Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Vyškov


Pivovary Braumeister

Vyškovské pivo možná poputuje za hranice. V podniku došlo k několika změnám. Ty podle všeho nepomohly. Ani půl roku poté, co Pivovar Vyškov vyměnil vedení, nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. Podnik hledá východisko z potíží, protože už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. Krize vyvrcholila, když v létě odvolalo představenstvo ředitele Jiřího Piňose.

Tehdy muselo vyvracet fámy o svém zániku. Jaké plány má jeho vedení, aby podnik lépe prosperoval, o tom hovoří současný ředitel instituce Zdeněk Řehák.

Co se v pivovaru změnilo od doby, kdy jste se ujal funkce ředitele?

Zatím se podřizujeme trhu. Ten v současnosti není k vyškovskému pivovaru zrovna přívětivý.

Jak se to projevuje?

V poslední době jsme ztratili stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokážeme konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. Hledáme proto cesty k prodeji mimo Vyškov. Možnosti vidím také ve vývozu do zahraničí, například do Itálie, Maďarska nebo Slovenska.

To znamená, že budete muset zvýšit výrobu.

Do budoucna ano. Nejdřív však musíme ušetřit peníze. V současné době vytváříme obchodní plán pro rok 2008. Přestože jsme původně chtěli zvednout vystav piva na sedmdesát tisíc hektolitrů, teď bych rád udržel stav jako letos. Tedy sedmačtyřicet až padesát tisíc hektolitrů.

Máte už nějaké plány, jak ušetřit?

Pravděpodobně provedeme další organizační opatření, díky kterému bychom ušetřili na nákladech. Přehodnotíme investice. Už jsem podnikl první kroky.

Prozradíte jaké?

V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti.

Myslíte si, že se vám je podaří prodat?

O objekty, které jsou ve zdevastovaném stavu, už projevili zájem první kupci. Ale představenstvo trvá na tom, že majetek prodá jako celek. Musím přiznat, že je pro nás přítěží starat se o ně. Ale respektujeme přání představenstva.

Naznačil jste, že jste provedl nějaké personální změny. Chystají se ještě nějaké?

Dočasně jsem zaplnil ředitelskou židli. Už začátkem prosince jmenuje představenstvo stálého ředitele. (Vyškovský deník)


Pivovar hledá východisko z potíží

[čtvrtek, 20. září 2007]

V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat.

„Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce. Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky.

„Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začaly mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel.

Sládek Dušan Táborský zase sází na návrat ke klasickému způsobu vaření. Pivovar ztratil stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokáže konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů.

„Hledáme způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ dodal Řehák.

Jenže získat zpátky, co už jednou ztratili, nebude snadné. Alespoň ve Vyškově ne. Starobrno točí třeba v restauraci U Piráta. Věrný této značce zůstává také František Blumenstein z Chalupy U městské brány. „Točil jsem ho kdysi v Brně a teď už dvanáct let ve Vyškově. Vyškováci u mě určitě neuspějí už proto, že teď mám se Starobrnem smlouvu do roku 2010,“ uvedl.

Ředitel pivovaru ale situaci tak černě nevidí. „Pivovar rozhodně nekončí, bude vyrábět i nadále. Věříme, že se podaří zvednout i výstav, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufá Řehák. (Vyškovský deník)


Pivovar hledá východisko z potíží

[čtvrtek, 20. září 2007]

Vyškovský pivovar chce vrátit své pivo do okresního města. Soukromým pivovarům ale může konkurovat jen těžko. V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat. „Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce.

Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. „Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začalo mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel. Sládek zase vidí možnosti v návratu ke klasickému způsobu vaření. „Žádné průmyslové výrobky,“ tvrdí sládek Dušan Táborský. (Vyškovský deník)


Pivovar otevře brány

[čtvrtek, 20. září 2007]

Na svátek svatého Václava připravuje vyškovský pivovar den otevřených dveří. Vyškovany dodnes mrzí, že nové vedení pivovaru letos přerušilo dlouholetou tradici kulturního programu u příležitosti vyškovské poutě.

„Že jsme se na srpnových oslavách nepodíleli, chápeme jako rest vůči lidem. Věnovali jsme hodně času průzkumu, na kolik peněz by nás program přišel. Ztráta půl milionu korun by pro nás byla příliš velká. Na revanš připravíme aspoň den otevřených dveří na svatého Václava,“ informoval ředitel pivovaru Zdeněk Řehák. (Vyškovský deník)


Pivovar má vysoké ztráty

[čtvrtek, 20. září 2007]

Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo ve čtvrtek představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru.

Jak zastavit pokles prodeje? To je otázka, která už delší dobu nedává spát managementu vyškovského pivovaru. Ten nevylučuje ani prodej podniku, který ztrácí zákazníky. A to dokonce i na Vyškovsku. Z někdejších pěti tisíc odběratelů je dnes v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set.

„V současné době je silný přetlak soukromých pivovarů. Mají agresivní prodejní politiku. Umějí v byznysu chodit lépe než státní podnik,“ připustil ředitel vyškovského pivovaru Zdeněk Řehák.

Podnik je sice akciovou společností, ale sto procent akcií vlastní ministerstvo zemědělství. „Černého Petra má tedy v ruce ministerstvo, jen na něm je, zda podnik prodá,“ dodal ředitel.

Ačkoli vedení pivovaru tvrdí, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, zároveň jedním dechem naznačuje, že bez prodeje celého podniku to nepůjde.

„Je pravda, že třeba národní podnik Budvar funguje, ale to je jiná situace. Z pohledu malého pivovaru jsou způsoby prodeje, které používají privátní firmy, mimo naše možnosti,“ dodal ekonomický vedoucí pivovaru Vladimír Slavík.

Kladné výsledky vykazoval podnik ještě do roku 2004. Pak přišly ztráty. Vloni propad dokonce dosáhl pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny. Podle Řeháka prý proběhl za velice nevýhodných podmínek.

Bývalý ředitel Jiří Piňos, odvolaný v květnu, ale tvrdí opak. „Deficit vytvořily prodeje jednotlivých provozů mimo region Vyškov, jako například sodovkárna Tečovice nebo sladovna Záhlinice. U nich byla vysoká zůstatková hodnota ale reálná prodejní cena dosahovala minimálních hodnot. Nebyly to ztráty dané provozem pivovaru. Jestli chce někdo poukazovat na špatné hospodaření, tak jen můžu říct, že jsem odcházel z funkce, kdy měl pivovar na účtech jednotlivých finančních ústavů přes čtyřicet milionů korun,“ hájí se Piňos. (Vyškovský deník)


Ve Vyškově se mluví o krizi pivovaru

[čtvrtek, 20. září 2007]

Ředitel vyvrací zprávy o neproplacených mzdách zaměstnanců. Firma podle něho hledá nová odbytiště v zahraničí Zejména zrušení tradičních srpnových pivních slavností zavdalo příčinu k řadě spekulací o krizi vyškovského pivovaru. Nový management státního podniku je odmítá.

Jedna zpráva má černější scénář než druhá: Vyškovský pivovar se zavírá. Do konce roku se bude privatizovat. Koupí jej velký soukromý pivovar. Neskončí úplně, ale zůstane jenom stáčírna. Zaměstnanci už tři měsíce nedostali výplaty.

Ředitel Pivovaru Vyškov Zdeněk Řehák všechny tyto informace včera rázně popřel. „Zaměstnanci dostávají peníze řádně. Pivovar normálně vyrábí. Právě jsem na služební cestě na Slovensku, kde domlouvám nového odběratele. Další vývoz plánujeme do Maďarska,“ tvrdí ředitel.

Pivovar Vyškov

Jeho slova potvrdil i sládek Dušan Táborský.

Řeči o konci pivovaru se donesly i k bývalému řediteli Jiřímu Piňosovi, který ve funkci skončil v červnu. Vedení ho odvolalo kvůli špatným hospodářským výsledkům, Piňos ale bez bližšího upřesnění tvrdí, že pravá příčina byla jiná. Se současným managementem se ale shoduje v tom, že firma v krizi není. „Podle mého názoru je pivovar životaschopný a může vyvíjet činnost i v dalších letech,“ prohlásil Piňos.

O nějakém zavírání pivovaru nic neví ani úřad práce. „Oficiálně nemám žádné informace. Neoficiálně, jako každý, kdo se zajímá o chod ve městě, vím, že není vše v dokonalém pořádku. Ale neviděl bych to tragicky. V dnešní době mají všechny menší pivovary problémy. Ale nevím o tom, že by se s pivovarem dělo něco vážného. Pokud by přece jen k něčemu došlo, tak my budeme první, kdo se bude ptát, co pro zaměstnance můžeme udělat,“ vzkázal ředitel Úřadu práce ve Vyškově Jan Marek pětapadesáti zaměstnancům pivovaru.

A jak to vidí pracovníci? Například prodavači v pivovarské prodejně svorně tvrdí, že výplaty včas dostávají na účet. Jen je mrzí, že nemají ani zdání, jaká je situace v podniku. Nevědí, co s nimi bude.

Možná, že jasněji bude po informativní schůzce za dva dny, na kterou pivovar pozval vyškovské radní, ředitele úřadu práce a zástupce dalších podniků. Jestli se ale konečně po třech měsících chce teprve nové vedení představit, anebo zda se budou projednávat i otázky budoucnosti pivovaru, zatím pozvaní účastníci nevědí. (Vyškovský deník)


Město bude bez slavností piva

[pondělí, 20. srpen 2007]

Vyškovský pivovar letos neuspořádá tradiční oslavy. Hlavním problémem jsou vysoké náklady, které by si akce vyžádala. Řadu let byli nejen Vyškované zvyklí na srpnové pivovarské slavnosti. Letos se jich však nedočkají. Přestože už podnik zveřejnil program, krátce před jejím uskutečněním akci zrušil.

„Požádal jsem bývalého ředitele Piňose a obchodní oddělení, aby se organizování ujali. Ale ti mi předložili rozpočet, který vedení pivovaru považovalo za příliš vysoký,“ vysvětlil ředitel vyškovského pivovaru Zdeněk Řehák. Proto se rozhodl jednat s agenturou, která již v minulosti zajišťovala slavnosti, aby snížila náklady. „Dohoda s pořádající společností ale nebyla možná ani po třech jednáních. Proto jsme se v představenstvu rozhodli, že uspořádáme alespoň menší akci v neděli dvanáctého srpna,“ uvedl Řehák.

Ale zaměstnanci pivovaru s tím podle něj nesouhlasili. Také proto a zároveň kvůli ztrátovosti posledních dvou ročníků se podnik rozhodl, že slavnosti letos nebudou. Řediteli se však tato situace příliš nelíbí. Názor jeho předchůdce Jiřího Piňose, za něhož se oslavy konaly každoročně, se redakci nepodařílo získat. „Nemám právo současnou situaci komentovat. Informace může dávat pouze současný ředitel,“ prohlásil Piňos. Zato obyvatelé se svými postoji netajili. (Vyškovský deník)


Moderní technologie i tradice

[neděle, 20. květen 2007]

Začátky vaření piva ve Vyškově lze odhadovat již na počátek 15. století, neboť biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům právo várečné, o které přišli v době husitských válek, z čehož lze usoudit, že měšťané vařili pivo ve svém městě již před nimi.

K velké změně došlo roku 1588, kdy biskup Stanislav Pavlovský rozšířil již platné "vařiční právo" pro město Vyškov a vaření piva se rozšířilo na další dvě místa.

***

Vařilo se tedy:

* pivo měšťanské - vařené měšťany po jednotlivých domech, ale na přelomu 16. a 17. století bylo od tohoto vaření piva po domech upuštěno a měšťané začali vařit pivo v obecním pivovaru tzv. "po střídě" (jednotliví měšťané se střídali ve vaření piva podle předem připraveného pořadníku).

* pivo obecní - vařené na radnici pro potřeby města. Bylo vařeno nepravidelně z důvodu nedostatku peněz u poddaných, později v něm vařili pivo i měšťané. Obecní pivovar ukončil svoji činnost v roce 1873.

* pivo arcibiskupské - vařené na zámku pro potřeby vrchnosti a hejtmanství.

***

V roce 1994 byla založena akciová společnost Jihomoravské pivovary se sídlem v Brně, v níž byly vyčleněny všechny pivovary a sodovkárny bývalého podniku, kde nebyly jasné majetkové poměry, nebo již byly vedeny spory restituční a spory o určení majetku. Zřizovatelem bylo ministerstvo zemědělství a součástí se stal i pivovar Vyškov, neboť byl vznesen požadavek arcibiskupství Olomouckého o vrácení majetku - tj.budov a pozemků v areálu pivovaru do jejich vlastnictví. Po postupném řešení jednotlivých kauz zůstalo ve společnosti Jihomoravské pivovary pět provozů a v roce 2002 bylo sídlo společnosti převedeno do Vyškova.

V současné době pivovar vyrábí ročně 47 000 hl piva. Na tomto objemu se podílí deset druhů výrobků, které jsou z převážné části expedovány v okrese Vyškov a nejbližším okolí.

V současné době lze ochutnat vyškovské pivo i v zahraničí, a to na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Švédsku, v USA a Španělsku. Export činí cca 15 % celkové produkce.

K dnešnímu dni je pivovar vybaven moderní technologií a linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudů KEG o obsahu 20, 30 a 50 litrů a to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu lidského faktoru při utváření konečné chuti a kvality. (iHNed)


Pivo z Vyškova chutná Indiánům

[středa, 20. září 2006]

Je to asi dva roky, co na stole ředitele vyškovského pivovaru Jiřího Piňose zazvonil telefon, a když zvedl sluchátko, ozvalo se zhruba toto: "Jsem Čechoameričan a chtěl bych dovézt do Spojených států vaše pivo." Moravská značka si brzy získala obdiv a Indiánům pivo chutná.

"V první chvíli jsem si myslel, že si ze mne nějaký kamarád dělá legraci nebo mne chtějí nachytat v nějakém pořadu. Když jsem ale zavolal na telefonní číslo zpátky, zjistil jsem, že je to pravda a obchodník z Chicaga má o naše pivo opravdu zájem," vzpomíná Jiří Piňos, jak začala obchodní jednání malého moravského pivovaru s Amerikou.

Pivo muselo v Americe nejprve do laboratoří

Než tam však poslali první kontejner s lahvovým pivem, museli vyřídit spoustu formalit, protože Spojené státy si svůj trh velmi chrání a pivo muselo i na rozbor do tamních laboratoří. Nakonec se však obchod uskutečnil, pivo přeplulo na lodi přes oceán a dnes je k dostání mimo jiné i v New Yorku, Philadelhpii a dostalo se už také do indiánských rezervací.

"Indiánům, a nejen jim, velmi chutná. Není moc hořké a to mají Američané raději," říká Robert Mareš z Chicaga. I když se narodil a odmalička žije v Americe, popovídat by si s ním mohl i člověk, který anglicky neumí ani slovo. „Je legrační, že Češi mi nikdy nevěří, že jsem z Ameriky. Otec však pochází z Klatovska a doma jsme mluvili česky,“ vysvětluje.

A jeho otec přišel i na nápad vozit pivo z Moravy. "Zkoušeli jsme u vás i jiné pivovary, ale byly s tím problémy. Pak jsem si vzpomněl, jak jsem v mládí sloužil na vojně ve Vyškově a že i tam byl pivovar," vzpomíná George Mareš.

Američané chtěli na láhve oranžovou etiketu

Vloni se sem dokonce přijel podíval a nestačil se divit, jak se od té doby zdejší pivovar změnil. „Pamatuji se, že to bývala taková ošklivá budova a i to pivo nebylo moc dobré. Teď je pěkně upravený a pivo vaří velmi kvalitní,“ říká George Mareš a chválí jak jeho ředitele, tak i sládka.

Aby se pivo z Vyškova do Ameriky vůbec dostalo, museli nechat vyrobit láhve o obsahu 0,355 litru, které požaduje tamní trh, balí se i do jiných kartonů a pořídili si i vlastní etikety.

"Vybrali jsme si na ni oranžovou barvu. Ve specializovaných obchodech bývají tisíce druhů piv z mnoha zemí světa, a v regálech tak etiketa s tak výraznou barvou lépe vynikne," říká Robert Mareš.

Zákazníky lákají i na husitské války

A protože bez reklamy by v Americe neobstáli, prozradil, že zákazníky navíc lákají i na husity a Napoleona. "Máme visačky i knížečky, kde se píše o husitských i napoleonských válkách. Hodně lidí od nás teď jezdí do Česka a zajímá je i jeho historie," dodal. (iDnes)


Takové horké léto jsme si dlouho přáli, přiznávají ve vyškovském pivovaru. A mnou si ruce, více jejich piva teď z píp teče nejen v moravských a českých, ale i slovenských hospodách.

„Máme dostatečnou kapacitu, takže stíháme a máme radost. Jakoby si tohle léto pivovarníci vymodlili u svého patrona svatého Václava,“ usmívá se ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

Hlásí se stále noví zákazníci. Třeba včera, přesně pět minut po jedné odpoledne, vjel do dvora kamion a chlapi ho hned začali plnit kartony piva se švédskými nápisy. Řidič pak s nákladem osmistupňového piva vyjel směr Stockholm. Žízeň je totiž letos všude, i na Skandinávském poloostrově, a k obchodníkovi, který si ho tady nakoupil, odjíždělo vyškovské pivo vůbec poprvé.

Ozval se sám. „Na internetu si našel informaci, že vyvážíme pivo i do Ameriky. Aspoň tak nám vysvětlil, proč chce pivo zrovna od nás,“ uvedl ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

Osobně obchod nedojednali, ani si nevolali, poslali si jen pár mailů. „Ještě než jsme si plácli, měli jsme už na dvoře nákladní auto, které sem poslal se svými korunkovými uzávěry, hned nato volala firma z Brna, že má pro nás připravené grafické návrhy etiket, a pak přišla ekonomka, že už máme na účtu jakási eura ze Švédska,“ líčí ředitel, jak vyškovský pivovar k dobrému obchodu přišel.

A doufá, že do konce roku se u nich bude pivo pro Švédy nakládat častěji. „Kartonů nám poslali asi na dvacet kamionů,“ dodal. Na dvoře měli včera už ale nachystané i bedny s pivem pro Maďary. I ti, stejně jako Švédi, zahánějí nyní žízeň mimo jiné osmistupňovým Atletem. (MF Dnes)


Vyškovské pivo dobývá cizinu

[pátek, 20. leden 2006]

Snahy vyškovských pivovarníků o posílení vývozu jejich produkce do zahraničí slavily loni úspěch. Do ciziny se vyvezlo každé sedmnácté pivo, které Vyškovští uvařili. " Z našeho výstavu činí export šest procent. Vyváželi jsme do USA, Německa, Maďarska a na Slovensko. Letos chceme v této navázané spolupráci pokračovat. A samozřejmě se budeme snažit i o další země," řekl vedoucí obchodního oddělení vyškovského pivovaru Aleš Hink. Výroba piva určeného na export podle něj ve Vyškově stále roste. Letos by podle jeho odhadu mohla dosáhnout až deseti procent z celkového výstavu. (Rovnost)


Vyškovské pivo chutnalo už husitům

[čtvrtek, 20. říjen 2005]

Biskup Tas z Boskovic obnovil v roce 1460 právo várečné vyškovským měšťanům, o které přišli v době husitských válek. Je známo, že krajem v létě roku 1423 táhla pod velením Diviše Bořka z Miletínska husitská vojska která, zničila biskupský hrad ve Vyškově. Poté v roce 1432 se na Vyškovsku objevili husité s Prokopem Holým, kteří dobyli všechny hrady a zámky až na hrad v Lulči a svlažovali svá vyprahlá hrdla pivním mokem. Ten se vařil na vyškovském zámku. Tuto historickou pravdu potvrzují i záznamy v soupisu biskupských statků, podle nichž všichni vyškovští měšťané museli posílat své poddané na práce tzv. manipulace s pivem. Těmto robotníkům se říkalo ližníci.

Také další biskupové kromě církevních povinností věnovali nápadnou pozornost vyškovskému pivovaru. Po Tasovi to byl Stanislav Turzo, který v roce 1498 potvrdil vyškovskému měšťanstvu právo várečné se všemi privilegii včetně mílového práva. To znamenalo, že míli ( 1 853,184 m) od města nesměl nikdo vařit pivo, ale ani čepovat. Poté přišel olomoucký biskup Stanislav Pavlovský s myšlenkou rozdělit právo várečné na pivo měšťanské a obecní. Tento systém se naplnil v roce 1588 a znamenal, že pivo obecní se vařilo na radnici pro potřeby města. Přitom nepravidelně podle toho, kolik bylo zrovna peněz pohromadě. Ve vaření měšťanského piva se zámožní občané střídali po domech na základě předem připraveného pořadníku.

Zásluha Lichtenštejnů

Rozhodující roli v historii vyškovského pivovaru sehrál biskup Karel z Lichtenštejna. Psal se rok 1677, kdy ve Vyškově vyhořelo pět domků hrnčířů, kteří byli vykázáni na opačnou stranu města. Na tamním rynku nechal biskup Karel v sousedství zámku se zahradami vystavět nový, již biskupský pivovar. Ten původní na zámku už totiž nestačil stále se zvyšující spotřebě piva. Doslovný zápis o historické události v archivních knihách zní: " Přijdouce pak v roce 1677 tyto domy skrze oheň na ruiny a jsouce potom pusty, toto místo k ruce knížecí milosti biskupa Karla z Lichtenštejna slavné paměti zaprodáno a pro vystavění pivovaru puštěno jest." Dodnes je na stejném místě současného pivovaru v jeho čelní zdi vsazen kamenný znak jmenovaného biskupa s českým nápisem . " Ze základů vybudoval Karel, hrabě z Lichtenštejna, biskup olomoucký, 1680". A právě tento letopočet berou všechny další generace nájemců a majitelů vyškovského pivovaru jako historický začátek vaření pivního moku. První várkou se tenkrát stalo bílé pšeniční pivo.

Od roku 1680 uplyne letos 325 let, v jejichž průběhu se přihodila dlouhá řada tragédií, příhod a nevšedních událostí. V roce 1643 příchod švédských vojsk do Vyškova proměnil obecní pivovar v hromadu trosek. Stojí za pozornost, že město pěstovalo vlastní chmelnici. K úsměvné vzpomínce patří nesporně nařízení města pro zámecký pivovar, který začátkem 18. století musel týden co týden přivalit sud piva do vyškovské školy, kde často docházelo kvůli tomuto moku k půtkám mezi rektory a studenty. V roce 1750 neopatrností sladovnického tovaryše shořelo osm košů sladu. Mnohem horší to bylo v dubnu 1873, kdy vyhořel celý pivovar a obnova provozu přišla na 30 tisíc zlatých.

Nájemce rekonstruoval

V roce 1891 si pronajal pivovar poslanec zemského sněmu Arnold Janda, jehož místo po smrti zaujal jeho syn, který v roce 1937 zavedl moderní chladicí kompresory, tanky, vybavil nové laboratoře a postavil garáže. Jenže za dva roky přišli do Vyškova nacisté, zabavili všechna nákladní auta pro wehrmacht, část zaměstnanců byla poslána na práce do Německa a další museli jít budovat vojenské objekty v rozsáhlém areálu střelnice, kde se připravovali němečtí piloti, tankisté a pěšáci na východní frontu.

Dramatický okamžik pro vyškovský pivovar nastal v roce 1943, kdy měl být do konce roku definitivně odstaven. Den před uplynutím lhůty zachránila pivovar intervence německého důstojníka dr. Karla Landsmanna, který získal pivovarnický podíl od tchyně Marie Dworské. Poslední válečná várka světlého a černého piva byla uvařena 25. dubna, ale krátce nato začalo večer mohutné bombardování Vyškova, které trvalo celou noc. Vyhořela polovina pivovaru, popelem lehly veškeré zásoby sladu, krmiv a více než tři tisíce dřevěných sudů. Jako zázrakem zůstaly nepoškozeny stáčírny, strojovny a varna.

Vyškovské pivo chutnalo ruským vojákům asi ještě víc než husitům. Vležáckém sklepě zvládli vypít 47 sudů, jeden sedmdesátihektolitrový byl navrtaný, v kvasírně z 18 plných kádí zůstala polovina prázdných, v ostatních se nacházel jen zbytek kvasnic.

Za 10 dní dokázali vojáci Rudé armády vypít 1235 hektolitrů piva. Tedy úctyhodný výkon.

První poválečná várka světlého vyškovského piva byla uvařená již 13. 6. 1945 v provizorní vaně pod širým nebem.

Snad už dost historie o pivovaru ve Vyškově, i když o jeho konfiskát byly vedeny stejně dlouhé spory jako při restitucích o určení majetku, o který se hlásilo i Olomoucké arcibiskupství. Vyškovský pivovar nakonec zůstal jako partner v a. s. Jihomoravské pivovary, je vybaven moderní technologií, linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudy KEG s obsahem 20,30 a 50 litrů. A to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu člověka na utváření konečné chuti a kvality piva.

Získává postupně věhlas

Vyškovské pivo nemá na Moravě slávu jako Starobrno, ale už se o něm mluví ve světě. Po dřívějším exportu do Švédska, Itálie a Chorvatska zamířilo letos až do zámoří. Konkrétně do USA a ještě konkrétněji do Chicaga. K tomuto zámořskému obchodu došlo zcela náhodou. Do Vyškova přijel loni Čechoameričan Josef Mareš, který v tomto hanáckém městě před usídlením v Americe vojákoval. Chtěl si zavzpomínat na mladé vojenské časy a okusit, jak po letech chutná vyškovské pivo. Tak došlo k setkání Čechoameričana s ředitelem vyškovského pivovaru Ing. Jiřím Piňosem. Slovo dalo slovo a došlo k zajímavému kontraktu. Pan Mareš jako mezinárodní potravinářský manažer vše zařídil a letos v dubnu se vydal z Vyškova první kamion se 40 320 třetinkovými láhvemi dvanáctistupňového světlého Březňáku do přístavu v Brémách. Odtud loď s nákladem 1680 palet doplula 25. dubna do New Yorku a putovala až do Chicaga.

Povšimněte si, že počet 1680 palet symbolizoval oslavný letopočet jubilejního výročí, které Vyškovští zvýraznili ještě novým silným pivem, jež nese název Jubiler a má sílu 16,80 stupňů. Jak promyšleně chytré. Málem bychom zapomněli, že vyškovský pivovar dodal nedávno poprvé 600 palet všech osmi klasických piv do Maďarska a stejný počet 12 tisíc lahví na Slovensko. Těsně před podpisem je smlouva s Bulharskem a nečekaný zájem o vyškovské pivo projevila Austrálie a dokonce Čína. Hanácké město má tak reálnou naději, že bude vyvážet pivo do čtyř světových kontinentů, což Olomoucké biskupství po dlouhá staletí svého vlivu na pivovar ve Vyškově ani při zázraku netušilo.

Vyškovské pivo si vede znamenitě i v těžké konkurenci na domácím trhu. V degustační soutěži o Zlatý pohár Pivex 2005 se mezi sedmými druhy piv za vyrovnanou kvalitu drží vyškovský světlý Džbán 11 . V soutěži tmavých pivních značek bez ohledu na stupňovitost je Havran 11 na 10. místě. Není ani bez zajímavosti, že pivo z Vyškova má za první měsíce letošního roku v prodejnosti primát dokonce v pražské pivní galerii. Vyškovský pivovar tak získává dobrou pověst doma i ve světě, i když ještě něco postrádá. A to svůj vlastní název, jako třeba Haná, Hanák nebo Vyškovan.... (Rovnost)

pozvánka

- Ve dnech 13. a 14. srpna proběhne ve vyškovském pivovaru den otevřených dveří. Účinkují Anna K., Ready Kirken a mnoho dalších. Začátek je v 10 hodin.

- K 325. výročí svého založení vyhlásil Pivovar Vyškov pro sportovně založené příznivce pěnivého moku soutěž " Vyškovské hospůdky".

- Do konce září je nutno navštívit nejméně deset z patnácti doporučených hospůdek, restaurací a občerstvení a v každém vypít alespoň jedno vyškovské pivo.

- Od hostinského dostanete razítko do svého " cyklo- pivního průkazu".

- Na začátku října proběhne slosování a vyhodnocení nejlepšího " pivního cyklisty", který bude náležitě odměněn. (Rovnost)


Zvýšit vývoz do zahraničí plánuje vyškovský pivovar. Ten začal v letošním roce dodávat své pivo na trhy ve Spojených státech, v Maďarsku, na Slovensku a v Německu. Zájem o ně nyní projevili také obchodníci v Bulharsku a Itálii.

" Pokud si chceme udržet výrobní kapacitu, musíme vycházet z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Navíc se mění životní styl, roste spotřeba vína a dalších druhů alkoholu právě na úkor piva. Musíme tedy hledat i odbytiště v zahraničí," vysvětlil rostoucí export ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

" Vše je zatím ve stadiu jednání. Nejslibněji se zatím jeví možnost dodávat vyškovské pivo do Bulharska. Zájemcem je dopravní společnost, která dováží zboží do České republiky a hledá vytížení pro svá vozidla na cestu zpátky. Do Itálie jsme dodali vzorky, které měly slušný ohlas," upřesnil ředitel.

Podle vedoucího marketingu pivovaru Pavla Pily se pivovaru sázka na export vyplatila. " Odhaduji, že na konci roku bude činit podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent, a to není zanedbatelné číslo," řekl Pila. Drtivá část vyškovského piva určeného pro tuzemský trh putuje k odběratelům z vyškovského okresu.

Největší zahraniční obrat dělá vyškovský pivovar v Maďarsku, nejobtížněji se prosazuje ve tvrdém konkurenčním prostředí v Německu. O další várku vyškovského piva projevil zájem i odběratel ve Spojených státech. " Novou zásilku dvanáctistupňového piva do USA jsme stáčeli tento týden, odejít by měla v pondělí nebo ve čtvrtek," řekl Piňos.

Podle něj nyní plánuje pivovar i rozšíření sortimentu o další produkty. " Začali jsme stáčet do sudů limonády ze sodovkárny ve Zlíně. Zájem je poměrně velký, takže plánujeme, že v areálu pivovaru vybudujeme novou stáčírnu limonád, které bychom tu sami vyráběli," uzavřel Piňos. (Rovnost)


Pivo z Vyškova pluje za oceán

[středa, 20. duben 2005]

Až do státu Illinois míří v těchto dnech první várka dvanáctistupňového piva z vyškovského pivovaru. Kvůli přepravě po lodi a větším výkyvům teplot prošlo silnější filtrací a prodloužila se tak jeho trvanlivost na půl roku. Pivo pro USA pivovarníci z Vyškova stočili do speciálních třetinkových lahví. (MF Dnes)


Vyškovský pivovar bude slavit

[neděle, 20. březen 2005]

Pivovar Vyškov, vlajková loď společnosti Jihomoravské pivovary a jeden z neodmyslitelných symbolů města Vyškova, bude letos slavit 325. výročí svého založení. Již nyní vedení firmy promýšlí, jaké akce v průběhu celého roku uspořádá. "Olomoucký arcibiskup založil náš pivovar již v roce 1680. Oslavy musí být důstojné a připravujeme je s předstihem. Mohu prozradit, že na své si přijdou nejen milovníci zlatavého moku, ale také zájemci o historii a kulturu,"řekl ředitel pivovaru Jiří Piňos. V květnu by se totiž měla o vaření piva ve Vyškově konat výstava v Muzeu Vyškovska. V červnu firma uspořádá koncert, na který pozve publikum přímo do areálu vyškovského pivovaru. (Rovnost)


Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu připravuje vyškovský pivovar několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. (Rovnost)


Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu pivovaru připravuje několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. "Před několika lety jsme zkusili i příchuť tequilly. To však nebylo to pravé ořechové. Příště tedy počítám opět s extraktem nějakého přírodního produktu,"řekl sládek a dodal, že zřejmě sáhne po osvědčeném zázvoru. (Rovnost)


«« « Strana 7 z 7
1 2 3 4 5 6 7

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI