Jaroslav Lebeda odpovídá...

V dnešním Offline rozhovoru na Vaše dotazy odpovídal sládek benešovského pivovaru Ferdinand pan Jaroslav Lebeda.

---

Marek Kamlar, pivní turista, sběratel pivních suvenýrů a člen KSPS Praha

Ahoj, když jsem tě loni v červnu u vás v pivovaru zpovídal, odpověděl jsi mi na vše, co mě v souvislosti s Ferdou tehdy zajímalo. Protože jsem však na pár věcí přeci jen zapomněl a některé mi přišly na mysl až teď, využívám tohoto rozhovoru a zeptám se tě ještě na toto:

1) Hned na úvodní stránce vašeho nového webu, který je mimochodem skutečně mnohem lepší než ten předchozí, byť mám ještě drobné výhrady k pravopisu, které ti v případě zájmu sepíšu a pošlu mailem, uvádíš: „V žádném případě nepoužíváme moderní metody výroby piva, zvláště pak CK tanky a ani dodatečně neředíme pivo vodou na požadovanou stupňovitost.“ Když se však podívám do referencí firmy Centec, vidím tam „Pivovar Benešov – rok 2002, HGB včetně karbonizace 230 hl/h“. Můžeš nám k tomu říci něco bližšího? Dokud jste vyráběli Blanického rytíře, u něhož – podobně jako v případě většiny levných marketových piv – nešlo možná ani tak moc o kvalitu jako spíš o cenu, tak byl smysl vašeho HGB celkem zřejmý, ale pokud jej stále vlastníte, tak k čemu jej používáte nyní? Chápu, ředěním piva se nikdo nechce veřejně chlubit, na druhou stranu jsem však toho názoru, že upřímností se dá dosáhnout mnohem většího uznání než nějakým mlžením či přímo zatajováním. A že by to mohlo vést k poklesu vašeho výstavu? Tak toho bych se rozhodně nebál, protože jak tak sleduji českou pivovarskou scénu, tak lidé nepřestanou pít nějaké pivo jenom proto, že budou mít informaci o tom, že je směsí silnějšího piva se sifonem. Kdyby ano, tak už by u nás žádné malé a střední pivovary téměř nebyly, o velkých gigantech ani nemluvě. Pivovarů bez HGB je totiž u nás jako šafránu.

Zařízení HGB jsme skutečně nakupovali v roce 2002 z důvodu nárůstu výroby levných řetězcových piv (Blanický rytíř, Rytíř, Golden beer), u kterých se z 10% ředilo na 8,2%. S nástupem nových vlastníků v roce 2007 se tato piva přestala vyrábět s důvodu nerentabilnosti obchodu. Touto chvílí se zařízení HGB stalo víceméně zbytečné. V současné době nám slouží k provoznímu měření stupňovitosti finálního piva. Můžeme tak lépe dosáhnout vyrovnanosti produktu, přičemž hodnota přidávané vody se pohybuje okolo 2%.

2) Koncem roku 2008 vystřídal na postu hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla David Rath. I když mám poměrně velké výhrady k oběma těmto pánům či lépe řečeno kariéristům, nelze si nevšimnout toho, že pan Rath dělá pro propagaci středočeských pivovárků mnohem víc než jeho předchůdce. Loni v lednu např. propagoval vaše pivo na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour, nyní zase zaštiťuje „Středočeské pivní slavnosti“ ve Velké Dobré u Kladna, jejichž hlavní myšlenkou má být zviditelnění a propagace jednotlivých pivovarů ve Středočeském kraji s cílem podpořit malé a střední podnikání a zároveň pomoc rozvoji cestovního ruchu. Nebudu-li příliš přemýšlet nad tím, proč na oněch slavnostech mají být i giganty typu Krušovic a Velkých Popovic a proč se to koná pár týdnů před volbami, vidím v tom velké plus pro podporu středočeského pivovarnictví a tedy i vašeho pivovaru. V souvislosti s tím bych se rád zeptal, zda ve spolupráci s krajem letos plánujete ještě nějaké další akce a pokud ano, tak zda o nich budete informovat také na vašem webu. Např. výše uvedené slavnosti ve vašem „Seznamu akcí“ z nějakého důvodu chybí, což je myslím škoda.

S Krajským úřadem se nám podařilo koncem loňského roku navázat intenzivnější spolupráci v rozvoji cestovního ruchu a propagace našeho pivovaru. Konkrétně je v jednání vybudování nové prohlídkové trasy, jejíž součástí bude pivovarské muzeum. Lidé z kraje jsou tomuto projektu velice nakloněni a podporují tento náš záměr.

3) Když už jsme u těch pivních slavností, zeptám se tě také na ty vaše, pivovarské. Co před plánováním jejich termínu nejdříve zabrouzdat kalendáriem na Pivním.infu a vymyslet to nějak tak, aby to nekolidovalo s jinou pivní akcí? Loni vám to např. vyšlo na týž den jako plzeňskému minipivovaru Purkmistr „Slunce ve skle“, kam vyrazily desítky až stovky zdejších čtenářů a vy jste se tak možná zbytečně ochudili o část potenciálních návštěvníků z Prahy a blízkého okolí, kteří by jinak určitě zajeli raději do blízkého Benešova než do mnohem vzdálenější Plzně. Co to posunout až na 25. září? To ještě bývá poměrně hezky a navíc už bude po Dočesné, Vykulení v Kostelci i Slunci ve skle, takže významné konkurenční akce téměř žádné.

Jak jistě víte, jsme partnerem benešovské rockové kapely KEKS a je logické, že tato skupina nesmí na našich slavnostech chybět. Z toho vyplývá, že termín se musí vykomunikovat tak, aby vyhovoval i jim. Jelikož KEKS má po většinu roku všechny termíny obsazené, těžko se vybírá jiný termín než tento již zavedený.

Teď ale z jiného soudku.

4) Nedávno jsem poprvé zavítal do „Ferdinandy“ v pražské Opletalově ulici a byl jsem velmi mile překvapen. Až na jednu výjimku bylo totiž pivo ve velmi dobré kondici, jídlo doslova luxusní a přemrštěné ceny, jichž jsem se tak nějak podvědomě obával a kvůli nimž jsem se této hospůdce dlouhou dobu vyhýbal, se také nekonaly, takže spokojenost. Jediné, co mi zde však velmi vadilo, bylo naprosto amatérské označení výčepních kohoutů – bíle psanými čísly 11 a 12 zde byly označeny světlá 11ka s 12kou, černě psanými čísly 11 a 13 zase tmavá 11ka, resp. Sedm kulí, no a oranžovým písmenem F limonáda Ferdináda, přičemž v případě onoho F už byla barva zčásti oprýskaná. Nešlo by s tím něco udělat? Co to vyřešit alespoň nějakými samolepkami, z nichž by bylo zákazníkovi hned jasné, cože je dneska vlastně na čepu?

Co se týká interiéru Ferdinandy nejsi jediný, kdo se nad její vybavením pozastavuje. Na druhou stranu musím říci, že tato restaurace není pivovaru, ale soukromé fyzické osoby a je věcí vkusu majitele jak si svůj podnik zařídí. Pro nás je důležité, že se zde již dlouhou dobu točí naše pivo a kvalita čepovaného piva je na dobré úrovni. Co se týká označení kohoutů, již se tom pracuje, ve výrobě jsou nové visačky.

Nakonec k vašemu sortimentu.

5) Mohli byste na webu zveřejnit místa, kde je možno pravidelně ochutnat vaše kvasnicové pivo? Mně osobně poprvé učarovalo předloni v Pivovarském klubu v Praze, tam však bylo pouze jednorázovou záležitostí a od té doby jsem na něj v žádné jiné hospodě – navíc takové, kde by bylo stabilně na čepu – nenarazil. Nedalo by se případně nějak zařídit, aby bylo k mání aspoň ve vašich Ferdinandách? Podle mě by to mohlo být velkým lákadlem, tak proč toho nevyužít?

Kvasnicové pivo jsme ve Ferdinandách zkoušeli, ale jak jistě víš, toto pivo potřebuje daleko větší péči a čistotu výčepního zařízení, než pivo filtrované. Jinými slovy bez spolehlivosti obsluhy se z toho stane problém. Z toho důvodu jsme toto pivo přestali dodávat, přineslo to víc škody než užitku. Co se týká podobných podniků jako je Pivovarský klub tak ty si naše pivo čas od času objednávají, ale o stabilním umístění na čep neuvažují, protože druhy piv neustále obměňují.

6) Až budeš na tyto otázky odpovídat, asi už to nebude nějakým velkým tajemstvím, ale i přesto se zeptám: Mohl bys nám říci něco bližšího o tom vašem novém 15% pivu, o němž se jen tak povrchně zmiňujete na vašem webu? Bude stálou součástí vašeho sortimentu nebo jen sváteční – např. velikonoční či vánoční – záležitostí? Chystáte do budoucna ještě nějakou jinou specialitku?

Odpověď: Naše nová 15%, která pomocí návrhů našich zákazníků dostala jméno d’Este se v současnosti prodává v nefiltrované podobě v PET lahvích v naší pivovarské prodejně. Ve výrobě jsou etikety na lahvové pivo a tak by se tato novinka měla objevit na trhu koncem dubna. Jedná se o světlý speciál s obsahem alkoholu 6,5%, která je jak jinak chmelená žateckým chmelem. Vyznačuje se velkou plností chuti a velice jemnou neulpívající hořkostí. Jestli bude stálou součástí našeho sortimentu, ukáže čas a hlavně zájem našich zákazníků.

Tolik mé dotazy a závěrem snad jen poděkování za to, že jste přestali do piva přidávat chmelový extrakt, díky čemuž mi teď Ferda chutná mnohem víc než kdykoliv předtím.

---

Pomeje – Tom, Benešov

Dobrý den pane Lebeda. Mám pár otázek. Nejdříve chci poděkovat za to ze vaříte výborné kvasnicové pivo. A první dotaz je směrován právě tímto směrem: jak je možné, že v Benešově, kde pivovar leží, si nemůžu Vaše kvasnicové pivo dát v žádné restauraci - sice občas ho mají někde náhodně na čepu, ale to je spíš velká vyjímka? Pro informaci - kousek od Vašeho pivovaru je restaurace U Soudku, kde cca před 3 týdny zkusili točit kvasnicové pivo z konkurenčního pivovaru - výsledek - mají ho stabilně, protože to mělo a má úspěch. Za další - pivovarská restaurace - myslím si, že to je něco, co Vám chybí a když ne restaurace přímo v areálu tak oslovit alespoň jednu restauraci v Benešově, kde skutečně budou k dostání Vaše velmi dobrá piva. Pro informaci: restaurace Melodie v Benešově vedle Lidlu docela často zkouší Vaše piva a je škoda, že je tam nemají stabilně... Toť otázek vše, děkuji za reakci.

Co se týká kvasnicového piva v Benešově je naší velkou nevýhodou, že doposud nemáme naší pivovarskou restauraci, na které intenzivně pracujeme. Všechno je otázka poptávky a také ochoty majitelů restaurací čepovat kvasnicové pivo. Ono to s sebou přináší více práce, hlavně co se týká čistoty vedení na hospodách. Což ne každý je ochoten obětovat. Naší takovou neoficiální vlajkovou lodí je v Benešově Restaurace u Zeleného stromu, kde občas jako doplněk kvasnicové pivo na čepu mají. V Melodii je naše pivo stabilně pouze filtrované, kvasnicové občas host.

---

Richard Chodora, Pivní.info

Zdravím,

Ferdinanda jsem kupovával v plzeňském Carrefouru. Po převzetí těchto obchodů Tescem už není Ferdinand pro mě dostupný. Nechystáte prorazit do jiného celostátního řetězce se svým pivem?

Tak touto cestou určitě jít nechceme. Politika řetězců, kterou jsme si před lety vyzkoušeli na vlastní kůži, nám ani jinou možnost nedává. Prodávat pivo na hranici se nám opravdu nevyplatí. Ani nemáme ambice být po celé republice, chceme se soustředit na náš region.

Když koukám na Vaše webové stránky, nikde v sortimentu nevidím jedenáctku (ležák světlý). Ve Vašem ceníku se však nalézá, ale jen v sudové podobě. Proč není toto pivo dostupné i v lahvové podobě, vždyť jedenáctka v současnosti dobývá republiku... A na druhou stranu, myslíte si, že není dobré prodávat sudové nealkoholické pivo?

Jedenáctku jsme samozřejmě zkoušeli i v lahvích, ale nebyl o ní velký zájem, a nebo se prodávala na úkor dvanáctky, z toho důvodu jsme zůstali jen u sudů.

Kam nejblíže k Plzni dodáváte Vaše pivo, ať již do nějaké hospůdky nebo do nějaké prodejny či velkoobchodu?

Musím Vás zklamat, ale na Plzeňsku se naše pivo sehnat nedá, nejblíže bude asi až v Praze.

Když koukám na složení Vašich limonád Ferdináda, chybí mi zde všudypřítomná „éčka“. Opravdu tam různé konzervanty, sladidla a barviva nejsou, nebo jsou schována za pojmem “ovocný sirup”. Limonády jsou opravdu Vaším produktem, nebo jen distribuujete limonády cizí. Proč je neprodáváte i v lahvích?

Limonády vyrábíme z nakupovaných sirupů, na které dostáváme atesty o jejich složení a nějaká éčka se tam objevují. Na druhou stranu musím říct, že jejich množství je v normě. Limonádu bereme jako doplňkový produkt, o lahvové variantě jsme neuvažovali, znamenalo by to pořídit novou stáčecí linku a další s tím spojené náklady. V době rozmachu nealko nápojů v PET lahvích a jejich cenách na trhu to nevidím jako perspektivní věc.

V sortimentu také máte Kvasnicové pivo. Jedná se opravdu o pivo kvasnicové, nebo spíše o nefiltrované či kroužkované?

Jedná se o pivo nefiltrované z ležáckých tanků.

Ještě spolupracujete s kapelou Keks? Pokud ano, dá se na Vaše pivo narazit na vystoupení této kapely i mimo Benešovsko?

Z kapelou KEKS spolupracujeme a naše spolupráce se stále rozvíjí. Co se týká společných akcí. Naše pivo se čepuje na akcích na území Benešovska.

Jste členy Českého svazu pivovarů a sladoven? Pokud ne, proč? Co říkáte na vystoupení Žateckého pivovaru z tohoto svazu?

Členy svazu nejsme od roku 2008. Jako malý pivovar jsme byli víceméně formálními členy, kdy našim jediným právem a zároveň povinností bylo platit členské příspěvky. Vše ostatní ovládali a ovládají velké pivovary.

---

Jiří Kaňa

1) Pocítili jste po nástupu K-Brewery Trade nějaký větší konkurenční tlak?

Nástupem K-Brewery jsme žádný velký tlak nepocítili. Snaží se vyrábět pivo klasickou cestou za použití kvalitních surovin a o to samé snažíme i my, takže by se měli bát asi jiní.

2) Čím se podle vás vaše pivo liší od produkce ostatních středních pivovarů?

Každé pivo pokud je vyrobeno klasickou metodou a z kvalitních surovin musí být zákonitě na dobré úrovni a vyznačuje se typickou vůní a chutí toho kterého pivovaru. A je už na konzumentovi samotném, který pivovar se mu tak zvaně strefil do chuti. Naše piva se vyznačují plnou chutí, kterou jim dává kvalitní humnový slad z naší sladovny a jemná hořkost, která pochází z kvalitního žateckého chmele. Zrání v ležáckém sklepě po dobu 60 dní zajišťuje našemu pivu velký říz a vysokou pěnivost.

3) Čím chmelíte a jak se díváte na současnou aféru kolem používání tetrahopu?

Chmelíme pouze granulovaným žateckým chmelem Magnum, Premiant, Žatecký poloraný červeňák. Nepoužíváme ani extrakt ani tetrahop.

Aféra s tetrahopem je pro mne konkurenčním bojem velkých pivovarů, do kterého se zapletli i některé menší pivovary. Nejde tady ani tak o to, jestli někdo tetrahop používá nebo ne, spíš jak se navzájem zdiskreditovat před veřejností. Přirovnal bych to k rčení, kdy zloděj křičí chyťte zloděje.

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 10081x] [18. duben 2010]
[Offline rozhovor] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře