Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Slunce ve skle minutu po minutě

Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...


verze pro tisk

Slunce ve skle minutu po minutě

Slunce ve skle minutu po minutě

Když jsem se dozvěděl, co se v Černicích plánuje v předvečer dne, kdy jedna z mých dcer slavnostně dovrší půldekádu svého života, jen jsem si smutně přitáhl koutky k bradě. Milosrdenstvím dobrotivého osudu se však nakonec monstrózní rodinná oslava uskutečnila o týden dříve a já směl začít v duchu psát scénáře na sobotu 20. září na téma „osobní volno ženatého muže“ – rozuměj pivní slasti.

Původně jsem si narýsoval samotářskou, duchovně hlubokou výpravu po vzoru VPT 07 a i když jsem pár kamarádů oslovil, nakonec jsem se těšil na solitérní výlet. Opět náhodné a veskrze impulzivní rozhodnutí ve středu 17. září mě však nakonec přivedlo milého parťáka. Stal se jím můj pokrevní strýc, drahně let vyžadující oslovení Dědku a teprve ve věku, kdy by se toto oslovení stalo konečně adekvátním, se smířil s mým, již čtvrtou desítku let používaným, strejdou.

Hurá na Plzeň
Hurá na Plzeň

Inkriminovanou středu jsem pak u Student Agency zakoupil jízdenky do Plzně s tím, že jsem roztomilé slečně neopomněl zdůraznit potřebu blízkosti toalet na zpáteční cestě, no a když už jsem byl na Florenci, neodepřel jsem si kratičkou dalešickou zastávku v Pivovarském klubu spojenou s milým seznámením se sympatickými hochy (Ňy Wom).

Aby té vlastní krve nebylo málo, tak nečekaně brzký návrat mého bratra ze země tisíců jezer způsobil, že v sobotu 20. září míříme do Plzně ve trojici. Vzhledem k tomu, že tyto končiny jsou mi téměř neznámé, je již cesta metrem na Zličín poměrně působivým zážitkem. Žlutý autobus Student Agency nám odjížděl v deset hodin a aniž bych chtěl firmě dělat reklamu, musím deklarovat své nadšení. Leta letoucí jsem autobusem nejel, ale noviny a kávu během padesátiminutové cesty v pohodlné kožené sedačce jsem fakt nečekal. Je-li to vše za necelou stovku, chtě nechtě to označuji za skvělou službu.

Jsme tu dobře
Jsme tu dobře

V jedenáct padesát jsme v Plzni na zastávce Rokycanská a o devět minut později již platíme po dvacetikoruně v trolejbusu číslo třináct, kterým pak míříme do Černic. Do černického pivovaru dorážíme krátce po půl dvanácté a festival už se pomaličku rozjíždí. Je jasné, že počasí mu příliš nepřeje, je pěkně frišno, obloha zamračeně černá, ale neprší a všichni doufají, že alespoň toto pozitivum vydrží.

Gulášovka v prázdné restauraci
Gulášovka v prázdné restauraci

My máme v plánu zajít nejprve do restaurace a pořádně se najíst, což se nám ne zcela daří, neboť ve skoro prázdném lokále jsou na všech stolech rezervačky, ale číšníka se nám nakonec daří přemluvit alespoň na rychlou gulášovku. K ní si dáváme samozřejmě místní lahůdku a já si tak mohu v 11:45 zapsat Purkmistra. Je klouzavě příjemný, hořko sladký a snad jen malinko řidší než jsme čekali. Také to bylo naše jediné festivalové velké pivo, jsme totiž vybaveni vlastními třetinkami a před tím než si je necháme poprvé naplnit, si chceme prohlédnout pivovar.

Jediná dnešní velká piva
Jediná dnešní velká piva

Zlákala nás totiž šipka do sklepa s nápisem prohlídka. Bylo otevřeno. Fakt jsme to nevěděli, když jsme tam vlezli, ale ukázalo se, že první prohlídka s výkladem je až od dvou a tak jen dělám pár fotek a nepozorováni zase přes restauraci odcházíme. Ta se již zaplňuje, demografická struktura hostů však vůbec nekoresponduje s návštěvníky festivalu, přijde mi to jako nějaký zájezd seniorů, ale neřeším to, zmocňuje se mě nádherně těšivé chvění a pobíhám mezi stánky, už si začínám dělat harmonogram a také nakupuji PET-ky co mi batoh dovolí.

