Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Rozlehlé prostory pivovaru v Kostelci se v sobotu od rána začaly plnit stovkami zájemců o tradiční pivovarnickou akci, odedávna zvanou vykulení.

V každém pivovaře museli bednáři jednou za rok vykulit sudy ze sklepů, zkontrolovat je, opravit a některé z nich znovu vysmolit. Mnohá stará řemesla jsou dnes vlastně neznámá, bednáři mezi ně jistě patří, a tak se kostelečtí pivovarníci každý rok některá z nich snaží ukázat a přiblížit. Letos své umění kromě bednářů ukázali kováři, barokní zedníci, a mnozí další, přijelo více než dvacet historických automobilů.

Zájemce o nové exponáty Pivovarského muzea i ty, kteří si chtěli prohlédnout běžně nepřístupné prostory letos celý den prováděly formou netradičního divadelního představení děti z místní Základní školy. Herečky a herci divadelního souboru Zvoneček pod vedením Romany Malkovské názorně doprovodili výklad někdejšího zaměstnance pivovaru Míly Kopeckého o technologii výroby a všem ostatním okolo piva i pivovaru, návštěvníky poněkud vydělilo pivovarské strašidlo Pumpaluch.

Vykulení bývalo součást dění v každém pivovaru. Šlo vlastně o údržbu a u nás jsme z něho udělali něco jako společenskou událost pro celou rodinu. Snažíme se zaujmout děti i dospělé, nabídnou co nejvíce druhů piv z malých pivovarů - čepujeme jich dnes čtyřicet šest, netradiční občerstvení i kulturní programy,“ říká spolumajitel pivovaru Milan Starec.

Letos se konečně podařilo připravit i malou ukázkovou várku místního piva, vaříme i podle středověké receptury pivo, které se jmenovalo Sahti,“ doplňuje druhý z majitelů Tomáš Vododchodský.

Várce Černokosteleckého piva se věnoval přední pivovarnický odborník Vladimír Černohorský, při práci vycházel z klasických českých receptur.

Myslím, že můžeme říci, že zájemci budou moci ochutnat poctivý místní nápoj. Každý sládek má sice svoje postupy a recepty, dnes se držím toho, kterému se říká dvourmutový, používám klasickou recepturu v nové technologii. Stejně jako majitelé pivovaru věřím, že časem bude přesně taková výroba převedena do většího zařízení a Kostelec začne vařit další z místních piv, chuťově odlišných od těch které vaří v mamutích velkovýrobách,“ vysvětli Vladimír Černohorský.

Celý den bylo k vidění mnoho kulturních programů, představil se soubor Kosáček, Big band Josefa Pavlíčka, mažoretky, k vidění byl rychlomalíř, dražba děl regionálních umělců v podvečer vystoupil všemi očekávaný Daniel Hůlka.¨

Součástí vykulení byla i oslava pátého výročí vzniku Místní akční skupiny Podlipansko.

Jde vlastně o sdružení zástupců firem, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj určitého území. V současné době je na území celého Česka přes 150 MAS, přičemž každá z nich má svou vlastní, specifickou, rozvojovou strategii. Jejich aktivita je financována z Programu obnovy venkova a hlavním cílem práce pomoci subjektům z veřejného i soukromého sektoru získat různé dostupné dotace,“ seznámila s Místní akční skupinou ředitelka Podlipanska Markéta Pošíková.

Akční skupina je i garantem udělování certifikátu Polabí- regionální produkt. K předchozím držitelům se na Vyklulení připojili Ivana Vondráčková s výrobou svíček,vinařství Bettiny Lobkowitzové, malířka obrazů s léčivou energií Helena Karavainová a Maso Třebovle.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek


Olivětíně po letech chátrání prokoukl díky nájemníkům. Na vzkříšení dávné slávy však možná čeká marně.

Foto

Kdo se zatoulá po uhrančivém Broumovsku až do broumovské části Olivětín, může stanout u velké budovy před pivovarem, nad jejímž vchodem ční malovaný nápis Pivovarská hospoda.

Působí neutěšeně, opadává z ní omítka. Stále však připomíná, že bývala kdysi honosnou a velmi vyhledávanou. Vždyť se také jmenovala Klášterní restaurace. Tehdy se v jejím sále v prvním patře tančilo a dole ve výčepu roztáčeli výplaty pivovarští bednáři, vozkové i sládek. Za restaurací v parku rostly mocné stromy, lidé tam odpočívali v romantickém altánu.

Až do poloviny minulého století, kdy pivovar v Olivětíně provozovalo broumovské benediktinské opatství a kdy Broumov patřil k bohatým sudetským městům. Po nástupu komunismu o pivovar i hospodu opatství přišlo. Dnes podnik patří opatství znovu, to však nemá na jeho opravu.

Přesto hospoda i dnes stojí před pivovarem navzdory svému "potrhanému kabátu" pyšně. Nynější nájemníci se loni pustili do rekonstrukce lokálu a ten je dnes příjemnou hospůdkou s kulečníkem a salonkem. A řada obyvatel Broumova i Olivětína do ní stále ráda chodí.

Foto

Z přeplněné kaple rovnou na pivo s ostrostřelci

Dějiny bývalé klášterní restaurace sepsal historik Muzea Broumovska Karel Franze. Ten uvádí, že honosná budova nahradila starší již nevyhovující starou hospodu. Novou nechal při cestě před klášterním pivovarem postavit roku 1877 opat Johann Nepomuk Rotter.

"Olivětín v té době zažíval vrcholnou fázi svého průmyslového rozvoje, takže stavba honosné restaurace byla dobře promyšleným obchodním tahem,“ říká Franze. Restaurace nouzí o hosty netrpěla. „Pivo přímo od zdroje tam muselo mít vždy vynikající kvalitu. Kromě štamgastů se restaurace stala i oblíbeným cílem nedělních vycházek zejména obyvatel Broumova. Mezi nimi nechyběli často ani sami členové benediktinského řádu," popisuje historik.

Zvláště silný provoz zaznamenával lokál po církevních pobožnostech, mariánských, růžencových slavnostech a dalších svátcích. Ty se odehrávaly v kapli, která dodnes stojí v těsném sousedství restaurace.

"Asi nejznámější a nejoblíbenější byla hubertská mše. Bývala navštěvovaná tak, že většina věřících pro nedostatek místa musela stát na prostranství před kaplí. Slavnostní lesk této bohoslužbě dodávala účast broumovských ostrostřelců a selských jezdců. Ti všichni se pak svorně sešli v klášterní restauraci," líčí Franze.

Foto

Bály a střelby, ale i věhlas hostinského zvaného Hitler

Právě ve velkém sále se odehrával Hubertský bál. "Bály a další akce zde prý pro své zaměstnance pořádala i textilní firma Schroll, a to přesto, že měla vlastní restauraci. Ta stávala nedaleko před areálem olivětínské tkalcovny. Sloužila však také jako závodní jídelna. Sál pivovarské restaurace poskytoval pro bály přeci jen honosnější kulisu," míní historik.

Sál klášterní restaurace se ve 30. letech zalíbil i československému vojsku, jehož jednotky pravidelně zajížděly do Olivětína ke cvičným střelbám. Odbývaly se v nedalekém malém kamenolomu pod heřmánkovickou cihelnou. "V restauračním sále si pak vojáci vždy zřizovali bivak," říká Franze.

V archivech našel, že posledním předválečným nájemcem pivovarské restaurace byl Ernst Klinke. Toho nikdo z dnešních obyvatel nepamatuje. I kvůli tomu, že většina původních obyvatel Broumova musela v roce 1945 opustit své domovy. Ti, co přišli osídlovat pohraničí, si naopak dodnes pamatují hostinského, který provozoval restauraci v 50. letech. Říkali mu Hitler.

Pamatuje si na něj i Milan Brutovský, který si pivo v dnešní Pivovarské hospodě dal poprvé v roce 1957. To mu bylo šestnáct let. A od té doby tam chodí pořád. Na pivo a kulečník. Říkává, že lepší hospodu v životě neznal.

"Už když jsem tam poprvé přišel, tak tam dělal hospodského Hitler. Tedy nějaký Ota Daněk. Ten přišel z Ostravy, měl šest dětí, některé se vrátily do Ostravy, některé tady zůstaly. No a ten pan Daněk měl podobný knírek jako Hitler, vlasy nosil taky podobně. Od té doby se tady pořád říká U Hitlera," vypráví štamgast.

Vzpomíná, že nejlépe se v restauraci vařilo právě za pana Daňka. "Měl každý den šest jídel, vařil denně tak šedesát porcí. Nejdražší byla roštěná za šest korun, pivo bylo za korunu čtyřicet. Za deset korun jste se najedl i napil," vzpomíná.

Foto

Nejvěrnější štamgast o největší rvačce v lokále

V 60. letech zažil sál takzvané čaje, tedy nedělní taneční zábavy pro mladé, které začínaly v 17 hodin. Pamatuje si na zahradu a park, na němž rostly veliké kaštany a lípy.

"Někdy v 60. letech dostal restauraci broumovský podnik VEBA, který se chystal přeměnit budovu na kulturní dům a rozšířit ho právě do míst, kde byla zahrada a altán. Projekt měl stát tři sta tisíc. Proto vykáceli všechny ohromné stromy. Jenomže nic nepostavili, ale stromy byly pryč," pokračuje Brutovský.

Ten zažil v hospodě také největší rvačku, kdy se místní chlapi chytli se slovenskými dřevorubci.

"Na to nezapomenu. Do hospody přišli dva mladí kluci, Slováci. Káceli tady v lesích stromy. Přišli na kulečník, ale to se nelíbilo místním, a tak proti nim jeden vystartoval. A ten Slovák hned křáp, křáp. A chlapi na ně. Vyběhli z lokálu a byli v sobě. Vylítl i zdejší Slovák Jura Johan a starý Klusáček. Ten křičel: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! A za chvíli přiběhl a měl zuby venku!" líčí muž pobaveně.

"Jeden od nás se vrátil i s frňákem na stranu a umýval se v hospodském dřezu, kde se myjí půllitry. Ale jinak to byla docela klidná hospoda."

Vzpomíná, že do restaurace chodil kdekdo, od běžných zaměstnanců podniků po ředitele či předsedu ROH. "Jó, to byly doby. Tehdy se olivětínské pivo točilo po celém Broumovsku, plzeňské bylo jen v hotelu," povzdechne si nejvěrnější štamgast.

Foto

Po silvestru zavřeli a proměnili hospodu v klenot

Dnes tu čepuje pivo Vlasta Martinová, jejíž muž má hospodu pronajatu. Žena stojí za nálevním pultem už osm let, její muž jí střídá dva dny v týdnu. Časem začalo Vlastě Martinové vadit, že podnik uvnitř vypadá skoro jako zvenčí, tedy sešle.

A tak po oslavě Silvestra 2008 s manželem hospodu na tři týdny zavřeli, aby dali lokálu zcela novou fazonu. Nechali ho vymalovat, obložit, vystavěli nový pult, vyměnili židle a instalovali plazmu. Pomohli jim známí, některé řemeslníky našla mezi stálými hosty. Jiní chodili kolem rozestavěného lokálu nešťastní. Ale výsledek stál za to. Hospoda dnes působí velmi útulně a příjemně.

"Jenom tu je ještě málo poliček. Mám velkou sbírku pivních sklenic, ale už na ně nemám místo. A nikdo tady police neumí," rozhlíží se žena po lokále. Pivovarská hospoda dnes čeká na zázrak. Majitelé, tedy představitelé broumovského kláštera, sice opravili střechu, kterou zatékalo, ale na větší opravy nemají.

"Okna jsme zasklili na své náklady, aby se po celém baráku neproháněl průvan. Aby z toho jednou nebyla opravdu zbořenina," krčí rameny Martinová.

Narozeniny se slavily se striptérkou

Svou hospodu má ráda. Hlavně lidi, kteří do ní chodí. "Někdy už mi připadají jako malá rodina. Když má někdo narozeniny, slavíme to tady," říká.

A pak vzpomene na narozeniny tří stálých hostů asi před třemi lety. Všichni se na ně složili, ale dlouho zvažovali, co jim dát. "A pak mě napadlo, že jim pozveme striptérku. Jen tak jsem to plácla, ale všichni se toho chytli," líčí Vlasta Martinová.

Foto

Sama tehdy vyhledala agenturu v Novém Městě nad Metují a stalo se - do hospody v určený den přijela striptérka. Hospoda byla plná, na kulečníku stál dort. "Posadili jsme oslavence doprostřed a řekli jsme jim, že dostanou dárek. Mysleli, že tak nanejvýš nějakou flašku, ale přišla striptérka. Odhodila kůži a rozbalila to. To bylo!" směje se paní Vlasta.

Největší legraci si užili s prostředním oslavencem. "Ten tady měl sedmdesátiletou maminku a my jsme se báli, jestli to je pro ni vhodné. Ale když mu striptérka postříkala šlehačkou kalhoty, maminka volala: To nevadí, Milane, já to pak vyperu!" propuká znovu v smích vypravěčka.

Nejstarší z oslavenců se prý do striptérky zakoukal a hodně dlouho v hospodě snil, jak by si ji rád vzal domů. Že by se o ni dobře staral. "Moc se mu líbila," usmívá se hostinská.

Ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek vidí, v jakém je Pivovarská hospoda neutěšeném stavu, každý den, ale nekoupil by ji, přestože mu ji opatství nabízelo za slušnou cenu. "Především na její obnovu dnes nikdo nemá a asi ani nedá. Trochu jsme to počítali a její obnova by stála možná dvacet milionů," říká ředitel.

Jeho žena má v kanceláři dobový obraz zachycující olivětínský pivovar na počátku 20. století. Klášterní restaurace s altánem, parkem a koňskými povozy na něm připomíná zámek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Milovníci pěnivého moku zamířili v sobotu 11. září po desáté hodině do Nošovic. Důvodem byla tradiční akce Radegast den.

Zdejší pivovar navíc slavil čtyřicáté výročí, takže si dal na bohatém programu záležet. Pro pivaře například uvařil nefiltrovaný ležák Radegast. K zábavě vybízely čtyři scény. Dvě z nich nabídly hudební program. Na dalších dvou scénách se soutěžilo.

Ke kulatým narozeninám si pivovar otevřel úplně nové návštěvnické centrum, které se veřejnosti oficiálně otevřelo právě na Radegast dni.

Zájemci se mohli vydat i na exkurzi, kde se mohli blíže seznámit s výrobou. Podtitulem akce, kterou každoročně navštěvuje až dvacet tisíc lidí, byl Radegast kmen. Jeho členové, kterých bylo opravdu hodně, neboť pivo Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě, si mohli kromě své značky užívat i vystoupení populárních kapel Buty, Mňága a Žďorp – či zpěvačku Věru Špinarovou. Pořadatelé tento výběr provedli záměrně, protože účinkující mají úzkou vazbu k regionu.

Na oslavy do Nošovic se lidé mohli kromě vlastních aut, které občas zablokovaly průjezd obcí, dopravit také autobusy a vlaky. Již tradičně byla vypravena i parní lokomotiva, která měla zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Pivní slavnosti si užívaly všechny věkové kategorie.

Vůbec jsem nevěděla, že tu chodí tolik lidí, protože jsem tu poprvé. Dvouletý syn Honzík byl hlavně nadšený z historického vláčku, já zase ze skvělého výkonu zpěvačky Věry Špinarové,“ prozradila během akce Lucie Stoklásková z Horních Tošanovic. Naopak pravidelným návštěvníkem byl dvacetiletý Michal Kavka z Horních Domaslavic.

Chodím tady opravdu každý rok. Ještě si pamatuji, jak před pěti lety prodávali desetistupňové pivo za deset a dvanáctistupňové za dvanáct korun. Dnes jsem si u obou musel připlatit, což mě trochu zklamalo. Mohlo být levnější. Přesto se ale dobře bavím,“ usmíval se Michal Kavka s vychlazeným půllitrem v ruce. „Na těchto slavnostech jsme spolu už popáté. Chodíme zde především kvůli skvělé atmosféře,“ řekly jednohlasně kamarádky Iva Sušilová a Michaela Slaninová z Frýdku-Místku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař


Ve Varnsdorfu se pomalu probouzí k životu pivovarnický klenot a ikona české pivovarské vědy, varna Pokusného a vývojového střediska Braník. PVS Braník bylo založeno v roce 1950 proslulým zakladatelem známého pivovarského rodu a výrazným představitelem české pivovarské vědy Ing. Františkem Hlaváčkem.

Od počátku byl jeho součástí i poloprovozní pivovar s dvounádobovou varnou o kapacitě 12 hl vyrážené mladiny. Z klasického pivovarského materiálu – mědi, ji tehdy vyrobili v Hradecko Královské Škodovce, pozdějších ZVU Hradec Králové. Koncem šedesátých let byla varna doplněna o novou mladinovou pánev a stará mladinovka se přeměnila v rmutový kotlík. Kapacita tím vzrostla na 15 hl vyrážené mladiny. V této podobě varna přetrvala až do uzavření PVS v roce 2003.

Poté ji zakoupila společnost „Dej Bůh štěstí, s.r.o.“ sídlící v pivovaru Kostelec nad Černými lesy, která ji hodlala využít do budovaného živého muzea pivovarnictví. Změna plánů využívající pro muzeum původní varnu pivovaru Kostelec však odsunula varnu PVS na druhou kolej. A tak ji v roce 2009 získává malý ambiciózní pivovar Kocour Varnsdorf a staví na ní svůj záměr zvýšení kapacity výroby piva a vybudování pivovarské restaurace.

Po důkladné repasi, modernizaci a usazení do nové dispozice se varna stává skutečným klenotem a základním pilířem nově budovaného komplexu pivovar, restaurace, sportovní a obchodní centrum pivovar KOCOUR Varnsdorf. Repase byla nejenom důkladná, ale i složitá a nákladná neboť stará řemesla mizí neskutečně rychlým tempem a dokonale snýtovat a utěsnit měděné duplikátory nádob už dokáže pouze jeden mědikovec v Česku.

Vše se podařilo a tak teď září ve středu pivovarské restaurace krásně nablýskaná sestava tří nádob, baculatý rmutový kotlík, scezovací káď s překrásnou scezovací baterií a důstojná mladinová pánev, která je základem expanze ambiciózního pivovaru KOCOUR až na budoucích 5 000 hl piva za rok.

Po celý svůj pivovarský život varna sloužila pivovarské vědě. Ověřovaly se na ní nové technologické postupy, hledaly pivovarské suroviny a zkoušely nové druhy piva. Je proto určitým pokračováním tohoto trendu, že bude sloužit v pivovaru, jež si vzal za cíl, vedle vysoce kvalitní české klasiky, přivést do českých zemí netradiční typy piva.

Tedy netradiční v Čechách, protože německá pšeničná piva, britské Ale, Stout a Porter, americké varianty pivních stylů jakož i belgické Abey či Saison jsou ve světě známé a populární. Nezbývá tedy než jí popřát do dalších let ono tradiční pivovarské „Dej Bůh štěstí!“

Zdroj: Pivovar Kocour.cz


Vzácnou návštěvu pohostí v sobotu 11. září Královský pivovar Krušovice. V rámci víkendového srazu přijedou v sobotu v poledne do krušovického pivovaru příznivci a majitelé legendárního automobilu Volkswagen Brouk. Zde pro ně bude připraven speciální program.

"Jeho součástí bude prohlídka pivovaru s odborným výkladem, poté bude následovat pohoštění a samozřejmě degustace krušovických piv pro nepilotující účastníky srazu, která se bude konat v místní staré sladovně. Pro řidiče bude připraveno čepované nealkoholické pivo Fríí, plechovky piva Fríí dostanou i všechny posádky, které se účastní srazu," upřesňuje Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, do níž Královský pivovar Krušovice patří.

Pro automobily účastníků srazu je vyhrazeno speciální parkoviště u pivovaru a zájemci budou mít příležitost prohlédnout si z blízka řadu automobilových legend nejen značky Volkswagen. Zhruba ve 14 hodin vyrazí automobily na padesátikilometrovou soutěžní orientační jízdu po okolí, jejímž cílem bude nedaleké městečko Žerotín.

Návštěva příznivců oblíbeného automobilu VW Brouk v Královském pivovaru Krušovice je součástí již třetího ročníku podzimního uzavírání silnic, symbolického ukončení letní motoristické sezóny. Loňský ročník konaný v Samopších přivítal 20 posádek a 50 zájemců, letos pořadatelé očekávají, že se zúčastní nejméně 50 posádek, tedy 90 lidí.

"Letošní akci, pomyslně uzavírající letní sezónu, se organizátoři rozhodli věnovat poznání tradice a historie českého pivovarnictví, proto se v rámci víkendového srazu podívají nejen k nám do Královského pivovaru Krušovice, ale také například do Chmelařského muzea v Žatci. Tématu akce je přizpůsobena i orientační jízda, takže se všechny posádky mohou těšit nejen cestu romantickou přírodou v barvách babího léta, ale také výhledy na řadu chmelnic podél silnic," přibližuje program akce Kateřina Eliášová.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin.

Foto

Gipsy.cz., Lety mimo či Visací zámek. To jsou lákadla na velkou akci na Chebském hradě. Ta má připomenout 710. výročí první zmínky o chebském pivu.

Roku 1300 se objevuje soupis majetku Albrechta Kornbuchlera a v něm i pivovar. Dále se pak můžeme dozvědět, že v Chebu bývalo tolik pivovarů, co kostelů. Co se zde uvařilo, to se zde i zkonzumovalo. Vařila se piva česká i německá, světlá i tmavá,“ vysvětlil Ondřej Strenk z Chebského pivovaru.

Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin. V sobotu otevřeme už v 10 hodin a bohatý program nás provede opět do noci, kdy bude i ukončení Chebských hradních slavností 2010. V neděli tedy bude volné jen stanové městečko pro dospání únavy návštěvníků z daleka,“ informoval Strenk.

Na své si přijdou hudební fajnšmekři při produkcích skvělých kapel, vyznavači pivních soutěží se můžou těšit, až budeme lámat oficiální Guinessovy rekordy v pivních disciplínách, pro občerstvení bude v nabídce škála specialit, zajímavé bude i tržiště nebo dětské atrakce v areálu hradu. Na hlavním nádvoří vyrostou pivní stanoviště,“ doplnil.

Tak tedy, bavme se naplno, bavme se hezky a založme novou tradici událostí dobrého rozmaru, která bude mít své místo v každoročním sledu kulturních počinů v našem městě,“ zakončil.

Kombinace Gipsy.cz a například Lety mimo je trochu zvláštní. Také mě trochu zaráží doba koncertu, která je až v půl jedenácté večer,“ poznamenal Cheban Zdeněk Mošna.

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová


Velký výběr z produkce menších moravských i českých pivovarů, kapely, divadlo i ukázky řemesel čekají v sobotu 11. září na všechny návštěvníky, kteří zamíří do olomoucké Korunní pevnůstky.

Areál bude od půl dvanácté dopoledne až do půlnoci patřit už třetímu ročníku akce nazvané Chmelovy dožínkê.

Je to už tradice, dva ročníky byly ve Skanzenu v Příkazích, letos jsme se s Národním památkovým ústavem domluvili, že bychom ji přesunuli do centra města. Je dostupnější, může sem přijít víc lidí a pro nás je to velké plus. I proto, že v rámci této tradiční akce můžeme lidem pevnůstku přiblížit,“ řekla Markéta Záleská ze sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které postupně opravuje celý areál.

Neměli jsme otevřeno celý rok a chtěli bychom návštěvníky v rámci komentovaných prohlídek které jsou v deset, dvanáct, čtrnáct a šestnáct hodin obeznámit s tím, co připravujeme do konce roku i na ten příští,“ uvedla.

Příchozí se kromě zlatavého moku z produkce malých pivovarů mohou těšit na scénické divadlo Přímá oklika a ochotnický soubor z Velké Bystřice.

Chuťové prožitky bude zpříjemňovat i hudba. Příchozí se mohou těšit například na kapelu Bratři Karamazovi, Frank Zappa Quartet či olomoucký Pražský výběr Tribute a Bujabézu.

Chybět nebudou ani koně, hry, střelnice, řemeslné dílny a další atrakce.

Chystáme programy pro děti, jarmark či ukázky vojenské techniky,“ dodala Záleská.

Vstupné na akci je sto korun pro dospělé, studenti zaplatí o dvacet korun méně, děti mají vstup zdarma.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová


Jana Marešová, půvabná dívka, finalistka soutěže Miss Zlatého moku, nebude na Dočesnou v Žatci vzpomínat v dobrém.

Foto

Zatímco točila pivo pro náštěvníky ve stánku pivovaru Holba, který v soutěži zastupuje, kdosi se jí vloupal do zamčeného auta a ukradl jí kabelku s doklady, telefony a peněženkou, v níž bylo několik tisíc korun.

Auto pivovaru stálo jen asi pět metrů za pípou, přesto se zloděj nebál vypáčit zámek a krást,“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. „Tato dívka přitom získala od návštěvníků Dočesné nejvíc SMS hlasů v doplňkové soutěži, ale to pro ni asi teď vyznívá dost trpce,“ dodal.

Případů krádeží během Dočesné bylo více. Ač policie před slavnostmi varovala, ať si lidé neberou větší částky peněz a dobře si hlídají věci, zloději našli své příležitosti.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský


Pivo teklo na slavnostech chmele proudem, některým pivovarům dokonce došlo.

Třiapadesátá Dočesná už je minulostí. Uklízí se, bilancuje. Desetitisíce návštěvníků strávilo na žateckém náměstí dva dny plné zábavy, pořadatelé už se pomalu zamýšlejí a začínají připravovat další ročník, s pořadovým číslem 54.

Desítky slavných i méně známých interpretů se vystřídaly v pátek a v sobotu v Žatci na třech scénách. V pátek znovu pořadatelé připravili „něco neobvyklého“, letos to byl narozeninový koncert skupiny Laura a její tygři, která na náměstí Svobody v čele s Ilonou Csákovou vzpomínala na pětadvacet let bohaté kariéry.

V sobotu pak prostor před hlavní scénou, ale vlastně i celé náměstí, zaplnili lidé, kteří si přišli na Dočesnou poslechnout Láďu Křížka, Mekyho Žbirku, Davida Kollera nebo Brutus. „Největší ohlas měl u diváků David Koller,“ hodnotí Karel Fiala z pořadatelského týmu Dočesné.

S návštěvností slavností je spokojenost. „Byla podobná jako každý rok, desetitisíce lidí se dobře bavily,“ pokračoval Fiala.

Přesné číslo není nikdo schopen prozradit, návštěvnost se ale vždy pohybuje mezi 30 a 50 tisíci lidí za dva dny. „Není vstupné, takže to nemáme přesně podle čeho vypočítat. Jsou to jen odhady, ale lidí bylo dost,“ vysvětlil Karel Fiala proč údaj chybí. Na Dočesnou dorazilo více než dvacet pivovarů z celé republiky i ze zahraničí. Pivaři mohli ochutnat kromě tradičních značek i různé speciály a silnější piva. Jedno z nich, osmnáctistupňový Strong, připravil speciálně na Dočesnou i Žatecký pivovar. Vyprázdněno bylo znovu celkem několik stovek sudů. „Dvěma pivovarům dokonce v sobotu v závěru Dočesné došlo pivo. Takže spotřeba letos asi také byla dobrá,“ usmívá se Fiala.

Kelímkový rekord nepadl

Žatec se během slavností chmele a piva pokusil znovu získat rekord v počtu nashromážděných kelímků do jednoho hada. Dočesná jej dlouhá léta držela, letos ji ale překonal festival Rock for People. Rekord nakonec v Žatci nepadl. „V rámci akce Čistý festival se podařilo vybrat zpět devět tisíc kelímků. Bohužel ale v sobotu vandalové stánek, kde se kelímky shromažďovaly, poškodili.

Dočesná skončila před "pár" hodinami, další ročník, čtyřiapadesátý, už ale pomalu začíná ožívat. Příští rok by měl mít stejný koncept. „Zatím jsme ještě pořád unavení z toho letošního ročníku, ale pomalu začneme připravovat další rok. Nějaká jména už máme v hledáčku,“ říká tajemně Karel Fiala.

Určitě ale chceme zachovat pátky, kdy představíme něco netradičního, jiného oproti jiným festivalům a akcím,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Spoločnosť Heineken Slovensko otvorí v sobotu 18. septembra 2010 brány svojho pivovaru v Hurbanove pre širokú verejnosť. Prvý ročník podujatia Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 je určený pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť viac o tajomstve varenia piva, jeho histórii aj súčasnosti, a zároveň sa zabaviť s bohatým sprievodným programom pre celú rodinu.

Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 umožní milovníkom zlatistého moku vidieť na vlastné oči, ako sa vyrába ich obľúbený nápoj, no na podujatie sa môžu tešiť aj ich rodinní príslušníci. Na pódiu vystúpia okrem iných aj hudobné skupiny Kochanski band, No name a Gladiátor, pripravené je množstvo súťaží a ďalší program pre dospelých aj deti. "Na Deň otvorených dverí v našom pivovare sme sa rozhodli pripraviť skutočne pestrý program pre všetky vekové skupiny. Veríme, že na prvý ročník podujatia prijme pozvanie mnoho milovníkov zlatého moku," hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Pre dospelých pivo, pre deti klaun

Na Dni otvorených dverí samozrejme nebude chýbať prehliadka pivovaru s výkladom pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť zaujímavosti o varení piva. Milovníci zlatého moku si ho na podujatí zároveň budú môcť vychutnať za bezkonkurenčnú cenu. Deň otvorených dverí však nie je len pre dospelých, na svoje si prídu aj deti. Pre ne je pripravená detská aréna s klaunom a ďalšími atrakciami ako aj rôzne pódiové súťaže.

Vstup voľný

Vstup na celé podujatie, ktoré sa začína v pivovare spoločnosti Heineken Slovensko na Novozámockej ceste v Hurbanove v sobotu 18. septembra o 12.00 hod., je zdarma a na každého návštevníka zároveň čaká aj malý darček. Tešíme sa na spoločne príjemne strávenú sobotu v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku.

Zdroj: Spravy Pozri.sk


Celá Plzeň slaví vítězství v kandidatuře na Hlavní evropské město kultury pro rok 2015. K oslavě vítězství, které patří všem Plzeňanům, se rozhodl Plzeňský Prazdroj přispět plzeňskými pivy Pilsner Urquell a Gambrinus - každá značka rozdá 2015 půllitrů.

Gambrinus vyčepuje symbolických 2015 piv příznivcům fotbalové Viktorky Plzeň již tuto neděli před utkáním FC Viktoria Plzeň vs. MFK Ústí nad Labem. Brány stadionu budou otevřeny v 15.00 a fanoušci si budou moci při oslavě vítězství Plzně vychutnat nejen skvělé pivo Gambrinus, ale i kulturní program a grilované sele od společnosti Pernarecké uzeniny.

Na dalších 2015 půllitrů Pilsner Urquell se mohou Plzeňáci těšit při veřejné oslavě získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015, kterou v současných dnech připravuje tým kandidatury jako poděkování všem občanům za podporu při kandidatuře. Termín a místo konání oslavy se občané včas dozvědí z médií.

Celá republika vidí, jak hodně k vítězství Plzně přispěla podpora plzeňské veřejnosti a jak hodně mají Plzeňané z titulu radost. Proto jim chceme oslavy zpříjemnit plzeňským pivem, které k našemu městu nerozlučně patří,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Foto

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková


Kouká z billboardů, etiket i tácků. S pivem, které vyrábí, spojil vlastní tvář. Přesto se pivovarník Stanislav Bernard jako celebrita necítí, ani jako ta pivní. "Jsem normální člověk, jen jsem víc vidět," vysvětluje. Po 19 letech ho už šéfovat tak nebaví a rád to nechává jiným. Je to prý osvobozující.

Foto

Jaký je to pocit, vidět se všude na billboardech?

Produkt, který moje firma vyrábí, se prostě jmenuje po mně. Dřív jsem se bránil dělat reklamu naší značce a tvrdit, že je náš nápoj výborný. Říkal jsem si, že mi to nepůjde přes pusu. Postupně si ale zvyknete.

A pak jste si dal na hlavu švestku a teď nově i višni.

S nápadem na "čistou hlavu" přišel můj kamarád Dejan Štajnberger, ředitel jedné z nejúspěšnějších reklamních agentur. Nejprve jsem se zděsil a "vyhnal ho". Ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit. Původně to měly být jen billboardy, časem došlo i na etikety, ten fór je silný, dělám si legraci sám ze sebe.

Nemáte už tedy problém s tím, že lákáte zákazníky na vlastní tvář?

Znáte princip uvařené žáby? Když ji hodíte do horké vody, vyskočí. Kdežto když ji dáte do studené vody a postupně ji ohříváte, uvaří se. Tak jsem se uvařil já. Beru to jako součást byznysu.

Cítíte se jako celebrita?

To slovo je špatné, takhle bych to nenazýval. Jsem normální člověk, akorát jsem trochu víc vidět.

A co v běžném životě? Poznávají vás lidé na ulici?

Celkem ano a reakce jsou naštěstí pozitivní. Většinou si z toho dělám legraci. Když mě někdo osloví "Jste to vy?", občas zalžu a řeknu, že jsem svůj bratr.

Foto

Jste exhibicionista?

Nemyslím si.

Tak jinak, když jste ve společnosti přátel, jste vy ten, kdo udává rytmus a tempo zábavy?

Jsem spíš extrovert.

Už si nemusím nic dokazovat

Jak moc ambiciózní plány jste měl na začátku podnikání?

Se společníky jsme měli jasnou představu, že chceme být úspěšnou firmou, známou, obdivovanou. V začátcích jsme samozřejmě úplně jasno neměli, ale základní vize tady byla: "Vlastní cestou". Mít poctivé pivo vyrobené tradičním způsobem, ale též inovovat, mít věci, které jiní nedělají: dřevěné bedýnky, vlastní pivní láhve, originální sklenice. Proto vydáváme, jako jediný z pivovarů, vlastní magazín, proto ta různá nealkoholická piva…

Když jste s firmou začínal, kolik věcí jste si musel odříct?

V prvním půlroce jsem měl pocit, že nebude čas na nic jiného. Přestal jsem sportovat. Pak jsem zjistil, že to nejde, a ke sportu se vrátil. Nemám pocit, že bych si musel něco odříkat. Pivovaru jsme věnovali strašně moc, ale pořád jsme měli čas zajít si na pivo, zahrát si tenis, fotbal, lyžovat. Bez aktivního odpočinku to nejde. Jakmile někdo začne dělat jen jednu věc, dříve nebo později vyhoří.

Trávíte dnes v práci hodně času?

První roky jsme tu byli od rána do noci. Teď mám kolem sebe naštěstí kupu mladých, chytrých lidí, kteří jsou schopni dělat odbornou práci lépe než já, protože na to mají školy. Jenom je občas inspiruji.

Foto

Jaký jste šéf?

Nevím. Upřímně řečeno, po těch devatenácti letech mě šéfovat už tolik nebaví. Nemusím si dokazovat, že jsem šéf. Spíš potřebuju, aby firma fungovala a já mohl co nejvíc denního řízení delegovat a dělat to, co mě baví.

Co to je?

Soustřeďuju se na strategická rozhodnutí o investicích, na marketing, PR a firemní kulturu. Mojí ambicí je, aby lidi dělali to, co v nich je. Když jim dáte volné ruce, udělají víc, než kdybyste je do toho nutil. Je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mají jiné vlastnosti než vy. A je dobré zapomenout na vlastní ješitnost. Pokud někdo přijde s jiným pohledem, dám mu prostor, pokud to není úplně proti naší filozofii. Ono se to někdy opravdu vyplatí. Pestrost pohledů je inspirující.

Nepropadáte nejistotě, když už lidi neřídíte přímo?

Máme základní rámec fungování firmy a chování zaměstnanců. Těch osmero firemních hodnot dávali dohromady sami zaměstnanci a je to nástroj, který provoz koriguje. Jejich páteří je otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost, pozitivnost. Lidi sami zjistí, že se jim v takovém prostředí pracuje lépe.

Připomínáte si je občas i vy?

Kdybych řekl, že ne, lhal bych. Když přijde šéf do práce naštvaný, lidi to hned poznají. To raději hned zmizím, abych nekazil atmosféru.

Foto

Myslíte si, že jsou vaši zaměstnanci spokojení?

Lidi u nás dělají rádi. Mají spousty různých benefitů. Nepotřebují odbory. Manažeři jsou motivováni i formou pohyblivých složek, které jim mohou dělat víc než základní mzda. Pokud u nás kdokoli přijde s návrhem, který uspoří náklady firmě a neohrozí to bezpečnost a kvalitu, dostane z roční úspory sedm procent.

Pivo nepiji každý den

Když přijdete ráno do práce, běžíte hned ochutnat?

Popravdě, dám si nejdřív kafe. Ochutnávám až večer, po sportu, hokeji či kole. Doma mám průřez produkce, dva stojany na šest beden, v každé bedně je jiný druh. Bez výjimky tam mám dva druhy nealko, alkoholické druhy střídám. To proto, abych měl kontakt, že chutnáme tak, jak máme chutnat.

Konkurenční piva tam máte?

Nemám, ta ochutnávám při jiných příležitostech.

Jak se dobré pivo pozná?

V prvé řadě musí dobře vypadat a mít pěknou pěnu, stabilní a hustou. Musí mít jiskru nebo být kalné, to záleží, zda je filtrované, či ne. A nesmí v něm být žádné cizí vůně.

Jaký je základní rys dobrého českého ležáku?

Plná chuť, ta vzniká díky zbytkovému extraktu. Proto mám rád naše pivo. Europiva, to je průměr, šeď a nuda. Vaří to většina západní Evropy a bohužel se to začíná objevovat i u nás. Když pivo dopiju, nesmí být doznívající hořkost ani moc hořká, ani moc drsná. Nejlepší je harmonie mezi plností a hořkostí. Nesmíte cítit nic, co by vás rušilo. Když harmonie dozní, máte po chvíli chuť napít se znovu.

Foto

Kolik dáte piv naráz?

To nevím, nejsem rekordman. Na Bernard Festu jich ale vypiju víc než obvykle. (smích)

Víno si taky někdy dáte?

Ano. Mám doma pár kartonů dobrého vína. Naposled jsem přivezl z vinařství Špalkovy rodiny. Vynikající. Na jižní Moravě se v posledních letech kvalita vína hodně zlepšila.Tvrdím, že v bílém vínu jsme světová špička. Na červená vína nemáme tolik sluníčka.

Příroda a hospůdka

Když máte všeho plné zuby, kam vyrazíte raději? Příroda, nebo město?

Ideální je kombinace přírody a občerstvení v pěkné hospůdce. Základem je ale volnost, možnost sednout na kolo a vnímat krásu Vysočiny. Když si dám dvě tři hodiny na kole, dokonale se mi vyčistí hlava.

Jak často se během roku dostanete na dovolenou?

Většinou jezdím na prodloužené víkendy, buď na kolo, nebo na lyže. Na kole jezdím nejraději v terénu po turistických stezkách. Rád jezdím do Beskyd nebo Jeseníků, ale loni jsme byli třeba i na cyklo-lodi v Chorvatsku

Řešíte na dovolené práci, nebo je to pro vás tabu?

Radši si k tomu na dvacet minut denně sednu a vyřídím to nejdůležitější, protože kdo má po dvou týdnech vyřizovat to e-mailové peklo. Občas mám v emailu i soukromé věci, na které je lepší reagovat hned.

Když už jsme u volného času, za co utrácíte?

Pokud utrácím, tak za něco kolem domu, tam je stále něco potřeba. Teď budu investovat do tepelného čerpadla. Jinak to jsou vesměs věci kolem sportu, lyže, kolo, vybavení na hokej. Také za výlety.

Co luxusní věci?

Nejsem sběratel starožitných hodinek. Teď jsem si koupil kvalitní plnicí pero, ale to je spíš drobnost.

Foto

Jak moc řešíte oblečení?

Nechodím moc rád v obleku. Nejraději mám rád džíny, trička či košile. Mám kamarádku stylistku, ta mi občas poradí. Obecně nakupuji nerad. Několikrát jsem zajel do obchodů do Drážďan, bývá tam dobrý výběr a málo lidí.

Závisti už není tolik

Jste aktivní v politice. Po dvě funkční období zasedáte v místním zastupitelstvu. Napadá mě, jaký máte vliv tady ve městě?

Nemám žádný větší vliv. A někdy mě to i limituje…

Jak to myslíte?

Ve městě je grant na opravu fasád, na každý dům se dává čtvrt milionu korun. Já jsem o něj ale nepožádal, aby nikdo nemohl říct, že jsem si to jako zastupitel přihrál. Administrativní budovu jsme si opravili za své.

Jste spokojený s tím, jak zastupitelstvo šlape?

Někdy mám jiný názor než ostatní. Nechci být jeden z mnoha. Ale zas tak si nestěžuji. Za celou dobu tu nebyla jediná korupční aféra, město není dlužené. Pokud se rozhoduje, jestli se někde má investovat, nebo nemá, já bývám zastáncem opatrnosti a šetření. Krize stále existuje, byť je na ústupu...

Budete kandidovat i v nadcházejících volbách?

Bylo mi to navrženo, tak jsem nakonec kývl.

Jak berou pana Bernarda z reklamy místní?

Hraju tady tenis, fotbálek, hokej, mám široký okruh známých, se kterými si tykám, berou mě jako kámoše, normálního člověka, ne jako pana Bernarda z reklamy. Pak jsou lidi, se kterými se neznám, ale pozdravíme se. Občas zarazím na někoho "zakyslého", který se podívá jinam, když mě vidí. To je ale všude. Obecně se to výrazně posunulo k lepšímu. Byly roky, kdy tu závist převládala, teď je naprosto minoritní.

MÝMA OČIMA

Stanislava Bernarda rozhodně nepřehlédnete. Urostlý, charismatický chlapík, který se jen tak ničeho asi nezalekne. Nebojí se při hokeji postavit protihráči do cesty, nemá strach z konkurenčních obřích pivovarů.

Působí ležérně a vám je od první chvíle jasné, že humor patří k jeho práci stejně jako um naslouchat druhým. Tvrdí sice o sobě, že móda ho zas až tak nezajímá, ale mám silný pocit, že rád na ulici "září".

Bylo to jedno z těch nejpříjemnějších povídání s mužem, který ví, co chce, ale nejde za tím přes mrtvoly. Takový novodobý "Baťa", kterých není nikdy dost.

Zdroj: Xman iDnes.cz | Autor: Marek Odstrčilík | Foto: Jiří Švorc


Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev


Pivovar Radegast je atraktivní turistický cíl regionu a k letošnímu 40. výročí svého založení nadělil všem zájemcům o správně hořké pivo nové lákadlo. Zástupci Radegastu společně s primátorkou Frýdku-Místku Evou Richterovou a bubeníkem skupiny Buty Richardem Kroczkem totiž slavnostně otevřeli zbrusu nové Návštěvnické centrum. To mohou zájemci poprvé spatřit v sobotu 11. září na tradičním Radegast dni. Pivovar Radegast ročně navštíví takřka 10 tis. lidí. Přes 10 % návštěvníků přijíždí do Nošovic ze zahraničí.

Návštěvnické centrum doplní tradiční prohlídky pivovaru. Svým interiérovým řešením vypovídá o tom, že Radegast je pivo pro pravé chlapy, které má 40letou tradici a je pevnou součástí regionu. Důležitou roli hrála i inspirace beskydskou přírodou, která dává pivu Radegast základ v podobě vynikající vody z Morávky,“ přiblížil Návštěvnické centrum pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Významnou část interiéru pokrývá expozice o historii piva Radegast. Součástí je také kinosál, ve kterém si návštěvníci prohlédnou filmy. Chybět nemůže ani prodejna s širokou nabídkou předmětů z kolekce Radegast.

Z Návštěvnického centra vyrazí návštěvníci na prohlídku výroby. „To, že jsme jeden z mála pivovarů v Evropě, kde lze spatřit reálný proces vaření piva, se nemění. I nadále se mohou návštěvníci podívat našim sládkům doslova přes rameno,“ dodal Ivo Kaňák. Závěr prohlídky obstará oblíbená degustace ve vyhlídkové restauraci nad pivovarem s výhledem na panoráma Beskyd.

Pivovar Radegast je stále oblíbenějším turistickým cílem regionu, který ročně navštíví až 10 tis. návštěvníků. Svou oblibu má i u zahraničních turistů, kterých dorazilo v roce 2009 do Nošovic přes 1.200. Prohlídku je možné si rezervovat na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Malým pivovarníkom hrozí zánik. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska zlikvidovať by ich mohla zvýšená spotrebná daň z piva z 1,65 eura na 2,45 eura za hektoliter (hl) a v prípade malých pivovarov z 1,22 eura na 1,82 eura/hl.

"Malé nezávislé pivovary sú dnes na Slovensku niečo ako ohrozený druh. Ak ich nebudeme spoločne chrániť, hrozí, že slovenskí zákazníci definitívne prídu o tradičnú chuť piva vareného klasickým spôsobom bez urýchľovania a o rozmanitosť chutí," konštatuje v stanovisku pre médiá predseda asociácie Ľubomír Vančo z Banskobystrického pivovaru.

V súčasnosti viac ako 90 percent slovenského trhu s pivom ovládajú nadnárodné spoločnosti. "Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," pripomenul Vančo. Asociácia tak navrhuje zaviesť novú kategorizáciu spotrebných daní z piva pre malé podniky.

Momentálne zvýhodnená sadzba platí pre výrobcov do 200.000 hl piva ročne. "Chceli by sme zaviesť novú kategorizáciu spotrebnej dane tak, že výrobcovia do 200.000 hl by mali 30-perentnú zľavu na spotrebnej dani, výrobcovia do 100.000 hl 50-percentnú, výrobcovia do 50.000 hl 70-percent a minipivovary do 2000 hl 90-percentnú zľavu," vysvetľuje zámer asociácie Vančo. Vplyv na štátny rozpočet by po zmene bol podľa neho malý.

Predseda odborového združenia OZ KOVO Emil Machyna pre TASR uviedol, že pri poslednom zvýšení spotrebnej dane z piva prišlo v tomto segmente o prácu približne 1200 ľudí. "Zatvorili sa pivovary. Takže toto sú pohľady, ktoré sa nám nezdajú celkom rozumné, pokračovať v navyšovaní dane takýmto spôsobom," dodal.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, otevírá své brány všem milovníkům a znalcům dobrého českého piva!

Ve čtvrtek večer proběhne slavnostní otevření a od pátku 10. září můžete každý den od 12 hod. odpoledne do 3 hod. do rána ochutnávat českou klasiku i odvážné speciality. Bar s více než sto místy a vlastní zahrádkou najdete v Dlouhé ul. 46 v Praze 1.

Logo

Na své si zde přijdou všichni fanoušci různých druhů a chutí piv – v nabídce jsou tmavé a světlé ležáky, piva nepasterizovaná, pšeničná nebo s medovou či vanilkovou příchutí atd.

The Prague Beer Museum nabízí 30 druhů čepovaných piv malých a středně velikých pivovarů z celé České republiky. Každé pivo je zde popsané – jeho složení, chuť a pivovar, kde bylo uvařeno. Navíc se tyto značky budou každý měsíc obměňovat, takže vždy bude možno ochutnat něco nového,“ říká Se Padilla, majitel The Prague Beer Museum, a dodává, „v roce 1989 se v České republice vařilo jen jedno speciální pivo, v minulém roce to bylo již více než 178 druhů piv malých pivovarů a dalších 83 netradičních druhů piv velkých pivovarů. A právě jen u nás je možnost je postupně ochutnat.

Foto

Pivní speciály jsou unikátní svou chutí a hned tak vám nezevšední. Nejsou to piva, která pijete jako vodu. Naopak si je musíte skutečně vychutnat a často jim i takzvaně přijít na chuť. U piva neplatí, že je nemůžete míchat, proto považuji za přínosné mít možnost ochutnat více druhů na jednom místě,“ řekl k otevření nového pivního baru sládek a majitel minipivovaru Matuška Broumy Martin Matuška a dodal, „pivní speciality často překvapivě zachutnají i těm, kteří běžná piva nemají rádi. Dámy obvykle ocení například pšeničná piva. Je to skvělá příležitost, jak doprovodit partnera, až půjde ,na jedno‘, a přitom si pochutnat.

Speciální akce podniku: Noc vyprazdňování sudů – na konci každého měsíce se bude konat „výprodej piva“ tak, aby se uvolnilo místo pro nové značky. V pivním baru se čepují i pivní koktejly, bar také plánuje večery s ochutnávkami piv za přítomnosti sládků nebo různé pivní hry. Pro hosty budou také zajištěny prohlídky pivovarů a pivních lázní.

The Prague Beer Museum se nachází v Dlouhé ul. 46 v Praze 1. Nabízí klasický interiér pivního baru s přátelskou, neformální atmosférou. Nabízí 80 míst k sezení a více než 30 míst ke stání a v létě je hostům k dispozici zahrádka. Bar nabízí 30 druhů čepovaného piva z malých českých pivovarů, 100 různých koktejlů a vždy něco k zakousnutí. Sortiment nabízených piv a více informací naleznete na www.praguebeermuseum.com nebo na www.facebook.com/BeerMuseum.

Se Padilla, rodák z Kalifornie, přišel do Prahy v roce 2001. Již více než dvacet let provozuje restaurace a bary jak v USA, tak i v České republice, některé s ročním obratem vyšším než 1,5 mil. USD.

Pivní speciály v nabídce pivního baru The Prague Beer Museum naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva The Prague Beer Museum


Roční náklady prozradí až první sezona, důležité také bude, kolik přijde turistů. Optimistické plány hovoří až o padesáti tisících návštěvnících. Chrám chmele a piva by měl zaměstnat zhruba dvacet lidí.

Foto

Jeho výstavba stojí čtvrt miliardy korun. Chrám chmele a piva je bezesporu novou a lákavou dominantou Žatce.

Kolik ale jeho provoz bude město Žatec ročně stát nebo jestli na projektu metropole chmele a piva vydělá a turisté a peníze se jen pohrnou, to se zatím neví. Napovědět má příští, první kompletní sezona.

Peníze přišly na unikátní turistický projekt hlavně z Evropy, hodně přes 200 milionů korun Žatec dostal. Město na Chrám chmele a piva zaplatilo jen menší, i když také několikamilionovou část, za kterou by ale snad nevydláždilo a krásně neupravilo ani dříve opomíjené náměstíčko Prokopa Velikého.

Na kolik přijde provoz nové atrakce?

Chrám má být novým turistickým lákadlem a potenciál na to jistě má, jen ho využít. Kolik ale bude provoz stát žateckou pokladnu každý rok? Nebo naopak do kasy nějaké peníze potečou? To je zatím ve hvězdách. „Dnes nedokáže nikdo zodpovědně a s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, i když samozřejmě nějaké odhady máme, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, všechno jsou jen odhady,“ připustil pro Deník Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva. Oni odhady ale nechtěl zveřejnit. „Jsou to jen naše propočty, hodně hrubé,“ řekl.

Jak na tom budeme, by měla napovědět první kompletní, tedy příští sezona. Známe například zhruba mzdové náklady, ale nevíme, kolik protopíme, kolik přijde lidí, nikdo nemáme zkušenosti, teprve začínáme. Až se trochu rozjedeme, budeme chytřejší,“ řekl Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva.

Bude něco platit město formou provozní dotace? S velkou pravděpodobností ano, minimálně v začátcích. Na zastupitelstvu by měla v příštích dnech vzniknout nová příspěvková organizace města. „Všechno závisí na tom, kolik dokážeme sami vydělat a samozřejmě i na výši nákladů. Je zatím předčasné o tom mluvit,“ řekl Vent.

Kolik přijde návštěvníků?

Na počtu návštěvníků jsou závislé příjmy. V dřívějších vyjádřeních se objevily optimistické plány na až 50 tisíc turistů ročně. Chrám chmele a piva otevřel své brány před několika týdny. „Už provázíme, návštěvníci chodí, od nás i z ciziny,“ pochlubil se Vent. „Kolik návštěvníků ale celkově bude, a jaké tedy budou příjmy ze vstupného, to si nedovolím odhadnout. Máme určitě velkou šanci, náš projekt má velký potenciál, teď ho musíme společně využít,“ pokračoval.

Projekt podpoří i zaměstnanost. „Počítáme s tím, že postupně by měl Chrám dát práci zhruba dvaceti lidem,“ dodal.

Chrám chmele a piva v Žatci už zpřístupnil regionální informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň, rozšířené Chmelařské muzeum a řadu dalších atrakcí. V září by měl být zpřístupněn pivní maják, v říjnu pak restaurace s vlastním minipivovarem. Kompletní projekt, včetně rekonstrukce klášterní zahrady a historické sladovny, by měl být hotov na jaře příštího roku. Vyjde na čtvrt miliardy korun, Evropská unie poskytne 211 milionů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný


Budweiser Budvar má na německém trhu velmi dobrou pozici. Pravidelný audit agentury Nielsen jej uvedl jako nejprodávanější značku importovaného piva v německých maloobchodních prodejnách a zároveň nejdražší české pivo na německém trhu.

Máme zde mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ řekla prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo Dominika Kovaříková.

V loňském roce zde bylo prodáno přes 200 tisíc hektolitrů piva, tedy o devět procent více než v roce 2008. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budweiser Budvar podílel v prvním pololetí letošního roku celkem 13 procenty, což znamená meziroční posílení o více než jedno procento. Půllitrová láhev Budweiser Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů.

Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budweiser Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Pavlína Dvořáková


Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí.

V novodobé historii děčínského pivovaru mělo být datum 10.10.2010 sváteční. Právě v tento den se počítalo s otevřením obchodně společenského centra. Tak si to alespoň před časem naplánovali majitelé pivovaru. Jenže žádná sláva se ve zmíněný den konat nebude. Pohled zvenčí dokonce budí dojem, že se v pivovarském areálu prakticky nic neděje.

Je to skutečně jen zdání. Vždyť už jsme tady investovali zhruba sto dvacet milionů korun. Za těmito výdaji se skrývají rozsáhlé bourací a vyklízecí práce včetně terénních úprav a připravenosti na novou výstavbu. Ta může začít klidně zítra,“ poznamenal Vojtěch Ryvola, předseda představenstva společnosti Pivovar Děčín. Tato pražská akciovka vznikla na konci roku 2007 právě kvůli děčínskému multifunkčnímu projektu. Náklady na jeho uvedení v život se teď pohybují na hranici 760 milionů korun, před necelými třemi roky to byla suma o skoro sto milionů vyšší.

Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí. „Vedle vlastních peněz počítáme s bankovními úvěry. Zárukou k jejich poskytnutí mají být mimo jiné uzavřené smlouvy s budoucími nájemci. Jejich zájem o podnikání v budovaném centru trvá, ale své aktivity tam chtějí rozvíjet nejdříve v horizontu dvou let. Možná i později,“ vysvětlil Vojtěch Ryvola důvody, proč dochází k posunu výstavby nového centra. Kromě víceúčelového sálu a rehabilitačního zázemí má nabídnout skoro 19 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Tu má obsadit více než osmdesát prodejen.

Budoucí uživatelé prodejních ploch teď ale vesměs dávají najevo, že jejich ekonomická situace není nejlepší.

Proto se uzavírání smluv o pronájmu protahuje. Nemělo by smysl centrum rychle dokončit a pak čekat, kdo prázdné prostory obsadí,“ přidal další důvod oddálení výstavby místopředseda společnosti Pivovar Děčín Martin Král. Za reálný považuje termín dokončení centra na sklonku roku 2012. S největší pravděpodobností to bude ale ještě o rok déle.

Obchodně společenské centrum vznikne rekonstrukcí a dostavbou souboru památkově chráněných budov někdejšího měšťanského pivovaru. Už v době prezentace projektu odpůrci výstavby argumentovali tím, že stovky projíždějících aut budou otravovat život lidem v Sofijské ulici, Marie Majerové i na Slovanské.

Viděl jsem ty plány a nedokáži odhadnout, jestli třeba hladina hluku bude výrazně vyšší. V každém případě se dopravní frekvence v oblasti naší školy nezvýší tak, aby mě to nějak děsilo. Spíš uvítám, když okolo pivovaru zmizí nejrůznější křoví, kde se často povalují i injekční stříkačky od feťáků. A také věřím, že areál po dokončení nabídne i možnost rozšíření aktivit našim dětem,“ uvedl tehdy ředitel školy Vít Průša.

Určité výhrady k projektu v souvislosti s očekávaným zvýšením hladiny hluku měli hygienici.

Ostatní stanoviska k ohlášenému záměru byla vesměs souhlasná. A to i v případě správy CHKO České Středohoří. Tamní ochránci přírody považují za dostatečná opatření navrhovaná k zachování části stávající zeleně.

Bohužel, situace je teď pro investory komplikovanější, než se jevilo před nějakými třemi roky. I tak jsem ale přesvědčený o tom, že projekt bude přínosem pro rozvoj města v oblasti Podmokel,“ uvedl děčínský primátor Vladislav Raška.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk


«« « Strana 811 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI