Pivovar Platan v Protivíně

Staré přísloví říká, Svatá Anna – chladna z rána. Letos to docela neplatí a protože v nejbližším pivovaru od mého bydliště se koná 26. července den otevřených dveří, tak proč toho nevyužít. Tentokrát to nemám co do vzdálenosti přes celou republiku jako v minulém případě do Velkého Března. Vlak odjíždí v 8.45, tak se celkem v poklidu ubírám k nádraží a v hlavě přemýšlím o podobě této reportáže. Nějak moc nechvátám a tak se musím nakonec proběhnout, abych to stihl. U pokladny pak ještě nějaký vypitý tramp není schopen vysvětlit, kam chce vlastně jízdenku. Nakonec vstupuji do vlaku s hvizdem výpravčího. Začátek nic moc, snad to bude lepší.

Ve vlaku potkávám kolegu z minulé cesty, cíl má stejný. V Protivíně jsme za pár minut, cesta pěšky k pivovaru trvá asi 20 minut. Navštěvujeme ještě menší sběratelskou burzu pořádanou klubem v Písku. Zde dávám první dnešní kousek, 11° Platan. Pro méně znalé nese pivo název stejně jako celý pivovar po aleji stejnojmenných stromů vedoucí k pivovaru. Název se poprvé použil v roce 1973.

Po burze se s kolegou rozdělujeme, jeho cesta vede do letního areálu Belveder, což je místo přímo v podniku, kde probíhá hlavní část dnešní akce. Já se vydávám na exkurzi po pivovaru. Dobíhám poslední skupinku zájemců. Cestou míjím agitační stánek ODS, pod nohy se mi snáší reklamní balónek a nechtěně ho ničím. Nicméně tuhle partaj opravdu ne. Agitace k pivu příliš nepatří. Výklad mezitím začíná na varně a přibíhám o něco později. Takže pár údajů z historie, tímto začíná samotný výklad.

Tento podnik navazuje na tradici panského pivovaru a jeho vznik je datován do roku 1598. V roce 1711 získali pivovar koupí Schwarzenbergové a když přestal časem postupně vyhovovat požadavkům doby, byl vystavěn v letech 1873 – 1876 pivovar nový. V roce 1889 už vyráběl 140 000 hl. piva a v okolí mu konkuroval snad jedině Měšťanský pivovar v Písku. Podnik vlastnil i dvě sladovny, z nichž jedna byla vývozní. Vyrábělo se zde až 25 000q sladu. Slad se zde jako v jednom z mála našich pivovarů vyrábí dodnes.

Zde stojí za zmínku uvést, že protivínský pivovar vyzkoušel u nás jako první v roce 1912 tzv. zrychlený způsob výroby piva pojmenovaný podle švýcarského chemika L. Nathana – Nathanův způsob kvašení. Pokus ale nedopadl dobře a majitel se sládkem vynálezce zažalovali a u soudu se domáhali zaplacení výdajů za strojní zařízení, které bylo nutno k tomuto pokusu zakoupit. Proces trval dva roky, švýcar sice spor vyhrál, ale jeho metodu už v Čechách raději nikdo nezkoušel.

Tento způsob výroby v podstatě předběhl dobu a stal se předchůdcem dnešních CKT, které dobrému pivu také příliš neprospívají. Inu naši předci nebyli žádní blbci. Před první světovou válkou měl podnik své sklady v celé Evropě, např. ve Vídni, Berlíně, Lvově, Brémách i jinde a v zámoří v New Yorku, Chicagu a Alexandrii. Tyto aktivity však zhatila první válka.

Po roce 1945 byl pivovar znárodněn a prošel celou řadou národních podniků. Po společenských změnách v roce 1989 prodělal pivovar celou řadu změn, hlavně technologických zařízení. Za zmínku stojí hlavně zavedení pasterizace piva v roce 1990, které ale podstatně změnilo jeho charakter. Dle mého názoru ale ne k lepšímu hlavně co se týká chuťových vlastností.

V následujících letech se stal pivovar součástí Jihočeských pivovarů a.s., což se mu stalo málem osudným. Po ovládnutí společnosti „podnikatelem“ Chvalovským přišly zlé časy. Snahy o umělou likvidaci pivovaru vyvrcholily v roce 1999, dnes už legendární akcí, kdy byla distribuční síť protivínského pivovaru postoupena záměrně největšímu konkurentovi – Plzeňským pivovarům. Následovala hluboká platební neschopnost a odbytová krize, která měla vést k plánovanému uzavření pivovaru.

Osud podniku nakonec dostalo do rukou město Protivín. Buď ho mělo koupit nebo měl být pivovar uzavřen. Po složitých jednáních došlo k odkoupení v roce 2000 a pivovar přešel pod správu města, které se stalo jeho 100% vlastníkem. Z důvodu nedostatku finančních prostředků na provoz pivovaru byl však podnik následně odprodán skupině libereckých podnikatelů, kteří jej provozovali až do roku 2008.

V lednu tohoto roku je pivovar prodán „neuchopitelné“ společnosti K–Brewery Group, která v poslední době majetkově vstupuje do menších pivovarů, které ještě zůstávají v českých rukou. Vzhledem k dnešní situaci na českém pivním trhu a nepříliš důvěryhodně prezentovanými záměry této firmy je budoucnost tohoto a jejich dalších pivovarů bohužel nejasná. Tak uvidíme. Tolik základní údaje a můžeme se vydat do provozů. Neuvidíme bohužel sladovnu tč. mimo provoz, protože minulá kampaň skončila a další začne až na podzim.

Krátká historie pivovaru na kovové plastice umístěné na schodišti vedoucím do varny
Čtyřnádobová v mědi vyvedená varna patří ke chloubě protivínského pivovaru

Pivo se v protivínském pivovaru narozdíl od některých pivovarských gigantů dodnes vaří tradiční technologií. Používá se klasická dvourmutová technologie a dvoufázové kvašení a dokvašování. Platan má mimo již zmíněné sladovny i vlastní studnu. Technologie výroby piva je zde prioritní a vedení pivovaru se dušuje, že ji nehodlá měnit.

Scezovací korýtko používané, dnes už slouží pouze k dekoraci interiéru varny

Podnik vyrábí a distribuuje tato piva: 10% světlé pivo, 11% světlý ležák, 11% tmavý Granát, 12% ležák Premium, 14% speciál Prácheňská Perla, nealkoholické pivo Free a dia pivo Linie. Všechny pod obchodní značkou Platan. Pivo se stáčí do láhví NRW a sudů 5, 30 a 50 l. Do loňského roku se vařilo ještě 21% pivo, ale jeho výroba byla již ukončena, prý pro nezájem zákazníků o extra silné pivo. Mimo tyto druhy piva dodává pivovar své výrobky do obchodního řetězce Lidl pod názvem Argus. Do zahraničí exportuje, hlavně do Ruska pod značkou Černovar – světlý a tmavý ležák a Prazečka – světlé výčepní pivo. Vše v láhvích a sudech. Tolik oficiální údaje.

Historická tabulka upomínající původní varnu z dob první republiky
Další pohled na krásné panorama varny – mladinová pánev
Druhá část varny, tentokrát v nerezu. V pozadí zcezovací a blíže rmutovací pánev

Teď několik postřehů z průvodcova výkladu. Technologii varu jsem již uvedl, zarazily mi ale údaje o surovinách. Mimo vody a sladu pak chmelový extrakt, granulovaný chmel, různé náhražky a cukr. A také rýže! To mi docela překvapilo. Na náhražky jsem se radši neptal a cukr? Ten dnes nedává málokdo i když je známo, že kvalitě piva zrovna nepřidá. Ekonomie nade vše. Třeba v sousedním Bavorsku je přidávání cukru zakázáno a také ho na etiketě u složení piva nenajdete. No a ta rýže, raději bez komentáře.

Warning: preg_replace(): Unknown modifier '0' in /mnt/data/accounts/c/chodypi/data/www/pivni.info/www/conf/functions_general.php on line 704

Pohled na varnu zvenku

Naše další trasa vede kolem nádoby na odstředění mladiny a kolem deskového filtru, kde se horká tekutina zchlazuje na cca. 8° C. Toto je tzv. zákvasná teplota a mladina se odsud čerpá k prvnímu stupni kvašení. Pivovar používá k tomuto dva druhy technologie, a to klasickou spilku a také CKT. Zajímavé, před bezmála 100 lety to tehdejší vedení zavrhlo a teď je tu zpět. Divná to dnešní doba.

Přesouváme se přes malé nádvoří do budovy s deseti CKT, každý má kapacitu 600 hl. Na nástěnce vidím nařízení, že se mají plnit pouze 576 Hl. Pokud mě paměť neklame, jsou tyto tanky jedny z prvních nebo dokonce úplně první v novodobé historii českých pivovarů. Na můj dotaz, jaká piva se kvasí zde, jsem dostal odpověď, že ta levná. Tedy asi ta pro Lidl, desítka a asi i jedenáctka. Chuťově by to tomu odpovídalo. Ale neručím za to.

Zde ještě vsuvka, 10% pivo se vlastně vůbec nevaří, ale vzniká na HGB zředěním z jedenáctky. Ale to až ve sklepech, kde je tento prznič piva umístěn. To už ale pánové moc klasika není. Bohužel jsem pokazil fotky CKT. Dále vcházíme na spilku. Typická vůně kvasícího piva, kysličníku a znatelná zima. Tak to má vypadat. Polovina spilky je však prázdná a topí se ve tmě. Překvapuje to nejenom mě. Je plná sezona. Trochu rozpaky. Tento způsob kvašení se údajně používá pouze pro 12% Premium a 14% Prácheňskou Perlu. Ptám se průvodce, jaká piva upřednostňuje zda z CKT nebo spilky. Odpověď je jednoznačná. Radši tu klasiku. Krátce nahlížíme do propagační stanice kvasnic. Vycházíme ven, mám na to štěstí. Minule ve Velkém Březně vedro, teď zase. Přesouváme se na lahvovnu a naše další cesta vede přes oddělení sanitace do skladu sudů.

Klasická spilka. Tohle potěší každého znalce poctivého piva. Zde pouze pro piva 12 a 14%
V pozadí polovina spilky prázdná, v parném létě
Lahvovna. Vpředu vpravo myčka láhví, vpravo vzadu paster a vlevo uprostřed plnička piva

Další zastávkou na cestě po provozech protivínského pivovaru je budova pivních sklepů. Je poměrně rozlehlá a sousedí v pravém úhlu s budovou lahvovny. Opět přechod do chladného prostředí, rozdíl v teplotě se sestupem do nižších pater stává výraznější. Pro přehled několik údajů. Kapacita sklepů je 35. 000 hl. a je v nich umístěno celkem 218 ocelových ležáckých tanků. Cestou žádám průvodce, zda si mohu vyfotit již zmiňovaný aparát HGB. Prý není problém, ale pak se na to jaksi nedostalo. No škoda, asi málokdo z čtenářů ho měl možnost vidět. Vypadá docela nevinně.

No, a to je vlastně konec. Opouštíme sklepy a loučíme se. Většina míří do areálu Belveder, který sousedí právě se sklepy a kde probíhá program až do večerních hodin. Na čepu je kompletní nabídka piv. Počasí slunečné, tak co si přát více. Já mířím jinam, na soukromé akci je na čepu 12% kvasnicový Platan přímo ze sklepa. To je pánové pivo. Kdo ho nepil, neudělal dobře. Letos jsem dopadl o poznání lépe než loni, ale je třeba říci, že tehdy to byla 14% Perla. Pije se také dobře, je lepší než ta 12, ale ty konce…

Co na závěr. Je třeba říci, že pivovar Platan zatím patří stále k tomu lepšímu, co se dá na našem pivním trhu ochutnat. I když já ze zdejší nabídky dávám přednost 12 a 14% pivu. Proč, to jsem popsal výše. Pivo se v restauracích vyskytuje hlavně na písecku a na rozmezí středočeského a jihočeského kraje. Je možné ho okusit i jinde, např. v Praze nebo v jižních a západních Čechách.

Neměl bych také zapomenout na výrobu v poslední době stále populárnějšího nealkoholického piva. Toto je také zdejší specialitou a pivovar ho licenčně vaří pro několik jiných podniků. Uvedu např. Svijany, Malý Rohozec, Český Krumlov, Vratislavice, Strakonice a Uh. Brod. Často bývá oceněno na různých degustačních soutěžích. Jistou zajímavostí je, že se pivo z jedné várky umístilo v jedné soutěži na různých místech – Svijany a Protivín na Slavnostech piva v Táboře 2008.

Pokud tedy budete mít možnost dát si toto pivo, udělejte to. Určitě nevyhodíte peníze do záchodu zbytečně jako u různých G-hnusů, Staro–něco, K nebo jiných Prazd...ných piv

Budova sklepů
Něco na závěr. 14 o korunu levnější než 11. No neberte to. Nádražní rest. Protivín

---

[Petr Franěk] [Zobrazeno 22117x] [5. srpen 2008]
[Exkurze] [comments: 14] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře