomutovského polotmavého ležáku a speciálů. Z průmyslových ještě ochutnávám čokoládového Opata 13 prostě proto, že na něj zrovna mám chuť. Neokusil jsem Ferdinanda, Rebela, Nymburk či Novou Paku, snad jindy nebo jinde.

Sál se zaplňuje

Blízko Tábora se nachází Chotoviny, kde vznikl jeden z posledních minipivovarských počinů u nás. Nabízela se tedy hypotéza, že bychom se tam mohli podívat před slavnostmi. Kontaktuji proto pivovárek, ale je mi sděleno, že Chotoviny jsou v Palcátu a v pivovaru nikdo nebude. Dobrá, alespoň se nebudeme zdržovat. Bohužel chotovinský pivovárek zde nemá vlastní stánek, ale čepuje ho benešovská Melodie. Dávám novou dvanáctku a zdá se mi dosti lehká. Asi by se u ní vydrželo celý večer, ale rozhodně to zatím není žádný šlágr.

Chotoviny

Zklamáním pro mne byla dalešická jedenáctka a i Májový ležák nebyl dle kolegově slov nic moc. Z Brna znám Dalešice v jiné kondici, obzvláště v nefiltrovaném provedení. Škoda. Z minipivovarů dále ochutnávám dražíčského Lipana 12 (jenž se mi zdá na Lipana málo hořký :)), třebíčského Urbana 12 (jehož chuť už si moc nepamatuju :() a harrachovského Františka, který teče z píp restaurací hotelu Palcát (že by nějaký frončaft - stále asi na čepu nebude nebo se mýlím?). Ale pohled na pípu je fascinující...

Heineken nebo František?

A to je vše. Tedy vše, co jsem ochutnal. Chtěl jsem ještě koštnout alespoň zvíkovskou Labuť (když už je teď rozjednaný offline rozhovor s panem Voldřichem), nicméně osud tomu nechtěl.

Docela mne mrzí cenová politika stánkařů. V naprosté většině byl rozdíl mezi velkým a malým pivem jen pět korun, např. 0,5l za 25,- a 0,3l za 20,- Kč. Nechápu to. Proč nestojí velké pivo 30 nebo malé 15, aby to mělo nějaký řád, nějaký rozumný poměr? Samozřejmě, že si každý může stanovit cenu jakou uzná za vhodné, ale že by všichni přišli sami s tímto nepoměrem? Mně to přijde nefér...

Sál už praská ve švech

Když už jsme u těch cen, pak mne překvapuje zejména cenová politika nepivovarských. Ať už zmiňovaná Melodie nebo SPP, kde prodávali normální Únětické pivo půllitr okolo 40 Kč, což se mi zdá opravdu hodně. Nevím jaké jsou podmínky účasti na slavnostech, kolik se platí za stánek či značku, kolik naopak pořadatel platí hotelu za pronájem, ale ceny by se neměly nesmyslně šroubovat nahoru. Ale nakonec, pokud se i předražené pivo prodá...

Tohle pivo prostě muselo chutnat

Akce je to samozřejmě povedená, ale prakticky stále stejná. Pivovary stojí rok co rok skoro na stejném místě. Obří stánek Heinekenu je zase beznadějně prázdný. Pořád se na sále kouří. Otevřeno je furt až odpoledne, takže to bez přespání nejde. Trošičku mne to začíná nudit. Ale to je asi jen můj problém, protože je každoročně plně vyprodáno a na leckteré nešťastníky se ani nedostane.

Dle mého názoru by to chtělo něčím oživit. Co z toho udělat tak trošku takový pivní velerh, kde by se pivo nejen pilo, ale vystavovaly by tam i firmy, jež vyrábí např. propagační předměty, sudy, chlazení, lahve, polepy aut, technologické celky (mini)pivovarů, výčepy, kelímky a ostatní předměty potřebné pro pivovarství a hostinskou činnost. Existuje snad u nás nějaká taková pivní výstava?

Co za rok?

Nevím, ale budu se muset zamyslet nad další mojí účastí v Táboře. Možná nebude od věci nějaký ten ročník vynechat. I když to samozřejmě nebude lehké, protože v zimě je jen Tábor...

Táborská degustační soutěž je nejen o pivu ale i o minerálních vodách. Ty však prakticky ochutnat nelze. Jednou z mála vyjímek byla ukrajinská minerálka Soluky, která se na český trh teprve chystá. Slečna, s kterou se dáváme do řeči (protože potřebujeme prázdnou PETku), nám prozradila, že jeden druh je výborný na kocovinu.

Minerálka Soluky

Zatím nemohu posoudit, protože dneska to na bolehlav nevypadá :) Dvě láhve jsme dostali na košt, takže ji určitě, až bude patřičná příležitost, vyzkouším...

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 7897x] [17. únor 2013]
[Pivní slavnosti] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře