Věnec z chmele položilo včera Sdružení přátel piva na hrob Viktoru Cibichovi, jehož tvář zná už 101 let z piva Březňák celý svět. Místo posledního odpočinku muže, který svůj obličej poskytl pivovaru Velké Březno v roce 1906 za deputát 30 piv týdně, objevili společně historik Petr Žižkovský a ústecký archivář Vladimír Kaiser. Před rokem byl hrob prvorepublikového přednosty stanice Cibicha na hřbitově ve Valtířově slavnostně obnoven. "Jde o jediný případ u nás, kdy je tvář konkrétní osoby tak dlouho spojena s jednou značkou piva," tvrdí historik Petr Žižkovský. "Ceníme si toho, že Viktor Cibich souvisí právě s menším, velkobřezenským, pivovarem, kde se pivo ještě vaří tradičně," dodal Zdeněk Šťastný ze Sdružení přátel piva. (Ústecký deník)

Victor Cibich by se asi divil. Do pivovaru ve Velkém Březně, kterému před sto lety propůjčil svou tvář, vtrhne nefalšovaná masopustní veselice. V jeho rodných jihomoravských Hustopečích by asi nešlo o nic výjimečného, ale masopust přímo v pivovaře? Připravte si masky, dobrou náladu, ale také chuťové pohárky – bude z čeho vybírat. V sobotu 24. února od 12:00 vtrhne do pivovaru ze skupiny Drinks Union masopust se vším, co k němu patří – maškarním průvodem, živou hudbou, pivem a vepřovými hody.

„Victor Cibich by se možná divil, není to však nic neobvyklého. Masopust je tradiční českou zábavou, stejně jako Březňák je české pivo s dlouhou tradicí. Spojení piva a masopustu se proto zcela přirozeně nabízí. Jednoduše: Pivo k masopustu bezesporu patří, tak proč jej neuspořádat přímo u pramene,“ říká prokurista Drinks Union Josef Vejlupek.

Již třicet minut po poledni vyrazí maškarní průvod doprovázený Plukovní hudbou 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata přímo z proslulé restaurace Tivoli k pivovaru. „Po celé odpoledne bude v pivovaře otevřena hospoda, kde si lidé budou moci pochutnat na pivech značky Březňák a na vepřových hodech,“ dodal ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Zároveň láká návštěvníky, aby se k průvodu přidali i se svými maskami.

Přibližně na 13:30 je také připravena porážka masopustního čuníka. Po celé odpoledne pak budou zpřístupněny hlavní provozy pivovaru. „Až do 16:30 tak budou probíhat organizované prohlídky pivovaru s odborným výkladem,“ doplnil Jaroslav Rottenborn. Na hlavním prostranství pivovaru budou moci návštěvníci shlédnout ukázky lidových řemesel, k dobrému pivu a jídlu zahraje kapela Čupr Baby a Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata.

Drinks Union uspořádal jako první domácí pivovarnická skupina poprvé masopust s tradičním průvodem i zabíjačkou loni ve svém pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Tato akce se setkala s obrovským zájmem lidí. Dostávali jsme desítky kladných reakcí, proto jsme se v této tradici rozhodli pokračovat. Minulý víkend navštívily stovky lidí masopust, který jsme uspořádali v pivovaru Louny, jenž také patří do skupiny Drinks Union,“ uvedl Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union)

spojit s exkurzí ve zdejším pivovaru

Management řady českých firem s postupem let pochopil, že k propagaci jejich výrobků či aktivit mohou napomoci také exkurze, a to nejen skupin odborníků, ale i široké veřejnosti. Některé podniky šly až tak daleko, že pro návštěvníky připravily v provozech prohlídkové trasy. Před necelými třemi roky se k nim připojila i společnost Drinks Union. Ta navázala užší kontakt s vedením zdejšího státního zámku a po dohodě mu svěřila prohlídku svého Pivovaru Velké Březno. Ten je k tomu doslova předurčen, protože patří mezi historické pivovary a vyrábí pěnivý mok stále klasickým poctivým způsobem. Navíc návštěvník má možnost vidět většinu technologie na vlastní oči.

V loňském roce zámek navštívilo 12 200 návštěvníků a řada z nich si nenechala ujít možnost provedení exkurzí v pivovaru. Zhruba 20 procent návštěvníků bylo ze zahraničí, převážně Němců, ale také Rusů, Angličanů, Australanů, Američanů, Holanďanů, Švédů, Jihoafričanů, jeden host byl dokonce i z Ghany.

Oba objekty - zámek a pivovar - k sobě váže dlouhá historie a je proto ideální, aby návštěvník po prohlídce interiérů zámku mohl nasát vědomosti i z jiného soudku a případně i ochutnat místní pivo. Jak zámek, tak pivovar, mají hostům co nabídnout. Proto jsme se s kastelánem Ing. Milošem Musilem vrátili kousek do minulosti.

"Když hrabě Karel Chotek koupil v roce 1841 od Harrachů zdejší panství, získal vedle zámku i pivovar. Už tehdy se jednalo o velice lukrativní záležitost, a protože nový majitel byl velmi dobrý hospodář, přičinil se o to, aby pivovar byl neustále modernizován. Za života hraběte Karla a potom s přispěním jeho syna Antonína měl pivovar velmi slušný výstav, došlo k výraznému rozšíření pivovaru, byla postavena nová sladovna v tehdejším moderním slohu a také sklepy. Nicméně jejich další potomek, který začal s rozsáhlou přestavbou zámku šel ještě dál a v roce 1895 z pivovaru vytvořil akciovou společnost, do které přizval tři schopné podnikatele, jež svými prostředky a zkušenostmi pomohli v rozkvětu pivovaru, ale i k dostavbě zámku," vysvětluje důležité období z konce 19. století. Pivovar v tomto období měl zhruba třetinový výstav než který má dnes, ale v té době už patřil mezi největší v Čechách a pivo mělo dobrý zvuk i daleko za hranicemi. Dokonce bylo dodáváno do Britské sněmovny lordů, což v té době byl obrovský úspěch. Velkobřezenské pivo expandovalo do celého světa. Z počátku 20. století se traduje cesta tehdejšího sládka do Severní Ameriky, který sebou vezl tři vagóny piva a získával nové kontakty. V 30. letech prošel pivovar největší přestavbou, kdy zde vznikla mimo jiné nová varna a jako první v ČSR byl vybaven stáčecí linkou. Doba druhé světové války a poválečná léta jsou již jinou kapitolou. Za zmínku stojí to, že za války tamní pivo putovalo za Rommelovou armádou až do Afriky.

Současní majitelé pivovaru věří, že prohlídka pivovaru zanechá v návštěvnících dlouhou vzpomínku na pobyt a také na chuť výborného piva, ke kterému se budou chtít vrátit. " Ujali jsme se průvodcovství i když to není žádná maličkost. Přispívá to oběma stranám. Trasa je velmi pěkná. Začínáme u vlastní historie piva, která je delší než pět tisíc let, a postupně přejdeme k velkobřezenského pivovaru, který má podle nejnovějších zjištění základy už v roce 1570 a vysvětlíme základy výroby piva. Poté následuje samotná prohlídka provozů včetně sladovny, varny, sklepů, spilky a stáčírny. Na závěr se uskuteční posezení u malého občerstvení, v němž samozřejmě nechybí ochutnávka piva a nákup suvenýrů, "dodává Ing. Musil.

O spojenou prohlídku zámku a pivovaru je značný zájem turistů z tuzemska, ale téměř z celého světa. Zámek je otevřen tradičně od 1. dubna do posledního října, prohlídka pivovaru je možná po celý rok. Letos zámek zahajuje sezónu 31. března tradičním "otevíráním okenic". Mimo prohlídek interiérů a pěkného parku se v areálu uskuteční na 40 akcí. V květnu to bude např. oblíbený sraz historických vozidel O pohár hraběte Chotka a už tradiční Vinné trhy, na kterých bylo loni představeno 229 vzorků vín z ČR a zahraničí. (Ústecký deník)

Obec Velké Březno a společnost Drinks Union, která v obci vlastní pivovar Březňák, podepsali smlouvu o spolupráci. Obě strany využily nedávného křtu nového loga a etikety piva Březňák, aby stvrdily podpisem memoranda vzájemnou podporu pro letošní rok.

Memorandum přišlo v pravý čas, protože pivovar i obec počítají s větším rozvojem a zviditelněním. Velké Březno má přes 2000 obyvatel, ale brzy se rozroste a bude potřebovat dobudovat inženýrské sítě a další infrastrukturu.

"Pivovar je v obci významným podnikem a zaměstnavatelem obyvatel. Navíc je to její dominanta a reprezentant nejen v regionu, ale v celé ČR i v zahraničí. Netajím se tím, že jsme byli v minulosti v určitém sporu hlavně v provozování čistírny odpadních vod. Dnes je to zažehnáno a věřím, že se blýská na lepší časy. My se budeme snažit propagovat produkci našeho partnera na všech společenských, kulturních a sportovních akcích, které letos uspořádáme a současně převezmeme záštitu nad akcemi pořádanými společností Drinks Union, jako Den otevřených dveří v pivovaru, Masopust, Pivovarský ples a tenisový turnaj O pohár pana Cibicha", uvedl starosta obce Miroslav Moucha.

Drinks Union mimo jiné přislíbila finanční podporu společenskému životu v obci. Starosta věří, že získá od firmy podporu i při dalších akcích včetně úprav historické restaurace Tivoli, která je v majetku obce, ale provozovaná Drinks Union.

Obec Velké Březno byla v minulém i předminulém století známa daleko za hranicemi díky zdejšímu pivu a to má stále vynikající zvuk. Dnes jeho výjimečnost šíří i návštěvníci velkobřezenského zámku, mezi nimi je velká část ze zahraničí, kteří si většinou rádi rozšíří jeho prohlídku o exkurzi v pivovaru a degustaci pěnivého moku. (Ústecký deník)

Po pivařích z Kostariky, Uruguaye, USA, Itálie a Rumunska se objevil další národ, který si činí nároky na tvář přednosty stanice Velké Březno Victora Cibicha. Jsou jím Francouzi. Dosud neznámé užití maskota velkobřezenského pivovaru objevil na dovolené hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

„Koukal jsem jako blázen, když jsem v Řecku v malé hospůdce v horách viděl na stěně plakát s naším Cibichem,“ říká hejtman. Včera předal úlovek historikovi pivovarnictví Janu Žižkovskému, který dlouhodobě mapuje dějiny ústeckých pivovarů a pracuje pro skupinu Drinks Union.

„Spolupracuji s největšími sběrateli etiket, myslel jsem, že máme už všechny zahraniční varianty Cibicha. Jsem překvapen,“ komentoval objev.

Krom bělavých vlasů je Cibich na plakátu francouzského pivovaru Sochaux naprosto totožný s tím, kterého užívá už přes sto let pivovar Velké Březno. Jak se dostal pivovar Sochaux k Cibichovi, je záhadou. „Ta tvář se prostě líbí, dobře prodává pivo. Už před válkou si ji přivlastnil pivovar v Itálii. Po válce se pak zřejmě rozšířila s odsunutými Němci. Jak to bylo ve Francii, se snad brzy dozvíme. Hned kontaktuji pivovar Sochaux,“ vysvětlil historik.

Právě včera pivovar pokřtil novou etiketu piva Březňák, jež doznala modernizace. Tváře maskota se ale změny nesměly dotknout. Etikety Březňáku se proměnily podobně jako před časem etikety piva Zlatopramen od stejné firmy.

Velkobřezenský pivovar zaregistroval Cibichovu tvář roku 1906. Dnes jde o ceněnou ochrannou známku. „Březňák s Cibichem patří k nejprodávanějším českým pivům v Německu. Tamní zákazníci vnímají Cibicha pozitivně, působí dobrosrdečně a podporuje dojem kvalitně odvedené práce,“ poznamenal šéf představenstva pivovaru Milan Hagan. Pivovar vlastní výhradní práva na užití Cibicha v Česku a v Německu. Ve Francii, Itálii či v USA by musel o značku bojovat. „Bylo to strašně složité. Stačí se podívat na spor Budvaru s Američany,“ reagoval Hagan. (MF Dnes)

Hejtman podepsal smlouvu s ústeckým Drinks Unionem

V Pivovaru Velké Březno na Ústecku byla během křtu nové etikety piva Březňák podepsána smlouva o spolupráci mezi Ústeckým krajem a společností Drinks Union, a. s., jíž je velkobřezenský pivovar součástí.

Právo o tom ve středu informoval pracovník kanceláře ústeckého hejtmana Zbyněk Šebesta s tím, že smlouvu podepsali krajský hejtman Jiří Šulc (ODS) a předseda představenstva této nápojové firmy Milan Hagan.

Nejde o úplatnou službu

Smyslem smlouvy je oboustranně výhodná spolupráce při prezentaci ústeckého regionu v naší zemi i v zahraničí, především na veletrzích cestovního ruchu a turistiky či na akcích, jejichž posláním je získat další zahraniční investory do kraje. „Rozhodně Ústecký kraj neposkytuje Drinks Unionu úplatnou službu k zajištění jeho reklamy,“ prohlásil hejtman Šulc. „Na většině mezinárodních veletrhů cestovního ruchu, kterých se každoročně zúčastňujeme, hodláme kromě krás a zajímavostí našeho regionu prezentovat také výrobky podnikatelských subjektů, které tu působí, a lze je považovat za produkty náš region charakterizující. A pivo k těmto komoditám určitě patří, zlatopramen, lounské pivo a určitě také velkobřezenský ležák,“ řekl hejtman.

„Piva našeho kraje jsou známá po celé Evropě, třeba zrovna u sousedů v Německu patří výrobky Drinks Unionu a jeho pivovarů k nejoblíbenějším. Ústecký kraj představí na veletrzích výrobky některých firem, které tu působí, a pivo z Ústí či Loun zase umožní vytvořit v našich expozicích přátelskou atmosféru s upřímnou pozvánkou k návštěvě regionu,“ dodal Šulc.

Letošní první akcí, kde se úterní smlouva o spolupráci naplní konkrétně, bude mezinárodní veletrh cestovního ruchu Regiontour v Brně (11.-14. ledna), dalších 15 tuzemských i zahraničních veletrhů přijde na řadu v průběhu letošního roku.

Muž, který dal pivu svou tvář

V Pivovaru Velké Březno se hned po podpisu smlouvy křtila nová etiketa piva Březňák se známým portrétem Viktora Cibicha, muže, který dal zdejšímu pivu tvář, jak řekl ve své malé přednášce o dějinách pivovaru a jeho ochranné známky Petr Žižkovský. Ochranná známka byla registrována už před sto lety, její současná podoba v 60. letech a ta nejnovější je chráněna v ČR, SR a Německu a postupně přibudou její registrace i v dalších zemích.

I historici pivovarnictví dobře vědí, že Cibichova tvář se objevila neoprávněně i na etiketách mnohých zahraničních pivovarů. Jeden z příkladů, o němž ani v Drinks Unionu neměli dosud ponětí, předal krajský hejtman.

„Koncem listopadu 2005 jsem byl v čele delegace Ústeckého kraje v severořecké Kozani a v restauraci Tripokaridos jsem náhodně objevil vystavený plakát zvoucí do baru v anglickém Newcastlu na francouzské pivo ze Sochaux. A na něm pan Cibich - nebo Zippich? - jako živý. Jsem rád, že mohu rozšířit vaši sbírku,“ konstatoval hejtman.

Hejtman Jiří Šulc předal velkobřezenským pivovarníkům fotografii z řeckého baru s reklamou anglické restaurace čepující francouzské pivo s tváří pana Cibicha. (Právo)

Tvář málokterého Čecha je ve světě tak známá jako Victora Cibicha. C. a k. přednosty stanice z přelomu 19. a 20. století, jehož portrét zdobí velkobřezenské pivo 101 let.

"Pivovar měnil etiketu a logo nesčíslněkrát. Vždy na nich ale byl Cibich, důvěryhodná tvář značky," uvedl historik Petr Žižkovský.

"Právě připravujeme velký plakát, na němž všechny tyto etikety budou. Počínaje tou první, chráněnou registrační známkou z 3. května 1906 u Hospodářské komory v Liberci, po současnou, kterou pivovar začíná používat," prozradil Žižkovský.

"Tento pivovar před 1. světovou válkou vařil 16 značek piva. Tvář Viktora Cibicha se tedy již tehdy objevovala ve více podobách," řekl.

Ač se Cibichova tvář zásadně podepsala na úspěchu Březňáku ve světě - v SRN díky ní dnes toto pivo z českých piv vede - během svého života si přednosta stanice odměn moc neužil.

"Za používání své tváře měl Cibich deputát 30 piv týdně v restauraci Tivoli," prozradil historik o přednostovi, který zemřel v roce 1916 jako šedesátiletý.

Z nových etiket Březňáku s Cibichem je unikátní ta pro tmavé pivo, které pije přednosta na nálepce poprvé.

Unikátní je fakt, že dnes využívají přednostovu bodrou tvář s typickou pleší i pivovary v USA, Uruguaji, Kostarice, Rumunsku.

"Povolení nepotřebují. Poslední zaplacená ochranná známka byla v roce 1916 na 10 let. Regulérně tak převzali úspěšný motiv sudetští Němci, odsunutízČechpo2. světové válce," řekl historik.

Historie etikety Březňáku je u nás ojedinělá. "Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má na etiketě po celé století podobiznu osobnosti, která opravdu žila," upozornil historik. Mezi pár výjimek patří pivovar Dačický v Kutné Hoře, který patří také do ústecké skupiny Drinks Union.

Smutný osud ale potkal Cibichovy syny. "Jeden byl z rasových důvodů zavřen za války v koncentračním táboře - byť byl sudetský Němec. Vrátil se v roce 1945 s dobrozdáním kapitána americké armády, který tábor osvobozoval. Máme ale také doklady o tom, že si Cibichův syn v roce 1946 stěžoval i na perzekuce od českých úřadů. Jako Němec musel chodit s páskou," tvrdil historik. Oba synové byli v roce 1946 odsunuti z Čech. (Ústecký deník)

Pivo se nemusí vařit pouze v pivovarech. Jsou lidé, kteří jej dokážou vyrobit například v panelákovém bytě. „Musím se vždycky domluvit s manželkou, aby mi uvolnila kuchyň a hlavně místo v ledničce, aby mělo pivo kde zrát, když nemám ležácké sklepy,“ popisoval svůj způsob vaření piva Jan Orlt, jeden z domácích vařičů piva tzv. homebrewer, který vaří pivo podle 200 let starého receptu své babičky.

Právě domácí vařiči piva z celých Čech se v neděli sešli v pivovaru ve Velkém Březně, který patří do skupiny Drinks Union. „Jde vůbec o první podobnou sešlost a vůbec poprvé na půdě pivovaru. Celkem jsme negustovali devět vzorků, z toho šest přímo od domácích vařičů piva,“ popisoval akci Zdeněk Šťastný z pořádajícího Sdružení přátel piva.

Všechny vzorky pečlivě zkoumal především Ondřej Koucký, technolog společnosti Drinks Union. Právě on byl tím, kdo vařiče chválil, ale i doporučoval, co na pivech ještě vylepšit. „Některá z piv vařených doma byla velice slušná. Ono dobrat se dobré chuti piva totiž není úplně triviální věcí,“ řekl. Podle něj skupina Drinks Union podobné aktivity ráda podpoří. „My v našich pivovarech také vaříme stále stejným klasickým způsobem. Tito lidé, kteří si vaření piva vyzkouší na vlastní kůži, pak právě klasický způsob vaření dokáží ocenit,“ dodal technolog Drinks Union. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivo Březňák i samotný pivovar Velké Březno opět bodovali v pivní soutěži. Tentokrát si odvezli cenné kovy z Humpolce, kde se odehrálo předání výročních cen Sdružení přátel piva. „ Náš 14-stupňový speciál Březňák získal stříbrnou medaili a světlé výčepní pivo skončilo ve své kategorii třetí. Samotný pivovar se pak v soutěži Pivovar roku umístil na třetím místě,“ řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivo Březňák je jedním z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. „Vítězství v takovéto prestižní soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že pivo Březňák vaříme skutečně poctivě, z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Podle něj nejde o náhodný úspěch, což dokládá právě to, že si Březňák v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pro Rottenborna je ale důležitější než ocenění především to, aby lidem, kteří jej pijí, chutnalo. A zájem o Březňáka neustále roste. „Přestože významnou část produkce tohoto piva směřuje na náročný trh v Německu, zaznamenáváme stále větší spotřebu také na domácím trhu,“ uvedl ředitel třetího nejlepšího pivovaru v zemi .

Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Velké Březno s pivem Březňák opět bodoval. Tentokrát na 15. předávání výročních cen Sdružení přátel piva v Humpolci. Hlasování se zúčastnilo 804 členů sdružení. Hlas dostalo 143 piv napříč kategoriemi.

"Náš 14-stupňový speciál Březňák získal stříbrnou medaili, světlé výčepní pivo skončilo 3. ve své kategorii. Pivovar se pak v soutěži Pivovar roku umístil na 3. místě," řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek.

Březňák patří mezi nejvíce oceňovaná piva Drinks Unionu. "Úspěchu v tak prestižní soutěži si ceníme. Potvrzuje, že Březňák vaříme poctivě z těch nejlepších ingrediencí," řekl ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Nejde podle něj o náhodu. Březňák v posledních deseti letech přivezl ze soutěží po celé ČR na 100 ocenění. Důležitější než ceny ale pro ředitele je, aby lidem pivo chutnalo.

Zájem o Březňáka roste. "Ačkoli významná část jeho produkce směřuje na náročný trh v Německu, zaznamenáváme stále větší spotřebu i na domácím trhu," dodal ředitel třetího nejlepšího pivovaru v zemi. (Ústecký deník)

Společnost Drinks Union, čtvrtý největší výrobce piva v zemi, investuje miliony korun do pivovaru Velké Březno, kde společnost vaří značku Březňák. „V říjnu zahajujeme investici do křemelinové filtrace v pivovaru Velké Březno. Instalace zařízení, které přispěje především ke zvýšení kvality piva, přijde téměř na čtyři miliony korun,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Celá investice do nového zařízení by měla probíhat v příštích několika měsících. „ Předpokládáme, že novou technologii spustíme do konce roku,“ dodal Váša. Pivo Březňák, které se mimo domácího trhu prosazuje především v Německu, by tak podle něj mělo dosahovat ještě stabilnější chuti než dosud. „Pro naši společnost také nové zařízení přinese snížení ztrát, které při filtraci piva vznikají,“ doplnil.

Nová filtrační technologie bude podle Váši umístěna v nové budově, jejíž výstavbu, která přišla také na několik milionů korun, již společnost Drinks Union ukončila v předchozích měsících.

Pivo Březňák, které proslavila bodrá tvář pana Cibicha na pivní etiketě, je tradiční značkou z produkce Drinks Union. Pivo se díky své kvalitě pravidelně objevuje na předních místech v degustačních soutěžích po celé České republice. Naposledy to bylo na tradiční Dočesné v Žatci na začátku září, kde světlý ležák Březňák zvítězil. Tmavé výčepní pivo Březňák pak skončilo na druhém místě. (Tisková zpráva Drinks Union)

Možnost vyhrát až 150 000 korun mají do konce listopadu milovníci piva Březňák, kteří v průběhu následujících téměř dvou měsíců nasbírají a odešlou 25 uzávěrů z piva této značky skutečných pivních znalců.

Se soutěží se lidé setkají ve většině obchodů pěti bývalých okresů kraje - Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín a Česká Lípa. "Právě v těchto regionech pivo Březňák, které je známé svou lahodnou chutí a lahodnou hořkostí, našlo opravdové znalce," poznamenal Jan Sedláček, marketingový manažer piva Březňák.

Částka 150 000 korun však není jedinou výhrou, která čeká na sběratele zátek. "Mezi další hlavní výhry patří třikrát poukázka v hodnotě 5 000 na konzumaci v restauraci čepující pivo Březňák a šestkrát 200 piv Březňák," řekl Sedláček.

Pivovar dalším 5 000 sběratelů zátek rozdá speciální Březňákovské mariášové karty, multifunkční kleště, korbely na pivo a alkohol tester, to vše potištěné logem piva Březňák. (Ústecký deník)

Vánoční pivní speciál Březňák z pivovaru Velké Březno včera začal zrát v kvasných kádích. "Letošní Vánoční speciál je opět polotmavé pivo, které vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří mají Březňák rádi a zůstávají mu po celý rok věrni," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel pivovaru Velké Březno, který patří do skupiny Drinks Union.

Vánoční speciál vaří pivovar již čtvrtý rok za sebou. Letos uvaří tolik piva, které se vejde do dvou milionů láhví. Pivo, které sládci uvařili v noci na středu, bude nyní podle Rottenborna zrát zhruba osm až deset dní v kvasných kádích. "Poté jej stočíme do ležáckých sklepů, kde bude dokvašovat a zrát dalších zhruba 35 dnů," doplnil.

Následně se pivo stočí do láhví a na začátku prosince by se již měl speciál objevit na pultech obchodů. (Ústecký deník)

Součástí letošní Dočesné v Žatci , která se stala již tradiční událostí českých chmelařů a přátel piva byla i letos degustace piv do které

se přihlásilo 34 pivovarů. V prestižní soutěži světlých ležáků zvítězil Březňák z pivovaru Velké Březno ( DRINKS UNION a.s.) před Ferdinandem (pivovar Ferdinad - Benešov u Prahy) a Dačickým z pivovaru Kutná Hora(DRINKS UNION a.s.).

Březňák svou kvalitu potvrdil i v kategorii výčepních tmavých piv , kde se spolu s Dačickým (opět Kutná Hora !) umístil druhý za Chodovarem .

Soutěž tradičně organizoval žatecký Chmelařský institut. 245 degustátorů hodnotilo během dvou dnů celkem 167 vzorků piva . Při degustaci potřebovali 2585 skleniček. „ I letošní soutěž potvrdila , že ve společnosti DRINKS UNION se za kvalitu našich piv nemusíme stydět. Každý úspěch , který je výsledkem poctivé práce a používání kvalitních surovin nás těší. Příjemně mě překvapili kolegové z Kutné Hory. Potvrdili jsme ,že když se dělá řemeslo s láskou , přináší to své plody “ řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel pivovaru Velké Březno. Březňák, který proslavila tvář legendárního inspektora drah Viktora Cibicha, je už od začátku minulém století oblíbeným pivem i v zahraničí,především v Německu.V degustačních soutěžích se umisťuje pravidelně již několik let a potvrzuje tak svou dlouhodobou kvalitu. Také Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora je spokojen :“ Loni naše výčepní tmavé zvítězilo Na Zlaté pečeti v Táboře a v Českých Budějovicích (Pivo České republiky) bylo druhé. Letošní stříbrná na Dočesné potvrzuje, že jeho kvalitu držíme. No a bronz pro světlý ležák Dačický dokazuje ,že umíme vyrábět i světlé pivo!“

„ Jsme rádi že naše regionální značky , mezi které Březňák i Dačický patří, opět „bodují“ na soutěžích. Má to pro nás velký význam .Právě v letošním roce jsme se rozhodli je ve větší míře podporovat i marketingově“ řekl marketingový ředitel DRINKS UNION a.s. Josef Danihelík . „Obě značky jsou vyráběny v pivovarech , které mají více jak čtyři století dlouhou tradici a pokud sládci dodržují umění a využívají zkušenosti svých předků, tak se úspěch dostaví„ dodal pivovarský historik Petr Žižkovský. (Tisková zpráva Drinks Union)

Předchozí články informovaly o některých technických zajímavostech pivovarů severočeského regionu. V minulých dílech tohoto cyklu bylo popisováno činné zařízení, na kterém bylo pivo vařeno již od dob našich dědečků. Dnes půjde o mladinový kotel, který se více než 70 let používá k výrobě piva v Pivovaru Velké Březno.

Označení mladinový kotel, někdy též mladinová pánev, většině čtenářů patrně nic neřekne. A přitom je to právě mladinový kotel, který dal pivovaru jméno. V něm totiž probíhá chmelovar, tedy vaří se v něm chmel - a chmel používají všechny pivovary.

To, že se piva z různých pivovarů navzájem liší hořkostí, je způsobeno jednak rozdíly v kvalitě používaného chmele, jednak ve způsobu jeho zpracování na varně. Chmel totiž nestačí do kotle jenom nasypat. To by bylo velice jednoduché: kdo by chtěl mít pivo hořké, nasypal by chmele hodně, kdo by chtěl mít pivo méně hořké, nasypal by ho samozřejmě méně. Pivo musí ovšem chmelem také vonět, a to už je složitější, protože za chmelovou vůni jsou odpovědné úplně jiné složky chmele než za jeho hořkost.

Ty, kterým vděčíme za hořkost, se musí dlouho (až dvě hodiny) vařit, aby se z chmele vyvařily. Je to stejné, jako když si připravujeme čaj - čím více čaje dáme a čím delší dobu jej necháme louhovat, tím bude čaj silnější, a tím by bylo také pivo hořčejší. Bohužel látky, které jsou odpovědné za chmelovou vůni piva, jsou těkavé a během varu se vypařují. Čím déle se chmel vaří, tím méně bude v pivu voňavých látek. V praxi je to ale ještě složitější. Některé z aromatických látek jsou aromatické až příliš, dá se říci, že voní spíše nepříjemně, tím chuť piva kazí, a tyto látky je naopak potřeba odvařit.

Pokud bychom tedy nasypali všechen chmel na začátku vaření, veškeré voňavé složky chmele by se nám vypařily do povětří a v pivu by zůstaly jenom ty hořké. Pokud bychom naopak všechen chmel přidali na konci vaření, ochránili bychom sice chmelovou vůni před jejím vypařením, ale látky odpovědné za hořkost by se nestihly vylouhovat do piva. Také by hrozilo nebezpečí, že nepříjemně vonící látky by se neodvařily.

Chmel se proto přidává v několika porcích, první porce na začátku pro dosažení hořkosti piva, další porce pak pro jeho vůni. Pro každou porci volí sládek zpravidla různé druhy chmelů tak, aby odpovídaly požadavkům pivovaru na výslednou chuť piva. Hořčí odrůdy pro hořkost, voňavější pro vůni.

Takto teoreticky vyzbrojeni se vraťme na varnu Pivovaru Velkého Března k mladinovému kotli. Stejně jako všechny staré mladinové kotle je i tento vyroben z mědi. To není pro krásu, důvody jsou ryze praktické. Měď je lepším vodičem tepla než železo. Navíc se kovářsky snadněji zpracovává. Proto se od středověku, kdy se pivo vařilo v domácnostech a kdy mladinový kotel byl skutečně spíše pánví, používala až do nedávné doby pro výrobu varních zařízení převážně měď. Rozměr původně kuchyňského nádobí se samozřejmě zvětšoval, až do průmyslového měřítka.

To, že je velkobřezenský mladinový kotel měděný, není nic neobvyklého. Co jej činí unikátem, je skutečnost, že byl vyroben jako tlaková nádoba. A to již v roce 1933 (výrobcem byla I. Brněnská strojírna). Jak taková tlaková nádoba pro výrobu piva funguje, si přiblížíme pomocí jeho srovnání se slavným „papiňákem“.

Představme si obrovský měděný papiňák na řádově 20 000 litrů. Kotel má pouze jeden otvor, který slouží pro zadávání chmele a je - jako třeba v ponorce - kruhový, hermeticky uzavíratelný pomocí několika šroubů. Dokonce je opatřen malým námořním okénkem pro kontrolu varu. Ovšem přirovnání k papiňáku je také na místě.

Stejně jako se guláš uvaří v papiňáku dvakrát rychleji než v obyčejném hrnci, sloužil zmíněný mladinový kotel také ke zkrácení chmelovaru. Vždyť při výrobě piva právě tato operace spotřebuje až čtvrtinu tepla použitého v pivovaru. Proto se také tehdejší konstruktéři nemohli spokojit s dobrými tepelnými vlastnostmi mědi, a hledali jiné cesty, jak teplo ještě více ušetřit. Dnes se tlakové varní nádoby vyrábějí běžně, ale v roce 1933 byl kotel v pivovaru ve Velkém Březně jedním z prvních.

Od té doby se přišlo i na zápory tlakového chmelovaru. Jedním z nich je, že všechny nepříjemně vonící aromatické sloučeniny nemohou vytěkat ven, neboť jsou drženy pod pokličkou papiňáku.

Aby přirovnání velkobřezenského mladinového kotle bylo úplné, musíme zmínit ještě pojistný ventil, umístěný na vrchu kotle. Ten měl odfukovat přetlak, pokud by hrozilo nebezpečí roztrhnutí kotle. Ono „pokud by“ je záměrné, protože podle pamětníků mladinový kotel v Pivovaru Velké Březno byl jako „papiňák“ provozován pouze krátce. Po druhé světové válce se zde již chmel vařil stejně jako na jiných pivovarech, tedy bez přetlaku s otevřenými dvířky. Jako kdybychom vařili v papiňáku bez pokličky. Co k tomu tehdejšího sládka vedlo, dnes už zřejmě nezjistíme, nicméně podle vyjádření současného ředitele Jaroslava Rottenborna je vhodné toto rozhodnutí ctít, jinak by došlo ke změně tradiční chuti velkobřezenského piva. (MF Dnes)

Prestižní cenu Sládek roku 2005, kterou vyhlásilo Sdružení přátel piva, získala poprvé v historii žena

Není zcela obvyklé, aby kvalitu pěnivého moku hlídala něžná žena, ale oblíbené ústecké pivo Březňák z Pivovaru Velké Březno na Ústecku, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union, si už před lety zcela vzala pod svá křídla podle odborníků suverénně nejlepší sládková v zemi, Jana Rostová.

Jako vrchní sládková tohoto velkobřezenského pivovaru totiž získala cenu Sládek roku 2005 v soutěži, kterou vyhlásilo Sdružení přátel piva. Tuto prestižní a veskrze významnou cenu uděluje sdružení od počátku 90. let a vůbec poprvé v historii se tímto titulem může pochlubit žena. Cenu získala Jana Rostová u příležitosti vyhlášení nejlepších piv, pivovarů a dalších kategorií za rok 2005, které sdružení každoročně organizuje. "Také ona se velkým dílem podepsala pod skutečností, že i velký hráč na trhu s pivem se může držet tradiční technologie," komentovali důvod udělení titulu Janě Rostové zástupci Sdružení přátel piva.

"Cenu, kterou jsem získala, považuji za potvrzení kvality piva Březňák, na niž se svými spolupracovníky dohlížím jako sládková již 13 let," konstatovala velkobřezenská sládková. Také díky ní se Březňák v posledních letech umístil čtyřikrát na prvním místě v nejvýznamnější degustační soutěži PIVEX. "Celkem se ale můžeme pochlubit asi čtyřiceti oceněními," přiznala pivovarnice.

Podle Jany Rostové spočívá umění sládka především v dokonalé kontrole a organizaci výroby piva. "Postup výroby piva, především v pivovarech, kde se vaří tradiční metodou, je po dlouhá desetiletí jasně daný. Důležité ale je, aby se tyto postupy skutečně dodržovaly a důsledně kontrolovaly. To má na starosti právě sládek či sládková," dodala.

Ve Velkém Březně, stejně jako v ostatních pivovarech skupiny Drinks Union, se pivo vyrábí tradiční metodou. "To je právě to, co mě na mojí práci baví. Na pivo je totiž v průběhu jeho výroby stále vidět, můžete si ho téměř kdykoliv osobně zkontrolovat pohledem či ochutnávkou. Moderní výroba v některých jiných pivovarech je uzavřená a zcela řízená počítači, to už není ono. Klasika je klasika..." je přesvědčena hvězda letošní soutěže. Počítače sice řídí i část výroby ve Velkém Březně, například sušení sladu, ale podle Rostové nehrozí, že by zcela nahradily sládka. "Tradiční výroba prostě sládka potřebuje," konstatovala.

Jana Rostová se v pivovarnictví pohybuje již od roku 1968 a v České republice má v největších pivovarech pouze další dvě kolegyně. V pivovaru Velké Březno působí 24 let a v současnosti řídí 28 lidí. Je příznačné, že její profesní dráha byla bezpochyby předznamenána již od narození, ještě jako svobodná totiž nosila příjmení Chmelová. (Právo)

Vánoční pivní speciály, které tradičně připravuje ústecká pivovarská skupina Drinks Union, se již objevily na pultech místních obchodů.

"Pro letošní rok jsme v pivovaru ve Velkém Březně připravili vánoční polotmavý speciál Březňák. Jeho specialitou je, ze je uvařen přímo jako polotmavé pivo, bez řezání světlého a tmavého piva," řekla sládkova pivovaru Jana Roštová, která letos získala ocenění sládek roku.

Vánoční speciál Březňák je podle Roštové připravený právě pro štědrovečerní večeři a nadcházející svátky. "Má jiskřivě granátovou barvou, je jemně hořký s příjemně nasládlou příchutí a vysokou pěnivostí a řízem. Je to ideální kombinace pro sváteční dny," dodala. Vánoční Březňák je podle Martina Sklenáře z oddělení obchodu Drinks Union možné koupit v ústeckých super a hypermarketech, ale i u nezávislých prodejců.

Drinks Union připravil speciály i ve svých dalších pivovarech. "V Kutné Hoře to je Dačický - hořec, což je čtrnáctistupňový světlý ležák. Na Silvestra je pak připravený Novoroční polotmavý ležák speciál Louny," dodal Jan Sedláček z Drinks Union (Ústecký deník)

Stovky návštěvníků si v sobotu dopoledne na Pivovarských slavnostech prohlédlo výrobu piva Březňák. "Nemáme co tajit, tajemství výroby dobrého piva spočívá v kvalitních lidech. Prohlídky pořádáme pravidelně a nyní, když jsme otevřeli novou exkurzní trasu, ještě přibudou," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel Pivovaru Velké Březno - od roku 1998 součásti společnosti Drinks Union. Sobotní lidová veselice s panem Zippichem - tvář Březňáku - nabídla dětské atrakce včetně minimotorek, kulinářské speciality i opečené vuřty, kapelu Ústečanka, country Kliďánko i show Las Vegas. Nejzajímavější ovšem byly právě exkurze po výrobní trase pivovaru, který příští rok slaví 400 let. Už v roce 1900 vyráběl 18 druhů piv, měl zastoupení v Londýně, Vídni, Hamburku, Kapském městě a desítkách dalších míst světa. V roce 1910 dokonce dodával pivo do anglické Sněmovny lordů. Na začátku trasy ředitel uvedl, že se ve Velkém Březně vyrábí pivo plzeňského typu. "Děláte tedy velkobřezenskou Plzeň," ptal se Petr Anotoška, který žije v Březně 35 let, ale v pivovaru byl poprvé. "Není to napodobováním Plzně, ale jeho charakterem," vysvětlil Rottenborn. Cesta vedla okolo sladovny do varny z roku 1933, nejstarší části pivovaru. "Pivo vzniká kvašením obilovin, vymyslela ho sama příroda. Postupem času se do něj začalo přidávat koření, v našem případě chmel," řekl ředitel. Přesto je základem výroby kvalitní voda - velkobřezenská 12ř jí má 88 procent. Ležák zraje ve speciálních tancích ve sklepě na úrovni hladiny Labe 50 dní. "Proto je tak zdravý," soudil další návštěvník.

Do sklepů vedla trasa přes spilku, kde vzniká při 7 st. C z uvařené mladiny mladé zelené pivo. "Nezbytná je při výrobě piva čistota a láska," uvedl ředitel. "Zajímalo mě, jak pivo vzniká. Nikdy jsem v pivovaru nebyla, je to poučné," tvrdila Šárka Machátová z Dolních Zálezel, pracovnice ústecké univerzity. Přišla s přítelem Petrem Antoškem. "Je super, že nás provází právě ředitel," řekl. Na návštěvu výroby Březňáku, končila v moderní, počítači řízené stáčírně láhví z roku 1995, zavítali i manželé Milena Kelichová a Zdeněk Francl z Veltěže u Loun. "Žena dělá ve firmě, která sem dodává ječmen na výrobu sladu," uvedl muž. Ředitel vysvětlil, že pivovar je jedním z mála, který si ještě slad vyrábí. Je to spíše nerentabilní, ale Velkobřezenští vědí, co dělají. Drinks Unionu patří Březňák i Zlatopramen. "Naše pivo se v Krásném Březně plní do sudů, my zde Zlatopramen stáčíme do láhví," prozradil Jaroslav Rottenborn. Pivovarské slavnosti si nenechal ujít, resp. vystupoval zde František Sysel, herec ústeckého divadla a bavič. "Je to pro mě rodinná záležitost, prvně jsem tu byl v patnácti.

Na brigádě v roce 1961 jsem sundával basy s pivem z pásu, abych si vydělal na tranzistorák," řekl bavič a moderátor, přistižený s půllitrem v ruce. "Naši předkové toto pivo dotáhli k dokonalosti, na tom už není co zlepšit. Ale špatný hostinský ho bohužel může zkazit," tvrdil. Sysel chce kandidovat na pana Zippicha. Přiznal to v přítomnosti toho současného - Vladimíra Beníčka z Těchlovic u Děčína. Také on s gustem popíjel Březňák, v ruce nezbytný doutník. "O podpis mě ještě nikdo nežádal, jste první," překvapil hosta Arnošta Pondělíka, pracovníka ústeckého magistrátu. "Na exkurzi mě asi nejvíc fascinovalo, jak nám šla ve sklepě pivovaru pára od úst," přiznal úředník. (Ústecký deník)

Legendární postavu z etikety velkobřezenského piva používají dokonce i v Itálii, Kostarice nebo Uruguayi. Slavné značky: Výrobky, které proslavily severní Čechy Bodrá tvář velkobřezenského poštmistra Zippicha trůní na pivní etiketě Březňáku už devadesát devět let. Tato obchodní značka dosáhla takové oblíbenosti, že ji používají i pivovary až v Uruguayi či v Kostarice. Samozřejmě bez svolení majitele původní ochranné známky, pivovaru Velké Březno.

Slavná pivařova tvář oslaví v příštím roce 100. výročí. Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem. To je hrubý popis legendárního portrétu ze současné etikety Březňáku.

"Vypadá jako správný piják, vyzařuje z něj pohoda a klid," vypočítává hodnoty této známky přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Dnes jde o samozřejmou a ceněnou relikvii velkobřezenského piva. Ale za socialismu upadla téměř na 40 let v zapomnění. Její historie začíná roku 1906, kdy si pivovar Velké Březno registruje ochrannou známku 'tvář pivaře'. Značka začíná postupně dominovat etiketám piv s názvy Korunní, Výčepní, Svatojiřské a Březňák. Objevuje se i na táccích, reklamních plechových cedulích a na hlavičkovém papíře pivovarů. Vláda pana Zippicha se ještě utvrdila po vzniku Československa, kdy musel pivovar ze všech reklamních a úředních materiálů vymazat rakousko-uherskou orlici. Privilegium k jejímu užívání mu udělil v roce 1901 sám František Josef I. Březňák byl dvorním dodavatelem piva. Orlici tedy roku 1918 zastoupila pivařova tvář. Už před první světovou válkou pomáhala prodávat ústecká piva na zahraničních trzích. A to jak z velkobřezenského pivovaru, tak z majetkově spřízněného v ústecké čtvrti Krásné Březno.

"To byl naprosto kuriózní a v českých podmínkách ojedinělý případ výměny loga mezi pivovary. Zippich se objevuje na exportních etiketách Měšťanského pivovaru Ústí nad Labem -Krásné Březno a propaguje i Ústecké plzeňské, což byla značka povolená k prodeji v Německé říši," poukazuje na zahraniční angažmá značky Petr Žižkovský. Ústecké pivovary měly zastoupení až v Kapském Městě či v Daar es Salaamu, tam všude reprezentoval české země i Zippich. Ani 2. světová válka expanzi nezastavila. Pivovar dokonce dodával pivo pro německé jednotky Afrikakorps.

Zippich se usmívá také v Kostarice, Itálii či Uruguayi. Až znárodňování po roce 1945 znamenalo pro Zippicha nucený odpočinek. Zmizel z etiket na dvacet let. "Pak přišlo Pražské jaro, uvolnění poměrů a v pivovaře si někdo vzpomněl na zajímavou předválečnou etiketu. Jenže v roce 1969 už zase musela z lahví dolů. Někomu prý Zippich moc připomínal Lenina," popsal krátké intermezzo šéf pivovaru Jaroslav Rottenborn, stojící za znovuvzkříšením značky v 90. letech. Pár minut slávy, přesně řečeno 14 dní, bylo dopřáno Zippichovi ještě i uprostřed tvrdé normalizace. V roce 1981 se dočasně zvýšil odbyt piva a nedostávalo se etiket. "Byly tu právě zbytky z osmašedesátého, tak jsem je dal do oběhu. Bylo vidět, že to zákazníci vítali. Lahve se nám vracely bez etiket," vzpomíná Rottenborn na svůj partizánský čin. Plné restituce se značka dočkala až roku 1990. Ale to neznamená, že by Zippich čtyřicet let spal. Desítky let se usmíval a mnohde se i dodnes usmívá na pivaře v Uruguayi, Itálii, USA, Rumunsku či Kostarice. Druhý život Zippicha vypátral významný český sběratel pivních etiket Antonín Tupý, který na nápadně podobný obrázek ústeckého pivaře opakovaně narazil na zahraničních sběratelských burzách.

"Třeba v Itálii se začal Zippich používat už před válkou a okopírovali ho zřejmě z exportního Březňáku. Ovšem do Jižní a Střední Ameriky ho nejspíš přivezli s sebou odsunutí sudetští Němci," vysvětlil záhadu Petr Žižkovský. Inspiraci Březňákem tyto zahraniční etikety nijak nepopírají. Například na kostarickém pivu je obrázek takřka do detailu shodný. Na současném uruguayském pivě chybí Zippichovi jen doutník, tamní starší etikety obsahují ale i tento detail. Nynější majitel pivovaru, firma Drinks Union, si obchodní značky Zippich velmi cení, ale její nelegální používání za hranicemi ji příliš neznepokojuje. "V Kostarice či Uruguayi to naše zájmy neohrožuje, bereme to spíš jako kuriozitu. Kdyby to ale bylo třeba v Německu, kam vyvážíme desítky tisíc hektolitrů piva, to bychom se bránili. Evropské trhy si musíme hlídat. Proto se možná začneme brzo zabývat i situací v Itálii či Rumunsku," reagoval prokurista firmy Josef Vejlupek.

Je pan Zippich legendou nebo skutečně existoval? Pohled na portrét z etikety velkobřezenského pivovaru nevyvolává jen chuť na pivo. Tvář vyzařuje i určité tajemno. Jaroslav Rottenborn přiznává, že když v roce 1990 oživoval značku, neznal ani jméno dotyčného pivaře. V archivech o něm nebylo zmínky a lidé, kteří mohli něco pamatovat, už nežili nebo patřili k odsunutým českým Němcům.

"Na začátku 90. let přišel jeden důchodce, že by si chtěl prohlédnout pivovar, že tam pracoval jeho tatínek. Byl to sudetský Němec a uměl obstojně česky. Když viděl v pivovaru starou reklamní ceduli, vyřkl jméno Zippich a vyprávěl mi o něm legendu, která se prý v pivovaru za jeho dob tradovala," poodhlalil tajemství ředitel pivovaru.

Legenda tvrdí, že Zippich byl velkobřezenský poštmistr a za to, že na věčné časy propůjčil svou tvář etiketám, získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně. Drinks Union na legendu navázal a každý rok hledá Zippichova dvojníka, jemuž také udílí pivní rentu. Pivaři si kvůli tomu holí hlavy a pěstují plnovous.

Kdo ale byl pan Zippich a existoval vůbec? Teprve letos se pustil do pátrání po majiteli nejslavnější české pivní tváře Petr Žižkovský. "Ještě nejsem v bádání u konce, ale už teď můžu říci, že archivy potvrdily, že ten člověk žil ve Velkém Březně. Objevil jsem i detaily z jeho života, které legendu doplňují a částečně i opravují." (MF Dnes)

Ten, kdo nemá rád víno, má smůlu. Jeho škoda, neví, oč přichází. Ale i pravověrní pivaři mohou zažít opravdovou degustaci nebo chcete-li takzvanou řízenou ochutnávku. Jedna z takových akcí pro milovníky ústeckého piva se chystá na duben. Příchozí si tedy i v pivovaru mohou rozšířit znalosti a při tom oblažit své chuťové buňky. Jako ve vinotéce či vinném sklepu.

Velkobřezenský pivovar připravil pro příznivce zlatého moku výletní trasu útrobami historických budov. Pravidelné zastávky na hodinové exkurzi zpestří ochutnávka různých druhů piv. „Muži si po návštěvě již jistě odpustí bezhlavé pití piva a doušky začnou polykat s královskou grácií,“ říká s nadsázkou Josef Vejlupek, prokurista skupiny Drinks Union, jež prohlídky v pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku pořádá. Zájemci uvidí tradiční způsob sladování ječmene, vaření českého piva, kvašení, zrání v pivovarských sklepích i moderní stáčírnu. Na výstavě historických pivovarských předmětů se budou moci přesvědčit, jak bylo vaření piva složité v minulosti. Během hodinové návštěvy mohou zájemci ochutnat několik druhů piva. „Výklad nebude náročný, aby ho pochopili i ti, jimž stoupne mok do hlavy,“ podotkl Vejlupek.

Vstupné pro dospělé je 60 korun. Děti budou o degustaci zlatého moku ochuzeny. První prohlídka v pivovaru, jehož existenci v roce 1606 dokládá kupní smlouva, se uskuteční 16. dubna. Návštěva Velkého Března tak už nemusí končit u prohlídky místního zámku. Pokud však chtějí lidé stihnout projít interiéry zámku i pivovaru, doporučuje Vejlupek začít právě na zámku. „Pokud někdo zvolí opačný postup, nezaručujeme, zda až vyjde z pivovaru, neskončí již v zámeckém parku,“ dodal.(MF Dnes)