Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz

Čeští pivaři dostanou pod stromeček zbrusu nové pivo. Pivovar Chotěboř totiž oživí vánoční trh třináctiapůlstupňovým karamelovým speciálem, což je pivo určené pro slavnostní příležitosti, jakými jsou Vánoce či Nový rok. Pivo bude pod názvem Speciál s výraznou etiketou karamelové barvy v prodeji od 30. listopadu.

Chotěbořský Speciál zrál v ležáckých tancích dva měsíce. „Karamelové pivo jsme vařili třírmutovým způsobem v první polovině září, pak kvasilo při maximální teplotě 10 stupňů Celsia v otevřených kvasných kádích dva týdny. Od 21. září dozrává v ležáckých tancích, nyní pivo filtrujeme, následně pak stočíme do lahví a sudů,“ uvedl sládek Oldřich Záruba. Za půllitrovou láhev Speciálu zaplatí pivaři okolo 15 korun.

Kromě Speciálu připravil Pivovar Chotěboř pro milovníky piva další předvánoční novinku v podobě dárkových balení na čtyři či osm láhvových piv. Karamelový speciál stejně jako další druhy piva bude před Vánoci k dostání v prodejní síti Billa a Jednota či v Penzionu Bene na náměstí v Chotěboři. Chotěbořské pivo tak může být skvělým dárkem pod vánoční stromeček.

„Výborným dárkem jsou také propagační předměty, které prodáváme v rámci našeho internetového obchodu. Je o ně velký zájem z celé republiky,“ uvedl Záruba s tím, že nejvíce se prodávají sklenice a půllitry s logem, etikety, tácky v sadě či trička s logem Pivovaru Chotěboř.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Na začátku prázdnin v Pivovaru Chotěboř skončil na pozici ředitele Josef Tomek a na jeho místo nastoupil nový manažer Richard Moravec. Josef Tomek řídil pivovar po dobu výstavby. Cílem Richarda Moravce je rozhýbat obchod. Veřejnost se s ním mohla seznámit 15. srpna v Chotěboři na Pivovarských slavnostech, které spolu se sládkem pivovaru zahajoval.

Nový ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec se narodil v roce 1967 ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Vystudoval VUT Brno, obor elektroenergetika se zaměřením na jadernou energetiku. Od roku 1992 žije v Pardubicích.

Působil ve firmě Jede, která zajišťuje občerstvení horkými nápoji ve firmách, dnes známá pod názvem Nápojová ambulance. Pracoval zde šest let na pozici obchodního zástupce a poté sedm let coby manažer obchodních týmů.

„Novou pracovní příležitost v Chotěboři jsem přijal moc rád z několika důvodů. Hlavně proto, že mě láká práce pro úplně nový a velice moderní pivovar, zajímají mě nové technologie, které v pivovaru jsou, taky mám stejně jako většina Čechů rád pivo a v neposlední řadě svou roli sehrál i fakt, že pivovar je v mém rodném kraji,“ uvedl Moravec po svém nástupu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Jedinečnou příležitost ochutnat nové pivo Chotěboř spojenou s kulturním odpolednem je připraveno na dnešek na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři.

Přichystala ji společnost ROSS Holding, která pivovar v Chotěboři postavila. Pivovarské odpoledne má podtitul Chotěbořáci sobě! V programu totiž budou vystupovat právě Chotěbořští pro Chotěbořáky.

Vítáni jsou ale i milovníci piva z celé Vysočiny a také na děti se v programu pamatuje. Vstup je zdarma. Odpoledne, které začíná ve 14 hodin, bude moderovat Petr Palovčík, a začíná se vystoupením mažoretek. Pak následuje hudební vystoupení čtyřicetihlavého Dechového orchestru ZUŠ Chotěboř. Hrát bude skladby různých žánrů od světových muzikálů přes jazz po klasickou dechovku.

V průběhu odpoledne budou na náměstí probíhat také soutěže pro děti a výtvarné dílny. V 15.10 hodin ovládnou na čtvrt hodiny náměstí ochotníci ze SCHODu, kteří ve třech výstupech předvedou tematické etudy z pivní historie. Druhý a třetí krátký výstup ochotníků je plánován na 16.40 a 18.10 hodin.

Žánrově pestré odpoledne ovšem přinese kromě dechového orchestru také mladou bluesrockovou dívčí kapelu Czech Frogs, další lahůdku slibuje i vystoupení od 17 hodin se skupinou DETTO. Od 18.30 hodin vystoupí na náměstí rocková formace z Nové Vsi u Chotěboře nazvaná Rock Back, kterou v 19.45 hodin vystřídá Zatrestband s kapelníkem Petrem Píšou.

A o efektní zakončení celého dne se postará Leo Válek z Ledče nad Sázavou, který připraví ohňostroj.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Milovníci piva si již brzy budou moci připít novým pivem. Od počátku prázdnin Chotěboř poteče v řadě hospod a zažene žízeň návštěvníků tradičního červencového Festivalu fantazie. Pivovar podpoří start nového českého piva také billboardovou kampaní.

Nejdříve bude k dispozici desítka, která se bude filtrovat na konci června tak, aby byla již od počátku prázdnin k dostání. „Do sudů ji budeme stáčet 1. července, téhož dne ji ochutnají novináři přímo v pivovaru, den nato už pojede v sudech na Festival fantazie do Chotěboře,“ podotkl sládek Oldřich Záruba.

Kde pivo můžete ochutnat?

Od 3. července si pak první nedočkavci budou moci vyzkoušet nové pivo v chotěbořské Lesní restauraci Geofond či v havlíčkobrodském baru Pendolíno, Hokejce nebo kempu Dářko.

V dalších dnech pak počet hospod, které štamgastům natočí Chotěboř, dále vzroste. A to nejen v samotné Chotěboři, ale i v Havlíčkově Brodu, Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Ledči a Světlé nad Sázavou či Jihlavě.

Chotěboř na billboardech

Se startem nového piva se na konci června na vybraných místech v Chotěboři a okolí objeví i billboardy v rámci kampaně „Pivo pro šestý smysl“. Poukazují na místní středověkou historku o sládkovi Chotěborovi, jenž ve středověku vařil lahodné pivo, které údajně dávalo svým konzumentům šestý smysl. Sládkovo jméno i jeho lahodný mok pak prý daly jméno celému městu.

Tajemnou recepturu na pivo pro šestý smysl nyní obnovil současný chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Celý příběh si už brzy budou moci pivaři přečíst na pivních táccích všude tam, kde se Chotěboř bude čepovat.

---

Seznam měst či konkrétních podniků, kde bude možné už v červenci Chotěboř ochutnat

(stále přibývají nová místa, takže tento výčet není definitivní)

Chotěboř a okolí:

Lesní restaurace Geofond

Pivnice Niklovna

Restaurace u Pešků

U Hermana

Restaurace U Nádraží

Nová Ves u Chotěboře: Na poště

Hospůdka Cheops

Mimo Chotěboř:

Jihlava: Šenk u Ažů

Havlíčkův Brod: Pendolíno – Bar, Tipsport bar (Hokejka), Bílý koník

Ždár nad Sázavou

Nové Město na Moravě

Ledeč nad Sázavou

Světlá nad Sázavou

Brtnice: kiosek Na hřišti

Libice nad Doubravou: Restaurace u Bambuchů

Habry: restaurace Na Křižovatce

Bílek

Ždírec nad Doubravou

Maleč: restaurace ve starém kině

Jitkov

Kemp Velké Dářko

Ronov nad Doubravou: Zahradní restaurace

Vestec (u Třemošnice)

Třemošnice: Hotel Roštejn

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Až do čtyřicátých let 20. století existovaly Staňkov ves a Staňkov město zcela odděleně

Krok do neznáma? Ne! Tak by se dalo označit zahájení provozu chotěbořského pivovaru. Vyrostl za půl roku na zelené louce a právě začíná vařit první várky piva. V jeho čele stojí dvaapadesátiletý Josef Tomek. Konkurence se nebojí. „Je dobré, když je na trhu celá škála piv. Nemáme ambice někoho likvidovat, chceme trh doplnit. Fandím malým pivovarům a malým značkám. Věřím, že europiva, která produkují tvrdý ekonomický boj a málo chuti, budou nahrazována pivy s tradiční bohatou chutí,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES.

* Jaký je Váš nejoblíbenější nápoj?

Mám s tím docela problém. Pivovarníci by asi čekali, že to bude pivo. Ale úplně nejradši a také nejvíce vypiji vody, čisté nebo s přísadami, které používají sportovci. Souvisí to s mým koníčkem. Snažím se kompenzovat čas trávený vsedě u počítače nebo za volantem aktivním pohybem. To je v mém případě hlavně jízda na kole. A s tím souvisí pitný režim.

* Ale pivo si určitě vychutnat dovedete…

To určitě. Ale nejsem ten pivař, co by si sednul k pivu a dokázal u něho prosedět večer. I když, ani to nemůžu vyloučit. Když se sejde společnost u ohně, tam se pivo pije. Ale stejně tak si dokážu představit, že sedím s kamarády u vína. Naučil jsem se ve světě, že se v létě pije růžové s ledem, tak piji i vinné střiky s ledem.

* Ředitel pivovaru a pije střiky s ledem? Jak to jde k sobě?

Ředitel masokombinátu asi nebude vegetarián, ale může mít rád i saláty nebo ovocné knedlíky… Já si rád dám sklenici ležáku, ale pokud by se konzumace piva stala životní náplní, asi už by nezbyl čas na práci.

Bez sládka s pivovarem nic neudělá

Josef Tomek šéfuje novému pivovaru v Chotěboři a jeho tým má jen osm lidí. On sám pije nejraději vodu

* Přesto, máte nějakou oblíbenou značku piva?

Oblíbené je pochopitelně pivo Chotěboř. Už jsme měli možnost ho hned z první várky ochutnat. Přestože ještě není uleželé, je dobré.

* Co když se stane, že až se uleží, nebude vám chotěbořské pivo chutnat?

Já se nebojím, že by chotěbořské pivo ani mě, ani dalším konzumentům nechutnalo. Nemůžu se vyhnout tomu, co říká sládek Oldřich Záruba. Dobrý kuchař dokáže uvařit dobrý guláš v kotlíku na ohni i v dobře vybavené kuchyni, protože prostě umí vařit guláš. Dobrý sládek umí uvařit dobré pivo. Když jsme mu postavili tak vybavenou kuchyň, jako je chotěbořský pivovar, uvaří sládek dobré pivo. Tím jsme si jisti.

* Můžete třeba i vy ovlivnit výslednou chuť piva?

V tom je sládek nenahraditelný. Nikdo, ředitel, majitel nebo kterýkoliv zaměstnanec, nepůjde za sládkem, aby něco udělal jinak. Odpovědnost za chuť piva, za jeho vlastnosti, je na sládkovi. To je technologický a výrobní šéf. Nikdo jiný nemá právo mu do toho mluvit. A když by se tak stalo, pravděpodobně by se stal sládkem jiného pivovaru.

* Znamená to tedy, že sládek je šéfem přes pivo a ředitel se stará o obchod, marketing a peníze?

Je to tak. Nicméně bez sládka ředitel s pivovarem nic neudělá, i kdyby měl sebelepší tým. Sládek je klíčová osoba.

* V jaké fázi budování pivovaru jste v tuto chvíli? Už je hotov?

Ještě ne. Je ve stadiu, kdy probíhají technologické procesy směřující k uvedení do trvalého provozu. Bez toho nelze uvézt pivovar do života. Není možné vařit pivo na zkoušku. Musíme dokázat držet receptury a postupy, aby pivo bylo takové, jaké má být. Na pivovaru je spousta práce. Jsou tu ještě stále lidi kolem drátů a počítačů, kteří dolaďují související technologie.

* Pivo už se ale vařit začalo…

Ano, začalo se vařit. Můžeme se na ně podívat, jak nám zraje v kádích. Ale pivo má svůj čas, své technologické lhůty. Teď ještě nemusíme testovat stáčecí linky, protože k těm dojde pivo až za měsíc.

* To znamená, že počátkem července už se pivo dostane k lidem?

Počítáme s tím, že naše pivo představíme 1. července. A to tak, že uspořádáme tiskovou konferenci.

* A kdy ho ochutná široká veřejnost?

Druhého července bude naše sudové pivo na první akci, na chotěbořském Festivalu fantazie. Během té doby budeme připravovat i první dodávky do restaurací. Máme předběžné dohody, a jakmile se ujistíme, že chotěbořské pivo je to pravé, podepíšeme smlouvy a pivo půjde na trh. Lahvové pivo uvedeme na trh ve druhé polovině července.

* Kolik piva plánujete vařit?

Varný potenciál je až 25 tisíc hektolitrů ročně. Letos ale začínáme v pololetí a nejedeme na plný výkon, takže do konce roku uvaříme šest až osm tisíc hektolitrů. V dalších letech se budeme pohybovat kolem 15 tisíc hektolitrů ročně. Bude to dáno zájmem o pivo i sortimentní skladbou. Vícestupňové pivo je časově náročnější a kapacitu pivovaru sníží.

* Kde všude bude pivo Chotěboř možné koupit?

Základní trh bude tvořit okruh 60 kilometrů kolem pivovaru. Je to podstatná část Vysočiny, Kutnohorsko a Chrudimsko.

* Na lokálním trhu ale funguje celá řada malých pivovarů…

A my máme ambice prodat část výstavu právě na lokální trh. Chceme se prosadit hlavně v Chotěboři a okolí. Pochopitelně se na trhu s dalšími pivovary budeme potkávat. Určitě jejich odbyt trochu poklesne. Ale je třeba si uvědomit, že naprostou většinu trhu řídí skupina plzeňského pivovaru. My jsme ve srovnání varného potenciálu asi na třech promilích trhu. Myslím si, že přichází doba, kdy si zákazníci více začnou vážit tradičních a regionálních receptur. Pokud se na trhu odehrají v souvislosti s námi nějaké změny, bude to také na úkor velkých pivovarů.

* Znamená to při troše nadsázky, že by vaším největším konkurentem byla Plzeň?

(smích) To by byl veliký žert. Do takového tvrzení bych se nepouštěl. Je to o tom, že přicházíme na trh s pivem, které zde díky regionálnímu charakteru má své místo.

* Kolik restaurací už máte nasmlouváno?

Pokud bychom čekali, že si restaurace pro naše pivo přijdou, asi bychom ho neprodali. Musíme aktivně vyhledávat příležitosti. To se daří, v současné době máme zkontaktováno asi 200 partnerů. Někteří od toho upustí, s tím počítáme. Pro odbytové zajištění by nám stačilo výrazně méně.

* Je těžké přesvědčit majitele restaurací, že chotěbořské pivo pro ně bude to pravé?

Nejdůležitější faktor je pivo a jeho chuť. To je věc, kterou dneska nemůžeme nikomu deklarovat. Bez ochutnání nemůžeme uzavírat žádné smlouvy. Další věc je marketingová podpora. O pivu musí být vědět. Připravujeme marketingové akce, mediální prezentace, kulturní počiny, pivovarské odpoledne i účast na společenských akcích. Trošku může pomáhat i tlak na patriotismus, to je silný způsob, jak ovlivnit uvažování lidí. Očekáváme taky lavinový efekt, kdy se pivo začne pít v jedné hospodě a postupně se přidají další.

* Co degustační soutěže? Regionální pivovary tyto úspěchy v kampaních používají často, jsou i poměrně úspěšné…

Máme zájem se na nich prezentovat, ale není to naše priorita. Jsme přesvědčeni, že obchodní činností jsme schopni uvést pivo na trh. Do soutěží nebo výstav se ale s jistotou zapojíme.

* Dá se už teď plánovat export do zahraničí?

To je podobná situace jako s místními hospodskými. Dokud není hotové pivo, těžko se prodá. Zahraniční poptávku ale registrujeme, aktuálně pracujeme s pěti exportními příležitostmi. Naše pivo by se tak mělo objevit nejen na západ či na východ od našich hranic, ale možná i na jižní polokouli.

* Kolik má pivovar momentálně zaměstnanců?

Už teď máme skoro kompletní personální tým. Máme osm zaměstnanců, chceme je doplnit ještě o jednoho obchodníka. Výrobní potenciál máme hotový.

* Jen devět zaměstnanců? To je ve srovnání s jinými pivovary velice málo…

Nízké mzdové náklady jsou jedním z hnacích motorů pivovaru. Tím, že jsme ho postavili na zelené louce, je postaven velice efektivně. Nejsou tu žádné technologické věci nebo procesy, které by zvyšovaly nárok na počet pracovníků.

* Opravdu bude devět zaměstnanců konečný stav?

Mělo by to tak být. Když si sedneme do kanceláře, bude nás tam pět – ředitel, sládek, dva obchodníci a účetní. Zbývají tři pivovarníci a jeden technik. Je možné, že budeme v létě nebo na marketingových akcích pracovat s brigádníky. Se zavedenými pivovary se to nedá srovnat.

* Josef Tomek – dvaapadesátiletý ředitel Pivovaru Chotěboř – narodil se v Havlíčkově Brodě, kde s menšími studijními a pracovními přestávkami stále žije – je absolventem Vysoké školy ekonomické. Prošel celou řadou ekonomicky zaměřených pozic, v posledních letech na postech vedoucích či vyšších manažerů. – pivovar řídí od prosince 2008 – je ženatý, má dvě dospělé děti – kromě cyklistiky je jeho koníčkem právě pivovarnictví

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč

V Chotěboři začnou brzy vařit nové pivo. Vedení pivovaru počítá s distribucí přibližně do okruhu 60 kilometrů, a tak ho brzy budou moci ochutnat i lidé na Chrudimsku. Zakladatelé nového pivovaru věří, že se jejich pivo prosadí neboli pivařům zachutná. Za trumf považují, že získali známého sládka Oldřicha Zárubu, který působil v Havlíčkově Brodě a v Rakovníku.

„Ale nechceme nikoho vytlačovat z trhu, ani by nám to výrazně menší produkce nedovolovala, nejsme pro ostatní konkurenční hrozbou. Chceme spíše doplnit sortiment piv. Žádný větší pivovar nemusí mít strach z toho, že by náš malý pivovar někomu ublížil,“ vzkazuje svým kolegům v okolí ředitel pivovaru Josef Tomek.

V hlineckém pivovaru Rychtář si z rozběhu nového pivovaru v blízkém sousedství velkou hlavu nedělají. „Chotěbořský sládek Oldřich Záruba si určitě obstaral takové receptury, aby lidem jeho pivo chutnalo, ale naše pivo má také svoji specifickou chuť, která je u zákazníků oblíbena. Nemám obavu, že by nastal nějaký odliv zájmu o Rychtáře. Konkurence z Chotěboře se určitě neobáváme,“ řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Lenka Vedrová. Důvod k obavám nemá už proto, že nový pivovar bude mít mnohem menší kapacitu a hlinecké pivo má na regionálním trhu své stálé místo. „Svědčí o tom i nárůst prodeje za poslední čtyři měsíce,“ dodala Vedrová. Chotěbořský pivovar je nejmenší v kategorii průmyslových pivovarů. Tamní pivovarníci chtějí zpočátku uvařit 10 tisíc hektolitrů piva za rok, později by rádi tento objem nejméně zdvojnásobili.

Od svých větších kolegů se odliší technologií výroby. „Oproti ostatním pivovarům bude naše pivo nové tím, že to bude původní staré české pivo podle tradičních receptur. Bude to pivo přírodní, bez pasterizace a moderních vymožeností. Každé z pěti piv má svoji recepturu a když budeme vařit desítku, tak to bude desítka od začátku až do konce,“ řekl Tomek.

Základem všech chotěbořských piv bude žatecký poloraný chmel, slad z Hané a pramenitá voda z Železných hor. V těchto dnech spouštějí v novém pivovaru zkušební várky. Desítka vyrobená klasickou cestou by měla plnit půllitry i v Pardubickém kraji po jejím dozrání začátkem července.

V Chotěboři se kdysi pivo vařilo v zámeckém i měšťanském pivovaru, ale pivovarnictví zaniklo ve dvacátých letech minulého století. Dnes už noví vyznavači tohoto cechu nemají v podstatě na co navázat. „Dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak se má pivo jmenovat a zjistili jsme, že nejlépe ochráníme tu známku, která už je chráněna místem původu. Stejně jako jedni chodí na Krušovice, budou jiní chodit na Chotěboř,“ vysvětlil Tomek.

Zprávy iDnes.cz

K pivu se váže celá řada mýtů. Prý odvodňuje, protože je to přeci alkoholický nápoj. Říká se také, že čím více má pivo bublinek, tím je lepší. A existují mnohé další mýty. Jak je to ale doopravdy, to ví nejlépe ten, kdo pivo vaří. Pivní mýty vyvrací sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba.

Je to tedy vážně fakt, že čím víc bublinek pivo má, tím lépe?

Lidem se to vizuálně líbit může, ale pokud CO2 uniká, je v pivu špatně vázán a nasvědčuje to tomu, že takové pivo je uměle dosycováno při filtraci a je kvašené v cylindrokonických, tedy stojatých tancích, a to většinou jednofázovým kvašením. Takto dosycená piva při vypití pivaře nafukují a vyvolávají pocit plnosti. Piva vyrobená klasickou technologií takové nepříjemné pocity nezpůsobují.

K dalšímu mýtu. Odvodňuje pivo?

Rozhodně ne. Je to samozřejmě naopak, pivo lidskému tělu doplňuje tekutiny, které jsou pro život potřebné, protože obsahuje 92 % vody.

Říká se také: alkohol, metla lidstva. Platí to i o pivu?

Podle odborníků je pivo zdraví prospěšné. Doporučené množství jsou dva půllitry piva denně u mužů, u žen pak dvě třetinky denně. Kromě již zmiňovaných 92 % vody obsahuje pivo také celou řadu vitamínů a minerálních látek prospěšných lidskému organismu.

Mohou hospodští pivo zkazit?

Na kvalitu čepovaného piva má vliv několik faktorů. Hospodští ho mohou „zkazit“ špatným skladováním (ideální skladovací teplota je kolem 10 stupňů Celsia) nebo např. špatným složením tzv. hnacího plynu, který ovlivňuje chuť a kvalitu piva. Nejvhodnějším hnacím plynem je dusík a oxid uhličitý v poměru 7:3 nebo 6:4, při použití samotného CO2 může dojít k přesycování čepovaného piva, když se pivo tlačí vzduchem, okysličuje se a zvětrává, vzduch obsahuje velké množství škodlivých mikroorganismů, které pivo znehodnocují.

Na kvalitu piva má ale v neposlední řadě vliv i to, do čeho a v jaké teplotě ho načepujeme. Pivo by mělo mít 6 až 8 stupňů. Sklenice by měla být vychlazená a správně umytá. Neměla by být umyta v obyčejném saponátu, protože ten znehodnocuje pivní pěnu. Navíc hospodští by každý den po skončení čepování měli celé vedení včetně naražeče a výčepního kohoutu propláchnout vodou. Sanitaci pivních cest je třeba provádět jednou týdně. Pokud bude pivo takto ošetřováno, bude zákazník spokojen.

Tloustne se po pivu a rostou po něm prsa?

Po samotném pivu se podle mého netloustne, pivo však podporuje chuť k jídlu, a když se člověk přejídá a nepohybuje se, tak tloustne. Mýtus o růstu prsou v souvislosti s pitím piva (a to zejména černého) je velmi hezký, tradiční a oblíbený, já ho určitě vyvracet nechci.

Ničí pivo filtrace a pasterizace? A jak to bude v Chotěboři?

Filtrací se pivo chuťově příliš nemění (nefiltrovaná piva jsou však hutnější), filtrací se prodlužuje trvanlivost. Na trh budeme dávat sudové pivo filtrované i nefiltrované. Pasterizace je jednou z metod konzervace potravin. Podstatou pasterizace je krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení mikroorganismů. Na rozdíl od převaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Při dlouhém skladování se mění chuť piva, pivo dostává ovocnou pasterační příchuť. Chotěbořské pivo pasterované nebude, na trh budeme dodávat pivo ošetřené jen filtrací.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Dostavba nového pivovaru v Chotěboři se blíží. Jeho majitel chce začít s vařením dobrého regionálního piva ještě před nástupem nadcházející letní sezony.

Stejného mínění je i sládek a hlavní technolog chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba. Deníku poskytl exkluzivní rozhovor.

Jste asi jediný, kdo už v tuto chvíli zná chuť nového chotěbořského piva. Nosíte ji na patře už dlouho?

Víte, chuť se u sládka nemění. Je to velmi individuální a pak o chuti piva rozhoduje mimo jiné i voda a poměr minerálů, které obsahuje. Každý sládek má svoji osvědčenou recepturu a především vychází ze zkušeností, které získával. Stejně jako kuchař ví, co má dát do guláše, aby měl dobrou chuť, také já vím, jak správně namíchat všechny ingredience tak, aby pivo bylo dobré a lidem chutnalo.

A které ingredience to budou v Chotěboři?

Chotěbořská piva budeme vyrábět z žateckého poloraného červeňáku, sladu z Hané a místní velmi kvalitní a pramenité vody z Železných hor. Kvasný proces obstarají stejné kvasnice, které používá pivovar v Českých Budějovicích.

Jméno nového chotěbořského piva už je na světě. Které další názvy byly ve hře?

Samozřejmě, že těch nápadů bylo víc. Pokud si dobře vzpomínám, uvažovali jsme například o Kacíři, Kaprálovi, Vechtrovi, ale také o Zárubákovi, Chotěbořském lvu nebo o Doubravanu nebo Zlatém drápu. Nakonec jsme se ale shodli, že vypovídající a odpovídající název bude ten absolutně nejjednodušší, tedy Chotěboř.

Vzpomenete si, kdy jste se poprvé dostal k pivu?

Tajně mi ho dal ochutnat děda už v sedmi letech. Pamatuji si, že to bylo černé pivo. Bylo sladké a chutnalo mi.

Kdy a jak začínala vaše profesionální dráha?

V legraci jsem už na základní škole říkával, že se stanu sládkem. To, když nám asi v patnácti nechtěli v hospodě nalít. Tak jsem si řekl, že si pivo uvařím sám. Ale ke kariéře sládka vedla ještě dlouhá cesta. Přes učiliště v Českých Budějovicích a střední školu v Praze, kde se vyučoval kvasný obor zaměřený hlavně na výrobu piva.

Kterými pivovary jste prošel?

Začínal jsem v roce 1975 v Havlíčkově Brodě, a to jako výrobní dělník. O tři roky později jsem se vydal do nedalekého Golčova Jeníkova a tam pracoval jako podsládek. Následoval návrat do havlíčkobrodského pivovaru a získávání zkušeností na pozici sladmistra. Následovala opět funkce podsládka a o něco později jsem povýšil na sládka. Na této pozici jsem v Měšťanském pivovaru působil až do roku 2004.

Pak jste havlíčkobrodský pivovar opustil?

Ano, a do roku 2007 působil v Rakovníku. Jako sládek a hlavní technolog jsem se tam podílel na rekonstrukci a znovuoživení rakovnického pivovaru, který byl předtím sedm let uzavřen. No a od roku 2007 pracuji na projektu nového pivovaru v Chotěboři, kde jsem opět sládkem a hlavním technologem.

Pokud si dobře vzpomínám, ve Velkém Březně na Ústecku měli v pivovaru sládkovou. Jsou ženy na této pozici stejně dobré jako muži?

Rozhodně ano. Dokonce bych řekl, že jsou v mnohém pečlivější. Přesto, a dámy mi to jistě prominou, nemají chuťový rejstřík tak bohatý jako muži. Ale nemohou za to. Příroda to tak zařídila. Mimochodem, ústecká piva jsou výborná.

Prozraďte, které pivo chotěbořský sládek Záruba nikdy neodmítne?

Konkrétní značku bych tady nerad uváděl, ale už delší dobu sleduji, že velmi kvalitní piva vznikají v Nymburku a také v Náchodě. Víte, pivovarnický trh je v tuzemsku jedinečný svou rozmanitostí a četností chutí. Doporučuji proto všem skutečným milovníkům piva ochutnávat ryze regionální piva. Jedině tak se člověk může vyhnout unifikovanosti chuti, které jsme v současné době, coby konzumenti, mnohdy vystaveni.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Jaromír Kulhánek

Chotěbořský pivovar nežije jen přípravou nového piva, ale pomáhá společenskému a kulturnímu životu města a jeho okolí. Proto se rozhodl uspořádat pivovarské slavnosti, podporuje také místní mládež, zapojil se i do největšího festivalu ve střední a východní Evropě. A tím to nekončí.

Grilování s Chotěboří

Bezstarostnou letní pohodu přinese pivovar Chotěboř společně s Rádiem OK do různých míst Vysočiny a východních Čech. Už od poloviny června se bude podílet na grilovačkách v kraji v rámci tzv. Sluníčkového putování s rádiem OK. Vše začne 11. července a grilovat se bude pod dohledem chotěbořského pivovaru a Rádia OK až do 15. srpna.

Festival Fantazie

Dále pivovar Chotěboř spolupracuje na chotěbořském Festivalu Fantazie, který se bude konat od 2. do 12. července. Tento festival je největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Pořádá se už od roku 1996 a bude jako obvykle patřit filmu, seriálům, literatuře, hrám a internetu. Loni se ho zúčastnilo 12 000 lidí. Fanoušci fantazie budou moci uhasit žízeň novým chotěbořským pivem.

Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě!

Pivovar Chotěboř navíc sám zakládá novou tradici. 15. srpna se přímo na chotěbořském náměstí budou konat zbrusu nové pivovarské slavnosti pro všechny místní a nejen pro ně. Celá akce nese název Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě! Pít se tu samozřejmě bude pivo Chotěboř.

V programu vystoupí řada místních souborů, skupin i jednotlivců. A večer zahraje Petr Píša a Zatrestband z Třeště. V průběhu celého odpoledne budou na náměstí probíhat soutěže pro děti a výtvarné dílny. Diváci se mohou těšit i na závěrečný ohňostroj.

Majáles

Spolu s městem Chotěboř pivovar podporuje i aktivity místních studentů. V tomto případě ne pivem, ale penězi a slovem. V programu studentského Majálesu, který se koná 29. května, se objeví i sládek Oldřich Záruba. Majáles organizují místní VOŠ a OA společně s gymnazisty.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Mnohokrát oceněný sládek Oldřich Záruba si v Chotěboři plní sen. Do nově vznikajícího pivovaru zapracoval své připomínky a představy a může tak vařit pivo podle svého gusta. „To se mnohým v oboru nepoštěstí za celý život,“ říká.

---

Jaké to je být u zrodu nového pivovaru?

Je to sen každého sládka, mít možnost účastnit se stavby nového pivovaru, kde jsou navíc zapracovány jeho názory, připomínky a pivovar je postaven podle sládkových představ. To se mi nyní v Chotěboři vyplnilo, mám z toho obrovskou radost, protože vím, že něco takového se nepovede každému z mých kolegů.

Kdy jste se poprvé dostal k pivu?

Tajně mi ho dal děda ochutnat už v sedmi letech. Pamatuji si, že to bylo černé pivo, sladké. Moc mi chutnalo.

Už tehdy vás napadlo, že byste se stal sládkem?

To ještě ne, až o pár let později. V legraci jsem to ale říkal už na základní škole, když nám asi v patnácti nechtěli v hospodě nalít. To jsem si řekl, že si pivo uvařím sám. Ale ke kariéře sládka vedla ještě dlouhá cesta přes učiliště v Českých Budějovicích a střední školu v Praze, kde se vyučoval kvasný obor zaměřený hlavně na výrobu piva.

Je lehké stát se dobrým sládkem?

Jsou to léta dřiny a odříkání, je to řemeslo, které je pro mě zároveň koníčkem a je to kolikrát i na úkor rodiny. Aby byl sládek opravdu dobrý, musí projít všemi výrobními úseky, tedy sladovnou, varnou, přes spilku, sklep, filtraci, stáčírnu lahví a sudů, musí znát i práci v laboratoři. A to vše dělat s láskou a bez ohledu na množství času, které v pivovaru stráví. Jednoduché to tedy není.

Řekněte, jak je možné, že sládek ještě před uvařením nového piva ví, jakou bude mít chuť?

Každý dobrý sládek má svoji osvědčenou recepturu a především vychází ze zkušeností, které získával během profesního života. Stejně jako kuchař ví, co má dát do guláše, aby měl dobrou chuť, také já vím, jak správně namíchat všechny ingredience tak, aby pivo bylo dobré a lidem chutnalo.

Můžete popsat pracovní den sládka?

Ráno projdu všechna střediska a zkontroluji, zda je vše v pořádku. Určuji, řídím a kontroluji všechny výrobní procesy. Každý den degustuji vyrobená piva, zajišťuji suroviny na výrobu, přejímám a kontroluji jakost nakoupeného sladu, chmele, pivovarských kvasinek, křemeliny apod. Dohlížím na hygienu výrobních prostor, určuji, jaký druh piva se bude vařit, jaké pivo se bude filtrovat a následně stáčet. Vedu výrobní manuály, skladovou evidenci, pivní a sladové hlášení, hlídám spotřebu surovin na výrobu piva. Je toho docela dost. Můj pracovní den tak začíná brzy ráno a končí pozdě odpoledne.

***

Kdo je sládek Oldřich Záruba?

Chotěbořský sládek Oldřich Záruba posbíral během kariéry celou řadu ocenění. Má na kontě ceny pro nejlepší piva i profesní ocenění od kolegů sládků. Uspěl nejen doma, ale i v zahraničí.

Záruba začínal v havlíčkobrodském pivovaru jako výrobní dělník. V letech 1978-80 působil v pivovaru v Golčově Jeníkově jako podsládek. Poté se vrátil do Havlíčkova Brodu, kde sbíral zkušenosti na pozici sladmistra. V roce 1982 se stal podsládkem, o sedm let později povýšil na sládka. Na této pozici působil až do roku 2004.

V letech 2004 až 2007 působil v pivovaru Rakovník (Czech Brewery Rakovník, a.s.), kde se jako sládek a hlavní technolog významně podílel na rekonstrukci a znovuoživení rakovnického pivovaru, který byl předtím sedm let uzavřen. Od roku 2007 pracuje na projektu nového pivovaru v Chotěboři, kde je sládkem a hlavním technologem.

Oldřich Záruba je ženatý, má dvě děti.

Ocenění:

1995 Soutěž piv MNP ČR - 1. místo

1998 Zlatý pohár PIVEX - 11 % pivo

Stříbrná pivní pečeť - 11% pivo

Stříbrná pivní pečeť - 12% pivo

1999 Pivo ČR 1999 - 3. místo 11% pivo

Česká pivní pečeť - 3. místo spec.pivo

2000 Světová přehlídka piv v USA WORLD BEER CUP - 2. místo

Pivo ČR 2000 - 1. místo 12% pivo světlé

Pivo ČR 2000 - 1. místo 12% pivo tmavé

Pivo ČR 2000 - 3. místo 11% pivo

2001 Česká pivní pečeť - 1. místo spec.pivo

Pivo ČR 2000 - 2. místo 10% pivo

Pivo ČR 2000 - 2. místo 11% pivo

Cena sládků speciál - 1. místo

2003 Dočesná Žatec - 3. místo 12% pivo sv.

Dočesná Žatec - 3. místo 11% pivo

2005 Bronzová pivní pečeť - 10% pivo tm.

2006 Mezinárodní výstava v Soči - zlatá medaile 12% pivo světlé

- zlatá medaile 12% pivo tmavé

Velký moskevský festival piva - zlatá medaile 12% pivo tmavé

- zlatá medaile – nejlepší dovozové pivo

- zlatá medaile – nejlepší novinka

2007 Velký moskevský festival piva - zlatá medaile, polotmavé výčepní pivo

- zlatá medaile – nejlepší dovozové pivo

Pivo České republiky - bronzová medaile tmavý ležák

Mezinárodní výstava v Soči - zlatá medaile, polotmavé výčepní pivo

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Pivovar v Chotěboři je po téměř čtyřiceti letech jediným nově postaveným průmyslovým pivovarem v celé zemi. Pustit se do boje s giganty, navíc v době boomu minipivovarů, se ale tým okolo sládka Oldřicha Záruby nebojí. Konkurovat chce poctivým ležákem a rodinným duchem pivovaru.

V čem se vlastně liší malé a tzv. průmyslové pivovary? Druhé jmenované používají jinou, dražší technologii, vaření jejich piva trvá déle. Mají také větší záběr a produkují výrazně více piva než tzv. minipivovary.

„Malé pivovary vaří většinou speciality a dodávají třeba jen do jediné restaurace, u níž stojí. Vaří jinak, rychleji,“ vysvětlil ředitel pivovaru v Chotěboři Josef Tomek a dodal: „Rozšiřují tak pestrost výběru pro pivaře ve světě ovládaném velkými pivními koncerny.“

V Chotěboři chtějí nabídnout pozitiva průmyslových i malých pivovarů. „Chceme vtisknout chotěbořskému pivovaru rodinnou tvář a věříme, že bude pro Chotěboř, okolí a možná celou Vysočinu rodinným zlatem. I proto připravujeme poctivý a klasický český ležák, žádné uniformní pivo,“ uvedl Záruba.

Česko zažívá boom nových pivovarů

Zatímco na začátku 90. letech existoval v tuzemsku jediný malý pivovar, dnes zažívají boom. „Je jich asi 80 a připravují se další. S průmyslovými pivovary, mezi něž se Chotěboř počítá, je to naopak. V roce 1950 jich u nás bylo 176, dnes sotva padesát. Od roku 1970, kdy první várku piva uvařil pivovar v Nošovicích, se žádný další neobjevil. Až nyní ten náš,“ popsal Tomek.

Chotěbořský pivovar je unikátní zejména tím, že vyrostl doslova na zelené louce, budoval se od základů. Jde v pořadí o 49. český průmyslový pivovar. A konkurence nadnárodních pivovarů se neobává.

„Velké pivovary často ovládnou ty malé a poté je ruší. My se nebojíme vtrhnout na pivní trh. Gigantům budeme konkurovat klasickou staročeskou technologií. Naše pivo si pivaři nespletou, vtiskneme mu charakter a kvalitu,“ slíbil Záruba. Přesvědčit se budete moci už za dva měsíce.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Znáte pověst o lahodném středověkém pivu zvaném Chotěbor, které později dalo jméno městu Chotěboř? Bylo to pivo, které prý v lidech probouzelo 6. smysl. Tajemnou recepturu, podle které se zázračné pivo vařilo, hledali sládci celé země. Našel ji až Oldřich Záruba – sládek z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři.

Připadá vám tenhle příběh divný? Nic vám neříká pivo Chotěbor, ani tajemná receptura? Tahle historie nového chotěbořského pivovaru je částečně vymyšlená. Řada pivovarů má svou skutečnou historii sahající třeba i mnoho set let do minulosti, ale když se staví úplně nový pivovar, žádnou historii nemá. Když ji ale chce, může si ji vymyslet. Jak se vám líbí ta o pivu, které v lidech probouzí 6. smysl?

Pověst o lahodném Chotěboru, který v lidech probouzel 6. smysl

Bylo, nebylo. Bůh ví, jestli bylo, ale pověst praví, že ano. Kdysi dávno, na místě, kde se dnes nachází město zvané Chotěboř, stála jen malá osada s kostelíkem. První zmínky o této osadě můžeme nalézt již ve 12. století. Existují však nepotvrzené zprávy, že kromě kostelíka a osady tu stával také rodinný pivovar.

Místní sládek, který se křestním jménem jmenoval Chotěbor, tu vařil podle tajné rodinné receptury lahodné pivo, které pili lidé zblízka i daleka. V osadě ani okolí ale nebyl zdroj vody, a tak Chotěbor nechával vozit pramenitou, čistou vodu z jiných částí Českomoravské vrchoviny. Lidé věřili, že právě tahle voda spolu s tajemnou recepturou dala pivu tak nenapodobitelnou chuť.

Pivo pro všech 5 lidských smyslů

Chotěborův lahodný mok se vyráběl z těch nejlepších přírodních surovin a pod sládkovýma šikovnýma rukama se rodilo pivo lahodné chuti. Mělo říz, pořádnou pěnu a harmonickou hořkost. Už naši předkové věděli, že pivo není jen obyčejné pití, ale že je to jeden z nejzdravějších nápojů vůbec. U Chotěborova piva to platilo dvojnásob. Jeho pivo bylo jako stvořené pro všech 5 smyslů.

Během pivního obřadu si totiž pivaři užívali zrakem, sluchem, hmatem, čichem a na konec i chutí. Nejdřív pivo viděli a už na něj měli chuť, když slyšeli probublávání pivních bublinek a osahali si pivečkem vychlazené kameninové džbánky, už stačilo jen přivonět a konečně se napít… Místní na sládkovo zázračné pivo nedali dopustit a tvrdili, že když ho pijí, jako by se v nich probouzel šestý smysl.

Chotě zboř!

Měli radost ze života, dostávali výborné nápady, nehádali se a netrápili se malichernostmi. Dokonce prý, když pak muži přišli domů posilněni Chotěborovým pivem, udělali pro manželky, co jim na očích viděli, a nejspíš díky 6. smyslu se jim povedla vyplnit všechna jejich tajná přání.

A tak dámy rády posílaly své chotě pít Chotěbor. Zlí jazykové praví, že ženy pivu přezdívali úplně jinak, a to „Chotě zboř!“, protože muži po 6. smyslu toužili tak usilovně, až někdy ani nedokázali bez podpory svých kumpánů dojít domů.

Ztracená receptura

Co do piva dává a z jakých ingrediencí a v jakých poměrech přesně Chotěbor vařil, sládek nikomu neprozradil. Měl sice manželku, ale Bůh jim nenadělil dětí, a tak zůstal sládek bez dědice a neměl komu své tajemství, které se v rodu dědilo z pokolení na pokolení, sdělit. Recepturu dobře ukryl a tajemství si odnesl do hrobu. Mnozí potom recept hledali, někteří byli blízko, ale vždy jim krůček chyběl. Tajemná receptura se ztratila…

Pivo Chotěbor dalo jméno městu Chotěboř

Původní osada se nejen díky lahodnému pivu, ale i díky těžbě stříbra rozrůstala, stala se z ní obec. Svůj název podle některých pramenů získala odvozeninou od jména jistého Chotěbora ze Vchynic. My si ale umíme domyslet, čí křestní jméno tu sehrálo svou roli.

V roce 1278 byla Chotěboř povýšena na město, v roce 1331 se stala městem královským. Nakonec i věnným městem českých královen. Budova pivovaru se nedochovala, lehla popelem během husitských válek, když město dobyl a poničil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice.

Sládci dodnes pátrají po Chotěborově receptuře

Nejeden sládek naší země po receptuře pátral, aby se mohl proslavit Chotěborovým pivem probouzejícím v lidech 6. smysl a v ženách pokoru a oddanost. I zkušený sládek Oldřich Záruba, který se sám narodil přímo v Chotěboři, celý život toužil po vaření piva tak lahodného, že i manželky pochopí, proč jejich muži doma tráví večery s půllitrem v ruce či partou kamarádů v hospodě.

Oldřich Záruba se o tajemné receptuře na pivo, které možná dalo jméno jeho rodnému městu, dozvěděl od svého dědečka. Ten sice nebyl žádný pivovarník, ale pivo měl rád a příběh o zázračné pivní receptuře se u nich v rodině vyprávěl už celá staletí. I když už nikdo vlastně najisto nevěděl, zda receptura skutečně existovala, či ne, Záruba ji hledal, kde se dalo. Prošel několika pivovary a za svá piva získal celou řadu ocenění doma i ve světě, přesto mu ale ke štěstí něco chybělo.

Nový sládek, zázrak a splněný sen

Když dostal možnost vařit zbrusu nové pivo v rodné Chotěboři, pochopil to jako znamení. Jaké bylo jeho překvapení, když se pak od majitelů pivovaru dověděl, že během výkopových prací truhlici s jakousi recepturu opravdu našli. Když si pak Chotěborovu recepturu pořádně pročetl, žasl, jak jednoduchá byla. K vaření toho nejlepšího piva mu stačil už jen krůček.

Jeho tajemství vám samozřejmě neprozradíme, ale o zázračné chuti piva, které v lidech probouzí šestý smysl, se můžete brzy přesvědčit sami…

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Kvalitní české pivo s charakteristickou a nezaměnitelnou chutí, které nabídne hořkost, říz, plnost a příjemný pocit po napití. Takové bude pivo z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři. To je výrazný rozdíl od tzv. europiv, která mají unifikovanou a prázdnou chuť, jsou přesycená oxidem uhličitým a po vypití pivaře nafukují.

Žádné europivo

Europiva proto řada pivařů odmítá. „Nenadchnou, ani neurazí. My však nabídneme kvalitu, kterou skuteční znalci ocení. Takové pivo poznáte okamžitě, jde ruku v ruce s tradiční českou technologií výroby,“ řekl sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba a doplnil podrobnosti ohledně výroby piva.

„Zatímco europivo se vyrábí ve vysokých, stojatých tancích při vyšších teplotách a v krátké době, námi připravované pivo bude kvasit zhruba dvakrát tak dlouho a při nižších teplotách. Nejprve v otevřených kádích, pak dokvasí v uzavřených ležáckých tancích,“ uvedl Záruba.

Ležák z Chotěboře tak bude pivem, na které se nespěchá. To vše proto, aby konzumentovi více chutnal. „Pivo, které si poleží, má lepší pěnu, barvu a hlavně jedinečnou chuť. Když se na něj naopak spěchá, je chuť prázdná a pivo nafukuje,“ dodal sládek.

Pivovar rychle roste

Sládek Záruba zároveň popsal stav výstavby pivovaru, na jehož hlavní budově se již dokončují zednické a obkladačské práce. „Na konci března byla zahájena montáž sladových sil, zásobníků na teplou a studenou vodu a vzduchotechniky. Dokončuje se také montáž ležáckých tanků a připravuje se stěhování a montáž kvasných nerezových kádí,“ zakončil chotěbořský sládek.

Nový regionální pivovar v Chotěboři

Nový regionální pivovar v Chotěboři připravuje výrobu typicky českého piva. Na rozdíl od piv, která produkují velké nadnárodní společnosti, bude mít chotěbořské pivo charakteristickou plnost, říz a kvalitní pěnivost. Pivo připravuje sládek Oldřich Záruba, několikrát oceněný doma i v zahraničí, z kvalitních českých surovin. Předpokládaná kapacita: 10 000 hektolitrů za rok s možností rozšíření výroby až na 25 000 hektolitrů za rok. Cílovým trhem pivovaru bude Chotěboř a bezprostřední okolí se záběrem na region Vysočina a i vybranými prodejními místy v rámci celé České republiky.

Foto: Březen 2009, pivovar Chotěboř. V pivovaru už jsou nainstalovány tzv. ležácké tanky, ve kterých bude pivo dokvašovat. Vnitřky tanků se musejí po každé várce piva ručně vymýt.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nové pracovní příležitosti avizuje pivovar v Chotěboři, který během zimy vyrostl v průmyslové zóně za městem směrem na Ždírec nad Doubravou.

„V březnu by měla být dokončena stavba, v dubnu chceme pivo začít vařit a od léta bychom ho chtěli prodávat,“ vypočítala Zdena Stryková, mluvčí havlíčkobrodské společnosti Ross Holding, která bude pivovar v Chotěboři provozovat.

Chotěbořský pivovar se hodlá držet tradičních receptur a chce vyrábět typické české pivo z moravského sladu, žateckého chmele a vody z Českomoravské vrchoviny. „Sice jsem slyšel, že to pivo nemá být vůbec pro český trh, ale pokud to výrobci plánují jako místní konkurenci, tak určitě věřím, že to pivo bude stát za ochutnání,” vyjádřil se Chotěbořák Radek Holoubek.

Zdena Stryková vyvrátila, že by Chotěbořští neměli šanci své pivo ochutnat v hospodách a naopak uvedla, že pivovar plánuje své produkty co nejdříve uvést na místní trh.

Konkurence pro Rebel

„Region je bezesporu podobný, v Chotěboři máme pár hospod, kam pivo dodáváme, takže je jasné, že nový pivovar pro nás bude konkurencí,“ uvědomuje si ředitel havlíčkobrodského měšťanského pivovaru Rebel Jiří Hušek. Pro práci v právě vznikajícím pivovaru je potřeba sehnat nový výrobní tým s odborným vzděláním a praxí v pivovarnictví.

„V současné době hledáme zaměstnance,“ sdělila mluvčí Stryková. „Nyní je celkově větší hlad po práci a nebojíme se, že bychom dané odborníky nesehnali,“ reagovala dále.

„Najít vynikajícího odborníka na vaření piva je to nejsložitější, to mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Ta otázka je pro mě navíc trochu osobní, protože jeden náš původní zaměstnanec do Chotěboře přímo odchází,“ vylíčil ředitel Rebela Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Martina Hromádková | Foto: Miloš Novák

Plocha pro chystanou stavbu pivovaru v chotěbořské průmyslové zóně musí být větší, než se původně předpokládalo. Zástupci města Chotěboř proto odhlasovali, aby se rozšířilo zastavěné území pro pivovar v zóně místo dřívějších 1000 čtverečních metrů na 2000. Pivovar v chotěbořské průmyslové zóně chtěl původně stavět podnikatel z Velké Británie, ale ze zdravotních důvodů rezignoval a svůj podíl přenechal českým kolegům. Stavba nového chotěbořského pivovaru by měla začít už v průběhu letošního podzimu.

Zdroj: Deník.cz

Na Vysočině s největší pravděpodobností přibude další druh piva. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku se v příštím roce bude stavět nový pivovar. Provoz na výrobu tradičního českého piva plánuje společnost Pivotech, za níž stojí britský kapitál.

Pivovar by měl ročně uvařit až dvacet tisíc hektolitrů piva, které se bude vyvážet hlavně do Velké Británie a Pobaltí. „Ochutnat jej budou moci také lidé v regionu,“ uvedl jednatel společnosti Pivotech Oldřich Záruba.

Chotěboř nemá v pivovarnictví téměř žádnou tradici, kdysi se tam pivo vařilo v malém. Nový podnik vznikne asi na čtyřech tisících metrech čtverečních pozemků v průmyslové zóně. Záruba uvedl, že polovinu kupní ceny za pozemek již město dostalo, celá částka bude zaplacena do konce tohoto měsíce.

Podle Záruby se chotěbořské pivo bude vařit výhradně z českých surovin. V technologickém postupu nebude nic z toho, co nyní řada pivovarů používá k urychlení produkce, jako je jednofázové kvašení v tancích po dobu 20 dní nebo dosycování piva oxidem uhličitým. V novém pivovaru bude kvašení v otevřených spilkách a dokvášení v klasických ležáckých tancích, u světlého ležáku po dobu nejméně 50 dnů.

„Na tomto trhu vysoce kvalitního českého piva vidím ještě pořád prostor jak na českém území, tak v zahraničí,“ řekl Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něj k průmyslové produkci piva přecházejí velké společnosti. „Když bude hodně pivovarů, které budou vařit klasickou technologií, budeme výrazně viditelnější,“ míní.

Mnoho prostoru ale nevidí ředitel pelhřimovského pivovaru Poutník Vladimír Veselý. „V tak malé regionu, jako je Vysočina, je už teď pivovarů moc,“ domnívá se. Pro svůj podnik tak předpokládá ještě větší prohloubení stávající konkurence.

Nový pivovar by se měl stavět i v Chrudimi . V průmyslové zóně ho chce vybudovat ostravská společnost Brewer. S plánem na vaření chotěbořského piva se to ale nedá srovnávat. Půjde totiž o levná piva určená do supermarketů.

Firma vyrábí značky piva Starovar, Bohemian a Forman ve vratných půllitrových lahvích, netypických skleněných lahvích, plechovkách i pet lahvích. Do maďarských supermarketů dodává pivo značky Hektor. (MF Dnes)