Společnost Heineken oznámila veřejnosti uzavření kutnohorského pivovaru patnáctého června.

Hostinský z kutnohorské restaurace U Zlatého Lva Bedřich Vágner však tvrdí, že nebyl o ukončení výroby piva Dačický v Kutné Hoře od společnosti Heineken, která nyní značku vlastní, informován, ačkoli kutnohorské pivo odebíral osmnáct let.

Heineken: Partneři byli informováni

Mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová tvrdí pravý opak. „Stejný den, jako jsme informovali zaměstnance pivovaru a radnici, jsme informovali i hostinské,“ řekla. „Je možné, že partner, se kterým nebyla spolupráce úplně ideální už před tím, informaci nedostal, ale myslím si, že valná většina našich hostinských byla informována včas,“ doplnila Eliášová.

Hostinský: Není to pravda

Hostinský Vágner si ale stojí za svým tvrzením. „Není pravda, že jsem s nimi ukončil spolupráci dříve. Nikoho jsem například neinformoval o tom, že přejdu ke konkurenci, ani Drinks Union, ani Heineken,“ ohradil se Vágner.

Kutnohorskému deníku k celé záležitosti poskytl vyjádření i Jiří Daněk, obchodní ředitel skupiny Heineken Česká republika a člen představenstva. S tvrzením Bedřicha Vágnera nesouhlasil. „Naši obchodní partneři byli svými obchodními zástupci řádně a včas seznámeni s uzavřením pivovaru v Kutné Hoře,“ podtrhl slova Kateřiny Eliášové. Obchodní ředitel společnosti Heineken Jiří Daněk tvrdí, že všichni hostinští byli ujištěni o pevné pozici značky Dačický v portfoliu firmy a její důležitosti. „V případě jakýchkoliv dotazů se jim dostalo patřičných odpovědí,“ uvedl Daněk.

Není prý veden patriotismem

Důvod ukončení spolupráce s Heinekenem, který Vágner uvádí, je podle tvrzení Daňka naprosto jiný. „Již v květnu, šest týdnů před oznámením o uzavření pivovaru, požadoval pan Vágner po naší společnosti nepřiměřeně vysokou finanční investici a změnu smluvních podmínek¨, dodal Daněk. Ani jedno nebyli dle Daňkova tvrzení schopni Vágnerovi v danou chvíli poskytnut a proto je ještě v témže měsíci informoval, že spolupráci s nimi ukončí a přejde ke konkurenci. „Již v druhém červnovém týdnu začal ve své provozovně čepovat konkurenční pivo,“ upřesnil Daněk.

Podle něj má na takovéto jednání samozřejmě plné právo a společnost Heineken jej respektuje. „Ohrazujeme se však proti zkreslování celé věci, které pan Vágner svým jednáním způsobuje. Jeho motivace byla čistě obchodní a v žádném případě není a nebyla vedena patriotismem,“ doplnil Daněk.

Demonstrace proti uzavření kutnohorského pivovaru se uskuteční v sobotu 27. června. Po jejím ukončení vedení havlíčkobrodského pivovaru nabídlo účastníkům demonstrace účast, dopravu a pivo zdarma na slavnosti piva Rebel do Havlíčkova Brodu. Ředitel pivovaru Rebel Jiří Hušek již dříve uvedl, že oslovují hospody na Kutnohorsku plakáty s pozváním na slavnosti piva Rebel.

Chování Rebela považují za neetické

To se však nelíbí společnosti Heineken. „Co se týče aktivit značky Rebel, tak to pokládáme za případ neetických aktivit. Situace jako je tato, se snaží naše konkurence využít pro vlastní aktivity,“ uvedla Eliášová.

Nabízí to, o co mají lidé zájem

Ředitel společnosti Rebel si nemyslí, že by jejich chování vůči Heinekenu bylo neetické. „My jsme pivovar nezavřeli. Vnímáme situaci v regionu pro Heineken jako složitou. Pokud je o naše pivo zájem, tak nevidím nic neetického na tom, když se ho snažíme nabídnout i v jiném regionu,“ dodal Hušek.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Prostory, kde je havlíčkobrodské pivo Rebel doma, si mohli o víkendu prohlédnout návštěvníci Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod.

„Jaké mám rád pivo? Samozřejmě že to naše,“ odpovídal s úsměvem sládek Libor Čech na dotazy, kterému pivu on dává nejčastěji přednost, když mezi sudy a lahvemi s brodským Rebelem tráví většinu času.

Stáčírnu, varnu, lahvárnu, sklepy. To všechno si mohli v sobotu prohlédnout návštěvníci havlíčkobrodského pivovaru v rámci pivních slavností. Měšťanský pivovar slavil už celých 175 let. „My jdeme na exkurzi,“ hlásili se podle pracovníků pivovaru první zájemci už během rána a dopoledne. Ale nedalo se nic dělat, museli počkat.

Pivovar otevřel svoje brány hodinu před polednem. „Samozřejmě že všechno nemohu provádět sám, to bych se umluvil. Prohlídky jsou tak každých 30 minut pro 30 až 40 lidí. Kromě mě provádí ještě podsládek, laborantka a sladmistr,“ prozradil Libor Čech.

Hlavně srozumitelně

Některé prostory ale přesto zůstaly zvědavým návštěvníkům skryty. Například sladovna, která není v létě v provozu a proto v ní není nic k vidění. Dále prostory, kde dochází ke kvašení a nejsou přístupné z hygienických důvodů.

„Samozřejmě se snažíme, aby návštěvníci při prohlídce rozuměli. Výklad podáváme co nejjednodušším způsobem, bez odborných termínů,“ zdůraznil sládek.

Po prohlídce si mohli návštěvníci za vstupenku zakoupenou u vchodu pochutnat na havlíčkobrodském pivu zdarma a poslechnout si kapelu na pivovarském nádvoří. Slavnosti pokračovaly i na Havlíčkově náměstí a v parku Budoucnost koncertem dechovek. Jak to vypadalo v pivovaru, můžete vidět ve fotogalerii zde...

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Štěpánka Saadouni

V Černé Hoře u Blanska by měla do konce roku stát hrubá stavba čtyřhvězdičkového hotelu s pivními lázněmi, Mediafaxu to sdělil majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Se stavbou začal pivovar letos na jaře.

Na základní kámen hotelu, který vznikne rekonstrukcí 330 let staré sladovny, majitel pivovaru slavnostně poklepal už loni v září. Tehdy ale zbývalo zajistit dofinancování stavby. Hotel totiž bude stát celkem 105 milionů korun. Z toho 50 milionů sice zaplatí unijní Regionální operační program Jihovýchod, zbytek měl pokrýt úvěr. „I přes složitou situaci, kdy získat úvěr z banky bylo kvůli krizi velmi těžké, se nám to podařilo,“ sdělil k tomu Fusek.

Do konce roku by tak měla být hotova hrubá stavba, hotel by měl být v provozu ve druhé polovině roku 2010. Disponovat bude 98 lůžky. Jeho součástí bude konferenční sál pro 144 posluchačů, také pivní lázně, saunová a bazénová část, kosmetické a tělové ošetření, regenerační svalové centrum, endermologické centrum, kosmetické centrum, fitness, bowling, bazén, snídaňová místnost, klub a dokonce i první pivovarské muzeum na Moravě. „V regionu takové zařízení jednoznačně chybí. My doufáme, že centrum a hotel jako takový osloví především ty turisty, kteří by chtěli v regionu zůstat delší dobu a zatím zde nenašli adekvátní ubytování,“ okomentoval Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko. Zkouší štěstí i v Číně, kam chce ročně vyvážet až 40 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela

Společnost Heineken už nebude v Kutné Hoře vařit pivo. Tamní pivovar tak po víc než čtyři sta letech pravděpodobně úplně skončí. Proti tomu vyrazili v sobotu odpoledne protestovat obyvatelé Kutné Hory, kterým se rozhodnutí nápojové firmy nelíbí.

V parku před pivovarem se sešlo přes sto lidí. Někteří na sobě měli stylové oblečení - trička s logem kutnohorského piva nebo místního pivovaru. Jako improvizované pódium řečníkům posloužila pivní basa. Na protestní akci byla slyšet hesla jako "hanba radnice" nebo výroba "značky zachována, ale co to bude za pivo, když se nebude vyrábět v Kutné Hoře".

Účastníkům demonstrace bylo už dopředu jasné, že akce rozhodnutí firmy Heineken přesunout výrobu piva značky Dačický z Kutné Hory do Velkého Března nezmění. Přesto nechtěli zůstat sedět doma a přišli vyslovit svůj nesouhlas.

Společnost Heineken odůvodňuje svůj odchod z Kutné Hory především ekonomickými důvody. Technologie výroby piva v kutnohorském pivovaru by potřebovala rekonstrukci spojenou s vysokými náklady, které nejsou v tuto chvíli pro firmu únosné.

Budovy pivovaru patří městu. To také bude muset rozhodnout, jak objekt využije. Možná v něm najde místo logistické centrum společnosti Heineken, možná ale radní dají přednost jinému projektu. Na veřejnosti padly takové návrhy jako třeba muzeum piva nebo dokonce lázně.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Michal Trnka | Foto: Lukáš Bečán

Pšeničné pivo Hoegaarden z produkce pivovarů Staropramen má ambice stát se hitem letní sezony.

Podle průzkumu, který si Staropramen nechal zpracovat od společnosti Data Servis, zaznamenává toto kvasnicové pivo výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v českých restauracích, a to zejména v horkých letních dnech. Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a průzkum ukázal, že speciál v českých restauracích předstihl značky jako Velvet nebo Kelt. Nosným prvkem v posunu je údajně kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru robustní šestihranná sklenice s čerstvou limetkou. Tato vazba asociuje oblíbený míchaný drink mojito, který je naprostým hitem letní sezony. „Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivního způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz

Zpěvák a kytarista Aleš Brichta potěší v sobotu 27. června nejen všechny své fanoušky, ale také příznivce zlatého moku, a především místního piva Konrád v libereckých Vratislavicích nad Nisou. Vystoupí na zdejších jubilejních pivních slavnostech, Dnu Konráda. Ten se zde bude konat už desátým rokem.

„Cílem slavností je pozvat všechny příznivce piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. A aby se nepilo jen pivo, bude připraveno bohaté občerstvení, klobásy, rožněné pochoutky, grilovaná kuřata, a spousta zábavy pro celou rodinu,“ uvedl za pivovar Konrád Antonín Čarný.

Návštěvníkům vedle Aleše Brichty zahraje také kapela Rangers, dále kapely Strahov, Jablonečanka, Sešlost a další. Pro děti bude připravena cukrová vata, nanuky a limonáda.

Lidé ochutnají také Červeného Krále

Součástí programu bude i představení nejčerstvějšího úspěchu z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2009: Konrád 11° – světlý ležák, který se umístil na třetím místě v kategorii světlých piv.

„Pro sběratele pivních suvenýrů bude připraven stánek se suvenýry, jako jsou sklenice, tácky, trička, otvíráky, zapalovače nebo čepice,“ doplnil Antonín Čarný.

Pivovar ve Vratislavicích návštěvníkům slavností nabídne všechny tradiční konrádovské druhy piv, včetně tmavé 11°, a řidičům se bude nalévat nealkoholické pivo.

Součástí nabídky bude tradičně červené pivo, které je vyrobeno pouze z přírodních ingrediencí – Červený Král.

Pivo se bude prodávat během slavností za jednotnou cenu 15 korun za půllitr, Červený Král bude k mání za 20 korun.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Autor: Zuzana Minstrová

Čtenáři si zřejmě povšimli, že se v našem zámeckém pivovaru v Oslavanech přestalo vařit pivo. Není to z technických důvodů, jak uvádí pan Sakánek na neumělých letáčcích vylepených v zámku, ale protože se mu nepodařilo dokončit krádež pivovarského zařízení.

Celní úřad, který musí provoz pivovaru povolit, je zjevně obezřetnější ve svém počínání než policie a nespokojil se s pouhým tvrzením, že pan Sakánek užívá pivovar oprávněně. Licenci k výrobě piva má stále naše společnost a dokud pan Sakánek nepředloží dokumenty, že může pivovar provozovat, vařit se bohužel nebude. Společnost pana Sakánka INASAK, s.r.o. je pro enormní dluhy v insolvenčním řízení a nezadržitelně směřuje ke konkurzu. Společnost Zámecký pivovar Oslavany, s.r.o. která se na svých internetových stránkách dokonce vydává za vlastníka pivovaru, ji bude následovat do čtrnácti dnů.

Ve věci také zakročilo Krajské státní zastupitelství, které nařídilo policejním útvarům, aby napravily své „chyby“, kterých se dopustily na základě intervencí jednoho nejmenovaného plukovníka ve výslužbě bydlícího v Oslavanech, který je dříve řídil. Konečně se tak dozvíme, jak to bylo s fingovaným prodejem budovy bývalých Domácích potřeb v Oslavanech panu Královi, jak je to s vlastnictvím pivovaru a kdo opakovaně porušuje soudní zákaz dispozic s nemovitostmi, které naše společnost získala pravomocným rozhodčím nálezem.

Panu starostovi Aldorfovi tak pramálo pomohlo to, že po více než dvou měsících svolal schůzi zastupitelstva do Padochova, aby snad nemusel oslavanským občanům vysvětlovat, jak to bylo s ukradenými penězi u firmy Kepák. Opět se také potvrdilo lety ověřené přísloví: „Kdo lže, ten i krade“. Respektive naopak, kdy pan Aldorf, který se již krádeže (vznešeněji řečeno zpronevěry) prokazatelné dopustil, pro změnu na schůzi zastupitelstva v Padochově třem přítomným občanům a dvěma zástupců tisku lhal, že město Oslavany již může se všemi svými nemovitostmi bez problémů disponovat. Pouhým nahlédnutím do internetových stránek katastru nemovitostí se každý může přesvědčit o opaku. Předběžné opatření je tam stále zapsáno a pokud se nenajde ve vedení města Oslavan člověk nebo skupina lidí, kteří začnou ve věci jednat, ještě dlouho zapsáno bude.

Velmi lituji toho, že v letní sezóně nemůžeme našim zákazníkům nabídnout naše pivo a doufám, že se do podzimu situace změní. Katastrální úřad by měl v dohledné době rozhodnout o vlastnictví zámku a poté bude jednat dál. Rozhodně však chceme zachovat spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi a hasiči sídlícími na zámku, kteří s námi spolupracovali a doufám, že i nadále budou spolupracovat na oživení oslavanského zámku. Mým heslem je latinské „Qui fobiam habet, sic laxat in atreo“ (kdo není příliš útlocitný, nechť si jej přeloží do češtiny) a v jeho duchu budu nadále postupovat až do vítězného ukončení všech sporů. I nyní jsem samozřejmě připraven ke svým tvrzení doložit důkazy.

Ing. Jiří Tomek ředitel společnosti G&C Pacific Niue Ltd., Spojené království Velké Británie a Severního Irska, V Biskoupkách dne 24.6.2009

Zdroj: Zrcadlo.info

Milovníci piva si již brzy budou moci připít novým pivem. Od počátku prázdnin Chotěboř poteče v řadě hospod a zažene žízeň návštěvníků tradičního červencového Festivalu fantazie. Pivovar podpoří start nového českého piva také billboardovou kampaní.

Nejdříve bude k dispozici desítka, která se bude filtrovat na konci června tak, aby byla již od počátku prázdnin k dostání. „Do sudů ji budeme stáčet 1. července, téhož dne ji ochutnají novináři přímo v pivovaru, den nato už pojede v sudech na Festival fantazie do Chotěboře,“ podotkl sládek Oldřich Záruba.

Kde pivo můžete ochutnat?

Od 3. července si pak první nedočkavci budou moci vyzkoušet nové pivo v chotěbořské Lesní restauraci Geofond či v havlíčkobrodském baru Pendolíno, Hokejce nebo kempu Dářko.

V dalších dnech pak počet hospod, které štamgastům natočí Chotěboř, dále vzroste. A to nejen v samotné Chotěboři, ale i v Havlíčkově Brodu, Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Ledči a Světlé nad Sázavou či Jihlavě.

Chotěboř na billboardech

Se startem nového piva se na konci června na vybraných místech v Chotěboři a okolí objeví i billboardy v rámci kampaně „Pivo pro šestý smysl“. Poukazují na místní středověkou historku o sládkovi Chotěborovi, jenž ve středověku vařil lahodné pivo, které údajně dávalo svým konzumentům šestý smysl. Sládkovo jméno i jeho lahodný mok pak prý daly jméno celému městu.

Tajemnou recepturu na pivo pro šestý smysl nyní obnovil současný chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Celý příběh si už brzy budou moci pivaři přečíst na pivních táccích všude tam, kde se Chotěboř bude čepovat.

---

Seznam měst či konkrétních podniků, kde bude možné už v červenci Chotěboř ochutnat

(stále přibývají nová místa, takže tento výčet není definitivní)

Chotěboř a okolí:

Lesní restaurace Geofond

Pivnice Niklovna

Restaurace u Pešků

U Hermana

Restaurace U Nádraží

Nová Ves u Chotěboře: Na poště

Hospůdka Cheops

Mimo Chotěboř:

Jihlava: Šenk u Ažů

Havlíčkův Brod: Pendolíno – Bar, Tipsport bar (Hokejka), Bílý koník

Ždár nad Sázavou

Nové Město na Moravě

Ledeč nad Sázavou

Světlá nad Sázavou

Brtnice: kiosek Na hřišti

Libice nad Doubravou: Restaurace u Bambuchů

Habry: restaurace Na Křižovatce

Bílek

Ždírec nad Doubravou

Maleč: restaurace ve starém kině

Jitkov

Kemp Velké Dářko

Ronov nad Doubravou: Zahradní restaurace

Vestec (u Třemošnice)

Třemošnice: Hotel Roštejn

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Jak bude přijat nekuřácký restaurant mezi hosty?

Na Budějovickém náměstí v Praze, kde je velká koncentrace administrativních budov, si v přízemí nového objektu Trianon své místo našel i Pilsner Urquell Original Restaurant. Kolkovna Budějovická, jak zní oficiální název, se pyšní přívlastkem prvního oficiálně nekuřáckého Pilsner Urquell Original Restaurantu. Návštěvníkům poskytne v rušné čtvrti naprostou oázu klidu, vynikající jídlo a samozřejmě pivo Pilsner Urquell.

„V Praze jsou již tři Kolkovny, ovšem všechny se nachází v centru města. Zřízením Kolkovny Budějovická v Trianonu jdeme zákazníkům naproti,“ komentuje výběr prostorů Jan Chaloupka, jednatel společnosti G.G. a.s., která restauranty provozuje, a dodává: „Ke zřízení kompletně nekuřáckého restaurantu nás vedla myšlenka, že v nezakouřeném a čistém prostředí si hosté vychutnají pokrmy a pivo Pilsner Urquell daleko více. Hlavně chceme ukázat provozovatelům a veřejnosti, že nekuřácké pivní restauranty mohou fungovat i v České republice. V zahraničí se podobné projekty vyplatily. Dokonce i sami kuřáci uznávají, že se jim v takovém prostředí lépe sedí.“

V pořadí již 17. Pilsner Urquell Original Restaurant nabízí posezení pro 210 hostů. Charakter kuchyně Kolkoven je tradičně domácí, s vlastní pekárnou, cukrárnou a výrobou uzenin. Kuchyně je dále obohacena i o trendy moderní gastronomie. K pití je samozřejmostí ležák Pilsner Urquell, dále pak Velkopopovický Kozel Černý, Radegast Birell a speciály Master.

Pod značkou Pilsner Urquell Original Restaurant v Praze fungují již tři restauranty ze sítě Kolkoven, a sice Celnice (V Celnici 4, Praha 1), Olympia (Vítězná 7, Praha 1) a Kolkovna (V Kolkovně 8, Praha 1). Všechny se vyznačují velice kvalitní gastronomií a skvěle ošetřeným ležákem Pilsner Urquell. Jan Chaloupka ze společnosti GG a.s. využil poznatky z ostatních provozoven a originální projekt posunul zase o něco dál. Zejména tím, že vytvořil první absolutně nekuřácký Pilsner Urquell Original Restaurant.

„Hosty bych chtěl pozvat na pivo, které si mohou vychutnat v originální atmosféře z první republiky. Ta je v prostředí administrativních budov poměrně vzácná. Otevřeno máme sedm dní v týdnu od 11 do 24 hodin,“ uzavírá Jan Chaloupka ze společnosti G.G. a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O chátrající malé pivovary ve středních Čechách se starají různé společnosti. Do některých, například v Kostelci nad Černými lesy, se vrátilo vaření piva, v Mníšku pod Brdy v objektu vytvořili divadelní sál a restauraci. V Lobči se na rekonstrukci chystají.

V bývalém pivovaru v Lobči na Mělnicku se zase začne vařit pivo. Pivovar z počátku 17. století se nyní snaží zachránit společnost architektů Riofrio Architects. Chátrající objekt, který kdysi spolu s lobečským barokním zámkem tvořil dominantu vesnice, by jinak zanikl.

Rekonstrukce nefunkčního pivovaru, který je v havarijním stavu, by měla začít podle Pavla Prouzy ze společnosti Riofrio příští rok. „Současný stav je tristní. Dlouhodobé zanedbání údržby a úmyslné rozebírání stavby způsobily téměř zánik pivovaru,“ shrnul Prouza.

Zlatá léta zažíval pivovar na počátku 20. století a krátce ještě mezi světovými válkami. Během 40. letminulého století byl však provoz definitivně zastaven. O deset let později byla pivovarnická technologie odmontována a od té doby začal ojedinělý pivovar chátrat. Je přitom zařazen v publikaci 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje jako jedna z nejvýznamnějších technických staveb. Letos v květnu byl dům včetně celého lobečského areálu prohlášen kulturní památkou.

Skupina architektů, která se dlouhodobě věnuje průmyslové architektuře a například se podílela na přeměně továrny v pražské Libni na byty, se už dohodla s obcí, má hotový projekt a také platné územní rozhodnutí. Přeměna ruiny přijde na 100 milionů korun. Se záměrem přestavby souhlasí obec, památkáři i ochránci přírody. „Projekt je kompromisem mezi požadavky investora a námi. Pomůže areál obnovit a dá mu opět život, to je nejdůležitější,“ míní vedoucí mělnických památkářů Jiří Dohnal.

A co chtějí v objektu architekti vybudovat? Jde o změnu areálu na regionální centrum cestovního ruchu. Návštěvníci tam najdou nejen expozici o pivovarnické, sladovnické a chmelařské tradici regionu, ale i výrobnu piva. Exponáty mají slíbené z Národního technického a zemědělského muzea. „Obnovení výroby piva bude symbolické, plánujeme instalovat moderní technologii minipivovaru,“ popsal plány Pavel Prouza a dodal, že chybět nebude restaurace a ubytování. Velký sál v podkroví má sloužit pro pořádání přednášek, koncertů nebo dalších kulturních akcí. Riofrio získá stavební povolení už příští měsíc, stavět však nezačne. Uchází se o dotaci z Bruselu a čeká na výsledek. Společnost plánuje, že by se lobečský pivovar stal cílem turistů z celé Evropy.

„Začlenil by se do systému mezinárodních stezek průmyslového dědictví a v budoucnu by propojením pivovarských muzeí mohla vzniknout tematická pivovarská stezka,“ uvedli architekti. Pokud grant nezískají, jsou rozhodnuti rozdělit projekt na několik částí či přizvat ekonomického partnera. Pivovarmá začít fungovat za dva roky v zimě.

***

* Změna k lepšímu Kostelec nad Č. l. (Praha-východ) Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Zahájili výrobu piva a otevřeli muzeum. V létě se tam například odehrají tři divadelní představení původní hry se zpěvy Postřižiny na motivy Bohumila Hrabala. Český Brod (Kolín) Pivovar opravuje soukromý vlastník také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. Nový majitel ho opravuje od roku 1994, tehdy byl vstup do areálu nebezpečný. Bouraly se proto některé zdi a objekt se zastřešil. Dnes tam má vlastník kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá začít vařit pivo. To by mohlo být za dva roky. Mníšek pod Brdy (Praha-západ) U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt začal pustnout. V roce 2001 ho začalo opravovat Divadélko Káji Maříka. Dnes tam jsou vedle divadelního sálu ještě restaurace, kanceláře a byty.

* LOBEČ Pivovar s barokním zámkem se nachází v obci na okraji chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u Mšena na Mělnicku. Pivovar ze 17. století chátrá od poloviny 20. století, kdy ho užíval státní statek a několik soukromých majitelů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lucie Zikmundová

Na jeden den se mimořádně otevřel pivovar v Domažlicích. Lidé byli zvědaví, co s ním bude.

Ani nedořešený spor s pražskou společností neodradil radnici od pořádání Dne otevřených dveří v pivovaru. Památkově chráněný objekt byl zpřístupněn po dlouhých patnácti letech.

Obdivovat nedotčené prostory původní sladovny nebo část staré varny přišlo asi šest set chodských patriotů. „Chceme představit záměr, který s pivovarem máme,“ předeslal starosta Domažlic Miroslav Mach v úvodu každé z celkem osmi prezentací studie, podle níž by se měl nejstarší pivovar ve střední Evropě proměnit v minipivovar, restauraci, muzeum, výstavní galerii a koncertní sál. Využit by měl být i komín, z něhož by mohla být rozhledna.

Domažličané podle zájmu o prohlídku záměrům radnice fandí. „Bude to ale nesmírně náročné a nákladné, budou kolem toho velké debaty. Otázkou je, co na to řeknou památkáři, takže se to asi nevyřeší za jedno volební období,“ míní Karel Hutta ze Spáňova. „Náklady na stavební úpravy odhadujeme na šedesát milionů korun, s vybavením to vyjde na sto milionů. Peníze chceme získat z evropských fondů,“ přiblížil Mach.

Město však nejprve musí vyhrát spor s firmou, která měla podle dohody s předchozím vedením Domažlic zaplatit za pivovar 7,4 milionu korun. „Dokázat to nemůžeme, ale dozvěděli jsme se, že chtěli objekt obratem prodat,“ uvedl při prezentaci starosta. Proto když firma nedodržela slíbený termín, zastupitelé smlouvu vypověděli. Firma se však proti výpovědi odvolala.

Den otevřených dveří zpestřil křest nového CD Vobrázky skupiny Chodská vlna, která tak měla příležitost vyzkoušet akustiku prostor budoucího koncertního sálu. „Prostory pro muziku jsou to úžasné,“ liboval si kytarista kapely Pavel Morysek.

Vydařený křest mnohým z přítomných připomněl Domažlická humna, lidovou veselici, která se až do 60. let vždy o Chodských slavnostech konala v pivovarských sklepech. „Byly to hojně navštěvované a vydařené tancovačky. Jen tu všude na zemi bylo vlhko, takže to tu pokaždé dost klouzalo,“ vzpomněl na dobu před padesáti lety pamětník Josef Jírovec.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor: Václav Tauer

Protestní akce proti uzavření kutnohorského pivovaru se koná v sobotu v parčíku před pivovarem. Plakáty, které občany informují o protestní akci, organizované Janem Wiesnerem, mohou lidé vidět v obchodech, na středních školách či v restauracích v Kutné Hoře i okolí.

Celkem protestující roznesli kolem dvou stovek plakátů. „Dříve jsem všechno dělal sám. Teď už mám na pomoc štáb asi deseti lidí, kteří mi pomáhají vylepovat plakáty o protestní akci a plní i další úkoly,“ uvedl Wiesner.

Vystoupit mohou také radní

Úvodní proslov bude na akci patřit samotnému organizátorovi, dále vystoupí hospodský Bedřich Vágner a jiní.

„Pokud bude chtít vystoupit někdo z radnice, může, ale za předpokladu, že vystoupí i všichni ostatní z jiných politických stran, aby byla zachována názorová pluralita,“ upřesnil Wiesner.

Na komunikační internetové síti Facebook vznikla další skupina, která aktivity Jana Wiesnera podporuje. Nese název "Wiesner na radnici". Skupina už čítá více jak sto členů.

Hospodský ukončil spolupráci

Kutnohorské pivo přestal ze dne na den točit hostinský z restaurace Zlatý lev Bedřich Vagner.

„Celý život jsem točil kutnohorské pivo. Osmnáct let jsem věrně odebíral značku Dačický. Nikdo nás neinformoval o tom, že se výroba stěhuje jinam,“ rozhořčeně uvedl Vágner. Poté, co se o uzavření pivovaru dozvěděl, ukončil ze dne na den se značkou Dačický spolupráci. „Takové chování se mi nelíbí. Vedení firmy mělo o těchto změnách hospodské informovat,“ doplnil Vagner.

Tiskovou mluvčí společnosti Drinks Union Kateřina Eliášová nebyla po celé středeční odpoledne k zastižení.

Účastníkům protestní akce nabízí vstup, dopravu a pivo zdarma na havlíčkobrodské slavnosti piva Rebel vedení tamního pivovaru. Slavnosti se konají ve stejný den jako protestní akce. Pro zájemce budou po ukončení protestu před kutnohorským pivovarem přistaveny autobusy, které je odvezou na havlíčkobrodské slavnosti i zpět. Každý účastník dostane zdarma VIP vstupenku na oslavy a dvě poukázky na pivo.

„Pivovar Rebel má zájem o tento region. Po uzavření kutnohorského pivovaru jsme první nejbližší malý průmyslový pivovar, pokud nepočítám minipivovar v Kácově. Podnikáme zde obchodní aktivity. Oslovujeme hospody na Kutnohorsku plakáty s nápisem Kutnohorští rebelují a Rebel slaví narozeniny. Jedná se o podporu účastníkům akce v tom smyslu, abychom jim akci zatraktivnili,“ přiblížil obchodní záměry pivovaru Rebel ředitel Jiří Hušek.

Malé pivovary postupně mizí

„Před patnácti lety bylo v České republice kolem devadesáti pivovarů. Teď zbývá průmyslových pivovarů asi třicet. Jsou sdružovány v rámci skupin, kdy jedna skupina vlastní třeba šest pivovarů. Už to nejsou nezávislé pivovary. Skutečných regionálních pivovarů zůstalo už opravdu málo,“ dodal Hušek.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Pivovar Černá Hora se navzdory ekonomické krizi chystá zvyšovat produkci. Výrobu piva chce příští rok z loňských 162 tisíc navýšit až na 250 či 260 tisíc hektolitrů ročně.

"Pivovar by tak překročil limit 200 tisíc hektolitrů a ztratil by status malého pivovaru, stane se z nás prostě nezávislý pivovar," vysvětlil majitel Jiří Fusek.

Produkci se podle něj daří zvyšovat i přes pokles poptávky na domácím trhu hlavně díky narůstajícímu vývozu do zahraničí, zejména do Číny.

"V době krize nám strašně pomohlo, že jsme už dva roky měli rozjednanou řadu kontraktů. Třeba Čína, kam vyvážíme hlavně pivní speciály, navýšila objednávky až na 44 tisíc hektolitrů piva ročně," uvedl Fusek s tím, že za celý loňský rok pivovar vyvezl do zahraničí jen asi 21 tisíc hektolitrů piva.

Černohorské pivo pijí i v Africe

Novou spolupráci podle něj navíc pivovarníci plánují i v dalších zemích - v Zimbabwe, Vietnamu, Gruzii, Rusku či Litvě. "Jednání máme naplánované i se zástupcem z Indie, kam bychom pivo dodávali do luxusních hotelů," popisuje Fusek.

I díky tomu nyní v Černé Hoře chystají třicetimilionovou přístavbu nových ležáckých sklepů, do kterých by se mělo vejít téměř osm tisíc hektolitrů piva. Od července zase spustí nová exportní linka.

"A v listopadu bychom v nejtěžší části výroby chtěli spustit robotizaci, robot nahradí manuální práci při balení a nakládání beden a sudů určených na export, počítáme s nonstop provozem," plánuje majitel pivovaru.

Výrobce piva ale investuje i jinde. V Černé Hoře už začaly bourací práce v místech, kde by do konce roku měla stát hrubá stavba čtyřhvězdičkového hotelu s pivními lázněmi za celkem 105 milionů korun. Zkušební provoz má odstartovat už v dubnu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková

Příliš silná koruna ubrala v minulém roce exportní zisk národnímu podniku Budějovický Budvar. Podle generálního ředitele firmy Jiřího Bočka tak pivovar přišel zhruba o 140 milonů korun.

Boček to řekl Deníku včera, kdy vedení společnosti oficiálně představilo auditované hospodářské výsledky roku 2008. Generální ředitel Budvaru odpověděl i na otázku ohledně plánované transformace Budvaru na akciovou společnost.

Zvýšený podíl

Silná koruna a dražší vstupní suroviny se podepsaly na tom, že pivovaru se snížil v meziročním srovnání vloni zisk, ačkoliv výroba se proti minulému roku zvýšila a výstav byl druhý největší v historii. Budvar vyrobil vloni celkem 1 312 580 hektolitrů piva a zvýšil svůj podíl na českém trhu ze 6,3 na 6,6 %.

Pivovar ale tratil na kurzu koruny. „Koruna posilovala vůči euru, libře a dolaru o deset až třiadvacet procent a takové navýšení nelze zákazníkovi promítnout do ceny,“ uvedl k zahraničnímu obchodu Boček. Zisk byl kvůli horším příjmům z exportu za rok 2008 nižší zhruba o 90 milionů korun, ve srovnání s rokem 2007.

Necelých 80% exportu Budvar směruje do pěti klíčových zemí – Německa, Velké Británie, Slovenska, Ruska a Rakouska. Mimo Evropu putuje 5,5 % vývozu do 19 zemí, například do Číny, na Nový Zéland, do Brazílie nebo do Mongolska.

Austrálie

Mezi nové importéry patří od minulého roku již zmíněná Čína, Kyrgyzstán nebo Sýrie. Změny jsou znát i v tradičních destinacích. Budvar například zahájil letos vývoz sudového piva do Austrálie.

V Číně se zatím obchod rozvíjí spíše v menších objemech, protože tamní domácí produkce je velmi levná. „Zisk na hektolitru u čínské tuzemské výroby je jeden dolar,“ popsal situaci v nejlidnatější zemi světa Boček a dodal, že některé zahraniční pivovary se z čínského trhu kvůli této skutečnosti i stáhly. Na dovážené pivo se navíc v Číně vztahuje daň z luxusu, takže získat tam dobré pozice není jednoduché.

Celkový vývoz vloni u Budvaru činil 581 518 hektolitrů piva a relativně stagnoval, což ale vedení firmy považuje za úspěch. Na vyspělých západních trzích se už totiž projevila hospodářská stagnace. „V Německu a Velké Británii došlo k významnému poklesu prodejů v gastronomii,“ upozornil Boček.

Budvar čtvrtým největším vývozcem

Svou roli v hodnocení objemu vývozu hraje i to, že rok 2007 byl z hlediska exportu pro Budvar rekordní. Celkově si však Budvar v exportu vede velmi dobře a je čtvrtým největším vývozcem piva v rámci České republiky a v exportu ležáku je dokonce na třetím místě. Na domácím trhu byl Budvar vloni výrazně úspěšný, zvýšil svůj tržní podíl a prodal 731 059 hektolitrů piva, což je o 9,7 % víc, než v roce 2007.

I do České republiky už přitom podle Bočka dorazila změna v chování spotřebitelů. Změna poptávky začala v posledním čtvrtletí minulého roku a přinesla snížení objemu vytočeného piva v restauracích. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2008 se v prvním čtvrtletí roku 2009 vytočilo v restauracích o 9 % piva méně.

Budoucnost Budvaru může ovlivnit jeho plánovaný převod na akciovou společnost. Transformační poradce má z dosavadních jednání podle generálního ředitele Jiřího Bočka jeden nezpochybnitelný výstup. „Transformace musí proběhnout podle speciálního zákona,“ řekl Boček a dodal, že pro další postup je klíčová analýza převoditelnosti práv k duševnímu vlastnictví Budvaru v zahraničí. Hlavní problém proměny pivovaru z národního podniku v akciovou společnost totiž představují ochranné známky.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Edwin Otta

Přes tři tisícovky lidí přilákal do areálu Pivovaru Rohozec slavnosti piva. Nádvoří pivovaru bylo zaplněné do posledního místa. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru František Jungmann. „Zájem o naše slavnosti neustále roste, stejně jako zájem o naše pivo. Vzhledem ke stále rozšiřujícímu počtu návštěvníků začínáme uvažovat o zpřístupnění dalších prostor pivovaru po dobu slavností. Srdečně zvu všechny na podzimní akci rohozecké loučení s létem, která se koná na náměstí v Turnově dne 19.září a kde se zase můžeme společně dobře pobavit při našem Skaláku,“ řekl Deníku pivovarský ředitel.

Na své si během slavností přišel opravdu každý. Hrála dechovka Turnovanka, Zelenáči Mirka Hofmanna, The Peripetie (hudba 80 –let), Mackie Messer Band (dixiland), Veselí Pozůstalí. Vytočilo se 90 sudů piva. Lidé měli možnost ochutnat širokou škálu rohozeckého pivovaru. „Podskalák - výčepní, Skalák 11% světlý i řezaný, Skalák 12% světlý, Skalák 13% světlý i tmavý, Skalák Konopný ležák, Skalák Malina, Skalák Mixela a také nealkoholické pivo Skalák,“ prozradil František Jungmann.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek, Gabriela Bešíková

Po vlaňajšej úspešnej marketingovej kampaní, pokračuje v novej, menej rozsiahlej kampani od 1.júna 2008 Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Kým vlani bola základom rebrandingu nová profilácia značky STEIGER , založená na príslušnosti k regiónu - legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici, v tomto roku je motív zlata prítomný tiež, ale dôraz kampane je posunutý na motto: Steiger – čisto prírodné zlato. Verejnosť by malo osloviť 220 000 visačiek na fľaše, 2000 PVC podložiek do zariadení HORECA, cca 150 bilbordov a mobilbordov, ale aj rozhlasové spoty a niekoľko printových plôch. To všetko doplnené aj kampaňou na internete. Súčasná kampaň má rozpočet 100 tisíc eur (3 mil.Sk) a prebieha od 1.júna do 31.júla 2009. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

Zdôraznil, že kampaň dáva dôraz na históriu zlatonosných Štiavnických vrchov, ktorá je prítomná v čisto prírodnom produkte - pive STEIGER. Po rebrandingu loga STEIGER, pivovar vlani uviedol na trh nové etikety a celý podporný marketing s novým logom. Na etiketách zaviedol tiež označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku.

,,Nová profilácia, založená na legende o nájdení zlata v Banskej Štiavnici, s ktorou je pivovar historicky spojený aj tým, že ho vlastnila, nahradila predchádzajúce profilácie „Kráľovský pivovar“ a „Templárski rytieri“, ktoré nevystihovali podstatu z ktorej pivovar vychádza. Správnosť nasmerovania profilácie potvrdzuje aj veľmi kladná odozva na tohtoročné bilbordové stvárnenia profilácie značky“, konštatoval E.Mihálik.

Rozhlasový spot v tomto duchu vyzýva: ,,Zastavte sa a spoznajte kus histórie uloženej hlboko v zlatonosných Štiavnických vrchoch. Ochutnajte pivo zrodené z jedinečnej vody a prírodných surovín. Svojou chuťou pripomína bohatstvo hôr a panenskosť prírody, z ktorej pochádza. Ochutnajte pivo, ktorého klasickú receptúru ako poklad strážia generácie sládkov. Ochutnajte Steiger, zlatú legendu z čistej prírody. Steiger – čisto prírodné zlato“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Tržby a výstav piva ve vyškovském pivovaru stále klesají. Jedinou možnost jak tento stav zvrátit, vidí stát v pronájmu podniku. Město to znepokojuje.

Ještě v roce 2000 navařil vyškovský pivovar osmasedmdesát tisíc hektolitrů piva. Vloni už jen třiatřicet tisíc. Tím se vrátil o šedesát let zpátky.

Kvůli takovému vývoji uvažuje ministerstvo zemědělství, které je stoprocentním akcionářem podniku, o jeho pronájmu. Zatím mu v tom ale brání nedořešené majetkové spory s církví.

„Na církevní historický majetek, kterým nepochybně majetek obchodní akciové společnosti Jihomoravské pivovary je, není možné provést privatizaci převodem akcií této společnosti se státní účastí na jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu. Vláda České republiky schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Do doby schválení tohoto zákona dalším legislativním krokem by byl prodej podniku, nebo jeho části pouze obcházením privatizačního zákona,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Dodal ale, že pronájem představuje jedinou možnost jak zvrátit propad podniku.

Ředitel pivovaru David Kaprál na tuto informaci reagovat nechtěl. Podniká však podle svých slov všechny možné kroky k tomu, aby vyškovské pivo dostal zase na výsluní.

Najal pivovarské obchodníky, kteří mají za úkol zákazníky opečovávat, rozjel reklamní kampaň a snaží se dobýt zpátky alespoň některé ztracené pozice v okruhu do šedesáti kilometrů od pivovaru. „Fabrika je kvalitní, má výborný produkt. Akorát ho neuměla v minulosti patřičně prezentovat a prodat. A na tom teď pracujeme. Výsledky se však neprojeví hned. Rád bych je viděl po létě tohoto roku,“ uvedl Kaprál, který podnik vede od loňského října.

Problémy vyškovského pivovaru znepokojují také město. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Pokud by se tam nemělo vařit pivo, nedokážu si to představit,“ řekl starosta Vyškova Petr Hájek.

Pivovar Vyškov je ryze státní firmou. Je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary se sídlem ve Vyškově. „Tu založilo ministerstvo zemědělství v roce 1994. Stát do ní soustředil především restitučně ohrožený a „takzvaný“ církevní majetek původní akciové společnosti Jihomoravské pivovary Brno,“ vysvětlil před časem Vorlíček.

Katolická církev na svůj bývalý majetek vznesla nárok už počátkem devadesátých let a situaci se dodnes nepodařilo vyřešit. Na vyškovský pivovar doléhá tlak velkých konkurentů a zuřící cenová válka. Nedokázal si poradit s agresivní prodejní politikou konkurenčních soukromých pivovarů. Ztrácel tak zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku, kde měl ještě před pár lety „zabetonované pozice“.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Auto a foto: Šárka Dubská

Pitie piva ľudia u nás obmedzili. Môže za to kríza, ale aj konkurencia nealkoholických nápojov.

Tento rok sa nezačal pre výrobcov piva najlepšie. Za prvé tri mesiace si medziročne na výrobe piva odrátali približne 12 percent. „Veľký výpadok bol hlavne v januári, a to 15 percent," povedal výkonný riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Celkovo sa však podľa neho vyrobilo menej piva v celej Európe.

Za poklesom výroby vidí Šusták ekonomickú situáciu obyvateľstva, ale aj počasie. Tohtoročné prvé tri mesiace boli totiž o čosi chladnejšie než tie minuloročné, apríl bol zasa teplejší. Vo štvrtom mesiaci sa už pivovary dostali do výrobného plusu - asi o jedno percento.

Či však bude celý rok v rovnakom duchu, je zatiaľ otázne. Odhad spotreby piva na Slovensku však hovorí, že sme vlani vypili na osobu o vyše štyri litre piva menej než v roku 2007.

Pivo ustupuje minerálkam?

Hlavu v smútku majú zrejme najmä krčmári, a to pre krízu. „V čase krízy spotrebitelia obmedzujú svoje výdavky práve na reštaurácie a gastronómiu mimo domova," hovorí Ladislav Csengeri z prieskumnej agentúry GfK Slovakia.

Niektoré pivárne už rozdiel pociťujú. „Zaznamenali sme mierny pokles konzumácie piva," povedal majiteľ bratislavského Slovak pubu Alojz Hlina. Podľa neho však výraznejšie klesal predaj drahých destilátov a vína.

Približne 20-percentný prepad predaja piva hlási napríklad banskobystrický podnik Červený rak.

Väčšina oslovených podnikov zatiaľ nepostrehla, že by sa u nich vypilo menej piva. „Je to zhruba rovnaké, ako to bolo," hovorí majiteľ žilinskej pivárne Nosorožec.

Oslovení majitelia podnikov si zatiaľ nevšimli, že by sa návštevníci viac obzerali po nealkoholických nápojoch než po pive. Pivovary Topvar však hovoria aj o takejto vyostrujúcej sa konkurencii pre pivo. „Môže za to zmena životného štýlu, spotrebiteľského správania, ale aj väčšia ponuka rôznych nápojov," povedala hovorkyňa firmy Drahomíra Mandíková.

Tento trend do istej miery nahráva aj nealkoholickému pivu. Jeho predaj sa podľa Dušana Viszta, marketingového riaditeľa spoločnosti Heineken, zvýšil za posledné roky až štvornásobne.

Topvar zasa vraví, že pivári prechádzajú na slabšie pivá. „Preferencie sa posúvajú od ležiakov vyššej stupňovitosti k menej alkoholickým pivám. Aj za tým je údajne snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka," hovorí Mandíková.

Pomôcť môže leto

Analytik agentúry Terno Ľubomír Drahovský tvrdí, že na spotrebu piva vplýva veľa faktorov. „Menej piva sa pije v mestách, viac na vidieku. Na spoločenských stretnutiach sa začínajú presadzovať skôr nesýtené nápoje. Ďalším faktorom je znížená kúpyschopnosť obyvateľstva," hovorí Drahovský.

Tam, kde je vyššia nezamestnanosť, ľudia podľa analytika obchodu častejšie uprednostnia návštevu potravín pred pohostinstvom a „fľašku piva vypijú radšej rovno pred obchodom".

Pivovarníci či združenie výrobcov piva však vidia svoju budúcnosť ružovejšie. „Dno sme asi už dosiahli. Tento rok sa zrejme skončí stabilizáciou na úrovni minulého roka," povedal Šusták. V rast trhu verí aj Viszt, kľúčom k tomu je však teplé leto: „Bude to závisieť hlavne od počasia. Teplé letné mesiace dokážu urobiť aj 40 percent predaja".

Plechovky a fľaše sú v kurze

Celková spotreba piva u nás síce klesá, ale plechovky a fľaše kupované v obchodoch sú čoraz obľúbenejšie.

Plechovkám a fľašiam dávajú konzumenti piva na Slovensku čoraz častejšie prednosť pred návštevou pohostinstva. Ak sa pred tromi rokmi pivo zo sudov podieľalo na celkovom predaji u nás 43 percentami, vlani to už bolo len 37 percent.

Zvýšenie predaja piva si pochvaľujú obchodné reťazce. „Zaznamenali sme ho vo všetkých druhoch balení. Sme už nad pôvodne plánovanými číslami," povedal hovorca Kauflandu Martin Gärtner. Záujem o značky závisí podľa neho od akcií.

Nárast predaja piva zaznamenali aj reťazce Lidl a Tesco. „Dobre sa predáva pivo v plechovkách a PET fľašiach, kde predaj stúpol o vyše 25 percent," povedala hovorkyňa Tesca Oľga Hrnčiarová.

Mierny nárast spotreby piva v roku 2008 oproti predchádzajúcemu roku potvrdzuje aj prieskum GfK Slovakia. Vlani totiž podľa neho členovia domácností u nás vypili 1,286 milióna hektolitrov piva, rok predtým to bolo 1,27 milióna hektolitrov.

Tento rok pritom podľa agentúry GfK nemusí byť pre reťazce v predaji piva taký dobrý ako minulý. Pivo zdraželo, a to by mohlo mať na jeho predaj rovnako negatívny vplyv ako zvýšenie spotrebnej dane v roku 2003.

„Ceny sme upravovali v marci tohto roka a to v priemere o 6,3 percenta," povedala hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Šesť až sedem percent pridala k cenám v marci aj spoločnosť Heineken.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Na Vyškovsku i v okolí už zase začíná být pivovar vidět. Je možné potkat zelené slunečníky s pivovarským logem. Vyškovské pivo je možné koupit v Brně i v hypermarketech.

Podnik je generálním partnerem hudebního festivalu. Napěněný půllitr Vyškovského piva s diblíkovskými růžky visí na kdekterém bilboardu, reklamu je slyšet i v rádiu. Každou chvíli se už v obchodech objeví nové modernější láhve s dlouhým krčkem a výraznějšími etiketami.

To vše dokazuje, že Pivovar Vyškov boj o přežití nevzdává.

Nový ředitel David Kaprál, jehož do čela podniku před devíti měsíci dosadilo představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je ministerstvo zemědělství, si dal vysoké cíle. A to vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. Jak se plány daří?

Měl jste především v úmyslu zlepšit obchodování…

Posílili jsme a obměnili obchodní úsek, který začíná navazovat vztah se zákazníky a nabírat zkušenosti. Od března máme i nového obchodního ředitele. Velkoobchodní odběratelé mají výhodnější ceny a lepší servis. Daří se obnovovat komunikaci se zákazníky, která dříve vázla. Obchodníci jsou vedení k tomu, aby zákazníky opečovávali, operativně vše řešili. Ne jako v minulosti, kdy zákazníci obchodníky ani neviděli.

Podařilo se navýšit prodejní místa?

Získávání nových zákazníků není tak rychlé, jak bychom si přáli. Ale postupně nové klienty získáváme. Připravujeme spolupráci s několika restauracemi v Brně, kde se v minulosti Vyškovské pivo točilo, ale pozice jsme ztratili. Snažíme se je dobýt zpět. Hledáme i možnosti ve Vyškově a okolí. Podařilo se nám vyjednat lepší podmínky v jednom obchodním řetězci. Namísto dvou provozoven tohoto řetězce se Vyškovské pivo bude prodávat v šesti. Provádíme tam i ochutnávky a na prodeji je to vidět. Jsou to malé krůčky, ale posouvají nás k cíli.

Vyškovské pivo ale v poslední době nemělo dobrý zvuk…

Zdejší obyvatelé trpí slabším patriotismem. V regionu je bohužel moderní Vyškovské pivo podceňovat. Vtípek o tom, že z něho měl někdo střevní potíže se rozmohl až ve fámu. Svůj podíl má také dnes už zlidovělá hláška z Polívkova filmu Dědictví, která pověsti Vyškovského piva hodně uškodila. Naše pivo je však přezíráno zcela neprávem. Budeme se o to snažit lidi přesvědčit, ale počítáme s tím, že to bude v dlouhodobější perspektivě.

Budete recepturu piva měnit?

Novinkám se nebráníme. Zkoušíme nové postupy u Džbánu a nealkoholického piva. Jde jenom o drobné změny. Na vyvážené chuti stále pracujeme.

Jak přesvědčíte lidi o kvalitě Vyškovského piva?

Uvádíme reklamní kampaň, která probíhá na bilboardech, v tisku, v rádiu. Její dopad ale zatím vyhodnotit nemůžeme. Veřejné mínění se mění velmi pomalu.

Také jsme pozvali do podniku zástupce radnice Vyškova a starosty z okresu. Starostové jsou důvěryhodní lidé a můžou nám pomoci ovlivňovat veřejné mínění. Rozhodně se své funkci propagací pivovaru nezpronevěří, protože ten k našemu regionu patřil, patří a měl by patřit. Věříme že v obecních hospodách nebo na obecních společenských událostech by se díky nim mohlo vyškovské pivo objevit.

Reklama hlásí, že Vyškovské pivo je nejpoctivější na Moravě. Čím můžete toto tvrzení podpořit?

Stojíme si za tím, že Vyškovské pivo se vaří tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo jakýchkoli náhražek tradičních surovin. Některé ležáky zrají až devadesát dní. Používáme český slad a chmel, přestože z Německa nebo Itálie by nás vyšel na polovičku. Chceme však udržet kvalitu. Zažádali jsme o značku České pivo. Spousta ocenění v minulosti tomu dává za pravdu. Poslední úspěch je z listopadu 2008, kdy jsme získali zlatou medaili za Havrana.

Bude vaše pivo víc vidět na společenských událostech?

Jsme mnohem aktivnější. Jsou víkendy, kdy jsme na třech kulturních nebo sportovních akcích najednou. Chystáme se třeba i na vyškovský festival Rockshock. Pořadatelé vytvořili dokonce Rockschock patroly, které provádějí ochutnávky a reakce jsou velmi pozitivní.

Jak můžete konkurovat velkým soukromým pivovarům, které hostinským na oplátku za dlouholetou smlouvu nabízejí vybavení od slunečníků až po ledničky?

Kdyby jim nabízeli jenom slunečníky a ledničky. To my nabízíme taky. Ale velmi těžko se konkuruje peněžním vkladům. To je věc, o které se moc veřejně nemluví. Postupně však získáváme půdu pod nohama. Jsou hospodští třeba v Brně, kteří jsou ochotní točit jenom Vyškovské pivo a přitom kromě standardních věcí nenabízíme žádné převratné výhody.

Co připravujete do budoucna?

Na příští rok chystáme oslavu 330. výročí založení pivovaru. Tuto příležitost musíme řádně využít. Pivovarů s takovou tradicí není mnoho.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Šárka Dubská

V topoľčianskom pivovare čaká v sobotu, 4. júla, na všetkých návštevníkov zo širokého okolia skvelá zábava a výborný program. Pre milovníkov hudby sú pripravené vystúpenia známych slovenských umelcov.

Na svoje si prídu aj milovníci piva, ktorí budú mať počas exkurzií jedinečnú možnosť nahliadnuť do tajov výroby tohto zlatého moku. Tento ročník sa bude niesť v znamení tradície a osláv 45. výročia uvarenia prvej várky piva v topoľčianskom pivovare. Pivovar navarí pre verejnosť výnimočne na túto príležitosť aj 2 pivné špeciály, ktoré sa bežne nikde inde ochutnať nedajú – tankové a kvasinkové pivo Topvar.

Prehliadka známeho pivovaru spojená s odborným výkladom procesu výroby topoľčianskeho piva, množstvo dobrej zábavy sprevádzanej vystúpeniami známych umelcov, to všetko bude súčasťou tretieho ročníka Dňa Topvaru v topoľčianskom pivovare, ktorý sa uskutoční v sobotu, 4. júla 2009. V čase od 13.00 do 22.00 hodiny bude pre verejnosť pripravený atraktívny sprievodný program a vystúpenia obľúbených umelcov, akými sú skupina HEX, speváčka Zdenka Predná, či humoristická dvojica Robo Kajzer a Peter Meluš a iní.

Milovníkov histórie, ale nielen ich, určite zaujme pivné múzeum a na súťaživých čakajú atraktívne súťaže o zaujímavé pivné výhry. Podujatím budú hostí sprevádzať obľúbení moderátori Katika a Marcel. Na Deň Topvaru pripravia topoľčianski pivovarnícki majstri aj dve špeciálne pivá. Prvým bude tankový Topvar – svetlé nepasterizované pivo. Tým druhým bude kvasinkový Topvar – nefiltrované pivo, plnené priamo z ležiackeho tanku z pivnej pivnice. Ide o najčerstvejšie prírodné pivo, teda o naozajstnú pivnú lahôdku.

„Tohtoročný Deň Topvaru bude naozaj výnimočný, nakoľko si v rámci neho pripomenieme 45. výročie uvarenia prvej várky piva v topoľčianskom pivovare. Pre hostí sme už tradične pripravili veľmi zaujímavý sprievodný program, takže verím, že potešíme všetkých milovníkov zlatistého moku a nadviažeme tak na dva predchádzajúce úspešné ročníky,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Skutočnosť, že minulý ročník Dňa Topvaru bol naozaj úspešný a návštevníci s ním boli spokojní, potvrdila nielen skvelá účasť, ale aj pozitívne hodnotenia v prieskume spokojnosti, do ktorého sa zapojilo celkovo 2472 návštevníkov. Až 1956 z nich oznámkovalo organizáciu podujatia na jednotku. Akcia sa, rovnako ako aj minulý rok, uskutoční v areáli pivovaru na Krušovskej ceste v Topoľčanoch.

Vstup na Deň Topvaru je voľný a o nezabudnuteľné zážitky núdza určite nebude. Počas celého dňa bude premávať bezplatná autobusová doprava od zastávky Autobusová stanica Topoľčany (MHD č. 37) do pivovaru Topvar a späť.

Topvar je charakteristický výraznou, ale príjemne doznievajúcou horkosťou, sladovou plnosťou a rezkosťou, danou prirodzeným obsahom oxidu uhličitého. Jeho výnimočné vlastnosti – príjemne harmonická plná chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky, ho zaraďujú medzi najobľúbenejšie pivá na trhu.

V dnešnej dobe sa väčšina pív varí na jeden rmut. Medzi slovenskými pivami tvorí výnimku práve značka Topvar, ktorá sa tradične, podľa pôvodnej receptúry, varí na dva rmuty. Topvar patrí medzi spodne kvasené pivá a dodnes sa pripravuje tradičným spôsobom kvasenia v špeciálnych otvorených kvasných nádobách. Pri výrobe tohto obľúbeného piva sa používa žatecký chmeľ, ktorý je najkvalitnejším a najdrahším chmeľom na svete. 45 rokov výroby piva v topoľčianskom pivovareSedemstoročná tradícia varenia piva v topoľčianskom regióne, priaznivé klimatické podmienky, kvalitná voda a v neposlednom rade významné produkčné oblasti pestovania kvalitného sladovníckeho jačmeňa predurčili založenie pivovaru v Topoľčanoch.

Prvé varenie piva, v rámci ktorého bola uvarená várka 10% svetlého piva, sa uskutočnilo v topoľčianskom pivovare 23.3.1964. Prvú várku piva uvaril Stanislav Lacika z Prašíc. Následne 29.4.1964 začali prvé fľašky Topvaru opúšťať stáčaciu linku. Na prvomájových oslavách v roku 1964 mali obyvatelia Topoľčian a jeho okolia po prvýkrát možnosť ochutnať topoľčianske pivo. Pamätníci tvrdia, že bolo vynikajúce. Dobré klimatické podmienky, kvalitná voda a ostatné suroviny predurčili topoľčiansky región na výrobu piva, ktorej počiatky siahajú do 13. storočia. Prvá várka piva Topvar bola uvarená v roku 1964. Pre zachovanie reputácie Topvaru starostlivo vyberáme najkvalitnejšie suroviny a dodržujeme tradičnú receptúru. Topvar vďaka svojej harmonickej a plnej chuti, ľahkej stráviteľnosti a osviežujúcim účinkom patrí medzi najobľúbenejšie pivá.

Topvar, spolu so značkami Pilsner Urquell, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Radegast Birell, patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Infoline.sk |Autor: Pivovary Topvar / Omni