Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

K českým zákazníkům míří v těchto dnech speciální edice světlého ležáku „Budweiser Budvar“. Pivo, neoficiálně nazývané „Dobsonův ležák“, pomáhal vyrobit pan Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie

Iain Dobson vykonával loni 2. října po celý den funkci sládka Budějovického Budvaru. Tuto výsadu získal jako vítěz dobročinné aukce na největším britském pivní festivalu (Great British Beer Festival). Hlavní cenu do aukce věnoval sládek Budějovického Budvaru, Ing. Josef Tolar, který jako první Čech v historii také zasedal ve festivalové porotě pro výběr nejlepšího piva Velké Británie.

Foto

Iain Dobson prožil v průběhu své návštěvy v Budějovickém Budvaru reálný pracovní den sládka. Již brzy ráno společně se skutečným sládkem - Ing. Tolarem - kontroloval a řídil výrobu piva v ležáckých sklepích, na varně i v tzv. „chmelárně“ a řešil i ostatní každodenní úkoly sládka. Pan Dobson osobně navážil i hlávkový žatecký chmel pro připravovanou várku světlého ležáku a pak tento chmel osobně přidal do varné pánve. „Várku piva, kterou pomáhal připravit pan Dobson, jsme během procesu výroby sledovali. Protože náš ležák dokvašuje 90 dnů, byl „Dobsonův ležák“ zralý až v půlce letošního ledna,“ říká Ing. Josef Tolar, dnes již bývalý sládek Budějovického Budvaru a patron Dobsonovy návštěvy. „Dobsonův ležák“ byl na varně uvařen 2. října. Várka pak byla předána k hlavnímu kvašení, které probíhalo do 14. října. Pak bylo mladé pivo přečerpáno do ležáckého sklepa, kde při teplotě 2oC dozrávalo až do 26. ledna 2009. Den poté byla várka stočena do půllitrových lahví ve standardních kartónových obalech po 8 lahvích (tzv. 8-packy), které se právě v těchto dnech objeví na pultech českých obchodů. Lidé poznají kartóny s „Dobsonovým ležákem“ podle data minimální trvanlivosti, které je 27.7.2009. „Panu Dobsonovi jsme několik kartonů na ochutnání samozřejmě poslali,“ dodává Ing. Tolar.

O Iainu Dobsonovi

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Gastroprofesor.cz


Dobré pivo se dá v domácích podmínkách uvařit za čtrnáct dní. A bude mít přesně takovou sílu a takovou chuť, jakou si budete přát. Ovšem za podmínky, že dokonale zvládnete poměrně náročný postup a sežene všechno potřebné zařízení.

Já jsem si potřebné informace sehnal na internetu a zařízení si vesměs vyrobil sám,“ říká při představování svého domácího improvizovaného pivovárku Vlastimil Martinec z Rychnova nad Kněžnou.

Pokusy s vařením piva podniká už rok a došel v nich už poměrně daleko. „Někdy se to povede víc, někdy méně, ale v každém případě mě to baví,“ říká amatérský pivovarník.

Vlastimila Martince už bavilo ledacos. Když zvládl pokusy o výrobu pálenky, pustil se do výroby vína. Potom přišlo na řadu pečení chleba a nyní zkoumá tajemství výroby piva.

Až se to naučím, dám se asi na výrobu medoviny,“ dodává ve své výrobně, kde mu z květináče roste citronovník obsypaný plody. „Tohle je také moje výroba,“ usmívá se muž.

Postup vaření piva je na první pohled složitý, ale má svoji pevnou logiku. „Absolutním základem je dokonalá čistota všech nádob, které se používají. A kvalita suroviny. Já si slad kupuji v pivovaru Bernard a chmel také od profesionálních prodejců. Je ale velmi drahý, proto si ho od letošního roku budu pěstovat sám,“ říká.

Vše začíná umletím a namočením sladu, ten se pak přelije do rmutovací pánve a ohřívá se. Alchymie procesu pokračuje cezením a vznikne sladina. „Je to jeden z okamžiků, kdy se rozhoduje o síle piva. Pak se přidají granule chmelu a vše se vaří hodinu a půl. Vzniká mladina, která se nalije na kvasnice, a tak týden se vše nechá odležet,“ vysvětluje Martinec. Bylo by však divné, kdyby se domácí vaření piva obešlo bez problémů s úřady.

Například vinaři si doma mohou vyrobit až dva tisíce litrů vína a mohou ho i prodávat, při domácím vaření piva je limit pouhých 200 litrů za rok a hlásit se na příslušné úřady musí nejen samotné vaření, ale i úmysl vařit. Domácí výrobci se teď snaží dát dohromady a vytvořit jakousi organizaci, která by tahle nesmyslná nařízení měla sílu změnit,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Ivana Kučerová


Plzeňským restauracím už zakázali točit čepované pivo do vlastních umělohmotných obalů od limonád. Lidé si musí donést své pet-lahve z domova.

Pokud si nepřinesete do restaurace vlastní pet láhev na čepované pivo, může se vám stát, že odejdete s prázdnou. Dřívější praxe, kdy hostinští zalovili za plentou a natočili nápoj do svého použitého umělohmotného obalu od limonády, končí. Podle hygieniků je pet lahev jednorázovým obalem a po použití se musí zničit. Když hospodští vyhlášku poruší, riskují pokutu pět tisíc korun na místě. Ve správním řízení může být ale sankce mnohonásobně vyšší.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Byť se Češi často pasují na národ pivařů, na prvním rande podle nich tento oblíbený nápoj nemá místo.

Na Slovensku to dokonce považují za prohřešek vůči dobrému vychování. Vyplývá to z valentýnského průzkumu společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Průzkum se prováděl v několika evropských zemích a podle výsledků jsou největšími „randícími“ pivaři Švédové. S potenciálním partnerem si pivo na prvním schůzce s klidem objedná 77 procent dotázaných. Na druhé příčce pak se 76 procenty skončili Britové, z čehož vyplývá, že ani v této ostrovní zemi si s pivem na rande nedělají žádnou hlavu.

Tu si ale dělají překvapivě Češi, kde by se pivu nebránila pouhá třetina zamilovaných. Úplným extrémem jsou potom s 18 procenty Slováci. Ti si podle průzkumu pití piva na první schůzce dokonce považují za „faux pas.“

O něco jiná čísla přicházejí již od stabilních párů, kde se „tekutý chléb“ stává nedílnou součástí společné zábavy. Se svým partnerem totiž na pivo zajde 41 procent evropských žen a skoro čtvrtina mužů.

Graf

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vojtěch Janda


Finanční krize nedopadá na všechny podniky stejně. Výrazně lépe než třeba automobilový průmysl jsou na tom výrobci českého tekutého zlata. Pivo se na východě Čech pije pořád a podle některých dokonce více než před hromadným propouštěním.

Zdroj: RTA.cz


Tradice třeboňského pivovaru Bohemia Regent dosáhla letos již neuvěřitelných 630 let.

Foto

Nádvoří historického areálu prochází v současné době zaslouženou rekonstrukcí. Ta by měla být hotova do sezony, na kterou je v rámci letošních oslav výročí připravena široká paleta kulturních akcí.

Od loňského podzimu pokračují práce na rekonstrukci pivovarského nádvoří a opravě koruny věže. „Podařilo se nám na tento projekt získat dotace z Evropské unie z programu obnovy památek téměř 4,72 milionu korun. Celkové náklady však předpokládáme kolem 8,43 milionu korun,“ vysvětlila vedoucí majetkoprávního oddělení pivovaru Jana Chmelová.

Rekonstrukce podle jejích slov zahrnuje také obnovu veškerých sítí, kanalizace a vody. To přináší i nečekané problémy, které musí řešit pracovníci operativně. Žádné historické plány totiž neexistují. Práce by měly být podle Chmelové hotovy do konce června, než začne turistická sezona. Na tu mají totiž připravený bohatý program.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autor a foto: Stanislava Koblihová


Stavba nové konstrukce a výsadba rostlin ovšem stojí v průměru půl milionu korun.

Jedním z hlavních úkolů českých chmelařů v nejbližších letech je obnova porostů a konstrukcí chmelnic. Je to nutné proto, aby české chmelařství bylo do budoucna konkurenční. Zaznělo to na Chmelařském kongresu v Praze, který proběhl v minulých dnech.

Otázka rychlé obnovy českých chmelnic a udržení konkurenceschopnosti oboru, a to zvláště v době současné ekonomické recese, je více než aktuální. Hlavní úlohou je maximální zvýšení investic do oboru,“ uvedl Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že čeští chmelaři spoléhají na spolupráci a pomoc z národních a evropských dotačních programů. „Bez těchto investic dojde k dalšímu prohloubení problémů českého chmelařství a rozšíření mezery vůči dalším velkým světovým pěstitelům chmele, kterými jsou Německo, USA a dnes už také Čína. V návaznosti na dobrý výsledek minulého roku byla již řada pozitivních kroků v tomto směru v českém chmelařství nastartována a je potřeba tento trend udržet,“ dodal Z. Rosa.

To hlavní, co čeští pěstitelé pivovarům nabízejí, je podle jeho slov jedinečná kvalita českého chmele, a to především v podobě odrůdy Žatecký poloraný červeňák. „Rozšiřuje se však také sortiment a produkce dalších odrůd, například Sládek, Premiant a Agnus. V minulých letech byly registrovány i další české odrůdy Harmonie, Rubín, Kazbek a Vital,“ dodal.

V České republice se chmel loni pěstoval na zhruba 5350 hektarech, nejvíce tradičně na Žatecku. Z toho téměř devadesát procent chmelnic je osázeno odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Loni se v Česku sklidilo celkem 6753 tun chmele, chmelaři hodnotili tento výsledek jako velmi dobrý.

Téměř dvojnásobné stáří

V Česku se průměrné stáří porostů chmelnic pohybuje kolem 17 let, ideální by bylo kolem deseti let. Aby čeští chmelaři co nejrychleji obnovili staré porosty, potřebovali by během pěti let vysázet nové rostliny zhruba na dvou tisících hektarech. „Letos bychom chtěli obnovit zhruba tři stovky hektarů,“ uvedl Zdeněk Rosa.

V loňském roce se přitom v Česku objevil nový chmel na 230 hektarech.

Stavba nové chmelnice stojí zhruba půl milionu korun. Pěstitelé mohou získat dotaci jak na vlastní stavbu konstrukce, tak i na nové chmelové porosty.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Veškeré pivo vyráběné v plzeňském pivovaru je nyní filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací.

Oproti filtraci pomocí křemeliny, což je zatím nejrozšířenější způsob filtrace piva v ČR, je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj. déle si udrží čerstvou chuť, což je velká výhoda zejména při exportu do vzdálených destinací. Zároveň při filtraci vzniká minimální množství odpadu.

Plzeňský pivovar nyní filtruje veškeré uvařené pivo na dvou linkách s membránovou filtrací s celkovým výkonem 1200 hl piva za hodinu, po odstavení dvou křemelinových filtračních linek. „Pivo filtrované pomocí membránové filtrace má lepší senzorickou stabilitu, tzn. déle si udrží čerstvou chuť. Při filtraci piva křemelinou nelze zcela vyloučit styk piva s kyslíkem, který negativně ovlivňuje chuťovou stabilitu piva. což je hlavní rozdíl v porovnání s filtrací membránou. Její vliv na kvalitu filtrovaného piva je prakticky nulový,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který se s dalšími kolegy péči o kvalitu piva dlouhodobě věnuje.

Jde o vysoce účinné zařízení, které podporuje vyrovnanou a dlouhodobou kvalitu piva, využívá technického pokroku a přitom je bez výhrad aplikovatelné v technologickém procesu výroby českého piva,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Zdeněk Mikulášek je humpoleckým rodákem. Po maturitě na gymnáziu Dr. Aleše Hrdličky absolvoval obor tělesná výchova - geografie na fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a začal na gymnáziu učit. „Dostal jsem se do situace, kdy moji kolegové byli moji bývalí profesoři. Bylo to zajímavé, myslím si ale, že jsme si rozuměli a vycházeli spolu dobře,“ vzpomíná. Na gymnáziu učil šestnáct let.

Po letech strávených ve škole nesouhlasí s názorem, že chování dětí je stále horší. „Myslím si, že je to hlavně v osobnosti učitele. Když je kantor dostatečně silnou osobností, dokáže děti zvládnout. Mluvím ale o výuce na gymnáziu, nemohu posuzovat základní nebo učňovské školství, protože nemám takovou zkušenost.

Od roku 2000 pracuje Zdeněk Mikulášek v Rodinném pivovaru Bernard, kde má na starosti public relations, tedy i styk s veřejností. „Byl to pro mě obrovský zlom, po šestnácti letech odejít ze školství do soukromé firmy. Neodešel jsem ze školy kvůli tomu, že by mě učit nebavilo. Dostal jsem ale zajímavou nabídku, která se neodmítá. Byla to pro mě výzva zkusit dělat něco jiného. Mám na starosti komunikaci s médii, aktualizuji webové stránky, jsem členem redakční rady našeho časopisu Vlastní cestou, hodně času mi zabírá organizace reklamních akcí, především Bernard Festu, což jsou dřívější pivní slavnosti,“ vyjmenovává Zdeněk Mikulášek některé ze svých aktivit. „Naučil jsem se nevnímat problém jako problém, ale jako výzvu. Když se mi podaří nějaký problém vyřešit, tak mě to nejen potěší, ale získávám i výhodu proti ostatním.“ Od dětství sportuje. „Chodil jsem do Sokola, už jako osmiletý jsem uměl salta. Po osmašedesátém ale všechny vedoucí vyhodili a přišli tam noví, kteří nás chtěli učit kotouly…! Začal jsem tedy chodit na basket k panu Műllerovi, mému tělocvikáři ze základní školy,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek.

Za Humpolec hrál národní basketbalovou ligu, několik let byl i hrajícím trenérem. „Většinu družstva tvořili odchovanci z Humpolce. Vždycky jsme ale museli družstvo doplnit o jednoho nebo dva vysoké hráče, hrával s námi Ivan Nehasil z Pelhřimova nebo Rosťa Štěpán z Tábora. Základ týmu ale tvořili hráči z Humpolce, kteří v letech 1974 a 1975 dvakrát vyhráli mistrovství České republiky žáků.

Sám žáky také několik let trénoval. „Mám na to hezké vzpomínky, v jednom ročníku jsme skončili na šestém místě v republice. Jeden z mých bývalých svěřenců Ondřej Dygrýn dnes hraje extraligu, Jakub Němec je v první lize."

Příprava Bernard Festu ho zaměstnává po celý rok. „Jakmile skončí festival, začínáme připravovat příští ročník. Loni jsme měli smůlu s kapelou Chinaski, kdy v týdnu před festivalem zahynul při nehodě jeden z jejích členů. Máme ale potvrzenu jejich účast na letošním jubilejním patnáctém ročníku. Nabízí se nám mnoho kapel, které by chtěly na festivalu vystoupit. Nechceme ale zvát revivalové skupiny. Tak jako má pivovar slogan „vlastní cestou“, snažíme se podle toho vybírat i program,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Pivovar Bernard zastupuje i na úrovni Českého svazu pivovarů a sladoven v Iniciativě zodpovědných pivovarů. Ta vytvořila etický kodex upravující chování pivovarů v reklamě. „Úkolem komise je ukázat Evropské unii, že jsme schopni určité samoregulace, že nemusíme čekat, co nám povolí nebo zakážou. Iniciativa také připravila kampaň Za bezpečný návrat, která vyzývá mladé lidi při víkendových akcích, aby se dohodli, že ten, kdo bude řídit, nebude pít alkohol,“ dodává Zdeněk Mikulášek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Dvě stříbrné medaile přivezli do Velkého Března zdejší pivovarníci z první letošní soutěže v Táboře. O víkendu obhájili právo označit své pivo Březňák Pivní pečetí.

Druhá místa získal čtrnáctistupňový Březňák v kategorii speciálů a poté i v závěrečném vyhodnocení mezi všemi přihlášenými vzorky. „Na závěr znalci hodnotí dohromady všechna piva, která byla do třetího místa v jednotlivých kategoriích,“ popsal Josef Vejlupek z marketingu společnosti Drinks Union.

Bronzovou Pivní pečetí bylo velkobřezenské pivo dekorováno v kategorii tmavých výčepních piv.

V soutěži se představilo 300 vzorků od 68 českých a slovenských pivovarů. Za Jubilejní ležák si absolutní vítězství odnesl krušovický pivovar, který je stejně jako pivovar ve Velkém Březně součástí skupiny Heineken Česká republika.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar: Budoucí chlouba Toužimi

[čtvrtek, 12. únor 2009]

Je to zvláštní pohled. Z jedné strany toužimský zámek, o nějž soukromý investor nejeví zájem, z druhé strany přilehlý pivovar, který patří městu.

Foto

A jedině pivovar se probouzí k životu, i když Toužim by si přála, aby totéž zažíval celý památkový komplex ve městě. Bohužel. Toužim vlastní pouze pivovar. Jeho obnova bude stát přibližně 60 milionů korun. Touto sumou město pochopitelně nedisponuje, ale do rekonstrukce pivovaru se pustilo s velkou vervou.

Po dokončení by zde měla být obřadní síň, kulturní sál, kino a prostory pro další kulturní akce. Součástí budovaného komplexu by měl být i pivovar rodinného typu. Pivo by se tedy vařilo přímo před zraky konzumentů.

To je ale budoucnost. Aby pivovar mohl žít, k tomu je třeba nejenom peněz, ale také vůle a snaha městského úřadu rekonstrukci začít a také sehnat peníze, které si jeho oprava vyžádá.

Na tuto akci se snažíme využít i dotace ze státního rozpočtu, především z kapitoly architektonického dědictví,“ uvedl starosta Toužimi Antonín Vrána.

Miliony na opravu střechy toužimského pivovaru už obec získala, ovšem rekonstrukce celého památkového objektu si vyžádá přibližně 60 milionů korun. „Kromě záchrany samotné budovy musíme obnovit a zrekonstruovat inženýrské sítě a také vybudovat zeď u pivovaru, která spadla,“ nastínil objem prací toužimský starosta.

Kromě toho se Toužim potýká s vandalstvím, které je v zámku a přilehlém pivovaru prakticky na denním pořádku. „Zámek už téměř vandalové a zloději rozebrali, z toho zbyly jen obvodové zdi. To, co jsme ale na pivovaru už opravili, to nemůžeme, ani nechceme nechat rozkrást. Je to stále dokola. Pivovar je náš, ale zámek je v soukromých rukách. A to je rozdíl,“ dodal starosta Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Daniel Seifert


So striebornou českou pivnou pečaťou sa vrátili z 19. ročníka Slávností piva v Tábore, ktoré sa konali od 3. do 6. februára, zástupcovia spoločnosti Banskobystrický pivovar. Po minuloročnej účasti a druhom mieste ich svetlého 10-percentného výčapného piva sa pivovarníkom spod Urpína podaril zaznamenať ďalší úspech, keď v uznávanej degustátorskej súťaži tentoraz ocenili z produkcie banskobystrického podniku druhou priečkou aj 12-percentný svetlý ležiak.

"Pre nás je toto ocenenie ďalším dôkazom, že napriek rastúcej nadvláde medzinárodných výrobcov europív dokáže aj malý tradičný slovenský pivovar vyrábať výnimočné slovenské pivo, ktoré vedia oceniť tiež českí odborníci," dodal k úspechu po návrate z Tábora obchodný riaditeľ banskobystrického podniku Peter Handlovský.

V medzinárodnej konkurencii 67 pivovarov (58 českých, päť slovenských, dva poľské, jeden belgický a jeden taliansky) sa tento rok uchádzalo o titul Česká pivná pečať 280 vzoriek pív. Banskobystrický pivovar získal v tomto ročníku ocenenie v kategórii Svetlý ležiak Prémium ako jediný slovenský výrobca piva.

O rastúcej kvalite novej značky penivého moku z Banskej Bystrice, za ktorou po zániku pivovaru Urpín stojí slovenský finančný kapitál, svedčí aj skutočnosť, že v ostaných dvoch rokoch získali výrobky z novej produkcie podniku na slovenských a českých súťažiach štyri prestížne ocenenia.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor: TASR


I tuto stránku měly jinak úspěšné reprezentační slavnosti piva a minerálních vod v Táboře.

Místní hospody a restaurace měly minulý týden s návštěvníky utrum.

Návštěvnost byla nulová. Zavírali jsme namísto o půlnoci už v devět hodin večer. Lidé nechodili, ale dalo se to čekat,“ říká vedoucí jamclubu Poslední nota Kateřina Kramarovičová. Odhadla, že tržby za čtyři dny slavností klesly asi o polovinu.

Loni rozdíly tak markantní nebyly. Asi to bylo tím, že byl náš podnik nový. Taky účast na slavnostech byla podle mě letos vyšší,“ uvedla Kramarovičová, která oslavu zlatavého moku také nakonec nevynechala.

O nic lépe na tom nebyla restaurace U Rytíře na Křižíkově náměstí. Tržby klesly až o 70 procent.

Obědy byly dobré, ale večery hodně slabé. Zasáhlo nás to hodně, protože sem chodí zejména pivaři,“ sdělil spolumajitel Josef Svatek, který má na starost i restauraci U Dvou koček na Starém městě. Jak uvedl, tam pivní slavnosti nedosáhly.

Přes slavnosti jsem v práci nebyl, pouze jeden den v herně Havana na Křižíkově náměstí. Tam je to spíš o výherních automatech, takže jsme nic nepocítili. Myslím, že hůř na tom byly spíš klasické bary a restaurace,“ poznamenal barman Jan Šimík.

Vše proběhlo v klidu

Devatenáctý ročník slavností piva měl rekordní účast nejen mezi pivovary, kterých se o titul Česká pivní pečeť přijelo utkat 67, ale i u návštěvníků.

Díky zvýšené kapacitě prostor hotelu Palcát, se na slavnosti vešlo 4000 příchozích.

Jsem spokojený, že se nikomu a nikde nic špatného nestalo. Lidem se to líbilo, ale byly problémy s hlučností. Propříště musíme udělat kompromis. Rádi bychom tu měli i více zahraničních pivovarů, ale vše závisí na vývoji současné hospodářské krize,“ zhodnotil slavnosti pořadatel Alois Srb. Dodal, že hospodám a restauracím ubližovat nechce.

Je to jednou ročně a rádi bychom s nimi spolupracovali. Mohli bychom jim poskytnout například část stánků s pivy nebo pivovarskou nabídku. Zatím jsem se na tom s nikým nedomluvil, je to pro ně asi moc práce a starostí,“ míní Srb.

Podotkl, že ve světě je běžné, že se na pultě v hospodě nachází i osm druhů piv. Hospody tak chtějí plně uspokojit klientelu. To se však v Čechách zatím příliš nenosí.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu (predanej produkcie) za rok 2008, ktorý dosiahol objem 196 486 hektolitrov (hl) piva, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER sa dostal predvlani, po prvý raz po piatich stratových rokoch, konečne do zisku. Ten sme vlani dokázali viac ako späťnásobiť. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. Začali sme výrábať a distribuovať aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 sme napríklad predali na Slovensku takmer 55.000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Patril tak medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.

Pivovar mal vlani najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni 2008 poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 165 pracovníkov. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Škola má přímo v areálu pivnici

[úterý, 10. únor 2009]

Plzeňská Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provozu hotelů má funkční pivnici a je jediná v západních Čechách. Učni i studenti si v ní několikrát ročně zkoušejí správně čepovat pivo a díky praxi u školní pípy dokážou také sami narážet sudy nebo čistit trubky. O výrobě zlatavého moku jim navíc pravidelně přednášejí zástupci pivovarů.

"Pivnici tady ve škole máme od začátku, co zde sídlíme, tedy už zhruba pět let. Slouží pro praxi studentům a doplňuje teoretické přednášky, které o pivu mají. V západních Čechách jsme s největší pravděpodobností jediné školské zařízení, jež vlastní pivnici," řekla Jitka Sochorová, ředitelka školy se třemi stovkami učňů a studentů.

Profesionálové z pivovarů do školy přicházejí dvakrát ročně. Studenti se od nich dozvědí, z jakých surovin se chmelový nápoj vyrábí, jaký je technologický postup, jak se správně čepuje, ošetřuje, jakou má mít mírz a podobně. Pak zajdou do školní pivnice, kde si teorii zkoušejí v praxi. Ze sudů čepují pivo do sklenic, na rozdíl od klasických restaurací ale jen nealkoholické.

"Po ukončení školy jsou naši absolventi schopni mimo jiné správně točit pivo, ale i narážet sudy a čistit trubky. Se zařízením umí v provozu pracovat," dodala Sochorová. Povinnou praxi v pivnici absolvují nejen studenti tříletého kombinovaného učebního oboru kuchař-číšník pro pohostinství, ale také studenti čtyřletého maturitního oboru hotelnictví a turismus, teoretických přednášek se účastní i studenti cestovního ruchu.

Kromě pivnice ve škole funguje také cvičná restaurace a kuchyně. Škola nabízí pořádání rautů, banketů a dalších společenských akcí, přičemž učni a studenti se podílejí na přípravách i na samém průběhu akce. "Během studia mohou také absolvovat barmanské a someliérské kurzy nebo třeba zkusit kurz vyřezávání ovoce a zeleniny," dodala učitelka Jana Linhartová.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Eva Barborková


Čtenáři z Ostravy, položím vám jednu otázku: které pivo je nejlepší? Vsadím se, že většinová odpověď bude znít Radegast. S podobně „překvapivým“ výsledkem jednoho průzkumu se před nedávnem pochlubil i sám nošovický pivovar.

(…) téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 % dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě,“ říká lednová tisková zpráva pivovaru o výsledcích loňského průzkumu (k přečtení zde).

Tahle informace jistě potěší nejen vlastníky pivovaru, ale i každého místního patriota. Když se však podíváme trochu hlouběji, jiný výsledek podobně zaměřeného průzkumu nebyl reálný. Stačí si projít pár restaurací v centru a zaměřit na výčep: většinu zlatých píp zdobí hlava boha Radegasta a ten jakoby strážil bary před všemi ostatními značkami. Samozřejmě že pozorný návštěvník narazí i na jiná piva, ovšem Nošovice jsou prostě v ostravských a severomoravských restauracích vůbec hegemonem.

A je to zvláštní, když v Česku existuje přes devět desítek pivovarů. Většina z nich jednoduše nemá takové možnosti, aby přebila nabídky několika velkých výrobců sdružených v nadnárodních koncernech a majitelům barů nabídla třeba i něco navíc. Mnoho hospodských vám potvrdí, že už dávno nejde jen o prodej moku, ale i o „věrnostní dárky“. Ostatně, podívejme se znovu do restaurací na loga na slunečnících, markýzách či ubrusech a koneckonců i na pípy.

Nechci samozřejmě nijak shazovat kvalitu nošovického piva, jeho prodejnost také náležitě podporuju. Ovšem holedbat se tím, že Radegast je u Ostraváků nejoblíbenější a nejprodávanější, když jinou možnost nám výčepní vesměs ani nedají, působí přinejmenším lacině.

Zdroj: Ostrava Blog.cz | Autor: Ondřej Stratilík


„Dobré pivo, děvy hezké“ – to jsou dary země české! V Žatci se rozhodli nezůstat u pouhé rýmovačky a spojili obojí v jednu velkou reprezentativní soutěž o Miss zlatého moku ČR. Zároveň je oslavou tradičního Žateckého chmele a českého sladu. Letos však prochází soutěž zásadními změnami. Tou hlavní novinkou je, že klání dívek se neuskuteční pouze v žateckém divadle, ale jednotlivé soutěže proběhnou v několika dnech i na dalších místech.

Tradičně galavečer s volbou Miss zlatého moku probíhal v pátek v termínu konání Dočesné v žateckém divadle. A to se ukázalo postupně jako závažný problém, neboť zaměstnanci divadla se jako organizátoři věnovali Dočesné, navíc v budově divadla mají vždy technické zázemí třeba ti, co stavějí podium,“ vysvětlil důvody, které vedly organizátory k tak radikálním změnám Petr Šimáček, ředitel soutěže.

Proto se tento rok začne v pátek 4. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustaci piv, která v rámci Dočesné probíhá. V sobotu 5. září, v rámci žatecké Dočesné, pak na hlavním pódiu, před žateckou radnicí, bude deset finalistek představeno návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou, která ze soutěžících získá titul Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelní jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR velký zájem. „Jde o prestižní událost, určitě se spolu s dalšími pivovary z celé ČR tradičně a rádi zúčastníme,“ potvrdil Ing. Josef Vejlupek z pivovarů Drinks Union a. s.

Náš pivovar v této ojedinělé soutěži také nebude chybět,“ uvedl Ing. Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru a dodal: „Máme za to, že změny v letošním ročníku soutěže budou prospěšné i pro daleko lepší a zdařilou prezentaci pivovarů a jejich výrobků.

Celá soutěž pak vyvrcholí v pátek 11. září Galavečerem Miss zlatého moku ČR v žateckém Městském divadle. Zde proběhnou poslední dvě disciplíny, promenáda v plavkách a volná disciplína. Součástí bude promítání medailonků finalistek, jak z příprav na celou soutěž, tak ze samotné první její části, která proběhla o Dočesnou,“ říká režisér akce Jiří Kopřiva.

Kromě novinek při samotné soutěži mají pro letošek organizátoři připraveny i velice známé osobnosti, které by měly Miss zlatého moku České republiky přinést ještě větší zájem veřejnosti. Svoji účast již potvrdilo moderátorské eso soutěží Miss v podobě Jana Čenského, z populárních osobností by měla vystoupit například skupina Gipsy.cz a další známí zpěváci.

Také soutěžící dívky si přijdou na své. V rámci příprav by se měly zúčastnit týdenního soustředění u moře, zatím to nejpravděpodobněji vypadá na Tunis. Zatím je přihlášeno 74 uchazeček a denně se hlásí další. Vybráno však nakonec bude do soutěže jen deset krásek, které budou zastupovat deset českých pivovarů.

Zdroj: e-region.cz | Autor: Jiří Vích


Nejen pivem je člověk na pivních slavnostech živ. Na oslavě je samozřejmě i spousta hudby, soutěží a jídla.

Své kulinářské recepty předvádí i Maruška z Vimperka, která vychází ze staročeské kuchyně a staré recepty dotáhla k dokonalosti. Mezi její pochoutky patří například čertík v lokši.

K vytvoření takových pochoutek je v dnešní době chemie potřeba spoustu poctivé ruční práce. Staročeské recepty jsem spojila s mými a vznikly tyto speciality. Důležitý je samozřejmě vztah k této práci, pouze vydělávat peníze nejde. Lidé poznají, že jste to neudělali poctivě,“ informovala Marie Riedlová z Vimperka, pro kterou Tábor není neznámé město.

Jezdíme do Tábora na jarmarky a různé slavnosti, takže tu nejsme poprvé,“ odpověděl Karel Riedl, její manžel.

Čtvrtečním slavnostem piva vévodila soutěž o nejhezčí pivní etiketu. Návštěvníci vybírali z 86 pivovarů a vybrat tu nejhezčí nebylo nic jednoduchého.

Na první příčku jsem umístil pivo s názvem Hemp Valley Beer, na druhou pivo Mary Jo a na třetí jsem dal Kvasar z Černé Hory,“ uvedl ihned po odevzdání losovacího lístku Jan Dvořák z Bechyně.

Na první dvě příčky umístil piva konopná. „Etikety obou značek se mi líbí; na jedné je krajinka, na druhé žena,“ dodal Dvořák s tím, že loni se mu na slavnostech líbilo víc. Měl totiž lepší místa k sezení a také pivní etikety se mu zdály hezčí.

Zdroj: Táborský deník | Autor: Daniel Vacek a David Peltán


Tváře skalních fanoušků fotbalového klubu Baník Ostrava budou zakrátko k vidění všude tam, kde bude k dostání nové fotbalové pivo Bazal.

Nové pivo právě zraje ve "sklepeních“ pivovaru Ostravar, který s novým baníkovským pivem vtrhne na trh koncem března. Etikety jeho láhví ozdobí právě obličeje fandů.

A nejen ony budou na etiketách vyjadřovat spojení s fotbalovým klubem. Důkazem bude obzvláště výmluvný slogan BANÍK PIVČO!

"Baník je pro tento kraj opravdu obrovským fenoménem. A věříme, že odvážný krok s využitím skutečných fanoušků fotbalu podtrhne výjimečnost našeho projektu,“ vysvětluje zrod myšlenky umístit tváře fandů na pivní etikety tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Právě fanoušci měli totiž největší vliv nejen na typ nového fotbalového polotmavého ležáku, ale také na jeho sílu. A hlavně na název Bazal, který vzešel z hlasování, jehož se zúčastnily tisíce přívrženců Baníku.

Přes sto fanoušků pak dorazilo i na casting, na němž se tváře na etikety vybíraly.

"Zájem předčil naše očekávání, fotit se přišli jednotlivci, páry, skupiny kamarádů, mladí i staří, muži i ženy,“ přibližuje Pavel Barvík s tím, že nafoceno bylo nakonec dvaadvacet fanoušků. Ti se na etiketách vystřídají. Kdo z nich se ale nakonec opravdu uvidí na láhvích v obchodech, ještě není zcela jisté.

Unikátní baníkovské pivo Bazal bude k dostání v obchodech a hospodách jen v Moravskoslezském kraji. Jak dlouho se ale bude vyrábět, to se zatím neví.

"Nejzazší termín je prozatím letošní prosinec. Pokud by však zájem o Bazal předčil naše očekávání, mohl by se vařit ještě déle,“ dodává Pavel Barvík.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Celosvětová ekonomická krize je noční můrou většiny velkých podniků. Pardubický pivovar k nim ale nepatří. „My problémy nemáme. Čím horší je finanční krize, tím víc piva se pije,“ řekl v nadsázce ředitel pivovaru Karel Spilko. Podle něj firma loni vrátila do výroby kolem dvaceti milionů korun a investovat bude i letos. Pivovar Pardubice sice ukončil export do Německa, ale okamžitě začal svoje pivo vyvážet do Švédska.

Zdroj: Deník.cz


«« « Strana 909 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI