Mé zkušenosti s Kumpánem
Hospody, hospody a restaurace ...
Mé zkušenosti s Kumpánem
V pátek 10. srpna vyrazila celá naše rodina na výlet do Beskyd. Jako železničář jsem prosadil cestu vlakem, jako pivní fajnšmekr jsem naplánoval výstup z Veřovic na Velký Javorník, kde čepují Freudovu třináctku a zakončení této akce se konalo ve Frenštátu pod Radhoštěm, v hospůdce U Kumpána, kterou jsem poznal již dříve.
Náš výlet se odehrával podle plánu, nenáročný výstup zvládli i nejmladší účastníci v předškolním věku. Odměnou, kromě krásného výhledu do okolí, nám bylo příjemné posezení před chatou a ochutnávka Freudova Benjamínka. Bohužel tohoto výtečného piva se zde vytočí odhadem 1/10 z celkového výčepu ve prospěch nošovické „kyselky“.
Historické foto Velký Javorník (Foto: vjavornik.jinak.cz)
Po načerpání sil jsme vyrazili dolů k Frenštátu, kde byl naplánován pozdní oběd. Jak jsem již uvedl, vybral jsem hospůdku U Kumpána záměrně. Jednak kvůli zašovskému pivu Bon a také proto, že na náměstí probíhala kulturní akce, na které bylo na náš vkus až příliš rušno.
Jelikož jsem vyrůstal na vesnici a své mládí strávil ve venkovských hospodách, není hospůdka U Kumpána zrovna můj styl. Ale mé „vybíravější“ sestře, máti a manželce jsem se zavděčil, jak jsem ostatně předpokládal. Hned po usazení se na zahrádce ujal se nás mladý číšník a vše probíhalo bez problémů. Ceny jídel o něco vyšší, ale ne přemrštěné. Nabídka bohatá a pivo přinesené do 5 minut ve velmi dobrém stavu. Správně vychlazené, lehce nahořklé i nasládlé zároveň, výrazné chuti. Prostě poctivé pivo z minipivovaru.
Tady čepují BONa
Asi po čtvrthodině začal číšník nosit objednaná jídla, kterým také nebylo co vytknout, snad kromě sušších hranolků a přesolené česnečky, na stůl. Ale budiž, stane se. To, co následovalo potom, nám však vyrazilo dech. Požádali jsme onoho číšníka, zda by nám mohl přinést ještě tatarskou omáčku a kečup, což ke smaženým tvarůžkům a hranolkům jistě patří. Dostalo se nám však dosti jízlivé a arogantní odpovědi, že toho má víc a má jen dvě ruce. Takovou odpověď bych ještě snesl v nějakém nádražním bufetu plném lidí, ale ne v této nóbl tvářící se restauraci. Navíc, když měl mezi objednáním jídla a jeho donesením uběhlo tolik času.
Odcházíme ...
V tuto dobu (po 16. hodině) jsme byli na zahrádce sami. Možná to někdo může považovat za malichernost, ale nám to dokonale pokazilo dojem o této „restauraci na úrovni“. Není tedy divu, že po dotazu, zda-li si ještě něco dáme, má sestra odvětila, že tady už nic. Při placení, kdy v drtivé většině necháváme přiměřené spropitné, jsme si nechali zbytek vydat do koruny (útrata činila dohromady 710,- Kč). To proto, že pan číšník má jen dvě ruce a něco navíc by nemusel unést!
P.S.: Fota jsou jen ilustrační ...
[Boris] [Zobrazeno 7194x] [16. září 2007]
[Restaurace] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Zdeněk Matera
pondělí, 17. září 2007
11:20
Jestli můžete, přijměte naši omluvu, pokud se tato skutečnost vůbec omluvit dá. Co se stalo, je přímo trestuhodné a také potrestáno bude. Víme, že toto se prostě stát nesmí a uděláme vše pro to, aby se to již nikdy nikomu nestalo. Rádi bychom, kdybyste na naši hospůdku nezanevřel a věříme, že při vaší další návštěvě (doufáme že ještě někdy přijdete) budete spokojen již stoprocentně. A byl bych rád, kdybyste mne při vaší eventuelní návštěvě kontaktoval osobně.
Zdeněk Matera
provozní vedoucí
napsal(a): Zdeněk Matera [ukumpana(a)ukumpana.cz] [Odpovědět]