Otevřená spilka u Purkmistra
Otevřená spilka u Purkmistra

Lahve pak s laskavým svolením pana Vorla ukládám u stánku s Velkorybnickým Hastrmanem, kde ve 12:05 zahajujeme Staročeským bílým. Je lehounké, pitelné, plně ovocné, zkrátka pšenice jak má být. Abychom zachovali ornitologickou kontinuitu, tak ve 12:25 přecházíme k panu Strnadovi, tedy k Belvedérskému stánku. Fantastické reference, které provázejí medového Pašeráka bohužel neověřím, ale i klasický polotmavý ležák je perfektní a já i v něm lehce medový nádech cítím. Je škoda, že je tak chladno a jako náruživý čichač si nemohu jeho vůni náležitě vychutnat.

Sklo plníme Staročeským bílým
Sklo plníme Staročeským bílým
Pašeráka ze Šumavy nemají
Pašeráka ze Šumavy nemají

Dávám se také do řeči se sympatickými mladými lidmi, kteří se starají o hudební kulisu. Dle svých slov nejsou ani tak hudební skupina jako spíš kamarádi, kteří si spolu chodí zahrát a sami sebe pro dnešní den nazvali King Swing Purkmistr Band.

King Swing Purkmistr Band
King Swing Purkmistr Band

Ve 12:45 si dáváme čtrnáctistupňového Valáška a jsme lehce zklamáni. Hořkost je slabší, je trošku řidší a marně hledáme něco, co bychom mohli nazvat charakterem. Seznamuji se také s opavskými beerborci AlBundou a Česnekem. Musí to Slezsko být opravdu drsným krajem, neboť hoši jsou pouze v tričkách, k nějakému přioblékání se nemají. Ve 13:10 si dáváme jediné dnešní tmavé pivo a to čtrnáctistupňového Permona. Špatný není, řekl bych dobré černé pivo, nadšením ale neskáču. Chvíli se pak bavíme se sběratelem pivního skla panem Fišerem a já si třesu tlapkou s otcem Pivního.infa, s Chodym.

Pivovarský dům a Valášek
Pivovarský dům a Valášek

Když jsem si v pátek odpoledne doplňoval informace o dnešní akci a volal do pivovaru, měl jsem milý rozhovor s marketingovým ředitelem panem Míčem, který mi mimo jiné velmi doporučoval purkmistrovský Rauchbier. Ve 13:35 si jej tedy dáváme a přímo s panem Míčem o něm vedeme príma disputaci. Bamberský nakouřený slad mu dává tak silně uzenou příchuť, že se mi ani nechce věřit, že před týdnem (dle slov pana Míče) byla daleko silnější. I když jsem známý masožrout, tak k tomuhle uzenému pivku si dovedu představit pojíst klidně i samotnou čočku s vejcem. Chutnalo nám, ale shodujeme se, že pít celý večer by se asi nedalo.

Pan Míč s Rauchbierem
Pan Míč s Rauchbierem

Ve 14:00 pak následuje Kocour indian pale ale a „handshake“ s panem Kočkou. Buket je tak krásně výrazný, že ani výše zmíněný chlad jej nepotlačí. Krásná je i hořkost na hranách jazyka i znatelný říz. To už se však chystáme na další dobrotu a tak ve 14:40 přichází Argent a my chrlíme superlativy, je nádherně vyvážený, prostě vymazlená klasika.

Kocour z Varnsdorfu
Kocour z Varnsdorfu

V 15:05 si poprvé sedáme a to k Hastrmanovi a i s ním jsme velmi spokojeni. Beru si poslední oblečení, které mám v záloze, tedy šusťačku, blahořečím si za jaegrovky a registruji, že horkokrevní Opaváci jsou stále v tričkách. Velmi nám také chutná výborná klobása a začínáme cítit mírnou podnapilost.

Bašta, Sv. Norbert, Koutské a Chýně
Bašta, Sv. Norbert, Koutské a Chýně

V 15:40 přichází má oblíbená patnáctka páně Bašty, která je protentokrát daleko zakalenější než ji znám. V 16:20 nám pak hrdlem jen proklouzne „vídeňské červené“ z Chýně, abychom si v 16:40 užili fantastického jantarového Sv. Norberta. Alkoholové opojení pak „ředíme“ v 17:05 skvělou Koutskou desítkou. Moje poznámky v degustovníčku už začínají být nečitelné, ale že je rybičkový pšeničný Duchmaus, který si dáváme v 17:30 skvělý, to přece vím i bez nich.

Vyhlášení výsledků ankety
Vyhlášení výsledků ankety

Probíhá taktéž vyhlášení návštěvnické ankety o nejlepší pivo resp. pivovar a vítězí domácí Purmistr. I když jsem sám hlasoval malinko jinak, tak jim to ze srdce přeju. I kdyby neměli to dobré pivo a mělo to být jen za skvělou organizaci tohoto báječného setkání. V 18:00 pak končíme žitným speciálem z Pivovarského domu a už nás čeká cesta domů.

Cesta dopadla dobře, dobře znamená, že mě nikdo neinzultoval, ač jsem si o to dost koledoval. Krásně prožitý den mi totiž vnuknul poučovací náladu a spustil jsem přednášku pro trolejbusové spolucestující na téma nebezpečí ruské expanzivní a bezohledné politiky a obav z ní. Nakonec jediným opravdivým sovětofilem se ukázal být řidič trolejbusu, který naštěstí musel držet volant.

Snídaně den poté
Snídaně den poté

Přežil jsem i teleport žlutým autobusem a osudným se mi tak stal až fakt, že mé milované ženy byly na výletě a mladší bratříček mě zatáhl do svého doupátka. Zde pak likvidujeme rybičkový PETkový arzenál v pořadí Stříbrňák, Argent, Duchmaus a půlnoc nás zastihuje už zpívající a téměř nepříčetné. Švagrová-čekatelka netají své „nadšení“ z milé návštěvy a když pak snídáme Valáška tuším, že je čas jít.

Byl to krásný zážitek, byla to nádherná akce, která mi umožnila úspěšně si zavraždit několik milionů mozkových buněk a já za ni purkmistrovským organizátorům moc děkuji.



[Jan Kejnovský] [Zobrazeno 5706x] [22. září 2008]
[Pivní slavnosti] [comments: 7] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

umbob

středa, 24. září 2008
19:59

umbob

Jak to tady tak čtu, příští rok se do Černic pokusím vypravit. A k tomu kopřivovému-cca před 3 roky jsem ho přímo v Pivovarském domě ochutnal. Zelené bylo dost, ale že by bylo nějak extrémně nepitelné, to rozhodně ne. Je fakt že už jme v tu dobu měli za sebou návštěvu Bulovky, Novoměstského pivovaru a jiných podniků, takže chuťové buňky už mohly mít pauzu:-) Ale třeba změnili poměr bylin


napsal(a): umbob [Odpovědět]

Ahasver

středa, 24. září 2008
14:39

to Kejna: však já jsem to kopřivové celé nedopil. Zvědavost sice zvítězila, avšak chuť byla natolik zvláštní, že jsem se nakonec o něj raději podělil s Česnekem. :-))


napsal(a): Ahasver [Odpovědět]

Kejna

středa, 24. září 2008
10:54

Kejna

to al_bunda: Ty mě děsíš, fakt jsme se loučili? :-) podtržítko mi vypadlo, sorry
to Ahasver: já sice experimentuji rád, ale na takovéhle akci jsem se bál jít do rizika, takže jako bych tam nebyl :-)


napsal(a): Kejna [Odpovědět]

al_bunda

středa, 24. září 2008
08:43

al_bunda

Kejno pekny clanek ! :-) Jen bych si vyprosil podtrzitko mezi al a bunda :-)) Mimochodem ... byl jsi uz pekne zmostovany jak jsme se loucili :-) Skoda, ze jsi musel uz jet, tam se ti jeste deli veci a my s Cesnekem U Rybicek zavirali cely festival, mazagr :-)


ICQ: 10389769

napsal(a): al_bunda [Odpovědět]

Adsense

18. červen 2018
15:29


posted by: Inzerce

Ahasver

úterý, 23. září 2008
19:06

Souhlasím. Zdařilá akce a kouzelná atmosféra pro milovníky skutečných piv. Jen ten Valášek na mne nezbyl (teď už vím, kdo vykoupil všechny PETky). Ovšem kdo neochutnal kopřivovou 11° z Pivovarského domu, jako by tam nebyl... ;)


napsal(a): Ahasver [Odpovědět]

Njorloj

úterý, 23. září 2008
12:06

Njorloj

Uz jen z toho pocteni ma clovek krasny pocit a lze si predstavit jak hezky tam muselo byt. :)


napsal(a): Njorloj [Odpovědět]

siki

pondělí, 22. září 2008
21:45

siki

Jo...


napsal(a): siki [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň