Michal Voldřich odpovídá...

V dalším díle Offline rozhovoru se přeneseme na jih Čech, do Zvíkovského podhradí, kde se nachází jeden již osvědčený minipivovárek, tedy žádný nováček ani rychlokvaška. Za Pivovarský dvůr Zvíkov odpovídal jednatel a spoluzakladatel pan Ing. Michal Voldřich, který svoji pivovarskou dráhu započal již v roce 1986 v pivovaru Staropramen, kde v 90. letech dělal vrchního sládka. Má však praxi i z dalších pivovarů a nyní pracuje jako výrobní ředitel Pivovaru Protivín. Minipivovar je především jeho koníčkem. Pivovarský dvůr Zvíkov slaví letos 20 let své existence a daří se mu bez dotací nadále rozšiřovat služby i sortiment nabízeného piva. Otázky se týkají jak Zíkova tak i Protivína.

Kluci z Kostelce

Michale chtěli jsme se touto cestou zeptat, zdali se na Zvíkově stále pořádají kurzy šití bez nití?

Kurzy stále probíhají v rytmu včera, dnes a zítra pod vedením zkušeného instruktora sládka Vládi Ličmana. Už jste je dost dlouho nenavštívili, tak nevím, jak to můžete bez nich dělat. Jste srdečně zváni.

Díky Milan a Tomáš

---

Jan Pechánek

Dobrý den na jih Čech, měl jsem několikrát možnost navštívit tento příjemný pivovárek, bohužel vždy pouze jako řidič. Proto mě zaujalo před dvěma lety vaše nefiltrované nealko. Prozradíte nám technologii, tuším, že by mohlo jít o přerušené hlavní kvašení a následné stočení a uchování při nízké teplotě. Nebojíte se, že se kvasnice znovu rozjedou, například při transportu na výčep a řidič pak už něco nadýchá?

S touto technologií jsem si docela dlouho vyhrál. Už se mě na to ptalo hodně lidí, ale jsem velmi zdrženlivý se s tím pochlubit ze dvou důvodů. První důvod je ten, že při pokusu to zvládnout, to někdo neudělá dokonale a malér je na světě. Druhý důvod je ten, že po dobu 20-ti let, co stojí Pivovarský dvůr Zvíkov, jsem osobně spoustě lidem radil, jak se dělá pivo v malém pivovaru a oni si pak ten pivovar postavili. U některých věcí z mé hlavy jsem se pak na internetu dočetl, že někdo jiný je první, kdo s tímto nápadem přišel. U nealko piva je to právě ten případ.

Prozradím, že se nejedná o speciální kmen kvasnic - ten je právě nebezpečný tím, že Vám nezastaví právě těsně pod zákonnou hranicí 0,5% alkoholu. U našeho nealko se dostáváme na hranici 0,3% alkoholu a vše chce speciální režim i na výčepu. Naše nealko pivo zásadně neprodáváme do nádob s sebou, takže celý proces je stále pod kontrolou.

Díky za odpověď.

---

Pivák

Dobrý den, nejprve bych chtěl říct, že máte můj obdiv, myslím, že jste jeden z těch sládků, kteří svou práci dělají opravdu dobře a Platan se dá zase pít! Jako protivínského rodáka mně zajímá především tedy tento pivovar:

1) Budete letos zase vařit černou čtrnáctku?

Naše tmavá čtrnáctka z Protivína je velmi zajímavé a chutné pivo s výraznou chutí barevných sladů. Vzhledem k nízké oblibě tmavých piv na trhu, jí vaříme vždy pouze jednou do roka. Byla již uvařena v lednu, takže začátkem března se na ní již můžete těšit. Užijte si jí, bude zase až za rok.

2) Neuvažujete o investicích do ekologie, dnes je toto přece hojně podporováno z EU?

V současné době pracujeme na dvou ekologických investicích. Jedná se o systém chlazení, který je v současné době již na hranici své životnosti. Dále budujeme novou plynovou kotelnu. Tato investice je právě pro celý Protivín velmi důležitá. V současné době je naše činnost „vidět“ daleko do kraje a zejména místní o tom vědí své. Náš komín ze staré uhelné kotelny kolem sebe nechává nepřehlédnutelnou stopu. Předpokládám, že v červnu si již všichni oddychneme. Do ekologických investic letos v Protivíně zainvestujeme přes 30 miliónů korun.

Jinak můj názor na dotace je vcelku jasný. Plně souhlasím s dotacemi do veřejného sektoru. Do soukromé sféry jsou pro mě logické pouze dotace do ekologie. Vše ostatní je pouze pokřivování trhu s obrovským potenciálem korupce.

3) Budete vyrábět pivo také PET lahvích?

V současné době o tom v Protivíně neuvažujeme. Když se podíváte v obchodech, tak je naše pivo stále levnější, než pivo v PET láhvích a sklo je přece jenom jiná kultura. Tím nechci říci, že jsem nějak zaujatý proti PET láhvím, ale pivo z nich bych viděl tak maximálně do 2 měsíců od stočení vypít a to je pro řetězce málo. Vývoj obalů a stáčení jde stále dopředu a za několik let tomu může být jinak.

Díky za odpovědi

---

Milovník piva Pepa

Dobrý den,

Moc mi chutná nealko pivo Lobkowicz, řekl bych, že je asi nejlepší u nás. Zajímalo by mě, jestli je nějaký rozdíl ve výrobě mezi tímto pivem a nealkem Platan?

Mezi těmito dvěma pivy je výrobně zásadní rozdíl. Jsou to dva zcela rozdílné produkty. Platan Nealko se vyrábí již více než 10 let, dávno před mým příchodem do Protivína, původní technologií stop fermentace. U piva Lobkowicz Premium Nealko se používá speciální kmen pivovarských kvasinek. Tato technologie je také mnohem delší a výroba Lobkowicz Premium Nealko je také podstatně dražší i kvůli speciálním surovinám. Tato dvě nealko piva se od sebe ve všech ohledech zcela liší. Možná se to bude zdát mnoha „pivovarským“ zvláštní, ale tato dvě nealko piva mně dělají velkou radost. Na odborných degustacích se vždy umisťují na předních místech. Stejně tomu, k naší radosti, bylo i letos v Táboře. Obě piva byla ve finále a přivezli jsme si i ocenění. Nejenže se našim nealko pivům na trhu daří velmi dobře, ale udělat „dobré“ nealko pivo, je těžší než udělat dobrý klasický ležák. Každý porovnává nealko s klasickým pivem, to je ale samozřejmě neporovnatelné.

Díky a hodně zdaru!

---

Marek Kamlar, Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha

Ahoj, na předloňském Pohádkovém pivu jsme spolu byli v jedné z degustačních komisí a nabídl jsi mi tykání, tak si dovolím tykat i nyní.

Ke zvíkovskému pivu jsem se poprvé dostal před necelými 15 lety, kdy jsem společně s dalšími účastníky letního sportovního kurzu pro studenty VŠCHT v nedalekém Červeném Újezdci u vás absolvoval prohlídku s ochutnávkou z mázu. Co jsme tehdy pili, si už nevybavím a z fotek to taky nepoznám, ale vzpomínám si, že už tehdy mi vaše pivo moc chutnalo, a to trvá dodnes. Ne že byste neměli slabá místa typu nealkoholické pivo, které možná ani není vaše, ale z Protivína, či Červený Rarášek, který připomíná spíše "syntetickou" limonádu než něco, v čem by měl být extrakt ze skutečných malin, ale jinak nutno chválit. Opravdu. Jak ležáky, tak třeba pale ale či stout, které u nás hodně sládků zkouší, ale vůbec jim to nejde. Takže ještě jednou klobouk dolů a hlavně nepolevit. Tolik krátce k vašemu pivu a nyní již k samotným dotazům.

Zde bych chtěl reagovat na nealko pivo. Jak jsem již napsal výše, nealko nejde porovnávat s klasickým pivem. Tak obrovský zájem o zvíkovské točené nealko mě velmi překvapil. Mohu tě ubezpečit, že nemá s technologií nebo surovinami vůbec nic společného s nealkem z Protivína. Kdyby Ti však točené zvíkovské nechutnalo, tak v naší lednici určitě vždy nabízíme nějaké lahvové z Protivína. Lepší už nabídnout neumím :).

Co se týče ochucených piv, tak je těžké splnit chutě ve všech ohledech každému. Ochucená piva si žádal trh, je to módní záležitost, která je nyní střídána míchanými pivy (beermix nebo radler). Počátkem 90. let jsem se seznamoval s pivními kulturami v Evropě (Německo, Belgie, Anglie). Jen opravdu málokdo mě chápal, že mně tato piva také chutnají. V roce 1993-94 jsme proto začali na Zvíkově dělat jako první po cca 120 letech v českých zemích svrchně kvašená piva. Dnes už je to samozřejmostí. Chce-li mít člověk svůj život chuťově bohatý, nesmí se na chutě, které nikdy necítil, koukat jako na něco nedobrého. Pivo není jen ležák a nápoj z piva nemusíme nazývat pivem.

1) V knížce vydané k 15. výročí založení zvíkovského minipivovaru se mj. píše: "Téhož roku (1992) byl zaregistrován a je patentově chráněn název pivovaru Pivovarský dvůr, jako první v ČR. Je s podivem, že stejný název používají i pivovary vzniklé později, bez toho, aby Pivovarský dvůr Zvíkov požádaly alespoň o souhlas."

Pominu-li fakt, že termín Pivovarský dvůr (PD) je natolik obecný, že ho úředníci ÚPV neměli vůbec zaregistrovat, výše uvedená slova mi připadají dost neúplná. Soudě dle informací na netu jsou Tomáš Mikulica coby zástupce PD Chýně, Pepa Krýsl coby zástupce PD Plzeň i Jiří Papula coby zástupce PD Dražíč častými účastníky vámi pořádané Jarní ceny českých sládků, kam byste je asi nezvali, kdybyste proti nim něco měli, no a Pivovarský dvůr 1. Žižkovského pivovaru Victor v době sepsání publikace ještě nebyl pivovarem. Mohl bys mi coby spoluautor této publikace tedy naznačit, které z PD jste tím měli na mysli?

V prvé řadě nemohu souhlasit s názorem, že by ÚPV neměl PD vůbec zaregistrovat. Tento názor neslyším poprvé. Z dnešního pohledu to může vypadat, že název je obecný, ale je to stejné, jako s tím Kolumbovým vejcem – také jednoduché, že? Proč by si někdo nemohl zaregistrovat svůj název restaurace? Navíc mnoho a mnoho let před ostatními (kromě Chýně). To není přeci obecně používaný název jako třeba „pivo“ nebo „ležák“, ale název restaurace, pivovaru, uzenářství a pekařství. Příkladem může být třeba „Potrefená husa“, to je také obecný název, který nejde chránit? To, že jiní používají náš název, mě na jednu stranu mrzí, ale koukněme se na to i z druhé strany. V případě, že se tento název stal/stane synonymem kvality, tak je to v pořádku. V případě, že tomu tak nebude a zejména další uživatelé tohoto jména (bez vlastní fantasie), by nebyli zárukou kvality, tak bychom museli konat.

Se svým společníkem se aktivně snažíme mít dobré vztahy se všemi obecně. V případě, že k tomu není skutečná vážná příčina, tak nechceme s někým předvádět nějaký „souboj mravenců“. S výše jmenovanými máme, myslím, velice korektní a nadstandardní vztahy.

2) Když už jsme u těch ochranných známek, tak jedna z vašich piv loni v Táboře soutěžila pod označením Zvíkovský Radler Citrón, přičemž termín Radler má u nás registrován jeden z nadnárodních pivovarských koncernů a moc se mi nechce věřit tomu, že jste jej také žádali o svolení. Nebo se mýlím?

Tento druh, zdůrazňuji „nápoje“, jsme začali dělat již v 90. letech mícháním piva se Spritem pro německé návštěvníky, kteří k nám jezdili právě v 90. letech z bývalé NDR. Heineken to má chráněné, ještě tuším za Krušovic, někdy po roce 2000. Bavil jsem se s lidmi z Heinekenu, zda je to pro ně zásadní problém. Po tomto rozhovoru vím, že tento název můžeme pro to naše pidimnožství používat. Využívat toho budeme v rámci restaurace, kde to používáme 20 let, nyní již několik let vyrábíme tento nápoj z vlastní limonády. V některých pražských restauracích to můžeš najít pod názvem Limale. Mimochodem tento nápoj letos v Táboře opět vyhrál svojí kategorii.

Toto je důkaz toho, že by malé minipivovary neměli zbytečně štvát ty větší a zejména velké. Většinou se přece dá domluvit. Mám tím především na mysli ty hloupé řeči, že my malí to proti těm velkým vaříme poctivě a jsme nositelé tradice. Nebo naprosto bez jakýchkoliv skrupulí používat sudy těch velkých. To by naštvalo každého. Když si přijde někdy hospodský, že chce naplnit „svůj“ sud, aby k vám pak ten váš zase nemusel vracet a vy ho, po umytí!!!, naplníte, tak proti tomu asi nikdo nic neřekne, ale to, co si většina minipivovarů dovoluje je obyčejná sprosťárna. A ještě to onen minipivovar hloupě zdůvodňuje tím, že za sudy přece zaplatil zálohu, tak je to přece v pořádku. Ne. To je sud v majetku někoho jiného! Připadá mi v tomto ohledu, že lidé ztratili soudnost. Dají si to klidně i na web. Nám mini, pidi či mikro by spíše slušelo více znalostí a více pokory, než zbytečná pýcha. O kolika z těch cca 140 minipivovarů se dá říci, že je kvalitních a stabilních ve své kvalitě. Možná tak o 50? A jak dlouho vaří pivo? Tak jaká tradice?!

3) Spousta našich minipivovarů již stáčí svoje pivo také do lahví. Aby ho však mohli nabídnout levněji a současně si ulehčili práci, nestáčejí do skla, ale jen do PET. Jak je tomu u vás? U speciálů, které mají být dárkem, je sklo nezbytností, ale co třeba v případě jedenáctky? I tu stáčíte do skla?

Na Zvíkově stáčíme do skla vše kromě nealko a Limale ( typ piva radler) a do PET lahví potom jen ty druhy, co jdou ve velkém. O mém názoru na PET jsem psal již výše. Bohužel je tento obal zákazníky požadován a také se chceme co nejvíce vyhnout tomu, aby si nosili zákazníci svoje obaly, o kterých nevíte, jak jsou umyté.

4) Ve své sbírce pivních sklenic mám i jednu zvíkovskou, u které v logu hlava labutě nesměřuje doleva, jak bývá zvykem, ale naopak doprava. Jedná se o něčí pochybení, nebo o záměr?

Nejedná se určitě o záměr a ani o tom nevím.

5) Zatímco pivní sklenice se u vás dají koupit za standardní minipivovarské ceny, ceny etiket máte nejvyšší u nás, některé až za 50 Kč, což je oproti pěti či deseti korunám jinde vskutku podstatný rozdíl. Můžeš mi, prosím, vysvětlit, proč jste tak drazí? Neměly by být suvenýry spíše pro reklamu než na výdělek?

Chápu, že se to může zdát drahé, ale vysvětlím, jak jsme se k tomu dostali. Před 20 roky jsme byli asi jediný malý pivovar, co prodával pivo v láhvích. Byly to 1,5l šampaňské láhve. Udělali jsme vždy jen několik stovek láhví za měsíc a v tu chvíli se na nás sesypali sběratelé, kterých je nyní asi přes 10 tisíc – to budeš asi vědět lépe ty. Tehdy i sebemenší částka za etiketu vypadala, že jsme vyděrači, protože ve velkém pivovaru to dostanou zadarmo. Řekli jsme tehdy, že žádné etikety neprodáváme. Když už byl tlak velký, tak jsme koupi umožnili, ale tak, aby to regulovala cena. Strašně to zdržuje. Chování velké části sběratelů také není příliš zdvořilé. V lepším případě přijedou pouze pro tu etiketu. Těch normálních vás moc není – promiň.

6) V minulosti jsi "úřadoval" ve velkopivovaru, dnes spoluřídíš střední pivovar a k tomu máš pro radost ještě mini. Dokázal bys několika větami říci, co ti který z nich dal, příp. vzal? Kdybys měl např. porovnat chuť Staráče v době tvého tamního působení a toho dnešního, jak bys to shrnul? A kdybys měl totéž udělat i v případě Platana řekněme před 10 lety a toho dnešního, dokázal bys to?

V každém případě mě to bavilo a baví všude tak, že tomu věnuji úplně všechno. Je to obrovská radost a často velké uspokojení z výsledků práce. Ve velkém pivovaru to chce vysokou odbornost ve svěřené oblasti. V tom středním to chce navíc vysokou univerzálnost. Nyní se mi strašně moc hodí moje víc než desetiletá práce ve strojírenství. Bez ní bych měl velké starosti. V tom mini mohu udělat a nabídnout to, co si nemohu nikde jinde dovolit. Pracuji s živým materiálem, do kterého se musím vcítit. Každá sklizeň ječmene, či chmele je jiná a musím umět na to reagovat. Čím více jsem toho poznal, tím více zjišťuji, co ještě není prozkoumáno. Vážím si těch, kteří se snaží více vzdělávat a poznat. Je mi líto těch, co tuto potřebu nemají. To je i současná situace v minipivovarech. Někdo si chce udělat restauraci a přemýšlí, čím by byl zajímavý. Místo mořského akvária si dá do interiéru pivovar. V současné době ale není mnoho odborníků, aby se tento velký požadavek uspokojil a je to strašně vidět na kvalitě. Když jsme si pořizovali pivovar my, byla cena za zařízení obrovská, ale na kvalitě zařízení to je vidět dodnes. Nyní je to cenově dostupnější, ale zase chybí odborníci.

Co se týče srovnání, tak toho bych schopen asi byl. Nemyslím si, že by to bylo objektivní. Vzhledem k úctě k práci mých předchůdců nebo následovníků to udělat nechci. Každý měl navíc jiné podmínky jak ekonomické, tak na trhu.

Předem díky za odpovědi.

---

Richard Chodova, Pivní.info

Zdravím na Zvíkov, Váš pivovárek jsem navštívil zatím jen jednou, už tomu bude pár let, a musím říci, že jsem zde byl spokojen – jak s jídlem, tak s pivem. Nicméně trošku mne zaráží Vaše otevírací doba, přeci jen mít na poměrně turisticky navštěvovaném místě otevřeno jen od čtvrtka do neděle (v lednu a únoru až od pátku) se mi zdá škoda. Opravdu se nevyplatí mít otevřeno celý týden?

Máme prostě úděl sezónního podniku. Škoda to je, ale je to ekonomické. Otevíráme také i v dalších dnech, když si to nějaká skupinka domluví předem.

Je možné dostat soudek či lahve Vašeho piva na Plzeňsko? Pokud ano, za jakých podmínek. Pokud ne, povíte nám, jak funguje distribuce Vašich piv přímo na Zvíkovském Podhradí. Když zde nastíníte i cenovou politiku prodeje piva sebou, budu rád.

V případě, že budete chtít dovézt nějaké množství piva do Plzně a bude to ekonomicky schůdné, tak Vám pivo dovezeme stejně, jako to děláme do Prahy. Vzdálenost je stejná. Cenová politika je jednoduchá, musí se to vyplatit oběma stranám. Skleněné láhve a PET láhve prodáváme na výčepu, stejně jako sudy a jiná dárková balení. V případě, že chce být někdo, třeba i jednorázově, distributorem je dohoda možná. Jeho prodejní cena však nesmí být nižší, než naše cena, za kterou to prodáváme my přímo.

Na webu píšete, že vaříte „svěží zázvorovou jedenáctku a třináctku, která je svrchně kvašeným pivem s lahodnou, až ovocnou chutí. Ke svojí rozvernosti má i správné jméno – Zvíkovský Rarášek“. V popisu jednotlivých piv pak již u Raráška vzpomínáte jen, že se jedná o pšeničné pivo. Jak je to tedy s tím zázvorem?

Ano, máte pravdu. V době, kdy byla módní ochucená piva, jsme dělali malinové pivo ochucené a pšeničné, jako kořeněné, což jsou dva rozdílné pojmy. Tímto jsme upozorňovali na dvě skupiny piv a snažili jsme se předem upozornit zákazníka, že nemůže očekávat chuť podobnou ležáku u pšeničného piva. S osvětou o jiných druzích piv máme dvacetiletou zkušenost. Když jsme začali se speciály jako malinové nebo 26% pivo, tak jsme je prodávali pouze v láhvích a později jsme instalovali první prototyp „ledové pípy“ u nás. Z ní jsme pak čepovali tyto speciály. Navíc, na začátku každý kdo chtěl toto pivo, si pro tento speciál musel přijít na výčep a tím pádem dostal i vysvětlení. Koření, tím pádem i zázvor (prozrazuji pouze zázvor) používáme i nadále, ale už nijak intenzivně ho nepropagujeme.

Dále píšete „museli jsme investovat do celé naší výčepní technologie, která je výjimečná svojí možností poskytnout každému pivu speciální podmínky, které potřebuje každý typ našeho piva.“ Můžete nám přiblížit rozdíly v čepování jednotlivých piv a jak je Vaše výčepní stolice upravena, aby vše splňovalo Vaše nároky?

To je krásná otázka, kde se můžeme konečně pochlubit. Na začátku 90. let nebyly v ČR dostupné uspokojivé výčepní technologie. Již tenkrát jsme svazovali pivní vedení s doprovodnými hadičkami s ledovou vodou, na kterou jsme měli samostatný chladící agregát a celé jsme to dávali do Novoduru a vypěňovali pěnou. Pytony ještě u nás běžně nebyly. Měli jsme i z Německa dovezené průtokoměry. Chtěli jsme mít výčepní technologii z tanků na nejlepší úrovni. Velké pivovary s moderním čepováním piva z vaků (tanků) začaly mnohem později.

Nyní máme pivo z chlazených tanků vedené, přes dnes už běžné průtokoměry, do dochlazovací, či spíše homogenizační techniky, která je zavěšená pod stropem ve sklepě, odtud jde až do dochlazované pípy, kterou nazýváme „saxofon“. Zkrátili jsme tím zádrž piva v potrubí na polovinu. Důležitá je ale technologie speciálních piv. Tato piva máme v malých obalech (10 – 15 litrů) přímo v pultu pod výčepem a skladované při výčepní teplotě. Piva již nejsou dochlazována průtokově a délka potrubí je pouze v několika desítkách centimetrů. To pivní vedení je v prostoru chlazených sudů a jeho zádrž není nikdy větší než 0,1 l. Každý sud může být tlačen jiným tlakem a jiným médiem. V létě vydrží sud naražený jen několik hodin a vždy je tedy na kohoutu čerstvé pivo, nikoliv trubkový ležák. V současné době se jedná o pivo ALE, Stout, Nealko a 26% Královskou Zlatou Labuť. Každé pivo je jinak nasycené a potřebuje i svůj režim. Je to samozřejmě náročné na logistiku výčepu a přípravu správného objemu dopředu vytemperovaného piva. Dalo to hodně přemýšlení a vyšlo to. Máme z toho velkou radost.

Poslední otázky zacílím na Platana. Dříve jsem na protivínské pivo nedal dopustit, dnes už tomu tak bohužel není. Čím byste mne přesvědčil, abych si na páteční posezení koupil sud piva z Protivína?

To je mi líto. Otázka je, co si má člověk představit pod pojmem dříve, ale i dnes. Pokud vím, tak „Platan“ prošel od revoluce několika špatnými obdobími. Neměl určitě v historii na růžích ustláno. Nevím, kolik jiných pivovarů prošlo od revoluce tolika majiteli a v nich ještě tolika změnami organizace a vedení. To se nemůže nepodepsat na reputaci, i kdyby bylo pivo sebelepší. Pivovar byl hodně „vybydlený“. Zejména koncem 90. let utrpěl hodně nekvalitní logistikou a to si zákazníci dlouho pamatují. I skalní příznivci našeho piva si toto stále pamatují a nyní také říkají, že je pivo stabilní a velmi kvalitní. Můžete mít na to třeba názor subjektivně jiný, ale doufám, že mám pravdu já. Snažíme se pro to udělat maximum. Vaříme piva se středně plnou chutí a středně chmelená (Platan, Schwarzenberg), piva s velmi plnou chutí a hodně chmelená (Lobkowicz), hodně chmelená s vysokým obsahem alkoholu (Prácheňská Perla) a piva polotmavá (Protivínský Granát) a tmavá (Merlin – letos opět velmi úspěšný v Táboře) s výraznou chutí barevných sladů. Neznám Vaše chutě, ale nelze si nevybrat. V případě, že „dříve“ bylo za minulého režimu, kdy bylo protivínské jedno z nejlepších z republiky a dnes myslíte před několika lety, tak máte asi pravdu. Zkuste to třeba v létě ochutnat ještě jednou, třeba budete překvapen.

Vidím, že k tomuto bodu může být diskuze, kde jeden bude říkat kladně a druhý zase hanit. To je ale ta krása v možnosti názoru a hlavně, že naše piva mají charakter a nejsou to evropské neutrály. Díky distribuci Pivovarů Lobkowicz můžete naše piva ochutnat po celé republice. Objednejte si ho a vyzkoušejte, třeba je to právě ta chuť, na kterou čekáte.

Prodává se ještě Platan 12? Pokud jen v sudovém provedení, pak se ptám proč ne i v lahvích?

Platan 12% se prodává v sudech zejména v našem regionu a má čím dál větší oblibu. U lahví je to složitější. Největší prodej láhví jde nyní přes řetězce. Udržovat velké množství zalistovaných položek je ekonomicky náročné. Naše prémiová dvanáctka je Lobkowicz, ta má v láhvi jasnou prioritu.

Jaký je rozdíl mezi jedenáctkami Platan a Schwarzenberg? A opět, proč ležákový Schwarzenberg nekoupíme v lahvi?

Podoba těchto piv je ve stupňovitosti, Platan i Schwarzenberg jsou jedenáctky. Liší se však částečně ve vstupních surovinách, a tím pádem také svými senzorickými vlastnostmi. Chuťově je Schwarzenberg plnější a vlivem použití jiných vstupních surovin má i jiný chuťový dozvuk. Rozdíl můžeme rozeznat i v barvě, Schwarzenberg je trošku tmavší než Platan. Se stáčením piva do láhví je to stejné jako u předchozího dotazu. V tomto duelu dostal z historického důvodu přednost Platan.

Děkuji za položené otázky.

Díky za odpovědi

---

[Pivní.info] [Zobrazeno 10343x] [24. únor 2013]
[Offline rozhovor] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře