Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Co ochutnáme na Hradě?

[úterý, 13. červen 2017]

Pivovary, které se představí na Festivalu minipivovarů na Pražském Hradě jsou členy Českomoravského svazu minipivovarů, pořadatele akce. Každý z nich vybere svá dvě nejlepší piva, až na pivovar U Fleků, jelikož vaří pivo jen jedno. A budou to:

Pivovarský dům Praha

Břevnovský klášterní pivovar Praha

Pivovarský dvůr Zvíkov

Kozlíček Horní Dubenky

Pikard Ostrava - Zábřeh

Kyjovský pivovar

Štiřínský pivovar

U Fleků Praha (+ nealko pivo)

U Medvídků Praha

Šumavský pivovar Vimperk

Permon Sokolov

Bravůr Loučná nad Desnou

Městský Podorlický pivovar Rychnov nad Kněžnou

Matuška Broumy

Antoš Slaný

Želivský klášterní pivovar

Morava Frýdek - Místek

Lipan Dražíč

Jihlavský radniční pivovar

Starokladenský pivovar

Herold Březnice

Bad Flash

Svatokopecký pivovar Olomouc

Zhůřák Zhůř

Akciový pivovar Letiny

Purkmistr Plzeň - Černice

Pivovar a palírna Žlebské Chvalovice

Labuť Litoměřice

U Supa Praha

Městský Pivovar Štramberk

Pivovar Kozlovice

Pivovarský dům Ostrava

Kocour Varnsdorf

Zichovecký pivovar

Hendrych Vrchlabí

Novoměstský pivovar Praha

Beer Factory PLzeň

Sv. Norbert Strahov

Krušnohor Kraslice

Chmelařský institut Žatec

Pivovar Hostomice

Mazák Dolní Bojanovice

Harrach Veslké Meziříčí

Karlovský pivovar Pod Pralesem

Faltus Česká Třebová

U 3 Růží Praha

Pivovar Nomád

Zámecký pivovar Chyše

Pivovar Chotoviny

Maxmilian Kroměříž

Pivovar Tišnov

Pivovar Plasy

Rožnovský pivovar

Hrádek Slavičín

Loď Pivovar Praha

Stulpner a Karásek Chomutov

Lužiny Praha

Továrna Slaný

Uhříněves Praha

Clock Potštejn

Zámecký pivovar Frýdlant

Šnajdr Kostelec nad Černými lesy

Podřipský pivovar Ctiněves

Husar Koválovice

Velický Bombarďák

Pivovar Kamenice nad Lipou

Pivovary z Maďarska: MLR Szent András, MLR Serforrás, MLR Horizont, MLR Kapucinus

Co ochutnáme na Hradě?

autor: Chody | Blok 12:20 [permalink] [reaguj]


Na stojáka a s bažantem

[pondělí, 5. červen 2017]

Pravidelně navštěvuji každoroční jarní českobudějovické slavnosti piva. Chtělo by to ze strany pořadatele změnu. Koncept slavností zřejmě uvíznul někde hluboko v minulosti, kdy publikum bylo nenáročné, a kdy zcela nezajímavé a mimoňské téma pivní kultury nastoloval jen umanutý pivní vizionář Kočka.

Tekoucí voda na stáncích na vypláchnutí skla? Nebo snad dokonce mycí stojany pro veřejnost? Ale jděte – u nás na slavnostech si není ani kam sednout. A na záchody se stojí fronta (alespoň dokud je ještě světlo, pak jim na to všichni, ech, no – věřím, že jen močí...). Bohužel ani nošení v názvu zmiňovaných vlastních bažantů by neřešilo mnohem větší problém návštěvnic. Zalomená fronta dobrých dvaceti paní, žen a dívek vyloženě žalovala. Asi nikoho nenapadlo, že i krásné a vznešené dámy provozují něco tak přízemního, jako je vyměšování.

Možná se zas v tiskové zprávě dočteme tradiční klišé, že pivo teklo proudem. Z logiky věci mi vyplývá, že podobnou rychlostí a v podobném množství, jako teče ze všech výčepů na výstavišti, musí zas vytékat z návštěvníků (ano, vím, že něco se vyloučí i pocením). Někde to umějí řešit mobilními toaletami, ale k nám do krajského města to ještě nedorazilo.

Je v pořádku, že chce pořadatel na akci vydělat. Ale nemělo by být na první pohled vidět, že je to za každou cenu. V prostoru kolem stánků si nebylo kam sednout. Není divu, když zábor další plochy znamená další náklady pro zúčastněné pivovary (mimochodem i povinnost EET, která na většinu z nich dopadne až v příští vlně). S přáteli jsem schopen se bavit i ve stoje, ale posezení s pivem je přece jenom příjemnější. A což teprv takový luxus, jako moci si na chvíli pivo odložit! Možnost stísněného sezení v místech s randálem mě nezajímá, o hudební produkci stojím asi tak jako o pánskou obsluhu dole bez. Ale budiž, už jsem se naučil žít s tím, že jsem menšinový suchar. To si ale vážně mám v roce 2018 donést na výstaviště i vlastní židličku?

autor: jiri.kana | Blok 18:28 [permalink] [comments: 3]


Pivo z Blatné boduje. Sládková Vlková se vrátila do světa pivovarnictví

[pondělí, 22. květen 2017]

V nejnovějším číslu Týdeníku Strakonicko se objevila pro Jihočechy velice pozitivní zpráva. Nejen že pivo z nového pivovaru v Blatné již boduje v degustačních soutěžích, jeho pivní portfolio se nadějně rozrůstá a výstav navyšuje, ale do pivovarnického světa se také výrazněji vrací zkušená sládková Dagmar Vlková. Musím se do Blatné brzy vypravit, vypadá to velmi nadějně...

Zde přepis článku ze čtvrtka 18.5. 2017

V prvním roce provozování legendární pivo Blatenský Kohout na stupních vítězů

BLATNÁ - Po bezmála čtyřiceti letech se blatenské pivo vrací v plné slávě. V dubnu se společnost LiquiB Zámecký ovocný lihovar a pivovar Blatná účastnil degustačního klání v prostorách českobudějovického výstaviště při příležitosti 11. ročníku regionální soutěže Chutná hezky Jihočesky. Nezávislá komise složená ze zástupců Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, dozorových organizací a zástupců Jihočeské univerzity hodnotila 122 produktů bezmála 36 výrobců. Blatenský Kohout polotmavý ležák se tak v prvním roce cesty ke svým pivařům umístil na stupních vítězů. Cenu v kategorii piv s výstavem do 10 tisíc hektolitrů převzal sládek pivovaru Martin Fried. Vítězné umístění výrobku Wilder - bylinný likér - v kategorii alkoholických nápojů převzala manažerka prodeje Denisa Šitnerová Společnost LiquiB Zámecký lihovar a pivovar Blatná provozuje pivovar od srpna 2016. Ke konci roku již původní kapacita nedostačovala pokrýt poptávku, proto se majitelé rozhodli rozšířit výrobu piva o další čtyři tanky.

Zároveň se do pivovarského oboru od května letošního roku vrátila sládková Dagmar Vlková, pro kterou je výroba piva celoživotním koníčkem a k výrobě piva přistupuje s láskou a péčí sobě vlastní. Ani několikaměsíční práce mimo obor ji neodvedla od účasti na degustačních soutěžích a pivovarského řemesla.

„V blatenském pivovaru jsme vybudovali tým zapálených lidí, pro které je dobře pitelné a vyvážené pivo tím nejdůležitějším. Chuť daná kvalitními surovinami pro pivo plzeňského typu oslovuje širokou veřejnost našich pivařů, to musíme mít stále na paměti. Pivovar původně vařil dva druhy piv - světlý a polotmavý ležák. Během loňského roku jsme se sládkem Martinem Friedem pokorně naslouchali připomínkám našich pivařů, které byly vesměs kladné, a na jejich podněty jsme zapracovali na barvě světlého ležáku použitím speciálních sladů. Po několika várkách jsme vyladili optimální rovnováhu hořkosti tak, aby naše piva pobízela k dalšímu napití. Navýšená kapacita pivovaru nám umožnila rozšířit portfolio našich piv. V nově instalovaných tancích pro vás dozrává poctivá Blatenská Desítka o stupňovitosti 10,50 %. Ve chmelení jasně převažuje Žatecký poloraný červeňák, který byl charakteristickým znakem legendárních blatenských piv. Receptura byla naším týmem konzultována s pamětníky výroby blatenských piv a historickými záznamy. První várka, kdy jsme ladili detaily, byla uzavřena za přítomnosti pamětníka Karla Mourka. Když lidé tvoří své dílo s láskou, vždy se jim jejich úsilí v dobrém vrátí," uvedla manažerka výroby Dagmar Vlková.“

„Dagmar Vlková nezůstane jen u piva, její profesní dráha se postupně obohatí o taje výroby destilátů a likérů a její takřka nulová chybovost ve schopnosti vnímat a rozlišit bude pro naši společnost přínosem,“ dodal mistr destilatér a předseda svazu destilatérů Ing. Václav Šitner. Při příležitosti představení nové Blatenské Desítky připravujeme pro veřejnost Den otevřených dveří.

Pivo z Blatné boduje. Sládková Vlková se vrátila do světa pivovarnictví

autor: píra | Blok 09:04 [permalink] [comments: 6]


Pojeďte na Craft Beer Pro do Bratislavy

[středa, 26. duben 2017]

Za pár dnů se v Bratislavě uskuteční konference HORECA PRO, jejíž součástí bude 11. května CRAFT BEER PRO, které je určené sládkům, pivovarům, restauracím a firmám zaobírajícím se distribucí či prodejem piva na Slovenku, v Česku a dalších okolních státech.

Program a témata jsou připraveny pro odbornou veřejnost, není určená široké veřejnosti, která nebude mít na akci přístup. Prezentace budou v angličtině a budou tlumočené, aby porozuměli všichni. Bude dán prostor pro Vaše dotazy, diskusi a samozřejmě ochutnáte i zajímavá piva.

Vstup pro Vaši cílovou skupinu, a já prosím o její dodoržení (pozn. PI) je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách www.craftbeerpro.sk. S touto vstupenkou budete mít přístup na celou výstavu HORECA PRO, kterého se zúčastní víc než tisícovka profesionálů z hotelů a restaurací z celého Slovenska.

A kde že se to všechno vlastně uskuteční? Zapište si 11. května 2017, Bratislava, Hotel Pressburg. Nezapomeňte, že vstupenky jsou sice zdarma, ale počet návštěvníků je omezený kapacitou hotelu. Tedy kdo se dřív zaregistruje, ten dřív "mele"...

Já myslím, že takový formát u nás chybí. Pro české pivovarníky a všechny, co s pivem pracují, to může být jistě zajímavá zkušenost a mohou tak obohatit svoje znalosti a zkušenosti.

Pojeďte na Craft Beer Pro do Bratislavy

autor: Chody | Blok 08:38 [permalink] [reaguj]


Únětický jarní speciál

[pondělí, 17. duben 2017]

Dnešním dnem „pivní jaro“ dorazilo i do Únětického pivovaru. Byl zde totiž slavnostně naražen Jarní speciál. Naražen za účasti koledníků v čele s majitelem pivovaru a panem starostou, jež kromě obvyklého ukulele, třímal v ruce i pořádnou pomlázku, předpokládám vlastnoručně pletenou. A ta že nezahálela, o tom by mohly vyprávět nejen místní servírky, ale i přítomné i přicházející návštěvnice. Po velikonoční „exekuci“ došlo i na zpěv. K obvyklému pivovarskému songu přidal pan starosta další sloky a pak už nic nebránilo naražení jarního moku. Ne, nebyl zelený, ale byl to „jarní jantar-polotmavý ležák 11,5°. A k jeho charakteristice si dovolím ocitovat část Únětické vyhlášky: „V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používán jako talisman nebo léčebný prostředek. Z Únětické kultury však víme, že únětický jantar má blahodárné účinky a navíc vysoký obsah vitamínu B. Jantar taje při teplotě 287 °C a je hořlavý. Únětický jantar se podává při teplotě 8°C a je osvěžující….“

Tak příjemné jaro s únětickým jarním speciálem, s únětickým jantarem!

Únětický jarní speciál

autor: Jana | Blok 19:47 [permalink] [comments: 1]


Komu se nelení, tomu se zelení

[úterý, 11. duben 2017]

V době lehce předvelikonoční se opět sešla Pivní revizní komise ke své degustaci a jako téma zvolila, v souladu s nadcházejícími svátky, piva zelená. Pravděpodobně, i svátky měly vliv na účast členů, kterých se tentokráte sešlo pouze pět. Vzorků pak bylo celkem sedm. Vzhledem k tomu, že se jednalo o různé styly – od 11°, přes speciály až po ale, hodnotícím hlediskem byly pouze vady v pivu, či cizí (chemické) příchutě.

Šest vzorků bylo v láhvích (PET i sklo), jeden (Velkonoční krasličák 14° Ježek) pak přímo natočený na místě. Hodnocení jednotlivých piv bylo, vzhledem k daným kritériím, subjektivním názorem jednotlivých členů. Zlým mužem byl tentokráte Střevlas, který „udělil“ dokonce 2x sedmičku. Nejmírnější jsem byla tentokráte já, nejenže žádná sedmička, ale jednomu pivu jsem „udělila“ i dvojku. Z mého pohledu byl nejméně pitelný právě Ježek, pro jeho chemickou chuť. Toto pivo mělo také nejvíc zelenou barvu. Někteří však měli názor jiný a naopak jim „chemie“ vadila v Konradovi. Ostatní piva měla příchuť zejména kopřivy, či jiných bylinek. Jak se vyjádřil Pechi o jednom ze vzorků – voní to jako kopřivový šampon. Přítomnost diacetylu byla zaznamenána pouze v jednom vzorku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce. A nesmím zapomenout poděkovat pivovarům Berounský medvěd, Ctiněves a Gajdoš za poskytnutí vzorku k degustaci zdarma.

pořadíč.vzorkubodyvzorekpivovar

1.716Velikonoční ale 13° Krušnohor

2.117Zelený speciál 13° Gajdoš

3.618Zelený ležák 12°Ctiněves

4.420Kopřivové pivo 12°Dobřany

5.328Velikonoční krasličák 14°Ježek

6.529Zelený král 12°Konrad

7.230Zelený medvěd 11°Beroun

Komu se nelení, tomu se zelení

autor: Jana | Blok 12:28 [permalink] [comments: 7]


Šestnáctiletý

[sobota, 18. březen 2017]

Já vím, že pánové by raději uvítali šestnáctiletou, ale v tomto případě jistě udělají výjimku. Dnes, v sobotu 18. března slaví totiž šestnácté narozeniny znovuzrozený Černokostelecký pivovár. A to s plnou parádou, návštěvníkům k této příležitosti připravili kostelečtí pět druhů svého piva - Vycpanou vydru, Medokostelecké, Výroční bock 16% a ve dvou variantách vlajkovou loď pivovaru Šnajdr Černou svini, tu starou známou a nakouřenou. K tomu samozřejmě na zakousnutí pivovarské speciality, to co se týče zážitků kulinářských. Sběratelé se mohli zásobit novými etiketami i tácky a textiluchtiví obého pohlaví měli rovněž z čeho vybírat. Samozřejmě, že i zde vládla Černá svině ve všech podobách. A kdo to ještě neví, tak tento nosný produkt konečně získal ochrannou známku! Registraci získat prý nebylo jednoduché, vyskytly se i takové námitky, že by se to mohlo plést s fotbalovým rozhodčím. Nelíbilo se to prý i jistému etniku, sídlícímu na severu Čech. Nakonec ale zvítězil (i v úřednické branži) zdravý rozum a ČERNÁ SVINĚ bydlí už jenom v Černokosteleckým pivováru.

Zlatým hřebem, připraveným pro návštěvníky, pak byly exkurze do nově zrekonstruovaných prostor pivovaru. Kdo zde byl již před delší dobou, tak určitě „kulil oči“. Historická varna má novou vyzdívku, taky se pod ní stále topí, aby postupně vysychala. Na varně je tradiční pivovarský znak z druhé poloviny 19. století nedávno získaný a odborně zrenovovaný. Štoky se také postupně „vylupují“ do krásy, tak doufám, že se v dohledné době dočkáme i vlastního piva (já vím, je to o penězích a o nekončící práci). Těch novinek by se dalo vyjmenovat více, ale sami se běžte přesvědčit, jak „hoši“ pokračují. Ještě musím ale zmínit jeden unikátní přírůstek v muzeu - sladovnický hvozd typu Ječmen, získaný ze Zahrádky u Petrovic (viz složené foto).

A kdo zůstal až do hodin večerních, mohl se veselit při živé muzice.

Šestnáctiletý

autor: Jana | Blok 19:59 [permalink] [reaguj]


Z redakční pošty: 300 milionů Konradů

[čtvrtek, 16. březen 2017]

Úterý 7. března 2017 byl pro náš pivovar významný den. Na lahvovně bylo stočené pivo KONRAD s celkovým pořadovým číslem 300 000 000. Bylo to lahvové pivo KONRAD Vratislavický ležák 11%, určeno pro český trh.

Od znovuzahájení výroby piva ve vratislavickém pivovaru 25. května 2000, kdy začala novodobá historie našeho pivovaru, se používá název KONRAD. Za tu dobu mohli naše pivo ochutnat pivaři nejen v České republice a blízkém zahraničí, ale i v Chile, Libérii, Austrálii, Číně, Rusku, Dominikánské republice a v dalších koutech světa.

Z redakční pošty: 300 milionů Konradů

autor: Chody | Blok 11:50 [permalink] [reaguj]


Exkurze u Zubra

[pátek, 3. březen 2017]

Představitelé Republiky Ovipistán mají v rámci své pravidelné jarní návštěvy vybraného regionu České republiky domluvenou prohlídku Pivovaru Zubr v Přerově, a to na pondělí 27. 3. 2017 od 14:00. Jako mluvčí presidenta Republiky Ovipistán zvu zájemce, aby se k naší prohlídce připojili. Sami moc dobře víme, jak je někdy těžké poskládat skupinu min. 10 lidí, aby pro Vás prohlídku v průmyslovém pivovaru uspořádali. Pokud zrovna nemáte 9 pivovarymilných kamarádů, přidejte se k nám. Samotná exkurze je přitom ZDARMA, dopravu si každý zajistí po vlastní ose (tentokrát to ale nemůže být jednodušší, brána pivovaru je jen 400 m od vlakového nádraží). V případě zájmu se mi prosím co nejdřív ozvěte na e-mail pavelkarasek@volny.cz.

autor: Kari | Blok 08:54 [permalink] [reaguj]


Masopustní bock, kde kdo si ho pamatuje celý rok!

[sobota, 25. únor 2017]

Psát o výborné kvalitě únětického piva a zejména speciálů, to už je jako nošení dříví do lesa. Je proto zřejmé, že i letošní Masopustní bock 16° nemohl být jiný, než lahůdkový. A ovšem zrádný pro ty, jež by mu holdovali v míře větší, než malé. A když masopustní, tak samozřejmě spojen s masopustem, průvodem maškar a všelijakými legráckami. Pod maskami bylo někdy těžké poznat kdo je kdo, v utajení se skrýval majitel pivovaru, sládek i starosta. Posledně jmenovaný ovšem byl rychle odhalen, neboť kdo jiný by zahájil slavnostní naražení sudu osobitou hudbou na ukulele. S doprovodným sborem, též maskovaným, zapěl svůj song, jehož refrén je v úvodu. A pak už se pan majitel chopil palice a spolu se sládkem narazili soudek. (To ale nebyla první položka programu, zahajovalo se kulturou, pohádkou pro děti O třech prasátkách.) Návštěvníci „v civilu“ i maškary byli žízniví a soudek tentokrát rychle vyschl. Počet návštěvníků snad i převyšoval kapacitu prostor pivovaru i nádvoří, všude se hemžily bytosti nadpozemské i pozemské, domácí zvířena, turisté, cyklisté, děti… Určitě i díky neočekávaně pěknému počasí, zřejmě je obec dobře zapsána u sv. Petra.

Po řádném napojení se maškary zformovaly a táhly průvodem na Holý vrch a zpět (snad tam došly, když to měly v programu). Poté následovala soutěž o „Muže Únětického pivovaru roku 2017“ a celý program byl zakončen taneční zábavou v pivovarské stodole, aneb „Pařba jako sviňa“.

Parametry masopustního speciálu byly jako obvykle vyhlášeny místní Vyhláškou. Takže:

Masopustní bock 16°je spodně kvašený speciál s obsahem alkoholu kolem 6%, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo.

Další fotografie naleznete tady...

Masopustní bock, kde kdo si ho pamatuje celý rok!

autor: Jana | Blok 22:24 [permalink] [comments: 1]


Rok 2016, rok – čeho vlastně?

[sobota, 21. leden 2017]

Pořád je ještě leden a na drobnou pivní bilanci roku 2016 tak snad ještě není úplně pozdě. Původně jsem zvažoval bulvárně laděný titulek „Rok 2016 – rok diacetylu“. Tahle čtyřuhlíkatá potvora mě totiž pronásleduje čím dál víc a loni její štvanice na mé chuťové a čichové buňky zatím vyvrcholila. Jak se to jednou naučíte cítit, jste ztraceni a přicházíte o spoustu do té doby dobrého piva. Vlezlá máslovost stoupá nosem, aby po čichovém nervu došla do mozku a tam se protivně a panovačně usadila snad až někde pod zátylkem. Člověk se skoro bojí přičichnout k půllitru – zakousne se, nebo ne?

Tenhle nevlastní bratranec kyseliny máselné je jednak nežádoucím produktem kvašení, jednak produktem činnosti kontaminujících bakterií. Můj odborný konzultační zdroj z Budvaru dokonce tvrdí, že by to v našich zahnojených končinách viděl tak půl na půl – tedy jedna půlka máslařů nemá vychytané kvašení a druhá nechce/nemůže/neumí/neví, že by měla pořádně a úzkostlivě sanitovat.

Kapku toho samozřejmě snesu, ale nesmí být moc velká. Pro ležáky se udává senzorický práh 0,1–0,2 ppm, pro ejly 0,1–0,4 ppm. Nedělám si iluze o vytříbenosti svého čichu a své chuti, takže nad prahem ano, ale u futer už prosím pěkně ne. Díky ti, butandione, za osvěžení základů organické chemie. A za to, že loni mi toho chutnalo ještě míň než předloni, přičemž už tehdy to začínalo být na pováženou. Ano, jsem tak otráven, že čím dál víc oceňuji něco, co je především čisté. Pěkně opsaný oblouk od dob před dvaceti a více lety, kdy jsem bažil zejména po osobitosti. Dnes se mi blaženě s polodementním výrazem roztáhne huba od ucha k uchu většinou už jen se slovy „ty vole, ono je to čistý...“

Mám návrh pro ČMSMP – vyhlašte rok 2017 Rokem diacetylu. Hřímejte a burcujte proti němu. A potírejte ho, vyhánějte metlami železnými. Můžete být bezohlední, stejně ho nevyhubíte. Vyhnán odněkud, usadí se zas tu i onde, v průměru jednou týdně mu vzniká nová příležitost. Čímž jsem se povinně otřel o fenomén posledních let a vyhnul se „houbám po dešti“, na které začínám být alergický podobně jako na „zlatavý mok“.

Na závěr trochu toho bilancování a libých vzpomínek. Jaká piva ve mně zanechala nejlepší dojem? Žádná velká exotika, chodil jsem po obyčejných hospodách a pivovarech nabízejících vesměs obyčejná piva. Nejlepší desítku (tu jednoznačně) a tmavý speciál mi natočili v pivovaru Friesovy Boudy. Tam je potřeba vylézat znovu a znovu. Ležák, ležák... co třeba Holendr z Valašského Meziříčí? Nebo úplně obyčejný ležák z Malé Skály? A nebo Bedfleší Prostěležák, který byl k ochutnání na jarních pivních slavnostech v Budějcích? Nemá cenu pokračovat, stejně bych na spoustu výborných ležáků zapomněl.

U ejlů si tak moc jistý nejsem, ale jmenoval bych alespoň Hendrycha H16 a IPA z Příchovic (bez ohledu na umělecký dojem). Cenu za ejlový počin roku by si ode mě odnesl řetězec Lidl za dovezení konečně pořádného piva z ciziny (IPA Zelený gekon). Neměl bych zapomenout na naprosto okouzlující (byť z lahve téměř nedobytný) 26% barrique barley wine Ellen s 90 IBU od potštejnského Clocka. Téměř neuvěřitelné, ale podařilo se jim to sladit do lahodnosti a pitelnosti. Jako mimořádný mi utkvěl i oak barrel aged stout ze Zvíkovského Podhradí.

Nejmilejší minipivovarský svéráz (neměl bych si tuhle kategorii registrovat, aby se to v prosinci neobjevilo v PBA?) jsem našel ve Lhotě pod Kosířem a v Bylnici – tam navíc se zcela unikátním provedením nakládaného hermelínu. Hluboký pozitivní dojem na mě udělala i návštěva minipivovaru Obora u Plané nad Lužnicí a celého hospodářství kolem. Negativní dojmy a zážitky odjinud – a že jich bylo – si tentokrát nechám pro sebe.

Výzev pro letošek je mnoho, tak vzhůru za pivními dobrodružstvími roku 2017! Čeká nás slalom mezi nekvalitou s občasnou odměnou, pro kterou stojí za to zkoušet to znovu a znovu.


PF 2017

[čtvrtek, 22. prosinec 2016]

Nemá smysl se zde dnes moc rozepisovat. Snad jen, aby pro Vás byly následující sváteční dny chvílemi klidu, pohody a ničím nerušeného degustování piv všech možných i nemožných druhů, stylů a značek.

Po Novém roce tady zase budeme pro Vás.

P.S.: Další pivní PF naleznete zde...

PF 2017

autor: Chody | Blok 20:17 [permalink] [comments: 1]


Jak dopadlo Pohádkové pivo?

[neděle, 27. listopad 2016]

Jak bylo i zde (viz níže) předem avizováno, v sobotu 26. 11. se konal již devátý ročník soutěže malých pivovarů Pohádkové pivo 2017. V horské chatě Belveder, chatě se stejnojmenným pivovarem a v přátelské atmosféře soutěžilo o ceny celkem 140 vzorků piv v šesti kategoriích. Světlý ležák reprezentovalo 45 vzorků, polotmavý ležák 14, tmavá piva 11, speciální piva 28, svrchně kvašená 32 a pšenice 10 vzorků. Porota pro jednotlivé kategorie byla ve všech případech sedmičlenná (předseda + 6 degustátorů), vzorky byly hodnoceny jako ve škole- od jedničky (nejlepší) do pětky (nejhorší). Oceněno pak bylo v každé kategorii 6 nejlepších. Zde jsou výsledky:

Světlý ležák

Pořadí Pivovar Název Stupeň Sládek Body

1. Modrá hvězda Dobřanská hvězda 12 Petružálek Petr 13,5

2. Minipivovar u Dyje Zlatý Josef 11 Volf Michal 13,5

3. Pivovar Příšov 12-ka světlá 12 Ilgner Jan 14

4. Pivovar u Lenocha Lenoch 12 12 Procházka Vítězslav 14

5. Purkmistr světlý ležák 12 Straková Eva 15

6. Pivovar Krušnohor Hořké pokušení 11 Kopecký Vlastimil 15,5

Polotmavý ležák

1. Chýně Dvorní ležák 12 Mikulica Tomáš 13

2. PivovarLetiny polotmavý speciál 13 Nožička Tomáš 14,5

3. Purkmistr polotmavá 12 12 Straková Eva 14,5

4. Pivovar Pašák Pašák 12 12 Eberl Václav 14,5

5. Pivovar Popelín Tumaperk 12 Zeman Jaroslav 15

6. Belveder Mnichovský ležák 12 Žižka Vladimír 15

Tmavé pivo

1. Pivovar Chýně Tmavý speciál 14 Mikulica Tomáš 12,5

2. Podklášterní pivovar URBAN Tmavý speciál 13 Koukal Vojtěch 14,5

3. Richard Račín Tm. ležák 12 Kubíček Jarda 16,5

4. Pivovar Harrach Tmavý ležák 12 Lašák Štěpán 16,5

5. Belveder Grádl 13 Žižka Vladimír 17,5

6. Zámecký pivovar Frýdlant Kateřina 12 12 Palouš Pavel 19,5

Speciální pivo

1. Kašperskohorský piv. Bock tmavý 16 Michalová Saša 10,5

Nauš Radek

2. Pivovar Kvilda speciál polotmavý 14 Benada 11,5

3. Purkmistr Čaďour nakuřované 13 Straková Eva 13

4. Modrá hvězda Dobřanský dragoun 16 Petružálek Petr 13,5

5. Pivovar Kvasar KVASAR 15 15 Jelínek Jiří 14

6. Pivovar Radobyčice Polotmavý jezevec 13 13 Holub Radek 14

Svrchně kvašené pivo

1. Pivovar Letiny Lípa 14 Růžička Tomáš 11

2. Pivovar Svatý Jan Povstalec PALE ALE 13 Karaivanov Martin 13

3. Purkmistr IPA Purkmistr 14 Straková Eva 14,5

4. Pivovarský dvůr Zvíkov APA 12 12 Ličman Vladimír 15

5.Modrá hvězda Dobřanský AMBER 15 Petružálek Petr 15

6.Podklášterní pivovar URBAN INDIA PALE ALE 14 Koukal Vojtěch 15

Pšeničné pivo

1. BEER Factory Pšenice 12 Krýsl Petr 12

2. Podklášterní pivovar URBAN Pšeničné pivo 12 Koukal Vojtěch 16

3. Modrá hvězda Dobřanský hospodář 11 Petružálek Petr 17

4. Purkmistr Písař 12 Straková Eva 17

5. Zámecký pivovar Frýdlant Weizen 12 12 Palouš Pavel 18

6. Podklášterní pivovar URBAN American Weizen 13 Koukal Vojtěch 19,5

Na obrázku Sněhurka a Mikuláš s vítězem dvou kategorií Tomášem Mikulicou (pivovar Chýně)

Jak dopadlo Pohádkové pivo?

autor: Jana | Blok 21:08 [permalink] [comments: 2]


Mimořádná sešlost v Budvaru

[sobota, 19. listopad 2016]

Budějovický Budvar hostil 18.11. mítink Evropské unie pivních spotřebitelů. Byl jsem u toho a chci se s vámi podělit o několik postřehů.

Jasně, zní to dost odtažitě, nějaký mítink EBCU… Ovšem koncentrace lásky k pivu v přepočtu na metr čtvereční byla tou dobou ve společenské místnosti Budvaru jen o málo nižší, než je právě teď na vaší židli. Navíc tam dost rezonovala úcta k evropským pivním tradicím a odhodlání k jejich zachování a rozvíjení. Asi by neměla zapadnout věta o tom, že pivní kultura je jedna z nejbáječnějších věcí, která Evropany spojuje.

Něco málo k EBCU: European Beer Consumers Union reprezentuje více než 200 000 členů ze Švýcarska, Irska, Rakouska, Polska, Spojeného Království, Dánska, Norska, Finska, České Republiky, Švédska, Nizozemí, Itálie a Belgie, její součástí je jak slovutná CAMRA , tak i naše Sdružení přátel piva či Bractwo Piwne u našich pivně čím dál rozjetějších severních sousedů. (Později zaznělo, že neexistuje podobná organizace sdružující konzumenty vína, kořalky, či třeba spotřebitele tabákových výrobků – hle, výjimečnost piva!)

Na úvod setkání s novináři pronesl pár slov vrchní sládek Budvaru Adam Brož. Podle něj má EBCU velmi podobnou filozofii jako Budějovický Budvar, tedy boj za pivní kulturu a její ochranu tam, kde je pivní kultura odjakživa doma. Na oplátku zaznělo od představitelů EBCU, že Budvar je jedním z center evropské pivní kultury. (Jsem si téměř jistý, že to myslí vážně a přiznám se, že mi to přes všechnu mou skepsi a cynismus dělá docela dobře.)

Poté nizozemský prezident EBCU Henri Reuchlin vypíchnul tři důležité oblasti snažení EBCU: 1) Uvádění správného složení piva na etiketách. Pro výrobu piva se přece užívá čtyř základních surovin, takže teoreticky snad není co schovávat. Nebo že by bylo? 2) Propagace pivní pestrosti, protože pivaři si přece zaslouží pestrou nabídku. U toho zmínil možný negativní vliv pivních gigantů na pestrost. A konečně 3) boj proti nepřiměřeně vysoké ceně piva, neboť někdy vlády pivo zdaňují až moc. Svou řeč ukončil výrazně pivofilní myšlenkou, totiž že vynález piva je druhým největším vynálezem lidstva, hned po vynálezu kola. Přičemž pivo prý chutná výrazně lépe než kolo.

Drobná vložka – nejen prezidentova slova z angličtiny do češtiny pro publikum překládal viceprezident ČMSMP Honza Kočka (a z druhé řady tomu naslouchal jeho prezident Jan Šuráň), ale mezi oběma jazyky tlumočil i dotazy novinářů a publika. Čili celá akce se vlastně odehrála skrz Honzova ústa. Velmi slušný výkon.

Po prezidentském projevu následovala diskuse. Byla řeč třeba o nárůstu počtu minipivovarů v ČR, od Italů v té souvislosti později zaznělo, že „craft“ piva jsou fajn, ale že „craft“ rozhodně automaticky neznamená vyšší kvalitu. Jo! Rozkvětu pivní pestrosti se týkal i zajímavý postřeh Tima Webba (autora pivních průvodců a encyklopedií) z CAMRA. Tim Webb zavzpomínal na ulici v jeho městě, která byla vyhlášená širokou nabídkou piva. Dokonce tak, že se jí říkalo Beer street. V osmdesátých letech tam bylo možné ochutnat piva z šesti pivovarů, což bylo hodně vysoké číslo. A dnes? Dnes jich je tam prý na tři stovky…

Dalším ožehavým tématem byl alkohol jako takový. Byl zmíněn nástup „neoprohibicionismu“, podle kterého je alkohol v jakémkoli množství a formě prostě špatnost a škodlivá věc. Oproti tomu Petr Košin z výzkumného oddělení Budvaru upozornil na značné zpoždění pivovarníků v propagaci piva jakožto zdraví prospěšného nápoje ve srovnání s delší dobu trvající kampaní vinařů. K tomu poukázal na fakt, že cokoliv s obsahem alkoholu vyšším než 1,0 % nesmí být označováno za zdravé. Řeč byla i o některými vládami doporučených maximálních pravidelných dávkách alkoholu, kdy na etiketách nápojů prodávaných ve Velké Británii jsou jiné doporučené denní jednotky než třeba ve Španělsku. Byla zmíněna i významně vyšší konzumace alkoholu nezletilými v ČR ve srovnání s jinými zeměmi, což bylo v zápětí relativizováno jistou nesrovnatelností statistik. Skutečně na tom něco bude, neboť v Rakousku a Německu lze pivo a víno (na rozdíl od kořalky) legálně pít už od 16 let, zatímco v USA jsme v tomto ohledu dětmi až do jednadvaceti. Celou debatu o zdravotním účinku konzumace alkoholu pěkně rozsekl tuším Tim Webb, který pravil, že nezná nikoho, kdo by pil pivo proto, že je zdravé.

Pokusil jsem se v diskusi vysondovat, zda je reálná moje obava o možné budoucí hrozbě evropské environmentální politiky pro pivní pestrost. Vycházím z toho, že tradiční výroba piva (přesněji klasický způsob vaření ležáku, což jsem ve své otázce bohužel zapomněl zdůraznit) je energeticky náročnější než moderní postupy. (Vsuvka – pokud by pivo mělo mít energetické štítky jako třeba ledničky a domy – co myslíte, jaké písmeno by měl třeba Braník a jaké třeba Kácov?) Protože já, kdybych chtěl z pozice giganta zničit konkurenci menších výrobců, tak to zkusím přes změnu environmentální legislativy s poukazem na vysokou spotřebu energie některými výrobci. (Osobně si totiž nedělám iluze o tom, jak vznikají některé zákony. Aniž bych přitom zpochybňoval nutnost ochrany životního prostředí.) Prezident Reuchlin mi mile vysvětlil, že trvání na tradicích nesmí znamenat ustrnutí na místě a že používání (nikoli zneužívání) moderních technologií a postupů by mělo jít vstříc požadavkům na ochranu životního prostředí. Takže jsem si chvíli připadal jako pitomec, naštěstí (?) mě pak po tiskovce v mé skepsi přišel podpořit pan Webb. Pěkně jsme si popovídali nejen o úsporách energie, ale i vody. A také o ovlivňování legislativních procesů.

Zahraniční hosté si také vyžádali od Adama Brože přiblížení story o Pardálovi. Podle mě je to tedy historka zejména o marketingu. Ale pokud to prosáklo až do zahraničí, tak to byla hodně dobře odvedená práce.

Pak už to naše novináře přestalo bavit (resp. tlačil je čas), takže byla diskuse ukončena. Nebýt toho, bavíme se tam o pivu s podobně postiženými možná doteď.

autor: jiri.kana | Blok 21:01 [permalink] [comments: 1]


Pohádkové pivo 2017

[pátek, 18. listopad 2016]

Vážení přátelé, kamarádi i Vy, co jste ještě na Pohádkovém pivu nebyli.

Srdečně Vás po roce všechny zdravím a co nejupřímněji zvu na Horský hotel Belvedér do Železné Rudy na 9. ročník prestižní soutěže malých pivovarů "Pohádkové pivo 2017".

Dále uvádím oficiální pozvání včetně informací o termínu, soutěžních kategorií, objednání noclehů i informace, že se za dodané vzorky neplatí vůbec nic. Jen doplním: prosím, aby každý přihlášený pivovar přivezl do večerní tomboly alespoň 3 ceny (např. sklo, etikety, tácky, oblečení či jiné reklamní předměty, které pivovar prezentují).

Vzorky je nutné dodat nejpozději do 12 hodin v den soutěže přímo v pivovaru Belveder a rovněž tak ceny do tomboly.

Tradičně budeme vyhodnocovat prvních šest v každé kategorii.

Porota pro každou kategorii je sedmičlenná, z toho 3 laici. Ovšem každý porotce má stejné postavení i hlas. Porotci neznají degustované vzorky.

Předsedou poroty bývá prestižní sládek či degustátor se zkouškou a nebo majitel pivovaru.

Výsledky jsou vyhodnoceny počítačem a jsou do poslední chvíle utajené a obsluha počítače neví též do vytištění výsledků jméno pivovaru a název piva.

V případě nejasností či dotazů,se prosím obracejte na tento můj mail (hotelgradl(zav)email.cz).

Můžete dovézt i vzorky jiných pivovarů z Vašeho okolí a nebo pivo Vašich kamarádů, kteří v tomto termínu do Železné Rudy nemohou přijet.

Zasílám toto pozvání s plným vědomím, že zúčastněným pivovarům, soutěžícím, porotcům i dalším hostům vytvoříme domácí kamarádskou přívětivost, pohostinost a férovost.

S nejkrásnějším pozdravem na světě "Dej Bůh štěstí!" a s přáním setkání se všemi v Železné Rudě

František Strnad - nejstarší

Pohádkové pivo 2017

autor: Chody | Blok 08:48 [permalink] [comments: 2]


Movembeer

[středa, 2. listopad 2016]

Pivovarníci se chytají různých příležitostí, k nimž by mohli uvařit nějaké to speciální pivo a tak zvýšit svoje prodeje. Vždyť, kdo by neochutnal něco nového, že? Listopad je krom našich dušiček i měsícem halloweenu. Nějaké to dýňové pivo ve světě i u nás je už docela profláklé. Co vymyslet jiného? Pamatujete si např. na Buqičáka, za kterým stály lidé pohybující se okolo Aliance P.I.V., tenkráte zejména pražských pivnic.

Dnes vaří pivo, spíše asi nechávají si vařit, pod hlavičkou létajícího pivovaru BadFlash. A právě pod touto značkou vzniklo zbrusu nové pivo Movembeer. Jazyková hříčka inspirována akcí Movember. To je taková akcička, kdy si stádo nechá na měsíc narůst knír. Myslím, že se to chytá hlavně v metropoli a právě sem je toto pivo určeno asi především. Jedná se o nefiltrovaný, a samozřejmě nepasterizovaný, ležák o stupňovitosti 11,6% EPM, hořkosti 35 IBU a obsahu alkoholu 4,8% obj. Doba zrání je 90 dní. To nemusí být vůbec špatné chuti, co myslíte?

BadFlash má dnes módní dovětek "Craft Brewery". Řemeslný pivovar - co si pod tím představit? Kde se Movembeer opravdu vaří, kvasí a leží? A kdo ho vaří? Na letáku se dočtete, že "mužská parta z pivovaru BadFlash". Dá se tomu věřit, nebo je to jen marketinkový obrat? Níže je ale uveden sládek a tím je Martin Vrba, kterého známe zejména z královédvorského pivovaru Tambor. Bingo, myslím, že jsme uhodili hřebíček na hlavičku. Proč ale nikde není uveden opravdový výrobce?

Pivo by mělo být v nabídce po celý měsíc listopad, takže je velká pravděpodobnost, že na něj narazíte. Já se k němu asi nedostanu, napište tedy do diskuse, jak Vám chutnalo?

Movembeer

autor: Chody | Blok 08:36 [permalink] [comments: 3]


Minipivovar Transformátor Hlavatce

[pátek, 28. říjen 2016]

Dne 28.10.2016 v odpoledních hodinách byl slavnostně zahájen oficiální provoz minipivovaru Transformátor v Hlavatcích č.p. 9 (okres Tábor).

Na čepu byla piva: Diktátor 10° polotmavé, Transformátor 11° a 13° světlé. První rodinný poloautomatický pivovar majitele pana Josefa Boháče disponuje varnou objemu 300 litrů, spilečnou nádobou o stejném objemu a čtyřmi ležáckými tanky téhož objemu, takže do začátku lze vyrobit zhruba 4 sudy spodně kvašeného piva týdně. Počítá se s postupným rozšířením dle zájmu odběratelů. Slady a chmel (ŽPČ, Sládek, Premiant) se odebírají v Kounicích, kvasnice se používají německé sušené 3470 a základem je místní voda z Bukovského podzemního jezera.

Minipivovar Transformátor Hlavatce

autor: Dwarf | Blok 16:00 [permalink] [comments: 1]


PRK - Degustace polotmavých ležáků

[pátek, 21. říjen 2016]

Podzim. Říjen. Lehce depresivní stavy duše. Řečeno s básníkem Františkem Gellnerem:

Propil jsem peníze, na dluh pít budu.

Šťasten, kdo propije boty své!

Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.

Podzim se stromů listí rve.

Jaké pivo tedy v tento čas zvolit? Na dýňový ejl je ještě brzy, dušičky teprve přijdou. Hodil by se určitě ejl jantarový, avšak dejte dohromady devět, deset vzorků! No, ono by to zřejmě šlo, ale odhlasovány byly polotmavé ležáky, tedy piva spodně kvašená od stupňovitosti 11 po 13 (třináctky jsou sice v kategorii speciálů nebo silných piv, ale pořád jde o ležáky). A to z českých a moravských minipivovarů.

Dobrá volba, polotmavý ležák dobře známe a máme jej napitý. Takže vzhůru, ochutnávat a známkovat! PRK pro tuto degustaci rozšířili dva náhradníci, a tak je nás devět, stejně jako vzorků. A děkujeme moc do Všeradic a Ctiněvsi za poskytnutí vzorků gratis, což nemohlo v žádném případě ovlivnit hodnocení, neb degustace je vždy slepá a nikdo během ní ani slovně ani posunky ani jiným způsobem nedává najevo své momentální nálady. Některá piva jsou výborná, v jiných jsou lehčí nebo výraznější vady od zvýšeného množství diacetylu, přes zeleninovou pachuť, odlakovač až po skunka. U jednoho vzorku jsme se nedokázali shodnout, zda splňuje či nesplňuje kritéria stylu - pivo z Radobyčic někomu přišlo už jako tmavé, proti zbylým vzorkům opravdu výrazně. Nakonec se degustace účastnilo a ač bylo jinak výborné, pár bodů navíc za nedodržení polotmavosti dostalo. A jak to tedy dopadlo?

1. 34 bodů: Podřipský jantar 13, pivovar Ctiněves

2. 38 bodů: Antoš polotmavý 13. pivovar Antoš Slaný

3. 39 bodů: Všerad polotmavý 11, pivovar Všeradice

4. 45 bodů: Jezevec polotmavý 13, pivovar Radobyčice

5. 48 bodů: Lambert polotmavý 12, pivovar Hrádek

6. 48 bodů: Jantarový stoják 12, pivovar Bylnice

7. 55 bodů: Permon polotmavý 12, pivovar Sokolov

8. 58 bodů: Lochkov polotmavá 13, pivovar Na Lochkově (Praha)

9. 59 bodů: Lužiny polotmavá 13, pivovar Lužiny (Praha)

Výsledky jsou zasloužené, první tři vzorky se ukázaly být v dobré kondici, na čtvrtém místě také velmi dobrý Jezevec, o páté a šesté místo se rozpíjelo (5:4 pro Hrádek), tři poslední vzorky vykazovaly zřetelné senzorické nedostatky. Sláva vítězi, čest poraženým. Příště si zkusíme oddegustovat světlé ležáky ze středně velkých pivovarů, dostupné v běžné maloobchodní síti, ale pozor - pouze ve skle.

Na závěr letí tradiční poděkování Hanzovi do Zlejch za azyl a perfektní servis.

PRK - Degustace polotmavých ležáků

autor: pechi | Blok 10:03 [permalink] [comments: 1]


Kalendář regionálních pivovarů 2017

[pondělí, 10. říjen 2016]

Kalendář regionálních pivovarů se stal již neodmyslitelnou součástí pracovního stolu nejednoho pivaře. I příští rok vyjde toto povedené dílko, kde se dozvíte, co se kde chystá, kam vyrazit na dobré pivo apod.

Již 8. ročník stolního kalendáře, kde jsou hlavním motivem české pivovary a pivovárky bude k dostání na již na konci října. Při odběru většího množství kalendářů (firmy, spolky) je možnost opatřit kalendáře samolepkami na klopách nebo i vlastní titulní stranou.

Objednávejte u vydavatele: Jiří Procházka, 603 446 774, jpahk@centrum.cz

Kalendář regionálních pivovarů 2017

autor: Chody | Blok 07:12 [permalink] [reaguj]


Pozvánka do Teplic

[čtvrtek, 1. září 2016]

Chutnají vám piva z našeho pivovaru Monopol? Přijďte je ochutnat i na jiné místo, než do restaurace, přijďte si je dát na čerstvém vzduchu, kde lépe chutná! Nejen pro Tepličáky, ale i pro návštěvníky z kraje blízkého i krajů vzdálených, je určen 1. ročník Teplického pivního rynku. Zveme proto všechny příznivce dobrého piva v sobotu 10. září na Zámecké náměstí v Teplicích. Od 10 až do 22 hodin můžete nejen ochutnávat piva z celkem patnácti minipivovarů, dobře se najíst, ale i pobavit. Kromě piv z našeho, teplického pivovaru Monopol a pivovarů z různých koutů země České, můžete ochutnat i piva zahraniční. Přítomen bude totiž i pivovar našich sousedů z Löbau. Po celý den k poslechu (a třeba i k tanci) budou vyhrávat kapely různých žánrů. Ti odvážnější z vás se pak určitě zúčastní i některé z diváckých soutěží o hodnotné ceny. A nezapomeňte dát váš hlas pro nejlepší pivo festivalu! Ani děti nemusíte nechat doma, i pro ně je připraven zábavný program.

Těším se na vás.

Martina Valterová, sládková pivovaru Monopol

http://www.teplickyrynek.cz/

Pozvánka do Teplic

autor: Jana | Blok 21:39 [permalink] [comments: 2]


«« « Strana 2 z 28 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI