Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Březňák Velké Březno


Pivovary Braumeister

Nový pan Cibich je z Ústí

[čtvrtek, 17. leden 2013]








Půllitry a ochutnávka piva lákaly

[pondělí, 16. duben 2012]


Pepřové pivo zahřeje hrdlo i ...

[čtvrtek, 9. únor 2012]



Práce na sloučení pivovarů v Krásném a Velkém Březně už započaly.

Jako první skupina Heineken, jež oba pivovary vlastní, přemísťuje stáčecí linku na sudy, takzvané kegy. To potvrdil Milan Schramm, manažer nákupu a provozu pivovarů. „Ve Velkém Březně už začaly první stavební úpravy,“ uvedl.

Linka má kapacitu 220 sudů, což je 110 hektolitrů, za hodinu. To bude stát zhruba 9,8 milionu korun letos a dalších 1,9 milionu příští rok. Schramm dále uvedl, že chtějí, aby velkobřezenský pivovar byl rozvíjen v rámci projektu heritage, tedy v důrazu na tradice. „Samozřejmě se nebudeme vracet ke koním, ale využijeme nejmodernější technologie,“ dodal Schramm s tím, že linku obsluhuje pouze jeden člověk.

Vrchní sládek pivovaru, Petr Hauskrecht dále upřesnil, že chtějí dále udržet technologii otevřené fermentace. „Od roku 1933 tu existuje varna, v níž ale zvýšíme počet várek instalací další varné nádoby, což se nám podaří díky přemístění filtrační technologie do nových prostor.

Podle sládka Hauskrechta například ještě na rekonstrukci čeká i chlazení a úprava vody a také tanky čeká navýšení kapacity. Součástí areálu zůstane třeba i reprezentativní hospůdka. „Zde bude i ukázka vzorové péče o pivo ve výčepu,“ popsal sládek Hauskrecht.

Obchodní ředitel pivovaru Petr Daněk doplnil, že rozšířený pivovar se také dočká sloučení administrativních budov. „Bude tu zázemí pro obchodníky, budeme moci řešit potíže denně a bez zbytečných porad. Bude to také příležitost pro obchodníky, jak se podělit o nádheru vaření piva,“ dodal.

O osudu areálu v Krásném Březně prozatím není jasno.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110929-wv-pivovar-brezno-slouceni.html


Dvojníka Victora Cibicha, jehož plešatá hlava je na etiketách piv z pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku, budou vybírat v sobotu na dni otevřených dveří pivovaru. Ludmila Čechová z marketinku skupiny Heineken agentuře Mediafax sdělila, že vítěz dostane roční pivní rentu.

Pro vítěze je určena pivní renta 700 piv a jednorázově dostane pět sudů piva na posezení s kamarády. Jeho domovská hospoda, v které byl do soutěže vybrán, dostane 30 000 korun,“ informovala Čechová.

Do soutěže se přihlásilo 49 soutěžících, kteří se domnívali, že se Cibichovi podobají. Štamgasti v restauracích svým hlasováním vybrali deset adeptů, kteří si to v sobotu od 13 hodin rozdají mimo jiné při promenádě nebo servírování piva porotě, která bude mít definitivní slovo.

V rámci dne otevřených dveří jsou v pivovaru připraveny prohlídky provozu, ochutnávky pivních speciálů a zábavný program. Zahraje například Žlutý pes s Ondřejem Hejmou. Z Ústí nad Labem do Velkého Března dopraví návštěvníky kyvadlová autobusová doprava.

Victora Cibicha, přednostu železniční stanice ve Velkém Březně požádala v roce 1906 správní rada místního pivovaru o to, zda by ho mohli zpodobnit na etiketě svého piva. Cibich na ní pózuje s napěněným tuplákem a doutníkem už druhé století. Pivovar se mu za to odvděčil pivní rentou třiceti půllitrů týdně. Cibich si rentu užil jen devět let, zemřel ve svých 59 letech. Jeho tvář ho však přežila do dnešní doby na lahvích i sudech s pivem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Karel Rouc | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/281643-v-pivovare-ve-velkem-brezne-hledaji-dvojnika-dedka-cibicha-dostane-pivni-rentu/


Pivní národ uctil památku Cibicha

[neděle, 20. březen 2011]

Se zjihlými a radostným výrazem se tvářích, což u oficiálních tryzen nad pomníky politických potentátů nevidíte, uctili milovníci (a výrobci) piva památku slavného přednosty stanice Victora Cibicha.

Setkání proběhlo na hřbitově ve Valtířově, kde byl položen věnec na hrob váženého přednosty. Čestnou stráž drželi vojenští veteráni z Babin.

A pokračovalo v pivovaru Velké Březno. Přednosta železniční stanice Cibich, jehož tvář už od roku 1906 zdobí etikety velkobřezenských piv, je bezesporu úctyhodnou, ba lze říci, že dnes již slavnou osobou.

Političtí podivíni a jejich vlády se měnily, a mění, jako ponožky, Cibich ale naopak stále zůstává jako jedna ze zcela jistých stálic české nejen pivní kultury.

Tak sympaticky odulou tvář lze jen stěží najít na parlamentních nebo vládních židlích.

Vzpomínkovou akci „V březnu na Březňáka“ zorganizovalo Sdružení přátel piva, snažící se, abychom zůstali v kvalitě a různorodosti piv malou, a přitom světovou velmocí. Zatím se nám daří být vítězi na první příčce v počtu vypitých piv na jednu v Česku žijící duši.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: František Roček


Někdejší přednosta stanice ve Velkém Březně a milovník místního piva Victor Cibich se letos opět dočká pocty od Sdružení přátel piva i zaměstnanců velkobřezenského pivovaru. Už popáté se všichni sejdou u jeho hrobu, prohlédnou si pivovar ve Velkém Březně a společně si dají pivo, které měl Victor Cibich tak rád a kterému dal svoji tvář.

Akci „V březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva i pivovarníků letos už posedmé, u hrobu se všichni sejdou popáté v řadě. „Kdysi jsme začínali ve čtyřech lidech, postupem let se z akce stala příjemná tradice. Letos očekáváme účast zhruba třiceti sympatizantů a milovníků velkobřezenského piva,“ říká Zdeněk Štastný, předseda Pivního sněmu Sdružení přátel piva.

Tvář Victora Cibicha zdobí etiketu tradiční pivní značky už od roku 1906. „Každoročně na hřbitov přineseme věneček z chmelu a obilí ozdobený doutníkem a poděkujeme panu Cibichovi za skvělé pivo, jehož tváří se stal před více než sto lety,“ dodává Zdeněk Šťastný. Letos se obdivovatelé velkobřezenského piva sejdou tuto sobotu po půl jedenácté ve Valtířově a po návštěvě hřbitova se příjemnou procházkou projdou do pivovaru Velké Březno, kde je čeká exkurze po pivovaru a posezení u piva – samozřejmě Březňáku.

Slavného přednosty stanice a jeho portrétu na etiketách si cení i v pivovaru Velké Březno. „Patřičně si vážíme všech tradic, které se vážou k historii našeho pivovaru. Proto podporujeme a rádi se účastníme všech akcí, které s panem Cibichem souvisejí,“ uvedl vrchní sládek pivovaru v Březně Petr Hauskrecht. Na letošní akci zavítají i pivovarníci. Kromě zaměstnanců pivovaru ve Velkém Březně památku položením věnce stejně jako v předchozích letech uctí i obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

Osobu Victora Cibicha není místním štamgastům potřeba představovat. Zatímco v jiných krajích České republiky se chodí „na pivo“ nebo „na jedno“, v okolí Velkého Března výhradně „na dědka“.

Kvalitu piv z Velkého Března oceňují spotřebitelé i odborníci. Svědčí o tom i řada ocenění v odborných soutěžích. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bodoval ziskem třetího místa Březňák tmavý výčepní, na Zlatém poháru Pivex v Brně patřila světlému ležáku Březňák Premium další cena – Certifikát za vyrovnanou kvalitu. Kromě oblíbených piv, kde se tvář Victora Cibicha objevuje na všech etiketách, je pivovar ve Velkém Březně pověstný i svými speciálními pivy, vařenými několikrát v roce u příležitosti jedinečných dní v roce. Speciální piva uvádí spolu se svými spolupracovníky v život manažer a vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht.

Pořádající Sdružení přátel piva se zaměřuje i na tradice spojené s českým pivem a pomáhá tak udržovat povědomí o něm. Toto sdružení také pořádá řadu osvětových akcí o pivu, pivovarnictví, ale i zodpovědné konzumaci alkoholu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Pepřové pivo, dvanáctistupňový nefiltrovaný světlý ležák představí ve čtvrtek odpoledne v pivovaru Březňák ve Velkém Březně na Ústecku. Agenturu Mediafax o tom informovala Ludmila Čechová z pivovarské skupiny Heineken.

"Pepřové pivo jsme uvařili k masopustu. Svou neobvyklou chuť získalo přídavkem extraktu zeleného pepře, který příznivě ovlivňuje trávení po masopustním hodování,“ uvedla Čechová.

Pepřové pivo představí a některé podrobnosti z jeho výroby prozradí vrchní sládek Petr Hauskrecht.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Karel Rouč


Victora Cibicha, slavnou tvář ústeckého piva Březňák, roku 1938 na etiketách nahradil blonďák s árijskými rysy. Světoznámá tvář bodrého pivaře zřejmě padla za oběť nacistických rasových zákonů. Historici míní, že za to může židovský původ paní Cibichové.

Bodrý padesátník třímající orosený půllitr pomáhal jako maskot ústeckých pivovarů prodávat místní pivo po celém světě už od roku 1906. Tehdy Cibich, přednosta železniční stanice Velké Březno na Ústecku, prodal svou tvář na kresbu místnímu pivovaru.

Dle legendy to bylo za doživotní rentu třiceti piv týdně. A i když o deset let později, roku 1916, zemřel, zůstal patronem svého piva až do okupace v roce 1938. Nástupem nacismu se ale tvář ústeckého piva zásadně proměnila.

Korpulentního požitkáře s doutníčkem v ruce tenkrát zastoupil urostlý mladík árijských rysů se zářivě blonďatou hřívou. Neexistuje pro to přímý doklad, ale je velmi pravděpodobné, že někdo na Cibicha vytáhl jeho nevhodný rasový profil, a tak musel z piva zmizet.

Napovídají tomu rodinné dokumenty, které nyní poskytli ústeckému muzeu poslední příbuzní Victora Cibicha, dnes žijící v Norimberku a Weilheimu. Z nich je patrné, že manželka přednosty stanice Augusta se narodila ve významné pražské židovské rodině profesora Edvarda Bunzela.

"V archivu jsme už dříve dohledali doklady, že oba Cibichovi synové, Paul a Bruno, byli za války perzekuovaní. Paul byl propuštěn z rasových důvodů ze svého místa na říšských poštách a v roce 1944 byl nakonec i s bratrem Brunem nuceně povolán na otrocké práce pro Todtovu pracovní organizaci."

Foto

"Doposud nám ale chyběl jakýkoli doklad, že by to bylo kvůli židovskému původu. Ve sčítání lidu totiž celá rodina uvádí římsko - katolické vyznání," přibližuje záhadu Vladimír Kaiser, ředitel Archivu města Ústí nad Labem.

Po nacistech vadila Cibichova tvář i komunistům

Byť přejala Augusta Cibichová katolickou víru, podle rasových zákonů zůstávala čistou židovkou a děti z jejího manželství s Victorem byly považovány za míšence prvního stupně. Od transportu do koncentračního tábora ji zachránila jen přirozená smrt. Zemřela v 81 letech pouhých pár měsíců před okupací, 9. března 1938.

Bruno a Paul nacistické vyhlazování Židů přežili. Bruno se už do Československa nevrátil. Paul dorazil do Velkého Března poté, co ho američtí vojáci v květnu 1945 vysvobodili z internačního tábora v Derenburgu v Sasku - Anhaltsku.

Jenže už za rok byl bez ohledu na nacistickou perzekuci zařazen jako Němec do odsunu. Nastěhoval se za bratrem do Norimberku, kde oba jako poslední přímí potomci Victora Cibicha zemřeli bezdětní roku 1967.

"Některé dokumenty jsou v češtině, některé v němčině, jiné vydala židovská obec. Příbuzní ani nevědí, co přesně znamenají," komentoval před časem povědomí rodiny o svém slavném předkovi Hans Helmut Rösler, ústecký rodák a rodinný přítel Bruno Cibicha.

Cibichův obrázek se vrátil na lahve ústeckého piva až 20 let po skončení války, ale jen na pár měsíců. Pro změnu komunistickým ideologům vadila jeho údajná podobnost s Leninem. Plné rehabilitace se tak dočkal až po roce 1989. Tehdy už ale šlo o bezejmennou tvář, jejíž historii rozluštili historici až na začátku 21. století.

Slavná tvář

Cibich coby geniálně zvolené logo celou dobu sklízel obchodní úspěch. Dokazuje to i fakt, že ho v průběhu 20. století nelegálně kopírovaly pivovary v Rumunsku, Francii či Itálii, ale také na Kostarice, v Uruguayi a ve Vietnamu. Některé zahraniční pivovary kresbu s jeho portrétem užívají dodnes.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek


Za pouhý rok po vstupu na švédský trh se Březňák zařadil mezi deset nejprodávanějších ležáků. „Silnou pozici jsme tak získali nejen v maloobchodním prodeji s Březňákem v lahvi o obsahu 0,33 litru, ale také v restauracích, kam se Březňák dodává ve 30litrových výčepních sudech. K nejúspěšnějším restauracím, které čepují Březňák, patří Liseberg v zábavním parku v Goteborgu, který ročně navštíví více než tři miliony lidí,“ říká Lenka Honajzerová, Export Business Development Manager společnosti Heineken Česká republika, zodpovědná za švédský trh.

Podle ní se podařilo jen za prvních sedm měsíců tohoto roku prodat celkem zhruba pět tisíc hektolitrů březeňského ležáku, do konce roku pak odhaduje, že se podaří prolomit hranici osmi tisíc hektolitrů. „Uvedení Březňáku ležák na švédský trh byl téměř dvouletý proces, na jehož počátku stálo vítězství tohoto piva v chuťovém tendru, vyhlašovaném pravidelně státní institucí Systembolaget, která reguluje švédský trh s alkoholickými nápoji s obsahem vyšším než 3,5 procenta alkoholu,“ dodává Lenka Honajzerová.

Za její působnosti bylo pro švédský trh totiž vyvinuto zcela nové balení s obsahem 0,33 litru, na ostatních exportních trzích se Březňák dlouhodobě prodává v půllitrových lahvích nebo ve výčepních sudech. Měnil se proto celý labeling, balení i systém stáčení a do Švédska se dováží v kartonech po 24 lahvích.

Švédsko sice nepatří k významným světovým producentům piva, ale oblíbenost zlatavého chmelového moku je tam velmi vysoká. „Švédští spotřebitelé si potrpí na kvalitní a chutná piva. Právě proto u nich má Březňák vysokou šanci dlouhodobě uspět . Má výbornou vůni a pro české pivo typicky bohatou chuť a říz,“ dodává Lenka Honajzerová. Ve Švédsku se v roce 2009 vypilo více než 4,9 milionů hektolitrů piva, z toho zhruba 21 procent činí dovozové pivní značky. Jen piva z produkce českých a slovenských pivovarů se na importu podílejí 22 procenty, značky z portfolia skupiny Heineken Česká republika pak mají dohromady téměř devítiprocentní podíl celkového importu.

Již několik let se ve Švédsku úspěšně prodávají další značky ze skupiny Heineken Česká republika – Starobrno, Zlatopramen a Krušovice. Všechny jsou velmi úspěšné a u spotřebitelů známé a oblíbené.

Prodej alkoholu je ve Švédsku regulován místní státní autoritou Systembolaget. Ten prakticky monopolně rozhoduje o tom, který konkrétní alkohol bude na švédském trhu v prodeji, a také přímo ovládá vlastní síť specializovaných obchodů s veškerým alkoholem o obsahu více než 3,5 procenta.. Na špičce švédského pivního trhu se aktuálně drží značky Carlsberg (35 procent), Spendrups (29 procent), Kopparbergs (13 procent) a Åbro (13 procent).

Březňák patří k jedné z nejexportovanějších pivních značek skupiny Heineken Česká republika. Největším odbytištěm je Německo, kde je absolutní špičkou. Vedle Březňáku ležák je tam velmi oblíbený i Březňák černý a také speciální značky Bernstein a Březňák Diät. Od jara loňského roku se také rozběhla licenční výroba piva Březňák v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


«« « Strana 4 z 7 » »»
1 2 3 4 5 6 7

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI