Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

listopad 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv listopad 2010


Historie panského strakonického pivovaru je starší městského.

Foto

V souvislosti s právy várečnými, doplňovala vrchnostsvými várkami nejen vlastní spotřebu, ale zásobovala panské hospody po celém Strakonicku. Pivo se na strakonickém hradu vařilo s různými přestávkami.

Poslední oživení nastalo v roce 1834, kdy byly na třetím nádvoří postaveny na tehdejší dobu moderní budovy pivovaru a také adaptovány části hradu naproti kostelu. Hradní produkce ovšem počala skomírat s rozvojem pivovaru městského po roce 1874.

Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. století a budova vzala za své v souvislosti s totální demolicí města v 60. až 70. letech 20. století.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Foto: Ivana Řandová


Symbolem Plzně je především světoznámé pivo. Stále více turistů ale touží po tom, vychutnat si zlatavý mok přímo ve stylových prostorách. Pokud k tomu mohou zakousnout i některou ze staročeských specialit, při jejichž přípravě se plzeňské pivo používá, odcházejí zpravidla nadšeni.

Svůj sen si proto už od roku 1992 plní v prostorách bývalého kvasného sklepa, takzvané spilky, přímo v areálu pivovaru. Restaurace Na Spilce nabízí bohatou nabídku jídel jak tradiční české kuchyně, tak i specialit k pivu a hlavně výborně ošetřený Pilsner Urquell. V nabídce restaurace nechybí například vyhlášený guláš „Prazdroj“ podávaný s variací knedlíků, plzeňský vrabec se špenátem nebo vepřové koleno pečené na plzeňském pivě podávané s hořčicí, křenem, chodským zelím a chlebem, které si podle šéfkuchaře Luboše Loose můžete připravit třeba k zítřejšímu obědu.

Už v těchto dnech navíc restaurace nabízí vstupenky na silvestrovský večer. Kromě živé hudby ve dvou sálech na něm nebude chybět tříchodové menu, půlnoční selátko, novoroční česnečka, ani bohatá tombola. Více se dozvíte na www.naspilce.com.

Tip šéfkuchaře – Vepřové koleno pečené na pivě

Co potřebujeme: 1 vepřové koleno zadní; 2 cibule nasekané na jemno; sádlo na opečení cibulky; česnek podle chuti; kmín; sůl; strouhanku; Plzeňský Prazdroj 12° na podlévání pečeného masa

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Krajský soud v Brně po více než roce zastavil insolvenční řízení se společností Zámecký pivovar Oslavany. Firma čelila insolvenčnímu řízení přes rok. V polovině listopadu 2009 podali návrh na úpadek spolu s návrhem na konkurz dva věřitelé pivovaru. Templářské společnosti, která podle materiálu má být vlastníkem zařízení pivovaru, má pivovar za období květen a červen 2009 dlužit přes 780 tisíc korun. Společnost G&C Pacific, která má na pivovar zástavní právo, jak stojí v návrhu na úpadek, zase nárokovala 1,7 milionu korun. Soud řízení zastavil pro nezaplacení zálohy na náklady řízení 45 tisíc korun, kterou požadoval po navrhovatelích. Ti se proti tomuto verdiktu mohou do 15 dní odvolat.

Zdroj: Sedmička.cz


Ako chutia vianočné pivá

[úterý, 30. listopad 2010]

Veľa pivovarov pripravuje na zimu pivá, ktoré sa svojím zložením a chuťou líšia od bežného piva, a taktiež špeciálne vianočné edície.

Do zimných pív sa podľa Petra Blahúta z Bratislavskej pivotéky pridávajú rôzne koreniny, najmä škorica, koriander, ovocné šťavy či pomarančová kôra.

Okrem toho sú „ťažšie“ a niekedy majú aj vyšší obsah alkoholu. Medzi najznámejšie vianočné pivá patria Corsendonk Christmas Ale, pri výrobe ktorého sa používa koriander.

Ďalším je Bush de Noël, čo je vianočná verzia najsilnejšieho bežne vyrábaného belgického piva, má však plnšiu orechovo-sladovú chuť.

Pri tradičnom procese výroby sa do sudov pridáva chmeľ a pivo potom odpočíva štyri až šesť týždňov. Aj známa značka Leffe vyrába vianočnú verziu, Leffe de Noël s príchuťou škorice.

Zdroj: Relax eTrend.sk


V rámci 50. ročníku evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2010 v Norimberku se uskutečnila tradiční degustační soutěž nazvaná Evropská pivní hvězda.

Této soutěže se zúčastnil i Pivovar Primátor se světlým ležákem Primátor Premium, který byl v kategorii piv českého plzeňského typu oceněn krásným třetím místem.

Soutěž tradičně pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Největší celosvětové ochutnávky piva se účastnilo přes 800 piv z více než 30 zemí.

Letos je to již podruhé, kdy náchodský ležák Primátor Premium stál na stupních vítězů na mezinárodní soutěži. „Obrovský úspěch sklidil již v červenci, kdy vystoupil na příčku nejvyšší a stal se nejlepším pivem na světě na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně,“ připomněla Markéta Flousková.

Světlý ležák tak dokazuje své dlouhodobé kvality a můžete na něj narazit v nejrůznějších zemích Evropy i ve světě jako například ve Švédsku, USA, Anglii, Slovensku, Polsku, Rusku a dalších zemích.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar


Celou řadu akcí připravuje pro svoje návštěvníky po celý rok Pivovarský dvůr Purkmistr v Plzni - Černicích. První adventní víkend tu na rukodělném jarmarku požehnal betlému plzeňský biskup František Radkovský. Podrobnosti k akcím dodává jeden z organizátorů Petr Míč z marketingu minipivovaru.

Až do Tří králů bude zdobit dvůr pivovaru Purkmistr v Plzni-Černicích nový betlém se 13 figurami v životní velikosti, vyřezanými ze dřeva z lípy z nedalekých Letin. Velikostí mu podobný se v Plzeňském kraji nachází pouze ve františkánském kostele v Plzni. Betlému.

Betlém vyřezal ze dřeva 100 let staré lípy poražené v Letinech u Plzně umělecký řezbář Miroslav Kříž (alias Mirek Foxík) ze Smiřic. Ze stejné lípy vyrobil ještě 2,5 metru široký betlém s 23 figurami vysokými 45 centimetrů jako dar letinskému kostelu. Bude posvěcen 19. prosince při mši svaté.

Zdroj: Rozhlas.cz | Tisková zpráva


Likvidačné zvýšenie spotrebnej dane o 72% iba pre STEIGER

Najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyzýva poslancov NR SR, aby neschválili 100 000 hektolitrov (hl) ako novú hranicu výroby piva pre malé pivovary, pretože to bude znamenať pre tento slovenský pivovar zvýšenie spotrebnej dane až o 72%! Pre STEIGER s výrobou 160 000 hl tak stúpne daň prvý raz pri preradení medzi veľké pivovary a druhý raz pre nárast dane o 27 %. Zrušenie doterajšej hranice pre malé pivovary do 200 000 hl tak postihne STEIGER ako jediný pivovar. Prinúti ho znížiť výrobu o cca 60 000 hl a prepustiť cca 50 zamestnancov, lebo v skupine veľkých pivovarov nie je STEIGER konkurencieschopný. Zároveň tak paradoxne štát dostane menej na daniach, pretože pivovar bude platiť spotrebnú daň len zo 100 000 hl a navyše štát príde aj o príslušnú časť DPH, daní zo miezd prepustených zamestnancov a odvody za nich. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Zároveň varoval, že situácia môže byť ešte dramatickejšia. Investori pivovaru sú totiž posledným vývojom znepokojení .

,,Dnes ma dokonca jeden z akcionárov požiadal o zvolanie mimoriadného zhromaždenia, s bodom rokovania o ukončení výroby. Z pohľadu investorov je to logické. Pivovar, ktorý má ambície rásť - čo sme v posledných rokoch dokazovali, sa nemôže rozvíjať pri výrobe pod 100 000 hl. V takom prípade je naozaj ekonomickejšie pivovar zavrieť a pivo prípadne dovážať. Tak to urobil napríklad pivovar v Poprade. Za posledné 4 roky sme získali pre pivovar STEIGER a pre Slovensko cez 7,5 mil. EUR investícií a tieto sú pripravovaným administratívnym krokom ohrozené. Navrhujeme preto ponechať hranicu 200 000 hl pre malé pivovary, tak ako je to bežné v Európe“, varoval J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473, čo je rarita aj v rámci Európy. Slováci môžu byť na túto skutočnosť právom hrdí. V súčasnosti je trhovou trojkou v produkcii piva na Slovensku. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackých tankoch.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Čertovsky dobrý pivní speciál

[pondělí, 29. listopad 2010]

Pokud každoročně očekáváte příchod Mikuláše, čerta a anděla se znepokojením, zda jsou vaše hříchy v normě, anebo si vás čert odnese s sebou do pekla, připravte se letos na jejich příchod jinak. Ochutnejte Čertovský speciál z jihlavského pivovaru, třeba vám pak za pekelnou branou nějaký ten poklesek odpustí.

Ačkoli se legendy vyprávěné o svatém Mikuláši různí, jisté je, že české děti navštěvuje tato postava s dlouhým bílým vousem v biskupském oděvu již od 13. století. Vždy v předvečer svého svátku obchází v doprovodu čerta a anděla dům od domu a hodným dítkům naděluje pamlsky, pro ty zlobivé má připravené brambory a uhlí.

Aby si letos mikulášskou noc a rej všech rohatých užili i všichni dospělí, připravila pivovarnická skupina K Brewery pouze pro adventní čas další pivní specialitu, vařenou tentokráte v jihlavském pivovaru. Nese jméno Čertovský speciál a jedná se o 16% pivo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů. Má andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu, mikulášsky vyváženou plnost a hořkost. A co je hlavní - je čertovsky dobrý.

Doba adventu a Vánoc je časem radosti, Mikuláš navíc naděluje různé dobroty. Protože jsme i my chtěli přispět k tomu, aby toto období přinášelo pivařům radost, a dopřát jim pořádnou porci nadílky, připravili jsme pro ně silnější pivo,“ uvádí Jaromír Kalina, sládek pivovaru v Jihlavě. Dodává, že vzhledem k tomu, že jde o Čertovský speciál, měli by k němu konzumenti přistupovat stejně jako k samotnému vládci pekel, tedy s pokorou.

Tento čertovský speciál s obsahem alkoholu 7,1 % obj. a stupňovitostí 16,2 % bude k dispozici ve vybraných restauracích. Spotřebitelé jej budou moci ochutnat v podnicích zapojených do programu „Cesta pivních znalců“, ale čepovat jej budou i další hospody po celé České republice, celkem se bude jednat o zhruba 400 provozoven.

Čertovský speciál je po Velikonočním Krasličáku a Svatováclavském pšeničném speciálu již třetím speciálním pivem z nabídky K Brewery v letošním roce a firma chce v tomto trendu pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Čertovsky dobrý pivní speciál

S mírným a opatrným optimismem hledí velké tuzemské pivovary na příští rok. Očekávají, že pokles spotřeby a trhu bude menší než letos. Celý trh by podle odhadů měl letos kvůli vlivu krize, menší ochotě Čechů utrácet a zejména kvůli lednovému nárůstu spotřební daně u piva o třetinu klesnout asi o 12 procent. Příští rok by ale mohl pokles činit řádově pouze procenta.

V příštím roce se pokles zpomalí, odhaduji na tři až pět procent. Stále tedy bude výstav klesat, kumulativně od roku 2008 to bude až o 25 procent. Důvodem je postupné překonávání krize a růst spotřeby. Zejména doufáme v opětovný růst exportu,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V letošním roce pivovary zřejmě podle odhadů svazu vyvezou méně piva než loni, a to až o 12 procent. Tuzemské pivovary vyvážejí převážně do zemí EU, které rovněž trpí krizí, takže spotřebitelé v nich konzumují méně piva z dovozu. „Všechno shora uvedené potvrzuje, že jsme v nejhorší krizi od sametové revoluce,“ podotkl Veselý.

Generální ředitel tuzemské jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, Douglas Brodman deníku E15 řekl, že odhad letošního dvouciferného poklesu považuje za realistický. Zvýšení spotřební daně mělo podle něj zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu. Ani stát přitom podle něj nevybral na spotřební dani očekávanou částku.

Podle Brodmana se přitom i nadále projevují nepříznivé vlivy, jako například přesun pivařů z hospod a restaurací k balenému pivu, což dále snižuje útratu za pivo. „Zpomalení ekonomiky pokračuje a se snižujícím se disponibilním příjmem občanů a vládními úspornými opatřeními se díváme do budoucnosti s opatrným optimismem,“ uvedl.

Jsem přesvědčen, že to bude mírný pokles, menší než je letos,“ řekl nedávno novinářům generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, podle něhož by mohl pokles dosáhnout nejvýše pěti procent. Tento odhad ale podle něj vychází i z předpokladu, že se již spotřební daň u piva dále nezvýší. Také podle údajů Staropramenu pokračuje trend přesunu od točených piv k baleným, navíc také stoupá dovoz levných piv z Polska do obchodních řetězců, které je nabízejí jako své levné privátní značky.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


V kraji zůstala hned dvě ocenění

[pondělí, 29. listopad 2010]

Třicet dva malých pivovarů soutěžilo v sobotu v horském hotelu Belvedér na Železné Rudě o titul Pohádkové pivo pro rok 2011.

Soutěžilo se v pěti kategoriích, a to světlý ležák, tmavý ležák, polotmavý a tmavý ležák a ve speciálech vrchně a spodně kvašených. Porota tedy celkem mohla ochutnat celkem 101 přihlášených vzorků z 32 malých pivovarů, z nichž tři byly pivovary německé,“ říká za organizátory třetího ročníku soutěže Pohádkové pivo František Strnad.

Nejvíce vzorků bylo stejně jako v jiných letech přihlášeno v kategorii světlých piv. Bylo jich celkem třicet čtyři.

Porotci to ani tentokrát neměli vůbec jednoduché. Ochutnat tolik vzorků a vybrat ty nejlepší bývá téměř nadlidský úkol. Přesto byla i letos porota fundovaná. Zasedli v ní například degustátor Jan Petříček, sládek pivovaru Purkmistr Petr Krýsl, majitel pivovaru Permon ze Sokolova Ladislav Sas nebo výkonný ředitel české skupiny K – Bewery Jiří Faměra a mnozí další,“ pokračuje Strnad.

I když soutěž o Pohádkové pivo je prestižní záležitostí, pivovarníci to jako souboj na ostří nože vůbec neberou.

Jde hlavně o to sejít se, společně se pobavit, zasoutěžit si, ochutnat své výrobky a hlavně vyměnit si zkušenosti z výroby i prodeje piva. Všichni jsme pivovarníci z malých pivovarů, a proto je dobré scházet se. Letos byl o soutěž obrovský zájem i mezi veřejností. Kapacita hotelu ale všechny zájemce nemohla pojmout a mnozí odcházeli zklamaně domů. Jiné zas odradilo počasí a sjízdnost komunikací. Přesto nic dobré náladě a soutěžnímu duchu nechybělo,“ dodal Strnad.

Setkání pivovarníků na Belvedéru bylo hodnoceno kladně.

Musím uznat, že soutěž zde na Železné Rudě lze hodnotit pouze v superlativech. Dosud jsme měli v republice tři nejvýznamnější degustátorské akce. Teď už máme čtyři, protože to, co vidíme na Belvedéru, už dávno není jen přátelská ani krajová akce, a to je naprosto úžasné. Já jakožto degustátor jsem byl maximálně spokojen s kvalitou přihlášených piv. V republice máme téměř 110 – 115 malých a středních pivovarů a každoročně jich přibývá. Stoupá i konzumace jejich výrobků. Malé pivovary dokazují, že umějí vařit dobrá piva, a i když se občas některé pivovary snaží experimentovat s různými speciály, pořád zůstáváme u českého základu,“ hodnotil akci pro Deník člen poroty, degustátor a autor projektu Pivní cesty Václav Fiala.

Nejprestižnější kategorií v každé pivovarské soutěži bývá kategorie světlý ležák a i vítězství v ní je nejvyšším oceněním pro pivovar. Z Belvedéru si první cenu odvezl pivovar Formánek z Hostivic u Prahy. V Plzeňském kraji přesto zůstala dvě ocenění. Třetí místo v kategorii speciálů získal pivovar Purkmistr z Plzně a třetí místo v kategorii polotmavý ležák domácí pivovar Belvedér.

Vítězný pivovar Formánek je malý pivovar z Hostivic. Je příkladem toho, že i nové, začínající podniky dokáží uvařit kvalitní pivo a zvítězit. Každý, kdo sem přijel, je pro mě vítězem, protože při takovém setkání opravdu kvalitních pivních značek a chutí je vítězem opravdu každý. Jen někdo si navíc odvezl diplom,“ dodal Fiala.

Mezinárodní soutěž pivovarů doprovodila pravá nefalšovaná šumavská zabijačka, mikulášská zábava a živá hudba. V programu vystoupily i kapely Obšuka a WYJOU.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza


Tradice je tradice, řekl si jednoho dne Ivan Hojdar. Na Šumavu odešel z Prahy před pár lety, i s rodinou a to hlavně kvůli přírodě a životnímu prostředí. Původní profesí je stavební inženýr, teď žije přímo na hranici národního parku a v nedalekém Vimperku provozuje Šumavský pivovar. Pivo se tady díky němu znovu vaří po dlouhých 43ti letech.

Foto

Obnovení piva ve Vimperku je tak trochu náhoda. Manželé Hojdarovi koupili historický dům v centru města a teprve pak přišel nápad vařit šumavské pivo.

Momentálně tu vaříme dvakrát do týdne, máme sice větší možnost vařit vícekrát, ale nám to stačí,“ říká sládek Josef Troub.

Mezi místními i turisty je zájem nejenom o místní pivo, ale také o komentované prohlídky pivovaru.

Turistům, kteří jezdí na Šumavu kvůli přírodě národního parku se tak nabízí další doplňková možnost a atrakce. Podle majitele sem jezdí Češi i Němci:

Češi sem jezdí v létě na kole nebo pěší turistiku, v zimě na lyže. Velkou klientelu tvoří i Němci, kteří se tu buď narodili nebo to mají z Bavorska blízko,“ říká majitel pivovaru Ivan Hojdar.

Pivovarnictví ve Vimperku zažilo největší rozmach v 19. století. Nová historie vaření piva v Šumavském pivovaru se píše pouze tři měsíce. Jak dlouho obnovená tradice vydrží, to se teprve ukáže.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Michaela Vydrová


Podkováň opět ožívá

[neděle, 28. listopad 2010]

Ač tomu již nikdo nevěřil, tak podkováňský pivovar opět ožívá. V březnu by měla proběhnout první várka. Dne 26.11.2010 v odpoledních hodinách překročila bránu pivovaru dvounádobová 80hl varna a reportáž ZDE.

Na druhou stranu kutnohorský pivovar je již zcela bez technologie - vyřezáno, tento víkend 26-28/11 skončily ve šrotu poslední věci. Bez komentáře.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz


Vařit máz na Lipnici dovolil Karel IV.

[neděle, 28. listopad 2010]

Obec v minulosti vlastnila pivovárečné právo. V těchto dnech tomu je rovných 640 let, co svolení mít svůj vlastní máz Lipnickým udělil Karel IV.

Panovníkem podepsaný vzácný list konšelé získali v listopadu 1370 z rukou královského purkrabího Mikuláše z Vícemilic. Mok ze sladu a chmele se ovšem pod lipnickým hradem už nevaří.

Zato více než půl roku uplynulo od letošního 1. května, kdy v Lipnici narazili první soudek speciálního piva nazvaného Haškův ležák. Pro hostinec U České koruny ho vaří humpolecký rodinný pivovar Bernard.

Speciální kvasnicové pivo není jinde k dostání, stalo se významným lákadlem pro turisty,” říká Haškův vnuk Richard Hašek. S nápadem připravit ojedinělé pivo přišel jeho syn Martin, který obsluhuje hosty v hospodě U české koruny, v níž jeho pradědeček napsal tři ze čtyř dílů Osudů dobrého vojáka Švejka ve světové válce.

Foto

Myslel jsem, že by nebylo od věci připravit speciální pivo pro Lipnici a vůbec pro celý Haškův kraj,“ vysvětluje spisovatelův pravnuk. Recepturu dvanáctistupňového světlého ležáku na základě klasických postupů vymysleli sládci v Humpolci.

Jde o nepasterizované a nefiltrované pivo, prakticky totožné s pivem, které na počátku 19. století pil Jaroslav Hašek,“ tvrdí Zdeněk Mikulášek, manažer komunikace pivovaru Bernard.

Nefiltrovaný ležák se na Lipnici zatím dodává pouze v sudech. „Jakmile se pivo zavede, připravíme do distribuce také dvoulitrové láhve s klasickým patentním porcelánovým uzávěrem,” předpokládá Stanislav Bernard z humpoleckého pivovaru.

Co to je žízeň, Jaroslav Hašek popisuje na brzy sto let staré epizodě. „Žízeň je následkem včerejší žízně. Z toho se člověk nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhláře, ten se nejdříve opil na Silvestra 1910 a prvního ledna měl takovou žízeň a bylo mu tak špatně, že si koupil herynka a pil znovu, a tak to dělá denně už po čtyry roky a nikdo mu nepomůže, poněvadž si vždycky v sobotu koupí herynky na celej tejden. Je to takovej kolotoč, jak říkal jeden šikovatel u 91. pluku,” vypravuje Hašek ústy nesmrtelného Švejka.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Ivo Havlík


Žatecký Chrám chmele a piva rozjel výrobu vlastního minipivovaru. Od včerejška točí Chmelový ležák a od příštího týdne Žateckého samce, který se v Žatci vařil už ve 13. století. Za čtrnáct dní se dočká premiéry Chrámové tmavé, pivo určené spíše pro ženy.

Foto

"Všechna naše piva budeme prodávat za stejnou cenu. Půllitr za 25 korun nebo jedno euro, třetinku za 15 korun," uvedl ředitel chrámu Jiří Vent.

Minipivovar je součástí restaurace U orloje v areálu chrámu. Dvě nádrže o objemu 750 litrů stojí přímo vedle výčepu, spilka a tanky se zrajícím pivem jsou v zadní části hospody. Do pípy je přivádějí chlazené trubky, aby mělo pivo co nejlepší kvalitu i teplotu.

Na vaření všech tří nových žateckých piv, která se vyrábějí z místního chmele, vody a českého sladu, dohlíží sládek František Procházka.

Hospoda od svého listopadového otevření láká hodně Žatečanů. "Máme připraveno 2 800 piv. Doufám, že s ním aspoň týden vydržíme," prohlásil Vent.

Chrám chmele a piva

Chrám je turistická atrakce v bývalých chmelařských budovách na Pražském předměstí v Žatci.

Vedle minipivovaru chrám zahrnuje například muzeum, bludiště, rozhlednu a orloj.

Zřízení chrámu stálo zhruba 250 milionů korun. Chrám je ale zatím hotový jen částečně.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Foto: Iveta Lhotská


Exotická piva ..... poptávka

[sobota, 27. listopad 2010]

Platím do 300 Kč (plus poštovné) za JEDNU plnou láhev piva z kterékoliv z těchto zemí: Bhutan, Malajsie, Rwanda, Kajmanské ostrovy, Turk and Caicos Islands, Mali, Liberie, Guinea, Uganda, Gabon, Svatý Vincent, Grenada, Guadaloupe, Kongo, Botswana, Gambia, Sudan, Malawi a Nová Kaledonie ... víte-li o někom, kdo do jmenovaných států cestuje, prosím dejte mi tip. Díky. Kontakt na mě: Libor Vojáček - czechbeerman@seznam.cz - tel: 723418233 (CzechBeerMan) ... díky


Nabídka speciálních piv je u nás stále omezená a to i přesto, že jejich obliba roste. Vstříc konzumentům vychází i pivovar Holba, který pravidelně rozšiřuje svoji nabídku o Holbu Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51, určený pro vánoční období.

Jedná se o jedinečné pivo, které v Holbě vaří pouze dvakrát ročně a v omezeném množství. Letos se na trh dostane 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Jde o vánoční dárek všem pivním fajnšmekrům a v Holbě si s ním pěkně vyhrají. To se promítá do jeho osobitých chuťových vlastností, které ovlivňuje světově proslulý český chmel Žatecký poloraný červeňák a slad z moravských ječmenů. Při výrobě speciálního Šeráku se používá hned několik druhů sladu - barevný, karamelový a míchaný; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho jemné hořkosti a aroma.

Speciál chmelíme v několika fázích, většinou na třikrát s tím, že poslední dávku přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné chmelové aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády jim připijí také ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí 10 - 12 dní a celých 70 dní pak dozrává, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Podle sládka nejde o pivo k zahnání žízně, ale o zlatý mok , jehož konzumace je spojena s výjimečným zážitkem, proto se ideálně hodí na slavnostní stůl. Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


V Žatci se točí nový ležák

[pátek, 26. listopad 2010]

Milovníci pěnivého moku se konečně dočkali. Minipivovar začal točit vlastní ležák.

První džbánek nového druhu piva byl ve čtvrtek slavnostně načepován v restauraci U Orloje v areálu Chrámu Chmele a piva v Žatci.

Pivo bylo vyrobeno v minipivovaru, který je součástí restaurace a nápoj dozrává a točí se přímo před očima hostů. Je to další atrakce pro turisty a návštěvníky města, ale i domácí obyvatele, kteří mají rádi chmelovou a pivní symboliku. Jde o dvanáctistupňový světlý ležák.

Půllitr se v restauraci prodává za 25 korun, nikde jinde se koupit nedá.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský


Vyjádření Soni Markové, členky náchodského zastupitelstva a poslankyně Parlamentu ČR, a náchodského zastupitele Josefa Kindla, k situaci pivovaru Náchod.

Klub zastupitelů za KSČM v minulém volebním období vždy vystupoval a hlasoval proti prodeji Pivovaru, který byl ve vlastnictví města Náchoda. Ve svých vystoupeních na jednání zastupitelstva i ve sdělovacích prostředcích poukazoval na nesprávnost rozhodnutí městské rady a Zastupitelstva města Náchoda v této věci. Svůj postoj nikdy neměnil. Klub KSČM dlouhodobě zastává názor, že se majetek města nemá rozprodávat, pokud je ziskový a přináší potřebné příjmy. Pivovar totiž nebyl ve skutečnosti nikdy prodělečný a dodnes je ve své činnosti úspěšný.

Před komunálními volbami v roce 2010 představitelé města, kromě KSČM, zřejmě v honbě za získáním finančních prostředků za každou cenu, mnohdy souhlasili i s pro město nevýhodným odprodejem majetku.

Zdroj: KSČM.cz | Autorka: Soňa Marková, zastupitelka města Náchoda a poslankyně PČR | Josef Kindl, zastupitel města Náchoda | Tiskový úsek ÚV KSČM


Plzeň má inteligentní výčep

[pátek, 26. listopad 2010]

Pivně inteligentní výčep. Takovým titulem se může od včerejška pochlubit plzeňský Klub malých pivovarů. Stal se totiž prvním mimopražským členem asociace P. I. V., která sdružuje hospody, v nichž se čepovaná piva obměňují.

Foto

Naším cílem je povznesení pivní kultury. Přišlo nám vždycky líto, že na láhvi vína se dočtete, odkud víno je, viničnou trať, jméno, výrobce a na flašce piva se nedozvíte téměř nic. A u čepovaného nemáte informace vůbec žádné. Maximálně vám výčepní řekne značku, ale často ani neví, jaký je obsah alkoholu ,“ říká Jiří Stehlíček z aliance. Výčepy, které do ní patří, musí mít na viditelném místě takzvané pivní listy, z nichž se zákazník dozví podrobnější informace o pivu, které zrovna pije. „Dostala se nám do ruky brožurka z Holandska, kde bylo uvedeno pětapadesát hospod. Je výborné, když pak někam jedete na dovolenou či na služební cestu, že si nalistujete, která hospoda je do projektu zapojena a měla by to být garance kvality. Chceme, aby to tak bylo i v našem případě,“ vysvětluje Stehlíček. Proto nechtějí počet členů za každou cenu rozšiřovat. „Pečlivě si vybíráme, koho vezmeme. Stanovili jsme půlroční zkušební lhůtu, kdy provedeme několikrát anonymní kontrolu. To čeká i klub malých pivovarů,“ dodává. Kromě informací o čepovaných značkách je také podmínkou, aby měla obsluha dostatečné znalosti o pivu. „Pivo je to hlavní. Majitelé k němu musí mít vřelý vztah a skvěle se o ně starat,“ doplňuje.

Výhodou, kterou členství v alianci přináší, je možnost propagace provozovny ve městech, kde se nacházejí další hospody do projektu zapojené. A také možnost prezentovat jinde pivovary z regionu. „Dorazíte s pivy, která se vyrábí ve vašem okolí, a zpět si přivezete značky z jiného regionu,“ konstatuje.

Toho chceme rozhodně využít. Připravujeme se, že v zimě přivezeme do pražských aliančních hospod například pivo z pivovaru Chyše. Důležitá je pro nás i dobrá informovanost o pivech,“ sdělil Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Na čepu jsou tady každý den čtyři různé druhy piva, které se obměňují.

V alianci P. I. V. je v současné době pět provozoven, další dvě, včetně té plzeňské, jsou ve zkušební lhůtě. Podle Stehlíčka jsou vyhlédnuté už některé další hospody. Mezi nimi žádná z Plzeňska není.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Jana Nathanská


Vychutnat si pivo v atmosféře první poloviny minulého století budou moci milovníci zlatavého moku o letošních Vánocích.

Foto

Plzeňský Prazdroj totiž připravil limitovanou sérii jednolitrových lahví piva Pilsner Urquell, ve stylu, který k této době odkazuje. Nechybí replika dobové etikety a tradiční keramický uzávěr. Do oběhu půjde patnáct tisíc těchto láhví. Klasických půllitrových je přitom v oběhu zhruba sto milionů.

Do vánočních balení bude navíc přibalen buď keramický korbel na pivo nebo dva keramické podtácky. „Korbely jsou vyhotoveny ve třech designových variacích s různými dobovými symboly,“ dodává tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Symboly se objeví i na podtáccích.

Sada by se podle zástupců pivovaru měla stát předmětem zájmu sběratelů pivních předmětů.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Hráči pivo uvařili i čepovali

[pátek, 26. listopad 2010]

Navařit pivo to není problém, ale narazit ho, no nevím.“ Taková slova pronesl kapitán fotbalistů Viktorie Plzeň Pavel Horváth, když měl ve čtvrtek načít soudek s pivním speciálem Půlmistr.

Foto

On sám jej dvaadvacátého října navařil. „Doufám, že až budeme dělat další várku, některá písmenka se budou moci z názvu vymazat,“ dodal s úsměvem.

Jeho spoluhráči Jan Rezek a Petr Jiráček se pak jali pivo sobě i hostům čepovat. Na jejich počínání dohlíželi pivovarští odborníci.

Podle sládka Václava Berky má pivo pět a půl procenta alkoholu a hořkost třiatřicet. Barva je někde mezi polotmavým a tmavým pivem. „Vařili jsme to tak, aby barva připomínala vzácný kov, ale jaký to je ještě trošičku obestřeno tajemstvím, tak proto ta tmavá barva,“ vysvětlil Berka.

Není to poprvé, co Gambrinus navařil tmavší typ piva. „Kdysi se dělal Senátor, pak Diplomat. A když se podíváme ještě do hlubší historie, vařila se tu Černá Plzeň. Byla oblíbená a měla velmi pěknou etiketu, kde bylo panorama města s katedrálou svatého Bartoloměje,“ doplňuje Berka.

Půlmistra se v pivovaru navařili pouze dva sudy. Zda se bude tmavé pivo v Gambrinusu vyrábět ve větším, Berka nevylučuje. „Uvidíme, jak bude hostům chutnat tohle pivo. Každopádně ničemu se nebráníme. Kdo ví?“ sděloval trochu tajemně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška


Pivovarnícka spoločnosť SABMiller kúpi argentínsku spoločnosť CASA Isenbeck, čím vstupuje na trh, kde dominuje najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete Anheuser-Busch InBev. Tá kontroluje na argentínskom trhu až 74-% podiel.

Analytici odhadujú, že SABMiller, druhá najväčšia pivovarnícka skupina sveta, zaplatí za CASA Isenbeck nemeckému vlastníkovi, pivovarom Warsteiner, 43 miliónov USD (32,24 milióna eur). S 3-% podielom na argentínskom trhu sa stane miestnou trojkou po firmách AB Inbev a Heineken. Druhá z nich kontroluje 22-% podiel na trhu.

Firma so sídlom v Londýne plánuje z Argentíny zásobovať Paraguaj, Uruguaj a južné oblasti Brazílie. K tunajším značkám chce časom pridať aj svoju značku Peroni, ktorá by si mala v Argentíne rýchlo získať popularitu medzi tamojšou početnou komunitou Talianov.

Aj keď kontrakt z finančného hľadiska nie je veľký, podľa analytikov je to prvý výraznejší vstup spoločnosti SABMiller na trhy Latinskej Ameriky od roku 2005, keď firma získala spoločnosť Bavaria a s ňou závody v Kolumbii, Peru, Ekvádore a Paname. Teraz očakávajú, že ďalší krok urobí SABMiller na trh Brazílie.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | TASR


Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní... Byl by hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a nedat jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou přát.

Foto

Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele.

Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši.

Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.

Po relaxaci lze posedět v kavárně, nebo posedět u piva přímo v pivovaru. Lázně si lze rezervovat i pro soukromé akce.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Marcel Vašut


Vhodnost plastových obalů pro pivo

[čtvrtek, 25. listopad 2010]

Při hodnocení vhodnosti plastových obalů na pivo se klade nejvyšší důraz na propustnost, resp. nepropustnost pro plyny (kyslík a oxid uhličitý). Z tohoto důvodu jsou vlastnosti lahví z polyethylentereftalátu (PET) zlepšovány různými způsoby úpravy jejich povrchu.

V současné době se pivo stáčí do PET lahví po celém světě:

Podíly na trhu s pivem stáčeným do PET lahví

ZeměRuskoRumunskoUkrajinaNěmeckoSrbskoJižní KoreaBulharskoUSAZbytek světa

Podíl (%)59109543316

V současné době je potřeba pokračovat ve vzájemném porovnávání nové děsivé vize světa levného piva a vize radostnější, s řadou osvědčených, důvěryhodných a tradičních značek piva.

Vážená jsou kvalitní piva, s tradicí svého původu podávaná tak, aby odpovídala pivovarskému řemeslnému fortelu v jednotlivých podnicích a autentičnosti práce konkrétních sládků. V tomto případě je pak pivo v plastu nepřijatelné, stejně tak jako oběd v restauraci podávaný na papírovém tácku s příbory z plastu a s papírovým ubrouskem.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


Královský pivovar Krušovice, dlouhodobý partner projektu Chrám chmele a piva, pokřtí 25. 11. 2010 v 15 hodin nový chmelový ležák ze Žatce.

Na podzim 2010 byla v rámci gastronomického komplexu v Žatci otevřena restaurace Pod Orlojem, jejíž součástí je i minipivovar s vlastní produkcí speciálního piva. První specialitou je chmelový ležák, který bude uveden do prodeje 25. listopadu v 15 hodin přímo v této restauraci. „Těší nás, že jsme byli osloveni s nabídkou pokřtít tohoto nováčka. Přejeme mu, aby si našel mnoho spokojených zákazníků, jako mají naše krušovická piva,“ vzkazuje Brand manažerka Královského pivovaru Krušovice Hana Fenclová.

Krušovický pivovar od počátku podporuje aktivity občanského sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec, které si dalo za cíl zachování tradic minulosti i současnosti chmelařského území Žatecka. Dalším úkolem sdružení se stala revitalizace Pražského předměstí, které by fungovalo jako regionální informační centrum žatecké chmelařské oblasti. Od turistické sezony 2010 začal komplex opravdu fungovat, a to pod obdobným názvem Chrám chmele a piva. „Aktivity sdružení jsme přivítali a hned od počátku jsme je podporovali, protože stojíme za tím, že žatecká oblast je svou chmelařskou tradicí opravdu unikátní a má českým i zahraničním návštěvníkům co nabídnout,“ vysvětluje důvody spolupráce Hana Fenclová.

Nový ležák ze Žatce je živé pivo, uvařené výhradně z domácích ingrediencí podle tradiční české receptury. Vyznačuje se plnou chlebovou chutí a vysokou, avšak příjemnou hořkostí.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Královský pivovar Krušovice pokračuje v dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje a snaží se svým chováním minimalizovat ekologickou stopu, kterou za sebou výrobou piva zanechává. Díky novým technologiím, dodržování postupů i proškolení zaměstnanců se Královskému pivovaru Krušovice daří snižovat spotřebu vody při výrobě jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru, což je na úrovni nejnižších hodnot, které u nás pivovary zatím dosahují.

Snižování spotřeby vody patří k hlavním pilířům firemní odpovědnosti Královského pivovaru Krušovice, neboť celosvětové zásoby vody nejsou bezedné a je potřeba je zachovat i pro příští generace. Proto se Královský pivovar Krušovice již druhým rokem intenzivně snaží spotřebu vody minimalizovat. „Ke konci letošního roku se nám podařilo snížit spotřebu vody ve výrobním procesu jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru,“ říká krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák a doplňuje: „Naším dlouhodobým cílem pro příští desetiletí je snížit v Krušovicích spotřebu vody potřebné na výrobu jednoho litru piva na pouhé 3 litry.“ Tohoto snižování se daří pivovaru dosahovat díky novému programu na úsporu vody, zvyšováním povědomí zaměstnanců o důležitosti úspor a v neposlední řadě také díky efektivnějším sanitačním procesům ve všech výrobních oblastech. Neustále se rovněž zlepšuje provozní výkonnost všech výrobních a stáčecích linek. Za poslední tři roky se pivovaru podařilo uvedenými opatřeními uspořit až 25 % spotřeby vody.

U našich výrobních linek plánujeme v blízké budoucnosti zrekonstruovat tzv. čisticí stanice (CIP stanice – Cleaning In Place), aby bylo možné chemické látky užívané k sanitaci znovu využít. Nedochází tak ke zbytečnému zatížení odpadních vod,“ vysvětluje Tomáš Kosmák. V roce 2007 došlo v Krušovicích rovněž k vybudování zařízení k jímání bioplynu na čisticí stanici odpadních vod. Jeho spalováním je získané teplo využíváno ve výrobě i k vytápění budov. Tato technologie je navíc šetrná k životnímu prostředí, neboť spalování bioplynu snižuje skleníkový efekt – pokud by spalovaný metan při neřízeném vyhnívání unikal do ovzduší, zvyšoval by skleníkový efekt 20krát více než vzniklé CO2. Od roku 2007 navíc klesla spotřeba tepla o 30 % na vyrobený hektolitr piva.

Heineken Česká republika, jehož součástí je i Královský pivovar Krušovice, se hlásí k zásadám trvale udržitelného rozvoje, a proto se zapojuje i do globální aktivity Heinekenu nazvané „Brewing a Better Future“ (volně přeloženo jako Pivovarnictví pro lepší budoucnost). Tento program firemní odpovědnosti staví na zodpovědnosti při konzumaci piva a respektu k lidem, společnosti a životnímu prostředí, v němž žijeme a pracujeme. Cílem programu je být v roce 2020 nejekologičtějším výrobcem piva na světě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva


Česko a Slovensko se nacházejí v "pivní krizi", která dosáhla největších rozměrů od roku 1989. Uvedl to rakouský deník Die Presse s tím, že pivovary bojující s poklesem spotřeby zlatavého moku prý navíc ohrožuje konkurence laciného piva z ciziny, především z Polska.

Deník si všímá například obav slovenských pivovarů v čele s Topvarem z dopadu plánovaného zvýšení spotřební daně. Kabinet premiérky Radičové ji chce v rámci úsporného balíčku od března zvednout u hektolitru desetistupňového piva ze 16,5 eura (asi 407 korun) na 24,5 eura (asi 605 korun).

Pokud by změnu schválil parlament, slovenské pivo by tak prý bylo v Česku levnější než doma. Navíc spotřeba piva u našich východních sousedů má od roku 2003 sestupnou tendenci, na které se podle deníku podepsalo vedle krize i zvyšování daní a chladnější počasí.

V Česku, tradičním pivařském centru, je prý slyšet alarm ještě hlasitěji. Nic na tom nemění fakt, že výjimečnost českého piva potvrdila i Evropská komise a označení „české pivo“ je registrováno jako ochranná známka. "Český pivní trh sklouzl do největší krize od změny režimu před 20 lety, zlepšení není ve výhledu," komentuje situaci deník.

Cizinci pomáhají Čechům k prvnímu místu

Jen letos se podle něj snížil odbyt o 12 procent ve srovnání s loňským rokem, který byl zatím prý nejhorší. Ceny v minulých letech vyhnaly vzhůru vedle vyšších daní i zvyšující se výrobní náklady. Navíc se u konzumace Čechů projevuje ekonomická krize.

Češi jsou sice s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistry světa v pití piva, ve skutečnosti je to však díky značnému přispění cizinců. "Protože Prahu a Čechy si bez piva nelze ani představit, nechávají si také turisté v českých hospodách už léta vydatně nalévat. Že v hospodářské krizi přijelo mnohem méně návštěvníků, se odpovídajícím způsobem projevilo i na spotřebě piva," připomíná deník.

Zdroj: Novinky.cz


Prodej piva se po loňském poklesu dál citelně propadá. V prvním pololetí byl meziroční pokles dvanáct procent. „V srpnu se prodej snížil o 12,8 procenta a v září dokonce o 15,7 procenta,“ uvedl pro server Euro.cz výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Počítá, že se naplní odhadovaný celoroční pokles o dvanáct procent, což je dvojnásobný propad než loni.

Přes miliardu navíc, jak si správci státní kasy slibovali od zvýšení spotřební daně o třetinu, tak do děravého rozpočtu nepřiteče. Pivovarníci předem varovali, že uvalení vyšší spotřební daně sníží spotřebu piva a fiskální přínos pro celé hospodářství bude nakonec negativní.

Vyšší cena piva je velmi citlivá. Nižší spotřeba už není ovlivněna tak jako minulý rok odlivem turistů. Ani se nezvyšuje nezaměstnanost. Za nižším prodejem je jednoznačně zdražení piva, do něhož se promítla vyšší daň,“ tvrdí generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

O nepříznivém dopadu vyšší spotřební daně na pivovarnický sektor se nedá pochybovat,“ konstatuje mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová. Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček potvrzuje, že zvýšení spotřební daně znamenalo významný zásah do rozvoje českého pivovarnictví. „Odhad pivovarského svazu ohledně poklesu prodejů je realistický,“ říká Mareček. Výsledky oznamuje tuzemská jednička jednou ročně, takže k letošním prodejům se vyjádří napřesrok.

Dle informací serveru Euro.cz se dál prohlubuje trend, kdy prodejní propad jde za největšími pivovary, které především měly přinést do rozpočtu kýžené odvody. „Celkově uváděný pokles výstavu vystihuje vývoj právě u rozhodujících producentů,“ uvádí zdroj obeznámený se situací.

Naopak někteří menší a střední výrobci se mohou chlubit lepšími výsledky než v předchozím roce. Na dvouciferný růst má našlápnuto uskupení K Brewery soustřeďující sedm regionálních pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, jihlavský Ježek, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

Ačkoli jsou naše prodejní výsledky vzhledem k vývoji celého českého trhu velmi pozitivní, měli jsme ještě ambicióznější cíle,“ říká šéf K Brewery Zdeněk Radil. Je přesvědčen o tom, že o další procenta růstu je připravila zvýšená spotřební daň. Letošní tuzemský výstav celé skupiny odhaduje na 700 až 750 tisíc hektolitrů. Vývoz naopak poklesne. „Ukončili jsme kontrakty převzaté z minulosti, které nebyly finančně efektivní. Snažíme se je nahrazovat novým exportem se zajímavou marží,“ vysvětluje Radil.

Tříprocentní nárůst výstavu oproti loňsku uvádí náchodský Pivovar Primátor. „Na to, jak se vyvíjí prodej na tuzemském trhu, si vedeme dobře. Možná také vyvezeme víc než loni,“ nestěžuje si ředitel Primátoru Josef Hlavatý. Slušné výsledky přičítá nové obchodní politice po loňském příchodu nového majitele, společnosti LIF Trade vlastnící populární Pivovar Svijany.

O jedno procento vyšší prodej za letošní první tři čtvrtletí oznámil Rodinný pivovar Bernard. „Náš říjnový výstav nepasterizovaného piva je dokonce absolutně historicky rekordní,“ hlásí Stanislav Bernard. Drží se také Budějovický Budvar. „Za tři čtvrtletí se nám prodej snížil jen o 0,8 procenta,“ vyčísluje mluvčí Petr Samec. Kromě zdražení piva, kterým čtyřka na trhu reagovala na uvalení vyšší daně, snižuje také náklady, kde se dá. „Výjimkou je kvalita surovin i našeho konečného výrobku,“ ujišťuje Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Bernard dostal cenu za plzeňskou přepravku

[pondělí, 22. listopad 2010]

Přepravka na jedenáct lahví Rodinného pivovaru Bernard získala ocenění u příležitosti slavnostního vyhlášení soutěže Obal roku 2010.

Foto

Zatímco Plzeňský Prazdroj uvedl obdobnou „půlpřepravku“ teprve před několika měsíci, Rodinný pivovar Bernard inovativní „obal“ používá již od roku 2007.

Ocenění je pro nás důkazem toho, že inovativně nesmýšlíme jen o našich nápojích, ale také o jejich balení, aby co nejlépe vyhovovalo náročným požadavkům našich zákazníků,“ komentoval ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Uznání za vylepšení jsme již nepřímo dostali od Plzeňského Prazdroje, který přepravku na jedenáct piv začal vyrábět také, po tom, co tento nápad viděl u nás,“ dodal k tomu s úsměvem.

Počet lahví byl ve speciální přepravce vzhledem ke struktuře obyvatelstva redukován z dvaceti na jedenáct lahví. Ta je snadněji manipulovatelná, a to i díky měkčeným rukojetím. Přepravku tak unesou jak senioři, tak i ženy. Díky rozmístění otvorů pro lahve se do přepravky odpovídající polovičnímu půdorysu klasické „base“ vejde jedenáct kusů lahví místo deseti.

Česká národní soutěž OBAL ROKU je určena pro jakékoliv obalové řešení z kategorie spotřebitelské obaly; spotřebitelské obaly - dárkové; skupinové obaly a displeje; přepravní a technologické obaly; obalové materiály a etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky.

Zdroj: První zprávy.cz


Skupina K Brewery se pokouší prosadit se silným černým pivem. Zájem o tento druh piva je ale minimální.

V hospodách chybí české speciální černé pivo typu Guinness. S touto strategií se snaží pivovarnická skupina K Brewery nalákat tuzemské pivaře na novou značku, kterou s názvem Merlin v těchto dnech uvádí do své republikové distribuční sítě. Nahořklé silné pivo z praženého ječmene má připomínat styl stout z britských ostrovů.

V K Brewery, jíž patří sedm středně velkých pivovarů a za Budvarem páté místo na českém trhu, věří v rychlé rozšíření piva Merlin do svých několika tisíc distribučních míst v Česku. Chystá se masivní marketingová podpora, která má tuto značku představit jako přední prémiové černé pivo u nás. Má to ale háček. Černá a tmavá piva mají na českém trhu minimální tržní podíl - sotva dvě procenta. Různé vícestupňové speciály - ať už světlé, nebo tmavé - jsou na tom podobně.

Nevelký a stagnující podíl na domácí spotřebě kolem 14 milionů hektolitrů všech piv má i samotný Guinness, jehož se k nám dováží z irského Dublinu ročně několik tisíc hektolitrů. Lidé z K Brewery by museli přesvědčit zdejší pivaře, že jejich Merlin je něco extra.

Merlin není vyloženě svrchně kvašený stout jako Guinness, ale spodně kvašený ležák. V protivínském pivovaru jej vaří na stupňovitost 12,8 procenta. Nejčastější verzí piva Guinness je ovšem "desítka". Společné mají silné pražení ječmene, podobnou nahořklou chuť i výraznou pěnu. "Věděli jsme, že to nemůže být obyčejné černé pivo se sladší chutí. Ale ani ne tak alkoholové jako některý typ Guinnesse. Obrovský zájem hned zpočátku prodeje nás mile překvapil, ale nemáme zatím žádný plán, kolik Merlinu bychom měli ročně uvařit," říká manažer společnosti K Brewery Trade Otakar Binder.

S podobným pivem mají zkušenost rovněž Pivovary Staropramen. Deset let vařily v Ostravě "irskou" značku Kelt. Předloni to ale vzdaly. Prodeje a zájem nebyly takové, aby se velkému pivovaru tento druh piva vyplatil. "Kelt vždy patřil k chuťově velmi specifickým pivům. To mu přineslo řadu věrných spotřebitelů, zároveň ho to ale limitovalo v dlouhodobém růstu," říká mluvčí Staropramene Pavel Barvík.

Jediným dalším konkurentem mezi průmyslovými pivovary je náchodský Primátor stout, prodávaný obvykle v lahvích, avšak v hospodách minimálně. Pivovar Primátor tuto značku výrazně netlačí ani do Prahy, která je zásadním trhem pro tato piva.

Výhradní distributor značky Guinness pro Česko Petr Hrubeš připouští, že Merlin může být konkurencí. Slavná irská značka je u nás k mání celkem v 60 pubech, z toho v Praze ve dvaceti. Přestože je Merlin na české poměry dost drahý - stojí kolem 35 korun -, je to pořád zhruba polovina ceny Guinnesse. "Merlin někde může být pro Guinness opravdu konkurencí. Hlavně ale cenou," myslí si Hrubeš.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V Plzni přibývá ryze nekuřáckých restaurací. Provozovatelé, kteří se k této změně rozhodli, většinou nelitují. O některé hosty přišli, ale jiní, kterým cigaretový kouř vadí, naopak do jejich podniku začali chodit.

Jednou z tradičních hospod, které letos přešly na "nekuřácký režim", je hostinec Na Potravinách. "Jsme sportovní hospoda, tři čtvrtiny personálu jsou nekuřáci. Už nám vadilo pořád vysypávat popelníky, vyřešili jsme to proto takhle. Většině hostů se to líbilo," popisuje Jan Kešner, provozovatel hostince. Přiznává ale, že o část klientely po změně přišli.

"Část lidí odešla, zhruba stejné množství ale přišlo. Takže ve výsledku jsme na svém," vypočítává Kešner.

Právě ztráta klientely je hlavním argumentem majitelů restaurací a hospod, kteří o přeměně na nekuřácké nechtějí slyšet. "Určitě by nám ubylo hodně tržeb. Využili jsme proto možnosti, že můžeme mít kuřáckou hospodu," říká Zdeněk Dolejší z restaurace Žumbera.

Podobný názor má i Vojtěch Palenčar z typické plzeňské restaurace Na Parkánu. "My jsme pivnice, většinu tržby nám dělá pivo, myslím, že ta cigareta k tomu pivu patří. Zatím to tedy takhle necháme," uvádí Palenčar.

V Plzni jsou přesto už i typické pivařské podniky, v nichž se kouřit nesmí. "My jsme měli jasno hned od začátku, náš podnik je specifický. Každý den čepujeme jiný druh piva. Kdyby tady bylo zakouřeno, člověk by si to vůbec nemohl vychutnat," vysvětluje majitel Klubu malých pivovarů v Nádražní ulici Petr Strnad, sám nekuřák. V prostorách není navíc pořádná klimatizace a podnik by se špatně odvětrával.

Podle Strnada se občas stane, že někdo přijde a když zjistí, že se tu nekouří, odejde. "Ale rozhodně převažují ti, kteří si to pochvalují. A to k nám chodí třeba šedesát procent kuřáků. Ti chodí kouřit ven. I oni si nakonec pochvalují, že ráno vstanou, nesmrdí jim oblečení, nepálí je oči," říká Strnad.

Od letošního července platí nový protikuřácký zákon, podle kterého si každý podnik může sám vybrat, zda bude kuřácký nebo nekuřácký. "Je to úprava k horšímu, novela je mírnější," upozorňuje plzeňský právník Tomáš Menčík, který se dlouhodobě zabývá problematikou kouření. S tím, že nekuřáckých podniků přibývá, ale souhlasí.

"Plíživě a pozvolna se tady rodí zařízení, kde se se dá najíst i v nekuřáckém prostředí. Příležitostí už je mnohem víc než dřív," je přesvědčen Menčík.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autorka: Barbora Němcová


Nákupy v pivovaru? Až na jaře 2012

[pondělí, 22. listopad 2010]

Stavba centra s multikinem na místě pivovaru se protahuje. Jeho otevření se posunulo o další měsíce.

Foto

Kdyby stavba společenského střediska v opavském pivovaru postupovala podle původního plánu, dělníci by tam právě dolaďovali poslední detaily. Zástupci společnosti Develon, investora stavby, ještě před rokem a půl tvrdili, že hospodářská krize jejich plány nepřekazí. Slavnostní otevření komplexu s obchody, restaurací, minipivovarem, bowlingem a obrovskou prosklenou pasáží plánovali na začátek roku 2011. Na místě nedaleko centra Opavy je však pořád jen suť.

Na jaře letošního roku společnost Develon zveřejnila nový termín otevření. Byl jím podzim 2011. Teď avizují další zdržení. Lidé si počkají půl roku navíc. „Současné práce v opavském pivovaru skončí v lednu 2011. Plynule na ně naváže stavba hlavního objektu tak, abychom společenské centrum Breda & Weinstein otevřeli k 15. březnu 2012,“ informovala mluvčí Develonu Martina Cicvárková.

Podle ekonomů je největším problémem velkých developerů komplikované hledání nájemců. Svá centra neumějí zaplnit a to zdržuje jejich stavbu.

Spousta světových i našich značek a obchodníků omezila svůj rozvoj a nemají o další volné prostory zájem. Developeři však do prázdných budov nebudou dávat peníze. Domněnky, že krize je pomalu za námi, zatím neplatí,“ říká ekonomka Eva Křupalová.

Právě to bylo důvodem, proč jiný developer, Plaza Centers, od záměru postavit podobné centrum na místě bývalé tržnice upustil. Také Develon už několik měsíců nabízí volné prostory k pronájmu. Kolik nájemců doposud získal, odmítá sdělit.

Bohužel procento nebo počet pronajatých jednotek zveřejnit nemůžeme,“ uvedla Cicvárková.

Opavané jsou k dokončení obchodního komplexu skeptičtí. „Díváme se jen na polorozbořené budovy pivovaru a komín. Čekat budeme ještě nejméně dva roky,“ myslí si Kateřina Planá.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Motlová | Foto: Jakub Kožiál


Drsná příroda a odvážní chlapi, kteří se nebojí překonat jakoukoliv překážku. Taková je nová kampaň, kterou uvádí do českých komerčních televizí značka Radegast. Autorem spotu je režisér Jaromír Malý, který do hlavních rolí neobsadil herce, ale pravé záchranáře.

Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy. Je úzce spjat s nádhernou, ale drsnou přírodou Beskyd. Proto byli jako hlavní motiv reklamy zvoleni záchranáři. Na jejich práci je ilustrováno překonávání různých překážek či výzev, které nám život přináší. S každou překonanou překážkou jsme ještě silnější,“ přiblížil hlavní myšlenku nové kampaně manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama


Výrobcovia piva zalobovali a podarilo sa im v našom parlamente presadiť svoje.

Vládny návrh podstatne zvýšiť spotrebnú daň z piva odrazu nemá dostatočnú podporu koaličných hlasov. Ukázalo sa to na finančnom výbore. Poslanci naznačili, že čierny Peter zrejme ostane v rukách výrobcov cigariet. Musia rátať s tým, že ich príspevok do štátnej kasy sa zvýši. Pôvodne mali prispieť rovnako ako pivovarníci - 15 miliónmi eur. Zmena pre konzumentov znamená, že pivo prakticky nezdražie. Zvýšenie ceny pollitra o jediný cent sa v obchodoch a reštauráciách nijako neprejaví. Naopak, fajčiari zdraženie každej škatuľky o dvadsať centov pocítia. Skúsenosti však naznačujú, že to môže byť aj inak. "Obchodníci sa predzásobia. Lacnejšie cigarety by im mohli vydržať tri až šesť mesiacov,“ upozorňuje Jozef Orgonáš, generálny sekretár Zväzu obchodu a cestovného ruchu. Veľkým rizikom je aj rozmach čierneho obchodu s tabakom. V tom prípade by sa diera v štátnej kase o zamýšľaných 30 miliónov eur nezmenšila. Štátny tajomník rezortu financií Vladimír Tvaroška preto žiada, aby politické strany pri návrhoch zmien v úspornom balíčku prichádzali aj s náhradnými riešeniami. Zatiaľ márne.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Ján Kováč


Zelená nebo červená kočka? Takovou otázku si klade host, který se rozhodne vstoupit do brněnské restaurace Zelená kočka.

V centru Brna, v Solniční ulici, láká hladové i žíznivé turisty i Brňany ze skel oken restaurace kočka zelená. V kamenné mozaice u dveří se ale protahuje kočka červená, stejně tak jako v lampě nad výčepním pultem.

Zelená nebo červená. Je to jedno. Hlavní je, že je tady útulno,“ rozhlíží se šéfkuchař ze Šelepky Ivo Ševčík po dřevem obložené místnosti, ve které výčep oddělují pivovarnické sudy a nad ním visí ve dvoumetrové výšce klavír. Zelená kočka se právě stala terčem pravidelného testu Brněnského deníku Rovnost.

Prostředí prvorepublikového dalešického pivovaru filmových Postřižin má v Brně donutit hosty ochutnat dalešické jedenácti a třináctistupňové pivo. A také si vybrat jídlo. Z lístku svázaného do kožených desek. „Je obsáhlý, ale přehledně rozčleněný. Nabízí hodně z tradiční české kuchyně a překvapuje mě i několik jídel z italské kuchyně,“ probírá se lístkem Ševčík.

Zaujmou ho minutky, třeba vepřová panenka s palačinkou a zeleninou, ale rozhodne se otestovat hotová jídla. Objednává svíčkovou s karlovarskými knedlíky a bramborové knedlíky plněné uzeným masem. Za okamžik se ovšem ochotná číšnice omlouvá, že kuchař svíčkovou nemá. „To nevadí. Asi nemá dovařeno. Lepší, když se omluví, než kdyby mi na stůl poslal blaf,“ souhlasí s kuchařem Zelené kočky Ševčík.

Místo svíčkové si proto objednává moravský talíř. Mezi variací studených a teplých předkrmů ho zaujme domácí paštika. „Je moc dobrá,“ říká Ševčík po ochutnání paštiky ze zvěřiny. „Mohla by být víc mazlavější, tedy přidat tuk, ale to záleží na technologii, kterou kuchař paštiku připravuje,“ dodává odborník. Jedno mu ale vadí: dva plátky citronu vedle paštiky a brusinek. Vzhledem k tomu, že na talíři nemá rybí paštiku, citron tam nemá co dělat.

Společně s předkrmem ochutnáváme česnekovou polévku. V silném vývaru jsou nejen kousky česneku a brambor, ale i další zeleniny, mrkve a petržele. Polévka je dochucena kousky opečeného chleba.

Prostor v restauraci Zelená kočka dostanou hosté nejen ve výběru jídel, ale také při posezení. Restaurace je důmyslně rozdělena tak, aby každý stůl měl své soukromí. Vychutnat si proto můžeme výborně připravené české speciality. Uzené maso, pečená kačena a vepřové výpečky. K tomu červené a bílé zelí a bramborový a karlovarský knedlík. To je jedna porce moravského talíře a i velký jedlík s ní má co dělat. Zelí je sladší, v červeném je cítit víno, chuťově vše hraje perfektně dohromady. Knedlíky zůstaly i po vychladnutí na talíři měkké a nadýchané. Stejně tak výtečné byly i bramborové knedlíky plněné uzeným masem. A porce také obrovská. „Sem bych poslal zájezd cizinců, kteří chtějí ochutnat pravou českou klasiku v poctivých porcích,“ říká Ševčík.

Při servírování kávy si šéfkuchař všímá i profesionálního vystupování číšnice. Ta každého z hostů obsluhuje zprava. „Tak to má být. Je vidět, že má řemeslo zažité. Stejně tak jako kuchař. Minutky se naučí vařit každý, ale hotovky a paštiky, to už chce opravdový kumšt,“ zasvěcuje čtenáře do tajů kuchařského řemesla Ševčík.

Zelená kočka je podle něj restaurací, kterou by lidé neměli obcházet. „Vřele ji doporučuji. Navíc na jídlo se tam nečeká, hezky to v ní odsýpá,“ dává jedničky v hodnocení šéfkuchař. V Zelené kočce se navíc vyplatí ochutnat polední menu. Podávají tam jen jedno, ale zato tříchodové. I s předkrmem nebo zákuskem.

Foto

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová


Velký zájem návštěvníků o novou žateckou atrakci - Chrám chmele a piva - přiměl jeho provozovatele nechat zpřístupněné některé jeho části. A to i přesto, že hlavní turistická sezona už skončila. Navíc zde začnou od 25. listopadu točit vlastní pivo.

Foto

"Lidé pořád mají zájem o návštěvu, proto jsme vymysleli přes zimu aspoň omezený program, protože například audiovizuální techniku nemůžeme kvůli počasí používat," vysvětlil vedoucí chrámu Jiří Vent.

Přístupná zůstává věž, za výstup na ni se platí 25 korun. "Za prohlídku labyrintu se platí jen 50 korun, děláme je od úterý do pátku dvakrát a v sobotu třikrát. Zájemci se vždy sejdou ve vstupní hale restaurace U Orloje," uvádí Vent.

Chrám chmele a piva byl letos otevřen jen dva měsíce. Už v září a říjnu jej ale navštívilo dva a půl tisíce lidí. Překvapivý je také zájem o restauraci, která je otevřena od 1. listopadu. "Hned první den se tu vypilo 665 piv," přibližuje Vent.

V současné době se tu každý den uvaří kolem 120 obědů, na večer si lidé musejí stůl rezervovat. "Používáme jen suroviny ze zdejšího regionu, a to čerstvé," řekl Vent. Na jídelním lístku návštěvníci najdou třeba husu s červeným zelím a knedlíky, mohou si objednat i pivovarský guláš nebo maso připravené na pivu.

První domácí pivo se začne točit 25. listopadu

Přímo v restauraci je i minipivovar, který právě vaří první várku piva. "Budeme mít tři druhy. První z nich, Chmelový ležák, začneme točit 25. listopadu," dodal Vent.

Chrám chmele a piva je zatím dokončený jen částečně. Až na jaře se třeba otevře dětské hřiště v zahradě, přes nějž pak bude přístup do dětské herny a jízdárny na šlapadlech s kavárnou pro rodiče. Během příštího roku se také otevře klášterní zahrada a opravená renesanční sladovna.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal | Foto: Iveta Lhotská


Diplomovaní pivní sommeliéři z několika evropských zemí se sešli o víkendu v Chodové Plané, aby se seznámili s českou pivní kulturou. V Rodinném pivovaru Chodovar ochutnali také pivní specialitu – ledové pivo, které se v pivovaru připravilo poprvé v celé jeho historii.

Foto

Svaz pivních sommeliérů uspořádal své výjezdní zasedání poprvé v Česku. Jednání bylo vyloženě pracovní. Diplomovaní odborníci v oboru pivovarnictví se při takovém zasedání vždy seznamují s pivní kulturou regionu, který navštíví. U nás poznali například techniku čepování piva, protože ne všude ve světě se pivo čepuje jako v Česku, tedy s vysokou pěnou,“ vysvětlil Deníku obchodní ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

V Evropě je přibližně 300 absolventů pivní akademie, tedy školy, kterou její studenti končí uznávaným vysokoškolským diplomem. Necelá třetina se jich sešla v Chodové Plané. „Chtěli jsme poznat významný evropský pivní region, kterým západní Čechy bezesporu jsou. Ochutnali jsme některé speciální druhy piv, které se tady vaří a poznali, jak se v tradičním pivovaru dá pracovat moderně,“ vyjádřil se Axel Kiesbye, nositel prvního titulu pivní sommeliér.

Pivní sommeliérství, jak dále uvedl, spočívá v tom, že pivo není chápáno pouze jako nápoj. „Ale má určitou kulturu a tradici. A málokterý produkt má v Evropě tak bohatou tradici jako právě pivo. Chápeme a nabízíme veřejnosti pivo jako zážitek. Jeho prostředí, jako doplněk gastronomie, historii, péči o pivo. Pivní sommeliér umí doporučit, jaké pivo se hodí k jakým pokrmům. Třeba ke kyselým jídlům že se hodí sladší piva,“ uvedl dále Kiesbye.

V celém světě existuje zhruba 1200 druhů piva. „Pivovarníci v Česku máme vůči konzumentům trochu dluh v představování rozmanitosti piva, protože v Česku je trh poměrně konzervativní. Proto se snažíme občas představit nějakou specialitu. Jednou z nich je třeba naše ledové pivo, které jsme uvařili a skladovali pro tuto příležitost. Ale protože výroba není jednoduchá, pokračovat v ní budeme skutečně při mimořádných příležitostech,“ řekl Deníku Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz Autor: Jiří Kohout | Foto: Jiří Plevka


Nejen chuť na voňavou jaternici nebo zabijačkovou polévku přilákala i tentokrát do prostor benešovského pivovaru stovky velkých i malých návštěvníků. Ti si v několika desítkách stáncích mohli koupit jablka, kořenovou zeleninu, ale třeba i med, medovinu nebo výborné domácí koláče.

Já už jsem tady byl i minule a tolik stánků a tak široký sortiment zboží tu rozhodně nebyl. Docela mě to překvapilo,“ uvedl Radek Mašata z Bukovan s tím, že bude rád, když se Farmářské trhy v Benešově stanou pravidelnou akcí.

Stejný názor měla i další návštěvnice. I ona si přišla koupit čerstvá domácí vejce, maďarské koření a adventní věnec. „S manželem jsme se těšili na zabijačkovou polévku, ale netušili jsme, že v devět hodin už nebude k mání,“ dodala zklamaně.

Skutečně o avizované produkty vepřových hodů byl mezi zákazníky nebývalý zájem. Jakmile se otevřela brána Pivovaru Ferdinand, lidé zamířili ke stánku, odkud se linula nezaměnitelná vůně zabijačky. Ten kdo neměl hlad se mohl posilnit alespoň pivem a limonádou nebo se zahřát čajem, svařeným vínem či něčím ostřejším.

Jestliže pracovníci města Benešov a Pivovaru Ferdinand se mohli spokojeně usmívat, jaký úspěch první Farmářské trhy měly, tentokrát může být jejich uspokojení ještě daleko větší.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autorka: Martina Křečková


V podzemí domu hned vedle jihlavské radnice přímo na náměstí se bude vařit pivo. Městská rada schválila záměr podnikatele Miroslava Tomance, jehož společnost vydražila do podnájmu Radniční restauraci.

"Malý pivovar by měl vyrábět čerstvé, nepasterizované a nefiltrované pivo. Bude umístěn v suterénu v místech, kde dříve byla diskotéka a v prostoru kolem něj bude fungovat pivovarská restaurace," potvrdil Tomanec.

O názvu nového jihlavského piva zatím ale nemá jasno. V pivovaru by mělo být připraveno až osm pivních tanků s celkovou kapacitou osm tisíc litrů.

První ochutnávka zlatavého moku z nového jihlavského pivovaru bude možná v dubnu příštího roku. "Nemáme ještě přesně stanovený termín, ale chceme mít první pivo navařené už v dubnu, to znamená minimálně dva měsíce před otevřením musíme vařit, proces výroby nějakou dobu trvá," vysvětlil Tomanec.

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. Nový Radniční pivovar v žádném případě nehodlá měřit síly s velkými pivovary. Jen pro srovnání – jihlavský pivovar Ježek letos počítá s produkcí asi 170 tisíc hektolitrů.

Nový soukromý pivovárek chce uspět na jiných pozicích. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," plánuje Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," přirovnal Tomanec.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík


Vianočné pivo sa už varí

[pátek, 19. listopad 2010]

V malom Ríme sa začala vianočná pivná horúčka. V tamojšom reštauračnom pivovare varia dvadsaťstupňové pivo. Viac ako 1 800 litrov je určených na vianočný stôl.

Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech, a tak ho dnes var íme pravidelne,“ hovorí s úsmevom vedúci trnavského pivovaru Karol Puschenreiter.

Foto

Labužníci: Na Vianoce nesmie chýbať

Vyrábajú ho na vianočný trh už druhý raz. Vlani sa pred sviatkami rýchlo rozchytalo. „Čakáme práve na toto pivo. U nás nesmie chýbať na sviatočnom stole tak ako kapor,“ hovorí Peter Jelínek (37). Pochvaľujú si ho najmä miestni hostia. Netradičné pivo príde na trh už posledný novembrový týždeň. V trnavskom pivovare si pol litra môžete kúpiť za euro.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Linda Nagyová


Prodej piva v plastu nevídaně roste, dotahuje plechovky. Firma Lukr chystá závod na výrobu speciálních pivních PET lahví.

Pivo v PET lahvích již dosahuje v Česku nevídaného podílu skoro osmi procent veškeré pivní spotřeby v obchodech. Donedávna opovrhovaný obal už navíc není doménou jen lacinějších značek největších pivovarnických skupin. Roste o něj zájem i mezi nejmenšími restauračními pivovary, které vaří malé várky dražších piv. Společnost Lukr Ingeneering pro ně teď dokončuje v Letinech na Plzeňsku výrobní závod na pivní PET lahve.

Rozmach piva v plastu začal předloni, kdy skupina Heineken masivní reklamou přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná speciálně vyrobená PET lahev udrží kvalitu piva a je pohodlnější na manipulaci. Rostoucímu zájmu pomáhá podle lidí z branže i zdánlivě nižší cena (bez zálohy na skleněnou vratnou lahev). Na nebývalý zájem musely rychle zareagovat i další velké koncerny, které vaří řádově miliony hektolitrů ročně - Prazdroj a Staropramen.

Za letošní tři čtvrtletí se podle šetření agentury ACNielsen prodalo už celkem 343,5 tisíce hektolitrů "PET piva", o téměř 135 tisíc víc než za celý loňský rok. Pivo v plastu tak zakrátko dotáhlo roky stagnující spotřebu piva v plechovkách.

Malé pivovary trh zásadně neovlivní, ale PET lahve už chtějí také. Zatím je nakupují v zahraničí nebo v minimálním množství od domácích výrobců, kteří dělají klasické obaly pro balené vody.

Není PET jako PET

"Pivo ale potřebuje speciální materiál. My nabídneme menší série tvrzených a zajímavě tvarovaných lahví. Nic pro hypermarkety," popisuje strategii Lubomír Krýsl, majitel Lukru, který se jinak zabývá hlavně dodávkami zařízení pro pivovary, výčepních pultů i sanitací a provozuje malý pivovar Purkmistr v Plzni Černicích.

PET linka je součástí dalších investic Lukru za celkových 20 milionů korun. Kapacita bude 600 PET lahví za hodinu, velcí výrobci klasických PET obalů dosahují vyšší - kolem 10 tisíc za hodinu.

V Česku funguje dnes na stovku minipivovarů, které vaří pro vlastní restauraci nebo do blízkých hospod. Stáčecí linka pro skleněné vratné lahve se jim nevyplatí, přitom ale stále víc lidí si chce různá speciální a tedy i dražší piva koupit domů.

"Prodej v PET lahvi nám pomáhá vyrovnávat kolísající odběr sudového piva," říká například majitel sokolovského minipivovaru Permon Ladislav Sás. Ročně vaří přes tisíc hektolitrů piva a potřebných 50 tisíc litrových PET lahví zatím dováží až z Maďarska. Pro velké koncerny je ale rozhodující odbyt "PET piva" v hypermarketech.

Přidávají se i velcí hráči

V čase, kdy domácí spotřeba piva padá z loňských zhruba 14 milionů hektolitrů o více než 12 procent, je prodej piv v plastu jediným rostoucím segmentem. Vlastní stáčecí linku si jako první pořídil Heineken, kterému v Česku patří 60 procent veškerého prodeje piva v plastu.

"Stojíme si za názorem, že v moderním, pro pivo přizpůsobeném obalu, jako je Maxilahev, můžete úspěšně prodávat i kvalitní pivní značky," říká mluvčí skupiny Kateřina Eliášová. Od letošního dubna plní Heineken v Brně do PET lahví značky Zlatopramen, Starobrno a Březňák - stáčené do té doby na Slovensku.

Podobný investiční záměr už oznámil rovněž Staropramen, který si zatím nechává svůj Braník Dvoulitr plnit do plastových obalů v Maďarsku. Z Maďarska k nám zatím vozí v PET lahvích své značky Klasik a Primus i lídr celého pivovarnického trhu Plzeňský Prazdroj.

Pivo v plastu

343,5 tisíce hektolitrů piva v PET lahvích se prodalo v Česku podle ACNielsen letos do konce září. Ve srovnání tří čtvrtletí jde o meziroční nárůst o 167 %.

60% veškerého prodeje piva v plastu připadá na značky Heinekenu: Zlatopramen 11, Starobrno Tradiční a Březňák. Na domácím trhu je nejprodávanějším "PET pivem" Zlatopramen.

7,5% celkové spotřeby piva v obchodech se prodává letos podle údajů agentury ACNielsen v PET lahvích. Objem prodeje v plastu se za necelé tři roky blíží prodejům piva v plechovkách. Ten přesahuje osm procent.

O PET pivu ještě uslyšíte

Společnost Heineken spustila v pivovaru Starobrno novou linku na stáčení do speciálních plastových lahví. Pivo v plastu čeká podle ní slibná budoucnost.

Zdroj: iHNed.cz


Za pět let se roční prodeje Pilsner Urquell v Koreji zdvojnásobily

Plzeňskému Prazdroji se daří zvyšovat prodeje ležáku Pilsner Urquell v Jižní Koreji. Za 10 měsíců letošního roku sem Prazdroj vyvezl téměř 1500 hl piva Pilsner Urquell, tj. meziročně o 75 % více. Do roku 2006 zde přitom jeho roční prodeje stěží přesáhly 500 hl.

Foto

Zvyšující se popularita Pilsner Urquell vedla dokonce k uspořádání Pilsner Urquell Festu v hlavním městě Soulu, na němž byla vedle piva Pilsner Urquell a originálního plzeňského festivalu Pilsner Fest představena i jedinečnost českého piva plzeňského typu jako takového. I proto se na celé akci výrazným způsobem podílela česká ambasáda v Koreji.

V Jižní Koreji zákon povoluje konzumaci alkoholu od 19 let věku. Ročně se zde vypije ročně 37 litrů piva na hlavu a na trhu dominují místní pivní značky s podílem cca 97 %. Konzumace importovaných piv zatím tvoří 3 %, ale zájem o ně se neustále zvyšuje. Proto sem Plzeňský Prazdroj před pěti měsíci začal vyvážet i tmavého Velkopopovického Kozla, který mezi Korejci také zaznamenává pozitivní odezvu odrážející se v rostoucích prodejích.

Až dosud vyvážel Plzeňský Prazdroj svůj ležák Pilsner Urquell do Koreje výhradně v lahvích 0,33l. „S ohledem na rostoucí oblibu plzeňského piva zvažujeme v příštím roce dodávky plechovek 0,5 l a čepovaného piva v nerezových sudech,“ uzavírá Karel Kraus, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Společnost Jihomoravské pivovary, a.s., se sídlem ve Vyškově, náměstí Čsl. armády 116/4, PSČ: 682 01, IČ: 499 73 720, DIČ: CZ49973720, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1275, jednající prostřednictvím představenstva společnosti (dále jen „JMP“) Vyhlašuje obchodní veřejnou soutěž dle § 281 a násl. obchodního zákoníků o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o nájmu a licenční smlouvy - pronájem nemovitostí, technologického vybavení a ostatních movitých věcí sloužících k výrobním účelům ve vlastnictví společnost "JMP" dle občanského zákoníku, dále pak na poskytnutí práva k ochranným známkám (vyjma ochranných známek "HAVRAN" a "HAVRAN PIVOVAR VYŠKOV - ZALOŽENO 1680").

Přílohy ke stažení:

Podmínky veřejné obchodní soutěže

Příloha podmínek č. 1

Příloha podmínek č. 2

Příloha podmínek č. 3

Příloha podmínek č. 4

Příloha podmínek č. 5

Příloha podmínek č. 6

Zdroj: Pivo Vyškov.cz


Nad pivovarem stále visí otazník

[pátek, 19. listopad 2010]

Kdo si myslel, že průtahy v řešení nedobré ekonomické situace vyškovského pivovaru na podzim skončí, ten se spletl. Stát sice ujistil, že v areálu zachová výrobu zlatavého nápoje a předhodil několik termínů, dokdy ho pronajme. Jenže ani jeden nedodržel.

To se nelíbí zaměstnancům podniku, kteří stále žijí v nejistotě. Nečinně ale sedět nehodlají. „Vedení zatím nového nájemce nevybralo, i tak mělo učinit k 15. listopadu. Už nás to popravdě řečeno štve. Chceme si proto promluvit s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem, a pak budeme reagovat,“ řekl odborář Martin Obruča.

Zaměstnanci podle něj hodlají opět poslat otevřený dopis ministru zemědělství Ivanu Fuksovi.

Co je hlavní příčinou toho, že ještě není známý nový nájemce pivovaru? Stát totiž ještě nevyhlásil ani výběrové řízení. „Ministerstvo podle našich informací představenstvu pořád připomínkuje podmínky, a ty se stále upravují. Nikoho nevybrali proto, že ještě ani nevyhlásili výběrové řízení,“ povzdechl si Obruča.

Obavy zájemce

To potvrdil i majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala, který se už několik měsíců intenzivně o pronájem vyškovského pivovaru zajímá. „Zájem pořád mám. Několikrát jsem volal i na ministerstvo zemědělství. Tam mi před čtrnácti dny řekli, že podmínky jsou hotové a v pondělí mi je pošlou. Od té doby se ale nic nedělo, nic mi nepřišlo,“ uvedl Skala.

Ten začíná mít o jednání ministerstva pochybnosti. „Pokaždé když tam volám, si mě předávají jako horký brambor. Myslím, že nemají zájem, aby pivovar fungoval,“ obává se Skala.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková Vyškovskému deníku Rovnost řekla, že podmínky výběrového řízení jsou hotové a vedení ho tedy brzy vyhlásí. „Podle posledních informací byly dokončené veškeré dokumenty nezbytné pro zahájení veřejného výběrového řízení, a to v souladu s rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti Jihomoravské pivovary. V nejbližších dnech budou potřebné dokumenty zaslané k vyvěšení na centrální adrese,“ informovala Dvořáčková.

Otázky, co bude s pivovarem dál, ale visí ve vzduchu pořád. Před měsícem se po Vyškově dokonce proslýchalo, že bude rozparcelovaný. To podle mluvčí ministerstva nehrozí. „Padlo rozhodnutí o pronájmu nemovitostí, technologie a ostatních movitých věcí při otevřeném výběrovém řízení. Podmínkou je, že nájemce může vše využívat jen k vaření piva. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila tehdy mluvčí ministerstva Dvořáčková.

Záchrannou ruku pivovaru možná také nabídne vyškovská radnice. Pouze v případě, že by o něj ale nikdo neprojevil zájem. „Předseda představenstva nás oslovil s tím, jestli město nechce zvážit pronájem pivovaru. Zájemci o vaření piva nás ale požádali, ať s tímto rozhodnutím ještě počkáme, a tak jsme je poslechli. Pokud by výběrové řízení špatně dopadlo, tak město Vyškov nejspíš podnik skutečně pronajme. Nejsme ale žádní výrobci piva, ale spíše záchranná brzda, kdyby pronájem nevyšel,“ prohlásil před časem místostarosta Vyškova Roman Celý.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Je používání moderních automatizačních technologií v souladu s tradiční výrobou českého piva? Tyto otázky si klade za cíl zodpovědět odborná konference Automatizace a modernizace pivovarů 2010, která proběhne 24. listopadu 2010 v areálu Klášterního pivovaru Strahov v Praze.

Záštitu nad pořádáním akce převzali Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, a Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za řečnickým pultem se vystřídají představitelé státní správy, kterou bude zastupovat Ing. Karel Tureček, náměstek ministra zemědělství pro komoditní úsek, dále manažeři českých pivovarů a rovněž zástupci předních dodavatelů automatizace v pivovarnictví.

V případě zájmu o účast vyplňte prosím registrační formulář na stránkách http://www.konference-tmi.cz nebo se spojte s pořadatelem na níže uvedených kontaktech.

Zdroj: Protext.cz


Nový, plne automatizovaný systém tankového piva priniesol Heineken Slovensko na slovenský trh na začiatku mája tohto roku.

Spoločnosť Heineken Slovensko zaviedla v týchto dňoch svoj inovatívny systém tankového piva už v päťdesiatej prevádzke na Slovensku - v metropole Šariša v Prešove. Za šesť mesiacov od uvedenia na trh si tak tankové pivo Zlatý Bažant a Corgoň môžu vychutnať pivári už na celom Slovensku.

Foto

Predaj presiahol očakávania

Nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva, priniesol Heineken Slovensko na slovenský trh na začiatku mája tohto roku. Na začiatku novembra spoločnosť nainštalovala nový systém už vo svojej 50-tej prevádzke - v pube U Holiča v Prešove. Výsledky predaja tankového piva Zlatý Bažant a Corgoň za polročné obdobie zároveň prekračujú očakávania. Hana Šimková, manažér korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken Slovensko hovorí: "Veľmi nás tešia úspechy nášho tankového piva. Už v týchto dňoch dosahujeme predaj naplánovaný na celý rok, pokryli sme už všetky regióny Slovenska a výsledky spotrebiteľského prieskumu hovoria o jeho vysokej obľúbenosti u našich konzumentov."

Kto ochutnal, odporučí ďalej

Obľúbenosť tankového piva Zlatý Bažant a Corgoň dokazujú aj výsledky spotrebiteľského prieskumu (Prieskum spoločnosti Heineken Slovensko uskutočnený na vzorke 738 respondentov v prevádzkach s tankovým pivom Zlatý Bažant a Corgoň v druhom a treťom štvrťroku 2010). Až približne 80 % respondentov v puboch s tankovým pivom Zlatý Bažant a Corgoň potvrdilo, že tankové pivo bude vyhľadávať aj v budúcnosti a až 90 % z nich ho odporučí aj svojim priateľom a známym. Medzi výhody tankového piva konzumenti najčastejšie uvádzali vlastnosti súvisiace so zážitkom z vychutnávania kvalitného, čerstvého piva priamo z pivovaru, ako aj čapovanie bez CO2.

Zdroj: Webnoviny.sk


Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi parlamentného výboru pre financie a rozpočet vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný.

Petíciou proti diskriminácii slovenského piva, ktorú podporilo viac ako 173 tisíc ľudí, sa budú zaberať poslanci parlamentného výboru pre financie a rozpočet. Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi výboru vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný. "Masívna podpora občanov nám pomohla otvoriť širšiu odbornú diskusiu v parlamente s cieľom prehodnotiť pôvodný návrh na zvyšovanie dane," konštatuje výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a člen petičného výboru Roman Šusták.

Vládou schválený návrh na zvýšenie spotrebnej dane z piva o 49 percent, ktorý už odsúhlasili v prvom čítaní aj poslanci parlamentu, by podľa pivovarníkov posunul Slovensko medzi krajiny s najvyšším spotrebnými daňami na pivo v Európskej únii. "Všetky okolité krajiny by tak konkurovali Slovensku nižšou daňou, čo by spôsobilo nekonkurencieschopnosť našich pivovarov v regióne a výrazne zvýšilo cezhraničnú turistiku, ale aj legálny a nelegálny import z okolitých krajín," uvádza združenie výrobcov piva. Petíciu proti zvyšovaniu spotrebnej dane vyhlásili výrobcovia piva s cieľom osloviť širokú verejnosť a získať tak podporu pre svoje argumenty. Plánované zvýšenie spotrebnej dane takmer o 50 % podľa pivovarníkov vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale zároveň bude mať dopad aj na množstvo ďalších pracovných miest v napojených odvetviach.

Spotrebná daň z piva by mala vzrásť s účinnosťou od marca budúceho roka. Základná sadzba spotrebnej dane z piva by sa mala zvýšiť z 1,65 eura za hektoliter a stupeň plato na 2,45 eura. Znížená sadzba spotrebnej dane z piva by mala vzrásť z 1,22 eura na 1,82 eura za hektoliter a stupeň plato. Cena piva by pri zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty na úrovni 20 % a plnom premietnutí zvýšenia spotrebnej dane mala podľa rezortu financií stúpnuť o 8,7 %. V prípade realistického scenára, ktorý počíta s 80-percentným premietnutím zvýšenia daní do cien, by cena piva mala vzrásť o 6,9 %.

Zdroj: O Peniazoch Zoznam.cz | SITA


Jednou rukou seřezává speciálním nožem pěnu, druhou už ale točí další sklenici. "Obě ruce musí dělat jiné úkony. A proto podle mě ženy točí pivo lépe než muži, protože umíme pracovat s oběma hemisférami současně," směje se barmanka Lucie Nováková. Koncem října se umístila na děleném pátém až osmém místě na Mistrovství světa v točení a servírování ležáku Stella Artois.

Foto

Šestadvacetiletá barmanka, která se do Londýna nominovala jako letošní česká mistryně, se na světový šampionát připravovala každou vytočenou sklenkou v pizzerii v Kadani, kde pracuje. A nejen to. Dvakrát absolvovala ostrý trénink pod vedením obchodního sládka a experta na točení a servírování piva společnosti Pivovary Staropramen Libora Vávry.

"Vytočila jsem si tréninkově pár soudků. Jela jsem pořád dokola, do dvou sklenic," říká. "Jen jsem litovala, že jsme to pivo nemohli dát někomu vypít. Rovnou se vylévalo."

Devět kroků k cíli

Celý rituál točení ležáku má devět kroků, které je třeba úzkostlivě dodržet. "Nejdřív se sklenice očistí na kartáči, opláchne ve vodě a ochladí," popisuje. "Druhým krokem je obětování. První střik piva nejde do sklenice, aby se hostu dostalo úplně čerstvého, svěžího nápoje. Poté už točím pivo, pod úhlem 45 stupňů, ale postupně sklon narovnávám."

Foto

Čtvrtým krokem je vytvoření pěny. V pátém dá barmanka sklenici od kohoutu a nechá pěnu dojít a přetéci. "Potom pěnu seříznu speciálním nožem tak, aby se nedotýkal skla a nebylo to slyšet. Pěnu nechám stéci. Osmým úkonem je opláchnutí sklenice ponořením do vody, čímž ji znovu zchladím, a pak už jen servíruji s rozetkou," vypočítává světová finalistka.

Nejtěžší je přitom sladit práci obou rukou. "Já mám jako pravačka levou ruku pořád méně jistou. Naučit se to ale dá. Mezi nejčastější chyby patří i špatné držení skleničky. Musí se sevřít mezi prsty za nožičku, aby se nesmazalo orosení. Když ji barman uchopí jako halama, to rostu," směje se. A co dělá největší problémy ji samotné? "Asi trefit správnou míru pěny, má být na dva prsty. A potom se občas mračím. A to se nemá."

Foto

Zapomenout se dá i na pěnu

Nejde jen o to, naučit se strojově oněch devět kroků a dobře je technicky provést. "Součástí barmanova řemesla je i elegance, lehkost. Musí být přirozený. To dává jeho povolání i soutěžím neuvěřitelně lidský rozměr. Musí hosta i porotu zaujmout, aby si zákazník objednal další pivo a porota si ho zapamatovala," doplňuje Libor Vávra.

A zdůrazňuje, že na soutěžích hraje obrovskou roli tréma. "Zvlášť na mistrovství světa jsou kolem barmana kamery a fotografové. To vše rozptyluje. Kvůli tomu se i na tak vysoké úrovni stane, že soutěžící občas zapomenou sklenici ochladit. Někdy dokonce zapomenou natočit pěnu a sklenici rovnou seřezávají," dodává.

Foto

V Praze to bylo těžší

Nic takového se naštěstí nestalo Lucii Novákové v historické budově Old Billingsgate, bývalém rybím trhu na břehu Temže. "Abych řekla pravdu, čekala jsem, že to v Londýně bude náročnější. Díky atmosféře, která tam panovala, díky tomu, že lidé kolem soutěže byli přirození a komunikativní, to byla tak trochu zábava, trochu práce, ale hlavně příjemná zkušenost," bilancuje své mistrovské angažmá Lucie Nováková. "Na českém mistrovství v Praze jsem byla nervóznější."

V konkurenci dalších pětadvaceti národních mistrů a mistryní skončila na pátém až osmém místě (nerozlišovalo se přesné pořadí). Vítězem se stal Američan Chris Mayers.

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Martin Frozen | Foto: Jiří Švorc


Spojit svou kariéru s pivem se Marek Pohanka rozhodl více než před deseti lety, kdy nastupoval jako řadový obchodní zástupce do pražského pivovaru Staropramen. Zde získal základní znalost trhu a své zkušenosti později uplatnil již jako obchodní ředitel rodinného pivovaru Kácov. Dnes vede obchod a marketing v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslím si, že každý by měl poznat svou práci od samých základů, teprve to z něj dělá dobrého vedoucího, manažera nebo ředitele.

Foto

* E15: Jako obchodní zástupce, dnes ředitel obchodu v pivovaru, jste pomáhal rozjíždět stovky restaurací a pivnic. Nelákalo vás někdy se do oblasti pohostinství pustit na vlastní pěst?

Restauraci, pivnici nebo hospodu považuji za základní kámen svojí práce. Jsem rád za každou novou hospůdku, která čepuje dobré pivo. Mít vlastní provoz, zejména v této složité době, znamená vysoké nasazení a vnitřní rozhodnutí obrátit svůj profesní i osobní život naruby. Svým způsobem jsem perfekcionalista, dělám svou práci s nasazením, proto jsem si naprosto vědom, že sedět na dvou židlích se v tempu dnešní doby nedá. Obchod je pro mne výzvou, které zatím zůstávám věrný. Pozice, kdy mohu nově vznikajícím provozům poradit, co bude chutnat jejich hostům, mě zatím plně uspokojuje.

* E15: Jaká byla vaše cesta k řízení obchodu s nejoblíbenějším nápojem v Česku?

Řekl bych, že přímá. Po ukončení vysoké školy si mě pivo přivolalo samo. To neznamená, že jsem okamžitě začal pracovat na vedoucích pozicích, naopak jsem začal pěkně od píky. Vstupní branou do byznysu s pivem bylo výběrové řízení na pozici obchodního zástupce pro společnost Staropramen. Zkušenosti, které jsem tam získal, jsem později uplatňoval už jako obchodní ředitel v pivovaru Kácov. Jsem rád, že se moje profesní cesta ubírala tímto směrem, neboť při řízení obchodu považuji elementární zkušenosti za velmi podstatné. Dávají mi možnost jednat s obchodními zástupci otevřeně, nemohou mi říci: „Ty tomu nerozumíš, tak nám neraď.“ Myslím si, že každý by měl poznat svou práci od samých základů, teprve to z něj dělá dobrého vedoucího, manažera nebo ředitele.

* E15: Máte dlouholeté zkušenosti z několika malých pivovarů – po kácovském teď vedete obchod v Měšťanském pivovaru Strakonice. Přinesla vám vaše předchozí zkušenost nějakou zásadu, kterou se řídíte i nyní?

Vaření piva, zejména v menších pivovarech, je o týmové práci. Můžete mít to nejlepší pivo na světě, ale pokud nemáte dobrý obchod, marketing a hlavně „pijana vašeho piva“, je vaše práce bez odezvy. Zásadu, kterou uplatňuji, je nepovyšovat se nad druhé. Pokud je někdo potřeba jinde, než obvykle pracuje, měl by ochotně zaskočit. Velmi důležitá, ne-li nejdůležitější je otevřená komunikace s kolegy. Nic nemůže být horší, když si obchod nerozumí se sládkem nebo s lahvárnou. Věřím, že úsměv, legrace a přátelský přístup dokáže motivovat k dobrému výkonu, což se zcela jistě projeví v konečném výstavu piva.

* E15: Myslíte si, že regionální pivovary mají šanci uspět i mimo hranice svého kraje?

Hranice v dnešní době již neexistují. Pro malé pivovary je naprosto nezbytné, aby tyto hranice překračovaly a nabízely své produkty i mimo ně. Samotné regionální uspořádání však zůstává základem distribuce, protože konzumace „místního“ piva je takovým koloritem a určitou samozřejmostí. Pro získání nových trhů musíme vynaložit vyšší úsilí a zachovávat vysokou kvalitu piva. Dříve bylo vše nalinkováno, dnes musíme více zapojit naše obchodní umění, marketing a fantazii při výrobě nových pivních produktů.

* E15: Jak vidíte další vývoj pivovarnictví v Čechách, ovlivní ho například chystané změny v sazbách DPH nebo vyšší ceny energií?

Je asi samozřejmé, že ceny piva budou reagovat na situaci, která vyplyne z nových směrnic. Je však nutné podotknout, že cenová politika musí být opatrná a vstřícná ke konečnému spotřebiteli. Co je pro mne zásadní, zachování kvality vařeného piva například i za cenu minimálního zvýšení ceny. Každá malá odchylka nebo změna ingredience může vést ke snížení kvality a následně ke ztrátě zákazníka. Předpokládám, že boj o pivaře neustane. Čím jste menší, tím musíte být kreativnější a kvalitnější, trh vám nic neodpustí. Co zajisté nepřestane platit: „Dej Bůh štěstí a pivu správný říz.

Měšťanský pivovar Strakonice

Je posledním pivovarem v České republice, který je vlastněn městem. Strakonické pivo Dudák je vařeno tradičním způsobem a je nepasterizované. Průměrný roční výstav v hektolitrech se pohybuje okolo 72 tisíc. Pivovar zaměstnává 58 pracovníků a připravuje rozsáhlé plány na přestavbu.

Zdroj: E15.cz | Autor: Martin Kalivoda


Je libo pivo, ochucené zázvorem, medem nebo třešněmi? Anebo pivo až z Mexika či konopné? Stačí si zajet do prodejny Expres nápoje v Ruprechticích. Její majitelé zde svým zákazníkům nabízejí až 80 druhů piva.

Foto

Právě regionálními značkami chtějí totiž konkurovat velkým supermarketům. A zatím se jim to vyplácí. „Začali jsme před třemi lety se sto padesáti druhy piv. Jenomže nás musí obchod živit, proto jsme postupně nabídku snížili na ta piva, která jdou nejvíc na odbyt. Teď nabízíme až osmdesát druhů,“ vysvětlil jeden z šéfů prodejny Petr Hejlek. „Máme i piva sudová, ty dodáváme do restaurací,“ doplnil.

U Liberečanů vítězí místní značky. Svijany jim chutnají nejvíc a špatně si nevede ani Konrad nebo Nová Paka. Lidé tady ale najdou regionální značky i ze vzdálenějších míst Čech, ale také z Moravy. Moravští patrioti zde dostanou koupit Černou Horu i třeba Starobrno.

Chtěli jsme se něčím odlišovat. Proto jsme do Liberce začali vozit piva, která tu nejsou běžně k dostání,“ řekl Petr Hejlek.

Obchod Expres nápoje, kterému se také mezi lidmi říká U Beránka, má otevřeno sedm dní v týdnu. Lidé tu najdou všechny druhy piva, která se vaří v okolí. A mnozí si sem vyšlapali cestu už dávno. „Nejsem žádný velký pivař, spíš si s přítelkyní dáme občas pivko na chuť. Do prodejny jezdím pro ty zajímavější druhy. Chutná nám pivo třešňové nebo třeba se zázvorem,“ svěřil se za stálé zákazníky Luboš Ptáčník.

Jak doplnil Petr Hejlek, zatím je obchod uživí. „Pokud se nemýlím, jsme v Liberci jediní, kteří mají lahvového Krakonoše z Trutnova nebo Františka z Pivovaru Novosad v Harrachově,“ dodal.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová | Foto: Petr Šimr


Strana 1 z 2 » »»
1 2

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI