Jiří Vent odpovídá...

Dnes se v OR podíváme do Ústeckého kraje, kde v centru světoznámé chmelařské oblasti sídlí Chrám chmele a piva, jehož součástí je i minipivovar U Orloje. Na Vaše otázky odpovídal pan Ing. Jiří Vent, vedoucího hlavní činnosti CHCHP, člověk s chmelařskou praxí, jenž nesl zodpovědnost za uvedení pivovárku U Orloje do provozu. Své otázky jste mohli směřovat k tématům z oblastí okolo piva, chmele a Žatce.

Informace o Chrámu a chmele a piva naleznete na této webové prezentaci nebo na profilu pivovaru U Orloje zde...

Marek Kamlar, KSPS Praha

Dobrý den, většinu dotazů jste mi zodpověděl již loni v únoru během návštěvy našeho sběratelského klubu u vás v pivovaru, takže se zeptám jen na pár věcí, které mi přišly na mysl až teď.

1) Při procházení sbírky reklamních letáků jsem narazil na „Newsletter č. 4 Restaurantu a pivovaru U Orloje“, v němž je mj. zmínka o knize návštěv, kterou mají mít číšníci za barem a do které lze psát připomínky, ale i případná pochvala. I když tuto iniciativu velmi vítám, tak vůbec nechápu, proč tato kniha není (či nebyla, pokud se za ten rok něco změnilo) někde víc na očích, např. u vchodu do restaurace, aby se o její existenci zákazník nemusel dozvídat až zpětně. Ještě v dubnu 2011 bych sice musel napsat „jídlo výtečné, pivo však mizerné, ba co víc, dvanáctku jsem musel vrátit, jak smrděla a byla nepitelná“, již během Dočesné pár měsíců nato a v únoru 2012 bych ale mohl kritizovat maximálně tmavé, a to jenom náznakem, takže výrazný posun kupředu a pevně věřím, že příště už budu spokojen ze 100 %.

Co se týče informací v letáku „Newsletter č. 4“ , nemohu opravdu adekvátně odpovědět. Odborník, který tehdy řídil chod organizace Chrám Chmele a Piva a vydával akční letáky s názvem „Newsletter“ v naší organizaci již nepracuje. Prostě mu to nešlo a zase se posunul někam „o dům dál“. Kolektiv zaměstnanců restaurace a pivovaru U Orloje v Žatci několik měsíců napravoval chyby, které tento manažer napáchal.

Kvalita dvanáctky ve sklepě pivovaru je stabilní a vyvážená. Jestliže byla špatné kvality, stalo se v ten den něco nestandardního ve výčepu. Dodatečně se omlouvám. Řadu neschopných číšníků jsme museli propustit. Odešli ti, co nechápou potřeby zákazníků. Vyrovnanost kvality piva je úkolem pro všechny zúčastněné v našem týmu. Od sládka pivovaru po číšníka. Když se taková situace náhodou stane, doporučuji pivo reklamovat a žádat jiné a kvalitní ( a to i v jiných restauracích – dělám to také )

2) Loni o Velikonocích jste ve své pivní nabídce údajně měli i zelené pivo. Mohl byste naznačit, jakým způsobem jste dosáhli oné zelené barvy, resp. jaké barvivo jste při výrobě použili? Jednalo se o speciální várku nebo jen o dodatečné barvení standardně vyráběného piva?

Tradičně máme na „Zelený čtvrtek“ celé zelené menu včetně piva. Návštěvníci si tento rituál již oblíbili. Snažíme se vždy vyrábět pivo co nejvíce přírodní cestou. Pivo se vaří speciálně pro Velikonoce. Používáme zejména rostlinné výtažky – listové barvivo chlorofyl je obsaženo ve všech zelených listech v přírodě. Naše zelené pivo chutná a zpestřuje návštěvníkům Chrámu Chmele a Piva jednotvárnost životního údělu středoevropanů.

3) Co si vybavuju, tak váš tehdejší (a možná i současný) sládek František Procházka již nepatří mezi mladíky a jelikož je u vás výroba spíše ruční, tak bych se rád zeptal, zda vše zvládá sám nebo má k ruce ještě nějakého pomocníka a také jestli jste se spolu někdy bavili o tom, jaké to je celý život pracovat v ryze průmyslovém pivovaru (tuším v Lounech) a pak na stará kolena přejít na výrobu v malém.

Náš pan sládek musel změnit přístup k velikosti technologie. Varna je tuším 44 x menší než v Lounském pivovaru. Takže je to pro něj asi jako dětský model průmyslového zařízení. Nicméně uvařit a zakvasit fakt dobré pivo je složité za jakékoliv velikosti pivovaru. Minipivovary si nemohou dovolit drahé analytické metody a musí se vařit pouze „podle jazyka“. Jazyk nahrazuje složité přístroje laboratoře, není vždy zcela jednoduché se jim vyrovnat.

4) V r. 2008 jsem v Žatci navštívil i „Muzeum homolupulů“, které se nacházelo nedaleko nám. Svobody čili jinde než areál dnešního Chrámu Chmele a Piva (CHCHP), navíc o jeho existenci se zmiňují pouze vaše staré stránky a ty nové včetně aktuálních reklamních materiálů o něm z nějakého důvodu mlčí, tak by mě zajímalo, jaká je současná situace.

Žatec je dosud tajemné město. Skrývá se tu mnoho odpovědí spojených s prehistorií chmele a piva, které česká veřejnost zatím obecně neví. Bájný kmen Homolupulů (latinsky Homo Lupulus ) má určitě původ právě v Žatci. Tento lidský kmen náleží do skupiny Homo Sapiens, to je již zcela zřejmé. Další informace akademická věda ještě zkoumá. Muzeum Homolupulů je přístupné na objednávku. Informace o podmínkách návštěv lze získat na e-mailu: info@chchp.cz

5) Tehdy mě také hodně překvapilo, že hlavním sponzorem výstavby tohoto muzea byly Krušovice. Je mi jasné, že místní výrobce do toho asi jít nemohl, když sám měl problémy s další existencí, ale skutečně bylo nutné se vznikem muzea tolik spěchat a spoléhat se na peníze přespolního pivovaru, jehož pivo navíc bylo spíše pro ostudu než něčím, co by mělo být dáváno na odiv, byť jen formou reklamy?

Pivovar Krušovice je partnerem turistického projektu Chrám Chmele a Piva v Žatci (není sponzorem). Krušovice od vzniku pivovaru v roce 1581 používají žatecký chmel. Historicky jsou spojeny s Žatcem. To je bez diskuze. Krušovice úzce spolupracují také s naším sousedem, s Chmelařským muzeem v Žatci. Kvalita piva vyráběného na počátku 21. století v královském pivovaru je v rukou majitelů pivovaru. Z mé strany mohu jenom připomenout, že chuť piva od 16. století se průběžně mění. Lidi kupují to co jim chutná. Trh pivem ovlivní naprosto jistě i budoucí chuť Krušovického piva. Kam se pohne – to ukáže čas.

6) V diskusi na starých stránkách CHCHP jsem našel komentář z r. 2005 o možném zneužití vašeho loga „se sedmi čárkami“ v reklamě na pivo Bernard. Jelikož si tuto reklamu vůbec nevybavím, mohl byste mi ji trochu přiblížit, pokud jste v této věci nějak informován?

Je pravdou, že se „čárky“ zalíbily marketingovým kouzelníkům některých velkých pivovarů. Muselo se upomínat dopisem. Pak se kultivovaně stáhli. Logo Chrámu Chmele a Piva je registrovanou značkou u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze. Sedm čárek však „de facto“ patří bájnému kmenu Homolupulů – užívali totiž sedmičkovou počítací soustavu. Kdo chce vědět více, ať přijede. Každý pravověrný pivař ČR by měl alespoň jednou v životě vykonat cestu do Žatce – ke kořenům českého chmele a piva. Stejně jako každý muslim má navštívit Mekku.

7) CHCHP byl zbudován zejména díky evropským penězům z ROP Severozápad, v poslední době hodně propíraného v souvislosti s dotačními chybami. I když jsem toho názoru, že existence CHCHP má své opodstatnění, což o spoustě dalších podporovaných projektů říci nemohu, stejně mi to nedá a zeptám se: Dotkla se tato kauza nějak i vás?

Projekt Chrám Chmele a Piva je jednoznačně pozitivní čin. Nejkvalitnější chmel a pivo světa patří Čechům. My se v Chrámu Chmele a Piva snažíme všem generacím návštěvníků ukázat důvod – proč tomu tak je. Kdo navštíví zábavný turistický areál, ten pochopí. Poctivé dobré pivo ze žateckého chmele patří ke kulturnímu bohatství českého národa. Je to součást gastronomie. Jak říkáme: Kdo tu nebyl – jako kdyby nežil… Takže přijeďte a pochopíte.

Dotační chyby se většinou týkají lidí v administrativě. Zádrhely nastávají po staletí zejména v byrokracii tam, kde proudí finance. Tam je pro to prostor. Samotný projekt Chrám Chmele a Piva je prvek, který patří k české historii déle než tisíc let. Tak dlouhý byl vývoj pivovarnictví a chmelařství na Žatecku.

To je pro dnešek vše. Předem díky za odpovědi.

---

Zbyněk Melichar / Dwarf

Dobrý den, mám na Vás v podstatě jen 2 otázky:

Co bylo hlavním motivem k založení minipivovaru ve městě, kde dlouhou dobu dobře funguje průmyslový pivovar?

Chrám Chmele a Piva je tematický turistický areál. Návštěvník s celou rodinou tu najde zábavu, relaxaci i informace o tom, proč české pivo vařené ze Žateckého chmele prostě chutná. V turistickém areálu je možno vidět a slyšet kompletní informace o sladování, o chmelu a také o pivu. Návštěvníci se logicky ptají, jestli to vše je pravda. My odpovídáme : ano, je to pravda – běžte a ochutnejte jednoduché pivo vařené pouze z vody, sladu a místního chmele. Minipivovar U Orloje je logickou tečkou za absolvovanou prohlídkou.

A druhá otázka: Proč se s Vaším pivem nelze potkat mimo Vaši restauraci? Třeba na Slunci ve skle nebo jiných přehlídkách produktů našich nejmenších pivovárků.

Pravidla dotace na celý turistický areál včetně minipivovaru nedovolují po dobu prvních 5 let prodávat naše pivo do distribuce. Nemůžeme mít smlouvy na pravidelné dodávky sudového nebo lahvového piva odběratelům.

Děkuji

---

Richard Chodora, Pivní.info

Jelikož jsem v Chrámu chmele a piva ještě nebyl a ani pivo z Pivovaru U Orloje neochutnal, budou moje otázky spíše teoretického zaměření.

1) Jaký máte vztah s Žateckým pivovarem, spolupracujete nebo jste především konkurenti?

Vzhledem k naší velikosti ani nemůžeme být konkurentem. Jsme spíše zpestřením trhu piva v Žatci. A o to jde. Zvýšit atraktivitu Žatce v oblasti turistického ruchu. S Žateckým pivovarem spolupracujeme. Pivovar je také náš oficiální partner. A to již od fáze plánování projektu, před téměř deseti lety.

2) Spolupracujete s Výzkumným ústavem chmelařským? Pokud ano, jak?

S „Výzkumákem“ v Žatci samozřejmě spolupracujeme. Je to naše líheň. Tam jsme se naučili, jak používat chmel pro vaření piva, které vybízí k dalšímu napití. Pokusný pivovar ve Chmelařském institutu má varnu o objemu 50 litrů. Slouží k testování chuťových vlastností chmelů. Mimochodem výzkumný ústav zbudoval můj otec po letech práce ve výzkumu. Základní kámen byl položen v prosinci 1968. Otec byl poté komunisty vyhozen, aby nepřekážel.

3) Vaše pivo prodáváte jen ve Vaší restauraci, nebo jej dodáváte i do nějakého jiného restauračního podniku ve městě nebo mimo něj?

Z důvodů podmínek dotace prodáváme pouze ve stylové restauraci U Orloje (název vychází z originálního Chmelového orloje v sousedství). Objekt pivovaru a restaurace sloužil dříve jako sklad chmele (jak jinak v Žatci).

4) Je možné koupit Vaše pivo i sebou? Pokud ano, v jakém balení – skleněné lahve, PET, sudy?

Pivo návštěvníkům můžeme natočit do PET lahví o objemu 1 a 3 litry. Také do soudků Petainer (na žehličku) o objemu 20 litrů.

5) Zúčastňujete se pivních slavností i mimo Žatec? Zatím jsem Vás nikde neviděl…

Prvotním cílem pivovaru U Orloje je podporovat rozvoj turistického ruchu v Žatci. Celý areál patří Městu Žatec. Nemůžeme dodávat naše piva do distribuce. Proto se zatím zúčastňujeme pouze omezeného okruhu mimožateckých akcí. Letos plánujeme prodej lehkého piva na novém žateckém koupališti, neboť tento areál je vlastnictvím města.

6) Jak vznikly názvy Vašich piv?

Naším cílem je vařit jednoduchá chutná piva z místních surovin. Názvy mají vypovídat o stylu piva a o sounáležitosti s žateckým Chrámem Chmele a Piva. Proto je základem nabídky Žatecký Samec (pivo stejného jména se vařilo v Žatci již ve 13. století).

Chmelový Ležák charakterizuje pivo plzeňského typu s vyšší hořkostí a Chrámové Tmavé napovídá, že se točí tmavé pivo původem z Chrámu.

7) Popište nám trochu technologii výroby Vašeho pivovaru.

Naše zařízení není složité. Vaříme na klasické malé varně o objemu 5 hl. Ekonomickou nevýhodou je elektrický otop (v objektu není plyn). Prostor pro spilku a sklep je dost malý. Proto probíhá hlavní kvašení i dozrávání piva ve vertikálních tancích o kapacitě 5 a 10 hl.

Jakmile je pivo hotovo, přečerpá se do zásobních tanků, které jsou umístěny za zdí ve vzdálenosti 4 m od pípy. Všechna piva jsou nefiltrovaná, přírodní, živá. Je to trochu taková „retro technologie“.

8) Kam byste nás v Žatci pozval na dobré pivo, pomineme-li Vaši restauraci?

Žatec má celkem tři pivovary. Čerstvá sudová jedenáctka ze Žateckého pivovaru je fakt hodně dobrá. Je možné objednat prohlídku pivovaru s ochutnávkou, doporučuji. Zajímavostí, která není k prodeji jsou různá pokusná piva z Chmelařského pivovaru. Tam jsme 30 let studovali, který chmel chutná a který může zákazníky odpuzovat. I takové chmele se ve světě běžně pěstují.

9) Dnes jsou moderní různé slevové portály. Jaký na ně máte názor z hlediska provozovatele kulturního a restauračního podniku?

Když má pivovar dobré pivo, nepotřebuje většinou slevový portál. Za třicet let jsem zažil mnoho restaurací i pivovarů, které skončily bankrotem. Úspěšný pivovar musí dodržet dvě zlaté podmínky: Chutné pivo + přijatelnou cenu, tato kombinace zajišťuje trvalou udržitelnost produkce. Ale to není nic nového.

10) Jaký máte vztah s ostatními minipivovary z blízkého i dalekého okolí?

Měl jsem možnost poznat mnoho osobností pivovarské branže v tuzemsku i v zahraničí. Přátelíme se dosud a je mi ctí být stále v jejich prostředí, hodně jsem se od pivovarníků učil. V posledních letech jsem se díky tomu posunul od chmele více k pivu. Pivovarská komunita si stále zachovává svoje tradice včetně respektu ke konkurenci. A tak to má být. My v Žatci s česko-německou historií říkáme: „Leben und leben lassen“, tedy česky.... „žij a nechej žít“.

Děkuji za Vaše odpovědi a přeji především dobré pivo…

- video vložil uživatel televizezatec -

---

[Pivní.info] [Zobrazeno 8542x] [14. duben 2013]
[Offline rozhovor] [comments: 4] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře