Na zahájení letošní pivní sezony se chystá Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Zahajovací program, v němž nebude chybět tradiční barmanská soutěž Chodovar Cup, se uskuteční v sobotu 24. dubna.

„Program začne u Staré Sladovny v půl jedné odpoledne, kdy bude dechovka Daliborka zvát do slavnostního průvodu. Veselý průvod gastronomů a lázeňských hostů vyjde v jednu hodinu. Účastníci projdou Chodovou Planou. Dobové lázeňské kostýmy a veselé masky jsou vítány. Kostýmovaní účastníci budou mít možnost ochutnat zdarma slavnostní kvasnicový ležák Chodovar z dubového pivního sudu,“ vyjádřil se obchodní a marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Dvanáctý ročník mezinárodní barmanské soutěže v míchání drinků na bázi piva Chodovar Cup odstartuje ve 14 hodin. „Letos poprvé se tato soutěž stala součástí oficiálního kalendáře České barmanské asociace, osobní účast potvrdil předseda asociace Aleš Svojanovský,“ doplnil Plevka s tím, že poprvé budou soutěžit také barmani z Německa. „Pro návštěvníky soutěže bude míchat drinky jeden z mezinárodně nejúspěšnějších barmanů české historie Zdeněk Javorský,“ uvedl dále ředitel.

První pivní sud letošní sezony by se měl slavnostně narazit v 17 hodin. Do cíle by v tuto dobu měl dorazit také štafetový běh s pivním sudem z partnerského města Störnstein v Bavorsku. Od 18 hodin bude hrát Kokrhell Band.

Štafeta s pivním sudem startuje v sedm hodin ve Störnsteinu, na Tachovsko dorazí kolem půl jedné přes Branku, přes Tachov a Planou bude směřovat do areálu pivovaru. Na zastávkách bude ochutnávka slavnostního kvasnicového ležáku zdarma.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor a foto: Jiří Kohout

Tradiční nápoj Čechů ochutnával i šéf britské obchodní komory Richard Robinson. Právě i jeho organizace uspořádala včera večer dobročinný pivní festival ve stanu na Žofíně.

Dát si šestnáct piv a pomoci tak lidem. Nejde o krásný sen věrného pivaře, ale o realitu.

Včera večer totiž zahraniční obchodní komory uspořádaly charitativní Beer Festival, na kterém si na šestnácti různých druzích chmelového nápoje pochutnávaly významné osobnosti z Česka i ciziny. Nechyběla britská velvyslankyně Sian MacLeodová ani viceprezident Severské obchodní komory Birger Husted.

„Setkali se zde lidé z osmi zahraničních obchodních komor,“ popisuje jedna z organizátorek Silvia Bušniaková neformální setkání nad pivem, které proběhlo ve stanové restauraci Žofín Garden na Slovanském ostrově v centru města. Zastoupena byla například komora kanadská, německá, nizozemská nebo třeba italská. Otevřený prostor restaurace umožnil umístění šestnácti píp i stylové barbecue na český způsob - tedy opékání prasátka v altánu u restaurace. Vůně zaplavila vltavské nábřeží a vybízela k zapíjení.

Výtěžek půjde lidem v tísni

Za vstupné na komorně laděný pivní festival zaplatili hosté tisíc korun (nečlenové komor dokonce dva tisíce), a právě výtěžek ze vstupného poputuje na konto humanitární organizace Člověk v tísni. „Odhadujeme, že se vybralo několik desítek tisíc korun. Zatím nevíme, na co konkrétně finance půjdou, ale věříme, že budou využity smysluplně. My z toho rozhodně žádný zisk mít nebudeme,“ dodává Silvia Bušniaková, která přiznává, že akce je také příležitostí k setkávání zajímavých postav nejen obchodního světa.

Většina ze zhruba pěti set přítomných návštěvníků také vyplňovala dotazníky o čtyři nejlepší pivní vzorky festivalu.

Něco jiného než minerálku sem přišel ochutnat i šéf společnosti Mattoni Antonio Pasquale a potřebným přispěl i hoteliér Khaled Al Jamal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Zuzana Drtilová

Českokrumlovský pivovar exportuje své výrobky i daleko za hranice republiky.

Ačkoliv i českokrumlovský pivovar pocítil dopady ekonomické krize, ustál ji a v těchto dnech dokonce vyrukoval se zcela novým pivem. Zlatavý mok z Českého Krumlov mohou podle manažera Pivovaru Eggenberg Jiřího Shrbenýho ochutnat lidé až na Kypru nebo ve Finsku.

Jak si českokrumlovský pivovar stojí v dnešní době? Ekonomickou krizi jste přestáli?

Ekonomickou krizi pociťuje náš pivovar stejně, jako řada dalších podniků a podnikatelů. Propad na domácím trhu však nahradily exportní dodávky zejména do Finska. Také bych rád zmínil, že jsme v době krize zaměstnance nepropouštěli, ale naopak ještě přibírali.

Kolik zaměstnáváte lidí?

V našem pivovaru je zaměstnáno cirka 50 lidí.

V roce 2008 to s pivovarem vypadalo velice špatně. Mluvilo se o ukončení provozu. Co se tehdy vlastně dělo?

Tehdy jsme byli v konkurzu kvůli jednomu špatnému obchodu. Pivovar nebyl v provozu dva měsíce. Prodával vlastně jen pivo, které už měl navařené. Vařit nemohl, protože neměl oprávnění k výrobě alkoholu. Nakonec pivovar pronajmul svoji část podniku novému provozovateli.

Co nového momentálně pivovar chystá?

V současné době se připravujeme na nadcházející letní sezónu, která jistě potěší nejenom místní konzumenty piva, ale i řadu návštěvníků, kteří přijíždějí za krásami a poznáním našeho kraje. V neposlední řadě pak ve spolupráci s partnery připravujeme řadu kulturních akcí, na kterých produkty pivovaru chybět rozhodně nebudou.

Můžete přiblížit nové pivo?

Uvedli jsme na trh zcela nový a neobvyklý druh piva, který je v Evropě k dostání velmi ojediněle a jeho plná chuť poskytuje konzumentovi pravý gurmánský zážitek. Jedná se o tmavý ležák vyrobený klasickou recepturou ze speciálního nakouřeného ječného sladu, který dodává pivu neobyčejnou uzenou chuť. Dle jeho charakteristických vlastností mu byl přisouzen název Nakouřený Švihák.

Jaké druhy piva momentálně vyrábíte?

Momentálně vyrábíme šest druhů světlého a dva druhy tmavého piva. Škála světlých piv začíná nejméně stupňovitým světlým pivem Kristián, následuje světlé výčepní pivo Eggenberg, světlý ležák Petr Vok, speciální kvasnicový ležák, dia pivo a klasický ležák Eggenberg.

A jaké je mezi pivaři nejoblíbenější?

Nejoblíbenější je tradiční světlý ležák a nemalé oblibě se těší i ležák Petr Vok vyznačující se jemně hořkou chutí. Tmavý ležák je velmi oblíben u zahraničních návštěvníků.

Kam nejdál je krumlovské pivo exportováno?

Nejdále dostanete naše pivo na Kypru, v Laponsku, v Rusku, a bude li se obchodní činnost nadále vyvíjet pozitivně, tak i v zemích Jižní Ameriky a v Kazachstánu .

Kolik piva jste minulý rok vyrobili?

V loňském roce jsme vyrobili přibližně stejné množství v jako letech minulých.

Daří se pivo prodat? Mají o ně hospodští zájem?

V našem regionu zásobujeme sudovým pivem zhruba 100 restauračních zařízení. Z větší části jsou to hospody, kde se točí výhradně naše značka.

Uživí se pivovarská restaurace?

Pivovarská restaurace byla vybudována v prostorách bývalých pivovarských lednic nad ležáckými sklepy, kde do současnosti zraje pivo. Stylová restaurace s pivnicí, která patří k známým a vyhledávaným podnikům v Českém Krumlově, přiláká jak svou zajímavou historií, tak i nenapodobitelným kouzlem dobové architektury. Samozřejmostí je nabídka všech druhů vyráběných piv značky Eggenberg včetně oblíbeného kvasnicového ležáku.

Dáváte také na názory svých zákazníků? Jste schopní zareagovat na jejich připomínky?

Názory našich zákazníků jsou pro nás a výrobu piva velmi důležité. Dá se i říci, že jsou na prvním místě.

Myslíte si, že jsou lidé v Českém Krumlově patrioti, co se týká konzumace piva? Celkově, myslíte, že dnes lidé raději vyhledávají méně známé značky, než klasická piva jako například Gambrinus?

Převážná část zkušených krumlovských pivařů jsou patrioti a s dobrým ohlasem na naše pivo se setkáváme i při různých společenských akcích v širokém okolí. Na základě získaných poznatků zjišťuji, že se nemalá řada pivařů navrací ke konzumaci tradičních piv vyráběných klasickou českou recepturou a odmítají takzvaná europiva, u kterých reklama převyšuje kvalitu.

Vy sám pivo pijete?

Pivo samozřejmě piji se značnou oblibou a jsem rád, že díky svojí profesi mám k němu tak blízko.

Jak je vlastně českokrumlovský pivovar starý? Kdy se dá říct, že zažíval největší rozmach, svůj vrchol?

Tradice krumlovského pivovaru sahá do 16. století. Největší rozmach zažíval po malé privatizaci, kdy došlo k rozsáhlé obnově technologií.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor a foto: Václav Votruba

Pátek 26. března 2010 – to je den, kdy se do Pacova konečně po 40ti letech oficiálně vrací tradice pivovarnictví! Rodinný minipivovar Pacov slavnostně zahájil svou činnost.

Svou přítomností nás poctil například starosta Pacova, pan Lukáš Vlček, dále jeden z nejlepších sládků ČR, pan Ing. Josef Krýsl, místní farář, pan Tomáš Hajda a řada dalších…

Náš vážený přítel Vlastimil Simota starší pronesl úvodní řeč o dějinách pivovarnictví v Pacově a tradičním zvoláním „Dej Bůh štěstí!“ pak symbolicky připil novému pivovaru.

Přišel i pan farář a se slovy „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby“ nám posvětil varnu… Všem zúčastněným patří velký dík, stejně tak děkujeme všem návštěvníkům, kteří naše pivo svorně chválili, čehož si nesmírně vážíme!

Je tedy odstartováno a my doufáme, že vám naše pivo bude chutnat čím dál víc...

Zdroj: Minipivovar Pacov.cz

Rekonstrukce ležáckých sklepů v přerovském pivovaru Zubr byla zahájena před 3 roky a dosud si vyžádala náklady ve výši 40 mil. korun. Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. S ukončením celé akce se počítá v roce 2012. Celková částka, kterou pivovar na modernizaci sklepů vynaloží, dosáhne 60 mil. korun. Jedná se o významnou investici do kvality, navíc s ekologickým dopadem.

„Už na jaře potřebujeme plnou kapacitu sklepa, to je 50 tisíc hl, abychom mohli zahájit výrobu pro letní sezónu,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zubr se vyrábí tradiční metodou pomalého zrání, ve sklepích tedy přerovský ležák dokváší a dozrává až 2 měsíce, což je pětkrát déle ve srovnání se zrychlenou výrobou, kterou běžně používají zahraniční velkovýrobci piva.

V rámci rekonstrukce došlo nejen k samotným opravám ležáckých tanků, ale i výměně chladicího zařízení, rozvodů všech médií a aplikaci speciálních omítek. Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje totiž snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, tím se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva.

Nyní má ležácký sklep i nové hradící armatury pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, důležitého pro dobrý říz i pěnivost piva.

V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C, proto musí být systém chlazení výkonný a současně spolehlivý. V Zubru ho nyní zajišťují moderní chladící registry náhradou za starší méně efektivní žebrovice.

„Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, došlo by k negativnímu ovlivnění senzoriky a pivo by mohlo získat nežádoucí kvasničnou příchuť i vůni“ vysvětluje Pavel Svoboda.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytné dosažení sterility technologických zařízení. Proto jsme se rozhodli vyměnit původní skleněné potrubní rozvody za nerezové. Je to způsob, jak udržet absolutní čistotu díky efektivní sanitaci.

Investice má i významný ekologický přínos. Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Pozitívny signál zaznamenal pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Objem predaja všetkých pív distribuovaných pivovarom sa za prvý štvrťrok 2010, v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil o 2 percentá. Objem predaja vlastných a dovážaných značiek tak dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl) piva. Ešte výraznejší bol medzimesačný nárast, keď v marci tohto roku vyhniansky pivovar predal o 65 percent pív viac ako vo februári. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zvlášť potešujúci je fakt, že rast sme zaznamenali pri všetkých značkách, dokonca pri všetkých baleniach. Pivovar STEIGER je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a nielen pri STEIGRI, ale aj pri všetkých týchto importovaných značkách došlo k medziročnému nárastu predaja. Beriem to ako ďalší dôkaz, že slovenskí pivári si po hlbšom siahnutí do vrecka viac všímajú a zvažujú chute pív. Hľadajú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. To je totiž spojujúci prvok všetkých pív ktoré vyrábame, ale aj dovážame a distribuujeme v našej sieti. Ich klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach je pre takúto chuť nenahraditeľná", okomentoval vývoj predaja E.Mihálik.

STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal si ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie. Pivovar STEIGER vlastní na slovenskom trhu najbohatšiu ponuku sortimentu pív, vyrobených vo vlastnom pivovare, aj distribuovaných značiek iných pivovarov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 86.666 eur a vlani zamestnával priemerne 180 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bourání některých budov pivovaru pro historické cihly neznamená konec. Použijí se znovu.

Před téměř dvě stě lety vypalovaly pece opavských cihelen tisíce cihel, a ty pak putovaly na stavbu městského pivovaru. Léta byly svědky umění opavských sládků. Ani teď když jdou některé části pivovaru k zemi, příběh jeho cihel nekončí. Dělníci je ručně, jednu po druhé zachraňují, aby je použili na opravy budov, které se stanou součástí připravovaného společenského centra Breda&Weinstein. Osm lidí zdivo ručně rozebere zhruba za čtrnáct dní. „Do 5. května musíme být se vším všudy hotoví,“ říká šéf stavebních dělníků, kteří v areálu opavského pivovaru pracují, Tomáš Karpeta.

Zachránit chtějí zhruba sto kubíků cihel z devatenáctého století. „Použijeme je pro opravy staré a nové sladovny, strojovny a varny. Mají nezaměnitelnou barvu a patinu,“ vysvětluje manažer projektu Michal Křovák.

Průzkum ukázal, že nejlépe se historické cihly zachovaly v okolí staré kotelny, komína a ve spojovacím krčku mezi starou a novou sladovnou.

Ruční práce

„Stěny musíme opatrně zbourat a ručně vybereme jednotlivé cihly. Ty pak musíme očistit, aby byly dál použitelné, a uložit,“ popisuje postup Karpeta.

K dalšímu použití dělníci vyberou každou cihlu, která má alespoň jednu stranu neporušenou. Cihly budou na nové využití čekat naskládané na paletách v budově nové sladovny.

Záchrana původních cihel při opravách historických budov u nás není běžná. „Ve většině případů se potřebný materiál na historické budovy vyrábí starými metodami, aby zapadal do původního zdiva. Opava má ale výhodu. Máme tu bohatý zdroj dobových cihel, tak proč je nevyužít? Jen se musí opatrněji bourat,“ říká architekt Oldřich Hájek, který přestavbu pivovaru projektoval.

Výhodou téměř dvě stě let starých cihel je jejich velikost, která přesně zapadne do původního zdiva, struktura a vzhled. „Opravíme jimi například uliční stěnu do Pivovarské ulice, kterou zub času hodně poznamenal. A také díry po různých zásazích za socialismu. Lepit to novými cihlami by byla hloupost,“ dodává architekt Hájek.

Tradice pokračuje

Podle opavského historika umění a člena památkové rady Národního památkového ústavu v Ostravě Pavla Šopáka je záchrana starých cihel sympatická. „Mají nezaměnitelnou patinu a jejich povrch není sterilní jako u sériově vyráběných dnešních cihel,“ říká Šopák.

Cihly, ze kterých dnešní opavský pivovar od roku 1824 zedníci stavěli, jsou místní výroby. „Mají tak symbolický vztah k městu, a díky nim pokračuje tradice místní řemeslné výroby,“ doplňuje Šopák s tím, že v devatenáctém století měla Opava hned několik cihelen. Dnes není ve městě ani jedna.

Poprvé si výsledek práce dělníků lidé prohlédnou na podzim příštího roku. Společenským centrem budou procházet velkou prosklenou pasáží, která má vytvořit dojem, že jdou po ulici. Po jedné straně budou opravené sladovny či varna, druhou uliční stěnu vytvoří moderní budovy. Ačkoliv nové centrum naplní především obchůdky, restaurace, obrovský dětský koutek či multikino, pivovarnická tradice nezanikne.

„Ve druhém podlaží vznikne pivní restaurace s mikropivovarem. V bývalé varně bude stylová kavárna se zrestaurovaným pivovarnickým vybavením,“ přibližuje mluvčí společnosti Develon, která v pivovaru společenské centrum staví, Martina Cicvárková.

Pivo se v Opavě vaří od roku 1825 a tehdejší Bürgerliche Troppauer Bierbrau ročně produkoval dvanáct tisíc věder piva, což je zhruba sedm tisíc hektolitrů. Za prvních deset let produkci ztrojnásobil.

Zlaté časy zažívalo opavské pivo za rakouské monarchie, kdy ho čepovali i ve Vídni. Pivovar přežil obě války i znárodňování. Vaření piva v Opavě skončilo až v polovině devadesátých let minulého století. V roce 1994 se pivovaru Zlatovar zbavilo sdružení moravskoslezských pivovarů, aby mohlo zaplatit dluhy. Skončil v rukách podnikatele Kamila Kolka, který sice nechal pokřtít několik speciálních piv, ale krátce nato pivovar zavřel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Horáková

Už letos v září přivítá první návštěvníky nové pivovarnické muzeum v Hanušovicích. Vzniká v budově bývalé školy, řadu let neužívané, kterou pivovar Holba odkoupil od města.

Dům vedle odbočky z hlavní silnice k pivovaru teď prodělává rozsáhlou rekonstrukci. Výsledkem má být společenské centrum s muzeem v patře, restaurací včetně venkovního posezení v přízemí a s apartmány v podkroví.

„Počítá se také s degustační místností pro návštěvníky pivovaru a vybavenými učebnami pro odborná školení. Celý objekt bude bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby,“ uvedl výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka.

Celková investice přesáhne 17 milionů korun, z toho část pokryje dotace z evropských fondů na podporu regionu.

Dělníci uvnitř budovy právě nahazují omítky a dělají podlahy, zároveň se už rýsuje nová fasáda. Oficiální název ještě muzeum nemá.

„K rozšíření vlastní expozice může přispět každý, kdo vlastní starý pivovarnický nástroj nebo předmět, který s výrobou piva nebo jeho konzumací souvisí. Pokud by byl ochoten předmět zapůjčit, může mě kontaktovat na čísle 583 300 879 nebo na adrese krellerova@holba.cz,“ uvedla vedoucí marketingu Holby Lenka Krellerová. Někteří sběratelé a také bývalí zaměstnanci pivovaru se už s nabídkou ozvali.

Radikální proměny se do podzimu dočká také celý prostor mezi muzeem a podnikovou prodejnou u viaduktu, která se přesune jinam.

Vznikne tu relaxační zóna s dětským hřištěm a s minigolfem s osmnácti drahami. Podél silnice vyroste parkoviště, naopak současné parkoviště pro zaměstnance bude zrušeno.

Pivovar loni navštívilo na 12,5 tisíce turistů, zájem každý rok roste. Zdejším unikátem je možnost spatřit tradiční výrobu klasicky vařeného piva v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů zprostředkovávají prohlídky izolovaná návštěvnická centra.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Stanislava Rybičková

Nové oddělení Channel Marketingu* v Plzeňském Prazdroji povede Luboš Kastner (31). Ve své nové funkci Národního Channel Marketing manažera má na starosti koordinaci všech promo aktivit a marketingových kampaní jednotlivých značek přímo v místech prodeje, a to jak v restauracích hospodách, tak obchodech. Mezi jeho odpovědnosti patří také vývoj nových aktivačních programů a správy propagačních materiálů.

Luboš Kastner, který pochází z Plzně, vystudoval VŠE Praha se specializací na marketing a mezinárodní obchod na univerzitě Karolinska ve Stockholmu.

Před přechodem do společnosti Plzeňský Prazdroj působil na pozicích Mezinárodního marketingového manažera značek Pilsner Urquell a Miller Genuine Draft a Trade marketingového manažera mezinárodních značek skupiny SABMiller pro Evropu.

Luboš Kastner je ženatý, bezdětný. Hovoří plynně anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří cestování, hokej, golf a plzeňské pivo.

*Channel marketing je začleněn do oddělení Prodeje a distribuce. Prodejními kanály se rozumí místa prodeje sudového piva (restaurace a hospody) a místa prodeje lahvového a plechovkového piva (obchody, supermarkety a hypermarkety).

Zdroj. Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V Opavě přibylo nekuřáckých restaurací. Jejich majitelé vsadili na dobré jídlo a čisté prostředí.

Oblaka dýmu od stolu, u kterého si kuřák po obědě zapálí, v mžiku zaplní restauraci. Pro kuřáka očekávaný okamžik po jídle, pro nekuřáká zlý sen. Ještě před třemi lety byly v Opavě nekuřácké restaurace jen tři, teď jich Sedmička napočítala patnáct a lidé mohou volit.

„Změnili jsme to před rokem. Zpočátku jsem váhala, protože jsme o některé hosty přišli. Ale zase jiní přišli kvůli čistému prostředí, takže toho nelituji a už měnit nebudu. Začali jsme dělat akce na zahrádce a chodí k nám rodiny s dětmi,“ hodnotila vedoucí restaurace U Tří jabloní Jana Zezulová. Čtyřicetiletý Josef Hartman je náruživý kuřák, ale u oběda má rád čistý vzduch, takže chodí tam, kde se nekouří. „Když jdu ale s partou na pivko, tak si chci zakouřit,“ řekl Hartman.

Od 1. července bude jasno zda majitelé vsadili na kuřáky, nebo nekuřáky. „Restaurace budou mít na dveřích piktogram, podle kterého každý pozná, zda se v ní může, nebo nemůže kouřit. Zmizí tak podniky, kde měli pár stolů nekuřáckých,“ vysvětloval předseda ostravského Sdružení podnikatelů v pohostinství František Chmelík.

Opavské restaurace a kavárny, kde na stole popelníky už neleží, lákají hosty především na dobré jídlo. Jejich majitelé se rozhodli, že hostům kromě příjemného prostředí nabídnou i čistý vzduch. Už tři roky mezi ně patří i Petr Koval, šéf restaurace U náhonu. Vsadil na to, že v té době takových podniků v Opavě moc nebylo.

„Hned od otevření v červnu 1995 jsme se snažili hostům nabízet kvalitní jídla. Pak k nám začali hodně chodit rodiče s malými dětmi, a tak jsme zkusili nekuřáckou pauzu do dvou hodin během oběda. Jenže kuřáci pak kouřem obtěžovali ty, co přišli na oběd později. Proto jsme restauraci před třemi roky změnili na úplně nekuřáckou,“ vysvětloval Koval.

Kuřáci jsou za zdí

V restauraci U Minervy mají nekuřáckou jídelnu, kde se mohou hosté od půl jedenácté do půl druhé naobědvat, aniž by je obtěžoval kouř. „Hned potom otevíráme vedlejší kuřáckou restauraci, která je od jídelny oddělená zdí a má vlastní vchod. Tam chodí ti, co přijdou na pivo a chtějí si i zakouřit. Když máme oslavu, tak se nekuřáci baví v jídelně nebo venku na terase,“ popsala vedoucí Radka Mališová. Osmadvacetiletý Jiří Holous je kuřák, takže dává přednost restauracím, kde mu kouřit dovolí „Když jdu na pivo nebo koncert a mám chuť na cigaretu, dám přednost tomu, abych nemusel kouřit venku,“ řekl Holous.

Naopak třiatřicetiletý Ondřej Krátký si rád zajde na pivečko do nekuřáckého prostředí opavské restaurace Kašpárkova pizza Na Rybníčku. „Když jdu s kamarády na pivo, nemám rád, když doma smrdím kouřem,“ komentoval Motl. Čistě nekuřácká je také kavárna Na vyhlídce v domě U Anděla. Provozuje ji kuřák, pětadvacetiletý Ondřej Dužík. „Chci s kouřením přestat, a tak jsem si říkal, že mi to třeba pomůže. Navíc si to přáli i majitelé domu, kde kavárna je. Ti, co si musí nutně zapálit, můžou ven na balkon,“ popsal Dužík.

Děti mají svůj koutek

Díky nekuřáckému prostředí si sem našly cestu i rodiny s malými dětmi. „Maminka si dá kávu, děti zmrzlinu a tatínek pivo. Aby děti nezlobily, můžou si zadarmo zahrát člověče nezlob se nebo si pohrát s hračkami v dětském koutku,“ řekl Dužík.

Na nebezpečí, kterému jsou vystaveni nekuřáci, kteří vysedávají v zakouřené restauraci, upozornil primář oddělení respiračních onemocnění Slezské nemocnice v Opavě Zdeněk Nykel. „Tím, že nekuřáci vdechují cigaretový kouř, je to pro jejich zdraví stejně škodlivé, jako kdyby normálně kouřili. Kouření je nejčastější příčinou rakoviny dýchacích cest nebo chronické bronchitidy,“ varoval Nykel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Liana Melecká

Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell

Aktuální zaměstnání - stavitel z pivních tácků. To by si do svého životopisu mohl klidně napsat Němec Sven Gébl.

Poslední tři měsíce nedělal nic jiného, než že dával tácek k tácku a stavěl z nich místnost i s vnitřním vybavením. Řekli byste, že bude na svůj výtvor náležitě pyšný. On ho ale chvíli po dostavbě strhl k zemi.

Šest hodin denně, 7 dní v týdnu, bezmála tři měsíce. Postavit místnost ve skutečné velikosti z pivních tácků a vybavit ji stolem, židlemi, a dokonce krbem vyneslo Němce Svena Göbla na seznam Guinessových rekordmanů.

Nesměl k tomu ale použít jedinou tubu lepidla. Přinést důkaz o tom, že nepodváděl, nebylo složité. Jedním dotykem totiž stavbu shodil.

"Vlastně už jsem si byl jistý, že to bude světový rekord. Dnes jsem stavbu už jen shodil, abych komisaře Guinessova výboru přesvědčil, že jsem k sobě tácky nijak nepřipevnil," říká rekordman.

Sven použil čtvrt milionů tácků a skládal je od letošního ledna. Ale nebyla to jeho prvotina; s podobnými stavbami z tácků se dostal do knihy rekordů už dvakrát.

Zdroj: TN.cz

Staré hodiny, které zdobí budovu pivovaru v Koutě na Šumavě, byly spoustu let nefunkční. Majitel pivovaru Jan Skala se s tím nechtěl spokojit a dlouho hledal, kdo by staré hodiny opravil a znovu uvedl do chodu.

Štěstí se na něj usmálo zcela nečekaně. Dnes už jsou hodiny opravené a dokonce odbijí každou čtvrt a celou hodinu. „Do pivovaru přijel na zkušenou sládek z Ruska. Ten hodiny vyčistil, nahradil chybějící součástky a opravil je,“ říká koutský sládek.

Protože se musí hodiny každý den natahovat, převzal o ně starost sládek z koutského pivovaru Tomáš Nádraský.

Zdroj: Domažlický deník.cz

Nožík rybička z Mikulášovic, dřevěné spony z Varnsdorfu, bylinné masti a mýdla z Vlčí hory, pivo z varnsdorfského minipivovaru, kozí sýr z Horního Podluží. To vše a ještě mnoho dalšího z okolí Českého Švýcarska má šanci zvýšit si prestiž a prodej získáním certifikátu na výrobu originálního

Projekt na zavedení značky pro tamní výrobky se pokouší uvést do života Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko.

"Chceme podpořit místní řemeslníky, zemědělce, ale i například výrobce upomínkových předmětů. Na území Českého Švýcarska je mnoho drobných živnostníků, kteří zpracovávají výrobky typické pro tento kraj,“ řekla mluvčí společnosti České Švýcarsko Dana Štefáčková.

Cílem projektu je podpořit výrobce, jejichž výrobky vycházejí z lokální tradice, používají materiály, které jsou typické pro region a zároveň nepoškozují životní prostředí.

O podobě loga společnost České Švýcarko v současné době jedná s vybranými výrobci. „Měl by to být pískovcový motiv a označení Českosaské Švýcarsko – regionální produkt. V diskusi jasně převážil názor, že značka by měla být pro celé Českosaské Švýcarsko a udělována má být nejen za původ, ale též za vysokou garanci kvality daného výrobku,“ dodala Štefáčková. Jednat budou také o certifikačních kritériích.

První výrobky s certifikátem už v květnu

První výrobky s certifikátem a značkou Českého Švýcarska by se na trhu mohly objevit už příští měsíc, tedy v květnu. „O jejich prodej se postarají samotní výrobci, ale zájemci si mohou trvanlivější výroby, jako například suvenýry, pivo a mýdla, zakoupit i v informačních střediscích Českého Švýcarska," doplnila Štefáčková.

„Určitě máme zájem, aby naše pivo z Kocoura neslo certifikát regionálního výrobku. Bude to taková symbióza. Výrobek bude prezentovat náš kraj a náš kraj bude prezentovat náš výrobek," pochvaloval si majitel varnsdorfského minipivovaru Kocour Josef Šusta.

V budoucnu uvažuje společnost České Švýcarsko o rozšíření značky i na německé území. Logo už má také svou předběžnou podobu.

Projekt zaštiťuje Asociace regionálních značek, která sdružuje deset regionů, ve kterých vznikla a samostatně funguje regionální značka pro místní výrobky, produkty a služby. ARZ je založena na jednotných principech a pravidlech udělování značky ve všech členských regionech a jednotném grafickém stylu všech značek i propagačních materiálů.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Michaela Hlinková

Minipivovar U Bezoušků mi zaslal nové a aktuální údaje. Tak mi dovolte, abych se s nimi s Vámi podělil. V záhlaví bloku je nové logo. Aktuálně se v Průhonicích čepují tato piva:

Bezouškovská 10°

pivo českého typu, spodně kvašené, nefiltrované, nepasterizované, jemná chmelová Žatecká hořkost, čistá sladová chuť, příjemná na celovečerní pití, cena: 0,3l - 24,- Kč, 0,5l - 29,- Kč

Pšeničné světlé 13°

pivo německého typu, svrchně kvašené, nefiltrované, nepasterizované, slabá ovocná chuť s kvasničným buketem, jemně chmelené, lehké a osvěžující, cena: 0,3l - 33,- Kč, 0,5l - 38,- Kč

Sládkova polotmavá 13°

pivo českého typu, spodně kvašené,nefiltrované, nepasterizované, kvasnicové, s čistou jemně karamelovou chutí, s velkým podílem jemné žatecké hořkosti, cena: 0,3l - 33,- Kč, 0,5l - 38,- Kč

Zdroj: Coloseum Restaurants | Autorka: Kamila Víšková, marketing

Mimořádnou příležitost pro všechny připravilo město na prvního máje, kdy se v historické budově zdejšího pivovaru uskuteční pivní slavnosti.

"Akce naváže na úspěšný loňský křest CD Chodské vlny. Tehdy byli občané překvapeni krásnými prostory vhodnými pro kulturní vystoupení," říká starosta Domažlic Miroslav Mach a pokračuje "celkem se slavností zúčastní 7 až 8 malých pivovarů ve třech patrech budovy, kde se uskuteční vystoupení hudebních kapel nejrůznějších žánrů, například jazzu či dechovky."

"Záštitu nad slavnostmi v domažlickém pivovaru přijal pivovar Purkmistr, který se v našem městě loni představil o Chodských slavnostech. Tento pivovar je vlastníkem receptur domažlického piva, které nejen zachovává při životě, ale také je ve svém pivovaru v Plzni Černicích s úspěchem nabízí. Jejich novým výrobkem je nedávno "pokřtěný" v našem městě dobře známý Radní. Zmiňovaný pivovar se v lednu prezentoval v rámci našeho regionu na výstavě cestovního ruchu Regiontour v Brně," doplňuje místostarosta Dalibor Kubů.

"Celá akce bude i vzpomínkou pro pamětníky, kteří často hovoří o tancovačkách na humnech. Podrobnosti se již brzy všichni dozví z plakátů rozvěšených po městě. Všichni jste srdečně zváni," uzavírá starosta M. Mach.

Zdroj: Domažlice.info | Autor: Stanislav Antoš

Obchody, ubytovací kapacity, pivovarnické muzeum, takové jsou představy znojemských zastupitelů s využitým areálu někdejšího pivovaru Hostan v centru města.

Alfou a omegou budoucnosti nedávno zavřeného provozu je však dohoda s majitelem objektů i pivovarských technologických celků, kterým je stále koncern Heineken. Zastupitelé zatím schválili s několika podmínkami záměr odkoupit areál za 26 milionů korun. Kupní cena má být uhrazena v průběhu roku 2010 a platbu za daň z převodu nemovitostí si má mezi sebe napůl rozdělí kupující a prodávající. Heineken, který se k probíhajícím jednáním nechce blížeji vyjadřovat, navíc požaduje, aby se v areálu po dobu deseti let nevyrábělo pivo.

„Zastupitelé schválili uvedenou podmínku v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město Znojmo. Společnost Heineken přitom ve svých podmínkách požadovala obecně, aby se v areálu po dobu 10 let nevařilo pivo,“ uvedla k podmínkám koupě pivovaru mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.

Areál Hostanu je pro město velice cenný, neboť se nachází přímo v historickém centru v okolí hradu a těsné blízkosti románské rotundy sv. Kateřiny. Přes pivovar navíc vedou dvě ze tří přístupových cest k oběma zmíněným památkám. Město přitom není vlastníkem ani jižní pěší přístupové cesty pro turisty, ani Hradní ulice, která je jediným vjezdem pro automobily. Také z těchto důvodů je koupě areálu pro Znojmo klíčová.

Ač k definitivní dohodě zatím nedošlo, plánuje se již budoucnost objektů. Město nepředpokládá, že by areál provozovalo samo, reálnější je forma pronájmů. K dispozici je zatím obecný urbanisticko – architektonický průzkum. „Autor studie zanalyzoval jednotlivé budovy tvořící areál pivovaru a rozdělil je do několika skupin na ty, které je z hlediska jejich nesporné hodnoty vhodné zachovat, ve kterých je možné provádět úpravy větších či menších rozměrů s ohledem na zachování hodnotných prvků staveb či které je možné určit k demolici. Město si nechává tento rozbor nyní podrobněji rozpracovat. Právě takto sesbírané informace budou sloužit ke stanovení regulativů pro budoucí stavební činnost v areálu a navržení limitů možného budoucího využití areálu,“ uvedla mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.

Zdroj: Moravské hospodářství | Autor: Filip Vrána

Minimálně čtyři malé pivovary z bavorské části Šumavy se představí v neděli od 11 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích. V rámci projektu „pivnicesty.eu“ tu bude možnost také individuálně degustovat další vzorky a k prodeji bude nabídnuto omezené množství lahvového piva z těchto pivovárků, které jsou ideálním cílem pro individuální i kolektivní turistiku, protože všechny se nacházejí v okolí Velkého Javoru, do třiceti kilometrů od Železné Rudy. Všechna točená piva budou unikátní i v tom, že se v České republice dosud nepředstavila, a to jak na pivních slavnostech či v různých klubech v Plzni či v Praze. Bližší informace najdete na http://www.pivnicesty.eu nebo http://www.purkmistr.cz v rubrice plán akcí, případně na telefonu 731007055.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s., člen jednej z najvýznamnejších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, má od 1. apríla novú hovorkyňu. Stáva sa ňou súčasná manažérka firemnej komunikácie tejto spoločnosti, Zuzana Lošáková.

Zuzana Lošáková pôsobí v oblasti Public Relations a komunikácie 7 rokov. Pred nástupom do spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. pracovala v PR agentúre na pozícii Account Manažér, kde zabezpečovala poradenstvo ohľadne komunikácie a PR pre viaceré medzinárodné FMCG spoločnosti. Od roku 2007 je Manažérkou firemnej komunikácie v spoločnosti Pivovary Topvar, a.s., kde rozvíja a zabezpečuje internú aj externú komunikáciu. Od 1. apríla preberie k tejto pozícii aj rolu oficiálnej hovorkyne spoločnosti.

Doterajšia hovorkyňa, Drahomíra Mandíková, zostáva naďalej pôsobiť v spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a bude tak, ako doteraz, stáť na čele oddelenia pre vzťahy s verejnosťou.

Novú hovorkyňu môžete od 1. apríla 2010 kontaktovať na telefónnom čísle: 02/67 286 152, na mobilnom čísle 0904/703 273 alebo na e-mailovej adrese zuzana.losakova@topvar.sabmiller.com.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Řidič, který v březnu u Mirošovic z dálnice D1 vytlačil ze silnice auto s dvoučlennou posádkou, je jedním z manažerů Plzeňského Prazdroje. Agentuře Mediafax to ve čtvrtek potvrdil mluvčí pivovaru Jiří Mareček s tím, že obviněnému muži vedení firmy pozastavilo výkon manažerské funkce.

Čtyřicetiletý Luboš L., kterého ve středu policie obvinila z pokusu těžkého ublížení na zdraví, je podle zjištění Mediafaxu manažerem pro klíčové zákazníky pivovaru. Nyní má však pozastavený výkon funkce, neboť vedení podniku jeho čin, kterého se měl navíc dopustit firemním vozem, důrazně odsoudilo. "Rozhodně nebudeme tolerovat bezohledné nezodpovědné řízení," uvedl pivovar v oficiálním prohlášení s dodatkem, že pozastavení výkonu funkce bude v platnosti až do skončení policejního vyšetřování.

Pivovar podle mluvčího na zaměstnance, kteří jezdí autem, přísně dohlíží. "Například v areálech naší společnosti pravidelně měříme dodržování předepsané rychlosti a necháváme řidiče dýchat do alkotesterů. Důsledně také dodržujeme roční interval pro řidičská školení všech zaměstnanců, kteří mají služební vozidlo," podotkl mluvčí Prazdroje Mareček.

Incident se stal na 24. kilometru dálnice D1 u Mirošovic na konci března, ve směru na Prahu. Řidič superbu z boku najel do malé mazdy, která ho údajně předtím zdržela při pomalém předjíždění kamionu. Mazda pak ve vysoké rychlosti vyletěla z dálnice a narazila do stromu nedaleko komunikace, její posádce se zázrakem nic vážného nestalo.

Silniční pirát bude podle policejní mluvčí Soni Budské vyšetřován na svobodě, za pokus těžkého ublížení na zdraví mu hrozí až 12 let vězení. "Je to z toho důvodu, že svým chováním ohrozil dvě osoby," vysvětlila policejní mluvčí. Černý superb byl policisty zajištěn a zkoumá ho soudní znalec.

Zdroj: Krimi Eurozprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus

Dosud se podařilo opravit střechu, nyní probíhá rekonstrukce klenby. Po dokončení bude pivovar kulturním centrem města.

Je to běh na dlouhou trať, ale závěr by mohl být o to skvostnější. Toužimský pivovar se po dokončení rekonstrukce stane kulturním centrem města a atraktivním turistickým místem. V jeho prostorách má být i malá varna na tři sta litrů piva, restaurace nebo divadelní sál.

„Pivovar byl bez střechy, kterou jsme opravili, a nyní začínáme s rekonstrukcí klenby. Peníze čerpáme z dotace Ministerstva kultury z kapitoly na záchranu architektonického dědictví. Letos nám bylo přiděleno 980 tisíc korun. Je to sice méně než v uplynulých letech, ale v opravách pokračujeme,“ vysvětlil starosta Toužimi Antoním Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka: Ivana Kalinová | Foto: Silvie Risová

Na třídě T.G. Masaryka dnes začíná přehlídka nazvaná Pivovary v Karlových Varech. Prezentovat se bude celkem dvanáct pivovarů. Některé milovníci piva už dobře znají, jiné možná potěší chuťové buňky pivařů poprvé.

Kromě piva se lidé mohou těšit až do 18. dubna také na koncerty nejrůznějších hudebních skupin. Mezi nimi nebudou chybět i známá jména, například Ivan Hlas, nebo Luboš Andršt či Jesse Ballard z USA. Ty doplní i spousta regionálních kapel, například Bernard Blues Band, Choose Avail, The Chobots a celá řada dalších zajímavých skupin.

Program doplní 11. dubna také Ozzák (Martin Dejdar), který příznivcům televizního seriálu Comeback a nejen jim představí své nové pivo pojmenované Ozzobír.

Dnes od 15 do 17 hodin zahrají kapely Goodfellas a Shoe Cut.

Zdroj: Karlovarský deník.cz

Pivovar Primátor se stal v loňském roce dalším významným zákazníkem systému Helios Green z produkce Asseco Solutions. Systém byl ve společnosti uveden do ostrého provozu k 1. lednu letošního roku. Vzhledem k rozsahu a specifikům činností, které výrobu piva provázejí, je zde systém implementován v poměrně velkém rozsahu. Management a zaměstnanci společnosti Primátor ke své práci využívají, či brzy budou využívat, kromě jádra systému s podporou Workflow a EDM konkrétně tyto moduly systému Helios Green: Účetnictví, Faktury přijaté, Faktury vydané, Pokladna, Banka, Majetek, Sklad – nákup a prodej, Doprava, CRM, Smlouvy, Mzdy, Personalistika, Odpis pohledávek, Manažerské vyhodnocování, Rozvrhování pomocí ukazatelů, Finanční controlling základ, Controlling prodeje a Controlling skladů a výroby. Ve společnosti Primátor je možnost využití pro celkem dvacet konkurenčních uživatelů.

Zdroj: ERP Forum.cz

Viete čo je labológia? Na prvý pohľad úplne banálna vec: zbieranie suvenírov, ktoré súvisia s pivom. Ale za tisíckami kusov etikiet, plechoviek, podpivníkov či krígľov z celého sveta, ktoré sa hromadia v príbytkoch zberateľov, sa skrýva celá veda. Hovorí o tom, ako žijú a umierajú pivovary, čo tu po sebe zanechávajú a aké je dobré vedieť o nich trochu viac.

Je až prekvapivé, koľko ľudí na celom svete sa venuje zberateľstvu pivných suvenírov, histórii pivovarníctva a všetkému, čo má s pivom niečo do činenia. Ešte prekvapujúcejšie je, koľko druhov takýchto suvenírov je hodných zberateľskej vášne. Slovensko patrí medzi európske krajiny, kde je život zberateľov tohto druhu slušne zorganizovaný. Fungujú tu kluby zastrešené asociáciou, ktoré si registrujú svojich členov, vydávajú svoje tlačoviny a vedú čulý zberateľský život.

Okrem zábavy a potešenia hľadajú ľudia v tomto hobby aj poučenie, nové vedomosti, zasväcujúc mu kopu voľného času. Labológia zahŕňa pomerne široký rozsah artiklov, ktoré sa môžu stať predmetom zbierania. Ich počet sa stále rozrastá a dokonca sú roztriedené do hlavnej a vedľajších kategórií – siahajú teda od pivných etikiet cez pivné podložky (podpivníky), korunkové uzávery, plechovky, poháre, staré pivové fľaše, súdky, korbele, otvárače, cez historické dokumenty, účtenky a pivovarskú literatúru, až po pečiatky, prepravky, servítky, slnečníky, stojany na nápojové lístky, vizitky, zástery, modely áut a kamiónov, hracie karty, kalkulačky, kalendáre, hrnčeky na kávu, dokonca antistresové loptičky, prezervatívy, kravaty, dresy, zapaľovače, píšťalky, vianočné osvetlenia, popolníky, uteráky, usb-kľúče, perá či šnúrky na mobil.

Pivné hobby

Bratislavský Danubius klub zberateľov pivných suvenírov vznikol na Slovensku ako jeden z prvých pred dvadsiatimi dvoma rokmi. Ľudia okolo neho sa nezáväzne začali schádzať v roku 1987 v Starej sladovni na Cintorínskej ulici nazývanej aj Mamut. Po roku 1989 založili občianske združenie a vtedy sa k nim pridal aj Ivan Ozábal, dnešný predseda klubu. „Dnes som už na dôchodku, ale zostal som v združení, je to moje dôchodkové hobby.

Vyťažuje ma síce, ale beriem to tak, že ako každý dobrý dôchodca nemám čas,“ vraví. Postupom času sa prioritou jeho klubu stalo každoročné medzinárodné stretnutie zberateľov – tohtoročné sa koná práve teraz, koncom apríla. Pán Ozábal pracoval v pivovarníctve od roku 1968, takže k výrobe a distribúcii piva mal vždy blízko a klub začal sponzorovať. Je autorom brožúr o histórii slovenských pivovarov pred rokom 1948 a po ňom. Medzi členmi bratislavského klubu vychádza štvrťročne aj mini časopis Pivoviny. Tlačia si ho svojpomocne, vo vlastnom náklade, vyrábajú na kopírke a zaznamenávajú v ňom všetky uplynulé činnosti a aktuality. Pivnú udalosť majú naplánovanú takmer na každý týždeň.

Bez priestoru to nejde

Fanúšikovia pivovarníctva majú asi najradšej náučné zájazdy a návštevy malých pivovarov, stretnutia s tamojšími ľuďmi a spoznávanie technológií. Do malých pivovarov chodia podľa toho, koľko sa v organizácii nazbiera peňazí a podľa času zamestnaných členov. Mimochodom, zbieranie pivných suvenírov je pomerne náročné na priestor. Ivan Ozábal svoje zbierky sústreďuje v bratislavskom byte a časť presťahoval k synovi do rodinného domu.

„Tí, čo žijú v rodinných domoch, si to vedia lepšie zariadiť,“ konštatuje. „Napríklad raz nás pozval jeden rakúsky zberateľ k sebe. Mal dom, horné poschodie bolo celé pre manželku a pivnica s garážou boli jeho. Steny mal obvešané pivovarskými smaltovanými tabuľami, najväčší priestor zaberala veľká kovová pyramída z fliaš.“ Niektoré manželky podľa neho majú pre toto hobby pochopenie, niektoré nie a niektoré to trpia. A občas sa niektorá dostane aj do fanúšikovskej partie. On sám sa s manželkou dohodol – má doma na svoje suveníry vyhradené niektoré časti bytu – predsieň s policami, vstavanú skriňu a pracovňu.

Na špici sú etikety

„Zberateľstvo suvenírov nemusí súvisieť s konzumáciou piva,“ hovorí pán Ozábal, ale zároveň priznáva, že o tom, čo s pivom súvisí, veľa hovorí aj jeho chuť. Ako sa uňho zrodila zberateľská vášeň? „Niekomu sa zapáči etiketa, niekomu zachutí pivo a vezme si na pamiatku podpivník. Ja som zbieral etikety od päťdesiatych rokov minulého storočia. Zároveň som sa zoznamoval s výrobou piva a s jeho históriou.“ Postupom času sa dostal aj k zahraničným etiketám buď výmenou na burzách, či cez korešpondenciu, a tak si musel urobiť nový systém, aby k sebe mohol priraďovať etikety rovnakej kategórie, či už podľa veku, alebo typu pivovarov.

„Musel som to vymyslieť tak, aby som etikety mohol v prípade potreby bez poškodenia preradiť. Moja babka bola trafikantka, tak som si od nej pýtal zvyšky z okrajov poštových známok, tie som prehol a nalepil na podložku aj zospodu na etiketu.“ Dnes má doma niekoľko desiatok tisíc etikiet, sústreďuje sa hlavne na české a slovenské a tvrdí, že to vôbec nie je rekordné číslo. Upozorňuje, že zbieranie tohto vo všeobecnosti najdôležitejšieho predmetu zberateľstva v minulosti rástlo aj s rozmachom polygrafického priemyslu. Etiketa sa získava priamymi kontaktmi s pivovarmi, bežnou technikou odliepania, pričom cieľom je, aby bola nepoškodená.

Obchod alebo partnerstvo

„Klub funguje aj preto, aby sa dalo ľahšie komunikovať s pivovarmi, ktoré by etikety našim členom mohli dávať, prípadne predávať za symbolickú cenu. Veď je to pre nich najlacnejšia reklama,“ vraví Ivan Ozábal. Lenže vzťahy s nimi nie sú vždy najlepšie, hlavne v prípade veľkých pivovarov. Často je ťažké presvedčiť nových majiteľov, aby boli partnermi zberateľov a podporovali ich. „Mrzí ma, že viaceré pivovary nemajú záujem takto sa propagovať a správajú sa k nám výsostne obchodne. Berú nás skôr ako príťaž. Ale my s ich predmetmi pracujeme, posúvame ich, dostávame ich do sveta.

V Čechách to funguje lepšie, ale tiež skôr pri menších pivovaroch. Ibaže tých je tam oveľa viac ako u nás,“ vraví Ozábal. Skrat nastáva i preto, lebo práca so suvenírmi otvára zberateľom priestor na obchodovanie s nimi. Sú takí, ktorí lacno získané suveníry skúšajú predať za premrštené ceny, i takí, ktorí sú ochotní zaplatiť za vytúžené kúsky desiatky aj stovky eur. Cena etikety či fľaše sa však zvyšuje predovšetkým vekom, históriou, exotickosťou a množstvom výskytu, podobne ako je to pri artikloch vo filatelii či v numizmatike.

Sto odborov

Pivovarníctvo je dynamické odvetvie, ktoré každý rok prináša nové veci týkajúce sa technológie výroby alebo vlastnej prezentácie piva. Pivovary pravidelne obmieňajú vizuálne prvky obalov, najmä etikety, ktoré majú zaujať kupujúceho alebo konzumenta piva. Preto každý prírastok do zbierky poteší a zároveň posilní fanúšika v odhodlaní zbierať ďalej. „Zbieranie pivných suvenírov je hobby ako každé iné,“ hovorí Miloš Nutil, terajší šéf Slovenskej asociácie histórie pivovarníctva.

Dnešní zberatelia podľa prehľadov vlaňajších zbierok svoju činnosť zameriavajú na viac ako sto odborov. Zbierajú predmety, ktoré sa používajú pri predaji a tvoria súčasť obalu, alebo pri konzumácii a propagácii piva. Nutil potvrdzuje, že v minulosti bolo zbieranie pivných suvenírov výlučne mužskou záležitosťou. Situácia sa veľmi nezmenila, ale dnes je v asociácii registrovaných päť žien. „Na zberateľských stretnutiach sa však neformálne zúčastňujú mnohé ženy, ktoré pravidelne sprevádzajú svojich partnerov a aktívne sa zapájajú do zbierania,“ hovorí. „Lenže za posledných päť rokov počet členov rastie iba mierne. Aj keď ročne pribudlo pár nových zberateľov, starší nás zase opustili.“

Domáce múzeum

Najväčším zberateľom pivných etikiet na Slovensku je pán Ondrej Orlovský z Košíc. Vlastní najväčšiu zbierku z celého sveta v počte viac ako 260 000 kusov a je v tomto smere najznámejším slovenským zberateľom. Za ním sa radí Ján Pokrievka z Martina. Zbieraniu pivných suvenírov sa venuje už takmer tridsať rokov. Dlho zbieral len pivné etikety, ktorých má v zbierke viac ako 190 000 kusov zo 189 štátov sveta. Neskôr pribúdali aj ďalšie pivné suveníry.

Dnes patrí medzi najvšestrannejších slovenských zberateľov. „Samozrejme, že pri takomto rozsiahlom hobby sú potrebné vhodné priestory na uloženie suvenírov, čo v mojom prípade znamená, že som vytvoril v rodinnom dome malé pivovarnícke múzeum, kde väčšinu exponátov trvale vystavujem a dopĺňam,“ vraví Pokrievka. Ako jeden z viacerých zabezpečil dnes už obľúbenú a vcelku bežnú súčasť kuchyne – malý domáci pivovar, takže priateľov hostí vlastným pivkom.

Na pivné etikety presedlal zo zbierania odznakov, žiadala sa mu zmena. Medzi kolegami, ktorí sa pivným suvenírom už venovali, sa rýchlo zorientoval a vytvoril si základ novej zbierky. „Často som svedkom toho, že naše hobby spájajú ľudia s pivármi, čo je veľmi zlá a nepravdivá predstava. Zberateľstvo je predsa o niečom úplne inom.“

Nič nepribudne samo

V množstve rôznych suvenírov je ťažké vyberať, čo je najcennejšie. Ani Ján Pokrievka nemá na túto otázku jednoznačnú odpoveď. K niektorým častiam svojej zbierky má jednoducho bližší vzťah, a tak si ich aj viac váži. „Pri etiketách sú to určite niektoré exotické štáty, o ktorých mnohí ľudia ani nevedia, že existujú,“ hovorí, „vlastním napríklad asi tri a pol tisíca etikiet z Číny a aby som sa v nich vyznal, musel som trochu preniknúť do tajov čínskeho písma, čo nebolo jednoduché.“ Najcennejšie sú teda suveníry, ktoré sa ťažko získavajú, či už z hľadiska ich histórie, množstva, kvality, účelu použitia, alebo z geografického hľadiska.

Prečo sa dobrý zberateľ vždy poteší prírastku do zbierky, či ide o bežný exemplár, alebo o voľačo vzácnejšie? Podľa Pokrievku je dôvod jednoduchý - nič vám samo do zbierky nepribudne. K získaniu suvenírov treba vyvinúť osobnú aktivitu, chodiť na burzy, navštevovať pivovary, zberateľov a písať si. „Nepatrím k ľuďom, ktorí nový materiál položia do zbierky a tým sa to pre nich končí. Každý takýto predmet je v podstate malé umelecké dielko a zaslúži si, aby sme o ňom vedeli viac,“ vraví. Hlavne zberateľstvu pivných etikiet vraj vďačí za to, že veľmi dobre spoznal svet, históriu, kultúru a zvyklosti ľudí z mnohých krajín a ovláda základy viacerých jazykov.

Pomaly nie je čo zbierať

Pre Jána Pokrievku sa zberateľstvo pivných suvenírov stalo doživotným hobby. „Keď si uvedomím, koľko voľného času som venoval tvorbe zbierky, cestovaniu po burzách, pivovaroch, na zájazdoch, koľko peňazí som do toho investoval, tak to ani inak nejde,“ hovorí. Popri uplynulom desaťročnom šéfovaní zberateľskej asociácie je i hlavným redaktorom časopisu Pivné hobby a od roku 1992 aj predsedom Klubu zberateľov Porter club v Martine. S hnutím je mnoho rokov tak úzko spätý, že si ani nevie predstaviť, že by to prerušil alebo ukončil. Našťastie ho v tom rodina stále podporuje.

Zberateľské hnutie v oblasti pivných suvenírov prešlo v posledných rokoch výraznými zmenami. „Najdôležitejšie je, že sa nám podarilo zjednotiť zberateľské kluby pod asociáciu, že vydávame vlastný časopis a dokážeme na Slovensku zorganizovať raz do roka významné a veľké medzinárodné zberateľské podujatie európskeho charakteru,“ hovorí. Na druhej strane však, a nielen podľa neho, na zberateľské hnutie negatívne zapôsobili zmeny v slovenskom pivovarníctve.

Čo sa týka slovenského zberateľského materiálu, pri súčasnom malom počte pivovarov nie je pomaly čo zbierať. Do zberateľstva prenikol trhový mechanizmus, ceny si určuje každý sám a často sú neadekvátne ich skutočnej hodnote. Preto sa viacerí zberatelia venujú len istým vybraným kategóriám pivných suvenírov. „Som však rád, že na Slovensku nejde len o doménu starších ľudí, ako to je v niektorých iných krajinách. Je medzi nami už slušne zastúpená aj mladšia generácia.“

Zdroj: Domacnost Sme.sk | Autorka: Eva Andrejčáková | Foto: Peter Žákovič, archív Ivana Ozábala a Jána Pokrievku

Kdybychom vedle sebe postavili pět milionů půllitrů, vytvořili bychom pět set kilometrů dlouhou řadu piv, která by vedla z Chebu až do Vsetína. A právě takovou „pivní várku“ značky Schwarzenberg vyprodukovali v protivínském pivovaru od května 2009, tedy za necelý rok od chvíle, kdy se tato desítka začala vařit.

Jubilejní pětimiliontý půllitr piva Schwarzenberg natočil Karlu Schwarzenbergovi při jeho včerejší návštěvě pivovaru Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru. Setkání u jubilejní sklenice piva nebylo náhodné – pivovar založený roku 1598, patřil více než dvě stovky let do majetku knížecího rodu Schwarzenbergů. Obliba piva s erbem Schwarzenbergů na etiketě roste jak v Jihočeském kraji, tak i za jeho hranicemi.

Karel Schwarzenberg (nar. 1937) byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem (1903 - 1965), následovníkem rodu, který neměl mužského potomka, čímž se stal dědicem paláce ve Vídni, velkostatků Schwarzenberg v Bavorsku a Murau v Rakousku a řady dalších nemovitostí.

V prvních letech po sametové revoluci 1989 pomáhal nové vládě a především prezidentu Václavu Havlovi jako jeho kancléř navazovat diplomatické kontakty s nejvýznamnějšími státníky Evropy i celého světa.

Zdroj: K Brewery.cz

Nižší objemy prodejů s lepší strukturou značek

Společnosti Pivovary Staropramen klesly poprvé po šesti letech růstu celkové prodeje. Společnost u nás a v zahraničí prodala 3,02 milionů hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles 7%. Stalo se tak v důsledku dopadu ekonomické krize na spotřebitelské chování jak na domácím, tak na zahraničních trzích. Společnost v očekávání nižší spotřeby na domácím trhu kladla důraz na prodej klíčové značky Staropramen, a tak největší podíl na poklesu prodeje společnosti měly především značky z levnějších segmentů.

„Podobně jako v řadě jiných oborů byl loni také v pivovarnictví prodej poznamenán dopadem ekonomické situace na chování našich spotřebitelů i zákazníků a poklesem celkové spotřeby. Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ řekl k oznámeným prodejním výsledkům generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Zbyněk Kovář.

Domácí prodeje společnosti klesly o 6 %. Pokles se týká především značek Braník a Sládkův Měšťan, tedy značek z levnějšího, tzv. ekonomického segmentu. Naopak hlavní značky Staropramen a Ostravar zaznamenaly nižší pokles než je odhadovaný průměr trhu a posílily tak svůj tržní podíl. Platí to především o značce Staropramen, jejíž celkový pokles činil jen 2%. Odborníci odhadují pokles na domácím trhu o 5-7%.

Hlavním důvodem poklesu celkové spotřeby na domácím trhu byla změna spotřebitelského chování, kdy spotřebitelé zareagovali na pokles svého disponibilního příjmu a nejasnou ekonomickou situaci zejména omezením návštěv hospod a restaurací. „Lidé kvůli úspoře peněz přesunuli část konzumace z hospod a restaurací domů. Chtějí si však stále dopřát. Proto si tito lidé domů kupují osvědčené značky. Nám se loni podařilo na tento trend dobře reagovat. Prodeje lahví a plechovek značky Staropramen loni celkově vzrostly o 3 %,“ vysvětluje změny ve struktuře prodejů Zbyněk Kovář.

Prodej prémiových značek Stella Artois, Hoegaarden a Leffe na domácím trhu celkově klesl o 5%. Také tento segment, ve kterém je velká část spotřeby spojena s gastronomií, byl ovlivněn snížením počtu návštev a nižší útratou spotřebitelů v restauracích a hospodách.

Kromě změny chování domácích spotřebitelů se na výsledcích domácích prodejů projevil také úbytek zahraničních návštěvníků, především v turisticky atraktivních lokalitách Česka.

Export společnosti loni klesl o 11 %. Důvodem je dopad ekonomické krize na zahraničních trzích a s ním spojený pokles poptávky především v segmentu dražších prémiových piv, do kterého hlavní exportní značka společnosti – Staropramen, dlouhodobě patří. I nadále pro něj zůstávají hlavními exportními zeměmi Německo, Velká Británie, Švédsko a Slovensko.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Poradí mi někdo kontaklt na dodavatele pivních lahví s keramickým uzávěrem? Budu jich potřebovat asi 100-500. Děkuji.

Aleš Ondrůšek

trebovskycmelak@seznam.cz

Během dubna začně v želivském pivovaře po několikaměsíční odstávce a rekonstrukci opět výroba piva, novinkou bude pivo s příchutí borůvek.

„V klášterní knihovně jsme našli ručně psaný recept z osmnáctého století na staré bylinné klášterní pivo, které budeme v upravené podobě vyrábět. A chystáme se také na piva nejrůznějších příchutí. Specialitou tak třeba bude pivo s příchutí borůvek,“ uvedl provisor kláštera Jáchym Jaroslav Šimek. Hlavní výroba se podle něj bude soustředit především na světlé čtrnáctistupňové pivo a na bylinnou specialitu.

K dostání bude na pultech po celé Vysočině a pro turisty také přímo v klášteře.

Vaření piva v želivském klášteře má mnohaletou tradici. Výlučné právo vařit tzv. klášterní pivo mají historicky pouze pivovary v majetku církevních řádů nebo alespoň s částečným majetkovým podílem. Želivský klášterní pivovar jako jeden z mála českých pivovarů může vařit pivo podle starých osvědčených postupů dodávající kromě specifické chuti i punc výjimečnosti.

Nápad na obnovení vaření piva vznikl v devadesátých letech minulého století. V Želivě tak vznikl minipivovar, kde se vařily tři druhy piva. Vedle klasického klášterního piva to bylo pivo medové a višňové. Po rekonstrukci čeká pivovar změna, která postupně rozšíří pivní sortiment o další speciality. Podle starých kronik se v želivském klášteře vařilo pivo několik století. Poté, co byl za doby komunistického režimu klášter přeměněný na koncentrační tábor pro katolické kněží a řeholníky, ztratila se kontinuita se starými tradicemi a zvyky.

Zdroj: Vysočina Regiony24.cz | Mediafax

Doslova letní výstav zaznamenal Rodinný pivovar BERNARD v letošním březnu, když prodal rekordní množství 17,8 tis. hl. nepasterizovaného piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním březnovým výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991. Meziroční nárůst prodeje piva v měsíci březnu byl 21 procent.

"Začátek roku nebyl prodejně příliš příznivý, projevilo se zvýšení spotřební daně a předzásobení velkoobchodů,“ hodnotí výsledky za první čtvrtletí spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „ Březen, přestože byl chladný, předčil očekávání. A co se týká obchodních výsledků, byl pro nás skoro letním měsícem. V celém prvním čtvrtletí jsme prodali na klesajícím českém pivním trhu o 5 procent piva více, nežli vloni.“

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 204 tis. hl. a roční tržby za pivo dosáhly 360 milionů korun, v roce 2008 to bylo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 138 lidí, meziročně stoupl z 350 na 386 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75.

Vzrůstající výstav piva staví Rodinný pivovar BERNARD především na vlastních surovinách - sladu, vodě a kvasniční kultuře z propagační stanice. Sladovna BERNARD v Rajhradě je jedním z mála výrobců tradičního humnového sladu, který je nejvhodnějším pro vaření nejkvalitnějších českých ležáků. Zhruba 55 procent produkce využívá pivovar pro vlastní výrobu piva. Zbytek sladovna prodává jiným pivovarům. V současnosti ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva

Budějovický Budvar vyvezl poprvé po šesti letech pivo do Nizozemska. Kamion veze jak sudy, tak lahve o objemu 0,33 a 0,5 litru světlého ležáku. Během několika týdnů se tak ležák Budweiser Budvar objeví na pultech obchodů a také čepovaný v několika restauracích.

Vzhledem k vyspělosti tamějšího pivního trhu a náročným zákazníkům je Nizozemsko pro Budějovický Budvar velmi zajímavou exportní destinací.

„Nizozemsko je pro nás atraktivním exportním teritoriem. Místní zákazníci jsou velmi nároční na kvalitu piva a mají rádi také pivní speciality. Zároveň dokážou kvalitní pivo ocenit a zaplatit za něj odpovídající cenu,“ říká Dominika Kovaříková, obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro oblast Beneluxu. Nizozemci mají na trhu k dispozici široký výběr pivních značek. Zároveň velmi rádi ochutnávají pivní speciality z dovozu. Potvrzuje to i podíl importovaných piv. "Ten je v Nizozemsku na úrovni 20 procent, v porovnání s ČR je to asi desetkrát více. Průměrná spotřeba piva na hlavu v Nizozemsku je ale nižší, činí 78,5 litru za rok," dodává Kovaříková.

„Spolupráci s Nizozemskem jsme obnovili po šesti letech. Důvodem této odmlky bylo složité hledání vhodného partnera, který by splňoval naše náročné požadavky a v rámci velmi silně vyprofilovaného trhu by dokázal spolu s námi prosazovat zájmy a strategii naší znovuzaváděné značky,“ vysvětluje Kovaříková. Ideální importér musí být finančně stabilní, dlouhodobě úspěšný a musí mít velké zkušenosti v prodeji prémiových piv.

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva. To je prakticky stejný objem jako v roce 2008. "Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 procent jde o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na téměř 20 procent," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Kreatívne štúdio SOFIAN vytvorilo pre pivnú značku STEIN komunikačnú kampaň na rok 2010. Jej ťažiskom bude aprílové nasadenie na web stránkach pivovaru plus facebook, v rozhlase, indoore a outdoore. Kampaň s rozpočtom 60 000 eur odštartovala 30.marca 2010 a potrvá v rôznych podobách do konca leta 2010. Informoval o tom Tibor E. Rostas z kreatívneho štúdia SOFIAN.

„Pre nás je práca pre pivovarnícku spoločnosť veľkou výzvou. Značka STEIN je dôkazom, že technológia klasicky vareného piva môže byť skvelou odpoveďou na unifikovanú chuť europív. V poctivom varení sme našli kód k jednoduchému posolstvu v claime: Pivo, ktoré sa na nič nehrá. STEIN je vnímaný skôr ako pivo pre strednú a nižšiu vrstvu a podobne ako legendárne cigarety MARS si drží svoju klientelu. V tomto koncepte je pivo STEIN prezentované na pozadí troch profesií evokujúcich klasickú ťažkú mužskú prácu (hasič, zvárač a sústružník). Po tvrdej práci si však radi doprajú uvoľňujúce osvieženie a to je jednoduchý dôvod prečo v hedlajne tvrdíme, že každý deň končí dobre”, uviedol T. E. Rostas.

Obchodný manažér STEINU Vratko Krošlák k tomu dodal: ,,Naše pivo je varené klasickým spôsobom tak, aby sme dopriali konzumentom zlatistého moku nezameniteľnú chuť skutočného poctivého piva, ktorému sme dopriali čas 60 dní pre jeho dozretie. To však ešte nestačí na oslovenie zákazníka a preto sme naše pivo chceli k nim posunúť ešte bližšie a aj ukázať kto je našou cieľovou skupinou, prostredníctvom premyslenej účelovo zameranej kampane, a že práve jej sa budeme venovať. Nie je jednoduché skĺbiť cenu a kvalitu, no s pivom STEIN ponúkame konzumentom najlepšiu kombináciu na trhu.

Značka STEIN má jednu z najdlhších histórií – už 137 rokov, je súčasťou pivného trhu a ťaží z dlhoročnej skúsenosti s varením piva. Patrí k trvalým hodnotám Bratislavy a je neodmysliteľnou značkou tohto regiónu a okolia, kde je zákazník náročný na vnemy z prostredia a aj podľa toho sa rozhoduje akému pivu dá prednosť. V tomto sme našli ideálnu podporu v štúdiu Sofian. Pivo STEIN je vyrábané z prvotriedných vyberaných surovín, spracované špičkovými technológiami a uvarené podľa pôvodnej, originálnej receptúry z roku 1873. Očakávame, že ho budú vychutnávať nielen naši verní zákazníci, ale že kampaň osloví aj nových priaznivcov tohto výnimočného zlatého moku“.

Mediálny mix kampane je zameraný na oslovenie zákazníka rôznymi efektívnymi spôsobmi a vychádza z návykov správania sa konzumentov piva. Zloženie je skutočné rozmanité a obsahuje ochutnávky s novými promo stanoviskami na potravinových predajniach, e-marketingové spoty, redesign web stránky, bigboardy, bilbordy a citylighty s témami spomínaných troch profesií. Éter zaplnia nielen spoty v rádiách VIVA a Rádio SiTy Bratislava, ale aj súťaže a čítané oznamy o akciách v COOP Jednota Bratislava. Ďalej, by mala pozíciu značky podporiť aj kreatívna reklama na držadlách v mestskej a prímestskej doprave, plus 50x LCD plochy v električkách. V bratislavskej časti Polianky bude na jednej z budov veľkoplošný banner. Z printových médií využije kampaň denník ŠPORT, kde bude vkladačka s grafikou kampane a tematickými hracími kartami. Na predajné miesta sú určené P.O.S. (points of sale) materiály ako závesky na hrdlá fliaš, plagáty, cenovky, tematické prívesky , HoReCa segment je obohatený o aktualizovaný spotrebný materiál a pod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Čas výletů a projížděk na bicyklu po Blanensku je tu. V neděli totiž lidé zahájili turistickou sezonu. Tradičně na nádvoří černohorského pivovaru a s novým rekordem. Sešlo se tam totiž přes sedm set majitelů zámků.

Recesistickou akci letos zpestřila novinka. Turistický salám si totiž běžci přehazovali jako štafetu.

Tímto způsobem urazili sportovci z Brna do Černé Hory osmadvacet kilometrů. „Salám měří přes metr, takže jsme měli obavy, aby se nám po cestě nezlomil. Dali jsme jej tedy do papírového tubusu na koberce,“ popsal pouť jeden ze sportovců sdružení Horizont Jan Macura. Když s dalšími běžci dorazil do Černé Hory, předal však lidem okousaný zbytek salámu. „Dovolili jsme si takovou lest. Pravý salám jsme nakonec odevzdali na pódiu,“ usmál se Macura.

Na zahájení sezony radní z Blanska, Boskovic a Černé Hory spolu s majiteli pivovaru vždy symbolicky nakrojí první letošní turistický salám. Štangli pak ochutnají i unavení turisté.

Pokořili rekord

Kromě hašení žízně zrzavým nápojem, pojídání nejrůznějších pochoutek, jízdy Josefa Zimovčáka na velocipedu a poslechu dobré muziky stihli lidé překonat další rekord. Tentokrát se v Černé Hoře sešlo nejvíce majitelů zámků. „Lidé museli prokázat, že mají zámek, a to výpisem z katastru nemovitostí nebo tím, že si přinesli libovolný trojrozměrný předmět, který se takto nazývá,“ přiblížil jeden z pořadatelů akce Jiří Kučera. Podle něj se tak na nádvoří pivovaru dostala nejedna zajímavost. Přítomné pobavil plastový zámek panenky Barbie, zámek z vizovického pečiva, hydraulický zámek či album kapely Visací zámek. Pár turistů dokonce dorazilo spoutaných pouty. Odvážný byl muž, který skrýval pod trikem umělá ňadra a jedno z nich ozdobil piercingem ve tvaru zámku. „Zajímavé byly také modely papírových zámků, které turisté nosili na hlavě. Nejmenší zámek, který jsme zaznamenali, měřil pouhé tři milimetry,“ doplnil Kučera.

Klasické malé visací zámky si vzali na cestu dcery Michaely Dufkové z Boskovic. „Já jsem chtěla uspět se zámkem v mobilu, ale to mi neprošlo. Nebyl trojrozměrný,“ sdělila žena. Ta se s rodinou vydala z Lipůvky po červené a zelené značce. Lesem urazila dvanáct kilometrů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Pivovárek ve Vyšším Brodu v pátek večer představí nové pivo vyrobené podle starobylé vyšebrodské receptury. Majitel a sládek Jiří Fojtl popsal, že recepturu s pomocí historiků a pamětníků dával dohromady více než rok. Výsledkem je dvanáctistupňový speciál - červený Jakub.

„Jedná se o speciál červené barvy podle původní receptury, kterou se nám podařilo částečně zrekonstruovat. Zjistili jsme, které bylinky kdysi do piva přidávali a zhruba v jakém poměru. Dále jsme už vycházeli z obecných dobových pramenů. Slad se tehdy vyráběl podobnou technologií jako dnes, nicméně například se sušil pomocí kouře, který pak částečně přešel i do sladu a pivu dal lehce zauzenou příchuť,“ dodal Fojtl.

Minipivovar Jiřího Fojtla navazuje na tradici pivovarnictví. Ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře se poprvé pivovar uvádí již v roce 1380 a další, Měšťanský pivovar působil ve Vyšším Brodě v letech 1530-1944.

Vyšebrodskému pivu Jakub věnujeme v sobotu 3. dubna další díl seriálu Seznamte se s pravými šumavskými výrobky. Poslouchejte náš odpolední radioproud Fontána po 16. hodině.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Václav Malina

Jedinečný nápoj si vychutnali iba Žilinčania a Liptáci! Na Zelený štvrtok v Žiline a v liptovských Kvačanoch čapovali zelené pivo.

„Všetci pijú iba zelené pivo,“ potvrdili nám čašníčky Alexandra (21) a Kristína (23) zo žilinskej reštaurácie. „Nesklamalo nás, chutí dobre,“ zhodnotila unikátne pitie skupinka mladých. Polliter stál 1,99 eura.

Zelené pivo však uvarili na Morave. Kvasí osem dní, čím získa 13-stupňovú silu a typickú horkú chuť. Zelenú farbu mu dodáva bylinkový výluh, ktorého zloženie pivovarníci taja. Ale vraj by v ňom mali byť najmä eukalyptové listy.

Lenže zeleným pivom sa môžeme pochváliť už aj na Slovensku. Tento rok ho prvý raz uvaril minipivovar v Kvačanoch pri Liptovskom Mikuláši. Má 11,5 stupňa, zelenú farbu mu dodala žihľava a polliter stojí 1,90 eura. Môžu ho ochutnať pivári počas celých veľkonočných sviatkov.

Zdroj: Pluska.sk | Jana Pustayová

Pokud chcete spojit jarní víkendový výlet s gastronomickým zážitkem, možná vás potěší, že v chyšském Zámeckém pivovaru lze o víkendu ochutnat speciální velikonoční pivo.

„Začínáme tak sezonu,“ vysvětlil majitel zámku i pivovaru Vladimír Lažanský, který právě kontroloval ve varně pivo před dokončením. „Připravujeme čtrnáctistupňové medové pivo,“ upřesnil.

O kvalitě piva z chyšského minipivovaru, které připravuje sládek Robert Maňák, svědčí mnohá ocenění. Zatím poslední je první místo v kategorii „světlý ležák zminipivovaru“ z Reprezentačních slavností piva v Táboře.

Novogotický zámek Chyše se může pochlubit nejen parkem o rozloze devíti hektarů a hlavním prohlídkovým okruhem, ale také historickým sklepením, studnou, střílnou a expozicí, věnovanou Karlu Čapkovi. Slavný spisovatel, který na zámku v Chyších působil od května do září 1917 jako vychovatel, měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, s díky jej přijal. Ačkoliv jeho pobyt na zámku trval necelý rok, inspiroval jej k mnoha literárním dílům, jež později vznikla.

Podle Vladimíra Lažanského mají například všechny postavy známého románu Krakatit předlohy ve skutečných lidech z prostředí chyšského zámku.

Také námět divadelní hry Věc Makropulos vyhází ze staré zámecké legendy, spojené s Chyší. Podle této legendy bratr majitele panství sloužil u dvora císaře Rudolfa v Praze, kde se seznámil s alchymií. Nechal si tedy od alchymistů vyrobit tehdy populární elixír věčného mládí, který na sobě zkoušela knížecí neteř.

Nesmrtelná duše dodnes bloudí v zámeckých prostorách

Od staroby a smrti ji to neuchránilo, ale podle pověsti se její duše stala nesmrtelnou a dodnes bloudí v zámeckých prostorách. Právě na základě této pověsti napsal Karel Čapek Věc Markropulos.

K vidění jsou i portréty členů rodu Lažanských, které byly do Chyše zapůjčeny ze zámku Krásný Dvůr. Mezi nejznámější patří například Prokop II. Lažanský, který byl v letech 1805 - 1823 místodržícím na Moravě a ve Slezsku.

Trofeje antilop, kudu a dalších afrických zvířat zase zapůjčila Vladimíra Bromwlee, Češka žijící v Jihoafrické republice, Sbírku zdědila po svém otci, který zvířata skolil a nechal preparovat v Africe, odkud byla převezena do Prahy.

Kulturou žije zámek i ve třetím tisíciletí. Po několika úspěšných koncertech v zámecké zahradě je na 13. srpna naplánován koncert Radima Hladíka se skupinou Blue efekt.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Libor Michalec

Podle právní analýzy Znojmo nemá šanci zpochybnit někdejší převod svého podílu v pivovaru Hostan. Radní zadali ještě ekonomické posouzení směny.

Právně nenapadnutelný, ale přinejmenším nešikovný a pro město v důsledku nevýhodný. Tak vypadá podle rozboru právníků předloženého vedením města zastupitelům postup znojemské radnice při převodu podílu v tehdejším pivovaru Hostan. Před deseti lety jej město vyměnilo za zbudování jižní přístupové cesty ke znojemskému hradu.

„Transakce jako taková je nezpochybnitelná, formálně vše zřejmě proběhlo tak, jak mělo. Faktem ale je, že jižní cesta zůstala v majetku pivovaru a město na ni má jen výpůjční smlouvu,“ shrnul základní výsledek desetistránkového právnického rozboru starosta Petr Nezveda a zdůraznil, že podle výsledků analýzy může druhá strana smlouvu o výpůjčce vypovědět. Právníci města dospěli k závěru, že ujednání o zrušení výpůjčky, které majitele pivovaru velmi omezuje, by před soudem nejspíš neobstálo.

Nezveda upozornil, že autoři rozboru neřešili ekonomickou stránku věci. „Neposuzovali, ani nemohli posoudit, oprávněnost částky za transakci. Proto rada zadala ještě zpracování ekonomické analýzy,“ dodal starosta. Stavba cesty otevřené před deseti lety stála tehdy přes deset milionů korun.

Radní Jiří Kacetl, z jehož podnětu rada právní rozbor zadala, má už nyní za to, že tehdejší vedení města uzavřelo nevýhodný obchod. „Víme, že jen nerozdělený zisk společnosti činil v době oné transakce třicet milionů korun. A to nemluvíme o hodnotě třiceti procentního podílu. Tehdejší rozhodnutí zastupitelstva je zjevně ekonomicky nevýhodné,“ řekl Kacetl.

Podle jeho mínění udělalo město chybu v tom, že vůbec podíl prodávalo. Vyslovil i domněnku, že už před deseti lety museli zástupci města počítat s variantou, že pivovar v historickém jádru Znojma musí v budoucnosti čekat útlum.

Tehdejší první muž města, dnešní místostarosta Pavel Balík, kritiku rezolutně odmítl.

„Před deseti lety byly docela jiné podmínky než nyní. Teď jsou akorát všichni chytří. Trvám na tom, že vše bylo tehdy nadstandardně v pořádku,“ uvedl místostarosta. Smlouvu o zápůjčce považoval za dostatečné zajištění přístupu k hradu a rotundě.

Podle nynějšího vedení města je ale právě majetkoprávní nejistota ohledně jižní cesty na hrad jedním z důvodů, proč má Znojmo už uzavřený pivovar koupit.

„Důvody jsou dva. Jednak je to významný areál na lukrativním místě, na který by mělo mít město bezprostřední vliv, a jednak zajištění přístupu k hradu a rotundě. Nelze říct, že by jeden z nich měl výrazně vyšší váhu,“ uvažoval starosta Nezveda. Poukázal ovšem na to, že kdyby mělo Znojmo lépe zajištěný vztah k cestě, mělo by zcela jinou vyjednávací pozici.

Konečné znění smluv o prodeji pivovaru nyní ladí právníci města a pivovarského gigantu. „Dohodli jsme se, že dokud smlouvy nedostanou radní a zastupitelé, nebudeme jednání komentovat,“ konstatoval Nezveda.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Dnes již přestává být vzácností najít na nápojovém lístku restaurace více než pouhé jedno nebo dvě piva, ale nabídce restaurací Pivovarský dům a Pivovarský klub se hned tak něco nevyrovná.

Restaurace a minipivovar Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze 2 je v provozu již více než dvanáct let. Najdete zde dobrou českou kuchyni a na čepu vždy minimálně 8 druhů na místě vařených, nefiltrovaných a nepasterizovaných piv, od světlé a tmavé "klasiky" plzeňského typu přes svrchně kvašené pšeničné až po piva nejroztodivnějších chutí a typů, za kterými byste jinak museli cestovat světa kraj.

Tato restaurace je již natolik známá a populární, že není nutné ji sáhodlouze představovat. Ostatně – málokde jinde dnes můžete spatřit ve dveřích restaurace frontu hostů trpělivě čekajících na příští volný stůl, krize–nekrize, jako právě tady.

V karlínské Křižíkově ulici, přesně naproti Hudebnímu divadlu Karlín, můžete nalézt mladšího brášku Pivovarského domu, který se ve svých necelých pěti letech má čile k světu. Je jím Pivovarský klub, který v nabídce množství druhů piva v naší zemi nemá dosud konkurenci.

U zrodu tohoto skutečně unikátního podniku byl zdánlivě jednoduchý nápad "otočit" obvyklý poměr počtu nabízených piv a pokrmů. A tak si zde můžete lámat hlavu, čím spláchnete vybranou lahůdku z tradiční české kuchyně nebo některé z přírodních grilovaných mas, mezi kterými najdete i steak z klokana nebo pštrosa.

Výčep se šesti pípami nabízí neustále se měnící sestavu piv, jejichž celkový součet od zahájení provozu již přesáhl 350 druhů. Stálá nabídka lahvových piv čítá minimálně 220 položek.

Najdete v ní především neuvěřitelně bohatou sestavu z produkce českých pivovarů, ale také vybrané lahůdky z mnoha dalších zemí, od Německa a Belgie až po země obvykle nepovažované za tradičně pivní, jako je třeba Turecko, Kuba nebo Čína.

A pivo se zde podává nejen v poháru, ale i na talíři. Takové zvěřinové ragú na porteru, palačinky s pivní marmeládou či pivní dort opravdu hned tak někde jinde nedostanete...

Za dobu své existence se stal Pivovarský klub nejen neodmyslitelným místem na gastronomické mapě Prahy, ale také dějištěm degustací, klubových setkání a dalších akcí. Pro příklad můžeme jmenovat třeba párování sýrů s výběrem pivních speciálů, časté prezentace malých a méně známých pivovarů nebo třeba večer věnovaný pivní videoreklamě.

A komu je to všechno málo, může si zde pod dohledem odborníka uvařit svoji vlastní várku piva libovolného typu, od českého ležáku přes svrchně kvašené pivo pšeničné až třeba po irský stout.

Vy, kdo jste milovníci dobrého piva, byste si tento podnik neměli nechat ujít. Budete vítáni kterýkoli den, od času oběda až téměř do půlnoci. Ale pokud chcete přijít večer, udělejte si raději rezervaci.

Zdroj: Sdělení iDNes.cz | Komerční sdělení

Při příležitosti velikonočních svátků uvařil Pivovar Purkmistr světlý velikonoční 15°speciál,který je od dnešního dne na čepu. Pivo je uvařeno klasickým dvourmutovým způsobem ze 3 druhů sladu a je 3x chmeleno.

Má plnou, velmi jemnou chuť s hutným sladším základem, je jemně nasycené kysličníkem uhličitým a má bohatou hustou pěnu, ze které vystupuje příjemné chmelové aroma.

K pivu je podáváno speciální velikonoční menu zahrnující vaječnou tlačenku, jarní kuřátko plněné bylinkovou nádivkou a na závěr je podáván jahodový dort se šlehačkou.

Ve dvoře pak bude možno shlédnout pletení velikonoční pomlázky, v prodeji budou korálky, kameny a pivovarská mince.

Zdroj: Pivovarský dvůr Plzeň | Autor: Petr Míč

Vratné láhve jsou nejlepším obalem pro nápoje. Mají nízký dopad na životní prostředí, při jejich užití vzniká minimální objem odpadu, zaručují zachování kvality nápoje a jsou i levné. Přesto vratné láhve z našeho trhu mizí. Využívají je převážně pivovary, roli hraje zejména tradice a oblíbenost mezi českými zákazníky. Záleží tedy na spotřebitelském chování a důsledném vyžadování vratných obalů, zda se sklo vrátí také do regálů s dalšími nápoji.

Skleněné vratné láhve jsou z obchodů vytlačovány PET obaly (1), ve kterých se dnes prodává většina balených nealkoholických nápojů. "Plastové obaly však zbytečně zatěžují životní prostředí, znamenají nadměrný objem odpadů, a to i poházených po krajině. Třídění PET lahví je náročné, radnice měst si často stěžují, že lidé dávají do kontejnerů nezmáčknuté láhve, což silně prodražuje systém jejich sběru,“ upozorňuje Jitka Straková z českobudějovické pobočky Arniky. Její slova potvrzuje i studie Ministerstva životního prostředí k dopadům PET na životní prostředí, jež porovnává environmentální dopady celého životního cyklu nápojových obalů v ČR. Z hlediska energetické a materiálové náročnosti výroby, distribuce a likvidace jsou PET láhve k životnímu prostředí méně šetrné, než vratné skleněné obaly. Ze studie například vyplývá, že PET láhve takto přispívají významněji ke globálnímu oteplování, poškození ozonové vrstvy, okyselení prostředí, malé PET láhve s obsahem do jednoho litru přispívají i více k tvorbě smogu i eutrofizaci půdy než vratná skleněná láhev (2).

Poslední nápoj, který je běžně stáčen do skleněných vratných lahví, je pivo. Čeští pivaři možná nevědomky udržují v chodu poslední fungující článek systému zálohovaných vratných obalů, a tím přispívají k prevenci vzniku odpadu. Upřednostněním piva ve vratné skleněné lahvi před pivem v PET lahvi a plechovce šetří neobnovitelné suroviny (ropu v případě PET lahví a bauxit v případě hliníkových plechovek), vodu i energii. Zamezuje se tak navíc produkci nebezpečných odpadů, které jsou spojeny s výrobou nápojových plechovek.

Arnika provedla průzkum mezi pivovary z jihočeského kraje a zjistila, že PET obaly ani plechovky nepoužívají pro své produkty Pivovar Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar (B.B.) a Eggenberg používají vedle vratného skla také plechovky. Žádný z jihočeských pivovarů nestáčí podle svých vyjádření do PET obalů.

Hlavní motivací pro využívání skleněných obalů českými pivovary ovšem není jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale spíše tradice a obliba u zákazníků. Vyplývá to z vyjádření zástupců oslovených pivovarů, které stáčejí své produkty do skleněných lahví: "Sklo je spotřebiteli-pivaři vnímáno jako tradiční, oblíbený obal," říká Barbora Burešová ze společnosti K Brewery Trade, provozující Pivovar Platan, a doplňuje: "Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká pořizovací cena linky stáčející pivo do PET lahví“. Skutečností také je, že skleněné láhve zachovávají kvalitu piva. PET láhve propouští kyslík a oxid uhličitý, což má vliv na chuť nápoje.

PET láhve mají také své výhody, jsou například lehké a nerozbitné. Ale i pro PET láhve platí to známé, že „všeho moc škodí“. Přestože v současnosti se podle společnosti EKOKOM v ČR recykluje 60 % všech PET lahví, stále připadá na každého občana ČR téměř 70 PET lahví vyhozených do směsného odpadu. „Planeta Země není na jedno použití. Vratný obal je ideálním preventivním opatřením z hlediska vzniku odpadu. Stát však trh s vratnými lahvemi nechal zhroutit. Špatná legislativa nutí firmy užívající vratné láhve vykupovat zpět i obaly, které nejsou jeho. Proto se má snižovat záloha na 0,7 litrové láhve na minerálky ze tří na jednu korunu. Stát selhal i dalším způsobem. Bylo jasné, že mnoho lidí bude raději kupovat nápoje v PET lahvích než ve skle. Přesto stát prodej nápojů ve skle zbytku neusnadnil,“ upozornil Milan Havel, vedoucí projektu Zdravá planeta pro zdravé děti, v jehož rámci se Arnika zaměřila na vratné obaly a další předměty běžné spotřeby. Projekt je zaměřen na propagaci trvale udržitelné spotřeby. "Chceme na příkladech z běžného života ukázat, že chovat se při každodenních nákupech zodpovědně k našemu zdraví i zdravému životnímu prostředí pro budoucí generace není nikterak složité. Stačí nakupovat s rozmyslem," uvedl Milan Havel. Projekt podpořil Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Magistrát hlavního města Prahy.

Výhody vratných lahví:

1) Vratné lahve šetří suroviny a energii

Vratná skleněná láhev spotřebuje během životního cyklu nižší množství energie než PET láhev. K úsporám energie dochází díky opakovanému použití. Suroviny pro výrobu vratných lahví se nestávají po prvním použití odpadem. Skleněná láhev je v průměru využita čtyřicetkrát, poté se dá mnohokrát recyklovat. Recyklací PET lahví už nikdy nezískáváme stejnou láhev, z recyklovaného materiálu se vyrábí textilní stříž, izolační materiál apod.

2) Vratné lahve snižují znečištění z výroby a likvidace obalů

Průmysl nápojových obalů se podílí na globálním oteplování, acidifikaci (okyselení) a eutrofizaci (obohacení živinami) prostředí, na smogu i poškození ozonové vrstvy. Ke znečišťování prostředí dochází hlavně při výrobě, přepravě a likvidaci obalů. Opakované použití nápojové láhve může znečištění životního prostředí zmírnit.

3) Vratné lahve předcházejí vzniku odpadu

Přechod od vratných k jednorázovým PET lahvím s sebou přinesl velké množství (objem) odpadu. Vratné lahve nám umožňují vzniku odpadu předcházet.

4) Vratné lahve snižují znečištění prostředí pohozenými obaly

Zálohový systém motivuje zákazníka k vrácení obalu. Lahve tak nekončí na černých skládkách nebo pohozené v krajině (téměř třetina volně pohozených obalů pochází z nápojů) (Zdroj: MŽP ČR, studie dostupná na http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu).

5) Vratné lahve jsou levnější

Zavedení vratných lahví je pro spotřebitele ekonomicky výhodné. Vratná láhev je levnější.

6) Vratné lahve nepřenášejí zodpovědnost za odpad z producenta na zákazníka/obec

Při používání vratných lahví je za své obaly odpovědný ten, kdo je uvádí na trh. Většina lahví se díky záloze k výrobci či distributorovi vrací. Naopak při používání nevratných PET lahví nese zodpovědnost za produkci odpadu konečný spotřebitel, respektive obec.

7) Zálohovaný obal slouží opakovanému využití a recyklaci

Díky zavedení záloh na nápojové obaly v evropských zemích dosahuje jejich recyklace až 95% účinnosti (Německo, Norsko). V České republice se daří recyklovat asi 60 % PET lahví a téměř žádné nápojové plechovky (Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu ).

8) Ze skla se neuvolňují nebezpečné látky

Používání vratných skleněných lahví je nejen ekologické, ale zároveň zdraví bezpečné. Skleněná lahev je totiž vyrobena z netečného materiálu, ze kterého se neuvolňují žádné nebezpečné látky. Kanadsko-německá studie z roku 2005 prokázala uvolňování antimonů z plastových (polypropylenových a především PET) lahví do balené vody. Antimon neboli stibium je toxický těžký kov postihující krvetvorbu a přispívající ke vzniku rakoviny. Balená voda v PET lahvi dosahovala třicetkrát vyšších koncentrací antimonů než ve skle. S délkou skladování vody v PET lahvi se koncentrace antimonů navyšovala. (Poznámka: V ČR zatím vyšší koncentrace antimonu zjištěny nebyly).

Poznámky:

(1) Co je PET, jak se recykluje a likviduje

PET neboli polyethylentereftalát je nejvýznamnějším termoplastickým polyesterem. Vyrábí se z ropy. PET láhve lze rozemlít a znovu využít. Většina recyklátu nachází uplatnění v textilním průmyslu.

(2) Studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA MŽP“

je ke stažení zde (velikost 5 MB): http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_o_problematice_obalu/$FILE/OODP-Studie_LCA_napojovych_obalu-20100111.zip

Stránky projektu Zdravá planeta pro zdravé děti: http://www.toxik.arnika.org/zdrava-planeta

Zdroj: Ekolist.cz

Jednou z velmi dobrých zpráv, která doslova radostí zaplavila i redakci Kladenského deníku, je ta, že budova historického pivovaru v Buštěhradu, jemuž ještě před pár měsíci hrozilo, že bude srovnán se zemí, zatím zůstane na svém místě.

Kvůli tomu, že jedinečný objekt nedozírné historické hodnoty měl nadobro zmizet v propadlišti dějin, vyvinula řada jeho zachránců za poslední dva roky veliké úsilí na jeho záchování.

Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, kteří se rozhodli podpořit stavbu bez nároku na honorář, se možná podaří vytvořit zajímavý a jedinečný projekt, jejž možná majitel objektu nakonec rád uplatní.

Pivovar přestavěný naposledy v 19. století je soukromým majetkem společnosti Level Holding. Ta ho v devadesátých letech získala v privatizaci a nyní má s objektem svůj záměr. Jedním z nich je zbourání pivovaru a na jeho místě výstavba bytového domu s podzemními garážemi. Firma se před časem snažila areálu zbavit, ale za cenu 24 milionů je téměř neprodejný.

Proto společnost od počátku volila cestu nejmenšího odporu a tím bylo již zmíněné zbourání objektu. Přesto se nyní stalo cosi zásadního, co může vše zvrátit opačným směrem.

Podle jedné z iniciátorek záchranných akcí, architektky Daniely Javorčekové z Buštěhradu, Firma Level přijala nově nabídku profesora Václava Girsy, vedoucího ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům.

„Stane se tak v září. Level by tím mohl zadarmo získat odhadem tři až pět studentských prací. Výsledek nebude sice zcela profesionální, ale jistě se objeví velmi zajímavé podněty. Firma se poté rozhodne, co dál,“ sdělila Kladenskému deníku Javorčeková.

Vedení firmy Level se nebrání smysluplnému zachování některé z neponičených částí areálu. „S ohledem na skutečnost, že naše společnost zatím nenašla využití budov, nabízeli jsme možnost spolupráce, případně nájmu nebo prodeje společnostem zabývajícím se pivovarnictvím, které ale s ohledem na technický stav areálu jakoukoliv možnou spolupráci odmítly,“ uvedl generální ředitel společnosti Level Vlastislav Paseka.

Doplnil, že dobrovolnou spolupráci ze strany studentů vítá. Ta může začít ale nejdříve v září.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová | Foto: Robert Božovský

Hořické pivo patřilo po dlouhá desetiletí ke známým a kvalitním značkám. Původní pivovar prý stával na náměstí, na příkaz Albrechta z Valdštejna však musel být zbourán. Později vznikl pivovar s varnou u zámku.

Místní tvrdá voda ze studny se ukázala jako nevhodná pro vaření zlatavého moku, a tak ji museli dovážet z potoka. V roce 1770 přišel sládek s nápadem použít vodu z gothardské studánky. Při kopání se ale pramen ztratil.

Předci používali led z bašnických rybníků a chmel pěstovaný v okolí. Založit městský akciový pivovar je napadlo v roce 1871. Podle představ komitétu měl vyrůst nový pivovar za Habrem nebo v Bílsku. Náklady 300 000 zlatých se však zdály investorům příliš velké, a tak z nápadu sešlo a starý pivovar koupil c. k. nadační velkostatek za 70 tisíc zlatých.

Po nejnutnějších opravách se hořické pivo díky kvalitě a příznivé ceně prosadilo na trhu a kapitál rostl. V letech 1885 až 1896 prošel objekt zásadní přestavbou a modernizací. Po elektrifikaci pivovaru (1901) tu sládci vařili deseti i dvanáctistupňové pivo. Nejoblíbenější byl Hořický Granát a Hořický Březňák.

K podniku zanedlouho přibyl i Dělnický dům se sálem, kde noví majitelé zřídili hotel a nazvali ho Koruna. Provozovali také několik hostinců a akcie pivovaru byly velmi cenné.

Při druhé světové válce bylo málo surovin a pivo slabé. Po znárodnění (1948) dosáhla výroba vrcholu na přelomu 50. a 60. let, kdy byl mok označován za „druhou plzeň“. Po roce 1966 se kvalita začala zhoršovat a do vody navíc vnikly chemikálie ze závodu ČSAO. Pro nezájem investovat do zastaralého pivovaru byla výroba v červnu 1976 definitivně zrušena.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | z knihy Hořice odedávna do dneška

Hokejovou výstroj vyměnil za pracovní rukavice, dres za reflexní vestu a hokejovou arénu za expediční halu. Kapitán olomouckých hokejistů Richard Brančík se před začátkem prvoligového play off vsadil se zástupcem Radegastu Petrem Koublem o to, zda Kohouti postoupí do finále. Jelikož Hanáci nestačili v semifinále na Chomutov, vydal se Richard Brančík splnit svůj slib, který měl podobu odpracované směny v pivovaru Radegast.

„Tušil jsem, že mě rozhodně nečeká práce za stolem na pohodlné židli. Fyzická práce mi ale nevadí, takže jsem byl spokojený,“ hodnotil své pracovní zařazení Richard Brančík. Stal se totiž součástí expedičního týmu zodpovědného za správné vydání a naložení piva zákazníkům. Brančíkovou specializací byla příprava palet pro drobné zákazníky, kteří odebírají pivo v různých obalech.

Ačkoli byl kapitán Mory ve srovnání s hokejem ve zcela odlišném prostředí, určitou shodu našel: „Vždycky je to o lidech, kteří něco umějí a navíc dokáží velmi dobře spolupracovat.“

Zástupce značky Radegast Petr Kouble výkon olomouckého kapitána v pivovaru Radegast ocenil: „Jsem rád, že Richard Brančík přistoupil k sázce chlapsky a svůj slib dodržel, což určitě fanoušci ocení. Já zase mohu slíbit, že v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji přineseme v příští sezoně olomouckým příznivcům celou řadu akcí, stejně jako tomu bylo v té letošní.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vedení litoměřické radnice neustává v propagaci bývalého Korunního pivovaru. Prohlídky objektu, ve kterém se ještě před několika lety vařilo pivo, tak pokračují s cílem nalézt investora, jenž by v Litoměřicích obnovil výrobu piva.

„Tento týden jsme zde například měli delegaci z magdeburské hospodářské komory, která byla překvapena rozsahem objektu i unikátních sklepení,“ informoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Pracovníci technických služeb města v průběhu zimy uklidili vnitřní části tak, aby byla prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru pohodlná a bezpečná. Vyvezli odsud více než dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

„Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Litoměřicko24.cz

Desítky pivních láhví mnoha českých i zahraničních značek, půllitry nejrůznějších tvarů. Takhle stylově vypadá výzdoba plzeňského pivního klubu, kde se schází především příznivci malých výrobců zlatavého moku.

„Přes léto objíždím minipivovary po celé republice i v Německu. Už jsem jich navštívil kolem stovky. Jsem rád, že když není zrovna pěkné počasí můžu různé druhy ochutnat i v Plzni,“ říká pivař Vladimír Polehla. Asi nejzvláštnější druh piva, který kdy ochutnal, bylo to s příchutí chilli. „Mělo ostrou chuť, ale dobré bylo,“ dodává.

Pravidelně do klubu chodí i Michal Brejcha. „Jsem rád, že nemusím ta piva shánět všude po městě. Navíc většina jich k dostání ani nikde není. To bych musel přímo do těch pivovarů. A abych jel kvůli tomu třeba do Ostravy nebo dokonce do Německa, asi by se mi to moc nevyplatilo,“ konstatuje Brejcha. Hodně mu chutnají bavorská pšeničná piva. „Z pšenic, které jsem tady vyzkoušel mi ale paradoxně nejvíc seděla ta od jednoho českého pivovaru,“ doplňuje.

„Cílem je především ukázat lidem, jaká piva se u malých výrobců vaří. Na čepu jsou čtyři různé druhy, které se obměňují v podstatě každý den. Navíc je tu kolem padesáti druhů láhvových piv,“ sděluje koordinátor projektu pivní cesty, do něhož klub patří, Václav Fiala. Pravidelně se tu konají pivní degustace. Klub se teď nově nachází u Hamburku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz