Pivo v Česku bude dál zdražovat. Pivovary nyní počítají o kolik, a také zvažují, kdy půjdou s cenou nahoru.

Ve hře přitom bylo i možné zlevnění piva, pivovarníci věřili, že by se mohla snížit spotřební daň. Ta se zvýšila od letošního ledna, podle původních očekávání pivovarníků pouze na jeden rok. "Nemám v úmyslu spotřební daň na pivo měnit," prohlásil pro Lidové noviny ministr financí Miroslav Kalousek.

Pivovarům navíc rostou náklady. "Budou muset upravovat ceny kvůli dražším vstupům, tedy zejména dražší elektřině, a také kvůli neúrodě ječmene, která zdraží slad," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autor: František Bouc

Výhledy české ekonomiky v příštím roce nejsou příliš optimistické a negativně se odrazí i v tuzemském pivovarnictví. "V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti," uvedl v rozhovoru pro TÝDEN generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Jak váš podnik zasáhla ekonomická krize? Mnozí ekonomové naznačují, že už odezněla.

To jsou ti optimisté. Ale já slyšel i jiné ekonomy a ti říkají, že "možná přijde ještě jedna krize a bude ještě hlubší". Předpovědi o tom, jak se bude dařit světové ekonomice nebo českému hospodářství, jsou rozkývané. A navíc, jedna věc je analýza ekonomů, něco jiného je úsudek nebo určitý cit každého, kdo má na starosti nějaký podnikatelský subjekt nebo podnik.

Jaký je váš úsudek?

Já bych se vrátil na chvíli do roku 2009. V České republice jsme nebyli postiženi finanční krizí. U nás se víc projevila hospodářská recese. Vím, že nyní ekonomové říkají, jak ekonomika roste... Ale něco jiného je podívat se do struktury růstu a vidíme, že je tažen exportem, zatímco spotřeba domácností - obvykle tradiční pilíř růstu - vykazuje spíš negativní trend.

Jak se pokles spotřeby projevil v pivovarnictví?

Hlavní propad nastal loni v druhé polovině roku. Celkový meziroční pokles mezi lety 2009 a 2008 byl někde okolo šesti procent. A když se podíváme na letošní rok, tak to číslo je ještě výrazně horší. Za pololetí činil výsledek minus dvanáct procent. Když se na to podívám realisticky, tak se tento propad do konce roku ještě prohloubí. Můj osobní odhad je, že celkový propad se na konci roku bude pohybovat okolo patnácti procent. České pivovary skutečně nemají na růžích ustláno.

Jaké jsou příčiny tak dramatického propadu?

Je jich celá řada. Jednou z nich je zvýšení spotřební daně, k níž došlo od 1. ledna 2010. Mělo to sice být přechodné zvýšení, jak to původně plánovala Fischerova vláda, ale vše nasvědčuje tomu, že už to tak zůstane. Na pivovarnictví se to významně podepsalo. Státnímu rozpočtu to nepomohlo, protože predikovaný cíl bylo zvýšení o 1,4 miliardy korun, což se podle mého názoru nepodaří naplnit. Za první pololetí je výtěžnost na spotřební dani o zhruba 260 milionů korun vyšší. Za druhé pololetí se to už nedožene.

A další příčiny?

Je jí i oblast gastronomie. Český konzument začal méně navštěvovat restaurace. Svým dílem k tomu letos přispělo i velmi nešťastné počasí v měsících, které jsou klíčové pro prodej piva, otevírání předzahrádek a dalších venkovních prodejních míst. Například v srpnu se prodej propadl o třináct procent a to je srpen letní měsíc. Druhý vliv má na svědomí posilující česká koruna. Pro zahraniční hosty už je pivní turistika drahá a není zajímavá. Skupinové příjezdy turistů z Německa, Anglie nebo Irska významně opadly.

Z vašeho pohledu na tuzemskou ekonomiku tedy vyplývá, že její těžké časy ještě neskončily. Očekáváte tedy opět ekonomický pokles, tzv. "druhé dno"?

Hospodářská recese v České republice bude pokračovat. V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti. Z tohoto hlediska patří pivo pro celou řadu lidí do kategorie takzvaných zbytných komodit. Znamená to, pokud na pivo nemám peníze, přestanu ho kupovat nebo snížím spotřebu.

Pokud se naplní váš odhad, že tuzemské pivovarnictví letos klesne o 15 procent, očekáváte, že v příštím roce by mohlo propadnout ještě více?

Za poslední dva roky už bude propad dohromady činit 21 procent. Myslím, že to zůstane na letošní úrovni. V případě, že se vydaří počasí, mohl by přijít mírný, ale opravdu velice mírný růst.

Jak si letos stojí Budějovický Budvar?

Když vezmu v potaz podmínky, ve kterých se pohybujeme, tak musím konstatovat, že si letos vedeme poměrně dobře. Z hlediska objemu prodejů jsme zaznamenali k 30. září pokles o nějakých 0,8 procenta a jsme na úrovni 970 tisíc hektolitrů. Ke stejnému období jsme měli tržby 1,52 miliardy korun, zatímco loni to bylo 1,57 miliardy korun. Oněch 50 milionů rozdílu se především skládá i z 28 milionů korun, o které jsme v tržbách přišli kvůli silnému kurzu koruny vůči cizím měnám. Jsme významný exportér v rámci České republiky, a navíc máme atypický podíl domácích a zahraničních tržeb, které jsou půl na půl. Proto u nás mají veškeré kurzové výkyvy významný vliv. Těch zbylých dvacet milionů propadu je dáno změnou orientace zákazníků na výrobky s nižší cenou.

Co je pro vás větší hrozba, výkyv eura nebo dolaru?

Pro nás je to určitě výkyv eura, protože nějakých 70 procent zahraničních tržeb je fakturováno v eurech.

Předpokládám tedy, že vaším bytostným zájmem je, aby bylo euro v Česku co nejdříve.

Bylo by to příjemné. Ale my jsme realisté. Česká republika v tuto dobu nesplňuje Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. A až je budeme splňovat, tak potom bude minimálně tři roky trvat přechod na euro. Proto se domnívám, že ani v roce 2014 tu euro mít nebudeme.

V příštím roce dojde ke zdražení elektřiny, vody a dalších vstupů. Jak se na to připravujete?

Jsme ve stadiu příprav plánu na příští rok. Možné pohyby cen nejen zmíněných položek pozorně sledujeme a zároveň vyjednáváme s dodavateli. K ceně elektřiny můžu určitě říci, že se mi nelíbí, jak je víceméně ovlivňována administrativními kroky.

Růst cen vstupů a surovin vám zvýší náklady. Zdražíte kvůli tomu pivo?

Zatím nepředpokládáme, že bychom v roce 2011 plošně upravovali ceny našich výrobků. Jednání ještě probíhají, ale dá se říci, že na nákladové stránce to jsou samá negativa. Na to reagujeme tak, že hledáme nejrůznější úspory měrných spotřeb, jako například u vody. Pro příklad: v devadesátých let byla měrná spotřeba vody deset hektolitrů vody na hektolitr piva, zatímco dnes se pohybujeme na úrovni 4,2 hektolitru.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek | Foto: Lucie Pařízková

Neustále prepady predajnosti tradičného piva vedú pivovary k novým projektom. Už o pár mesiacov by sa tak mali na trhu objaviť nové netypické chute. „Pracujeme na vývoji nových produktov, a budúci rok by sme chceli obohatiť kategóriu ochutených pív o nové príchute ako napríklad cherry či mojito,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Snaha o zvrat

„Pripravujeme obohatenie sortimentu už na budúci rok,“ prezrádza riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil. Podľa jeho slov sa chcú zamerať na konkrétne vekové skupiny. Pivovar vo Vyhniach nie je jediný, ktorý chce prilákať menej tradičnú klientelu. V Banskej Bystrici chcú nadviazať na úspech „citrónového“ Radlera. „Prvé mesiace predaja prekonali všetky naše očakávania,“ konštatuje Cvik. Aj preto pripravujú ďalšie verzie ovocných pív.

Oproti minulým rokom rozšírenie nevylučujú ani najväčší hráči. „Neustále hľadáme spôsoby, ako zaujať konzumentov a budovať pivnú kultúru,“ povedala pre HN Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie Pivovary Topvar.

Priestor na zmenu majú už tradične pred Vianocami. Na pultoch tak môžete nájsť špeciálne balenia pšeničného Zlatého Bažantu, „karamelového“ Šarišu Red či viacstupňové špeciály Urpinera a Steigra.

Pivo na doma

„Trh s pivom na Slovensku dlhodobo klesá. Aktuálne zaznamenávame približne šesťpercentný medziročný pokles predaja,“ vysvetľuje Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko. Dôvody možno hľadať v nepriaznivom počasí, aj v šetrení. „Zákazníci konzumujú pivo viac doma, čím klesá podiel čapovaných pív,“ porovnáva Vysloužil.

Práve špeciály by mali pomôcť tento trend odraziť. „V porovnaní s minulým rokom sme zvýšili výrobu o 10 percent,“ hovorí Cvik. Podľa jeho slov nárastu pomohlo hlavne to, že sa chcú odlíšiť od tradičných europív, ktoré ponúkajú globálni výrobcovia. Veľké pivovary sa zase snažia zabojovať aj návratom nepasterizovaných pív do slovenských krčiem.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Pivovar v Chotěboři navýší, a to už v dohledné době, svou výrobní kapacitu. Oznámil to ředitel pivovaru Richard Moravec.

„Velký zájem spotřebitelů o celý náš sortiment piv nás v podstatě donutil navýšit už během letošní zimy kapacitu pivovaru ze stávajících deseti tisíc až na dvacet pět tisíc hektolitrů piva. S možností rozšíření jsme sice počítali již při výstavbě pivovaru, takže dostavba bude poměrně rychlá, ale nečekali jsme, že bude nutná tak brzo,“ konstatoval Moravec. Současně dodal, že chotěbořský pivovar obchoduje s téměř sto padesáti odběrateli. „A to nejen na Vysočině, ale také ve středních a jižních Čechách. Míříme také do Prahy a pražského regionu,“ dodal Moravec.

Připomněl, že pivovar pivo exportuje do čtyř zemí. „Konkrétně jde o Irsko, Gruzii, Finsko a Slovensko,“ vyjmenoval Moravec s tím, že v Bratislavě nedávno chotěbořský pivovar otevřel svou vlastní restauraci. „V letošním roce tvoří export našeho piva necelých deset procent výstavu. V roce 2011 to bude až patnáct procent,“ dodal ředitel.

Roman Stryk, spolumajitel havlíčkobrodské společnosti ROSS Holding, která je vlastníkem pivovaru v Chotěboři, připomněl, že se daří nabízet i pivovar jako investiční celek.

„Zajímavá je oblast střední Ameriky. Prozatím je podepsaná dohoda o výstavbě dvou pivovarů v Kostarice, v dalších pěti letech by se tento počet měl zvýšit o dalších osm,“ řekl Stryk. Další pivovary by měl ROSS Holding vyvézt také do Ruska, Gruzie a také na Ukrajinu.

„Samozřejmě bychom měli zájem na licenční výrobě chotěbořského piva v zahraničí, ale ve hře je i varianta, že investor bude v námi dodaném technologickém celku vařit pivo pod svou vlastní značkou,“ doplnil Oldřich Záruba, sládek Pivovaru Chotěboř.

Zdroj: Havlíčkobrodský pivovar | Autor: Jaromír Kulhánek

Letošní 17. listopad připadá na středu, a pokud také řešíte jak strávit volný den uprostřed týdne, máme pro vás tip. Vyrazte se svými (zletilými) kamarády a známými na návštěvnickou trasu pivovaru Gambrinus! Čeká vás interaktivní a hravá prohlídka, žádný suchý výklad – a nebojte, na suchu taky nebudete – součástí prohlídky je ochutnávka piv Gambrinus a na cestu domů si 17. listopadu navíc odneste pivní dárek. A pokud dorazíte minimálně se čtyřmi dalšími kamarády, budete mít každý vstup jen za 50 korun!

Návštěvnická trasa v mladším z plzeňských pivovarů byla otevřena na konci srpna tohoto roku. Poprvé se tak široké veřejnosti nabízí možnost nahlédnout za brány pivovaru, v němž se pivo vaří již od roku 1869.

V provozu pivovaru Gambrinus návštěvník nahlédne pod pokličku výroby piva. Přesvědčí se, jak sládkové dohlížejí na kvalitu piv Gambrinus a pozná suroviny, tradiční postupy a pivovarská zařízení, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem.

Neopakovatelný zážitek si každý odnese z unikátní interaktivní „Gambrinus Arény“. Dozvíte se tu, kdo se zasadil o obnovu pivovaru Gambrinus, který byl téměř zničený během náletů v roce 1945. Projedete se v čase na historickém náklaďáku, ve fotbalovém utkání si kopnete penaltu proti brankáři Gambrinus ligy – mimochodem, prohlídku si pochvalovali i fotbalisté lídra Gambrinus ligy Viktorie Plzeň - nebo se v záři reflektorů stanete kytaristou rockové skupiny.

A co by to bylo za prohlídku pivovaru bez možnosti ochutnávky! Na závěr prohlídky pochopitelně na účastníky čekají plné orosené sklenice. Zatímco si z nich budou vychutnávat pivo Gambrinus, jeden z pivovarských odborníků jim vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak o něj správně pečovat. Dozvědí se také, jak se pivo správně čepuje, a budou mít možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Ve středu 17. listopadu můžete navštívit prohlídku pivovaru Gambrinus v 10:30, 12:00, 13:00 a 15:00 hodin.

Od 15. listopadu máte možnost navštívit pivovar Gambrinus za zvýhodněnou cenu. Pokud dorazíte na prohlídku minimálně se 4 kamarády, bude vás vstupné stát pouze 50 korun. Tato akce platí do konce března 2011. Před návštěvou doporučujeme si ověřit časy prohlídek na internetu (http://www.gambrinus.cz/navstevnicka-trasa/).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vlastnosti přerovského ležáku ocenili odborní degustátoři a pivovarničtí experti z celého světa, tentokrát v rámci evropské degustační soutěže European Beer Star 2010, vyhlašované v Německu. Zubr Premium si za svou jedinečnou chuť a vynikající kvalitu ze soutěže odváží nejen zlatou medaili v prestižní kategorii světlých ležáků, ale také titul Europen Beer Star 2010, které při slavnostní ceremonii v Norimberku převzali zástupci pivovaru. Úspěch je o to větší, že zlato a titul získal nejen Zubr, ale také Litovel Premium, který ovládl kategorii tmavých ležáků.

Důležité je, že piva z produkce obou pivovarů neztratila svoji identitu ani v době, kdy se globální bohužel stává i chuť piva. „Dá se říct, že jdeme tak trochu proti proudu, když vsázíme na fenomén chuti a tradiční výrobu. Jak je ale vidět, přináší to své ovoce a to nás těší,“ říká Pavel Svoboda, manažer pivovaru Zubr. Jeho slova potvrzuje i celá řada ocenění pro pivo, které se více než 130 let vaří klasickou technologií podle tradičních receptur.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací nezávislých pivovarů v Evropě a její mimořádný význam dokládá počet přihlášených 955 vzorků piv ze 34 zemí světa. V komisi degustátorů zasedlo celkem 88 pivovarnických odborníků, kteří u každého vzorku posuzovali především chuť a říz, ale také aroma, barvu, pěnu, jas a další, pro konzumenta důležité vlastnosti piva. Ležáky z Moravy vynikaly ve všech hodnocených kritériích i svým výborným dojmem po napití; obě piva se totiž vyznačují vysokou pitelností.

Podle vyjádření organizátora projekt vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a posílit jejich výjimečnost. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se způsobem výroby a celkovou charakteristikou liší od europiv, vyráběných v pivovarnických gigantech. Snahu o celosvětové prosazení vysoké kvality zlatého moku potvrzuje rostoucí zájem pivovarů o účast v této soutěži s vysokou světovou prestiží.

Pivovar Zubr ročně vystaví na 250 tisíc hl piva a k jeho úspěchům nepatří pouze medaile z degustačních soutěž, ale především přízeň konzumentů a stabilní pozice regionální značky na saturovanému pivním trhu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Chotěbořský pivovar je na trhu jen něco přes rok, přesto se již podle hodnocení samotných konzumentů i expertů stal v prestižní anketě Sdružení přátel piva nejlepším tuzemským pivovarem. Oldřich Záruba zároveň kraluje českým sládkům a světlé Prémium obdrželo bronz v kategorii dvanáctek. Své triumfy chce Pivovar Chotěboř oslavit, proto zve veřejnost na zabíjačkové hody a s tím spojený den otevřených dveří.

„Chceme se o naši radost podělit, takže každý, kdo má chuť, může přijít v sobotu 20. listopadu na zabíjačkové hody a projít si celý pivovar, k tomu jim zahraje živá kapela“ vyzval oceněný sládek roku Oldřich Záruba. Pivovar Chotěboř otevře své brány pro veřejnost od 10 do 17 hodin. „K ochutnání bude kromě standardní nabídky také točený třináctiapůlstupňový karamelový Speciál,“ dodal Záruba.

Hned v následujícím týdnu po zabíjačkových hodech se na trhu objeví piva ve svátečních vánočních etiketách. „I to je určitá forma oslavy pro příznivce Chotěboře,“ uvedl ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec.

Ocenění dávají pivovaru smysl

Spokojený byl i Roman Stryk, šéf společnosti Ross Holding, která pivovar vybudovala. „Ocenění dávají pivovaru smysl. Potvrdilo se, že jsme na dobré cestě, o čemž svědčí i zájem řady zahraničních partnerů, kteří chtějí podobný pivovar, jako stojí v Chotěboři, postavit například v Gruzii, Rusku, Kostarice či na Ukrajině…,“ podotkl Stryk.

O nesporném úspěchu chotěbořského piva svědčí také fakt, že kapacita pivovaru se v dohledné době výrazně zvětší. „Velký zájem nás v podstatě donutil navýšit už během letošní zimy kapacitu pivovaru ze stávajících 10 tisíc až na 25 tisíc hektolitrů. S možností rozšíření jsme počítali již při výstavbě pivovaru, takže dostavba bude poměrně rychlá, ale nečekali jsme, že bude nutná tak brzo,“ usmál se Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Také v letošním roce si budou moci hosté českobudějovických Masných krámů vychutnat nabídku „Svatomartinského posvícení“. Těšit se mohou především na do zlatova upečenou Svatomartinskou husu s plněným jablkem, červeným zelím a knedlíky. Husy se budou péci vcelku a jedna porce bude představovat ¼ celé husy, tedy asi 800 gramů. Svatomartinské posvícení začíná již dnes a potrvá do 14. listopadu.

„O Svatomartinské posvícení v Masných krámech je každoročně velký zájem. Letos bychom mohli během pěti dnů prodat až 100 hus, tedy 400 porcí,“ říká Luděk Hauser, šéfkuchař Masných krámů. Za ochutnání budou stát i jiné speciality z kuchyně Luďka Hausera, například grilovaná krocaní prsíčka se slaninou, zauzené pečené selátko na pivě, paštika z husích jatýrek nebo dýňová polévka.

Masné krámy jsou vyhlášené především kroužkovaným ležákem Budweiser Budvar, který je čepován z pivních tanků. Během „Svatomartinského posvícení“ ale budou k ochutnávce mimořádně připravena i „Svatomartinská vína“ ze sklepů Víno Mikulov. Pro milovníky bílého vína je to Müller Thurgau, z červených vín bude k dispozici Svatovavřinecké.

„Svatomartinské posvícení“ je jen jednou z mnoha letošních gastronomických akcí v Masných krámech. V říjnu mohli návštěvníci ochutnat speciality z rakouské a bavorské kuchyně a na konec listopadu se připravují „Zvěřinové hody“.

Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 10:30 do 21:00 hodin. Rezervace je možné objednat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz

O restauraci Masné krámy

Dnešní budova Masných krámů pochází zřejmě z roku 1554. Jak název napovídá, sloužily Masné krámy původně k prodeji masa. Na pivnici byly přestavěny v roce 1953 a rychle získaly značnou popularitu díky prvotřídnímu pivu z Budějovického Budvaru a výborné kuchyni. Po povodni v roce 2002 musely být uzavřeny a po pětileté odmlce byly znovu otevřeny 5. prosince 2007.

Rekonstruovaný interiér navazuje nejen na tradici původní restaurace, ale i na historický charakter budovy. Proto byly voleny architektonické prvky a tradiční materiály, které toto historické vyznění podporují (dubový masiv, přírodní kůže, černý matný kov, patinovaná měď). Nábytkové vybavení interiéru má jednoduchý a prakticky účelný charakter a svými výrazovými prvky také evokuje historickou sounáležitost se stavbou. To však neznamená, že by se v Masných krámech neuplatnily i nejmodernější trendy vybavení restauračních zařízení. Nalezneme zde jak velkoplošné obrazovky a další techniku pro velkoplošnou projekci, tak i WIFI připojení k internetu či bezdrátovou pokladní techniku. Kapacita restaurace je 190 míst.

Kroužkovaný ležák v Masných krámech

Nejdůležitějším druhem piva v nabídce Masných krámů je „kroužkovaný ležák“ Budweiser Budvar. V Masných krámech se kroužkovaný ležák Budweiser Budvar točí přímo z tanku. Kroužkovaný ležák je k dostání jen ve vybraných českých restauracích. Kvůli obsahu živých kvasinek je kroužkovaný ležák velmi citlivý na podmínky skladování (při 6° - 8° C) a ošetřování, které splňují jen některé restaurace. Počáteční postup výroby kroužkovaného ležáku je stejný jako u vaření ležáku Budweiser Budvar. Rozdíl spočívá v tom, že do hotového piva v konzumní jakosti se před stáčením přidá určité množství „kroužků“ – neboli nové kultury pivovarských kvasinek v nejlepší kondici a nový podíl extraktu. Kvasinky pak pokračují ve své práci a dostávají se živé přímo k zákazníkovi. Díky nim má kroužkovaný ležák lepší senzorické vlastnosti než klasický sudový ležák (vyšší plnost, vyšší říz, pevnější pěna aj.).

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Je až příznačné, že naši současní hokejoví mistři světa zahajují novou „mistrovskou sezónu“ v českobudějovické Budvar aréně. Značka Budweiser Budvar je totiž dlouhodobě (od roku 2003) spojena s nejpopulárnějším zimním kolektivním sportem, ledním hokejem. Budweiser Budvar se na letošní výjimečnou sezónu také výjimečně připravil. Již v červnu s pomocí hokejových mistrů světa uvařil „Zlaté pivo“. V říjnu zahájil zatím nejrozsáhlejší a největší hokejovou kampaň v historii značky pod názvem „Vítězství vás změní“, která bude probíhat až do mistrovství světa v ledním hokeji 2011 na Slovensku. Značka Budweiser Budvar se tak stala „Oficiálním pivem vítězství“.

Úřadující mistry světa v hokeji bude zítra z hlediště podporovat i 50 vybraných majitelů restaurací, které čepují Budweiser Budvar. Jedná se o přestavitele podniků, ve kterých nejlépe probíhá „hospodská“ část kampaně „Vítězství vás změní“. „Pro pozvané majitele restaurací je připraven celodenní program nazvaný „Vítězný hattrick“. Kromě společného fandění v hledišti pro ně bude připravena prohlídka pivovaru pod osobním vedením sládka Adama Brože a oběd v Masných krámech,“ říká Ing. Alena Mazancová, manažerka hokejových projektů z Budějovického Budvaru.

Kampaň „Vítězství vás změní“ odstartovala počátkem října zahájením prodeje speciální edice „Zlatého piva“, které v červnu pomáhali v Budějovické Budvaru uvařit čtyři hokejoví mistři světa (kapitán Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Petr Gřegořek a Jiří Novotný). Na trh bylo uvedeno jen 30 000 kusů multipacků „Zlatého piva“. Kampaň „Vítězství vás změní“ je velmi komplexní a využívá celou řadu komunikačních nástrojů, například televizní spot, různé internetové aplikace, promo v restauracích i v maloobchodních prodejnách i akce přímo na hokejových stadionech.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Královský pivovar Krušovice připravil v rámci předvánoční kampaně i aktivity na podporu prodeje pětilitrového tlakového výčepního soudku pravého krušovického Ležáku. Ten byl uveden na trh teprve v srpnu letošního roku v rámci obnovy kompletního produktového portfolia pivovaru, kdy se Krušovice rozhodly pro návrat k tradiční chuti a změnily receptury svých piv. Promoční aktivity na podporu výčepního soudku probíhají od listopadu do prosince ve vybraných hypermarketech.

„Smyslem kampaně je v rámci vánočního období připomenout krušovický výčepní soudek Ležáku a podpořit jeho prodej. Hlavní sdělení se zaměřuje na praktičnost soudku v období plném oslav a setkání s blízkými,“ říká Hana Fenclová, Brand manager značky Krušovice. „Součástí promo akce jsou ochutnávky přímo v prodejnách. Jako motivaci ke koupi pak zákazníci obdrží krušovický půllitr s uchem, který lze použít i jako atraktivní vánoční dárek,“ doplňuje Hana Fenclová.

Promo akceprobíhá od 1.listopadu do poloviny prosince 2010 ve vybrané síti hypermarketů. Krušovický Ležák bude v prodejnách čepovaný přímo ze soudku – zákazníci si tak připomenou nejen výbornou chuť krušovického piva, ale seznámí se i s velmi jednoduchým mechanismem čepování.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

S bílými přepravkami vyrobenými z recyklovaného materiálu je německý pivovar Schlegel Bier společně s pivovarem Schwelmer, který je oprávněný distribuovat značku Schlegel, dobrým ekologickým příkladem. Společně se podílely na vývoji pivní přepravky, která je vyrobena z granulátu z drcených nepoužívaných přepravek na nápoje.

Nové přepravky, díky své sněhobílé barvě, výborně poukazují také na nápis s logem pivovaru Schlegel. Díky využití recyklačního postupu je pivovar, kromě kvalitního obsahu lahví, především i značkou, která šetří jak zdroje, tak i životní prostředí.

Také pivovar Schwelmer používá u svých červených přepravek na litrové lahve recyklovaný materiál ze starých červených přepravek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Ve čtvrtek 11. listopadu zástupci Pivovaru Litovel převzali zlatou medaili European Beer Star 2010 za svůj černý exportní ležák. European Beer Star Award (Ocenění evropská pivní hvězda) je největší a nejprestižnější anonymní degustační soutěž piva v Evropě, která se letos konala již po sedmé.

Celkem 88 pivních odborníků ohodnotilo letos v anonymních degustacích rekordních 995 pivních vzorků. Hodnotí se chuťové a také senzorické vlastnosti piva, tedy barva, vůně a pěna. Do soutěže se mohou přihlásit všechny pivovary – od nejmenších lokálních pivovarů až po velké nadnárodní koncerny.

„Oceněný litovelský černý ležák se vaří tradiční klasickou technologií, jako všechny litovelské značky. Ta právě dělá české pivo českým pivem. Při výrobě jsme kromě českého sladu použili také speciální slady (pražený, karamelový a bavorský). Chuťově vyvážit všechny suroviny včetně chmele se nám podařilo zhruba za tři měsíce,“ uvedl Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel

„V letošním roce jsme export černého ležáku do Německa navýšili o 300 %,“ řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. „I přes celosvětovou stagnaci ve spotřebě piva očekáváme také v příštím roce další nárůst spotřeby našeho černého ležáku. Tomuto nárůstu zajisté může dopomoci i ocenění získané letos na veletrhu v Norimberku Brau Beviale 2010,“ dodal Koutek.

Pivovar Litovel obstál v tvrdé konkurenci – do soutěže se letos přihlásilo rekordních 995 piv, což představuje 14% nárůst oproti loňskému roku (863). Ocenění si v rámci veletrhu Brau Beviale 2010 v Norimberku převzali Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a sládek Petr Kostelecký. Pivovar Litovel získal prestižní evropské ocenění již podruhé, naposledy jej převzal v roce 2006 za pivo Litovel Premium.

O European Beer Star Award 2010

Letošní ročník zaznamenal několik rekordů. Do soutěže se přihlásilo rekordních 995 piv z 34 zemí (loni to bylo 863) a kvalitu piva hodnotilo na 88 pivních odborníků (loni 78) z 21 zemí. Celkem se soutěží ve 44 kategoriích. Soutěž je každoročně organizována od roku 2004 Asociací soukromých pivovarů v Německu a Bavorsku a také Evropskou asociací malých a nezávislých pivovarů (S.I.B.). Hlavním smyslem projektu je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a poukázat na jejich výjimečnost.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Už před více než rokem se Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě rozhodl vrátit obyvatelům Hradce Králové jejich pivo. Spolu se sládky ze zaniklého východočeského pivovaru začal vyrábět Votroka. Slovo patří k lidovým označením obyvatel Hradce a pivo se v některých hospodách opět stává hlavní značkou.

"Od počátku roku 2009 se snažilo několik pamětníků, kteří se kolem výroby piva Votrok v Hradci Králové kdysi pohybovali, přiblížit maximálně chuti, kterou měl původní mok. Na něj někteří obyvatelé Hradce až nostalgicky vzpomínali," řekl vedoucí distribučního centra Jindřich Klazar.

Dodal, že po roce existence je nyní pivo Votrok ve více než sto padesáti restauracích a hostinců. "Znovuzrozená značka si našla rychle místo i na regálech supermarketů a dobře se prodává," dodal Jindřich Klazar.

Za první rok existence vypili pivaři bezmála 1,5 milionů půllitrů této značky. V dnešní době, kdy spotřeba piva v České republice klesá o více než 10 procent, je takový výsledek pozoruhodný.

"Dokazuje to, že Hradečtí přijali pivo za své," řekl Jindřich Klazar. Dodal, že pivovar podporuje různé akce na Královéhradecku, například Divadelní léto, airshow CIAF nebo fotbalový klub FC Hradec Králové.

Vedoucí prodeje Milan Janírek řekl, že mnoho zejména velkých pivovarů se dnes do hospod dostává spíše díky smlouvám, které ve svém důsledku omezují počet nabízených piv.

"Naším hlavním cílem je naopak nabídku piv rozšířit. Prostě věříme, že naše pivo chutná lépe než piva velkých pivovarů," dodal Milan Janírek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Známé rčení „Komu se nelení, tomu se zelení“ potvrzují výsledky projektu Holba Jeseníkům, v rámci kterého zaměstnanci pivovaru vysadili už 3 tisíce stromků v horské lokalitě Sedýlko u Vřesové Studánky. Iniciativa pivovaru ve spolupráci s Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 6 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím posláním je především omlazování lesních porostů v těžko přístupných oblastech a tím zachování ekologie horské krajiny Jeseníků.

Letošní výsadba pivovarníků pomůže opětovnému zalesnění ploch zasažených kůrovcem. Jedná se o těžce přístupné oblasti ve výšce 1300 m.n., kde zaměstnanci pivovaru v listopadu vysadili na pět set dalších sazenic smrku ztepilého, tedy původní dřeviny této oblasti. Ideální je sadit ho právě na podzim především kvůli dostatečnému množství vláhy, která ovlivňuje ujímavost sazenic malých smrčků.

„Ujímavost mladých stromků v naší oblasti se pohybuje kolem 60 procent a je tedy dost nízká. Přitom „pivovarských“ smrčků se uchytí až 90 procent, což je důkazem toho, že dobrovolní sazeči z Holby věnují sadbě skutečnou péči,“ pochvalně komentuje výsledky vedoucí polesí Ing. Tomáš Pospíšil. Na novou výsadbu mohou narazit všichni návštěvníci Jeseníků, kteří se po hřebenovce vydají z Červenohorského sedla na Šerák.

Původně ekologický projekt Holba Jeseníkům loni dokonce přerostl ve výzkumný a zapojila se do něho také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Právě její výzkum se zaměřuje na vysoký úhyn mladých sazenic v Jeseníkách a jeho výsledky by měly pomoci ke zlepšení. Pivovar se může pochlubit i dalšími ekologickými počiny, k nimž patří také projekt pivovarských rybníků nebo vybudování moderní čistírny vod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Vrchní sládek provedl členku rodiny Heineken pivovarem

Speciálním řezaným pivem doplněným chlebem a solí přivítali v krušovickém pivovaru Charlene de Carvalho-Heineken, členku slavné rodiny Heineken i stejnojmenné společnosti, která v roce 2007 Královský pivovar Krušovice koupila.

Při cestování po České republice se Charlene de Carvalho-Heineken zastavila v pivovaru společně se svým manželem. „Na své první návštěvě krušovického pivovaru manželé chtěli především ochutnat nové krušovické portfolio, které prošlo v letošním roce vylepšením a přibyla do něj i zcela nová piva,“ popsala návštěvu Kateřina Eliášová z české pobočky Heinekenu. A piva prý manželům chutnala.

Po obědě si manželé poslechli varhany v pivovarské kapli

„Těší nás, že jsme Krušovice navštívili a seznámili se s vedením firmy. Pokud je k tomu možnost, snažíme se osobně navštívit důležité pivovary, které patří do rodiny Heineken. A musíme říct, že nová krušovická piva se zdejším sládkům opravdu povedla,“ uvedla Carvalho Heineken. Při slavnostním obědě v pivovaru řešili také manželé se zástupci českého Heinekenu vývoz krušovických piv. „Ten totiž v letech 2004 až 2009 dosáhl dvacetitříprocentního nárůstu. Značka Krušovice se tak stala nejrychleji rostoucí českou pivní exportní značkou,“ podotkla Eliášová.

Po jídle došlo i na zábavu. Vrchní sládek provedl manžele pivovarem, ve kterém se pivo vaří už téměř pět století, a zavedl je do ojedinělé pivovarské kaple Nejsvětější trojice. „Na přítomné tu čekalo ještě jedno překvapení. Koncert našich znovu opravených pivovarských varhan,“ popsal Josef Helebrant, který má na starosti exkurze po pivovarech Heineken.

V České republice patří společnosti Heineken například pivní značky Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Dačický, Starobrno, Hostan, Heineken nebo Louny. Historie společnosti Heineken se datuje od půlky 19. století, kdy Gerard Adriaan Heineken koupil malý pivovar v centru Amsterdamu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Klára Conková

Pivovar Bernard a jeho majitel Stanislav Bernard neuspěl ve sporu o ochranu dobrého jména.

Firma a její vlastník zažalovali internetové Britské listy za to, že zveřejnily text o Stanislavu Bernardovi, v němž byl v souvislosti se svým členstvím v protikorupční organizaci Transparency International onálepkován jako politický turista a vlivný pivní lobbista.

"Stanislav Bernard je vlivný pivní lobbista, který prosadil daňové zvýhodnění menších pivovarů. Za osm let, co daňové zvýhodnění platí, stálo stát jednu miliardu korun. Je zároveň politický turista, který svou přízeň stranám umí patřičně prokázat. Vystřídal přízeň levice, křesťanů i pravice," napsal v Britských listech Milan Berka ze sdružení Kontext, které bojuje proti alkoholismu.

Podle něj Bernard zaměřuje svojí reklamní kampaň na děti a přivádí je k pití piva. "Když majitel pivovaru svými reklamními akcemi zaměřenými na mládež prokazatelně nedodržuje etický kodex Transparency International a oné instituci to nevadí, vypovídá to o Transparency International víc, než by její mediálně známé ředitelce Krnáčové bylo milé," stojí napsáno v článku.

Bernard i jeho pivovar ale Britské listy zažalovali s tím, že došlo k porušení práva na ochranu osobnosti a poškozena byla také dobrá pověst pivovaru. A kromě omluvy chtěl Bernard vysoudit také 150 tisíc korun pro sebe a 300 tisíc pro pivovar.

Veřejně činný musí počítat s kritikou

Městský soud v Praze rozhodl, že Bernard nemá na omluvu a peníze nárok.

"Šlo o přiměřenou kritiku jeho osoby v souvislosti s jeho členstvím ve správní radě Transparency International, tedy jako osoby veřejného zájmu. Z titulu svého postavení měl dostatek možností, jak mediálně prezentovat svůj nesouhlas s názory Britských listů," rozhodl soud.

Bernard se ale obrátil na Nejvyšší soud, spor označil za zásadní. "Nejsem povinen jako osoba veřejného zájmu snášet vyšší míru kritiky," napsal Bernard v dovolání.

Nejvyšší soud však dovolání odmítl s tím, že i pro Bernarda stejně jako pro politiky platí to, že musí počítat s tím, že budou za svoje veřejné působení kritizováni. A na rozdíl od obyčejných lidí kritika může být ostřejší.

Pivovar Bernard a jeho majitel patří - i díky netradičním reklamním kampaním - k nejznámějším "pivním značkám" v Česku.

Zdroj. Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Hledáme sládka pro provoz výroby českého piva v novém minipivovaru s restaurací. Zajistíme ubytování a stravu. Nástup dohodou. Profesní životopisy s průvodním dopisem a platovou představou zasílejte na náš email hledasesladek(zav)seznam.cz

Děkuji za pomoc

S pozdravem

Norbert Pospíšil

hledasesladek@seznam.cz

Znojemská radnice dala za pivovar 26 milionů. Stále jí ale nepatří. V Česku už skončil provoz 25 pivovarů. Jen dva obnovily produkci.

Už několik týdnů měl být znojemský pivovar Hostan v majetku městského úřadu. Ale není. Skupina Heineken, které patří třetí místo na tuzemském pivovarnickém trhu, za něj od Znojma sice v říjnu inkasovala 26 milionů korun. Ale prodané objekty radnici pořád nepatří. Naopak. Nemovitosti nadále vlastní Heineken. Pivovar je totiž v evidenci katastru nemovitostí ve vlastnickém listu Heinekenu zablokovaný zápisem exekuce.

Město tak koupilo a zaplatilo majetek, se kterým nemůže nakládat a který mu i přes úhradu kupní ceny dosud ani nepatří. V situaci nedořešených majetkových vztahů je i další z pivovarů - přesněji jejich vybavení, které Heineken u nás před časem koupil od skupiny Drinks Union a následně zavřel - Kutná Hora. Třetí ze zavřených pivovarů Heinekenu - Louny - slouží jen jako distribuční středisko.

"Věříme, že jde o nedopatření, které společnost Heineken rychle vyřeší," reaguje mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová. Radnice uvažuje, že v místě pivovaru v centru města bude moci vybudovat například menší restaurační pivovar s hotelem a případně ubytováním. Heineken konkrétní důvody celé komplikace tají. "Jedná se o dílčí právní spor se třetí stranou, kde během řízení došlo k exekučnímu omezení na část majetku," snaží se bez dalších podrobností vysvětlit celou kauzu mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Heineken podle ní už splnil podmínky pro odstranění exekuce z vlastnického listu a je jen otázka času, než katastrální úřad budovy pivovaru uvolní.

Na druhém konci republiky, v Kutné Hoře, ale také stále není jasno. Samotný pivovar po Heinekenu chce radnice pronajmout soukromé firmě. Ale vybavení a technologie patří nadále této nizozemské společnosti. Ta za ni požadovala nejprve 28 milionů, pak 20 milionů a ani na poslední nabídku 10 milionů kutnohorští zastupitelé nekývli.

Žádný z těchto tří pivovarů tak dosud pivo nevaří. "Celé to dělá dojem, že Heineken chce tyhle pivovary blokovat, aby v nich konkurence nemohla vyrábět," komentuje situaci jeden z místních pivovarnických expertů. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ale není podobná koncentrace trhu nic neobvyklého. "Všude ve světě velké nadnárodní skupiny koncentrují výrobu do menšího počtu pivovarů," říká Veselý.

V nedávné minulosti uzavřela například v roce 2008 skupina Staropramen pivovar v Praze-Braníku.

Nejvíc pivovarů uzavřel Plzeňský Prazdroj - v průběhu devadesátých let například pivovary v Chebu, Domažlicích, Karlových Varech.

Celkem skončilo od roku 1990 na 25 pivovarů dohromady s produkcí přes čtyři miliony hektolitrů. Některé z nich, třeba v Rakovníku nebo Vratislavicích na Liberecku, produkci pod novými vlastníky obnovily.

Uzavřené pivovary

25 pivovarů skončilo u nás od roku 1990. Z toho dva z nich vaření piva obnovily pod novými vlastníky. Počet průmyslových pivovarů tak klesl v ČR na 48.

4 mil. hektolitrů piva je celková produkce uzavřených pivovarů. Loni uvařily zbývající pivovary v ČR celkem přes 18 milionů hektolitrů.

100 malých restauračních pivovarů funguje dnes v ČR. Na začátku 90. let tu byl jediný - v Praze U Fleků. Jejich malá produkce nemá vliv na celkový trh.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Po dobře odvedené práci si zaslouží zaměstnanci pivovaru také nějakou zábavu, na sportovním dni pro zaměstnace jí bylo dost, stejně jako kvalitních sportovních výkonů. Soutěžilo se ve stolním tenisu, člověče nezlob se, nohejbalu a líném tenisu.

Venku bylo tepleji než ve sladovně, ale kdo se nezahřál při sportu sedl si k teplometu, nebo se zahřál něčím ostřejším. K výbornému guláši pili zaměstnaci pivovaru Herold výbornou desítku, a jeden soudek nestačil...

Fotografie ze sportovního dne pivovaru Herold zde...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg dosiahla v 3. štvrťroku tohto roka väčší ako očakávaný prevádzkový zisk, a to vďaka oživeniu spotrebiteľských výdavkov a horúčavám, ktoré v lete zasiahli východnú Európu.

Prevádzkový zisk štvrtej najväčšej pivovarníckej skupiny na svete za tri mesiace do konca septembra vzrástol medziročne o 26 % na 4,17 miliardy dánskych korún (559,47 milióna eur) z 3,3 miliardy DKK v rovnakom období minulého roka. Analytici, ktorých oslovila agentúra Reuters, pritom odhadovali, že sa prevádzkový zisk Carlsbergu v 3. kvartáli zvýši medziročne o 20 %.

Čistý zisk koncernu v 3. štvrťroku 2010 stúpol na 1,95 miliardy DKK z 1,5 miliardy DKK v období júl - september 2009. Tržby spoločnosti v sledovanom období vzrástli na 17,7 miliardy DKK z vlaňajších 16,4 miliardy DKK.

"Zatiaľ čo vo východnej Európe badať známky zotavovania, na trhu v Severnej Amerike a západnej Európe sú podmienky aj naďalej náročné," konštatoval generálny riaditeľ Jorgen Buhl Rasmussen a upozornil, že pivovar bude musieť pre rast vstupných nákladov zvýšiť ceny piva.

Dodal, že vo východoeurópskom regióne očakáva v záverečnom 4. kvartáli 2010 "výraznejší" pokles zisku ako v rovnakom období minulého roka.

Carlsberg pôsobí v 150 krajinách a vyrába zhruba 300 značiek piva. Väčšinu zisku generuje v západnej Európe, ale keďže tento trh je už pomerne nasýtený, usiluje sa dosiahnuť v strednodobom časovom horizonte rast odbytu v Rusku.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: TASR.sk

Dosavadní průběh sezóny, atmosféru v týmu a vše co se točí kolem vítkovického hokejového týmu mohou přijít se svými hráči probrat fanoušci HC VÍTKOVICE STEEL. Do restaurace Eliáš v Ostravě Zábřehu za nimi přijdou posedět u správně hořkého Radegastu hráči Roman Málek, Petr Vrána a Filip Šindelář. Netradiční akce začíná ve čtvrtek 11. listopadu v 17:30.

„Setkání hráčů s fanoušky u piva, které děláme v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji, bylo v loňském roce velmi kladně přijato a věřím, že stejně tomu bude i letos. Fanoušci se mohou dozvědět spoustu zajímavých věcí, které se k nim obvykle jinak nedostanou,“ uvádí hlavní přínos setkání manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Kromě samotného povídání s pravými chlapy v modrobílých dresech mohou fanoušci soutěžit o zajímavé ceny od Radegastu a klubu HC VÍTKOVICE STEEL. Každý fanoušek obdrží na památku puk, který si může nechat hráči na místě podepsat. Hráči si také vyzkouší role hostinských. Správně načepovaná piva roznesou fanouškům, kteří s nimi usednou ke stolu. Tuto možnost lze vyhrát v soutěži, která probíhá na stránkách www.radegast.cz/hokej.

„Rád bych všechny fanoušky našeho týmu pozval. Ve Vítkovicích jsem poměrně krátce, a tak se rád seznámím s příznivci, kteří nás během domácích zápasů skvěle ženou dopředu a pomáhají nám získávat body,“ láká fanoušky jeden z hlavních strůjců vítkovických úspěchů v této sezóně Roman Málek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Koutské pivo se stává stále slavnějším a znají ho po celém světě.

Na pivě uvařeném v Koutě na Šumavě si pochutnávají hosté v pětatřiceti restauracích, hlavně v Plzni, Praze, ale také na Chebsku. Jednou z nich je luxusních restaurace Tančící dům v centu Prahy, kam chodí cizinci a mezi nimi i Američané. A právě ty velice zajímalo, kde se taková lahůdka vaří, a proto do Koutského pivovaru letos zavítala americká televize.

„Jeden z pivovarských odborníků naše pivo ochutnal a na to konto pozval oblíbeného amerického moderátora a s ním čtyři kameramany. Natáčení trvalo celý den a vznikl asi hodinový pořad o našem pivovaru a výrobě piva. Právě v Americe bylo naše pivo na jedné soutěži vyhlášeno Nejlepším pivem v Čechách,“ řekl majitel Koutského pivovaru Jan Skala s tím, že Američany nadchla i samotná stavba pivovaru.

„Američtí turisté říkají, že vaříme nejlepší ležák v Čechách, a protože české ležáky jsou hodnoceny jako nejlepší na světě, můžeme tedy říci, že koutské pivo je jedničkou ve světě. Věřím, že tomu tak je i proto, že vyrábíme podle dvě stě let starých receptur,“ říká s úsměvem Skala.

Koutský ležák je zlatě hodnocen i v jiných zemích. Zlatou medaili získal již dvakrát ve Francii a obrovský úspěch měl i na pivních slavnostech v Benátkách. Koutské pivo s chutí pijí i ve Švédsku, Finsku a Švýcarsku. Proto se čtyři zaměstnanci, kteří v koutském pivovaru pracují, mají co ohánět.

„Stále zvyšujeme výrobu. Mohu říci, že ročně o sto procent. Když jsme začínali, uvařili jsme za rok dva a půl tisíce hektolitrů piva. Dnes uvaříme dvanáct tisíc hektolitrů piva ročně. Protože se nám daří, mohli jsme se pustit do opravy střech a postupně chceme opravit celý pivovar,“ dodává Skala.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka a foto: Helena Bauerová

Pivovarské špičky se sešly ve městě piva, v Plzni. Ve dnech 3. - 4. listopadu zde totiž proběhl v pořadí již 35. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 200 odborníků z oboru. Pořadatelem byl tradičně Plzeňský Prazdroj, partnery byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Mezi účastníky samozřejmě nechyběli sládkové českých pivovarů a organizátory potěšila také účast sládků, kteří šíří nebo šířili slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Americe a Africe nebo Japonsku. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci University Weihenstephan v Mnichově.

Po zahájení, které obstarali vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček a starší obchodní sládek Václav Berka, se slova ujala současná první dáma českého pivovarství a laureát Síně slávy českého pivovarství Prof., Ing. Gabriela Basařová DrSc., která pohovořila na téma České pivo v obyčejích lidové tvořivosti a umění.

Další prostor byl vyhrazen zástupcům Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým s informacemi o Iniciativě zodpovědných pivovarů v České republice, aktuálními domácími tématy i nejčerstvějšími informacemi z evropské pivovarské asociace Brewers of Europe.

A pak už se střídali výzkumní pracovníci a dodavatelé pivovarského zařízení s odborníky přes ječmen, slad i chmel jak z České republiky, tak ze zahraničí. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech a naznačili sládkům kterým směrem se ubírat, aby byla zachována současná vynikající pověst českého piva.

Pracovní ráz semináře lze snad nejlépe dokumentovat na výzvě Prof. Ing. Basařové DrSc. zejména mladým pracovníkům oboru: „Nezapomeňte na vaše předchůdce – sládky, kteří léta budovali věhlas českého piva po celém světě. Při každém technologickém kroku a rozhodnutí važte, jak tento věhlas nejen udržet, ale ještě dále rozšířit!“

Zemědělští odborníci a šlechtitelé prezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Podobná tématika zazněla i z úst chmelařů, kteří shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období, současný stav i předpokládaný vývoj. Zároveň představili nové odrůdy chmelů, na kterých usilovně pracují a přítomným sládkům představili především jejich pivovarské vlastnosti. Přínosem byl nesporně i pohled výzkumníků z University Weihenstephan v Mnichově tématikou, která se řeší u našich sousedů.

To, že pivovarství je tradiční obor i v době nových výrobních zařízení, potvrzují i slova Václava Berky z Plzeňského Prazdroje. „Cíl, který si vytkli organizátoři 1. Pivovarsko-sladařského semináře už v roce 1958 byl shodný s cílem dnešního 35. Pivovarsko-sladařského semináře. Je to sdílení pivovarských poznatků a odborných oborových informací mezi českými a zahraničními odborníky, předávání zkušeností z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko-technologické oblasti. Stejně významným cílem během obou dnů je i neformální výměna názorů a zkušeností mezi sládky, pivovarskými odborníky a dodavateli. A podle reakcí účastníků soudím, že se všechny tyto cíle podařilo naplnit.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Slovenskí pivári stále najviac pijú čapované pivo. Okrem neho si však čoraz väčšiu obľubu získava pivo plnené do PET fliaš.

Podiel čapovaného piva na Slovensku je podľa našich pivovarníkov a sladovníkov dlhodobo najvyšší spomedzi ostatných spôsobov jeho konzumácie. Tento ekologický spôsob spotrebovania pivného moku však začína vytláčať pitie piva v PET fľašiach. Balenie má na našom pivnom trhu už pätnásťpercentný podiel.

Približujeme sa tak v spôsobe konzumácie k Rusku, Ukrajine či Kazachstanu.

Zdroj: Pluska.sk

26letá Lucie Nováková z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani navázala na loňský úspěch Barbory Hebrové a přivezla ze Světového mistrovství v točení a servírování ležáku Stella Artois skvělé umístění v elitní osmičce. Prokázala tak, že české ženy patří mezi světovou barmanskou elitu a mají být na co hrdé. Letošní šampionát se konal v Londýně pod střechou prestižního Old Billingsgate, bývalého rybího trhu na břehu Temže, který dnes hostí mnoho zajímavých akcí světového významu.

„Lucie dala do přípravy hodně. Poctivě trénovala a oceňuji, že i přes velkou trému, kterou trpěla, ustála tlak světové konkurence“, okomentovala s úsměvem výkon Lucie Novákové Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen. Česká reprezentantka se umístila ve skupině barmanů na 5.-8. místě, u které organizátoři nevyhlašují konkrétní pořadí.

Lucie Nováková pochází z Kadaně, kde ji můžete najít za barem restaurace U Svaté brány. Odsud ji podporoval také početný fan club a někteří nadšenci ji neváhali doprovodit až do Londýna, kde Lucii vytvořili příjemnou atmosféru pro soutěžení. „Lucie měla bezkonkurenčně nejpočetnější hlouček fanoušků, kteří vytvořili dokonalou kulisu pro Lucčin výkon“, potvrzuje Martina Bučková a Lucie ji s úsměvem doplňuje: „Podpora ze strany kamarádů a rodiny byla zároveň hrozně zavazující, ale nesměla jsem si to moc připouštět. Musíte během krátké chvíle perfektně natočit a naservírovat dvě sklenice Stella Artois, dodržet posloupnost devíti kroků rituálu a působit přirozeně a to vše před porotou, která sleduje každý váš krok. Je to náročné, ale hrozně mě to bavilo.“

První místo na světovém mistrovství získal Chris Mayers z USA, kterého teď čeká celosvětová tour, při níž navštíví více než 20 zemí po celém světě jako ambasador značky Stella Artois s cílem předat své umění precizně natočeného a perfektně naservírovaného ležáku. Druhou příčku obsadila barmanka z Austrálie, třetí v konečném pořadí skončil Belgičan.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

"Pivo hnusné, matná pěna, hlídejte si Hajnekena! Přijdou k chuti lepší značky, nebudeš už vařit sračky." A jak tvrdite, že se vam text a melodyje tohoto songu nezaryje pod kožu, tak určitě kecate.

Tuž nebudu vam kecat, všecko vam to prozradim. V ostravskem kraji, kusek pod Hukvaldskym hradem, kaj stary recidyvista Leoš Janaček, obviněny za zneuživani zviřat, obzvlaště lišek, skladal divnu muzyku, se sešlo několik desitek domacich producentu piva.

Tato bohuliba, stale popularnějši činnost proběhla utajeně, bo unyjnim a statnim organum se přiliš nelibi, že si lidi možu robit svoje pivo bez dozoru nadnarodnich monopolu. Take pivo, jehož chuť se neda srovnat s ničim, co produkuju globalizovane pivovary a prodavaju v hytlermarketach, totiž vyjde asi na 1,90Kč za pullitra a vladni uřednici přichazeju o miliardy a nemaju pak co přerozdělovat (rozkradat).

...modři už vědi. Posezeni "Pod splavkem" u stareho hraničniho mosta přes Odru mezi Protektoratem a Rajchem v Polance/Stare Běle je nejlepši misto k zahajeni pivniho dne.

Skinhedum nalevame. Jak by tež ni, když vyčepni je tež naš synek. Naco přebytečne vlasy? Mimochodem, tady se pivo čepuje na čtyřikrat. Kdy ste naposled viděli vic jak deset rozčepovanych piv na vyčepu?

Hukvaldske přirodni pivo. Bez chemickych svinstev. Nemam rad nazev "kvasnicove pivo". Je to blby, hlupy a nesmyslny nazev. Každe pivo musi vykvasit. Bez přeměny cukrů v alkohol pivo nezrobite. A to bez kvasinek nejde.

...nevim, co lidi proti všem těm Gambrinusum, Pilznerum, Hajnekenum, Krušovicam, Radegastum a dalšim pivum z hytlermarketu maju? Vždyť chuti ani vuni nemožu nikomu překažat, ni? Maju vubec chuť?

...no toto až uvidi Kubiška a Srstka, tak je trefi šlak.

...na etyketu sem to nezaostřil...ale ten skinhed v petce je fajny, ni? Abyste se necitili ochuzeni, na etyketě je napis: 1. ŠUMPERSKÝ HRNCOVAR - Desitka

...vite, proč znalci pivo očuchavaju? Bo doma vyrobene pivo voni. To přiznivci europiv možu čuchat jak chcu. Neuciti nic.

Idealni dareček pro chlapy. Domaci pivo se da robit v domacim pivovaru, take male mašince, kera se vam vleze aji do ledničky v panelaku. Kapacita 20 piv tydně. Ale zkušenym domacim vařičum to je malo, a tak to většinu robi v dvaceti až padesatilitrovych kvasnych nadobach. To už pak ale do ledničky nedate a stara vam bude nadavat. Bo jak se pustite do sklepa na obhlidku zrani vašeho piva, těžko se bez okoštovani odchazi pryč... Raz sem takhle opil pulku vesnice, ale to už znate z mojeho staršiho blogu.

..expertni skupina se sjela a sešla aji z velike dalky. Tito synci šlapali tři dni pěšky, aby mohli byt na Hukvaldskem srazu domacich vařiču přitomni. Svaz pivnich turistu šlapal až z Böhmisch Trebau.

...no a tady je prvni živa ukazka, jak take koštovani probihalo.

...porota bedlivym zrakem zkumala každu etyketu...

...gulajšek byl trochu ostřejši, co? Ale fajny!

...konec koncu aji gulajš byl podrobeny detajlnimu pruzkumu...

...fakt neni třa žraci listek se třema stovkama furt tych samych jidel. Tři razy a dost, jak řikala jedna naboženska skupina, co se letos poprve nedostala do parlamentu. Tři jidla bohatě stači. Tvarglovka, gulajšek a poctive klobasky. Že by od Machača z Mořkova?

...aji fešne děvuchy byly, bo rozumna baba poskytne staremu naprostu volnost v otazce piva, sportu, polityky a sexu. Ta, kera neposkytne, pak spadne do kategorije 70% rozvodovost.

...kdyby u každeho zamku a zřiceniny byl jakysik pivovar, tak byzme se mohli zase chlubit, že zme pivnim pupkem světa. Ale nic si nenamluvejme, zatim nejzme. Tuž si dopřejte pohled aspoň na par originalnich pivnich etyket, jake ste asi ještě neviděli. A kdybyste chtěli, možete si zrobit aji to svoje pivo.

...nalada byla fajna a zasněna, jak by tež ni, po vypiti take fajne baterije, pak ale přišel šok.

...do hospody nejdřiv vtrhnul černošsky dyler jedneho nejmenovaneho africkeho spolku okupujiciho prostory pivovaru v Plzni a Nošovicach a nutil přitomnym svuj eurohumus

...a mělo byt huř. Nesnesitelny tlak nadnarodnich molochu nevydržel vlastenec, odporny muž bile rasy, dylera zastřelil a vzal si rukojmiho...

..vrchni byl vystrašeny, ale rukojmim se překvapivě stal starši muž, z něhož se vyklubal Henry Hajneken, kery zde v utajeni pozoroval konkurenci...

...dukazni material je zde. Henry Hajneken byl demaskovan a odhalen...

...a přinucen ochutnat domácí pivo, tajak ho vařil ještě jeho dědek z Amstrdamu

..a tady je triumfalni Piseň Hajnekena. Doporučuju vam neklikat na tento odkaz. Bo jak kliknete, melodyja se vam vecpe do uši a už se ji nezbavite...

...tuž jak nakonec vidite, někdy je třeba aji nasili, abyste lidem ukazali, co je pro ně dobre. Chlopi ze svazu se pustili do tvargli...

...a ja sem zrobil to same. Ve skutečnem světě ale na hodneho teroristu možete čekat tak dluho, až se nedočkate a umřete. Myslete na to, až budete kupovat jakusik divnu, rezavu, hytlermarketovu břečku.

Život je přiliš kratky na to, abyzme pili špatne pivo.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Ladislav Větvička

V predvianočnom období chcú pivovary lákať na špeciálne ponuky značiek Šariš a Zlatý Bažant.

Pivovary Topvar a Heineken dva mesiace pred vianočnými sviatkami začali komunikovať špeciálne edície svojich tradičných značiek.

Pivovar Topvar znovu uviedol edíciu Šariš Red s karamelovou arómou, ktorú odskúšal už vlani. Pre vlaňajšie pozitívne výsledky sa Topvar rozhodol Šariš Red - prémiový polotmavý 12-stupňový ležiak - uviesť na trh natrvalo. Spotrebitelia ho môžu nájsť v podnikoch po celom Slovensku a od novembra aj v predajniach v multipackoch.

Na podporu uvedenia tohto produktu na trh pripravil Topvar v spolupráci s agentúrou MUW Saatchi & Saatchi aj reklamnú kampaň. Hlavným nosičom kampane je nový 20-sekundový spot, v ktorom vyzdvihujú chuť tohto piva. Televíziu dopĺňajú printové a outdoorové vizuály, ktoré boli použité aj minulý rok. Ako sa uvádza v tlačovej správe, „cieľom kampane je vyvolať chuť vyskúšať túto pivnú špecialitu najmä u mladých mestských ľudí“.

Pozrite si spot: Šariš Red - novinka na trhu

Koncom októbra uviedol aj pivovar Heineken ďalšiu limitovanú edíciu piva Zlatý Bažant Bock s medovou arómou. Bažant tak nadväzuje na "tradíciu" sviatočných pivných špecialít - vlani Heineken uviedol Zlatý Bažant Porter, pred dvomi rokmi pšeničné pivo.

Zlatý Bažant Bock bude v tomto roku dostupný nielen v 0,33 litrových twist-off fľašiach, ale aj v čapovanej forme. Pivo bude dostupné v 400 prevádzkach na celom Slovensku. Pri tejto príležitosti Heineken vydal špeciálnu edíciu poštových známok Zlatý Bažant Bock 2010 v limitovanej edícii.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Autorka: Vladimíra Orgoňová

Na prodloužení o dalších šest kilometrů Zubrnické muzeální železnice nese podíl i Nadace Euroregionu Labe a pivovar ve Velkém Březně.

Příspěvek ve výši zhruba 90 tisíc korun železnice využila na opravu mostu, jeho zpevnění a vyspárování.

Prostředky na opravu mostního spojení poskytla společnost Heineken Česká republika právě prostřednictvím Nadace Euroregion Labe, se kterou dlouhodobě spolupracuje na cílené podpoře neziskového sektoru v severočeském regionu.

„Myšlenka na prodloužení trati Zubrnické muzeální železnice byla podporována hlavně představiteli pivovaru Velké Březno a těší nás, že se i díky našemu přispění podařilo trasu prodloužit,“ říká Petr Hauskrecht, vrchní sládek pivovaru Velké Březno.

„Vše se podařilo díky našemu partnerovi, Nadaci Euroregion Labe, prostřednictvím kterého jsme finanční prostředky věnovali,“ dodal Petr Hauskrecht. Na novou trať slavnostně vyjela první souprava s cestujícími ve čtvrtek 28. října.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Všichni fanoušci mají rádi útočný hokej plný střel na soupeřovu bránu. Ti olomoučtí teď ale poženou své hráče do útoku s ještě větším úsilím než dosud. Pokud totiž jejich tým vyšle v jednom zápase na soupeřova brankáře alespoň 40 střel, získají fanoušci 40 piv Radegast. Pivovar chce netradiční motivací oslavit s fanoušky 40. výročí od svého založení, které si připomene na začátku prosince.

„Letošní rok je pro pivovar obdobím oslav významného výročí. A protože Radegast fandí moravskému hokeji, rozhodli jsme se narozeniny oslavit i s fanoušky. Věřím, že olomoučtí příznivci budou na každém zápase počítat střely a hnát své hráče do útoku, aby se dočkali odměny,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Prvních 40 piv mohou hráči Mory vystřílet svým fanouškům ve středečním zápase s Litoměřicemi, a potom v každém dalším utkání. „Určitě se budeme snažit střílet, jak jen to půjde. Hlavně, aby z toho byly i nějaké góly. Je určitě dobře, že nám Radegast takovými akcemi pomáhá lákat fanoušky na stadion,“ dodal kapitán Mory Richard Brančík.

Pivovar slaví výročí 3. prosince, a to je také den, kdy slib pivní odměny za 40 střel skončí. Správně hořké pivo si pak fanoušci budou moci užít na nejbližším domácím zápase Mory. A to i v případě, že by se olomouckým střelcům nedařilo stanovenou hranici překonat ani jednou. Pivovar totiž slíbil, že i v takovém případě poskytne fanouškům 40 piv na oslavu výročí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Za slunečného počasí a značného zájmu přihlížejících diváků v sobotu členové novopackého rybářského svazu provedli výlov Pivovarského rybníka.

Vyznavači Petrova cechu pomocí keserů a podběráků vylovili převážně kapry a rybí plůdek. Nejvzácnějším úlovkem se stala tři čtvrtě metru dlouhá štika. Úlovek byl přemístěn do kádí a odtud převážná část transportována do jahodnické nádrže.

Poslední výlov Pivovarského rybníka se uskutečnil před třemi lety, a jak nám sdělil jednatel MO ČRS Josef Šeps, pro packé rybáře byl sobotní zřejmě i posledním. Majitel rybníka – Pivovar Nová Paka a. s. vypověděl MO ČRS nájemní smlouvu a v budoucnu bude vodní plochu obhospodařovat sám.

Zdroj: Jičínský deník.cz

Finanční dar 64 tisíc korun převzali dnes dobrovolní hasiči z Velkého Března na Ústecku v pivovaru Březňák. Peníze pocházejí ze sbírky zaměstnanců společnosti Heineken, která pivovar vlastní. Vrchní sládek Petr Hauskrecht řekl, že společnost chtěla tímto pomoci místním hasičům, kteří letos zasahovali při povodních a při řadě dalších událostí. Náčelník jednotky Jaroslav Panocha vysvětlil, že je hasiči použijí na výstroj a na vybavení.

Zdroj: Sedmička.cz

Dnes byl v samém centru Prahy v ulici Na Příkopě slavnostně otevřen další z řady Pilsner Urquell Original Restaurantů, v pořadí dvacátý. Nachází se v jedinečných prostorách zadního traktu Paláce Savarin.

Palác označovaný dříve podle majitelů jako palác Piccolominiů či palác Sylva-Taroucca je známější pod názvem Palác Savarin. Jméno celému objektu dala kavárna, která zde byla otevřena v roce 1933. Původní názvy se neujaly. Autorem stavby z roku 1751 je významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

„Naše provozovna, Kolkovna palác Savarin, je součástí projektu Pilsner Urquell Original Restaurant. Klademe důraz na kvalitu čepovaného piva, zejména ležáku Pilsner Urquell, ale také dalších značek. Vedle toho nabízíme hostům jedinečnou českou kuchyni obohacenou o prvky světové gastronomie,“ říká Jaroslav Herman, manažer restaurace, a dodává: „Mezi hosty nechybí zahraniční turisté, pro které je značka Pilsner Urquell synonymem jedinečného piva, ale máme zde i pravidelné hosty z okolních úřadů a firem.“

Prostorové uspořádání dvorní budovy, ve které je nový restaurant umístěn, vytváří písmeno U, a vzniklo tedy ideální místo pro venkovní zahrádku.

Nový restaurant má kapacitu 250 míst k sezení, na čepu se vedle ležáku Pilsner Urquell těší oblibě Velkopopovický Kozel tmavý, Master polotmavý a nechybí ani nealkoholické pivo Birell. Vrcholem v nabízených pokrmech je Staročeský talíř Kolkovna (půl pečené kachny, pečená krkovička, uzené maso, domácí klobása, bílé a červené zelí s variací knedlíků) anebo pečené vepřové koleno s pikantní zeleninovou čalamádou.

Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je koncept Plzeňského Prazdroje. Představuje plzeňský ležák v prostředí, které odpovídá české pivní kultuře. Dominantním jednotícím prvkem je typický výčep s měděným krytem (replikou víka pivovarské varné pánve) přímo naproti vchodu. Dřevěný stylový nábytek, kazetové obložení stěn, interiérové doplňky a originální výčepní stojany vytvářejí pro hosty příjemné prostředí. Výzdoba interiéru je tvořena zápůjčkami originálů a kopiemi exponátů z Pivovarského muzea Plzeň. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

„Při výběru místa pro nové restaurace v projektu Pilsner Urquell Original Restaurant se mimo jiné řídíme i lokalitou. Plzeňský ležák Pilsner Urquell si vždy zaslouží to nejlepší prostředí nejen pro sebe, ale i pro hosty. V případě Paláce Savarin jsme neváhali ani na okamžik. Jde o exponované místo v samotném tepajícím srdci Prahy, a přesto oddělené od okolního ruchu. Dvorní trakt vytváří ideální prostor pro restaurant a pivní zahrádku,“ říká Vojtěch Kleisner, manažer Plzeňského Prazdroje pro klíčové zákazníky, který je mj. zodpovědný za projekt PUOR.

V roce 1933 dala kavárna Savarin název celému paláci. Samotná kavárna pak byla pojmenována po proslulém francouzském milovníkovi dobrého jídla a pití. Jean Anthelme Brillat-Savarin (1755–1826), jeden z nejznámějších labužníků, gurmánů a gurmetů, je autorem mnoha knih (zejm. Fyziologie chuti) a citátů o jídle a dobrém žití. Není divu, že po něm byly pojmenovány mnohé restaurace, kavárny či pokrmy. Je také určující osobou etikety stolování – jeho zásady se dodržují dodnes. Je i autorem citátu: „Objev nového pokrmu má více smyslu pro štěstí lidského pokolení než objev nové hvězdy.“

„Kdyby se pan Savarin dožil roku 1842, jistě by tento svůj výrok rozšířil i na nápoje,“ doplňuje Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, s poukazem na první várku plzeňského ležáku a její vliv na světové pivovarnictví, a dodává: „Nepochybně by zaznamenal zrod nového piva a určitě by k základní příborové sadě přidal i otvírák na pivní lahve. Lahvové pivo je prvním řešením ihned po pivu čepovaném. I když je v sudech, lahvích či plechovkách pivo stejné kvality, čepované pivo lidem více chutná. Proč? Jeho kvalita a vnímání je ovlivněna péčí o pivo, které se mu dostává od kvalifikovaných výčepních, a také prostředím, společností přátel, s nimiž si pivo ještě více vychutnáme.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Měšťanský pivovar Strakonice podpořil výstavu Královský sňatek (4.11 2010 - 6.2.2011), která se koná při příležitosti 700. výročí sňatku Elišky Přemyslovny a Jan Lucemburského. Místem konání bude Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, původně gotický městský palác s nárožní obytnou věží, který je možno považovat za součást městské královské rezidence, upravené pro mladé královské manžele v prvním období po jejich příchodu do Prahy.

Výstava bude instalována ve všech expozičních prostorách domu, od suterénu po druhé patro. V prvním patře připomene prvního českého krále z rodu Lucemburků a jeho rodinu, představí i osobnost královny Elišky, její přemyslovské kořeny a hlavní protagonisty královského dvora. Dobový historický kontext bude představen ve druhém patře domu, kde se návštěvník seznámí s architektonickou podobou zástavby pražského území mezi Pražským hradem a Vyšehradem v roce 1310 a poté blíže pozná životní styl Pražanů na konci 13. a v první polovině 14. století.

Výstavu pořádá Muzeum hlavního města Prahy, Galerie hlavního města Prahy a Archiv hlavního města Prahy za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Je pořádána ve spolupráci s Národním muzeem (Praha) a za podpory Ústavu dějin umění AV ČR a Polského institutu v Praze.

Záštitu nad výstavou převzali primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a primátor partnerského města Lucemburk Paul Helminger. Záštitu laskavě převzali také velvyslanec Lucemburského velkovévodství v České republice Jean Faltz a Jeho Eminence kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz

V prostorách varnsdorfského pivovaru Kocour se v sobotu odehrála historicky první česká přehlídka svrchně kvašených piv. Bylo tu možné ochutnat celkem šedesát druhů piv z domácí i zahraniční produkce.

"Takováto akce v Česku zatím chyběla, proto jsme pozvali minipivovary, které u nás taková piva vyrábí, stejně jako firmy, které k nám tato piva dovážejí," popsal Jan Kočka, spolumajitel varnsdorfského pivovaru, který vyrábí právě i svrchně kvašená piva.

Akce se jmenovala Ale FestivAle. "Chceme naučit lidi, že Ale znamená "ejl", což je právě to svrchně kvašené pivo. U piva je základní dělení na svrchně kvašené a spodně kvašené. Výrobní postup je úplně stejný, ta svrchně kvašená však při kvašení a ležení piva mají vyšší teploty," vysvětlil Kočka.

Svrchně kvašená piva jsou aromatičtější a chuťově výraznější, mnohdy i mnohem víc hořká než ležáky, na které jsme všichni zvyklí a na něž nechceme dát dopustit.

Vaří pivo jako pro královská vojska

"My vaříme například Samuraje, který spadá do kategorie India Pale Ale. To je pivní styl, který se vařil v Anglii pro královská vojska v Indii. A aby vydržel několik měsíců na lodi, musel se víc zhořčit, aby vydržel tu dlouhou cestu," uvedl Kočka s tím, že hořkostí tohoto piva jsou mnozí konzumenti příjemně překvapeni.

Vedení pivovaru chce z festivalu svrchně kvašených piv učinit tradici, příští rok ho chce spojit i s oslavou Haloweenu. Už letos jste tu ale mohli pivo nejen ochutnat, ale také se o něm leccos dozvědět. Výčepní u jednotlivých stánků se rádi rozpovídali o tom, v jakém prostředí jejich pivo vzniká a proč ho vaří.

Specialitou je puškvorcové pivo

"Jsme vysloveně restaurační minipivovar s ročním výstavem kolem 400 hektolitrů. Vaříme klasické české ležáky, k tomu speciály různých typů piva, vždy kvůli nějaké příležitosti, jako jsou třeba Vánoce či Velikonoce. Specialitou naší restaurace je puškvorcové pivo, protože název našeho piva je Velkorybnický hastrman. I podle pohádek o vodnících jsme začali vařit puškvorcové pivo," vysvětlil Luboš Vorel z pivovaru Velký Rybník, který leží nedaleko Karlových Varů.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autorka: Lucie Chlebná | Foto: Iveta Lhotská

Pivní lázně se otvírají v pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm . Majitelé pivovaru se tak rozhodli navázat na lázeňskou tradici, která v Rožnově pod Radhoštěm sahá až do osmnáctého století.

Pro zájemce o celkovou relaxaci těla i ducha je nejprve připravena parní bylinná sauna. Narozdíl do klasické sauny se její návrháři inspirovali aromaterapií a na návštěvníky tak během saunování působí relaxační účinek máty, meduňky či šalvěje. Sauna návštěvníky příjemně prohřeje a naladí je na další léčivé procedury.

Koupel v pivu

„Během pobytu v páře navíc uslyší audio záznam, který je zasvětí do tajemství jogínských technik,“ upozornil majitel rožnovského pivovaru Tomáš Kupčík. Po sauně následuje půlhodinová koupel v pivu s velkým množstvím kvasnic. Právě těm se přisuzují blahodárné léčivé účinky. Obsahují totiž vitamín B, stopové prvky a minerální látky.

Což je dobré například pro zlepšení imunity nebo pleti. V pivovarských lázních jsou k dispozici dvě dvoumístné vany z týkového dřeva a tři měděné ručně tepané viktoriánské vany. Kúru tak může absolvovat sedm lidí najednou. Pokud někteří lidé zatouží po soukromí mohou využít závěsů mezi jednotlivými vanami. „Přijít mohou celé rodiny, kolegové z firem i jednotlivci. Horká lázeň v pivu, v pivovarských kvasnicích, v bylinkách či v soli z mrtvého moře nastartuje očistný proces,“ doplnil Kupčík.

Možnost masáže

Během kůry lidé navíc popíjí kvasnicové studené pivo. Po koupeli následuje zábal a přibližně půlhodinový odpočinek na lůžku. Zájemci mohou využít také různé druhy masáže celého těla. „Důležité je, aby bylo tělo před masáží dobře prohřáté. Používáme různé oleje či tělová mléka nebo másla,“ dodal Kupčík. Součástí lázeňské nabídky jsou také pleťové masky z pivovarských kvasnic, peeling celého těla, neomezené pití piva či kosmetické, manikérské, pedikérské nebo kadeřnické služby. „Lidé se u nás detoxikují a zenergetizují. Mohou si také nechat vyfotografovat svou auru speciálním přístrojem,“ doplnil Kupčík.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Orálková