Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Kvalita piva Zlatý Bažant si dlhodobo získava priazeň konzumentov aj pivných expertov u našich českých susedov. Okrem exportu sa Zlatý Bažant vyrába v Čechách aj licenčne na pokrytie dopytu domáceho trhu. Okrem toho je Zlatý Bažant dlhodobo vysoko hodnotený na prestížnych degustátorských súťažiach. Posledným takýmto úspechom bolo získanie Bronzovej pivnej pečate v kategórii Svetlý ležiak prémium na februárovej súťaži Zlatá pivní pečeť v Tábore, na ktorej súťažilo 92 pivovarov a 460 pív z Čiech, Slovenska a ďalších krajín. Diplom za vynikajúcu kvalitu získal na 4. mieste v kategórii nealkoholických pív Zlatý Bažant Nealko a Zlatý Bažant tmavý skončil na 5. mieste.

Bronzovú pivnú pečať získal Zlatý Bažant 12 % v najsilnejšie obsadenej kategórii Svetlý ležiak prémium v konkurencii 42 pív. Pred slovenským Zlatým Bažantom sa umiestnili české pivá Primátor z Náchoda a na druhom mieste pivo z pivovaru Litovel. „Ocenenie Bronzová pivná pečať patrí medzi najprestížnejšie ocenenia kvality nášho Zlatého Bažanta. Veľmi si ceníme aj umiestnenia na 4. a 5. mieste pre Zlatý Bažant Nealko a tmavý. Zlatý Bažant je jednoznačne vlajkovou loďou portfólia značiek našej spoločnosti,“ hovorí Hana Šimková, manažér korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken Slovensko.

Súťaž o Zlatú pivnú pečať - Slavnosti piva v Tábore sa uskutočnila v tomto roku už po 21. krát a je najväčším a najprestížnejším stretnutím pivovavrníkov a výrobcov piva v Českej republike. Súťaž zároveň patrí medzi štyri medzinárodne uznávané súťaže v Čechách a na Slovensku. Jej výsledky sú certifikované svetovými renomovanými organizáciami Bureau Veritas Czech Republic, TUV SUD Czech s.r.o., 3EC-NSF International a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. „Degustačné súťaže sa u nás uskutočňujú pri rôznych príležitostiach, avšak uznávané sú iba výsledky tých, ktoré sú realizované pri dodržaní medzinárdných štandardov. Na Slovensku je takouto súťažou jediná – každoročná Slovenská pivná korunka organizovaná počas výstavy Agrokomplex. Získanie ocenení na najprestížnejšej z nich nás teší o to viac, že Zlatý Bažant potvrdil svoje označenie svetové slovenské pivo aj tým, že v troch kategóriách sa pred Zlatým Bažantom neumiestnila iná slovenská značka piva,“ hovorí Karol France, komerčný sládok spoločnosti Heineken Slovensko.

Zlatý Bažant je najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v susednom Česku. Na degustačných súťažiach v Čechách pravidelne boduje aj svojím nealkoholickým a tmavým pivom.

Zdroj: Medialne.sk


Řadu let exportuje Pivovar Nymburk své Postřižinské pivo do Německa, Francie, Dánska, Švédska, Finska, Itálie a Ruska. Od letošního roku dodává sudové pivo i na Slovensko.

Během posledních dvaceti let bylo pokusů o vývoz na Slovensko několik. Většinou však rozhodovala cena dopravy, která pivo prodražovala,“ říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. „Teď jsme našli partnera, který ocení kouzlo regionálního pivovaru a kvalitu našeho piva,“ dodává Benák.

Export na Slovensko je určen do restaurací, kterých jsou v tuto chvíli již téměř 2 desítky a do nichž Pivovar Nymburk vyváží téměř celý sortiment.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk


Po téměř pěti letech v marketingu společnosti Pivovary Staropramen a.s. byl Martin Jahoda jmenován Group Marketing Managerem v přední středoevropské pivovarské skupině StarBev, do které Pivovary Staropramen patří.

Foto

Ve své nové funkci bude Martin zodpovědný za marketingovou podporu značky Staropramen na exportních trzích a rozvoj inovací skupiny. Značka Staropramen je vlajkovou lodí skupiny StarBev.

Martin Jahoda vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do marketingového oddělení společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2006 a postupně působil na pozicích brand executiva, brand managera a projektového managera. Má rád florbal, kytarovou muziku a nezávislé cestování.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Robert Lobovský (36), dosavadní marketingový manažer značky Pilsner Urquell pro Evropu, bude nově spoluzodpovědný za celosvětový marketing této značky ve všech zemích, kam se plzeňský ležák vyváží.

Foto

K mým hlavním úkolům bude patřit prosazování jednotné tváře značky Pilsner Urquell na světových trzích. Budu se zabývat tvorbou mezinárodních programů pro rozvoj značky, jako jsou věrnostní programy, vzdělávání partnerů v historii a správné péči o plzeňský ležák a další aktivity, které posilují renomé plzeňského ležáku její kvalitu po celém světě. Také chci posílit nejen známost značky jako takové, ale zvýšit i počet lidí s vlastní zkušeností z konzumace plzeňského piva,“ říká Robert Lobovský.

V Plzeňském Prazdroji působí Robert Lobovský od roku 2003. Po roce práce v oddělení lidských zdrojů přešel do exportního oddělení jako manažer rozvoje zahraničního obchodu. Dva roky se staral o východní Evropu a Střední a Blízký východ, v dalších třech letech měl v péči severní Evropu. Od podzimu 2009 byl zodpovědný za mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell ve všech evropských zemích, kde nepůsobí pivovary SABMiller.

Robert Lobovský je rozený plzeňák a náležitý patriot. V 10 letech emigroval za rodiči do Austrálie, odkud se po dalších 16 letech se vrátil do ČR. Absolvoval Victoria University of Technology (Diploma of Hospitality Management).

Je ženatý, má čtyřletého syna, hovoří česky a anglicky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině. K jeho zálibám patří také sport (tenis, squash, cyklistika) a fotografování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Němci objevili šumavské pivo

[čtvrtek, 24. únor 2011]

Slovák Anton Dérer propaguje v Německu české pivo - pod svým vlastním jménem.

Prazdroj, Budvar, Dérer. Zatímco první dvě značky jsou notoricky známé, ta třetí nejspíše nikomu z českých pivařů nic neříká. A přece jde o ryze tuzemský mok, který ovšem slaví úspěchy jen na cizím trhu. Konkrétně v Německu.

Foto

Slovenský emigrant Anton Dérer přišel před dvaceti lety v Berlíně na nápad nechat si vařit pivo v tehdejším Československu, ale prodávat je pod vlastní značkou.

Nechal si pivo »Dérer« patentovat, a vznikl tak velmi originální podnikatelský koncept. Přitom nejen živí svého autora, ale dělá i propagaci české gastronomii v zahraničí.

Nápad z parníku

Všechna tři zmíněná piva - tedy Budvar, Prazdroj i Dérer - nabízí podnikatel v Německu o svátečních trzích či pivních slavnostech pod jednou střechou. Jeho stánek najdeme nejčastěji v Berlíně, ale i ve Frankfurtu nebo Karlsruhe.

Na těchto štacích získal své štamgasty, které láká nejen kvalita prověřených prémiových značek, ale už i »jeho« pivo. Nápad nechat si vařit pivo »na vlastní triko« přitom vznikl pouhou náhodou.

Podnikatel v roce 1991 prodával při jedné příležitosti v Berlíně pivo ze severočeského pivovaru Vratislavice. Jako reklamní poutač přitom zvolil nápis - v překladu - Dérerův pivní parník. Akce se totiž konala na lodi.

»Návštěvníci to ale pochopili tak, že čepujeme jakési Dérerovo pivo. Tak jsem si řekl, že když je chtějí, mají je mít,« vypráví dnes jedenašedesátiletý podnikatel.

Nové pivo pod vlastním jménem si nejdříve nechal vařit ve Vratislavicích. Během let potom vystřídal různé pivovary, třeba Březnici, Lobkowicze. Tvrdí, že má vlastní recepturu. »Není ale vždycky jednoduché dodržet úplně stejnou chuť, když pivovary měníte,« připouští.

Štamgasty láká nejen na samotné pivo, ale i na celkově příjemnou atmosféru svých stánků. Ke konzumaci pravidelně vyhrává liberecká kapela Celestýnka, jež má v repertoáru i oslavnou píseň na pivo svého chlebodárce. A k zakousnutí jsou vždy nějaké »echt tschechische« speciality: vepřová s knedlíkem, bramborák či česká šunka.

Tady je podnikatel občas kreativní, kvůli nákladům. »Tu šunku jsem například koupil v Makru. Letos bych ale už chtěl nabízet velmi kvalitní šunku vyrobenou jen pro nás,« plánuje Dérer.

Z Kouta do světa

Jeho pivní byznys se samozřejmě nedá s velkými podniky srovnávat. Například loni se piva pod jeho jménem prodalo pouze kolem padesáti hektolitrů.

»Obdivuji Dérera za odvážný nápad s vlastním pivem. Cením si ho, protože na německém trhu stále pracuje s českými výrobky,« říká jeden z významných pracovníků v gastronomickém marketingu Jan Bochňák, jehož společnost IGC například měla pronajatu českou restauraci i reprezentativní obchod na loňském Expu v Šanghaji.

Dnes si Dérer nechává vařit svoji značku v malém pivovaru Kout na Šumavě. »Je to pro nás jednak dobrý odbyt, jednak šance více propagovat náš podnik, a získat nové zákazníky,« potvrzuje výhody symbiózy majitel pivovaru Jan Skala.

Letos Dérer dostal pivo z Koutu dokonce až na největší světový potravinářský veletrh Grüne Woche. Na berlínské výstavě se tak vedle značek věhlasných pivovarů skvěl mok Dérer ze šumavského Koutu. A koutecké pivo se velmi úspěšně prosazovalo stejnými cenami a důrazem na kvalitu jako jeho nesrovnatelně věhlasnější konkurenti.

Dérer se v berlínském pivním a gastronomickém marketingu vyzná jako málokdo. Když jako dvacetiletý v roce 1970 emigroval z Československa, zamířil přes Itálii hned do Německa. Chvíli dělal na stavbách, pak u Siemense. Ale chtěl se stát svým vlastním pánem. Obchodoval s českou a slovenskou keramikou, textilem, pak se dal na gastronomii. Už od poloviny 80. let prodával v Německu Budvar a Prazdroj.

Zjeví se opět Pan Tau?

Boom nastal těsně po roce 1989. I Berlíňané byli tehdy u vytržení z pádu železné opony, a zajímali se o východní »bratry«. Dérer s manželkou Radojkou (původem Chorvatkou) otevřeli v roce 1990 v Berlíně restauraci Pan Tau. České pivo, české jídlo a stylizace podle hlavní postavy televizního seriálu, který velmi dobře znali i Němci.

Záměr však nevyšel. Přes rok Dérerovi hospodu připravovali - a pak ji museli po pár měsících provozu zavřít. »Ze dne na den nám utekli kuchaři a nemohli jsme sehnat nové,« vysvětluje podnikatel.

Dnes je Anton Dérer na podnikání sám, na všechny akce najímá lidi jen krátkodobě. Manželka už si chce spíše užívat důchodu, syn se nepotatil a dal se na informatiku. Nicméně samotný patent »Dérer Bier« zjevně životaschopný je. »Chceme spolupráci určitě rozšířit,« plánuje i majitel kouteckého pivovaru Skala.

Také záměr prorážet na západních trzích s českým pivem ne nízkou cenou, ale právě kvalitou spojenou s »atmosférou«, považují pivovarníci za správný.

»Děláme to přesně tak, držíme si svoji kvalitu, a tím také cenu,« prohlašuje například Stanislav Bernard, jehož Rodinný pivovar v Humpolci se teď chystá vstoupit na trh v New Yorku s cenou vyšší, než tam má Prazdroj.

»Ještě bych to s tou restaurací chtěl zkusit,« nevzdává se svých snů ani Dérer. Manželka nad tím jen shovívavě kroutí hlavou. »On pořád musí něco dělat. Ale já už bych do toho znovu nešla,« říká. Uvidí se, čí slovo má v rodině větší váhu.

Anton Dérer

Foto

- Slovenský emigrant, který od roku 1970 žije v Německu.

- Nechává si vařit pivo v Česku a pod svým jménem je prodává v Německu.

- Loni prodal kolem 50 hektolitrů piva.

- Letos se pivo Dérer poprvé objevilo v české expozici i na největším potravinářském veletrhu Grüne Woche v Berlíně.

Kromě piv renomovaných značek prodává Anton Dérer v Německu i mok ze šumavského pivovaru.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Martin Mařík | Foto: Grüne Woche


Na pouť ruským parlamentem se vydal zákon, který poprvé od sovětských časů určí, že je pivo alkoholickým nápojem. Rusové dosud zlatavý mok označovali jako potravinu a výrobců se tak netýkala přísná nařízení o reklamě nebo zákazu nočního prodeje. Kreml tak zahajuje tvrdou kampaň proti alkoholu.

Foto

Rusové, vášniví pijani vodky a dalších druhů tvrdého alkoholu, pivo často vnímají jako nealko, a proto není výjimečné vidět Rusa, jak si to upaluje do práce s plechovkou zlatavého nápoje v ruce nebo školáky, kteří o polední pauze jen tak vysrknou dvě piva v parku.

A podobně se ke stále oblíbenějšímu nápoji dosud stavěly i ruské zákony. Formálně patřilo pivo mezi potraviny, což pro výrobce mimo jiné znamenalo, že mohli volně pivo inzerovat a v noci jste ho na rozdíl od vodky dostali v každé večerce.

Pivo se bude prodávat jen ve třetinkách

Jenže po prvním čtení drakonického protialkoholového zákona ve Státní dumě je jasné, že privilegia pro pivo končí. Nová legislativa zakazuje prodej moku v noci, zapovídá jeho prodej na veřejných místech nebo v blízkosti škol a výrobci budou muset napříště pivo stáčet pouze do třetinek.

"Klasifikování piva jako alkoholu je absolutně správná věc a posílí zdraví naší populace," řekl listu The Daily Telegraph odborník na alkohol a drogy z ruského ministerstva zdravotnictví. "O taková pravidla usilujeme už léta. Před parlamentem smekám," doplnil.

Vodka hraje mezi Rusy stále prim, ale konzumace piva se v Rusku za posledních patnáct let ztrojnásobila. Mohou za to především nízké ceny, snadná dostupnost a zanedbatelná regulace. To všechno způsobilo, že se Rusko vyhouplo na třetí pozici v konzumaci piva. Víc se ho zkonzumuje už jenom v USA a Číně.

Alkohol decimuje ruský národ

Každý Rus v průměru ročně vypije přes 18 litrů čistého alkoholu, více než dvojnásobek maximálního limitu Světové zdravotnické organizace. Alkohol každoročně zabije půl milionu Rusů a tomu chce Kreml udělat přítrž. Prezident Dmitrij Medveděv vyhlásil alkoholismus za národní tragédii a vyhlásil mu válku.

Je na čase, protože úbytek Rusů zavání do budoucna zkázou. Jen mezi lety 1991 a 2009 ubylo podle statistik 6,4 milionu Rusů a nejhorší scénář říká, že při současném trendu by mohl počet obyvatel Ruska za dvacet let i díky alkoholismu klesnout o dalších 15 milionů.

Rusové a jejich pivní vášeň

Přestože loni úřady ztrojnásobily spotřební daň na pivo, zůstává zlatavý mok stále velmi laciný. Plechovku seženete v přepočtu za patnáct korun. A nemusíte chodit daleko. Na každém rohu jsou kiosky, které nabízí širokou škálu různých druhů alkoholu a jsou otevřené do pozdních nočních hodin. Popíjení v parcích, na ulicích nebo u zastávek autobusu nebo metra je téměř součástí národní kultury.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Štefan


Po provedení auditu potvrdila nezávislá společnost Det Norske Veritas (DNV) Plzeňskému Prazdroji mezinárodní certifikáty na systémy kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 9001, ISO 14 001 a OHSAS 18 001. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své dlouhodobé cíle neustále sledovat nejnovější vývoj v oblasti kvality výroby, efektivity využívání přírodních zdrojů a také při vytváření nadstandardního pracovního prostředí pro své zaměstnance.

Recertifikační audit proběhl v lednu 2011 ve všech pivovarech (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a v areálech obchodně-distribučních center Plzeňského Prazdroje v ČR.

Na dvoutýdenním auditu v naší společnosti se podíleli ti nejlepší auditoři z DNV se zkušenostmi např. z auditů systémů bezpečnosti práce a ochrany životního pro prostředí v jaderných elektrárnách. Uspět ve srovnání s těmito společnostmi je pro nás důkaz, že v České republice patříme mezi ty nejlepší,“ říká Jiří Boháč, sládek Plzeňského Prazdroje.

Audit se zaměřil nejen na požadavky norem, které Plzeňský Prazdroj tradičně bez problémů splňuje, ale i na kontrolu procesů a aktivit týkajících se vztahu se zákazníky, kontrolu subdodavatelů a dodržování předpisů a legislativních požadavků. Jako milovník českého piva jsem ocenil vysokou zodpovědnost, kterou management věnuje výrobě piva při dodržování všech požadavků na bezpečnost provozu a ochranu životního prostředí. Na dnešním potravinářském trhu jsou naprosto klíčové bezpečnost jak vlastního produktu, tak i provozu, stabilita a transparentnost a právě naplnění těchto požadavků audit všech tří norem sledoval,“ komentoval výsledky auditu Tomáš Urban, ředitel DET NORSKE VERITAS CZ.

Součástí auditu bylo i prověření reakce na případnou živelnou katastrofu. V době auditu kulminovala velká voda na plzeňských řekách, takže se nejednalo jen o simulaci, ale o skutečnou prověrku, zda jsou lidé v Prazdroji na velkou vodu připraveni.

Plzeňský Prazdroj je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově desítky milionů korun.

Systém OHSAS 18001 je moderní systém řízení rizik v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků. Cílem je vyhodnocení celého komplexu podmínek, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dodavatelů ale i například návštěvníků pivovarů. Výsledkem zavedení tohoto systému je účinně eliminovat a předcházet možným zraněním, ale i také vytvářet zdravé pracovní prostředí nad rámec legislativních požadavků.

Certifikát ISO 14001:2004 je důkazem, že společnost svým přístupem aktivně napomáhá k ochraně životního prostředí ve svých výrobních závodech a distribučních centrech, ale i školí své zaměstnance například v oblasti třídění odpadů nebo šetření zdrojů (vody, elektrické energie, atd.). Plzeňský Prazdroj si stanovil ve svém oboru podnikání deset základních priorit pro trvale udržitelný rozvoj. V nich jsou obsaženy i nejdůležitější environmentální aspekty jako např. snižování spotřeby vody, snižování spotřeby energií a úrovně emisí, ale i používání recyklovatelného a vratného obalového materiálu. Protože v této oblasti existuje i rámcové srovnání mezi pivovary v ČR, lze říci, že Plzeňský Prazdroj patří v přístupu k životnímu prostředí mezi ty nejlepší.

ISO 9001:2008 je mezinárodně uznávaný standard, který efektivním způsobem nastavuje základní požadavky nejen pro kvalitu, ale definuje i chování společnosti ve vztahu k jejím dodavatelům a též koncovým zákazníkům. Certifikát ISO 9001 od renomované auditorské společnosti DNV je často vyžadován zákazníky doma i v zahraničí jako důkaz vysoké úrovně kvality produktů Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Konec února přináší v zámoří vždy vrchol přestupového šílenství. Zástupci klubů i fanoušci v napjatých chvílích jistě uvítají jakoukoliv možnost zchladit hokejovou horečkou zachvácený organismus. A NHL má jasno, pít se bude pivo. S pivovarem Molson uzavřela liga zřejmě nejlukrativnější kontrakt ve své historii.

Přesné podrobnosti sedmileté dohody o sponzorství zatím nejsou známy, už teď se ale mluví o tom, že NHL bude mít z partnerství rekordní příjmy. Od pivovaru Molson Canadian by měla liga prý inkasovat celkem přes 375 milionů dolarů.

"Je to obří dohoda," prohlásil John Collins z vedení finančních operací NHL. "Získají výsadní postavení na všech akcích, které bude liga pořádat. Budou mít přední pozici na současných akcích i na všem, co NHL vytvoří v budoucnu," doplnil Collins.

Uzavření dohody s Molson Canadian bylo oznámeno pouze několik dní po venkovním zápasu Heritage Classic v Calgary, kterému předcházela ještě novoroční show Winter Classic pod širým nebem v Pittsburghu.

Právě venkovní zápasy, stejně jako zahajování sezony na evropských kluzištích, jsou součástí progresivní strategie NHL, která má soutěži zvýšit popularitu. Tyto divácky přitažlivé akce jsou obrovským magnetem také pro sponzory, což byl i případ dohody s pivovarem Molson.

"Tohle všechno nám umožní dostat naši značku zase někam úplně jinam," přiznává prezident Molsonu Dave Perkins. "Budeme moci přiblížit hokej našim zákazníkům a také ostatním fanouškům," dodává Perkins.

Povedený obchod s Molson Canadien je dalším vagonkem zámořského finančního rychlovlaku. Před nedávnem obnovila NHL důležité smlouvy se společnostmi Bridgestone, Cisco a McDonald's. "Je to další potvrzení našich plánů a strategie," říká Collins.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Lukáš Seidl


Do Ladova kraje na vepřové hody. Patříte mezi milovníky dobrého piva a jídla? Pak se v sobotu 5. března 2010 vydejte do malebného Ladova kraje, kde se ve Velkých Popovicích od deseti dopoledne do tří odpoledne budou konat Ladovské vepřové hody.

Těšit se můžete na celou řadu voňavých vepřových pochoutek, zabijačkové lahůdky jako jelítka a jitrnice, zabijačkovou polévku, zabijačkový guláš, tlačenku, světlý i tmavý prejt, škvarky, sulc, ovarová kolena a šunku od kosti na grilu. A protože k vepřovým hodům neodmyslitelně patří dobře načepovaný Velkopopovický Kozel, uskuteční se tato akce přímo v místním pivovaru a přilehlé originální restauraci Kozlovně. Pro příznivce sladších pokrmů budou napečeny domácí buchty a koláče.

V areálu pivovaru se budou také prodávat ručně vyráběné výrobky, keramika, loutky a další umělecké předměty z kůže, kovů i jiných přírodních materiálů. Ukázku tradičního řemesla předvede přímo v areálu pivovaru kovář Roman Kotrč z Velkých Popovic. Zájemci si budou moci kovářské řemeslo vyzkoušet a drobné výrobky jako otvíráky nebo umělecké hřebíky odnést domů na památku. O živou lidovou muziku se postará a k dobré pohodě zahraje Duo Švejk. Tradiční lidové tance předvedou žáci Základní umělecké školy z Velkých Popovic. Vepřové hody si po zásluze hodlá užít i maskot pivovaru, místní Kozel Olda.

Loňská Ladovská zabíjačka přilákala do pivovaru i v mrazivém počasí přes tisícovku návštěvníků, proto jsme se rozhodli na úspěšnou akci navázat. Letos jsme připravili vepřové hody, na kterých budou moci návštěvníci pivovaru ochutnat nejrůznější speciality z vepřového masa,“ láká na pochoutky Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Během hodů bude také možné vyrazit na exkurzi do pivovaru, prohlídka je plánovaná na dvanáctou hodinu. Po celou dobu bude k dispozici Kozlí obchod s nejrůznějšími velkopopovickými suvenýry. Vstup na vepřové hody je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


Velikonoční pivo

[středa, 23. únor 2011]

Ani letos na jaře nebudou příznivci zlatavého moku z Nové Paky ochuzeni o Velikonoční zpestření. Již na konci ledna byl uvařen polotmavý speciál, který momentálně zraje v ležáckém sklepě. Pivo nezaměnitelné karamelové chuti, granátové barvy a typického aroma bude na pultech od 10. kalendářního týdne.

Foto

Zdroj: Pivovar Nová Paka


Kupující a konzumenti nymburského piva, zbystřete pozornost! Už za pár týdnů bude mít oblíbený mok jinou vizáž. Přesněji řečeno etikety na jeho lahvích.

Už od jarní sezóny budou na všech lahvích pro tuzemskou distribuci nové etikety. "Stávající jsou v oběhu už řadu let a vývoj ve značení obalů se mezitím posunul,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. A osobně ukázal poprvé před objektivem Nymburského deníku některé návrhy, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii na nymbursky.denik.cz.

Zachovány zůstanou tři základní motivy. „Stále na etiketě zůstane nápis Postřižinské pivo, dále zůstává podoba Bohumila Hrabala a také zůstává znak pivovaru, který vychází ze znaku města Nymburka,“ vysvětlil Benák. Nové etikety budou mít všechny druhy nymburského lahvového piva, včetně čím dál oblíbenějšího třináctistupňového a polotmavého Něžného Barbara. Další překvapení v podobě nového svátečního piva chystá pivovar už na letošní Velikonoce, které vycházejí na konec dubna.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Kaltenecker investuje štyri milióny eur do rozšírenia výroby a okruhu odberateľov

Rožňavský reštauračný minipivovar Kaltenecker chce novými investíciami v objeme štyroch miliónov eur výrazne rozšíriť svoj biznis. Doteraz svoje pivá predával v menšom rozsahu, vo svojej rožňavskej pivnej reštaurácii a v desiatke prevádzok iných majiteľov v Bratislave, Košiciach a Michalovciach. Teraz sa chce so svojimi pivami ale dostať do nepomerne väčšieho počtu reštaurácií. Firma nevylučuje ani premiérový rozbeh dodávok piva do obchodov a veľkoobchodných reťazcov.

Spoločnosť plánuje preto rozšíriť výrobu. Doterajšia ročná produkcia značky Kaltenecker je niečo vyše jednej tisícky hektolitrov. Nové investície ju majú zvýšiť na 12-násobok. Okruh odberateľov chce rožňavský pivovar rozšíriť aj vďaka rozbehu produkcie fľaškových pív. Doteraz ho predával iba v sudoch.

Práve nová ponuka pív v sklenených fľašiach vylepší naše pozície v reštauráciách iných majiteľov,“ hovorí riaditeľ firmy Pivovar Kaltenecker Ladislav Kovács. Po rozšírení produkcie bude zväčšovanie počtu odberateľov pre pivovar ďalšou prioritou. Prípadné dodavky pív do obchodov budú iba doplnkom.

Nové investície nebudú smerovať iba do rozšírenia výroby pív. Firma plánuje zväčšiť aj svoju rožňavskú reštauráciu a otvoriť pri nej novú podnikovú predajňu. Počet zamestnancov spoločnosti sa zhruba zdvojnásobí na 25 ľudí. „K rozšíreniu výroby pristupujeme po tom, čo sme v posledných troch rokoch už nestačili kryť narastajú dopyt,“ hovorí L. Kovács . Malé reštauračné pivovary sa v krajine stavajú stále obľúbenejšie, lebo mimo klasických pív ponúkajú aj netradičné. Kaltenecker ho napríklad vyrába vyše dvadsať druhov.

K rozšíreniu rožňavskej výroby pív teraz môže prísť aj vďaka tomu, že pred dvoma rokmi kúpil Pivovar Kaltenecker finančne silnejší investor. Zakladateľ firmy L. Kovács po 12 rokoch prevádzkovania podnik predal viacerým východoslovenským podnikateľom z biznisu s nápojmi. Tí s ním naďalej spolupracujú, podnik vedie ako ich hlavný manažér.

Zdroj: Firmy eTrend.sk


Přerovský pivovar chce v PET obalu rozšířit prodej své značky Zubr. Celý pivní trh v Česku se propadá, jedině obliba PET lahví roste.

Letošní rok patří pivním PET lahvím. Hned tři velké pivovarnické skupiny zprovozní nové stáčecí linky na zlatavý mok v plastovém obalu. Po Staropramenu a Plzeňském Prazdroji, které oznámily tento investiční záměr v řádu desítek milionů korun už dříve, teď přichází s novou PET linkou i přerovská skupina PMS. V polovině roku zahájí provoz a rozšíří kapacitu prodeje 1,5litrových balení značky Zubr.

V Přerově jde o součást celkové investice za více než 100 milionů korun, v rámci které vyroste nejen nová linka na Zubra v PET lahvi, ale i na plnění sudů, plechovek a větší sklady. Dosavadní prodeje deseti a jedenáctistupňového Zubra v tomto obalu jsou v porovnání s konkurenčními značkami sice minimální, ale jen za loňský rok vzrostly o deset procent. Výrazné zvýšení kapacity plnicí linky má pomoci i prodejům této značky.

"Stále chápeme PET obal jako doplňkové balení pro cenově senzitivní konzumenty, ale ukazuje se, že i v prodejích piva lidé stále víc oceňují, že mají k dispozici nevratný a znovu uzavíratelný obal," obhajuje investici mluvčí skupiny PMS Hana Matulová. Zubr v PET lahvi je na trhu už deset let, ale teprve až v poslední době zájem výrazně roste. Spolu s novou linkou chystá přerovský pivovar i nový a inovovaný tvar lahví.

Celý trh se spotřebou piva se přitom propadl o zhruba osm procent. PET obal je jediný segment pivovarnické branže, jehož obliba roste. Pivními konzervativci nadále opovrhovaný obal už podle údajů společnosti AC Nielsen loni předčil prodeje piva v plechovkách. Pivovary, které pivo v PET lahvi prodávají - především Heineken, Staropramen, Prazdroj, PMS nebo Nová Paka - dodaly loni na trh 476 tisíc hektolitrů piva v tomto balení, což je 7,6 procenta veškerého prodeje piv v obchodní síti (mimo restaurace a hospody). V roce 2009 byly prodeje piva v PET lahvích poloviční.

Přispěly tomu především Pivovary Staropramen, jejichž plastový Braník Dvoulitr přišel na trh až v polovině loňského roku, ale do prosince se ho prodaly tři miliony lahví, tedy 60 tisíc hektolitrů. Staropramen zatím plní tuhle značku do PET lahví v Maďarsku a Braník je už druhým nejprodávanějším PET pivem v Česku - po jedničce v tomto segmentu jedenáctce Zlatopramen, se kterou přišla skupina Heineken v roce 2009 a odstartovala tím spolu se svými dalšími značkami, Starobrnem a Březňákem, díky masivní mediální kampani celou vlnu zájmu o tento druh speciálně tvrzených obalů.

Heineken také zatím jako jediný má u nás vlastní stáčecí PET linku.

Vyloženě nejlacinější značky (Klasik a Primus) prodává také od roku 2009 v PET lahvích Plzeňský Prazdroj. Z největších pivních producentů se tak prodeji piva v PET obalech zatím vyhýbá čtyřka trhu Budějovický Budvar a v pořadí na trhu pátá skupina K Brewery.

Mluvčí Budvaru Petr Samec tvrdí, že se v Budvaru o zavedení PET lahví zatím neuvažuje a že prémiová piva patří výhradně do skla. Jenže Budvar vaří i lacinější značku Pardál. " Vývoj v oblasti netradičních či moderních obalů pro pivo, mezi které patří i PET láhve, průběžně sledujeme a vyhodnocujeme," vyjádřil se včera Samec.

Pivo v PET obalech

476 tis. hektolitrů piva v PET obalech se dle šetření AC Nielsen prodalo loni v ČR. Je to 7,6 % všech piv v obchodech a dvojnásobek prodejů z roku 2009.

52? % celkového objemu piva, prodaného v ČR v PET lahvích patří Zlatopramenu od Heinekenu. Dvojkou v PET obalu je Braník Dvoulitr od Staropramene.

Z předních pivovarů stáčí pivo do PET obalů v Česku zatím jen Heineken - od loňska v Brně. Prazdroj a Staropramen postaví linky letos, dosud využívají partnerských pivovarů v Maďarsku.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Vyhlášený podnik se zbláznil do turistů. Znamenité pivo doprovází kuchyně, které dělá pražskému pohostinství mizernou reklamu.

Pivovarského domu si stačil všimnout každý Pražan, když desítka či dvaadvacítka stojí na křižovatce Ječné a Štepánské/Lípové ulice. Na šedé funkcionalistické budově přitahuje pozornost již léta vyhlášená restaurace v přízemí. Legendy o tom, jak Pivovarský dům kouzlí s pivní technologií, příběhy o májovém pivu, pšeničních pivech, pivním sektu či speciálech ovocných jsou nakažlivé. Za velikými okny lze už z ulice vidět vycíděné měděné kádě pivovarské. Jaká je však komplexní úroveň pohostinství v Pivovarském domě? Tenhle zážitek si nemůžeme nechat pro sebe.

U vchodu nás zarazila fronta, která štěbetala všemožnými jazyky. Ač to vypadalo, že se jen tak neuvelebíme, místní uvaděč nás rychle usadil ke stolu, kde již hodovali dva ruští návštěvníci. Kvitujeme, že podnik je nekuřácký, místo cigaret jsme zato ihned zaregistrovali příjemnou vůni sladu, která spolu s libým šuměním vařícího se piva pronikala do lokálu z pivovaru ve vedlejší místnosti. Díky velkému oknu a důmyslně namontovanému zrcadlu může člověk sledovat každý pohyb pivovarských rukou.

Na stole přistály půllitry s místním světlým a tmavým ležákem. Podnik samozřejmě nabízí i pivo řezané. Nejprve tedy pochvala: Nefiltrované a nepasterizované pivo plné chuti stojí za návštěvu, především vyniká tmavý ležák. Oproti jiným černým pivům postrádá obvyklý sladký nádech, naopak nabízí výrazně kořeněnou a karamelovou chuť. Druhá dvě piva nám ovšem přišla vhodnější k jídlu, a tak jsme začali pokoušet štěstí.

Takřka palcová písmena na jídelním ubrousku na stole sdělují, že u řady jídel bylo při přípravě použito pivo. Jako pokusný předkrm nám proto posloužily klobásy na černém pivu a dvě naprosté hospodské klasiky, nakládaný hermelín a utopenec. Co se utopence týče, podezíráme kuchaře, že jej do láku vhodil tak půl hodiny před naším příchodem. Suchá uzenina, kterou se navzdory evidentně urychlené přípravě nikdo neobtěžoval překrojit, překrytá hromadou cibule, vážně přesvědčivá nebyla. Hermelín místní recept naopak velí přeříznout a naplnit chutnou, byť těžko identifikovatelnou hmotou. Velice příjemná servírka nám sdělila, že se jedná o granulovaný česnek. Tak či tak, hermelínu nebylo mnoho co vytknout, jen cena, rovných pětaosmdesát korun, se jeví přemrštěná.

Klobásy na černém pivu však nezklamaly, snad jen omáčky bylo na sotva polovinu jedné uzenky. Zato jsme měli k dispozici dostatek obrovských krajíců opravdu dobrého chleba.

Jak první rundu piv vystřídala druhá, vyměnili se i naši spolustolovníci. Stále v dobré náladě jsme přivítali dva postarší japonské turisty a doporučili jim místní pivo. Mimochodem, když si dávali druhou várku, už i paní dala přednost tmavému ležáku. Právě za něj ostatně pivovar dostal několik ocenění. Podniku se evidentně daří, byl skutečně až po poslední místo zaplněn.

Jídelní lístek v kategorii hlavních chodů působí poněkud přebujele. Přes čtyřicet pokrmů je příliš na to, aby mohly být všechny připraveny a expedovány s maximální péčí. Podezření se naplnilo. Naše hlavní chody, tedy pivovarský guláš, králík na česneku se špenátem a vepřové na pivu a tymiánu, nesly společný nadpis ‚česká klasika‘. Kompozice na talířích, které nám posléze přistály na stole, by však zřejmě lépe zvládla průměrná kuchařka ve školní jídelně.

Králík se topil v louži rozmraženého špenátu a guláš bychom na první pohled nerozeznali od toho, který člověku naservírují v každé "třetí cenové", byť maso bylo zjevně kvalitnější. Žádná velká invence. Třetí pokrm, hrdě se řadící do kategorie ‚pivních‘ jídel (na jídelním lístku označených půllitříkem), spočíval ve dvou plátcích indiferentního masa a řídké hnědé omáčce, proklamovaným pivem a tymiánem netknuté. Vše doplnila velkorysá porce špeclí takřka přes půl talíře, nedobrých, mazlavých a evidentně prefabrikovaných.

Korunu zklamání nasadily knedlíky, podle všeho z chladicího boxu nejbližšího supermarketu. Bramborové i houskové byly na hranici poživatelnosti. Uvážíme-li, že cena všech jídel se pohybuje mezi sto padesáti a dvěma sty korunami, šlo o tristní představení. Talíře kupodivu nezdobila tradiční česká obloha, možná na ni však v kuchyni zapomněli. Obligátní rajče, okurku, papriku, cibuli a petrželku totiž kuchař přiložil k předcházející klobáse. Možná nás to mělo varovat.

Na prazvláštní dezert, palačinky s pivní marmeládou, jsme nakonec prostě nenašli odvahu. Raději jsme ochutnali zelené kopřivové pivo vonící po bylinách jako Becherovka (japonští spolustolovníci byli jeho zelenou barvou tak fascinováni, že si museli půllitr vyfotografovat) a limetkové, které nás odrovnalo svou sladkostí. Ve finále pak inzerovaný pivní rum a čtyřicetiprocentní pivovici. Ač jsme se v duchu předcházejících zážitků báli, že snad věrni ‚české klasice‘ smíchají v Pivovarském domě pivo s rumem, naštěstí jsme se mýlili. Opravdu to rum byl, ve výsledku lehce převyšující tuzemák. Pivovice chutí příjemně překvapila, i když stopy po pivu jsme hledali marně.

Útrata činila něco přes tisíc korun, což je s přihlédnutím k odfláknuté kuchyni příliš. Podnik zřejmě rezignoval na domácí klientelu a zaměřil se především na čtenáře ruskojazyčných turistických průvodců. O tom by svědčila i plynulá ruština obsluhy a stejný jazyk doléhající od mnohých stolů. Kéž by se Pivovarský dům reprezentoval skutečně pouze jako ráj piva, byť prodej mizerného českého jídla za vysoké ceny cizincům je určitě ziskovější. Stará vesta: oni již nikdy nepřijdou a fronta přede dveřmi stejně hned tak nezmizí. Chtělo by se dodat, ‚česká klasika‘.

Vzkaz hostům: Kvůli znamenitým pivům a málo vídaným speciálům si nelze nechat ujít. Milá obsluha a nekuřácké prostředí podpoří příjemný prožitek.

Vzkaz podniku: Proboha, proč ta prefabrikovaná jídla?

Výběr piv:

Světlý a tmavý „Štěpán“ - 40,- Kč (0,5 l),'

speciály jako pšeničné, višňové, kávové či kopřivové pivo - 40,- Kč (0,3 l)

Výběr jídel:

Utopenec - 55,- Kč

Matjesy - 55,- Kč

Nakládaný hermelín - 85,- Kč

Studený roastbeef - 125,- Kč

Roláda z daňka, bramboráčky, červené zelí - 185,- Kč

Vepřová pečeně, zelí, knedlíky - 145,- Kč

Svíčková Stroganov - 235,- Kč

Palačinky s pivní marmeládou - 45,- Kč

Zdroj: Česká pozice.cz


Bramborové pivo a další exotika

[úterý, 22. únor 2011]

Na letošní mezinárodní výstavě Grünen Woche, která se konala v Berlíně od 21. do 30. ledna 2011, prezentoval klášterní pivovar Klosterbrauerei Neuzelle, u příležitosti ze své 255letého jubilea, bramborové pivo. Vývoj nápoje je svým významem zcela svázán s „bramborovým nařízením“ Fridricha II.

Foto

Tato pivní specialita z neuzellerského pivovaru, vznikla spojením piva plzeňského typu a bramborového láku. Je poctou „starému Fritzovi“, který se v roce 1756 rozhodl uskutečnit svůj záměr zavést pěstování bramborové hlízy v Evropě, a zvláště v Brandenbursku, jako hlavní, na živiny bohaté, potraviny. Což až dodnes zaštiťuje označení této pivní novinky.

Pivovar Klosterbrauerei Neuzelle nabízí jak klasické pivo obsahující alkohol, tak i nealkoholické pivo. Jablečné pivo, prodávané pod obchodní značkou Apfel Bier 0,0 a podobně i třešňové pivo Kirsch Bier 0,0, rozšiřují stávající nabídku a mají v nyní uvedené „bramborové“ novince vhodný doplněk sortimentu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou data příletů čápů na pivovarský komín. Máte dvě šance, tipovat můžete přílet čápa i čápice. Datum příletů sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze dva tipy, kdy čápi přilétnou (přílet čápa a přílet čápice). Zaslání předpokládaných dat příletů, emailové adresy, jména a příjmení na email cap@pivovar-herold.cz znamená zařazení do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Staropramen má v současné době na Facebooku mezi českými pivovary nejrychleji rostoucí počet fanoušků

Facebooková stránka fanoušků značky Staropramen má po půl roce své existence již téměř 30 tisíc příznivců. Staropramen se tak stal třetí nejoblíbenější facebookovou stránkou mezi českými pivovary. Fanoušky oslovují zejména aplikace jako „Pošli Staráč“ nebo herní aplikace „Staropramenáda“, speciální videa z kampaní, fotogalerie a v neposlední řadě i vhodně zvolená práce s komunitou. Počet fanoušků přitom i nadále dynamicky roste.

Práce s komunitami sociálních sítí je prioritou digitální strategie Staropramenu od roku 2010, kdy byly spouštěny facebookové stránky, jejichž obsah byl generován s ohledem na typické uživatele. „V kontextu jiných digitálních médií je hlavní výhodou Facebooku to, že vytvořená komunita zůstává, kdežto kampaň na klasické micrositě po akci zmizí – nemá trvalejší zásah. Fanouškovská stránka je v zásadě stabilní a jde s ní dlouhodobě pracovat. Zároveň je Facebook platformou, kde jsou lidé zvyklí přirozeně šířit obsah – a to dává Facebooku značnou výhodu z pohledu šíření daných aktivit a zpráv,“ vysvětluje výhody Facebooku Jan Řežáb, spoluzakladatel společnosti Candytech, jež má na starosti rozvoj a správu aktivit v rámci strategie sociálních sítí Staropramenu.

Při tvorbě obsahu profilu Staropramenu bylo jasnou volbou přinést uživatelům zábavu, což naplňují herní aplikace, soutěže a kvízy, a prostor pro vzájemnou interakci. „Jsme potěšeni velkou přízní, kterou jsme si v tak krátké době dokázali u uživatelů Facebooku získat. Staropramen má v současné době nejrychleji rostoucí počet fanoušků mezi českými pivovary,“ říká Eva Zlámalová, brand manager značky Staropramen. „Kromě toho, že uživatelům přinášíme zábavu, která se s pivem jasně pojí, je pro nás důležitá také přímá zpětná vazba, interakce s fanoušky. To nám pomáhá v komunikaci s našimi spotřebiteli a pomáhá nám to určovat směr našich aktivit. Proto se rozvoji Facebooku a aktivit v dalších digitálních médiích budeme věnovat se stejným úsilím i v roce 2011,“ dodává.

Kromě samotných informací o aktuálním dění ve Staropramenu, fotografií a videí mají facebookoví fanoušci Staropramenu možnost se také podívat například na reklamní TV spoty nebo si užít zábavné aplikace. Velice oblíbenou se stala aplikace „Kvízy“, kde si fanoušci mohou zábavnou formou procvičit svou šedou kůru mozkovou, nebo „pivní expertiza“ Beer Man Index. Mezi tradičně nejvyužívanější zábavné aplikace patří „Pošli Staráč“, prostřednictvím níž mohou fanoušci zaslat svým přátelům virtuální pivo nebo soudek Staropramen. Tuto aplikaci využívá více než polovina z nich a během prvního půl roku bylo odesláno přes 200 000 virtuálních piv Staropramen. Fanoušci si také mohli zasoutěžit v originální aplikaci „Staropramenáda“. Šlo o jednoduché hry postavené na posledních třech reklamních spotech – Křeček, Natáčení velkého piva a Klouzačka. „Ve srovnání s jinými zeměmi je Česká republika jednou z nejaktivnějších zemí na Facebooku. Lidé mají rádi aktivity, jež pro ně značky v on-line světě připraví, speciálně pak právě různé zábavné aplikace,“ doplňuje Jan Řežáb.

Staropramen svoji facebookovou stránku využívá také k upozorňování fanoušků na zajímavé časově omezené prodejní akce, o kterých by se z jiných informačních kanálů nemuseli vůbec dozvědět. Právě tento exkluzivní obsah také pomáhá nalákat na facebookové stránky Staropramenu stále více uživatelů.

Nejvíce fanoušků Staropramenu na Facebooku pochází z věkové skupiny 18 až 34 let (přes 80 %). Tato věková skupina je také dominantní na celé sociální síti vůbec. Jelikož digitální socializace je fenoménem zejména ve větších městech, není překvapením, že největší zastoupení mezi fanoušky má samotná Praha, následována Brnem a Ostravou. Měsíčně tak pouze samotná facebooková stránka Staropramen vygeneruje v průměru přes 397 000 impresí a 800 interakcí fanoušků se značkou.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica.

Spoločnosť Pilsberg Investment chce na mieste súčasného pivovaru v Poprade postaviť najväčšie multifunkčné centrum v regióne.

Bude tam spojené bývanie s hotelom, administratívou, shoppingom a zábavou,“ uviedol projektový manažér a zástupca investora Marián Balaj. Celková výška investície by mala presiahnuť 33 mil. eur.

Dominantami nového komplexu by mali byť tri 16-, 19- a 20-poschodové bytové domy. Celková plocha priestorov presiahne 110 000 štvorcových metrov.

Pod celým komplexom sa budú nachádzať dve podlažia podzemných parkovísk s kapacitou takmer 1 200 miest. Marián Balaj predpokladá, že s výstavbou komplexu začnú v lete 2012, „ale môže byť, že sa to ešte trochu posunie.

Výstavbe multifunkčného centra padne za obeť 142 stromov, ktoré sa nachádzajú v areáli súčasného pivovaru, prípadne v jeho tesnej blízkosti. V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica. Pivo sa v Poprade nevyrába už niekoľko rokov.

Najviac otázok počas verejného prerokovania zámeru smerovalo k dopravnému napojeniu celého komplexu na existujúce komunikácie.

Hlavný vstup do komplexu bude z okružnej križovatky, ktorá by mala vyrásť v priestore súčasného vstupu do pivovaru. Vjazd do hotela bude v priestore súčasného vstupu na parkovisko pod pivovarom.

Pre obyvateľov bytových domov sa plánuje vybudovanie nového vstupu z cesty I/18, tesne pred svetelnou križovatkou.

Parkoviská, ktoré sú umiestnené v podzemných parkoviskách výrazne vylepšia nepriaznivú situáciu v statickej doprave, ktorá v danej lokalite je,“ uviedol autor dopravného riešenia projektu Štefan Labuda.

V centre Popradu je to už tretí veľký investičný projekt. Doteraz nedokončený zostáva obchodno-spoločenské centrum Horse, kde by podobne ako v areáli súčasného pivovaru mali vyrásť obchodné priestory, hotel, bytový dom, administratívne priestory a podzemné i nadzemné parkoviská.

Ďalší projekt sa pripravuje na mieste bývalého obchodného domu Prior. Na okraji námestia by malo podľa projektov vyrásť veľké obchodno-zábavné centrum Forum Poprad.

Zdroj: Korzár Sme.sk


Protože se jeden z nejstarších pivovarů na světě nachází v jihočeské Třeboni, nemohl gastronomický specialista Petr Stupka v seriálu o jihočeských pokrmech vynechat jídla, jejichž součástí je právě pivo. Připomněl proto pivní polévku, kapra s pivní omáčkou nebo rolované koleno.

Foto

Možná ani netušíte, že jeden z nejstarších pivovarů v Evropě je na jihu Čech. Vzhledem k tomu, že v naší zemi je zlatavý mok nedílnou součástí gastronomie, vydal se Petr Stupka tentokrát při svém putování do Třeboně. Tam se totiž pivo vaří už od roku 1379.

Na konci 14 století se pivo vařilo velmi primitivně. O sto let později ale nechal Vok z Rožmberka pivovar rozšířit a přistavět sklepy. Dochované listiny prokazují, že se pivo vařené v třeboňském pivovaru rozváželo také čeledi na poplužních dvorech, přičemž na osobu byla měřena jedna pinta ječného či pšeničného piva. To znamená, že poddaný fasoval přibližně dvě piva na den.

Po éře Rožmberků pak patřil pivovar déle než tři staletí Schwarzenberkům a dále se rozrůstá. Jeho současná podoba odpovídá přestavbě z druhé poloviny 19. století.

"Dnes už není tak běžné, že se pivo používá při vaření. V dřívějších dobách, kdy naši předkové hleděli, aby se nic nevyhodilo, se s pivem, které se nedopilo, nebo které by se zkazilo, docela normálně vařilo," říká Stupka.

A přidává několik námětů, jak si chuťovou škálu pokrmů obohatit o zvláštní mírně nahořklou případně lehounce nasládlou chuť piva. Můžete vyzkoušet například pivní polévku, pečeného kapra s pivní omáčkou a křenem nebo rolované koleno na pivě a medu.

Pivní polévka

Potřebujete na ni špek, cibuli a pórek. Hodí se i trochu vývaru. Nejprve vyškvařte špek nakrájený na malé kostičky. Z tuku je vyceďte a nechte stranou. Na sádle osmažte cibuli do zlatova a nakonec vše zasypte strouhankou, nejlépe chlebovou a přidejte mletý kmín. Tak vznikne zahušťovací složka polévky. Pokud chcete, můžete přidat do cibulky chvilku před chlebem i kousek droždí a hrudku másla. Pak už přijde na řadu pivo a voda nebo vývar a porce jemně nakrájeného pórku. Vše zvolna provařte asi čtvrt hodiny. Na závěr zašlehejte žloutky nebo celá vejce a smetanu a také opečenou slaninu. Pak už jen krátce povařte, přizdobte pažitkou či cibulovou natí podávejte s kousky opečeného chleba.

Třeboňský kapr s pivní omáčkou a křenem

Omáčku z piva připravíte tak, že na sádle opečete tenké nudličky celeru. Po chvíli přidáte nakrájenou cibuli a vše důkladně opečete až zelenina zavoní. Pak přidáte drcený kmín a trochu mletého zázvoru a zalijte pivem. Po převaření přidejte ovesné vločky, nejlépe rozsekané. Ty omáčku zahustí. Pak ji osolte a přislaďte medem, popřípadě ještě rozmixujte. Osoleného kapra obalte v hladké mouce, může být třeba špaldová celozrnná a pečte na sádle. Na závěr pečení ho zasypte sekanou petrželkou a podávejte podlitého trochou omáčky. Můžete ji doplnit švestkovými povidly nebo citronovou šťávou. Podávat ji můžete také k pečenému či grilovanému masu.

Rolované koleno na pivě a medu

Vepřové koleno vykostěte tak, že podélně proříznete kůži v místě, kde cítíte pod kůží kost. Potom kůži i s masem postupně odřezávejte od kosti. Vůbec nevadí, když na ní kousky masa zůstanou. Ty odřízněte následně. Vykostěné koleno položte kůží na podložku a svaly prořežte tak, aby pokryly rovnoměrně celou plochu kůže. Maso pak můžete ještě rozříznout napůl a dělat menší roládky. Maso osolte a posypte drceným kmínem. Pokud větší kousky masa seříznete rozsekejte je spolu s kusem uzeného. Do hmoty přidejte sůl, česnek, drcený kmín, pepř a trochu piva nebo vody. Promíchejte a rozetřete na koleno. Potom ho sviňte do válce, tak aby kůže byla navrchu a zabalte do alobalu a na obou stranách jej pevně stočte. Koleno vložte do pekáče, podlijte vodou a pečte při teplotě do 130 stupňů hodinu a půl. Ideální je nechat pak zabalené maso dojít ve vypnuté troubě dalších 20 minut ale i hodinu. Teprve potom koleno uvolněte z alobalu. Mělo by držet tvar a být téměř měkké. Před dopečením měkkou kůži na kolenu nakrájejte na proužky či čtverečky. Nebo koleno nakrájejte na porce. Mezi tím si rozehřejte troubu na 200 stupňů. Z výpeku a šťávy, která při vybalování kolen vytéká, si připravte zapékací omáčku. Přidejte černé pivo, trochu přírodního cukru a vše odvařte, aby šťávy bylo tak akorát. Nakonec omáčku zahustěte trochou škrobové moučky rozmíchané ve vodě a přidejte med. Kolena přelijte a deset minut nebo čtvrt hodinu dopékejte. Pak podávejte s bramborami šťouchanými s kysaným zelím a osmaženou cibulkou a samozřejmě sklenicí piva.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz


U piva mívali zasedací pořádek

[neděle, 20. únor 2011]

Naposledy cítili lidé ve volyňském pivním sklepení vůni chmelu. Novou tržnici, která tam vznikla, mají ale zaplnit řemeslníci s domácími výrobky.

Zajít si na pivo, to býval před více než šedesáti lety rituál. Ve volyňských hospůdkách se scházeli pravidelní štamgasti, kteří se hodně lišili od těch současných. Chodili ve stejnokrojích, popíjeli vždy v jeden den a u stolu mívali zasedací pořádek. Na časy pivovarnictví i pivařů ve Volyni, která měla svého času dokonce dva pivovary, měšťanský a panský, zavzpomínal 9. února na své přednášce vedoucí městského muzea Karel Skalický.

Foto

Bývali to většinou vážení pánové a svým stolním společnostem dávali i jména. Například Společnost u kulatého stolu nebo Špásovna,“ zmiňuje o štamgastech. Takové spolky se scházely například v hostinci U Pošů nebo U Šajšů. Pro přednášku si Skalický vybral opravdu odpovídající prostor, jeden z bývalých panských sklepů na náměstí. Nebylo to náhodou, protože renesanční sklepení s podloubím už od listopadu minulého roku slouží jako přednáškový sál, galerie a tržnice, kde se scházejí řemeslníci z Pošumaví.

Už tu měli několik setkání, například šperkařů, kteří přijeli až z Prahy nebo Brna. „Na Vánoce to byli perníkáři a kováři, kteří tu nabízeli své výrobky,“ říká ředitel Městského muzea a kulturního centra ve Volyni Jiří Houzim. Další podobnou akci plánuje na Velikonoce.

Nápad na vznik tržnice okoukali Volyňští v Rakousku, kde sami farmáři prodávají své výrobky. „I my bychom chtěli zavést prodejní trhy řemesel. Využít můžeme i nově opravenou venkovní tržnici. Už jsem oslovil pár soukromníků z Pošumaví, ale zatím nedokážou udělat tolik sýrů, jogurtů a dalších výrobků, aby je tu mohli prodávat,“ vysvětluje Houzim.

Rekonstrukce nadzemního sklepa stála přes dva miliony korun. Zatím je v provozu jen část objektu o rozměrech dvanáct krát patnáct metrů. Přibližně stejný prostor na rekonstrukci čeká.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Klára Alešová


«« « Strana 787 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI