Rekonstrukci ležáckých sklepů v pivovaru Holba zahájili před rokem v létě. Nyní jsou úpravy v hlavní fázi realizace, do níž spadá náročná instalace přetlačných tanků. Jedná se o významnou investici do kvality piva, zvýšení kapacit a v neposlední řadě je její přínos také ekologický.

Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. „Plnou kapacitu sklepa potřebujeme už na jaře, kdy začínáme s výrobou pro letní sezónu", komentuje realizaci, která bude ukončena v březnu příštího roku, Vladimír Zíka z pivovaru Holba. "Tady se totiž pivo vyrábí tradiční metodou pomalého zrání a ve sklepích např. ležák dozrává až 2 měsíce.

Ležácké sklepy jsou tady rozděleny do 5 oddělení, z toho jedno je přetlačné se 6 novými přetlačnými tanky a celkovou kapacitou 4500 hl. Slouží k přečerpání piva po provedené filtraci na stáčírnu nebo přímo do cisterny, což dříve nebylo možné. Nové přetlačné tanky se od původních liší materiálem, vyšším objemem i umístěním a to se pozitivně promítá do manipulace s pivem, která je šetrnější, ale i jeho výsledné kvality. Přetlačné tanky jsou vyrobeny z ušlechtilé potravinářské oceli a umožňují automatickou sanitaci pomocí instalovaných rotačních hlavic.

Modernizace se netýká pouze přetlačného oddělení, ale také dalších čtyři oddělení ležáckého sklepa, kde pivo dokváší a dozrává. Kromě ležáckých tanků dojde k výměně hradících armatur, důležitých pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, který ovlivňuje říz i pěnivost piva. V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C a to vyžaduje spolehlivý a současně výkonný chladící systém, z toho důvodu v Holbě původní žebrovice nahradily chladící registry. „Pozvolné dozrávání je nejdelším procesem při výrobě piva a významně ovlivňuje jeho chuťové vlastnosti. V případě, že při něm dojde k teplotním výkyvům, promítnou se do nežádoucích příchutí nebo vůní piva,“ vysvětluje Vladimír Zíka.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytná sterilita všech technologických zařízení včetně rozvodů, proto ty původní skleněné nahradily nerezové, umožňující důkladnou sanitaci. Důležité je i to, že pivovar používá jako chladící médium místo původní solanky ekologický glykol, který nezatěžuje životní prostředí a na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Je celkem běžné, že z lanové dráhy Ráztoka – Pustevny nepozorným turistům během jízdy upadnou různé věci – termosky, rukavice nebo třeba čepice. V úterý před polednem však z lanovky padaly ve velkém PET lahve. A nešlo o žádnou náhodu.

Zástupci pivovaru Radegast zde totiž zkoušeli, co všechno jejich „petka“ přímo v beskydském terénu vydrží.

Ještě předtím, než dvouhodinový test odolnosti odstartoval, manažer značky Marek Málek naznačil, že „petka“ má již nějaké neoficiální zkoušky za sebou – například při opakovaných pádech z přibližně pěti metrů na beton „přežila úplně v pohodě“.

Zástupci Radegastu v úterý zvolili několik míst, ve kterých „petky“ testovali.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník.cz | Autor: Marek Cholewa

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20111129lanovka-pivo-test.html

Po roce od převzetí klíčů od pivovaru zůstávají otazníky nad budoucím využitím areálu v sousedství rotundy. Radnice nevylučuje ani provoz hotelu či malého pivovaru.

Zatím stále nevyužitý je areál znojemského pivovaru. Představitelé města mají v rukou studii budoucího využití všech budov, co s atraktivním areálem bude dál, však není jasné.

„Všech objektů včetně přístupových cest je třináct, z toho samotných budov je devět. Chceme mít v rukou kompletní uchopitelný projekt na využití tohoto areálu. Nyní jsme v poslední části přípravy studie,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Radnice se musela vypořádat s požadavky krajských památkářů. Těm se nelíbily plány města na výstavbu parkovacího domu v areálu bývalého pivovaru ani plány na lanovku, množství střešních vikýřů či zvažované využití lokality pro bydlení.

„Pokud by město chtělo pokračovat v koncepčním rozvoji bývalého pivovaru, mělo by splnit několik základních podmínek. Musí dořešit úpravy prostor okolo rotundy, zpracovat standardní stavebně-historický průzkum pro objekty prohlášené za kulturní památky, zvláště na bývalou sladovnu,“ sdělil již dříve náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Podle starosty Gabrhela se s těmito připomínkami město již vypořádalo. „Pokud mám informace, tak všechny připomínky jsou již v konceptu využití areálu zakomponované. Pracoval na tom autorizovaný architekt Jaroslav Poláček. Nyní se zabývá dokončením dokumentace, takzvanou pasportizací,“ sdělil Gabrhel.

Hotel nebo pivovar

Město nevylučuje, že by v areálu mohl vzniknout menší hotel, případně i malý pivovar. „Potřebujeme však výhradní souhlas společnosti Heineken, která městu pivovar prodala s jistými podmínkami. Nemyslím si, že by takovému koncernu mohl malý pivovárek konkurovat,“ naznačil starosta.

Koncept územní studie, kterou zpracoval architekt Poláček, uvažuje i o využití pro výstavní prostory, pro sport a zábavu jako například posilovna či kuželny.

Opravy budov pivovaru včetně přístupové cesty a Hradní ulice by podle představitelů města měly přijít přibližně na pět set třicet milionů korun.

Znojmo ale má ve svém majetku podstatně větší oříšek. Je to rozsáhlý areál Louckého kláštera, na jehož opravy by byla potřeba částka ve srovnání s pivovarem podstatně větší. „Před šesti lety si město nechávalo vypracovat rámcovou studii, ze které vyplývá, že opravy Louckého kláštera by vyšly na jednu miliardu korun,“ řekla mluvčí Bártová.

Podle exstarosty Petra Nezvedy to dnes bude nejspíš ještě více. „Jde o starou studii. Odhaduji, že dnes by opravy stály asi jednu a půl miliardy. Město musí aktivně hledat možnosti využití jednotlivých rozparcelovaných částí,“ upozornil Nezveda.

Současné vedení Znojma chce podle starosty Gabrhela otevřít o dalším využití kláštera širokou veřejnou diskusi.

„Budoucí využití bychom rádi konzultovali s obyvateli Znojma. Proto nyní chceme společně s vysokou školou ekonomickou udělat průzkum, abychom zjistili názory lidí na další využití tohoto komplexu,“ zakončil Gabrhel.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš | Foto: Daniel Smola

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-je-uz-rok-mesta-zatim-stale-nevyuzity.html

Pokud se Rusa zeptáte, co si vybaví, když se řekne "Češi a Česká republika", zpravidla bez váhání odpoví "pivo".

České pivo má v Rusku skutečně výborný zvuk, což ovšem na druhou stranu láká řadu nepoctivých podnikatelů, kteří cítí šanci se na dobré pověsti českého piva přiživit.

Případ falzifikace krušovického piva

Ve druhé polovině října t.r. proskočila v českých i ruských novinách zpráva ze zapadlého městečka Anochino poblíž sibiřské metropole Ťjumeň. Vyšlo najevo, že v tomto městečku již nějakou dobu funguje minipivovar, který vyrábí padělané pivo značky Krušovice. Produkce byla stáčena do sudů a dodávána do restaurací a obchodů v Ťjumeni i okolí. Nápisy na etiketách nenechávaly nikoho na pochybách, že jde o pravé krušovické pivo. Jeho kvalita a chuť však byla údajně v příkrém rozporu s pravým krušovickým pivem (na rozdíl od jiných známých značek, jako je Pilsner Urquell, Staropramen, Velkopovický kozel a dalších, které jsou v RF vyráběny licenčně v rámci ruských pivovarů, je legální krušovické pivo výlučně importní, vyráběné v ČR), což nakonec vedlo k víceméně náhodnému odhalení této nelegální výroby.

Nespokojení zákazníci si totiž nenechali svůj názor pro sebe a podělili se o něj na místních internetových fórech a sociálních sítích. Toho si všimli zástupci koncernu Heineken (pod jejichž portfolio spadá i pivovar Krušovice), kteří se s bloggery spojili a následně zalarmovali policii a další orgány, které jednaly s nebývalou rychlostí a efektivitou. Při razii v minipivovaru bylo zkonfiskováno několik set litrů piva připraveného k prodeji a výrobci byli obviněni z trestného činu nezákonného užívání obchodní značky a výroby nelegální produkce podle ruského trestního zákona. Společnost Heineken nyní zvažuje, že bude po výrobcích i prodejcích konečnému spotřebiteli požadovat náhradu škody, jejíž výše se podle ruského tisku může pohybovat od 300 tis. do 5 mil. RUB (pozn. 1 EUR = cca 42 RUB) za každý prokázaný případ realizace nezákonného zboží.

Díky bdělosti pracovníků společnosti Heineken jde tedy (alespoň prozatím) o příběh se šťastným koncem. Nicméně, jak přiznávají i sami zástupci společnosti, je zřejmé, že takových případů mohou být v Rusku desítky a většinou dojde k jejich odhalení až po dlouhé době, případně vůbec ne. Cena piva dovezeného z evropských zemí je díky celním a dalším poplatkům velmi vysoká (v moskevských restauracích obvykle začíná na 200-250 RUB za půl litru), což pochopitelně přímo vybízí k nelegální výrobě nekvalitních, ale zato cenově dostupných falzifikátů. Vzhledem k tomu, že české pivo je vedle piva německého v Rusku zdaleka nejpopulárnější, je zřejmé, že zavedené české značky podvodníky lákají.

Zneužívání označení původu

Vedle nelegální výroby piva pod známou českou značkou se však v posledních letech v Rusku rozmohl ještě jeden nešvar, proti kterému se čeští výrobci bohužel zatím nemohou bránit. Jde o to, že se zde vyrábí piva různých značek, které lživě odkazují na český původ a tím parazitují na dobré pověsti českého piva. Loga těchto značek bývají obvykle ruskojazyčná, často však obsahují i různé české nápisy, mnohdy s úsměvnými gramatickými chybami. Jako příklady můžeme jmenovat (v překladu) např. „Český standard“ (centrální Rusko, Povolží), „Karlovar“ (centrální Rusko) „České světlé“ a „České tmavé“ (Altaj). Už ani nepřekvapí, že během uplynulého léta běžela v Moskvě reklamní kampaň na známé slovenské pivo Zlatý bažant se sloganem „pivo iz Bogemii“. Ne, že by slovenské pivo mělo v Rusku špatnou pověst, právě naopak, ale proč by si místní dovozce ještě trochu nepomohl, vždyť je to skoro jedno, že...

Základním kamenem úrazu je, že ČR dosud nemá v rámci dvoustranných smluvních vztahů s RF dohodu o ochraněoznačení původu (GI – Geographical Indication). Můžeme doufat, že v rámci nové PCA (Partnership and Cooperation Agreement), o níž v současné době EU s RF jedná, bude tato ochrana zakotvena. V takovém případě ČR bude moci těmto praktikám účinně čelit.

Doporučení exportérům českého piva

Čeští exportéři by si měli vzít příklad z kolegů z Heinekenu a soustavně sledovat ruský trh, zejména prostřednictvím internetu. V případě podezření z padělání jejich značky doporučujeme, aby se spojili s místními orgány činnými v trestním řízení. Nejen začínajícím exportérům se v takovém případě zpravidla vyplatí spolupráce s některou z místních renomovaných advokátních kanceláří, která může pomoci prokázat více případů zneužití a tím zvýšit potenciální objem požadované náhrady škody. Nejdůležitějším ruským orgánem na úseku ochrany práv fyzických i právnických osob je Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek (oficiální zkratka „Rospatent“ – www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF. Mnohému může napomoci i předpokládaný vstup RF do WTO.

Ve prospěch našich vývozců hovoří i fakt, že ruský spotřebitel není naivní, a již dávno ví, že mezi „českým pivem“ vyrobeným v RF a skutečným českým pivem bývá diametrální rozdíl. Toto povědomí již mají nejen obyvatelé evropské části RF (t.j. ti, kteří nejčastěji mívají bezprostřední nebo zprostředkovanou zkušenost s návštěvou ČR, při které si zpravidla ani zapřísáhlí abstinenti nenechají ujít možnost ochutnat pravé české pivo v pravých českých hospodách), ale i obyvatelé vzdálených sibiřských oblastí. Z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme při marketingové propagaci zboží co nejvíce akcentovat skutečnost, že jde o opravdové české pivo, vyrobené v ČR, z českých surovin a pomocí českých technologií.

Zdroj: iRU.cz

http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114008000000-uralsky-fo/114008006000-tjumenska-oblast/307-pravo-zakony/22182-zneuzivani-dobre-povesti-ceskeho-piva-v-rusku-pokracuje/

Milovníci piva si přišli na své v hotelu Belveder v Železné Rudě. Konala se tam mezinárodní soutěž Pohádkové pivo 2012, na kterou se sjeli zástupci z třiceti pivovarů a k ochutnání bylo 101 druhů piv.

„Pivo sem k nám přivezli Češi, Moraváci, Slováci a Bavoráci. Soutěžní piva byla rozdělena do šesti kategorií, světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo a speciální piva - svrchně kvašená piva a spodně kvašená. Piva pro porotu byla podávána anonymně, aby nevěděli, který druh hodnotí. Nejzajímavější pivy k ochutnání byly asi speciály, například s příchutí puškvorce, borůvek, malin a podobných příměsí. Tato ovocná piva se vyrábějí v malých pivovarech spíše pro něžné pohlaví, aby pivovárky nalákaly k pití piva i ženy. Většině žen se zdá české pivo příliš hořké, ale pro nás chlapy jsou česká hořká piva naopak chutnější než piva německá, která jsou hodně sladká,“ informoval majitel hotelu Belveder František Strnad.

Domácí pivovar měl čtyři želízka v ohni. „Měli jsme naše piva ve čtyřech kategoriích, a to ve světlém ležáku, polotmavém ležáku, tmavém ležáku a spodně kvašeném ležáku speciálu. Speciál byl šestnáctistupňový Kat, což je silné pivo, u kterého jde vypít jedno, maximálně dvě,“ uvedl Strnad.

Do poroty usedli odborníci na pivo i návštěvníci. Hodnotili barvu, pěnu, chuť a celkový dojem. „Věnuji se pivu už osm let, takže nemám problém s posuzováním. Mám pivo rád, takže jsem začal s jeho vařením. Nejvíce mi chutná klasický český ležák. Jsou zde piva olympijská, vynikající, ale také piva, která jsou absolutně nepitelná, takže nechápu, jak je může někdo vyrábět pro další spotřebitele,“ řekl Deníku Igor Nešpůrek z pivovaru Padochov.

Po několikahodinovém ochutnávání přišel výsledky soutěže vyhlásit Mikuláš s čertem. V kategorii světlý ležák vyhrál první místo pivovar Harrach, v kategorii polotmavá piva zvítězil pivovar Sokolov, v kategorii tmavá piva zlatou příčku obsadil pivovar Padochov, nejlepší pšeničné pivo vaří v pivovaru Purkmistr, první místo za nejlepší svrchně kvašené pivo speciál si odnesl pivovar Joes Garage Brewery a za nejlepší spodně kvašené pivo si zlato vybojoval pivovar z Kvildy.

Nejvíce ocenění převzaly pivovary z Moravy. „Je to hodně hezké. Konečně jsem se po třech letech dočkal prvního místa a mám z toho opravdu radost. Podařilo se mi vyhrát současně první místo za světlý ležák a třetí místo za pšeničné pivo. Náš pivovar ročně nabízí čtrnáct druhů piv. Mám rád všechna naše piva, ale pokud bych měl dát nějakému přednost, tak Vídeňskému speciálu. Jde o pivo, které se dělá z jednoho druhu sladu, a to Vídeňského, který je krásný pomerančový,“ sdělil po vyhlášení Josef Zatloukal z pivovaru Harrach z Velkého Meziříčí.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/foto-na-belvederu-se-misily-chute-piva20111128.html

Připravili jsme pivo, jaké v historii Vyškovského pivovaru doposud nebylo. Jedná se o jednorázovou várku piva, která se již nebude opakovat.

JUBILER – INDIA PALE ALE je svrchně kvašený světlý speciál vyšší plnosti s 15,3 % EPM (extraktu původní mladiny) a o síle 7 % objemového alkoholu.

Jde o jeden z mnoha světových pivních stylů. Svrchně kvašené pivo poprvé navařené v Anglii v 19. století. Tehdejší sládkové hledali pivo, které by vydrželo několikaměsíční plavbu do jejich tehdejších kolonií, především pak do Indie. Byly známé konzervační účinky chmele a alkoholu a proto se tehdy standardně vyráběné pivo Ale (čtěte ejl) tomuto požadavku uzpůsobilo a vznikla nová pivní kategorie. Námi předkládaný India Pale Ale, neboli zkráceně IPA.

Toto pivo je výjimečně hořké s vyšší plností a vynikají v něm mimo hořké chmelové chuti i ovocné tóny po citrusech. Je to dáno jak použitými chmely, tak i speciálním kmenem pivovarských kvasinek. Toto výjimečné pivo je 4x chmelené – včetně chmelení za studena v ležáckém tanku.

Použité suroviny: pitná voda, ječné slady (český, mnichovský, karamelový a barvící), chmely (Kazbek, Premiant, Cascade), nebarveno a neředěno vodou!

V prodeji bude k dispozici ve vybraných provozovnách a v pivovarské prodejně ve Vyškově a to od 12.12.2011!

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Sládci z Pivovaru Jihlava připravili i letos limitovanou várku Čertovského speciálu, který budou od tohoto pátku do vyčerpání zásob čepovat hospodští ve více než tisícovce hospod po celé republice.

Svatý Mikuláš navštěvuje české děti již od 13. století. V doprovodu čerta a anděla obchází dům od domu a hodným dítkům naděluje pamlsky, pro ty zlobivé má připravené brambory a uhlí. Aby nepřišli zkrátka ani dospělí, připravila pro ně pivovarnická skupina K Brewery již podruhé speciální várku Čertovského speciálu. I letos jej uvařili sládci z jihlavského pivovaru. Má andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu a mikulášsky vyváženou plnost a hořkost. A co je hlavní - je čertovsky dobrý.

„V Jihlavě se kdysi vyrábělo speciální pivo Dickes Trank, které ale bylo roku 1596 zakázáno jako čertův nápoj a směl ho používat pouze vinopalník k výrobě živé vody, tedy kořalky. Dá se proto říci, že k výrobě čertovských piv máme ty nejlepší předpoklady,“ uvedl Jaromír Kalina, sládek Pivovaru Jihlava.

Čertovský speciál je 16% pivo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů. Obsahuje 7,1 % obj. alkoholu a jihlavští pivovarníci jej uvařili 650 hl.

Vybrané hospody po celé České republice jej budou čepovat od 2. 12. 2011 do vyprodání zásob. Jejich seznam bude uveřejněn od 1. 12. 2011 na webu www.kbrewery.cz.

Čertovský speciál je po Svatém Patriku, Velikonočním Krasličáku a pivu k oslavě svátku svatého Václava již čtvrtým speciálním pivem připraveným pouze jeden krát ročně k určité příležitosti, který K Brewery nabízí.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade

Tuzemské pivovary nadnárodní skupiny Heineken vloni podle účetní uzávěrky firmy vydělal 115 milionů korun, tržby dosáhly 3,36 miliardy korun. V pondělí o tom informoval deník E15.

Srovnání s předchozími lety je ale obtížné, neboť společnost Heineken ČR loni zfúzovala se sesterskou firmou Drinks Union, která předloni hospodařila samostatně. Podle mluvčí českého Heinekenu Kateřiny Beute loňské výsledky českého pivního trhu výrazně ovlivnilo zatížení vyšší spotřební daní na počátku roku, stejně jako změny v chování spotřebitelů vedoucí k poklesu spotřeby piva, ekonomicky nestabilní situace a nepříznivé demografické aspekty.

„I když se tyto faktory odrazily i na výsledcích skupiny Heineken ČR, byly zásadní ukazatele společnosti příznivější než celkový trend na trhu,“ řekla deníku E15 mluvčí bez bližšího srovnání s rokem 2009.

Heineken ČR se do konce roku 2009 jmenoval Královský pivovar Krušovice a v předloňském roce dosáhl zisku 175,9 milionu korun, tržby činily 3,09 miliardy korun. Firmě Drinks Union v roce 2009 klesly podle účetní závěrky tržby meziročně o 205 milionů korun na 953 milionů. Ztráta se snížila z 286 milionů korun v roce 2008 na 191,6 milionu korun předloni.

Na rozdíl od hospodářských výsledků Heineken zveřejnil srovnání výstavů svých pivovarů v Česku. Loni byl celkový výstav pivovarů Krušovice, Starobrno, Velké Březno a Krásné Březno 2,31 milionu hektolitrů, což je o 11,8 procenta méně než v roce 2009. Členské pivovary Českého svazu pivovarů a sladoven vyrobily loni 15,7 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř osm procent méně než předloni.

Zdroj: Kurzy.cz | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/295021-e15-tuzemske-pivovary-skupiny-heineken-loni-vydelaly-115-milionu-korun-trzby-dosahly-3-36-miliardy/

Jiří Chyba z Karlštejna vaří už více než třináct let své vlastní pivo. Má na to čtyřicetilitrový skleněný mobilní minipivovar, ve kterém dělá pro sebe a pro své přátele polotmavé pivo Karlíček. Vždy jednou za rok ho představí i veřejnosti, letos ale udělal výjimku a čepovat bude i v rámci Karlštejnského adventu.

Pravidelně dává Jiří Chyba své pivo ochutnat lidem jednou ročně na Karlštejnském vinobraní, letos je však v Karlštejně v domě č. 109 k ochutnání i v rámci Karlštejnského královského adventu tuto sobotu.

"Teď dozrává vánoční ležák, ale v sobotu to vlastně bude jen pro ty nejrychlejší. Piva nebude víc než asi 38 litrů," říká Jiří Chyba, který vyrostl v Poberouní.

V pojízdném skleněném pivovárku totiž může uvařit jen dvakrát dvacet litrů piva, a to jenom pětkrát do roka. Návštěvníci vinobraní nebo teď aktuálně adventu ho ochutnají zadarmo. "Je to nezisková záležitost, dělám to pro radost," říká pivovarník.

Spodně kvašené pivo, které vaří, je čtrnáctistupňový polotmavý ležák plzeňského typu. Říká mu Karlíček, a než objevil tu správnou recepturu, trvalo to rok a půl. "To první pivo nebylo přímo nechutné, ale nepoužili jsme třeba dobrý kmen kvasinek, a tak to nebylo úplně ono," vzpomíná.

Dnes vaří pivo podle vlastní receptury z žateckého poloraného červeňáku, moravského ječmene a spousty bylin. "U každé várky je zkouším trochu změnit, pokaždé je pivo maličko jiné, ale základ je stejný. Receptů jsem vyzkoušel hodně a nakonec jsem v jedné knize o včelách našel medové pivo a v tom jsem se našel. Takže do toho přidávám i trochu medu," popisuje Chyba.

Jeho pivo už ochutnaly i různé známé osobnosti, ale jaké, to prozradit nechce. Jednou u něj byl i bývalý ředitel velkého českého pivovaru. "Pivo mu chutnalo a vyptával se mě, jak ho dělám. Svoji recepturu jsem mu ale neprozradil, to neprozradím nikdy. Ale tradice snad zůstane v rodině a jednou bude pivo vařit bratr," říká obchodník a sládek.

Až pivovar zvětší, nebude vařit Karlíčka, ale spíš Karlíka

S pomocí přátel pivovar postavil v roce 1996. Byla to spíš legrace, dnes už o něm ale vědí nejen místní a lidé z okolí. Technologii tehdy studoval sám, dokonce chodil po pivovarech a zjišťoval, jak fungují a jak se pivo vaří.

Jeho pivovar má čtyři skleněné nádoby, na délku měří ani ne dva metry a pivo čepuje přímo z něj. Je unikátní svou velikostí i tím, že je skleněný, mobilní a neziskový. "Když se pivovar zvětší, už to nebude pivo Karlíček, ale spíš Karlík. Ale zvětšení v plánu máme," říká. Sám prý ví jen o jednom podobném pivovaru někde v Německu.

Při příležitosti prvního Karlštejnského královského adventu teď vyrábí Jiří Chyba i několik druhů pivních podtácků, dřevěné dukáty pro štěstí, gravírované lahve nebo půllitry. Do nich si v domku č. 109 mohou zájemci chmelový mok klidně sami natočit. Když to nestihnou, mohou se tu prý zastavit kdykoli.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Alena Rokosová | Foto: Radek Cihla

http://praha.idnes.cz/vari-sve-vlastni-pivo-k-ochutnani-bude-na-karlstejnskem-adventu-pwh-/praha-zpravy.aspx?c=A111126_1691039_praha-zpravy_sfo

Nadešel čas. Zchátralý pivovar v Roudnici nad Labem, který přišel v březnu roku 2010 o střechu, se dočká zabezpečení zdiva a nového zastřešení. Město Roudnice nad Labem objednalo z nařízení stavebního úřadu stavební práce na zabezpečení budovy.

Dvě etapy

„Dnešním dnem započala první fáze zabezpečení objektu. Práce na zajištění říms a dalšího zdiva potrvají zhruba dva měsíce, poté bude následovat fáze provizorního zastřešení objektu,” potvrdil místostarosta Roudnice nad Labem Michal Cihla.

Práce na první etapě v celkové ceně kolem 600 tisíc korun zajišťuje na památky specializovaná stavební firma Hlaváček. Ta provede podle objednávky města výdřevu oken a dveří, zajištění obvodových zdí příčnými táhly, odstranění porostu narušujícího zdivo a zpevnění horní části obvodového zdiva pro budoucí posazení střechy.

Betonový věnec se na pivovaru dělat nebude, ale všechny obvodové stěny budou zpevněny, pak se na ně položí podzednice a postaví nízká střecha. Cena tohoto provizorního zastřešení je odhadována na pět milionů korun.

Bailey zaplatí

Peníze investované do opravy památky bude, stejně jako v případě dřívější demolice střechy, vymáhat město od vlastníka budovy Johna D. Baileyho z amerického Texasu.

Ten již dluží Roudnici 5,2 milionu korun právě za demolici střechy. Rozsudek okresního soudu, který mu nařizuje pohledávku zaplatit, je podle Michala Cihly již pravomocný. Město s vlastníkem zároveň jedná o budoucím využití budovy.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník | Autorka: Zdeňka Studená

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20111124roudnice-pivovar.html

Celoroční ochutnávky českých a moravských světlých ležáků, prováděné členy První pivní extraligy vyvrcholily ve finálové degustaci, do které postoupilo deset ležáků z padesáti hodnocených.

Zvítězil světlý ležák ZUBR Premium z pivovaru ZUBR, hned za ním následoval světlý ležák Litovel a oba tak porazily Svijanského rytíře. Ten vyhrál základní kolo i semifinále a byl velkým favoritem na vítězství, ale ve finále na sílu Zubra nestačil. I když někteří degustátoři oceňovali jeho hořkost, nebyla podepřená dostatečným fundamentem a tělo piva nebylo tak silné a vyvážené jako u Zubra.

V anonymní degustaci se hodnotí jen senzorické vlastnosti – tzn. chuť, aroma,čirost, pěna, tedy to, co je pro konzumenta nejdůležitější, bez ohledu na ovlivnění značkou.

Souboj mezi ležákem Litovel Premium a Svijanským rytířem o druhé místo byl velmi těsný. Ani další hodnocení, takzvaný rozpij nerozhodl. Litovel Premium zvítězil až expertním hlasem mezinárodně uznávaného degustátora Jana Šuráně. Pivovary ze střední Moravy obsadily první a druhou příčku v soutěži, které si cení všichni pivaři.

Degustátoři První pivní extraligy se snaží o maximální objektivitu při hodnocení. „Vzorky nakupujeme v běžné maloobchodní síti, v základních kolech a prvním semifinále zná jména vzorků v anonymní degustaci pouze nákupčí piv. Stojíme na straně spotřebitele a chceme mu předat objektivní hodnocení“ říká František Trantina z První pivní extraligy. Pivo které se dostane do finále musí potvrdit svoji kvalitu v základním kole a semifinále.

U Zubra i Litovle je důležité i to, že si drží vysokou kvalitu dlouhodobě a bez výkyvů, tzn. že chutná stejně a není to o tom, jak se jednotlivá várka vydaří.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Společnost Pivovary Staropramen oznámila vítěze tendru na kreativu značky Staropramen. Po dvou letech spolupráce s reklamní agenturou Leagas Delaney se vrací zpět k Young & Rubicam.

Reklamní agentura Young & Rubicam získává zpět značku Staropramen. S Pivovary Staropramen na tvorbě komunikace značky agentura spolupracovala už v letech 2006 až 2009, poté odstoupila z tendru s tím, že se raději bude věnovat konkurenčnímu výběrovému řízení na Pilsner Urquell. V tomto tendru ale nakonec uspěla agentura Mark/BBDO.

„V rychle se měnícím FMCG i pivním prostředí společnosti a brand manažeři hledají kreativní agentury nejvíce napojené na současné myšlení spotřebitelů. A to jsme našli u agentury Young&Rubicam,“ říká k výběru marketingový ředitel společnosti Pivovary Staropramen Dimo Dimov. „Věřím, že novými projekty úspěšně navážeme na spolupráci v minulosti,“ dodává Dimov.

První kampaní, kterou agentura Young & Rubicam v roce 2006 pro Staropramen vytvořila, bylo „Žiješ jen jednou“, letos pro pivovar v Young & Rubicam připravili kampaň na uvedení novinky Cool Lemon. Staronovou agenturu si ve Staropramenu vybrali na základě tendru, kterého se zúčastnily tři agentury.

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/zpravy/staropramen-hlasi-navrat-k-young-rubicam-720018

Vědci zabývající se pivovarnictvím objevili metodu, na jejímž základě mohou určit, které odrůdy sladovnického ječmene jsou či nejsou vhodné pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením Evropské unie České pivo. Na metodu jsou natolik hrdí, že v létě požádali o její patentovou ochranu.

Metoda je užitečná zejména pro tuzemské producenty a šlechtitele ječmene. Označení České pivo mohou pivovary používat po splnění podmínek od roku 2008. Nyní jich je devět se 46 značkami piv, což objemově znamená více než polovinu tuzemského trhu. Svaz pivovarů předpokládá, že zájem o označení bude růst, což přináší i vyšší poptávku po vhodném ječmeni.

Metoda spočívá ve způsobu hodnocení odrůd ječmene podle obsahu látek zvaných dextriny. „Nikdo nikdy nehodnotil odrůdy ječmene podle obsahu dextrinů, které výrazně ovlivňují obsah nezkvasitelného extraktu a tím i chuť a plnost piva,“ uvedl Vratislav Psota z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který se na projektu podílel s kolegy z Ústavu analytické chemie Akademie věd.

Složení Českého piva je poměrně konkrétně dáno. Oproti jiným pivům je charakteristické mimo jiné právě vyšším podílem nezkvašeného extraktu. Již v minulosti čeští sládci věděli, že nezkvasitelný extrakt je daný odrůdou ječmene a že tradiční české pivo lze vyrobit jen z českých odrůd. Stále ale chyběl nástroj, pomocí kterého by se dal druh ječmene vhodný pro české pivo přesně určit.

Výzkum, jehož cílem bylo tento nástroj najít, byl iniciován jednáním českých pivovarníků s EU o konečné podobě ochrany tuzemského piva. „Výsledky výzkumu jsou cenné a celý objev je významný nejen pro naše pivovarnictví, ale i pro zemědělce,“ míní výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: E15.cz

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/vedci-zadaji-o-patent-tykajici-se-ceskeho-piva-720085

Že se pivu říká také naše tekuté zlato je obecně známo. Jak ale dopadne, když se toto úsloví uvede do praxe, si už málokdo dokáže představit. Nová limitovaná edice piva FAUST spojuje obě tyto věci dohromady a poprvé v historii můžeme ochutnat výjimečné pivo s obsahem 24-karátového zlata. Ano, čtete správně. Od listopadu je nabídka českých láhvových piv obohacena o pivo s ryzím zlatem a na trhu se tak objevuje nový gurmánský a sběratelský unikát.

Podle sládka Marka Pietoně trvaly přípravy projektu FAUST déle než rok, než se podařilo pivo dotáhnout zdárně do konce a byla to cesta někdy skutečně hodně trnitá, která místy připomínala středověkou alchymii. Jak sám sládek říká: „Běžných piv nebo piv, která se pivy jen nazývají je na našem trhu čím dál tím více. Vlastně současného spotřebitele už není čím překvapit. Rád bourám zavedené tradice, takže naším cílem bylo vytvořit něco jedinečného. A to není nikdy snadná cesta.“ Pivní znalci na severní Moravě jeho jméno dobře znají například z Městského pivovaru ve Štramberku a později i z Valašského pivovaru v Kozlovicích, kde léta úspěšně působil. I tady předkládal hostům neobvyklé pivní chutě. V jejich výčtu musíme určitě zmínit švestkové a vanilkové pivo anebo třeba pivní speciály vařené při příležitosti tradičních keltských svátků (Beltaimové pivo, Světlo země), což dávalo do budoucna tušit, že půjde vždy cestou neokázalých pivních rozmanitostí. V současné době spolupracuje pod hlavičkou Pivo Franc v realizaci svých nápadů s hlučínským pivovarem AVAR a návštěvníci letních slavností se s ním i letos setkávali na různých pivních akcích. Ale zpět ke „zlatému pivu“.

Netradiční řešení FAUSTa začíná už u samotné láhve, která je z čirého skla uzavřeného šampusovou zátkou, v níž si lze opakovaně prohlížet magický tanec zlata v pivu. „Zlato je netečný kov, nepůsobí na něj tedy koroze a už ve starém Egyptě si jej přidávali tehdejší vládci do jídla pro jeho krásu,“ říká Pietoň. „V našem pivu je obsaženo ve formě nadrobených zlatých plátků a každá láhev má tedy své jedinečné kouzlo. I proto jsou láhve ručně číslovány a budou patřit konkrétním majitelům.“ Ano, krása zlata je mámivá. I v pivu na nás působí tajemným kouzlem, stejně jako historický nositel legendárního jména Faust, který si podle staré legendy zahrával se samotným peklem. Ale protentokrát může být FAUST vánočním dárkem, který překvapí a určitě potěší pod stromečkem nejednoho příznivce pěnivého moku.

Zdroj: Tisková zpráva Pivo Franc

Prodeje prémiových piv, ležáků i pivních speciálů před vánoci zaznamenávají každoročně vzestup. Přání pivařů vychází vstříc také nabídka vánočních balení, jako je letošní speciální edice 1l lahví Pilsner Urquell, nebo dárková balení se skleněným či keramickým korbelem a skleněnými podtácky ve tvaru pečeti.

Z průzkumu společnosti Plzeňský Prazdroj vyplývá, že pětina lidí si nedokáže představit štědrovečerní stůl bez sklenice piva a zhruba stejný počet lidí věnuje pivo jako vánoční dárek.

„Štědrovečerní večeři a vánoční svátky si lidé tradičně spojují s plzeňským ležákem, který na sváteční tabuli patří a navíc se výborně doplňuje s tradičním českým štědrovečerním menu – kaprem a bramborovým salátem. I v době letošních vánoc tak i přes stagnaci pivního trhu očekávame tento pozitivní vývoj“, uvedl Dalibor Vainer z Plzeňského Prazdroje.

Vyšší zájem o pivo ve svátečním období lze zaznamenat i v okolních zemích včetně sousedního Polska či Slovenska. „Aj u nás platí pravidlo, že pre predaje Pilsner Urquell vo fľašiach a plechovkách je najsilnejším mesiacom december. K výnimočným chvíľam patrí aj výnimočné pivo. Preto si Slováci v období sviatkov radi doprajú Pilsner Urquell," říká Zuzana Lošáková, tisková mluvčí Pivovarů Topvar.

Na zvýšeném zájmu o prémiová piva v předvánočním období se významně podílejí i balení s dárkovými předměty, které jinak nejsou běžně k zakoupení. Letošní limitovaná nabídka jednolitrových embosovaných lahví ležáku Pilsner Urquell tak navazuje na loňskou kolekci a je nejen oblíbeným dárkem, ale i cenným předmětem pro sběratele pivních předmětů.

Kromě ležáků si lidé u vánočního stolu dopřávají také piva vícestupňová, tzv. speciály, které také zaznamenávají ve vánočním období výrazný nárůst popularity. Z portfolia Plzeňského Prazdroje je to například speciál Master (Master Polotmavý 13°, Master Zlatý 15°a Master Tmavý 18°).

Zdroj: Tisková zpráva PLzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1046

U hanušovického speciálu se stupňovitost počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky 1351 m nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Dnes je Holba Šerák Speciál součástí sortimentu značky, letos na Vánoce ho navíc zpestří polotmavá varianta. Letos se na trh dostane 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Jde o vánoční dárek všem pivním fajnšmekrům, kteří se mají na co těšit.

Polotmavý speciál je jedinečný nejen svou rubínovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodným chmelovým aroma. Při jeho výrobě se používá hned několik druhů sladu- barevný, karamelový a míchaný; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti i aroma.

„Vycházíme z původní receptury a abychom přesně dodrželi stupňovitost, je třeba správně stanovit poměry všech surovin, které ovlivňují nejen samotnou chuť piva, ale i jeho celkovou charakteristiku. Speciál chmelíme v několika fázích a poslední dávku chmele přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády si jim připíjejí i ženy. „Letos jsme navíc přidali novou odrůdu žateckého chmele, která se nám výborně osvědčila už při testování,“ dodává sládek.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí 10- 12 dní a téměř 3 měsíce pak dozrává, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka nejde o pivo pro zahnání žízně, ale o nápoj spojený s výjimečným zážitkem, proto se ideální hodí na slavnostní stůl.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Po letech čekání by se měly dočkat historické budovy pivovaru rekonstrukce, začít by se mělo příští rok na jaře.

Šedesátka nových obchodů by měla do dvou let začít fungovat v děčínském pivovaru. Podle informací Děčínského deníku začne na jaře dlouhodobě plánovaná rekonstrukce celého pivovarského areálu o rozloze 17 tisíc metrů čtverečních. Areál se promění v moderní Centrum pivovar.

„Začneme stavět hned, jak nám to počasí po zimě dovolí. Předpokládáme, že by to mělo být někdy na přelomu března a dubna příštího roku,” říká zástupce investora Martin Král.

Kromě obchodů zde vyrostou také kancelářské prostory. A pozor - v areálu se bude opět vařit pivo. Investor plánuje otevřít restauraci s vlastním minipivovarem.

„Kromě toho počítáme s klasickým sortimentem nákupních center. Tedy s obchody s potravinami, elektronikou či textilem. Chceme mít také bohatou nabídku služeb pro návštěvníky. Ať už se jedná o kadeřnictví nebo veterináře. Naopak zde oproti původním záměrům nebude multikino,” popisuje přibližně miliardovou investici Král.

Jako zázemí vyroste v zadní části areálu parkoviště. To by mělo pojmout až čtyři stovky parkujících automobilů.

„Cílem je vytvořit novou možnost pro příjemné nákupy a trávení volného času v atmosféře nevšedního nákupního centra, v němž se snoubí tradice s modernou, pro obyvatele Děčína a přilehlých obcí i pro ostatní návštěvníky Děčínska,” uvádí mimo jiné investor.

ČÍSLO DNE: 60

Tolik obchodů by mělo být v pivovarském areálu, který se přemění v Centrum pivovar. Stavět se začne příští rok na jaře na přelomu března a dubna. První zákazníky by pak mělo nákupní centrum přivítat během podzimu 2013. U centra bude parkoviště pro 400 automobilů.

Vzhledem k předpokládanému nárůstu dopravy v okolí centra bude nutné provést úpravy infrastruktury. Proto bude na křižovatce ulic Ruská a Sofijská postaven kruhový objezd.

Děčínská radnice vnímá stavbu centra rozporuplně.

„Výstavba podobného areálu je vždy dvojsečná. Je to určitě přínos pro konkurenceschopnost Děčína. Na druhou stranu je obchodů v Děčíně již dost a koupěschopnost lidí ve městě není příliš velká. Ale každopádně jim přeji úspěch,” říká děčínský primátor František Pelant.

Historie děčínského pivovaru sahá až k přelomu 17. a 18. století. Vystavět ho dal v roce 1698 hrabě Maxmillián Thun. V roce 1848 byl tento původní pivovar stržen kvůli výstavbě železnice z Prahy do Drážďan a od roku 1849 začal postupně vyrůstat nový.

Později byl podnik několikrát rozšířen a stavebně upraven. Z doby secesních úprav pochází znak Františka hraběte Thuna na průčelí hlavní budovy. Protože Thunové výrobu piva pronajímali, byla založena pivovarská společnost, která nakonec podnik odkoupila. Roku 1897 byla vybudována parní varna a v roce 1924 zahájila provoz nová sladovna a nová plnírna.

V roce 2001 začal stávající vlastník přestavovat budovy na velkoprodejnu potravin, obchody pro řemeslníky, dům a zahradu a na kancelářské prostory.

Po dohodě s architektem a památkáři byly zachovány památkově chráněné části, ale bohužel bylo nutné již některé ze značně zchátralých staveb zbourat.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Děčínský deník | Autor: Alexandr Vanžura

http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/decin-se-do-dvou-let-docka-obriho-nakupniho-centra.html

DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice letos uvádí na vánoční trh dva nové speciály. Pro své zákazníky připravil Vánoční světlý speciál a Čokoládový speciál. Limitovaná edice pivních specialit bude v prodeji od pátku 18. listopadu 2011 do vyprodání zásob.

„Speciály považujeme za zhmotněné poděkování naším zákazníkům a příznivcům strakonického piva,“ říká Dagmar Vlková, sládek DUDÁK – Měšťanského pivovaru Strakonice a dodává: „Vánoční a Čokoládový speciál je určen pro mimořádné chvíle, třeba jakou jsou blížící se vánoční svátky. Věřím, že tyto speciály nebudou chybět na vánočním stole nebo při silvestrovské oslavě.“

Vánoční světlý speciál 16% je pivo uvařené z vody, ječného a žitného sladu a žateckého chmele. Obsah objemového alkoholu dosahuje 7,1% obj.. Čokoládový speciál 13% je uvařen z ječných sladů, nakuřovaného sladu, praženého ječmene, čokoládového prášku a žateckého chmele. Obsah objemového alkoholu dosahuje 5,3% obj. Prodej speciálů začíná 18. listopadu 2011 do vyprodání zásob. Obě nové speciality jsou v nabídce podnikové prodejny DUDÁK – Měšťanského pivovaru Strakonice, distribuují se filtrované, v 1,5 litrové PET lahvi.

„Vánoční a Čokoládový speciál uvádíme právě nyní, jako splněné vánoční přání našim zákazníkům. Novým pivním sortimentem dovršujeme letošní pivovarnický rok ve Strakonicích. Jsme rádi za naše skalní příznivce i nově příchozí. Jak jinak poděkovat za věrnost klientům a dodavatelům, než novým výjimečnými pivy?“ podotýká Jaroslav Tůma, ředitel DUDÁK – Měšťanského pivovaru Strakonice.

Zdroj: Tisková zpráva Dudák - Měšťanského pivovaru Strakonice

Národní podnik Budějovický Budvar letos investuje do svého dalšího rozvoje přes 400 miliónů korun. To je dvakrát víc než loni. Nejnovější investicí je koupě a instalace stáčecí linky pro pětilitrové soudky, řekl Právu ředitel pivovaru Jiří Boček.

„Linku spustíme koncem listopadu. Budeme schopni zase přinést větší rozmanitost obalových formátů pro jednotlivé výrobky a značky našeho podniku,“ uvedl Boček. Nová stáčecí linka bude mít výkon 300 kusů za hodinu a pivovar do ní investoval 170 000 eur (asi 4,2 miliónu korun).

Pivovar nyní v soudcích o objemu pět litrů prodává asi 3000 hektolitrů světlého ležáku ročně. „Tento formát obalů vidíme jako perspektivní a do budoucna očekáváme, že se prodeje tohoto formátu balení budou dále zvyšovat jak v tuzemsku, tak při exportu,“ věří ředitel.

Pětilitrové soudky dosud pro budějovický pivovar plní firma v Německu. „Přesunem stáčení do Budvaru získáme vyšší stupeň kontroly nad jakostí, získáme větší flexibilitu pro uspokojování požadavků našich zákazníků, především co se týká rychlosti dodávek, a nebude nutné realizovat transporty piva do SRN a zpět,“ poznamenal Boček.

To vše podle něj přinese snížení výrobních nákladů i ekologické zátěže. Pivovar navíc na nové lince zaměstná vlastní pracovníky.

Pivovar bojuje se zdražováním energií

Už v březnu Budvar například zprovoznil novou část linky na stáčení piva do skleněných láhví za 140 miliónů korun. Nová technologie zvýšila výkon stáčecí linky a uspoří obalový materiál za zhruba 500 000 korun ročně. „Tím, že jsme dokončili instalaci strojů na lahvové lince, jsme zvýšili také počet možností obalových formátů z 11 na 27,“ upozornil Boček.

Pestrost nabídky piva z hlediska různých druhů obalů, ale třeba i příchutí, je podle něj důležitá proto, že nejen v Česku, ale celosvětově se spotřeba piva postupně přesouvá z restaurací a barů do domácností, které je nakupují v obchodech.

Další desítky miliónů investuje letos budějovický pivovar do úspor energií. „Jen u tepla vzrostly v posledních pěti letech náklady zhruba o 65 procent. K tomu je nutné připočíst stále vyšší výdaje za elektřinu,“ vysvětlil současné kroky k energetickým úsporám Boček.

Například výměna nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu by měla přinést roční úsporu energie přes jeden milión korun. Desetimiliónová investice by se podniku mohla vrátit už za osm let.

Mezi další letošní investice Budvaru patří třeba i uvedení přepravek, jejichž držadla jsou vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při manipulaci. Pivovar také začal používat nevratné sudy KeyKeg, ve kterých bude dodávat pivo zejména do vzdálených zemí. Jejich zavedení by pivovaru mohlo pomoci posílit jeho pozice ve vzdálených turistických destinacích a v zemích, kde je s vratnými sudy problém.

Tržby i export možná překonají loňská čísla

Budějovický Budvar loni vyvezl do zahraničí 604 791 hektolitrů piva, což je nejvíc v jeho 115leté historii. Meziročně se export zvýšil o 4,3 procenta, přičemž budvarské pivo se vyváží už do šedesátky zemí světa. „Zatím to vypadá, že bychom loňský objem vývozu mohli překonat,“ prozradil Právu Boček s tím, že ve srovnání s loňskem jsou letos „lehce lepší“ i celkové tržby pivovaru.

Ty sice loni meziročně klesly o pět procent na 1,9 miliardy korun, čistý zisk pivovaru ale stoupl o 34 miliónů na 174 miliónů korun. Jaký hospodářský výsledek bude mít Budvar letos, nechce zatím Boček předjímat s tím, že do konce roku je stále ještě daleko. Šéf národního podniku nicméně očekává, že pivovar za letošek mírně zvýší svůj tržní podíl v ČR, který nyní přesahuje osm procent.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda

http://www.novinky.cz/ekonomika/250476-budvar-letos-investuje-pres-400-milionu.html

Také máte předvánoční čas spojený hlavně s úklidem, sháněním dárků na poslední chvíli a přeplněnými obchodními centry? Pokud hledáte způsob, jak si zpříjemnit dny příprav před nejkrásnějšími svátky v roce, a navíc si rádi pochutnáte na dobrém pivu, pak právě vás potěší Pivní adventní kalendář.

Pivní adventní kalendář je speciální balení dvaceti různých piv z regionálních pivovarů Černá Hora, Jihlava, Klášter, Rychtář, Protivín, Uherský Brod a Vysoký Chlumec. Jeho princip je obdobný jako u čokoládových adventních kalendářů – na každý den od 5. do 24. prosince je pro jeho majitele připravena jedna láhev zlatavého moku. Proto je ideálním dárkem pro všechny milovníky piva, kteří rádi ochutnávají zajímavá piva a zároveň se chtějí dozvědět mnoho zajímavého o pivovarech, ve kterých se tato piva vyrábí.

„Vánoce jsou jakýmsi vyvrcholením, okouzlujícím završením každého kalendářního roku. A právě proto bychom rádi, aby si lidé atmosféru blížících se Vánoc vychutnali, třeba i s pivy z našeho Pivního adventního kalendáře,“ uvedl Zdeněk Radil, generální ředitel skupiny K Brewery, která toto balení uvádí na trh.

Adventní kalendář obsahuje piva Vévoda a Démon z Pivovaru Vysoký Chlumec, Klášter Ležák a Klášter Premium z pivovaru v Klášteře Hradišti nad Jizerou, Rychtář Standard a Rychtář Premium z hlineckého Pivovaru Rychtář, Patriot, Extra a Kounic z uherskobrodského pivovaru, Šenkovní 10 a Ježek 11 z Pivovaru Jihlava, Kern, Granát, Moravské Sklepní, Páter a Kamelot z jihomoravského Pivovaru Černá Hora a Platan 11, Schwarzenberg, Protivínský Granát a Lobkowicz Premium, které vaří sládci pivovaru v Protivíně. V průběhu listopadu jej začnou prodávat mimo jiné řetězce Globus, Norma, Billa a Terno. Ceníková cena je 339 Kč.

Sedm pivních specialit na vánoční stůl

Dalším speciálním vánočním produktem, který letos oživí předvánoční trh, bude loni velmi úspěšná vánoční kolekce sedmi pivních specialit z pěti regionálních pivovarů Čech a Moravy. Těšit se můžete na tmavý Granát z Černé Hory, speciály Telčský Zachariáš a Jihlavský Grand z Pivovaru Jihlava, Comenius z pivovaru v Uherském Brodě, polotmavé speciální pivo Démon z vysokochlumeckého pivovaru a v neposlední řadě také na piva Protivínský Granát a Prácheňská Perla z varny sládků v Protivíně.

Speciální vánoční balení těchto sedmi piv budou postupně od listopadu prodávat mimo jiné obchodní řetězce Interspar, Albert, Globus, Tesco, Billa, Kaufland, Penny Market, Trefa, Terno a Jednota. Ceníková cena je 120 Kč.

Vánoční kolekce není jediným mixem sedmi různých piv v jednom balení, který skupina K Brewery uvedla na trh. Loni na jaře začala prodávat první balení pivních specialit, které pro velký úspěch zanedlouho následovala jeho druhá a posléze i třetí obměněná edice. Kladný ohlas získal také velikonoční multipack. Od příštího roku potom skupina plánuje širší distribuci balení „Výběr sládků – 7 ležáků“.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Sváteční vánoční speciál je jedinečným originálem, který se vaří v pivovaru Groll v limitované serii pouze 1x do roka a těší se mimořádné oblibě nejen u znalců piva.

Vánoční speciál s obsahem alkoholu 6% se připravuje z těch nejlepších surovin, čtyř druhů sladu a tradiční metodou, a protože je to ležák, musí zrát několik týdnů.

Je to silné zimní pivo jako stvořené pro zahřátí v chladném období mlhavých dnů. Téměř černá barva piva koresponduje s bohatou pěnou a překvapí jedinečným karamelovým aroma a vysokou plností.

Po prvním doušku ucítíme ponejprv klasickou pivní chuť, která se rozlije do lahodné hořkosti, karamelové aroma naladí vánoční atmosféru a sládek ing. Kapr je zárukou toho, že vánční pivo bude stát za to!

Zdroj: Pivovar Groll

http://www.pivovargroll.cz/slavnostni-narazeni-vanocniho-piva

V roce 2011 opět žatecká piva bodovala na různých degustačních soutěžích.

Na Pivních slavnostech v Táboře získalo Stříbrnou pivní pečeť v kategorii Speciální pivo tmavé pivo značky Žatec Xantho.

V rámci festivalu Znojemský hrozen obdrželo pivo CELIA – pivo bez lepku v soutěži Speciálních a neobvyklých piv v kategorii neobvyklých piv první cenu.

Na tradiční Dočesné získalo pivo Žatec Xantho první místo v kategorii tmavý speciál, Žatec Premium Tmavé získalo třetí místo v kategorii tmavý ležák a pivo Žatec Světlé získalo třetí pozici v kategorii světlých výčepních piv.

Zdroj: Žatecký pivovar

http://www.zateckypivovar.cz/uspechy-piv-se-znackou-zatec-v-roce-2011.aspx

Vlastnosti litovelského ležáku ocenili pivovarničtí experti a degustátoři z celého světa a zařadili ho k evropské špičce mezi ležáky. V degustační soutěži European Beer Star 2011, v kategorii Pilsner Bohemian Style, získal Litovel Premium bronzovou medaili, kterou při slavnostní ceremonii v Norimberku převzali zástupci pivovaru. Jde o další mimořádný úspěch ležáku Litovel, šampiona mezi českými pivy, kterému patří titul České pivo 2011.

Co se skrývá za mimořádně úspěšným hodnocením značky Litovel na národní i mezinárodní úrovni vyjadřuje ředitel pivovaru Lumír Hyneček. „Je to zejména vynikající kvalita a jedinečná chuť piva. V době, kdy trh zaplavily chuťově prázdná a nevýrazná europiva, je osobitá charakteristika našeho piva významnou předností, kterou oceňují nejen degustátoři, ale především konzumenti,“ komentuje ředitel pivovaru, kde byla před 118 lety, právě v těchto dnech (16. listopadu 1893), uvařena první várka piva a tradiční postupy výroby tady drží dodnes. Pivo zásadně vaří na předem danou stupňovitost, takže jeho ředění vodou je předem vyloučeno. Součástí klasické technologie je rovněž přirozený způsob kvašení na otevřené spilce a pozvolné dozrávání v ležáckých sklepích, což umožňuje dosáhnout plnou a vyváženou chuť piva i výborný říz bez nutnosti umělého dosycování piva oxidem uhličitým. Suroviny pro výrobu piva pocházejí především z domácí produkce- slad z hanáckých ječmenů a český chmel z vyhlášených oblastí, kam patří také Tršicko.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Dle vyjádření organizátora projekt vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a současně posílit fenomén jejich výjimečnosti. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se způsobem výroby a vynikajícími chuťovými vlastnostmi liší od eurobeerů, vyráběných v pivovarnických gigantech. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrzuje i zájem o účast ve jmenované soutěži, do níž bylo letos přihlášeno 1113 druhů piv, oproti loňským 955, která se utkala ve 49 kategoriích.

Pivovar Litovel loni vystavil 160 tisíc hl piva a vzrůstající letošní poptávka zatím ukazuje na zhruba 10 procentní nárůst odbytu, což je vzhledem k mírnému poklesu pivního trhu velký úspěch.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Mazanou lstí převezli britští policisté osoby podezřelé ze spáchání různých trestných činů, které se vyhýbaly zatčení. Delikventi se úřadům hlásili sami v domnění, že dostanou pivo zdarma, napsal místní deník The Derbyshire Times.

Detektivové z anglického hrabství Derbyshire na adresu hledaných osob rozeslali dopis, v němž jim pod hlavičkou marketingové společnosti nabízeli basu piva zdarma.

Celkem 19 podezřelých návnadu spolklo i s navijákem a zavolali na uvedené telefonní číslo. Na něm si s policistou − údajným zaměstnancem firmy − domluvili čas a místo doručení bedny moku.

Jaké ale bylo jejich překvapení, když při dohodnutém předání dostali místo bezplatného piva želízka. V policejních sítích tak skončili podezřelí ze spáchání vloupaček, loupeží či ze znásilnění.

„Jsou to ti nejhloupější zločinci v Chesterfieldu,“ poznamenal šéfinspektor Graham McLaughlin, který akci velel. Doložil to tím, že jeden ze zatčených se slíbeného piva tvrdošíjně dožadoval ještě v cele.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/koktejl/250410-britsti-policiste-chytali-zlocince-na-lest-o-pivu-zdarma.html

Po letech chátrání znovu ožije zámecký pivovar. Lidé tam mají jezdit na pivo Albrecht.

V zámeckém pivovaru ve Frýdlantě chtějí po více než šedesáti letech opět začít vařit pivo. Poprvé ho mají lidé ochutnat v roce 2013 na Valdštejnských slavnostech. Těšit se mohou na světlé, polotmavé i tmavé.

„Areál bývalého zámeckého pivovaru jsme celý koupili a na jaře začneme s jeho rekonstrukcí. Už máme stavební povolení, teď chystáme stavebně historický průzkum. V roce 2013 začneme vařit pivo,“ informoval majitel areálu Marek Vávra.

Muzeum i hospoda

S areálem zámeckého pivovaru, který léta chátral, má jeho vlastník velké plány. Kromě pivovaru tam hodlá vybudovat kongresové centrum a středověkou restauraci s letním provozem a malé muzeum frýdlantského pivovarnictví. Před otevřením ale ještě čeká majitele hodně práce. Samotná rekonstrukce totiž přijde až na přibližně dvě stě milionů korun.

„Všechno půjde postupně. Prioritní je pro nás začít vařit pivo. Už máme objednané technologie a radíme se s odborníky,“ vysvětluje Vávra.

Frýdlantské pivo se bude jmenovat Albrecht a milovníci zlatavého moku si ho budou moci dopřát v jedenácti, dvanácti i třinácti stupňové verzi. Vizí provozovatele je prodávat pivo nejen v pivovaru a místní restauraci, ale postupně jej distribuovat i do hospod v Libereckém kraji.

Zajímavou částí bude i zmíněné muzeum, kde jako exponáty poslouží celá řada původních technologií, které v areálu zůstaly. Návštěvníci tam spatří například staré ležácké tanky, spilku i místnosti pro skladování pivovarských kvasnic, ležácké nebo ledové sklepy. Pomocnou ruku nabídne při budování muzea i frýdlantské Městské muzeum, kde mají exponáty související s historií pivovaru. „Rádi s novým muzeem pomůžeme. I u nás máme několik původních předmětů z pivovaru z předválečného období, třeba pivní láhev nebo džbánek,“ uvedla Iva Beranová z frýdlantského muzea.

Ve znovuoživení pivovaru věří i starosta města Dan Ramzer. „Jeho otevření by umocnilo kvalitu lokality z hlediska cestovního ruchu. V podzámčí je autokemp, a tak by přibylo lákadlo pro turisty. Navíc by zprovoznění areálu přineslo i nové pracovní příležitosti,“ doufá Ramzer. Těší se i na samotné pivo. „Albrecht bude jistě dobré pivo a už se těším, až ho ochutnám,“ dodal starosta.

První zmínky o vaření piva ve Frýdlantě pochází už z let 1381 1409, kdy se o vrchnostenském pivovaru zmiňuje urbář frýdlantského panství. Přesné datum výstavby pivovaru není známé, ale patrová hrázděná budova byla postavena už v 16. století. V roce 1629 nechal pivovar přestavět na větší Albrecht z Valdštejna, další barokní přestavba poznamenala areál v roce 1817. Jedna z posledních velkých přestaveb se ve Frýdlantě odehrála v letech 1890 1929, v době průmyslové revoluce, a v tomto stavu je areál zachován dodnes. S vařením piva přestali v roce 1949, kdy se ukázalo, že by náklady na modernizaci byly pro tehdejšího majitele neúnosné. Byl jím stát, který pivovar o čtyři roky před tím přidal jako konfiskát do národní správy. Předtím patřil rodu Clam-Gallasů. V nadcházejících letech areál sloužil ke skladování a zrání sýrů Severočeským mlékárnám a naposledy sloužil jako sklad ovoce a zeleniny.

Zcela nové pivo ochutnají možná v blízké době lidé ze Slavkova u Brna. Tamní společnost Destila se totiž rozhodla postavit ve městě minipivovar a pálenici. Na obě stavby už získala stavební povolení, začít chce ještě tento měsíc. Pivovar i pálenice vyrostou v ulici U Mlýna na jihovýchodní straně města.

Nový pivovar a pálenice mají sloužit především k prezentaci společnosti. „Vyrábíme zařízení pro pěstitelské pálenice a minipivovary. Zákazníkům tak chceme především nabídnout možnost, aby si naše technologie prohlédli v chodu přímo u nás, a nemuseli jsme je odkazovat na jiné podniky, kde již fungují,“ vysvětlil jednatel společnosti Destila Jiří Hořava.

Další důvod plánované stavby je ryze osobní. „Jsem slavkovský rodák a ve Slavkově kdysi pivovar byl. Je škoda, že teď se tu pivo nevaří, a to je také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli pivovar otevřít. Chceme obnovit tradici,“ dodal Hořava.

Záměr slavkovské firmy těší tamní radnici. „Jsem rád, že je to aktivita jedné z místních firem. Beru to jako další stabilizaci situace ve městě. Minulý rok odkoupili dlouhodobě nevyužívaný areál a teď už jsou připravení pro­jekčně i stavebně celou záležitost zahájit, což je rozhodně velký krok kupředu,“ řekl slavkovský starosta Ivan Charvát.

Přiláká turisty

Nový podnik navíc podle něj může přilákat do města turisty. „Je to taková zajímavost, která může rozšířit nabídku v oblasti cestovního ruchu. Na svých cestách jsem se s tím několikrát setkal. V některých městech, a to třeba i v historických objektech, působí a fungují podobné menší pivovary, a zájem o ně vždycky bývá značný,“ poznamenal starosta.

Stavba v ulici U Mlýna začne ještě v listopadu. „Momentálně jsme vypsali výběrové řízení na dodavatele stavebních prací. Za čtrnáct dní bychom chtěli začít se stavbou, i když některé původní budovy možná zbouráme. Vše ovšem záleží na tom, jaké bude v těch dnech počasí,“ podotkl Hořava.

Alespoň u pálenice chce společnost stihnout už nadcházející sezónu. „S pivovarem to bohužel není tak lehké, jeho stavbu jsme naplánovali na celý příští rok. S největší pravděpodobností v něm tak začneme vařit pivo až v roce 2013,“ odhadl Hořava.

Slavkovské pivo se bude prodávat hlavně v pivnici v areálu. „Také ho chceme nabídnout restauracím ve Slavkově, pokud budou mít zájem. Zatím se také rozhodujeme, jestli budeme pivovar a pálenici provozovat sami nebo je po dokončení nabídneme k pronájmu,” řekl Hořava.

Pivo? Po poradě se sládkem

Na jaký typ a druh piva se můžou Slavkované těšit, však ještě říct nedokáže. „Na to ještě brzo, budeme se teprve muset domluvit přesně, k jakým druhům piva se přikloníme. Ale předpokládám, že půjde o tři nebo čtyři druhy, nebude to nijak rozsáhlé. Záleží to hlavně na domluvě s budoucím sládkem,“ řekl Hořava.

Obyvatelé Slavkova se nemusejí obávat ani dopadů na život ve městě. „Několik lidí se mě na to už ptalo, jestli stavba nemá nějaké vedlejší účinky nebo jaké jsou dopady na životní prostředí. Pivovar a pálenice totiž sice budou stát v průmyslové zóně, jsou ale v těsné vazbě na obytnou část města. Byl jsem ubezpečený, že v tomto případě žádné negativní dopady nebudou,“ odmítl problémy s novým provozem Charvát.

Zatímco někteří obyvatelé města už se na nový pivovar těší, pro jiné Slavkovany jsou plány Destily novinkou. „Je to pro mě překvapení. Jestli to bude pro město mít nějaký přínos, to ukáže až čas,“ podotkl například Milan Májek.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Roman Volek

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/slavkov-se-docka-noveho-pivovaru20111110.html

Revoluční pivo se čepuje za každého počasí!!! Připraveny jsou vyhřívané stany pro zmrzlíky, ale také horké nápoje, které se budou hodit.

Kde se čepuje pivo, tam bývá veselo a dobře. A tady se bude čepovat pivo přímo revoluční. U Grobiána v kokořínském Dole se totiž ve čtvrtek sedmnáctého listopadu koná úplně první pivní festival s názvem Podkováň Fest.

No a vy můžete být u toho. A co vás kromě popíjení piva čeká? V deset se narazí sudy, které mimochodem přijedou až z Bavorska.

Čeká vás společné naražení sudů, prezentace 10 pivovarů, včetně Bavorska, degustace revolučního speciálu z Podkováně, dalších piv a pivních specialit, ovary, škvarky, klobásy, koláče, trdelník a další dobroty.

To ale zdaleka není všechno. K tanci a poslechu bude hrát Přívoranka, pro vytrvalce čekají pivní soutěže a všechny, kdo vydrží až do večerní šesté je připraven pořádný hudební nářez v podobě kapely Těžká Páka. Přepravu na trase Grobián- Pobuda - hrad Kokořín- Truhlárna a obec bude po celý den zajišťovat kyvadlově výletní vláček Kokořík.

Zábava bude zajištěna až do rána, pro otrlé do pátku, a pro ty úplně nejvíc vytrvalé se bude pokračovat i v sobotu! Pokud na festival přijedete autem, nemusíte se bát, že nezaparkujete.

Před hospodou je totiž velké parkoviště, které pojme auta všech návštěvníků pivního festivalu.

No a vy, kteří budete chtít pivní festival spojit s výletem máme také dobrou zprávu. Hrad Kokořín bude v den konání festivalu otevřen.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autorka: Petra Kuldová

http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/podkovan-fest-prvni-rocnik20111111.html

Již v pátek 11. a v úterý 15. listopadu 2011 čekají českou fotbalovou reprezentaci dvě důležitá utkání proti výběru Černé Hory, která rozhodnou o tom, zda naši borci postoupí na EURO 2012. Pivovar Černá Hora na Blanensku našim hráčům fandí a pro fanoušky chystá pivo zdarma.

Jihomoravský pivovar Černá Hora chystá na oba reprezentační zápasy speciální akci pro fanoušky. Ti, kteří si ve vybraných restauracích objednají černohorské pivo, získají za každý vstřelený gól našich fotbalistů pivo zdarma. „Všichni v pivovaru fotbal sledujeme, reprezentaci obzvlášť. Vzhledem ke shodnému názvu našeho pivovaru i příštího soupeře našich hráčů se slogan »Černá Hora fandí Česku« sám nabízel,“ uvedl Bořivoj Bartoněk, obchodní ředitel pivovaru.

Do akce se zapojilo na 150 hospod v Jihomoravském kraji a dalších 150 po celé republice, které čepují pivo značky Černá Hora. Označeny budou speciálním informačním plakátem.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Sáhnout hlouběji do peněženky budou muset pivaři od prosince. Řada hospod a restaurací v Plzeňském kraji se totiž rozhodla kopírovat ceny pivovaru Plzeňský Prazdroj, který bude zdražovat o dvě a půl procenta.

„Cena se nedá zachovat. Budeme ji muset zvýšit. Výrazně narostly i ceny energií, nedá se nic dělat. Těžko ale říct, jak na to lidé zareagují. Může přijít další odliv zákazníků, který se táhne od roku 2009,” uvedl Viktor Starý, majitel několika restaurací, mezi něž patří například Uctívaný velbloud. V praxi to znamená, že hosté budou muset za půllitr zlatavého moku zaplatit o korunu více.

Stejné to bude například i v klatovské restauraci Střelnice. „V naší restauraci jsme už tři roky nezdražovali, ale nyní k tomu přistoupíme i u nás. Nemyslím si, že by nám to odradilo hosty, zdražování bude celoplošné a ti, kteří mají rádi kvalitu, tak přijdou i tak,“ řekl Deníku odpovědný vedoucí restaurace Juraj Turis.

V některých podnicích zatím vyčkávají, zdražit budou nejspíše ale muset i oni. „Je to oříšek. Je otázka, co si mohou lidé dovolit. Koupěschopnost bohužel nejde ruku v ruce se zdražováním. Pak se nikdo nemůže divit, že klesají prodeje. Že bychom si ale mohli dovolit nést nárůst cen sami, to nevím,” říká spolumajitel sítě PUB Martin Sampalík. I tady by případné zdražení vyrovnalo navýšení pivovaru. Restaurace, kde se vytočí piva méně, zdražovat nebudou.

„Myslím si, že je pivo už tak dost drahé, a tady u nás ho zase tolik netočíme, takže zatím ceny nechám a nezdražím,“ sdělil majitel restaurace Mazda v Klatovech David Kschier. Zdražovat zatím nebude ani Restaurace Corso v Rokycanech.

Provozovatelé pivnic vyčkávají

Restaurace, kde čepují jiná piva, než která vyrábí plzeňský gigant, počkají, jak se zachová jejich dodavatel. „Žádné avízo, že by zdražoval pivovar, od kterého beru pivo, jsem zatím nedostal. Budu proto zatím čekat, jak se situace vyvine, a podle toho se potom zařídím,“ řekl František Matoušek, který provozuje pivnici U Vodníka v areálu bývalého tachovského koupaliště.

Další výrobci piva se zatím k navýšení ceny příliš nevyjadřují. „Cena sladu i elektřiny jde nahoru. Všichni vyčkávají. S odstupem času na to ale všichni budou muset nějak zareagovat,” uvedl Petr Míč z plzeňského minipivovaru Purkmistr. Minimálně letos zdražování neplánují v pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech.

Plzeňští pivaři se zatím příliš neděsí. „Bývá to tak každý rok. Některé hospody zdraží, jiné ne. Výběr je dneska velký, takže pokud to někde bude neúměrné, půjdu jinam,” říká Martin Dokoupil.

Zdroj: Deník.cz

http://www.denik.cz/ekonomika/hospodsti-se-boji-odlivu-hostu20111108.html

Češi možná vypijí nejvíce piva na hlavu, oproti čínskému trhu je to ale jako kapka v moři. Navíc bohatnoucí Číňany baví dobré pivo stále více. Před prestižními značkami ale dávají přednost domácím pivovarům. Ty díky nacionalistické náladě rychle ovládnou trh.

Je to nejrychleji rostoucí trh na světě. O to více určitě velké světové značky mrzí, že je tu porážejí domácí pivovary. Spotřeba piva v Číně přesáhla minulý rok 450 milionů hektolitrů piva, což je téměř dvakrát více než v USA. Pro letošní rok se předpokládá růst trhu okolo pěti procent.

Prémiová točená piva zatím tvoří pouze pět procent čínské spotřeby, ve srovnání s 50 procenty na francouzském nebo německém a 30 procenty na americkém trhu. Dá se ale předpokládat, že s tím, jak bude sílit čínská střední vrstva, velmi rychle poroste.

Analytikové očekávají, že během deseti let to bude na čínském trhu vypadat podobně jako dnes v Evropě nebo USA. Největší sousto z rozvíjejícího se trh s prémiovými točenými pivy si ale zřejmě neukousnou silné korporace jako Heineken nebo Anheuser-Busch. Nacionálně cítící Číňané jsou nakloněni kupovat spíše čínské pivo.

Místní výrobci tomuto trendu rychle vycházejí vstříc a zásobují restaurace v rozvíjejících se městských aglomeracích svými vlastními točenými ležáky. "Nyní už můžeme vychutnávat úspěch naší ekonomiky svým vlastními pivem," vyjadřuje tento postoj Paul Sin, šedesátiletý čínský obchodník z Hong Kongu.

Průměrná cena piva díky stále větší chuti Číňanů po kvalitních výrobcích tomu stoupá, jen za první pololetí zaznamenal největší čínský pivovar, CR Snow, 48procentní nárůst u svých prémiových značek.

Čínské pivovary se budou snažit tento trend využít a ovládnout co největší část trhu s prémiovými ležáky. Vedle nacionalistické nálady jim bude hrát do karet i cena. Ta je u čínského piva zhruba o 20 až 25 procent nižší než u zahraniční konkurence. A tak analytici přepokládají, že zatímco prodeje velkých čínských pivovarů v nejvyšších segmentech porostou o 50 až 60 procent, jejich zahraniční konkurence se bude muset spokojit se 30 procenty.

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Radka Hrdinová

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53570940-cinske-pivovary-konkuruji-heinekenu-spotreba-piva-tam-presahla-450-milionu-hektolitru

Pivní hit letošního léta Staropramen Cool Lemon z obchodů nemizí ani v době, kdy se venkovní teplota začíná blížit k nule. Právě naopak! Toto pivo s příchutí citrónu a nižším obsahem alkoholu, které si za půl roku dokázalo získat až nečekaně velký počet příznivců, se v podzimních a zimních měsících stěhuje z pláží, letních akcí a hudebních festivalů do domácích lednic či na party s přáteli. Pro nové příležitosti osvěžení proto ve Staropramenu připravili hned několik nových balení. Speciální partypack se společenskou hrou, třetinkovou skleněnou lahev a litrovou PET lahev.

„Nová balení reagují na velký zájem o Staropramen Cool Lemon. Množství různých příležitostí, kde si ho lidé dávají a dávat mohou, nás inspirovalo k rozšíření nabídky. Každý by si měl najít přesně ten obal, který mu vyhovuje nejlépe,“ popisuje manažerka značky Staropramen Eva Zlámalová

Deset lahví, praktické balení ideální k přepravě a v něm navíc společenská hra zdarma. Přesně to od 15. listopadu čeká na ty, kteří si v obchodě koupí speciální partypack Staropramenu Cool Lemonu. Právě na různé večírky a oslavy je nové balení to pravé. Navíc nikdo nemusí mít strach, že ke hře bude potřeba cokoliv dalšího. Stačí jen tužka, papír, pár pivních víček z oblíbeného nápoje, chuť soutěžit a trocha exhibicionismu.

„Během léta se ukázalo, že Staropramen Cool Lemon je nápojem, který si oblíbili mladí dospělí spotřebitelé, pro které konec léta rozhodně neznamená konec zábavy. Právě těm je partypack s přibalenou hrou určen především,“ říká Eva Zlámalová, podle níž může být partypack i příjemným vánočním dárkem nebo silvestrovským překvapením, které uhasí žízeň a zároveň i pobaví.

Další nové balení - třetinková lahev Staropramenu Cool Lemonu pak míří zejména za spotřebiteli v klubech a barech. K dispozici už je ale i v regálech obchodů maloobchodní sítě. „Rozšířením nabídky balení Staropramenu Cool Lemonu o třetinkovou lahev se snažíme vyjít vstříc těm spotřebitelům a spotřebitelkám, pro které může být půllitrová lahev v tomto období příliš velká. Vyhovuje ženám a je také preferována v klubech a barech,“ dodává Zlámalová.

Třetím obalem, v němž je Staropramen Cool Lemon v maloobchodní sítí nově nabízen, je PET lahev o objemu 1 litr a příslušné multibalení šesti PET lahví. Také Cool Lemon si tak jeho milovníci můžou nyní koupit v obalu, který je z pohledu českých spotřebitelů stále oblíbenější. „Očekáváme, že litrové balení a multibalení PET lahví Staropramenu Cool Lemonu si budou kupovat spotřebitelé při pořádání akcí ať už doma nebo během zimních pobytů na horách,“ vysvětluje Eva Zlámalová.

Portfolio Staropramenu Cool Lemonu je tak nyní velmi pestré a nabízí spotřebitelům výběr ze šesti typů balení. Tvoří ho půllitrová lahev, třetinková lahev, půllitrová plechovka, litrová PET lahev, multibalení šesti PET lahví a partypack.

Víte, že … Staropramen Cool Lemon není radler?

Staropramen Cool Lemon nepatří mezi tradiční radlery, tzn. piva míchaná před podáním s limonádou, mezi které je občas nepřesně zařazován. Jeho výrobní postup se od post-mixovaných radlerů liší. Tím zásadním rozdílem je, že pro mix s pivem využívá místo limonády citrónový džus, který je v přesně stanovenou dobu v průběhu výroby smíchán se světlým pivem. Takto zvoleným postupem je dosaženo přirozeného spojení chutě piva a chutě citrónu. Originální receptura je jedním z důvodů letošního úspěchu Staropramenu Cool Lemonu u nás.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Klub Fléda prohloubil spolupráci s pivovarem Starobrno. Ten klubu uvařil speciální pivo pro oslavu 10/100 let. Už při otevření klubu v roce 1911 se v kabaretu Bruner Fledermaus podávalo speciální pivo ze Starobrna, tehdy bylo tmavé a 14°.

Dramaturgie Flédy pro letošek vybrala několik akcí, které vynikají hvězdným obsazením a nabízejí speciální program i malé pozornosti pro diváky. Mezi takové pozornosti patří i exkluzivní točené pivo Fledermaus. Tento pivní speciál je 13° nepasterizovaným kvasnicovým pivem. Spolupráce Starobrna a Flédy se tedy po 100 letech opakuje.

Nové pivo již můžete ochutnat na všech barech v klubu. A dle reakcí návštěvníků všem chutná.

Zdroj: Informace z Brna | Autor: Ivo Pezlar

http://www.informacezbrna.cz/clanky/clubbing/novy-pivni-special-fledermaus-na-flede-7501.html

Vysvěcení pivovaru a první várku piva, uvařenou v pivovaru Litovel před 118 lety se pivovarníci rozhodli oslavit hudbou. Varnu pivovaru Litovel tentokrát rozezní slavné operní árie v podání známých sólistů Kateřiny Šmídové Kalvachové a Josefa Zedníka za klavírního doprovodu Miroslava Sekery. Koncert pro veřejnost se uskuteční ve čtvrtek 10. listopadu v 19. 30 hodin.

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je terčem obdivu všech návštěvníků.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc a ani jednou v amatérském ringu neprohrál.

Litovelské pivo ihned od počátku vynikalo svou výbornou chutí a proto si rychle získalo přízeň konzumentů. Už v roce 1910 pivovar vystavil 88 tisíc hl piva a vytlačil konkurenci, kterou představoval tehdejší německý Měšťanský pivovar, který v tomtéž roce zanikl. Ve 30. letech minulého století pivovar zásoboval nejen Českou republiku, ale i Slovensko a další sousedské země. Litovelské pivo bylo všeobecně uznáváno jako jediné konkurenční s pivy světových značek a své první ocenění za jedinečnou chuť získalo už v roce 1906 na gastro výstavě ve Vídni. Hned poté následovaly další medaile až po v pořadí poslední, kterou je zlato v degustační soutěži České pivo a titul České pivo 2011 pro ležák Litovel Premium.

Symbolika pivovaru a její vývoj

Symbolika znaku pivovaru vyjadřovala filozofii podniku. Obilné klasy a srp představovaly sepětí s krajem litovelského Pomoraví, který poskytoval dostatek bohaté úrodné země pro růst dnes světově vyhlášeného sladovnického ječmene Píli, neodmyslitelně patřící lidem, kteří litovelské pivo vaří, vyjadřovala včela. Ve znaku dále měla své místo štika a kapr - symboly vzniku města Litovle jako rybářské osady a neoddělitelnou součástí znaku byla královská koruna jako nositelka odkazu z doby českých králů, kteří udělovali městům právo vařit pivo. Městu Litovel toto právo udělil v roce 1291 král Václav II.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Za finanční podpory pivovaru vznikne v Hanušovicích další dětské hřiště. Certifikát na finanční částku 22. 915 Kč, která je výtěžkem ze vstupného Pivovarských slavností, dnes předali zástupci pivovaru starostce Hanušovic Ivaně Vokurkové na Městském úřadě Hanušovice.

Nové hřiště vyroste v areálu sídliště Na Holbě v dolní části Hanušovic. „Chceme podpořit volnočasové aktivity místních dětí a jednou z možností jsou právě kvalitní dětská hřiště. Proto přispíváme na jejich bezpečné vybavení,“ vyjádřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovar Holba. Město počítá se zahájením výstavby na jaře příštího ruku a od léta by mělo nové hřiště sloužit dětem, kterým nabídne zajímavé a bezpečné vybavení. Podmínky pro hry zpříjemní travnatý povrch hřiště a bezpečnost i udržení hygienické čistoty hřiště zajistí jeho oplocení.

Hřiště si vyžádá celkovou investici zhruba 180 tisíc korun a na její pokrytí chce město najít další sponzory. Město Hanušovice má v současné době tři hřiště - fotbalové, školní a malé dětské hřiště u ZŠ, k jehož zřízení Holba přispěla loni.Obyvatelům i návštěvníkům slouží také minigolfové hřiště, které je součástí areálu kolem pivovarského muzea. Kromě Hanušovic pivovar finančně podpořil také dostavbu dětského hřiště v nedaleké Kopřivné.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Kdyby někdo srovnal do jedné řady lahve všech druhů piva, které pil Vlastimil Novotný, byl by ten zástup dlouhý dvě stě metrů.

Více než tři tisíce druhů piv ochutnal jednačtyřicetiletý Vlastimil Novotný z Jihlavy. „Tu třítisícovku jsem oslavil. Bylo to 29. září na schůzi zdejšího Svazu pivních turistů na naší základně,“ říká jihlavský rekordman Novotný.

Jaké pivo jste při té příležitosti pil?

Bylo od Luboše Vorla z Velkého Rybníka na Karlovarsku, byl to typ skotský porter, svrchně kvašené tmavé pivo s obsahem alkoholu 4,8 procenta. Luboš má domácí minipivovárek, zkouší při výrobě piva různé experimenty.

Když se sejdete s kolegy z klubu, jak vypadá takové ochutnávání?

Vezmu tam nějaké vzorky, seznámím všechny s tím, odkud piva jsou. Piva musíme mít seřazená podle stupňovitosti, protože ta silnější přerazí chuťově slabší. Zpočátku také nejde pít ochucená a tmavá piva. Naposledy jsme tam měli Belgii, Turecko a pár českých vzorků. Piva seřadíme a postupně ochutnáváme. Většinou se nás sejde kolem osmi, takže se láhev rozdělí mezi přítomné, každý ochutná, řekneme si k tomu poznatky.

To působí velice seriózně.

My ale nejedeme na odborné bázi, jsme amatéři, i když už jsme dnes občanské sdružení. Vzorek zapíšu do takového sešitku, kterému říkám degustovníček. Tam mám piva rozdělená na piva z území bývalého Československa a na piva z dalších zemí. Mám je tam vedené jako československé, protože jsem začal s evidencí v roce 1986, kdy ještě existovalo Československo.

Ten zápisníček byste asi nerad ztratil?

To by bylo špatné, to nevím, co bych dělal. Samozřejmě údaje mám zálohované v počítači, ale ten sešitek má pro mě velkou cenu.

Jak jste začal sbírat chutě piv?

Učil jsem se v Plzni ve Škodovce a v tu dobu tam současně fungovalo tříleté učiliště, které tenkrát mělo název biochemik pro výrobu sladu a piva. Tam jsem mezi těmi lidmi našel spoustu kamarádů. Byli tam i dva kluci z Jihlavy. Scházeli jsme se, a protože to bylo učiliště pro celou republiku, byli tam lidi i z Přerova, Olomouce, Hradce Králové. Tak jsem zpočátku sbíral pivní etikety, které kluci vozili z domova. Pak jsem jim říkal, aby vozili rovnou i celá piva a začal jsem si ta ochutnaná zapisovat. Zjistil jsem, že je to docela zajímavý koníček.

Zůstal jste mu vždycky věrný?

Když jsem se vrátil z Plzně, začal jsem s partičkou jezdit po pivovarech, ale jen po velkých, malé tehdy ještě nebyly. V roce 1991 jsme pak s jedním člověkem založili Svaz pivních turistů. Tehdy už se začaly rodit minipivovary, což bylo dobré, protože velké pivovary jsou si hodně podobné. U malých pivovarů má každý jinou atmosféru, někdo si postaví pivovárek doma, je to mnohem osobnější. Teď je ohromný boom, za letošek vzniklo vůbec snad nejvíc minipivovarů za poslední roky. Byli jsme už ve většině z nich, zbývá nám navštívit pár posledních. Některé minipivovary ale taky během doby zanikly, neměly odbyt, nebo to ti lidé nestíhali.

Věnujete se pivu i profesionálně?

Ne, je to pro mě pořád vyloženě koníček. Ani zaměstnáním nemám k pivu blízko, jsem původní profesí kalič v kovárně, čemuž se často lidé smějí. Ale ve skutečnosti je to tak, že se k pivu dostanu za celý týden jenom v sobotu, protože chodím na směny. Nejde pít a pak jít do práce.

Jaké máte poslední úlovky jako pivní turista?

Letos jsem toho objezdil hodně. Šťáhlavy, Rokycany, Kroměříž, Žlebské Chvalovice, severní a jižní Morava. Každý rok se Svazem pivních turistů pořádáme pivní vandr, nazýváme to expedice Bílá země pivozemě. Během letoška ale zase vznikla spousta nových minipivovarů, ve Ždírci nad Doubravou, dva v Brně, v Mikulově, v Dolních Bojanovicích. Nedávno otevřeli pivovar Ujkovice. Snažíme se cestu během toho vandru uspořádat, abychom nemuseli přejíždět na velké vzdálenosti. Když jsme začínali, museli jsme přejíždět z jednoho konce republiky na druhý, taky proto, že minipivovarů bylo ještě málo. Dnes to máme naplánované tak na pět dní, abychom stihli dva minipivovary denně.

Slýcháte taky někdy výtku, že se tam jezdíte opíjet?

Myslím, že máme za ta léta dobré jméno, ještě nám nikde nikdo neřekl, ať už se nevracíme. Máme mezi lidmi z toho fochu hodně přátel, pivovary nás zvou. Já mám třeba nejvíce ochutnaných vzorků na počet, ale mám kamaráda, který sbírá vzorky podle zemí, dnes má kolem 130 států. Třeba z Karibiku, kde mají na řadě ostrůvků vlastní pivovar. Často sice patří nadnárodním společnostem, ale ta piva se vaří tam na místě, takže jsou osobitá.

Jak na vás jako na člověka, který už poctivou chuť dokáže ocenit, neobvyklá piva působí?

Použití amerického nebo novozélandského chmele dělá skvělé chutě. Velmi mě zaujala belgická piva, speciály, které se vaří v trapistických klášterech. Jsou velmi silná, takže tam jde čistě o gurmánský zážitek. Belgie je sice malý stát, ale pivovarnictví je tam velmi zajímavé, v každé části země tam dělají jiné pivo. Tahle piva není možné pít tak, že by šel člověk do hospody a tam jich vypil několik. Dáte si jedno a ochutnáváte. Výroba takového piva trvá třeba i tři roky. Zraje v sudech a dokváší se v lahvích, dnes máme i archivní piva. U piv jsou daleko rozmanitější chutě než u vína.

Vinař by s vámi asi nesouhlasil.

To asi ne. Ale pivo bylo dřív než víno, to víme jistě.

Ve kterém pivu jste se našel vy?

Preferuji český ležák, proč ne. Zajímají mě rozmanité chuti z malých pivovarů. Chutě piv z velkých pivovarů se totiž hodně podobají, ekonomické spory se tam na chuti piva podepisují. Vítězí reklama nad kvalitou. Lidi pijí pivo podle reklamy, my piva z reklam moc nepijeme. Zajímají nás novinky, malé pivovary, kde se to dělá od srdce a s fortelem. Nesnaží se udělat pivo nejlevnější, ale nejlepší.

Kolik typů piva jste schopen rozeznat?

Velký pivní cestovatel a sběratel Michael Jackson z Londýna - to je shoda jmen s tím zpěvákem - udával ve svých encyklopediích na padesát typů piv. Dneska jich je opět o něco víc, chuťově jsou velice rozmanitá. V České republice jsme dřív znali jenom ležák plzeňského typu a pardubický porter, nic jiného. V Anglii a Irsku se dělají spíše tmavé stouty. Anglie je vyhlášená svrchně kvašenými pivy, zajímavá piva jsou India Pale Ale, takzvaná IPA. To je pivo, které vzniklo v době kolonizace Indie. Vozilo se přes oceán kolonizátorům. Aby tu dlouhou přepravu vydrželo, více se prochmelilo, udělalo se silnější.

Na policích v bytě máte stovky exotických pivních lahví. Máte materiál na pivní muzeum.

Vystavená mám jenom opravdu exotičtější piva. Vůbec nemám například vystavené plechovky.

Schováváte si všechny lahve?

Lahve si nechávám i se zátkami, jinak by pro mne neměly cenu. Ale nejsem sběratel, to není můj obor. Někteří sběratelé nám totiž i kazí pověst. Když přijedeme někam na exkurzi, dopředu říkáme: nechceme žádné sklo, chceme jenom ochutnat vaše pivo. Někteří lidi kvůli sbírkám i kradou půllitry. Když pivo ochutnám, zůstane mi ten chuťový zážitek, to mě baví.

Ale půllitrů máte také pěknou řádku.

Jen asi dvě stovky, to jsou sklenice, které od někoho dostanu, sám je nesbírám. Kamarád jich má dva tisíce. Pro mě je to jen vedlejší produkt mé hlavní záliby.

Co mají společná piva, která máte nejraději?

Záleží na druhu sladu a chmele, na kvalitě a tvrdosti vody. Dnes se v některých pivech chmele i kombinují. Klasický český ležák by měl být z domácího sladu i chmele, nejlépe žateckého. Když se přidá třeba chmel z Nového Zélandu nebo chmel Kaskáda z Ameriky, tak pivo dochutí.

Jak pivo ochutnáváte?

Jedním z našich pravidel je, aby u ochutnávky byl ještě někdo další. Aby potvrdil, že jsem pivo opravdu ochutnal, aby to bylo věrohodné. I kvůli té evidenci jsem se stal rekordmanem, protože vím o lidech, kteří ochutnali podle mne více piv než já. Ale neevidují si to, tak jsem u pelhřimovské agentury rekordů uspěl s rekordem já.

Víte, jak si stojíte ve světovém měřítku?

Rekordman snad měl ochutnat asi deset tisíc piv z existujících dvaceti tisíc druhů, co jsou na světě. Tomu se už skoro ale nedá věřit, snad ani není v lidských silách ta piva poshánět. Já je taky nesháním sám. Z každé cesty do zahraničí si přivezu vzorky, ale když se blížila dvoutisícovka, měl jsem plnou ledničku vzorků, které mi sehnali kamarádi. To samé teď, před třetí tisícovkou.

Pozoruji, že už nemluvíte o pivech, ale o vzorcích.

To už je asi deformace.

Jste ještě schopen jít do hospody a dát si tam obyčejné pivo?

Určitě si hodně vybírám, kam půjdu. Rád chodím tam, kde nabízí i piva, která si můžete dát jen málokde.

Jaká jsou nejcennější piva, která jste ochutnal?

To je třeba ten Karibik. Ostrovy Svatý Vincent, Svatá Lucia, Grenada, Trinidad a Tobago, Dominika, Jamajka. Piva z Jižní Ameriky. To se sem dostane jen málokdy, protože po útoku na newyorská Dvojčata jsou možnosti dovozu piva dost omezené. Svatý Tomáš a Princův ostrov, ostrůvek u Afriky, to jsem vůbec nevěděl, že se tam pivo vaří. Mám i pivo z Gibraltaru, ale tam není pivovar, vaří ho v Anglii. Ale prodávají ho na Gibraltaru, odkud je dovezené.

Dokážou v takových zemích, jako je třeba Vietnam nebo Singapur, uvařit pivo, které může Středoevropanům chutnat?

V Asii používají celkem hodně rýži a ta je tam samozřejmě cítit. Ze Srí Lanky jsem pil klasický stout, vynikající bylo pivo z Palestiny, to mě překvapilo. V Jižní Americe a taky třeba v Maďarsku používají kukuřičný slad, to jsou taky specifické chutě.

Co vás naopak zaskočilo?

V Polsku mají zvláštní piva. Jsou hodně alkoholická a jsou taková sladká oproti českým, málo prochmelená. Není to ono.

Jaké nejsilnější pivo jste pil?

Nejsilnější, které existuje, jsem ještě nepil. Stojí více než 1700 korun a má mít kolem čtyřiceti procent. Dělá to skotský pivovar Brew Dog, tam s tím experimentují. Stále ještě by to mělo být opravdu pivo. Já pil nejsilnější pivo Tokyo, které má kolem dvaceti procent. I když je to jenom třetinka, tak se doporučuje pít ho jen po panácích. My se o něj s kamarády podělíme, sám by tu lahvičku člověk asi radši vypít neměl. To by mohlo dopadnout dost zajímavě.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor a foto: Tomáš Blažek

http://www.sedmicka.cz/jihlava/clanek/zazitky-z-pivnich-chuti-mi-nikdo-nevezme-rika-rekordman-256371

Má svoji výjimečnou chuť. Mnozí patrioti na něho nedají dopustit. V místních hospodách teče z pípy pardubické pivo už několik staletí.

Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta.

Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů.

V srdci pivovaru

Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaluje tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídá v pivovaru Pernštejn jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazují chmel extraktem.

Všechny suroviny pak putují do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny je várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ říká Gruntorád. O této fázi mluví jako o mladině.

Horkou mladinu čekají pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, končí na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhá nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva.

Kvasinky tu mění cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhoduje, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplňuje Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, je potom třeba stáhnout. Martin Just udělá několik zkušených pohybů velkým podběrákem a je hotovo. „Je to otázka několika minut,“ usmívá se.

Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisuje pardubický sládek.

Klid v tanku

To ale zdaleka není vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ říká sládek. Jedním z „vyvolených“ je i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroluje, zda se náhodou pivo nekazí.

Pokud je všechno v pořádku, čeká nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětluje Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozorňuje sládek.

Továrna na lahváče

Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ říká Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995.

Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotýká pardubický sládek. A tak stejně jako Jiří Schmitzer v legendárních Postřižinách objížděl hospody na svém motocyklu, snaží se i zaměstnanci pardubického pivovaru kontrolovat restaurace, kam své sudy dodávají.

Děláme pivo s chutí

„Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.

Pardubická piva

Kovář 9°: Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti.

Vilém 11°: Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání.

Taxis 14°: Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou.

Granát: Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou.

Porter 19°: Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jaroslav Pokorný | Foto: Tomáš Kubelka

http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek/cesta-do-hlubin-pivni-duse-aneb-jak-se-vari-pardubicky-pernstejn-256247

Démon alkohol dostihl už i Afriku. Přesněji řečeno, nedostihl ji, protože omamné nápoje z čiroku a prosa se zde vyrábějí od nepaměti. V posledních letech však konzumace muraby, tonta a dalších lokálních specialit stoupla natolik, že se jejich nadužívání stalo závažným celospolečenským problémem.

Vlády Mosambiku, Ugandy a dalších zemí černého kontinentu se proto rozhodly vrhnout na trh nízkoprocentní pivo z manioku v naději, že z něj alespoň částečně vytlačí podomácku vyráběný alkohol, který jen v Jihoafrické republice způsobí každoročně hospodářské ztráty za dvě miliardy dolarů.

"Nelegálně produkované alkoholické nápoje v sobě skrývají velké nebezpečí," řekl deníku The Guardian výkonný manažer společnosti SABMiller Graham Mackay, jehož firma maniokové pivo nyní začíná vyrábět. "Chceme nabídnout alternativu k tajně vyráběnému vysokoprocentnímu alkoholu, z nějž vláda nemá žádný daňový příjem."

Nová značka dostala název impala, podle jednoho z nejrozšířenějších druhů afrických antilop. Jako první země, kde bude běžně k dostání, byl vybrán Mosambik, nejspíš z toho důvodu, že problémy s nadměrným pitím zde nejsou tak dramatické jako v jiných afrických zemích.

"Je to ležák lehce nakyslé chutí," říká technický ředitel společnosti Gerry van den Houten. "Má mnohem menší obsah lepku než běžné druhy piva."

Prvních 150 tisíc

Maniok jedlý, původem z Jižní Ameriky, se pěstuje pro hlízy bohaté na škrob. Je mimořádně odolný vůči suchu a na černém kontinentu se pěstuje všude, kde je alespoň trocha vláhy.

Zatímco při výrobě běžných druhů piva se používá k výrobě sladu výhradně ječmen, v impale tvoří sedmdesát procent základní suroviny právě maniok.

"Je nejčastěji pěstovanou africkou plodinou, v zemi vydrží velmi dlouho, jeho nevýhodou je však to, že po sklizni se musí zpracovat do čtyřiadvaceti hodin," upozorňuje van den Houten. "Když se ale rozemele na kaši a následně upeče, vydrží až půl roku."

Jeho firma chce od pěstitelů každý rok odkoupit na 40 000 tun manioku. Prodat se jí zatím podařilo 150 tisíc litrů impaly, a tak plánuje, že příštím rokem zahájí výrobu v pivovaru v Jižním Súdánu, který letos vyhlásil nezávislost.

Pijí jen někteří, zato ale pořádně

Své uplatnění impala jistě nalezne i v Ugandě, která v žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) figuruje co do spotřeby alkoholu s 19,5 litry na obyvatele na prvním místě. Hned za ní je mimochodem Česká republika.

Průměrná spotřeba alkoholu v Africe činí na základě údajů z roku 2005 čtyři litry na hlavu. To, že by obyvatelstvo Ugandy alkohol výrazně nadužívalo, však místní odborníci odmítají. "Uganda má méně pijáků než jiné země," upozorňuje Nazarius Mbonová z kampalské Makerere University. "Ti, kteří pijí, zato ale pijí pořádně."

"V průmyslově rozvinutých zemích světa lidé sahají po alkoholu v prvé řadě proto, aby se socializovali, v Ugandě však z toho důvodu, aby se opili," upřesňuje David Guwatudde z tamní Fakulty veřejného zdraví.

Musím být nejdříve trochu stříknutý

Velkým problémem začíná být alkoholismus v Jihoafrické republice.

Třetina všech hospitalizací v zemi je tím či oním způsobem spojena s nadměrným užíváním alkoholu. Šedesát procent dopravních nehod, při nichž došlo ke střetu chodce s automobilem, a polovinu všech utonutí v oblasti Kapského města způsobila opilost. S nemírným pitím jsou spojeny tři čtvrtiny všech projevů domácího násilí.

V Keni si mládež ve velkých městech nedokáže bez alkoholu svůj život vůbec představit.

"Pokud si chci zaflirtovat, musím být nejdříve trochu stříknutý," přiznává pětadvacetiletý student univerzity v Nairobi Richard Mučiri. Trochu stříknutý znamená podle něj vypít pět piv.

"Pití alkoholu v Keni je tak rozšířené, že na něj lidé vůbec nepohlížejí jako na drogu," říká dr. Karusa Kiraguová z Agentury OSN pro mezinárodní rozvoj.

"Místní lidé se seznamují s alkoholem ve velmi mladém věku a neuvědomují si, jak je to nebezpečné. Také z toho důvodu, že pak vůbec nemyslí na to, že by měli používat ochranu před AIDS. Přesněji, jsou příliš opilí na to, aby byli schopni myslet."

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Radim Klekner

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=720059

V jedné z nejuznávanějších a nejprestižnějších světových soutěží World Beer Awards, obhájil Rodinný pivovar BERNARD své loňské vítězství, když jeho Černý ležák opět po roce získal ocenění World’s Best Dark Lager.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi letos opět získal jak titul Europe’s Best Dark Lager, tak i World’s Best Dark Lager.

"To, že jsme tento titul získali a po roce dokázali obhájit, je skvělé," říká Stanislav Bernard a připomíná: "Znovu se nám potvrzuje, že cesta vaření poctivého českého piva se vyplácí."

Soutěž World Beer Awards je společností Paragraph Publishing pořádaná od roku 2007. Organizátoři vybírají z přihlášených značek piva a současně nominují nezávislou odbornou degustační porotu. Nejprve se uskuteční samostatná regionální kola pro Evropu, Ameriku a Asii, teprve poté následuje celosvětové kolo pořádané ve Velké Británii.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi zvítězil ve své kategorii v roce 2010 a v roce 2011. Úspěšně tak navázal na další ocenění, které značka BERNARD v posledních letech získala ve světě.

http://www.worldbeerawards.com/2011/

Zdroj: Protext

http://www.protext.cz/zprava.php?id=14636

Více než 60 druhů piv nabízí nový pivní lístek Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Jediném místě v Praze, kde mohou příznivci piva ochutnávat a poznávat belgická piva trapistická, klášterní, světlá, tmavá, pšeničná, čepovaná, lahvová, s různými procenty alkoholu včetně nealkoholických, ovocné a nejrůznější sezónní speciály, archivní piva s originálním původem a historií...

Nechybí ani skutečná delikatesa – pivní sekt Deus s 11,5 % alkoholu. Ve vůni je cítit sektové kvasnice, v chuti jemnou hořkost piva. Skvěle se hodí k ústřicím a rybím pokrmům, které patří ke specialitám Les Moules. Výraznou vůní koriandru, citrónové kůry a hřebíčku, měkkou, kulatou chutí s jemným řízem vyniká Gruut White s 5 % alkoholu. Speciál Gruut Amber s 6,6 % alkoholu zaujme vůní hnědého cukru a karamelu, v chuti je cítit belgické pivovarské kvasnice a jemně trochu nektarinky, určitě stojí zato dopřát si jej spolu s čerstvými mušlemi, kterými je restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules vyhlášená. K unikátním pivním delikatesám patří například také vysoce prokvašený amber Kwak s 8 % alkoholu vyráběný ze tří různých druhů sladů v kombinaci s cukrem a pšenicí. Nebo nejsilnější trapistické pivo Quadrupel s nádhernou jantarovou barvou. Oblíbené jsou ovocné speciály Mongozo – mango, coconut, palm nut či banana. A komu se přeci jen zasteskne po dobře známé nahořklé chuti, na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules samozřejmě nechybí ani česká pivní klasika.

Zasvěceným a zábavným průvodcem novým pivním lístkem v Belgian Beer Cafe Les Moules je tamní belleman – zkušený pivní sommeliér, který je hostům k dispozici každý čtvrtek a pátek večer. Pivní degustace pro uzavřenou společnost je možné také předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

V Karlových Varech bude léčit kromě vřídelní vody i pivo. V léta nevyužívaných hospodských sklepeních v lázeňském centru na Staré louce poblíž hotelu Švejk totiž vznikly pivní lázně.

"Lidé si mohou v kádích z dubového dřeva užít koupel, k jejíž přípravě používáme žatecký chmel, kvasnice a extrakty z rašeliny," uvedl Martin Laciak ze společnosti Gordon Gekko, která pivní lázně provozuje.

Jejich kapacita je 20 až 30 lidí denně. Pivní koupel si mohli lidé v Karlových Varech už dříve užít v Alžbětiných lázních, ale speciální pivní lázně tady mají až teď.

Tato procedura je přitom oblíbená už od středověku, především pro své omlazující účinky. "Kvasnice obsahují vitamín B, mají blahodárný vliv na pokožku a dobře se doplňují s regeneračním účinkem chmele," vysvětlil Laciak.

Karlovarské pivní lázně ale nejsou na západě Čech jediné. Od roku 2006 fungují pivní lázně v Chodové Plané, která leží na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Václav Šlauf

http://vary.idnes.cz/do-dubovych-kadi-liji-v-karlovych-varech-misto-vridelni-vody-pivo-p9g-/vary-zpravy.aspx?c=A111102_160639_vary-zpravy_sou

Od ledna příštího roku Maďarsko nebude danit domácí vaření piva, pokud výroba nepřesáhne 1000 litrů ročně. K nákupu zařízení pro domácí vaření piva už nebude nutné ani speciální povolení.

Výroba domácího piva musí být řádně ohlášena a doma vyrobené pivo se nesmí dál prodávat. Může se vyrábět pouze pro vlastní potřebu.

Teoreticky bylo možné vařit pivo v domácím prostředí i doposud, ale výroba piva podléhala stejným byrokratickým překážkám jako velkovýroba. Domácnost musela například složit zálohu ve výši milión forintů (asi 100 tisíc Kč), což v praxi znemožnilo domácí výrobu zlatavého moku.

První domácí pivovary vznikaly v Maďarsku po roce 1990. Zpočátku využilo příznivé podmínky k domácí výrobě piva až 300 podnikatelů. Postupně se však předpisy zpřísňovaly a domácí pivovary musely splňovat stejné podmínky jako velké pivovary. Počet domácích pivovarů tak klesl na padesát. V současnosti vyrobí domácí pivovary pouze 0,1 procenta z celkové výroby piva v zemi.

Loni Maďarsko umožnilo nezdaněnou výrobu domácího tvrdého alkoholu do 50 litrů ročně. Příjem do státní kasy z této činnosti klesl z 2,5 miliardy forintů (asi 250 miliónů Kč) na 300 milionů forintů (asi 30 miliónů Kč).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček

http://www.novinky.cz/ekonomika/249138-madarsko-uvolnilo-podminky-pro-domaci-vyrobu-piva.html

Nové speciální pivo z Velkého Března je na světě. Už 11. listopadu se v restauračních zařízeních v celé České republice začne v premiéře prodávat úplná novinka: třináctistupňové speciální světlé Svatomartinské pivo. Speciál tak představuje alternativu také pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, se kterým byl svátek svatého Martina dosud spojován. Celkem 400 hektolitrů svátečního piva se rovným dílem rozdělí mezi restaurace v Čechách a na Moravě.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové světlé pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili pouze tuzemské ingredience té nejvyšší kvality – ječný slad z Polabí, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých pivovarských studní. Svatomartinské kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách. Na závěr dokvašovalo v ležáckých tancích při nízké teplotě a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket i skvělý říz. „Pro dosažení jedinečné výrazné chuti jsme použili vyšší dávku chmelení. Lahodný speciál je tak podbarvený extra hořkým podtónem,“ přibližuje novinku vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht.

Stejně jako všechny ostatní sezónní speciály, má i Svatomartinské pivo svůj příběh – jeho vznik i existence se tak váže ke konkrétnímu slavnostnímu datu a výjimečnému období roku. „Závěr podzimu je od nepaměti spojován s vrcholící sklizní, zpracováním hospodářských plodin a zaslouženým odpočinkem po tvrdé celoroční práci. Na svatého Martina byla úroda už dávno pod střechou a pomalu se blížil poklidný adventní čas s předvánočním půstem. Právě kolem Martina nastává ideální doba pro bohaté hodování,“ vysvětluje Petr Hauskrecht. Ochutnávky sklizně a speciality servírované při svatomartinském hodování se sice liší podle krajů, posvícenská husa nebo kachna, nejlépe z domácího chovu, ale nesmí chybět na žádném stole. „Zapijte si sváteční hodování pořádně vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká štamgasty na Svatomartinské pivo Petr Hauskrecht a přidává trefné heslo: „Svatomartinskou husu je potřeba pořádně podlít!“

Na „výjimečně hořké“ a „výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo se mohou všichni vydat od 11. listopadu. Až do vyprodání zásob se bude nabízet celkem zhruba v 500 restauracích a hospodách na Moravě i v Čechách. Zda se Svatomartinské točí právě v jejich oblíbené restauraci poznají štamgasti podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Informace o Svatomartinském pivu včetně seznamu restauračních zařízení, kde se čepuje, budou k dispozici na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz.

Historie pivovaru ve Velkém Březně sahá do poloviny osmnáctého století. Charakteristickým znakem pivovaru se od roku 1906 stala podobizna přednosty stanice ve Velkém Březně Victora Cibicha, který za propůjčení tváře velkobřezenským pivům obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně. Znovu na etikety se Victor Cibich vrátil v roce 1990. V pivovaru ve Velkém Březně se dnes vaří výčepní piva (světlá i tmavá), Březňák světlý ležák a čtrnáctistupňový Březňák světlý ležák speciál.

O kvalitě piv z portfolia pivovaru svědčí i ceny z degustačních soutěží. V čele pivovaru dnes stojí manažer a vrchní sládek Petr Hauskrecht, který proslul výrobou speciálních piv, vařených ke konkrétním slavnostním událostem. Prvním speciálem roku 2011 bylo Pepřové k masopustu.

Zdroj: iBrno

http://www.ibrno.cz/zajimavosti/40880-netradicni-premiera-11-listopadu-se-bude-poprve-cepovat-svatomartinske-pivo-.html

Pivovary v Pardubickém kraji zatím neplánují, že by v příštím roce zdražily své výrobky. I když náklady na energie i suroviny pro výrobu rostou.

Výrobci však nechtějí ztratit svou konkurenceschopnost, nebo jim ekonomické výsledky umožňují ceny zachovat, uvedl Český rozhlas.

Letošní ceny chce co nejdéle zachovat Pardubický pivovar. "Rádi bychom je zvýšili, ale kvůli konkurenci to zatím nejde. Vždycky se čeká až na nějaký velký pivovar, který k tomu dá impulz," uvedl ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička. Minulý rok pivovar vyrobil asi 55.000 hektolitrů piva, letos očekává navýšení prodeje o osm až deset procent.

Zdražovat se zatím nechystá ani Pivovar Rychtář v Hlinsku na Chrudimsku, který patří do skupiny K Brewery. "Žádnou změnu cen neplánujeme, nemohu ale vyloučit, že to bude platit celý příští rok. Bude záležet na vývoji cen vstupů," uvedla mluvčí skupiny K Brewery Barbora Burešová.

Výstav hlineckého pivovaru se v roce 2010 přiblížil hranici 100.000 hektolitrů, když prodej meziročně vzrostl o 18 procent. Letošní výstav by měl být podle Burešové zhruba na úrovni loňského roku.

Měšťanský pivovar v Poličce na Svitavsku vloni vyrobil téměř 64.000 hektolitrů piva. Výroba v posledních třech letech klesala, v roce 2008 činil výstav skoro 72.000 hektolitrů. Letos naopak čeká nárůst výroby o sedm procent.

"Díky tomu ceny měnit nebudeme. Při tom rozhodování ale na nikoho dalšího nečekáme, nesledujeme velké pivovary," řekl ředitel a předseda představenstva Karel Witz.

Zdroj: Pardubické novinky.cz

http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pivo-z-naseho-kraje-zatim-nezdrazi/