Zakarpatské pivní střípky

Zakarpatská oblast Ukrajiny, v období první republiky součást Československa jako Podkarpatská Rus, se již druhou sezonu potýká s poměrně výrazným úbytkem návštěvníků ze zahraničí. Může za to především vojenský konflikt ve východní části Ukrajiny, díky němuž se turisté do této „válečné země“ z pochopitelných důvodů příliš nehrnou. Nicméně i přes složitou a stále se zhoršující ekonomickou situaci celého ukrajinského státu se lidé na Zakarpatí snaží žít svým vlastním životem, konflikt ve východní části země prozatím většina z nich nepovažuje za jejich bezprostřední ohrožení, a kdo by měl možnost, podobně jako před pár dny my, porovnat tuto oblast s obdobím před dvěma lety, na první pohled by si zcela jistě ničeho zásadního nevšimnul. Ba co víc, z hlediska nás, pivních turistů, by na něj čekala spousta zajímavých překvapení :).

Když v roce 1996 ukončil výrobu poslední průmyslový pivovar této oblasti v Podhorjanech - Mukačevě (více zde... ), zdálo se, že jeho přeživší sladovna zůstane jediným, posledním mohykánem připomínajícím historii vaření piva ve zdejším kraji. Po dalším desetiletí pivního temna však přišla doba obrození, která s sebou přinesla i v tak náročných podmínkách, jaké zde panují, vznik prvních malých minipivovarů, které se snaží hrdě zvednout prapor padlého velkopivovaru hraběte Schönborna. Bílá místa na pivní mapě tak postupně zaplnila města Mukačevo, Mižhirja, Berehovo, Vyškovo, Huklyvyi (okres Volovec), Bilky (okres Iršava) a v neposlední řadě i Užhorod.

Přehled nově vzniklých minipivovarů v Zakarpatské oblasti

Město	Název minipivovaru	Název piva
Berehovo	Pivovar Evropa 2014	John Haspar
Bilky (okres Iršava)	Pivovar Ivan
Huklyvyi (okres Volovec)	Pivovar Grün Hof	Bobasik
Mižhirja	Mižhirský pivovar	Mižhirské živé
Mukačevo	Pivovar Zirka	Zirka
Mukačevo	Pivovar Grafskij Dvir	Grafske pivo
Užhorod	Pivovar Chmiľna chata	Ungweiser
Užhorod	Domácí mikropivovar u Denisa
Vyškovo	Pivovar Heinrich Schulz	Kibler

Během našeho krátkého pobytu v Zakarpatí jsme měli tu čest tři z výše uvedených minipivovarů navštívit. Ale pěkně po pořádku. Nejprve se vydejme do Užhorodu, centra celé Zakarpatské oblasti. Jedná se o historické město se spoustou památek, ale i pěkných a útulných restaurací. Pokud chcete v Užhorodě ochutnat co nejvíce piv z místních pivovarů na jednom místě, rozhodně byste neměli vynechat K10 Ungvar Pub nacházející se přímo v centru města v ulici Korzo 10. Zdejší majitel se svým hostům snaží nabídnout co nejširší nabídku zakarpatských minipivovarů. V době naší návštěvy měli v nabídce mukačevské pivo Zirka, vyškovské pivo Kibler světlé i tmavé, berehovské pivo John Haspar a užhorodské pivo Ungweiser (pšeničné). Ceny se pohybovaly od 16 hřiven za berehovské až po 27 hřiven za užhorodské pivo (1 UAH byla v první polovině června přibližně 1,20 CZK). Na místní poměry se celkově jedná o dražší podnik, který mimo jiné nabízí i českého Rychtáře 12° z Hlinska za 27 hřiven.

K10 Ungvar Pub v ulici Korzo 10 nepřehlédnete už kvůli vývěsnímu štítu hlineckého Rychtáře

Ceny piv velkých ukrajinských pivovarů se v užhorodských restauracích pohybují vesměs v rozmezí 10 – 20 hřiven. Za návštěvu určitě stojí také pivní bar v těsné blízkosti autobusového nádraží Užhorod 2, směr Perečin, mezi ulicemi Ostrivna a Pidhradská. Zde je na výběr široký sortiment ukrajinských i zahraničních piv včetně například českého Ježka.

Pivní bar naproti užhorodskému příměstskému autobusovému nádraží směr Perečin, mimo jiné s vývěsním štítem havlíčkobrodského Rebela
Sortiment pivního baru se velmi často mění, na čepu je neustále přes deset druhů piv. Pivo si lze dát přímo v restauraci, místní si je ale často nechávají stáčet do předem připravených litrových PET lahví a berou s sebou domů.

Sotva deset minut pěšky od centra, v ulici Kapušanská 20, se nachází užhorodský minipivovar Chmiľna chata. Vaří zde od podzimu loňského roku pivo s názvem Ungweiser, což znamená spojení maďarského jména města Ungvár (Užhorod) a českého/amerického názvu piva Budweiser.

Užhorodský minipivovar Chmiľna chata v ulici Kapušanská zvenku působí poměrně nenápadně

Technologii pivovaru dodala kyjevská pobočka firmy Heinrich Schulz. Pivovar má dvounádobovou měděnou varnu o objemu 300 litrů, která se nachází přímo v interiéru restaurace. K hlavnímu kvašení a dokvašování pivovar prozatím používá 8 nerezových CK tanků s vnitřním chlazením o objemu přes 600 litrů (vždy dvě várky v jednom tanku). Do budoucna však plánují pořízení dvou nerezových tanků, určených výhradně k dokvašování.

Poměrně vydařenému interiéru Chmiľnoj chaty vévodí měděné varny společnosti Heinrich Schulz

Vedle CK tanků se za vnitřním oknem restaurace ještě nacházejí dva ležácké tanky, ze kterých se točí pivo hostům přímo do sklenic. Pivovar tak jako jeden z mála na Ukrajině nabízí tankové pivo. Suroviny se nakupují z velké části z Německa, například slad ze sladovny Weyermann v Bamberku, vše ale zejména kvůli komplikacím při dovozu ze zemí EU a malým objemům přes ukrajinského distributora, což se jim údajně značně prodražuje.

Pohled na zadní část měděných varen užhorodského minipivovaru – zde sládek vaří pivo Ungweiser
8 CK tanků, kde probíhá hlavní kvašení a dokvašování, v pozadí se nacházejí dva ležácké tanky, ze kterých je pivo čepováno hostům přímo do sklenic

V době naší návštěvy měl minipivovar v sortimentu čtyři druhy nefiltrovaných a nepasterovaných piv. Jednalo se o Ungweiser spodně kvašený světlý ležák a svrchně kvašená piva pšeničné, zlatohnědý ale a černý stout. Vše po 22 hřivnách za půllitr. Jelikož spodně kvašený ležák bohužel zrovna dokvašoval v CK tanku a tudíž nebyl k dispozici, museli jsme se v rámci degustace spokojit pouze s pivy svrchně kvašenými.

Družný rozhovor sládka místního pivovaru (vlevo) s jedním z účastníků našeho výletu Alešem, taktéž sládkem domácího mikropivovaru, ohledně chmelení piv:)

Obecně jsou piva na Ukrajině velmi málo chmelená, což nám majitel pivovaru zdůvodňoval tím, že místní lidé hořká piva příliš nepreferují, může to ale být dáno i poměrně vysokou cenou chmele, za kterou ho údajně nakupují. Pšeničné pivo tak vyloženě nezklamalo, zlatohnědý ale však mohl být chuťové výraznější. Nejzajímavější se nám tak zdál černý stout, nutno ale podotknout, že jsme jej ochutnávali až v závěru večera, kdy byly naše chuťové buňky již lehce unavené :)

Trojlístek sortimentu piv Ungweiser – světlý ležák, zlatohnědý ale a černý stout

Další dva z námi navštívených minipivovarů vaří svá piva Mukačevě. První a také starší z nich, pivovar Zirka (Hvězda) má své sídlo ve stejnojmenném historickém hotelu z roku 1920, který se nachází přímo v centru města naproti secesní radnici na náměstí Míru. Vchází se do něj ze strany náměstí, kdy projdete dovnitř budovou restaurace a po chvíli se ocitnete na malém útulném nádvoří se stoly a výčepem.

Vstup do restaurace minipivovaru Zirka v Mukačevě

Technologie pivovaru je bohužel skryta v útrobách zdejších budov, na požádání je přístupná pouze ve všední dny (my jsme pivovar navštívili v sobotu). Jediné, co jsme se o výrobě zdejšího piva dozvěděli, bylo, že pivovar používá místní vodu upravenou systémem Ecosoft. Pivovar nabízí pouze jeden druh piva, a to spodně kvašený světlý ležák. Podobně jako ostatní místní piva je velmi málo chmelený a celkově není nijak výrazný. Také by mohl být nepatrně méně sycený. To je ostatně další rozdíl mezi ukrajinskými a českými pivy. Jelikož prý zdejší konzumenti nepreferují piva s příliš hustou a vysokou pěnou, jsou zdejší piva točená pod daleko větším tlakem, aby tolik nepěnila, což ovšem občas způsobuje jejich přesycení. Nutno ale podotknout, že se tak stává hlavně u velkých pivovarů, minipivovary jsou v tomto směru výrazně lepší.

Druhý mukačevský minipivovar Grafskij Dvir (Hraběcí Dvůr) je pravděpodobně jedním z nejmladších, které v Zakarpatské oblasti vznikly, vařit začal v březnu letošního roku. Jedná se o docela rozsáhlý restaurační komplex přímo pod mukačevským hradem Palanok v ulici Erdeny, určený především k rodinným oslavám nebo svatbám. V době naší přítomnosti se zde také jedna svatba konala.

Vstup do nového moderního restauračního komplexu Grafskij Dvir ostře kontrastuje s okolní zastaralou infrastrukturou typickou pro celé Zakarpatí. V pozadí mukačevský hrad Palanok.

O tom, že je celý komplex poměrně nový, svědčily i zrovna probíhající drobné dodělávky jeho exteriérů. Interiéry restaurace Terasa, kde jsme se zdržovali, jsou velmi útulně zařízeny, stěny restaurace zdobí motivy s pivní tématikou, jako jsou vitríny s pivními půllitry nebo tácky různých pivovarů, většinou zahraniční. Příjemný pocit ještě umocňovala přítomnost krásných účastnic svatby, ostatně o hezké ženy na Ukrajině nebyla nikdy nouze :)

Terasa Grafskiho Dviru, krásné ženy a dobré pivo. Co více si přát?

Podobně jako v případě Zirky je technologie minipivovaru před zraky návštěvníků skryta. Přístup k ní nám nebyl umožněn ani na požádání, prý ještě není zcela kompletní, ale brzy snad bude, takže by měla být veřejnosti přístupná. Tak jenom k základním údajům. Varna pivovaru má údajně objem něco přes 120 litrů, denně se obvykle vaří 2 várky (kolem 250 litrů). Ke kvašení pivovar používá nádoby vlastní konstrukce, klasickými CK tanky nedisponuje. Přímo v restauraci nabízí tři druhy piva, všechna jsou nefiltrovaná, nepasterovaná a svrchně kvašená.

K jejich vaření se používá německý slad, anglický chmel a americké kvasnice. „Grafske zolote (Hraběcí zlaté)“ je zlatohnědé pivo s plnějším tělem a jemnou hořkostí vařené ze čtyř druhů sladů, cena za točený půllitr je 25 hřiven. „Grafske bile (Hraběcí bílé)“ je svrchně kvašené pšeničné pivo vařené ze dvou druhů sladu. Je lehce nasládlé, v závěru je cítit mírné chmelové aroma. Prodejní cena je 19 hřiven. Nejdražším pivem ze sortimentu je „Grafske temne (Hraběcí tmavé)“, svrchně kvašené pivo typu stout (30 hřiven za 0,5l). Je vařené ze šesti druhů sladu, v chuti docela plné, s jemným karamelovým nádechem.

Grafske zolote – zlatohnědý ale vařený ze čtyř druhů sladů, rozhodně nezklamal

Ze všech piv z minipivovarů, které jsme tu postupně měli možnost ochutnat, se nám asi nejzajímavější zdála ta z posledně jmenovaného Grafskeho Dviru. Jejich plná chuť i celkový dojem rozhodně nezklamaly. Je dobře, že se podobně jako u nás pivní trh v Zakarpatí v posledních letech díky malým pivovarům výrazně mění k lepšímu. Vyrazit sem pouze za dobrým pivem se českému pivaři asi přeci jen ještě nevyplatí, rozhodně ovšem ne z cenových důvodů :). Pokud se ale vypravíte za krásami zdejšího malebného kraje, zcela jistě vám pivo z místních minipivovarů může dělat nejenom v horkých letních dnech příjemnou společnost.

---

[Vladislav Kopřiva] [Zobrazeno 8462x] [26. červen 2015]
[Pivo ve světě] [comments: 5] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře