U Badinů se pivo čepuje již přes 100 let. Hospůdka přežila obě války, změny režimů i ekonomickou krizi. Nyní má novou tvář a pyšní se přívlastkem první brněnské Kozlovny. Zákazníci se mohou těšit na českou kuchyni, pivní pochutiny a samozřejmě na vynikající jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel.

Kozlovna U Badinů byla slavnostně otevřena 28. května po třítýdenním provozu. Hosté první brněnské Kozlovny si připili Velkopopovickým Kozlem se zástupci Plzeňského Prazdroje, a. s., majiteli a provozovateli hospůdky. K poslechu zahrála folková kapela Poutníci a večerem provázel moderátor Hitrádia Magic Brno Jiří Zmidloch.

Nově otevřenou Kozlovnu U Badinů je takřka nemožné přehlédnout. Venkovní fasáda se vyznačuje výraznými prvky, které podtrhují motivy kozlíků na okenních tabulích. Ani interiér nezůstává pozadu. Za zmínku stojí například židličky a stoly s kopýtky, nasvícený reliéf s postavami kozlů, růžky namísto klik a věšáků a samozřejmě dominantní socha kozla, která dohlíží na dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov a mosaz. Interiér je laděn do přírodních barev, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

„Kozlovna se má vyznačovat tradičním českým prostředím s novou tváří,“ říká pan Robin Ullmann, provozní Kozlovny U Badinů, a dodává: „Hostům nabídneme vedle skvělého piva i klasickou českou kuchyni. Mezi naše speciality patří zejména pokrmy, které jsou připravované z piva. Pevně věřím, že se k nám budou hosté rádi vracet.“

Hlavním pivem na čepu je Velkopopovický Kozel 11°. V Kozlovně ale na hosty čeká i Velkopopovický Kozel Černý a Pilsner Urquell. Radegast Birell je podáván z lahví. Lačné žaludky zasytí česká kuchyně, pokrmy z grilu, speciality připravené z piva a samozřejmě klasické pochutiny jako pečené koleno či nakládaný hermelín. To vše v unikátním prostředí, které má více než stoletou tradici.

Historie objektu se začala psát v roce 1908, kdy Rainer Badin zřídil ve svém vlastním domě restauraci U Badinů. V meziválečném období, kdy byla v okolí zahájena výstavba bytů a začaly prosperovat nedaleké továrny, se restaurace rozrostla a prošla modernizací. Díky svědomitosti a pracovnímu nasazení celé rodiny Badinů byla restaurace hojně navštěvována. Rainer Badin vedl restauraci do své smrti roku 1944. Poté ji převzal jeho syn a jmenovec, který podnik vedl do 30. ledna 1950. Restaurace U Badinů byla znárodněna a provozovatelem se staly Restaurace a jídelny Brna 2. Krátce po revoluci se ale hospůdka vrátila původním majitelům. Provozovatelem se stal vnuk zakladatele Jiří Badin. Nyní se k pilířům historie objektu řadí i rok 2009, kdy restaurace dostala novou tvář a stala se z ní Kozlovna U Badinů.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem pět Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Loni Kozlovny zahájily provoz v Havlíčkově Brodě a v Praze, letos zatím v Humpolci a nyní v Brně.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

St Andrews, 25, května 2009 - Prémiová značka piva Pilsner Urquell spojila své jméno s nejstarším a nejprestižnějším golfovým turnajem světa a stala se oficiálním pivem The Open Championship. Turnaj vyvrcholí závěrečným setkáním ve skotském Turnberry v polovině července a šanci podniknout na něj luxusní výlet máte i vy!

The Open Championship, letošní vrchol evropské golfové sezóny, proběhne 16. – 19. července v Turnberry. Turnaj, jehož počátky se datují až do roku 1860, tradičně láká nejlepší golfisty světa, a na jeho startovní listině budou ta nejzvučnější jména světového golfu. Již nyní je jisté, že na green vykročí například nejlepší hráč světa Tiger Woods, světová dvojka Phill Mickelson, obhájce titulu z loňského roku Padraig Harrington, v česku dobře známý Miguel Angel Jimenez, nebo legenda golfu z Jižní Afriky Ernie Els.

Na základě dohody z konce minulého roku je partnerem tohoto nejstaršího golfového podniku světa prémiová značka Pilsner Urquell, která bude následujících pět let také oficiální pivní značkou turnaje. Nejznámější český ležák bude k dostání ve všech veřejně přístupných i VIP zónách na turnajích, které jsou součástí podniku The Open Championship.

Ti, kdo se chtějí na The Open Championship letos podívat, mají možnost soutěžit o třídenní luxusní cestu na www.pilsner-urquell.cz . „Golf podporujeme dlouhodobě, Pilsner Urquell je partnerem řady předních českých golfových hřišť a letos se stala také generálním partnerem Pilsner Urquell Czech PGA tour.,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Teď jsme i partnerem prestižního světového golfového podniku a lidem, kteří mají o golf zájem, chceme nabídnout možnost se na tuto akci podívat. Kde jinde mají čeští golfisté lepší možnost sledovat při hře hvězdy greenu, než na nejstarším golfovém turnaji světa?“ Tři exkluzivní výlety do Turnberry nejsou jedinou cenou, golfisté mohou získat i některý z bagů nebo green fee na jednom z českých hřišť.

Zdroj: Golf iDnes.cz | Komerční sdělení

Seznámit se s tím, jak se správně čepuje pivo, mohou návštěvníci restaurace U Slunce v pátek a v sobotu. Přijede sem Lukáš Svoboda, mistr republiky a vicemistr světa v čepování Pilsner Urquell z New Yorku v roce 2006 a vicemistr republiky Master Bartender 2008.

Lukáš přijal pozvání svého dlouholetého kamaráda Roberta Noska, jednoho z provozovatelů restaurace, aby personál naučil správně čepovat pivo. Bude ale také předvádět své umění veřejnosti. Přesto že je druhý nejlepší na světě v čepování plzeňského piva, těší se na nové královédvorské pivo. Pověst o něm už k němu dorazila.

Přijede také herec David Suchařípa

„Ve spolupráci s majitelem královédvorského pivovaru Nasikem Kiriakovským jsme připravili prohlídku pivovaru s koštem nového královédvorského piva Tambor 13%, černý special, které v nejbližší době dorazí do naší restaurace. Kromě Lukáše Svobody přijede na návštěvu také můj velký bratr a vzor, herec David Suchařípa,“ doplnil Robert Nosek.

David je velkým příznivcem plzeňského piva a dobrého jídla, ale zároveň se těší na to královédvorské. Veřejnost si herce pamatuje hlavně z rolí v televizních seriálech Ordinace v růžové zahradě, Zdivočelá země a Strážce duší. Oba dva, Suchařípa i Svoboda, budou v restauraci U Slunce k vidění po oba dva dny. Lukáš Svoboda se účastnil řady soutěží. A jak takové klání vypadá? Není to pouze o samotném čepování piva. Soutěžící musí znát také postup výroby zlatavého moku, hygienu provozu či výčepní zařízení.

„Každé pivo vyžaduje jinou techniku, která odpovídá charakteristice piva,“ vysvětlil Svoboda. Na soutěži Master Bartender 2008, které se Svoboda účastnil, bojovalo o titul nejlepšího výčepního 280 soutěžících, reprezentujících šestnáct zemí. Své zastoupení tu měli například Švédsko, Izrael, Rusko, Rakousko nebo Německo. To reprezentovala dokonce žena.

Důležitá je v soutěži také teorie

Letos se do soutěže přihlásilo v regionálních kolech 352 lidí, nejlepší převezme ocenění v Berlíně. Při finále už je vlastní čepování pouze „pěnou“ na půllitru. „Důležitější je v tomto případě znalost teorie. O tom, že finalisté umí skutečně dobře čepovat pivo, se už mohla porota přesvědčit při předcházejících kolech,“ doplnil Svoboda.

Zajímavostí soutěže je stále vyšší počet soutěžících žen. „Většinou se jednalo o mladé dívky, které mě překvapily svými znalostmi. Nejednalo se pouze o odborné otázky, ale znaly spoustu legend a příběhů, které s pivem souvisí,“ prozradil Lukáš Svoboda. Typický český hospodský se tak může brzo stát minulostí.

Lukáš Svoboda bude v restauraci U Slunce čepovat dnes odpoledne a v sobotu přes celý den.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

V Chotěboři začnou brzy vařit nové pivo. Vedení pivovaru počítá s distribucí přibližně do okruhu 60 kilometrů, a tak ho brzy budou moci ochutnat i lidé na Chrudimsku. Zakladatelé nového pivovaru věří, že se jejich pivo prosadí neboli pivařům zachutná. Za trumf považují, že získali známého sládka Oldřicha Zárubu, který působil v Havlíčkově Brodě a v Rakovníku.

„Ale nechceme nikoho vytlačovat z trhu, ani by nám to výrazně menší produkce nedovolovala, nejsme pro ostatní konkurenční hrozbou. Chceme spíše doplnit sortiment piv. Žádný větší pivovar nemusí mít strach z toho, že by náš malý pivovar někomu ublížil,“ vzkazuje svým kolegům v okolí ředitel pivovaru Josef Tomek.

V hlineckém pivovaru Rychtář si z rozběhu nového pivovaru v blízkém sousedství velkou hlavu nedělají. „Chotěbořský sládek Oldřich Záruba si určitě obstaral takové receptury, aby lidem jeho pivo chutnalo, ale naše pivo má také svoji specifickou chuť, která je u zákazníků oblíbena. Nemám obavu, že by nastal nějaký odliv zájmu o Rychtáře. Konkurence z Chotěboře se určitě neobáváme,“ řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Lenka Vedrová. Důvod k obavám nemá už proto, že nový pivovar bude mít mnohem menší kapacitu a hlinecké pivo má na regionálním trhu své stálé místo. „Svědčí o tom i nárůst prodeje za poslední čtyři měsíce,“ dodala Vedrová. Chotěbořský pivovar je nejmenší v kategorii průmyslových pivovarů. Tamní pivovarníci chtějí zpočátku uvařit 10 tisíc hektolitrů piva za rok, později by rádi tento objem nejméně zdvojnásobili.

Od svých větších kolegů se odliší technologií výroby. „Oproti ostatním pivovarům bude naše pivo nové tím, že to bude původní staré české pivo podle tradičních receptur. Bude to pivo přírodní, bez pasterizace a moderních vymožeností. Každé z pěti piv má svoji recepturu a když budeme vařit desítku, tak to bude desítka od začátku až do konce,“ řekl Tomek.

Základem všech chotěbořských piv bude žatecký poloraný chmel, slad z Hané a pramenitá voda z Železných hor. V těchto dnech spouštějí v novém pivovaru zkušební várky. Desítka vyrobená klasickou cestou by měla plnit půllitry i v Pardubickém kraji po jejím dozrání začátkem července.

V Chotěboři se kdysi pivo vařilo v zámeckém i měšťanském pivovaru, ale pivovarnictví zaniklo ve dvacátých letech minulého století. Dnes už noví vyznavači tohoto cechu nemají v podstatě na co navázat. „Dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak se má pivo jmenovat a zjistili jsme, že nejlépe ochráníme tu známku, která už je chráněna místem původu. Stejně jako jedni chodí na Krušovice, budou jiní chodit na Chotěboř,“ vysvětlil Tomek.

Zprávy iDnes.cz

Minipivovar Kocour vaří od loňského roku ve Varnsdorfu speciální piva, ale také tradiční ležák. Pokud by si chtěl pro něj zažádat o chráněné označení původu České pivo, má smůlu, ačkoli splňuje všechny požadované parametry – tedy až na jeden. Kocour leží totiž asi sto padesát metrů od hranice s Německem. Tedy v Česku, ale mimo geografickou oblast, kterou se vymezuje území, kde se vaří „České pivo“.

Chráněné označení totiž není vymezeno státní hranicí, ale například jižními či severními svahy českých pohoří, řekami a potoky a podobně. „Státní hranice unie odmítla, protože ty se mohou mezivládní dohodou měnit. Hory nikdo nepřesune,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jiří Veselý.

Bohužel pro některé pivovary to znamená, že zůstaly mimo stanovené území. „Z průmyslových pivovarů jsou ale uvnitř všichni,“ říká Veselý.

„V době připomínkování jsme u piva ze srandy říkali, že vzneseme námitku. Ale protože to označení vzniklo v tak těžkých porodních bolestech, usoudili jsme, že to nemá cenu. Pro nás jako minipivovar nemá značka České pivo takový význam,“ řekl LN šéf pivovaru Kocour Jan Kočka.

Podle něj jsou mimo geografické hranice ještě dva menší pivovary a kvůli jednomu většímu se hranice i mírně posouvala. Podle Veselého je ale každého věc, pokud si postaví pivovar mimo území, které je vymezené už dlouhou dobu. Chráněné označení původu „České pivo“ navíc podle něj pro minipivovary nemá až tak smysl. „Dělají spíše speciály,“ uvádí Veselý.

To potvrzuje i František Strnad starší, který vaří pivo pro své dva hotely v Železné Rudě v jižních Čechách. „Sháníme spíše větší pivovar, abychom uspokojili své zákazníky, s tímhle si hlavu nelámu,“ uvedl Strnad.

Kromě území, na kterém se musí pivo vyrábět, existuje ještě několik parametrů, které musí „České pivo“ splňovat, například obsah alkoholu, hořkost či využití lokálních surovin.

České pivo z Číny

A právě poměrně velká benevolence v tom, co je ještě „České pivo“, se nelíbí některým expertům. Například Evan Rail, Američan žijící v Praze a autor knihy „Průvodce po dobrých pivech v Praze a České republice“, kritizuje, že aby se kvalifikovala česká desítka jako „České pivo“, stačí jí obsahovat jenom patnáct procent českého chmelu.

„Český chmel je drahý, ale to proto, že je skutečně dobrý. A pokud je dobrý, měly by ho pivovary používat. Raději si připlatím za vynikající pivo, než dám méně za pivo, které používá chmel z Číny,“ řekl LN Rail.

Veselý se brání. „Pivo by bylo tak drahé, že by ho nikdo nevyrobil." Ani za dob totality podle něj nebylo pivo vyráběné jen z českého chmele.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý

Na celodenní výlet vyrazí v sobotu ráno Postřižinský expres. Jak už název celé akce napovídá, účastníci zájezdu se ve vlaku po celý den rozhodně nebudou nudit.

Speciální vlak tentokrát vyráží do Posázaví. „Trasa je trochu členitější, proto soupravu potáhne silnější a rychlejší lokomotiva,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Pro ty, kteří o této tradici slyší poprvé, tak bylo v předchozí větě odhaleno další tajemství. Pakliže o výletu mluví ředitel pivovaru, je jasné, kdo akci pořádá a co se bude převážně během jízdy konzumovat. K dispozici bude postřižinské pivo, pro ty mladší pak nealkoholické nápoje.

Vlak vyráží z nymburského hlavního nádraží pět minut po osmé ranní. Přes Poděbrady, Velký Osek, Kolín a Uhlířské Janovice dorazí před půl dvanáctou do Ledečka, kde bude polední pauza.

Přestávky na jídlo, pití a další kulturní program vyplní jako tradičně pozvaní muzikanti. Letos to bude kapela Třehusk hrající staročeské písně už řadu let.

Odpolední trasa počítá se zastávkami v Kácově, Zruči nad Sázavou, Zbraslavicích, Malešově a Kutné Hoře. Přes Kolín pak parní vlak dorazí zpátky do Nymburka kolem tři čtvrtě na šest.

Jízdenky na Postřižinský expres jsou k mání v pokladnách na obou nymburských nádražích. Případně si je zájemci mohou koupit přímo v pivovaru. Dospělí za jízdenku zaplatí 150 korun, děti do 15 let pak rovnou stovku. Počet jízdenek je pochopitelně omezen kapacitou vlaku.

Předpověď počasí je na sobotu poměrně slušná. Nebude sice žádné vedro, ale teplota by se mohla přiblížit dvaceti stupňům. A hlavně: na rozdíl od některých minulých ročníků nemá pršet.

Aktivity pivovaru na začátku léta touto jízdou zdaleka nekončí. Už třetí červnový víkend mohou milovníci piva zajít rovnou na nádvoří pivovaru, kde se koná tradiční Pivovarský den se spoustou překvapení.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický

Degustaci tří druhů piva z pokusného pivovaru v Žatci připravil jediný pěstitel chmele v Libereckém kraji – kravařské družstvo Avena, spolu s penzionem Ráj v Liticích.

Přítomní ochutnávali tři druhy moku vyrobeného ze tří odrůd chmele: Vital, Harmonie a Rubín. Hodnotila se chuť a vůně, příjemnost hořkosti a celkový dojem. Výsledky ukázaly, že všechna piva chutnala, vítězem se však stala odrůda Rubín. „Degustace probíhá v Liticích už počtvrté,“ připomněl Vlastimil Zíka, ředitel družstva Avena.

A jaká témata řeší pěstitelé chmele? Josef Ježek z Chmelařského institutu Žatec hovořil o současném boomu pěstování chmele na nízkých konstrukcích. „Pro tento způsob pěstování chmele hovoří nedostatek brigádníků, kteří jsou potřeba zejména při jarních pracích. Zakrslé odrůdy nevyžadují tolik ruční práce, ale zatím u nás nejsou,“ vysvětlil Josef Ježek.

Doplnil informace o zdravotních účincích piva: jeden litr piva plzeňského typu pokryje celou denní potřebu zinku, 45% hořčíku, 40% fosforu, 20% draslíku, 12% chloriů, 7% vápníku a 5% sodíku. Kromě toho obsahuje 25 až 50% denní potřeby riboflavinu (B2), niacinu (B3), kyseliny listové, panthoenové, biotinu (H) a kobalaminu (B12).

Zdroj: Českolipský deník.cz | Autor a foto: Eva Vlastníková

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. pořádá jako každoročně poslední sobotu v měsíci červnu DEN OTEVŘENÝCH SKLEPŮ. Tentokrát se již jedná o 16-tý ročník a koná se dne 27.6.2009.

Den otevřených sklepů je pořádán pivovarem jako poděkování odběratelům a příznivcům Poličského piva. Proto není stanovené pevné vstupné, ale pouze dobrovolné, jehož celý výtěžek je tradičně věnován Ústavu sociální péče v Bystrém u Poličky.

Jelikož se jedná o den otevřených sklepů, bude možnost navštívit nejzajímavější místa, kde vznikají oblíbené značky Otakar, Záviš i Hradební. Exkurze vás provede varnou z roku 1930 a ležáckým sklepem. Na čepu budou poličská nepasterovaná piva ve filtrované a některé druhy i v nefiltrované podobě.

Mimo již osvědčené pivní soutěže a kapely máme pro vás nachystán i koncert populární skupiny Laura a její tygři.

Přijďte i vy ochutnat poctivá a fortelná piva vyráběná z tradičních surovin klasickou technologií.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Polička

Druhý největší pivovar Pardubického kraje v nejbližších dnech dostane konkurenci ze sousední Vysočiny. Zbrusu nový pivovar v nedaleké Chotěboři nabíhá výrobu a chystá se na trh. Ačkoliv zlatavý mok z Hlinska putuje i do podniků na Chotěbořsku, Hlinečtí se konkurence neobávají.

„V souvislosti s plánovaným otevřením nového pivovaru v Chotěboři neočekáváme žádný zásadní přesun spotřebitelů od našeho piva,“ říká hlinecký sládek Milan Vedra a dodává: „Naopak dlouhodobě výborná kvalita našeho piva potvrzená řadou odborných ocenění i rostoucí poptávka v našem regionu i mimo něj jsou důkazem, že se obávat nemusíme.“

Oproti nováčkovi z Chotěboře s kapacitou 10 000 hl (výhledově až 25 000 hl) je ten hlinecký s téměř stoletou historií a loňským výstavem necelých 80 000 hl zasloužilým matadorem.

Důvody k obavám tak Hlinečtí nemají. V loňském roce se navíc Rychtář začlenil do ryze české skupiny pivovarů K Brewery, čímž došlo ke kapitálovému posílení podniku.

Pod křídly této skupiny se nyní nachází vedle Rychtáře i pivovary Platan, Klášter, Janáček, Ježek či Lobkowicz. „Začleněním do této skupiny se nám otevřely nové možnosti i trhy. Je tak možné očekávat další zájem o pivo i v jiných regionech,“ dodává ke změně vlastníka hlinecký sládek.

Pivovar nyní investuje do rozšiřování ležáckého sklepa, připravuje instalaci nových přetlačných tanků včetně sanitační stanice a obměnu vozového parku

Již samozřejmostí je řada kulturních akcí pořádaných v areálu pivovaru. Letos rovněž nebude chybět šestý ročník tradiční série koncertů Léto s Rychtářem. Nejbližší plánovanou akcí je 27. června vystoupení skupin Harlej a Alkehol.

Letošní Léto s Rychtářem zakončí návštěvníky velmi oblíbený Den otevřených dveří – ten se letos uskuteční už 29. srpna. Do Hlinska v tento den zavítá i skupina MIG 21 či nestárnoucí zpěvačka Marie Rottrová.

Zdroj: Chrudimský deník.cz

Priestory bratislavskej Incheby budú od piatku 29. mája do nedele 7. júna vyhradené pre 6. ročník hudobno-zábavného podujatia Junifest. Festivalu "spoznávania nových priateľov," podujatia, ktoré "nepozná žiadnu krízu," ako povedal riaditeľ obchodnej siete Junifest - Partners Kamil Križan. Bratislavčania, ale nielen oni, lebo vítaní sú všetci a zo všetkých končín Slovenska, si budú môcť užiť desaťdňový program pre mladých všetkých vekových kategórií, rodiny s deťmi, žánrovo pestrú hudbu a tanec, súťaže, atrakcie, ale napríklad aj turnaj v pokri, k tomu chutné jedlo, či na Junifeste neodmysliteľnú ochutnávku piva. Ako na dnešnom stretnutí s novinármi povedal programový riaditeľ podujatia Peter Kotus, "za spoločným stolom" budú všetci, ktorí majú radi rock, funky, country, latino, či folklór. Na tohtoročnom Junifeste vystúpi kubánsky spevák Miguel Mendéz a jeho Latino Fiesta, Tublatanka, Taktici, Kmeťoband, Gladiátor, Hex, Rytmus, Čistychov, Allan Mikušek s americkým hudobníkom Wayneom Lawom, Funkiez, Tereza Černochová z Českej republiky, Cigánski diabli, Očovanská salva, ale aj mnohí ďalší. Vstupné je 6 až 8 eur, k tomu nákupné šeky, ale aj možnosť vyhrať cestu okolo sveta, automobil, peknú dovolenku a ďalšie ceny. Týždňové podujatie, ktoré sa v piatok začne vystúpením kaskadérov a skupín vrátane Tublatanky, bude mať svoje tematické dni. Tak napríklad sobota bude v duchu Kabaretu v hriešnom Moulin Rouge s krásou a temperamentom brazílskeho tanca, v ďalšie dni pribudne funky nálada, hip hop, aerobik, ale aj Horúčka latino noci, Šarm, sexepíl a energia v slovenskom kroji. Laso a kolty v sedle mustanga zažijú účastníci v nedeľu, Deň detí s Junifestom bude 1. júna s jazdením na železnom a drevenom koni, súťažami, ale aj tanečnou školou samby pre deti s inštruktormi Tanečnej školy latinsko-amerických tancov Miguela Méndeza. Sponzorom podujatia v dňoch 29. mája až 7. júna je Železničná spoločnosť Slovensko (ŽSR), ktorá pre mimobratislavčanov pripravila zľavy na cestovné lístky. "Stačí, keď pri kúpe lístka do Bratislavy poviete, že idete na Junifest a na spiatočný lístok dostanete 25-percentnú zľavu. Cestou domov si však nezabudnite pripraviť vstupenku z Junifestu," vysvetlil obchodný manažér Vladimír Podracký. Podrobnejšie informácie o 6. ročníku Junifestu nájdete na webovej stránke www.junifest.sk. SITA

Zdroj: Noviny Všetko.com

Stovky návštěvníků, hektolitry zlatavého moku, hodiny hudební produkce – tak takovou podobu měl sobotní Den s Primátorem, který probíhal v areálu náchodského pivovaru.

Již před desátou hodinou u vstup do pivovaru postávali první nedočkavci, kteří čekali, až je pořadatelé úderem desáté pustí na pivovarský dvůr. Na něm už na první žíznivce čekaly ve stáncích a improvizovaných výčepech naražené sudy s různými druhy náchodského piva. Velký zájem byl zejména o novinku v podobě světlého jedenáctistupňového ležáku, který je na trhu teprve pár dnů.

Velkému zájmu mezi návštěvníky se těšila exkurze v provozech pivovaru. Ti, za nimiž se zavřela vrata vedoucí do skladu sudů, si pak prošli přes varnu, spilku, ležácký sklep a stáčírnu lahví celou provozovnu a na jednotlivých místech se dozvěděli zajímavosti o výrobě piva.

Zatímco v ležáckém sklepě byla teplota jen pár stupňů nad nulou, venku slunce pálilo na pivovarský dvůr, kde si své odehráli Roxette revival, Dukla Vozovna, Petr Bende, Bagr a Teplá Buchta. Z laviček na nohy ale návštěvníky zvedli až uvolnění Heebie Jeebies.

Po dvacáté hodině pivovarský dvůr osiřel a po odcházejících hostech zbyly jen stovky prázdných kelímků a uvolněné lavičky.

Foto a video zde...

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Je to tak trochu schizofrenní situace. Po letech snah získalo Starobrno od Evropské unie zeměpisnou ochrannou známku na název "Znojemské pivo". Jediné pivo, které se na Znojemsku vaří, je ale Hostan. A jeho výrobu chce Starobrno coby jeho majitel během letoška ve Znojmě ukončit a stáhnout do Brna.

Evropská ochranná známka však může být použita jen v místě zeměpisného označení. Vypadá to tedy, že na žádné etiketě s nápisem Znojemské pivo nespočine v budoucnu ani kapka pivní pěny.

Vedení Starobrna si tak nyní s nově nabytou evropskou ochrannou známkou, na kterou obecně žadatelské firmy čekají jako na hotový poklad, evidentně neví rady. "Proces udělení známky trval dlouhou dobu, v současné době nemáme s touto ochrannou známkou žádné specifické plány," přiznala mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

Starobrno je již šestým rokem součástí nizozemské pivovarnické skupiny Heineken. Ta už před čtyřmi lety převedla lahvovou výrobu Hostanu do Brna a letos by se tam měla přesunout i výroba sudového. Kdy přesně se tak stane, ale vedení společnosti stále tají. "Pokud se jedná o pivovar ve Znojmě, nemáme nyní žádné nové zprávy. Ihned, jak budou nějaké nové skutečnosti k dispozici, budeme o nich informovat," dodala Eliášová.

Čeká se na další známky

O ochrannou známku "Znojemské pivo" žádalo Starobrno před několika lety společně s jinými ochrannými známkami, například "Brněnské pivo" či "Starobrněnské pivo". Ty zatím ještě nemá.

Na prestižním seznamu českých výrobků, které již ochrannou známku získaly, figurují třeba českobudějovické pivo Budvar, pardubický perník či hořické trubičky. Z regionu je to pak třeba pohořelický kapr.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Prolomení nulové tolerance alkoholu za volantem nehrozí. Policie bude i nadále prošetřovat jakékoliv jeho naměřené množství.

Deník o tom v pondělí ujistil jak mluvčí ministerstva dopravy (MD) Martin Kupka, tak šéf dopravní policie Leoš Tržil. Oba tak popřeli informace, že by dopravní policista mohl nechat bez jakéhokoliv postihu ujet od kontroly řidiče, který nadýchá do 0,24 promile.

Připustili ovšem, že nedávný průzkum opravdu zjistil, že výsledky alkoholtesterů jsou v určitých případech nepřesné. Právě proto MD vydalo pokyn, aby správní orgány napříště přivřely oči v případech, kdy řidič nenadýchá víc než zmíněných 0,24 promile. „Týká se to však jen případů, kdy policisté nedokáží požití alkoholu jinak, třeba svědectvím nebo krevní zkouškou. Rozhodně varujeme řidiče před tím, aby uvažovali způsobem, že jedno pivo si kvůli tomuto nařízení dát mohou,“ uvedl Kupka a dodal, že tento pokyn je pouze dočasný a ministerstvo bude zkoumat další možnosti, jak nepřesnost alkotesterů řešit.

S krokem MD nemají oslovení dopravní experti ani lékaři zásadní problém. „Ukazují-li přístroje s odchylkou, je tolerance nezbytná. Šikanovat řidiče za 0,2 promile by bylo zbytečné,“ myslí si dopravní expert Robert Šťastný s tím, že rozhodnutí je v souladu s evropským trendem. „V Evropě je snaha harmonizovat přípustnou hranici na 0,2 promile,“ doplnil.

Obavy z toho, že by se teď řidiči utrhli ze řetězu a masivně usedali za volant s jedním pivem či dvoudeckou vína v žaludku nemá ani lékař a bojovník proti alkoholu Karel Nešpor. „Řidič by měl mít na paměti, že i po jednom pivu může nadýchat daleko víc než 0,24 promile, zvláště pak v létě, kdy je dehydratovaný,“ vysvětlil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Korbel

Bohatá nabídka míchaných nápojů na bázi piva, stejně jako stále větší množství nově zaváděných nápojů určených ke konzumaci jak v domácnostech, tak i mimo domov, reaguje na přetrvávající impulsy poptávky.

Tento stav také odpovídal situaci v roce 2008. Co se týče množství vyráběných nápojů na bázi piva to vzrostlo o čtyři procenta, v cenách dokonce o dvanáct procent. Trh získal oproti předcházejícímu roku na dynamice, což také velmi výrazně souviselo s registracemi nových nápojů a jejich uvedení na trh v průběhu roku 2007.

Při pohledu na různé druhy míchaných nápojů na bázi piva se ukazuje, že u „ostatních příchutí“ bylo dosaženo nárůstu 41 procent. Byly porovnávány s ostatními druhy sledovaných nápojů: pivo a limonáda, pivo a citron, pivo a cola. Naproti tomu v této oblasti trhu zřetelně ztrácí pivo s citrónovou příchutí, které zaznamenalo pokles o 26 procent. Důvody pro návrat tohoto druhu míchaného nápoje leží na aktivitách výrobců jednotlivých druhů odpovídajících značek.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Dvě piva a dost. To je nový lék na vandalství a hospodské rvačky v anglickém městě Oldham poblíž Manchesteru. Hospodští budou evidovat, kdo kolik vypije, a nedostane víc než dvě piva najednou, aby si pijáci neobjednávali donekonečna jednu rundu pro celý stůl naráz. Zákazníci navíc budou na pivo čekat za provazovou bariérou, podobně jako v bance.

Zdroj: Impuls.cz | Autor: Hana Kracíková

Dva dny neutuchající zábavy, dvacet pivovarů na jednom místě, stylové občerstvení, bohatý doprovodný program a nezapomenutelná atmosféra několika tisíci lidmi navštíveného pivního města – to je výzva nejen pro ‚pivní turisty‘, ale také pro všechny hudební fanoušky.

Poslední květnový víkend – přesněji pátek a v sobotu 29. a 30. května – se uskuteční na třebíčském Karlově náměstí počtrnácté slavnosti piva.

„Již tradiční Třebíčské slavnosti piva jsou jedinečným svátkem s přehlídkou zlatavého moku v podání českých i zahraničních pivovarů. Unikátem je hojná účast malých pivovarů z různých koutů naší země, které zde opravdovým labužníkům představí svoje pivní speciality,“ vysvětluje za pořádající agenturu D. A. N. production Eliška Blažková, jež dále předesílá: „V letošním roce se zúčastní tohoto festivalu dvacet pivovarů, které představí téměř šedesát druhů piv.“

Vzniklou pivní Mekku na Vysočině budou tvořit tři scény s bohatým hudebním programem – hlavní tribuna, regionální a country stage, mezi nimiž budou umístěny centrální velkostany a haly jednotlivých pivovarů. „V krytých prostorách s výčepy bude připraveno sezení několika tisícům návštěvníků. Vstupné letos činí 109 korun v předprodeji nebo 149 korun na místě. Prvních tisíc prodaných lístků je označeno speciálním razítkem. Návštěvníci si za ně budou moci na místě vyměnit poukaz na pivo zdarma,“ doplňuje Eliška Blažková.

V pátečním programu vystoupí mimo jiné skupiny Reflexy, ABBA stars, Turbo, Walda gang či Kabát revival. V sobotu nebude chybět Iveta Bartošová, Marek Ztracený s kapelou, Peter Nagy a Indigo, R&B Embolly nebo Kiss revival.

„Na své si přijdou i milovníci místní rockové muziky. Na regionální stage se během obou dnů vystřídají legendy třebíčské hudební scény i nové formace. Na country stage zahrají skupiny Druhej dech a Handlíři,“ neopomíná připomenout PR manažerka Blažková.

Atmosféru akce, která se koná za každého počasí, v závěru jistě podtrhne sobotní komponovaný ohňostroj nad třebíčským náměstím. Více najdete na www.slavnostipiva.cz.

Čepují se také pop-rockové hity

Návštěvníci slavností piva budou po dva dny hodnotit nejenom kvalitu čepovaných značek – desítek nebo dvanáctek či druhů, které nejsou běžně k dostání, ale také kvalitu, úroveň hudebních produkcí – ať to budou regionální skupiny nebo věhlasní zpěváci, někdy obdivovaní, jindy zatracovaní.

Posoudit však může jen ten, kdo vypije pivo do dna, či ten, kdo si poslechne kapely a interprety naživo.

Dostanou se na špici někdejší talentovaní reprezentanti socialistického Československa – Iveta Bartošová, Peter Nagy – kteří mají stále věrné publikum v Česku i na Slovensku, ale rovněž procestovali s hudbou kus světa? Jejich výkony bude přímo v Třebíči poměřovat divácký vkus s místními kapelami, které mají asi k pivu i k tradici slavností blíž. V pomyslné hitparádě ‚budou soutěžit‘ písně z Bartošové repertoáru Tři oříšky, Víš, lásko, To je naše věc či Hej, pane diskžokej s Nagyho šlágry Profesor Indigo, Psi sa bránia útokom, Korálky od Natálky, S nohami na stole a Sme svoji.

Nebo se vytáhne česká pop-rocková formace Turbo s texty Hráč, Přestáváš snít, Chtěl jsem mít, Nedej, lásko, na pomluvy? Extatickými vibracemi má lidi správně vyladit Dan Nekonečný revival. A co předvede skupina ABBA stars?

Vyšplhá se letos počet návštěvníků nad dvacet tisíc?

„Za třináct let bylo na Třebíčských slavnostech piva vypito více než půl milionu piv!“ prozrazují astronomické číslo pořadatelé tohoto festivalu.

A k tomu přikládají neuvěřitelný nárůst vývoje návštěvnosti – v devadesátých letech se pivního festivalu zúčastňovalo kolem tří čtyř tisíc lidí, po roce 2000 jich však přicházel dvojnásobný nebo trojnásobný počet, v roce 2005 se jejich počet vyšplhal až na číslo 18 600, loni dokonce na dosavadní rekordní cifru: 19 300. Bude-li příjemné počasí, lze letos očekávat, že padne hranice 20 000 návštěvníků.

Vůbec I. třebíčské slavnosti piva se konaly v roce 1996 na zimní stadion za účasti pivovarů a pivních značek Hostan, jihlavský Ježek, Rebel, Starobrno, Měšťanský pivovar v Poličce, Bohemia Regent, Krušovice a Stein. O programové zpestření se tehdy postarali například Petr Novotný a Jan Čenský.

„V rámci slavností je každoročně připraven bohatý doprovodný program pro všechny věkové kategorie s předními českými a slovenskými umělci. V minulých letech to byli třeba No Name, Lucie Vondráčková, Petr Kolář, Katapult, Petr Bende & band, Ewa Farna, Gypsy.cz, Citron, Walda gang, Banjo band Ivana Mládka, Gába al Dhába, L. B. P., Martin Maxa a mnoho dalších,“ vybírá některé z populárních osobností a hudebních skupin Eliška Blažková z agentury D. A. N. production, která připomíná: „Skutečnost, že v devadesátých letech minulého století nebyl na Třebíčsku žádný pivovar, přispěl ke zrodu myšlenky uspořádat v Třebíči lidové slavnosti s pivní tematikou. Tento nápad se osvědčil a slavnosti se za dobu svého trvání vypracovaly z regionální akce na prestižní celorepublikovou dvoudenní show s bohatým kulturním programem, občerstvením a s mnoha jinými atrakcemi pro všechny generace. Jsou také jedinečným místem pro prezentaci pivovarů, obchodní jednání a přátelská setkání.“

Jubilejních Desátých třebíčských slavností piva se zúčastnily tyto tuzemské, ale i zahraniční pivovary: Litovel, Pilsner Urquell, Gambrinus, Hostan, Starobrno, Bohemia Regent, Staropramen, Poutník Pelhřimov, Budweiser Budvar, Ježek nebo Zlatý bažant a Topvar (Slovensko), Heineken či Amstel (Holandsko), Berliner Pilsner, Hasseröder, Warsteiner, Klosterbräu Neuzelle (Německo). Padesát druhů piv teklo proudem – vytočilo se na šest set sudů. V roce 2006 se na slavnostech představilo celkem sedmnáct pivovarů a vypilo se čtyři sta osmdesát sudů piva, přestože se vše odehrávalo za nepříznivého počasí, dorazilo 16 800 návštěvníků.

„Dvanácté třebíčské slavnosti piva, kterých se zúčastnilo devatenáct pivovarů, zaznamenaly na Karlově náměstí zcela mimořádnou návštěvnost 19 100 lidí. Vytočeno bylo více než pět set padesát sudů piv,“ vyzdvihují organizátoři.

A jaké to bude letos? Nezmění se řeka Jihlava v pivní stoku? Nepřijdou soutěžící v kuriózních disciplínách o zdraví? Diváky však určitě pobaví. Ti, co přijdou, budou moci ochutnat mok, který generace chutná téměř všem. Vždyť jde o slavnost – nejen kvas piva, ale i setkávání se.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nezvyčajne teplý apríl sa priaznivo odrazil aj v spotrebe piva na Slovensku. Všetky slovenské pivovary, ktoré zverejnili svoje výstavy (predaná produkcia) prekonali minuloročné čísla. Po troch nepriaznivých mesiacoch klesania, zaznamenali za mesiac apríl nárast predaja. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v apríli 2009 vystavil 18 010 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 37 hl viac ako vlani. Za prvé štyri mesiace roku 2009 tak spolu vystavil 58 295 hl piva, čiže medziročne menej o 5%. Opäť sa raz ukázalo, že najdôležitejším faktorom predaja piva je počasie. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Slnečné dni umožnili predaj na terasách a povzbudili aj spotrebu obyvateľstva. Ukázalo sa, že počasie je silnejšie ako kríza. Ani sľubný aprílový predaj však zatiaľ nestačil zmazať nižšiu spotrebu od začiatku roka (v januári celoslovensky až –17%), kedy konzumenti šetrili na výdavkoch za potraviny a zníženie tržieb za pivo kopírovalo pokles tržieb za nápoje v maloobchode, veľkoobchode a tržieb reštaurácií a pohostinstiev. Pokračovanie teplého počasia v máji je však dobrým signálom pre spotrebu piva a tak očakávame, že rastový trend bude pokračovať. Potešiteľný je aj príklon spotrebiteľov k pivu, keď spotrebitelia prišli na to, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivo je dnes najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Zaznamenávame trend presunu - od koncentrovaných liehových nápojov i prechemizovaných a predražených nápojov nealkoholických nápojov, k pivu“, okomentoval vývoj na trhu J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER za prvé štyri mesiace štvrťrok tohto roku vyviezol 1032 hl piva, kým vlani za rovnaké obdobie 586 hl, čím zaznamenal nárast exportu o 76 percent. STEIGER začal v poslednom období rozširovať svoje exportné aktivity na francúzsky, ruský a fínsky trh. Zákazník v Marseille si objednal zásielku svetlého 12° piva STEIGER a k doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudlo pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinky, tiež k tmavému11° pivu, flašové 11° svetlé pivo STEIGER. Okrem nových trhov STEIGER vyváža tradične do Maďarska, ČR a Rakúska. Špecifikom je aj čapovanie STEIGRA v Slovenskej kolibe v nemeckom Wildau, blízko Berlína. Aj keď vývoz je zatiaľ iba doplnkom k tradičného domácemu predaju, rastúci záujem zo zahraničia o kvalitné, tradične vyrobené pivo, pivovarníkov z Vyhní teší, konštatoval J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Nošovický pivovar Radegast včera uvítal vzácnou návštěvu: zavítali sem diplomaté ze všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

Výrobu nejoblíbenějšího piva na Moravě si prohlédli členové výboru stálých představitelů s názvem Coreper, kteří jsou v těchto dnech na návštěvě Moravskoslezského kraje. Právě pivovar Radegast totiž dodává nealkoholické pivo Birell na všechny oficiální společenské a politické akce v rámci českého předsednictví EU.

„České pivo je svými vlastnostmi jedinečné. V pivovaru Radegast vaříme nejprodávanější pivo na Moravě a určitě se máme čím pochlubit nejen českým turistům ale i návštěvám z celé Evropy,“ říká Jiří Mareček, mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj, jehož je nošovický pivovar součástí.

V rámci svého programu v kraji navštíví diplomaté například zámek v Hradci nad Moravicí či hrad Hukvaldy.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Ačkoliv se některé podniky už dlouhé měsíce potýkají s poklesem výroby kvůli krizi, dva pivovary na Českobudějovicku si nestěžují.

Nezájem zákazníků netrápí ani skutečného obra na trhu – Budějovický Budvar, n. p., ani malý rodinný podnik Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči.

Vyšší tržby v Budvaru například stačily vyrovnat i nepatrný pokles výroby.

Pivovar vystavil během čtyř měsíců letošního roku celkem 374 538 hektolitrů piva. To je sice v meziročním srovnání oproti loňsku o 1,6 % méně, ale tržby za uvedené období ve srovnání s minulým rokem o 2,28 % vzrostly. „Je to hlavně díky exportu a příznivému kursu koruny,“ řekl k ekonomickým výsledkům tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Snížení produkce bylo způsobeno menším prodejem v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšuje výrobu. V březnu prodal Budějovický Budvar o čtyři procenta piva více a v dubnu dokonce o osm procent piva více, než ve stejných měsících loňského roku.

Úspěšný měsíc

Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu výsledku výrazně přispěl export, který se zvýšil o 20 % ve srovnání s rokem 2008.

„Věříme, že výpadek prodeje ze začátku roku se nám podaří nahradit. Dubnové výsledky exportu i prodeje v tuzemsku signalizují dobrý start do nadcházející sezóny,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Stáčecí linky Budvaru pracují od dubna na plný výkon ve třech směnách a některé další provozy mají od počátku dubna nepřetržitý provoz. „S obdobným provozem se počítá i během následujících měsíců. Z důvodu výrazného zvýšení výroby bylo do výrobního úseku pivovaru přijato jedenáct pracovníků,“ poznamenal Samec.

Duben byl nadprůměrný i pro Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči, který ale ve srovnání s Budvarem připomíná příslovečného Davida. „Na přelomu března a dubna jsme rozšiřovali výrobu,“ poukázal na jednoduchý důvod lepšího výsledku sládek Jan Papula s tím, že zvýšená kapacita by mohla roční výstav přiblížit metě 1000 hektolitrů.

Hlavní sezonu v Lipanovi očekávají v létě. „V létě prodáme třikrát víc piva než přes zimu,“ dodal Papula a připojil, že ve vesnických restauracích je podle jeho zkušenosti odbyt hlavně v létě, zato ve městech spíše v zimě.

Celkový roční výsledek si ale pro letošek zatím troufne předpovědět málokdo.

„Na odhad celkových letošních výsledků je opravdu příliš brzy,“ říká Robert Chrt. „Prodejně nejdůležitější období je teprve před námi. Přesto jsme rádi, že jsme na počátku roku neztratili tempo nárůstu prodejů z loňského roku,“ dodává obchodní ředitel Budvaru.

Klíčovým produktem pivovaru zůstává světlý ležák Budweiser Budvar, který se v letošním roce podílí z 53 % na celkových prodejích.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

„A co Češi? Jdeme na pivo!“ To byl reklamní slogan, který před časem masíroval oči a uši diváků z televizních obrazovek.

O jeho pravdivosti se sládkové a majitelé pivovarů přesvědčují dnes a denně. Češi totiž pijí pivo krize nekrize. A pivovary jedou na plný plyn. Včetně těch nejmenších.

Ochutnat půllitr z jejich produkce mohou od včerejška po příštích devět dní všichni lidé, kteří zavítají do pražské restaurace Zlý časy v Praze 4.

„Rozhodl jsem se uspořádat přehlídku produkce minipivovarů z celé republiky,“ popisuje provozovatel restaurace Jan Charvát.

V nabídce tak bude postupně pivo z více než 40 minipivovarů. „Z těch pražských to bude pivo ze strahovského minipivovaru, Novoměstského a od Medvídků,“ popisuje Charvát s tím, že cena půllitru se bude pohybovat v rozmezí od 32 do 45 korun. „Bude záležet na tom, odkud pivo přivezu a jaká je jeho kupní cena,“ vysvětluje Charvát.

Na nápojovém lístku se návštěvníci setkají mimo jiné se speciálním polotmavým ležákem s názvem X-Beer z produkce pražského minipivovaru U Medvídků.

Ten je v současné době zřejmě i nejmenším v celé zemi, protože jeho varna má objem pouze 250 litrů. „Téměř všechno pivo, které vyprodukujeme, vzápětí prodáme v naší restauraci,“ popisuje provozní restaurace Jan Göttel.

Pouze třetina tohoto originálního piva, jehož každá várka se liší svou stupňovitostí, se tak dostane přes práh restaurace v lahvích.

Další pivo, které se v nabídce objeví, bude pocházet z produkce pražského Klášterního minipivovaru Strahov. Ten byl založen v areálu Strahovského kláštera poblíž Pražského hradu už v roce 1140 králem Vladislavem II. V roce 1907 byl pivovar zrušen a svou činnost znovu obnovil teprve před třemi lety.

Nyní nabízí pivo nazvané Sv. Norbert a zařízení se honosí oceněním minipivovar roku 2007 i 2008. Nad kvalitou piva tu dohlíží sládek Martin Matuška, který má v tomto oboru bohaté zkušenosti. „Začínal jsem v roce 1984 v pivovaru U Fleků, což byl tehdy jediný minipivovar v celém Československu,“ vzpomíná sládek.

Varnami pod jeho dohledem protekly od té doby hektolitry piva. Dokonce i v Japonsku, odkud si přivezl cenné zkušenosti.

Současné světové recesi se pouze směje. „Dělám si z toho legraci. Podle mě je krize v tom, že je málo piva,“ říká s úsměvem Matuška. „Krize způsobila akorát to, že lidé chodí víc do pivnic a nad půllitrem si navzájem svěřují své problémy,“ zamýšlí se sládek. „Od té doby, co je krize, prodej piva naopak stoupl,“ dodává.

Pivovary se předhánějí v novinkách Jeho slova potvrzuje i fakt, že velké i malé pivovary chrlí na český trh neustále nové a nové značky.

V celém Česku lze v současné době ochutnat už kolem 430 pivních značek a další stále přicházejí. Kromě tradičních a zavedených pivovarů roste i zájem o produkci minipivovarů, kterých je nyní v zemi asi 80.

Čím se sládci chlubí

Minipivovar U Medvídků Polotmavý ležák X-Beer s vysokým obsahem alkoholu Klášterní pivovar Strahov Pivo s názvem Sv. Norbert, které je nepasterováno a nefiltrováno Restaurace U Fleků Flekovský tmavý ležák se vyrábí už od roku 1843 Novoměstský pivovar Novoměstský 11° ležák se vyrábí výhradně z českých surovin Pivovarský dům Kromě klasického ležáku nabízí i piva višňová, kopřivová či kávová

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Magda Hettnerová a Veronika Fejtková

Plzeňský Prazdroj oznamuje hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2009.

Základní informace:

* Tržby z hlavních činností vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč

* Zisk před zdaněním vzrostl o 0,3 % v porovnání s předcházejícím finančním rokem a dosáhl 4,6 miliardy Kč

Ve finančním roce končícím 31. března 2009 potvrdila společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. své postavení vedoucího českého výrobce a exportéra piva. Tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč a zisk před zdaněním dosáhl částky 4,6 miliardy Kč a převýšil předcházející finanční rok i přes obtížné ekonomické podmínky. Zisk po zdanění v meziročním srovnání mírně poklesl vzhledem k jednorázovým daňovým úpravám z předcházejícího roku. Kvůli mimořádným daňovým položkám je daň neporovnatelná s minulým rokem. Plzeňský Prazdroj je jedním z nejvýznamnějších plátců daní v České republice, v uplynulém finančním roce zaplatil celkem 4,4 miliard korun na daních.

Mike Short, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., zdůraznil pokračující zaměření na zvyšování hodnoty pivního trhu a na export. „Objemy prodané na českém pivním trhu v uplynulém roce mírně poklesly, a prodeje Prazdroje nebyly výjimkou. I v této nestabilní době krize jsme si počínali dobře a zachovali zaměření na prémiové a dražší značky, které by měly pomoci zvýšit hodnotu celého českého pivního trhu.“

Ekonomické podmínky se během druhé poloviny fiskálního roku zhoršovaly a poptávka klesala ve většině segmentů pivního trhu. Plzeňský Prazdroj oznámil v objemových výsledcích za rok 2008 pokles prodejů o 3 % v souladu s trendem trhu. Pokles se dále zvýšil nižšími prodeji v prvních třech měsících roku 2009. Ke konci finančního roku se prodeje začaly zvyšovat zejména díky dobrému počasí.

V roce 2008 zaznamenal Plzeňský Prazdroj nejvyšší exportní objemy v celé 166 let trvající historii. Zahraniční prodeje se zvýšily o 1 % v meziročním srovnání, export narostl o 4 % a licenční výroba zůstala na úrovni předchozího roku.

Tyto výsledky jsou důsledkem investic zaměřených na zvýšení kapacity výroby a rozšíření vývozu. Za posledních dvanáct měsíců investoval Prazdroj do rozvoje pivovarů 1,7 miliardy Kč. Od roku 2000 investovala společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek 16 miliard Kč.

Finanční ukazatele: Účetní období do 31. března 2009 (v mld Kč)

Zisk z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb - 15,840 - 15,680

Zisk za účetní období před zdaněním - 4,610 - 4,590

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pilsner Urquell Master Bartender 2009 je čtvrtý ročník mezinárodní soutěže o nejlepšího výčepního. Pořádá ji světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je i značka Pilsner Urquell. Do soutěže je zapojeno celkem 19 zemí a tisíce výčepních, ale pouze jeden z nich může být mistrem výčepním.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola. Následuje mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Plzni a v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti

a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovarnictví patří k jedněm z mála odvětví, na které současná krize nijak vážně nedopadla. Naopak, nové značky jsou u zákazníků i provozovatelů hospod velmi vyhledávané. Český trh tak nyní zažívá boom minipivovarů. Ty se snaží konkurovat velkým koncernům především důrazem na tradiční vaření piva. Čeští konzumenti na to dobře slyší. Podle odborníků může počet malých pivovarů vzrůst až na několik stovek. Ne všechny ale přežijí.

"Zažíváme velký boom mikropivovarů (...) Skutečně se dá očekávat ještě dva tři roky nárůst desítek až stovek kusů," říká generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Češi milují rarity

Odborníci potvrzují, že část lidí si ráda připlatí za kvalitnější a silnější pivo, které se odlišuje od unifikovaných europiv. "Zcela jistě se tady našla a existuje a roste skupina zákazníků, kteří chtějí tyto speciality a dohromady na této cenové úrovně je jim dost jedno, kolik to stojí," přiznává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Menší pivovary měly dřív problém dostat své značky do hospod, ve kterých dominují piva velkých hráčů na trhu. Nyní se ale situace změnila. Úřad pro hospodářskou soutěž stanovil, že minimálně 30 procent výtoče restaurací by nemělo být vázáno smluvně. "Do hospod se dostáváme přes takzvané soutoče. To znamená, že z jedné pípy, jednoho kohoutu teče nějaký produkt nadnárodního koncernu a vedle toho jsme my," přiznává Radil.

Počet pivovarů sice rok od roku stoupá, český trh už ale bude brzy přesycený a podle odborníků je proto jisté, že část z nich buď zkrachuje, nebo je koupí silnější hráči.

Zdroj: ČT24.cz

V pražských Letňanech se koná druhý ročník Českého pivního festivalu. Potrvá do konce května.

Pro návštěvníky je připraveno to nejlepší z českých pivovarů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů.

Na festivalu čepují přes 50 nejrůznějších značek výhradně českých piv – od těch nejznámějších až po ty uvařené speciálně pro pivní festival.

O návštěvníky se postará 300 děvčat a chlapců v českých krojích. A obsluhující se musejí pořádně otáčet. Kapacita celého festivalu je totiž neuvěřitelných 10 000 míst k sezení.

Kromě dobré nálady by si návětěvníci neměli zapomenout proměnit i peníze. Na festivalu se totiž platí speciální měnou - pivním tolarem.

Zdroj: tn.cz

Desetitisíce obyvatel Prahy a Brna protestovaly přesně před sto lety proti zdražování piva. "Pryč s pivní daní!" To bylo hlavní heslo obrovských demonstrací z neděle 23. května 1909. Podle dobového tisku "nedohledné moře hlav" pivařů a hostinských zaplnilo i pražský Václavák.

Pivní tábor lidu

Protestní průvod v Praze začal u Národního divadla a pokračoval po tehdejší Ferdinandově třídě, aby dav posléze zaplnil Václavské náměstí. „Celé Václavské náměstí bylo jedním rázem oživeno," popisovali demonstraci pražští žurnalisté. I „elektrická vozba" byla protestujícími zastavena a při pohledu od Národního muzea vše vyhlíželo následovně: „Uprostřed proudy vod musejního vodotrysku, dole nesmírné moře hlav, hlava na hlavě, až k umačkání. Byl to jedním rázem tábor lidu, jakých je v Praze málo."

Hostinští půjdou žebrotou

Protest organizovali sociální demokraté. Přišlo však i velké množství apolitického publika. Pražským pivařům a hostinským šlo o hodně. Vláda premiéra Bienertha rozhodla o navýšení daně z piva. Konkrétně se daň z jednoho hektolitru piva zvyšovala ze 3 korun a 40 haléřů na 7 korun. Litr piva se tak zdražil o čtyři haléře. „Ale nejde tu jen o zdražení piva. Fakt je, že tu má být zničen celý kvetoucí průmysl pivovarský, že tu má padnout veliká spousta malých živnostníků a celá sta hostinských že má být připravena zrovna na žebráckou hůl," rozhořčil se první z řečníků na Václavském náměstí, sekretář zemského výboru sociální demokracie Havlena. „Sahají nám na tu skrovnou skývu chleba," pokračoval Havlena v duchu pořekadla, že pivo je pro Čechy tekutým chlebem.

Ministr financí Leo Bilinski se ale v předvečer demonstrace nechal slyšet, že vláda od svého záměru neustoupí. „Vláda nemá žádného důvodu, aby odvolávala nebo měnila předlohu, která se právě projednává ve sněmovně," řekl novinářům Bilinski. Rakouský kabinet potřeboval novou daní umazat státní dluh, rozpočet totiž stále více tížily náklady na armádu a především na vojenské operace v Bosně a Hercegovině. „Místo, aby se na potřeby státu bralo tam, kde peněz je dostatek, bere se dělnickým dětem chléb od úst," napsalo Právo lidu. O děti však tentokrát úplně nešlo, protestující dav zkrátka nechtěl dovolit, aby jim nezdražil večerní džbánek piva.

V Brně nedělní prohibice

Pivovarům hrozil zánik. Pražskou demonstraci sice podpořilo účastí několik stovek hostinských, avšak všechny pražské výčepy a restaurace praskaly ve švech jako každou neděli. V Brně se výčepní zapojili mnohem odvážněji. „Demonstrace nabyla zvláštního rázu tím, že všechny restaurace v Brně i na předměstích byly uzavřeny. A úhrnem bylo jistě na 500 hostinských v průvodu," uvedlo Právo lidu. Když šlo o pivo, domluvili se spolu dokonce i brněnští Češi a Němci, jindy úhlavní nepřátelé. České i německé transparenty demonstrantů dokazovaly, že národnostní vášně nejsou tak podstatné, jako je veledůležitá přiměřená cena piva.

Brňané si dokonce připravili didaktické transparenty. Na obraze byl vyobrazen hektolitrový sud a na něm graficky byla vyznačena výše nynějších daní a výše daní příštích dle vládního návrhu. Podobně bylo znázorněno ilustracemi, co pivo stálo dříve, co stojí nyní a co bude státi v budoucnosti. Na rozdíl od Prahy byl brněnský protest mnohem méně v režii sociální demokracie a z tribuny promluvili i zástupci politicky nezávislého společenstva hostinských.

Počty pivovarů klesají

Návod k vaření domácího piva.Jak už uvedeno, řečníci v Praze i v Brně varovali, že nová daň pohřbí řadu malých pivovarů. To se už v Rakousku delší dobu dělo, neboť hlavně menší a střední pivovary jen obtížně konkurovaly velkým pivovarským kartelům. Jen od roku 1900 zkrachovalo v Rakousku na 200 pivovarů, jejich počet se snížil z 1 423 na 1 205 podniků. Konkrétně v Čechách zaniklo 77 pivovarů, na Moravě 21 a ve Slezsku čtyři pivovary. Jen v rakouské Dalmácii žádný pivovar nezkrachoval, neboť v této provincii ani žádný neexistoval.

Uvařte si domácí pivo!

To by ale nebyli Češi, kdyby připravované zdražení piva nedokázali využít také jako klad. Zatímco ve zpravodajské části deníku Právo lidu se vášnivě protestovalo proti nové pivní dani, na inzertních stranách téhož deníku pražští drogisté vesele nabízeli zaručené přípravky k výrobě domácího piva.

Tak například obchodník Jiří Havelka ze Žižkova tvrdil následující: „Vařiči piva v domácností zasílají téměř denně pochvalné dopisy, jež vesměs nasvědčují, že odborně sestavené přípravky z drogerie a chem. labor. fy Jiří Havelka v Žižkově, jsou nejdokonalejší. Balíček přípravy na 12 litrů černého piva 90 hal. a na světlé 80 hal."

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Ivan Motýl

Muzeum designu a životního stylu by mohlo vzniknout v Plzni v areálu bývalého pivovaru a později kasáren Světovar. Radní schválili, že město se na projektu bude podílet. Předpokládá úzkou spolupráci se Západočeskou univerzitou a s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, které by poskytlo většinu exponátů ze svých depozitářů. Na nutné úpravy a zřízení muzea chce radnice požádat o dotace Evropské unie.

"Cílem je, aby takové muzeum vzniklo k roku 2015, kdy se město uchází o titul Plzeň - hlavní město evropské kultury," upozornil náměstek primátora Petr Náhlík. Expozice by měly být v některém z objektů areálu, který už armáda převedla radnici, zbytek stále ještě vojáci drží. Část komplexu bývalého pivovaru se stala kulturní památkou. Objekty pocházejí z doby před první světovou válkou a podle památkářů jsou ukázkou zdařilé a esteticky působivé průmyslové architektury. Jejich rekonstrukce si ale vyžádá nemalé peníze.

Město už má s areálem plány, která zahrnují například umístění městského archivu a depozitářů knihovny či prostoru pro alternativní kulturu, v části areálu by měly vzniknout byty. Nové muzeum by mělo být zaměřeno na životní styl od počátku 20. let 20. století do současnosti. Radnice předpokládá, že pro návštěvníky by byly informace o proměnách životního stylu atraktivní a ojedinělé.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Lada Pešková

Jak se daří pivovarům v době hospodářské recese? Mezi firmami patří k těm šťastnějším. Lidé se sice částečně odklánějí k levnějším pivům, ale prodeje si pivovary pochvalují. Více než krizi řeší počasí.

Jestli nějaké firmy věří, že stávající ekonomickou krizí proplují víceméně bez úhony, tak jsou to pivovary. „Pije se pořád,“ shodují se zjednodušeně. „Lidé se nyní sice odklánějí od dražších piv, ale více než krize spotřebu piva ovlivňuje počasí.“

„Pivní ligu“ vedou domácí

Spokojení jsou ale všichni Pomyslnou pivní ligu vede na střední Moravě spojenými silami domácí trojice pivovarů ze skupiny PMS Přerov - Zubr, Holba a Litovel, která v Olomouckém kraji vloni vytočila kolem 600 000 hektolitrů piva. Za ní je skupina Plzeňského Prazdroje a značky Pivovarů Staropramen.

„Zatím o krizi ve spotřebě piva hovořit nelze. Pivovarnictví tolik zasažené není. Třeba naše březnové prodeje byly velmi pozitivní. Ze zkušeností z historie i víme, že vždy když byla velká krize, neklesala dramaticky poptávka po pivu, ale měnila se její struktura - lidé pili více nízkostupňová slabší a levnější piva než ležáky. Ale pili pořád,“ řekl mluvčí litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

S odklonem zákazníků k levnějším pivům počítá i pivovar Budvar. „Poptávka se přesunuje na značky střední cenové hladiny. Letos pozorujeme také snižování prodeje čepovaného piva v restauracích. Lidé konzumují pivo raději doma. Zároveň se mírně snižuje poptávka po dražších formátech balení, lidé méně kupují třetinkové láhve a plechovky,“ sdělil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Za hlavní faktor úspěšnosti prodeje ale považují pivovary stále počasí. „Leden a únor jsme měli slabší, ale nižší prodeje jsou v tomto ročním období obvyklé. Naopak ty březnové a dubnové příznivě ovlivnilo teplé počasí. Například v dubnu vzrostly prodeje našich piv v Olomouckém kraji meziročně o 20 procent,“ potvrdil mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Obdobně hovoří také v pivovaru Bernard

„Krize nás nezasáhla. První dva měsíce byl sice prodej menší, což nejspíše způsobila chladnější zima, ale již naše březnové a dubnové výsledky jsou velice pozitivní. Vmeziročním srovnání za první čtvrtletí jsme dokonce historicky úspěšný rok 2008 překonali,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Olomoucký kraj vypil statisíce hektolitrů piva

Určit, kolik hektolitrů piva jednotlivé pivovary vloni prodaly, není jednoduché. Na statistiku jsou háklivé a do zveřejňování se jim moc nechce. Světlou výjimkou je hanušovická Holba a přerovský Zubr. První v kraji prodala přes 200 000 hektolitrů piva, druhý kolem 160 000. Třetí ze skupiny Litovel uvedl celková výrobní čísla - vloni z firmy vyjelo 230 000 hektolitrů piva.

Plzeňský Prazdroj svůj středomoravský prodej přiznat odmítl. Vroce 2005 byl na 350 000 hektolitrech. Za loňský rok uvedla skupina, do níž patří kromě plzeňského piva také Radegast, Gambrinus a VelkopopovickýKozel, pouze prodej celosvětový - ten přesáhl deset milionů hektolitrů piva.

Budvar údaje o množství vyrobeného piva nesděluje a konkrétní čísla neuvedly ani Pivovary Staropramen, pod nějž patří také například Braník či Stella Artois. „Patříme mezi tři nejsilnější pivovarské společnosti v Olomouckém kraji,“ uvedl mluvčí pivovaru Pavel Barvík. V roce 2005 přiznal na střední Moravě prodej zhruba 40 000 hektolitrů. Do místního žebříčku se dostal také pivovar Bernard, který prodal téměř 9000 hektolitrů piva.

Restaurací máme hodně. A bojujeme o ně Nejsilnější pivovary si pro své značky drží stovky restaurací. Plzeňský Prazdroj jich přiznal 1000, Holba 700, Zubr 600 a například Bernard 60.

Mluvčí pivovarů se shodují, že trh je víceméně ustálený. Ale... „Konkurence v pivovarnictví je obrovská a boj o restaurace je stále tvrdý. Celý trh s pivem byl v minulých letech velmi rozkolísaný. Nyní se zdá, že se částečně stabilizoval, to ovšem neznamená, že by nemělo docházet ke změnám značek na pípách. Boj o restaurace úplně neustal,“ vysvětlil litovelský mluvčí Slaný. „V zákulisí se už několik let odehrává tuhý boj. Největší pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy jsou dnes už standardem a nabízejí je i menší hráči na trhu. Největší nadnárodní pivovarnické skupiny proto nabízí výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky nebo reklamní tabule.“ Krize válčení o hospody nezesílila. „Konkurenční boj, ten byl mezi pivovary vždy. Krize v tomto směru nic nezměnila,“ dodal Pavel Barvík za Pivovary Staropramen.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka

Originální pšeničné pivo Hoegaarden aspiruje na titul hit letní sezóny. Toto osobité kvasnicové pivo zaznamenává výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v našich restauracích. Díky své specifické osvěžující chuti je obzvlášť vyhledávaný v horkých letních dnech.

Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a dnes je podle údajů společnosti Data Servis nejprodávanějším speciálem v českých restauracích a předstihl tak značky jako Velvet nebo Kelt.

Kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru, která Hoegaarden odlišuje od většiny ostatních piv na českém trhu, přispívá k jeho oblibě i originální robustní šestihranná sklenice o objemu 0.25 a 0.5 litru, která se zdobí čerstvou limetkou a dobře drží pivo studené.

„Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivnějšího způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Česká servírovací specialita

Mnoho lidí se domnívá, že přidání limetky je zvyk dovezený z Belgie, stejně jako toto pivo. Vynálezcem této servírovací speciality je však jakýsi barman z Potrefené husy, který se uprostřed horkého léta rozhodl vyzkoušet, kterak pomocí limetky zdůraznit osvěžující chuť tohoto piva. Tento rituál se záhy rozšířil a dnes již takto naservírovaný Hoegaarden vyžadují všichni jeho milovníci u nás.

Letní inspirace

Stejně rychle a dynamicky, jako se rozvíjí obor gastronomie, vznikají novinky, které často příjemně podráždí naše chuťové pohárky. Barmani tak dnes míchají nápoje, jejichž základem je právě pivo. Letos se v řadě barů objeví Hoegaarden mojito, které si můžeme vychutnat s partou přátel také ze třílitrové sklenice s dlouhými slámkami, jak je tomu zvykem právě u jmenovaného koktejlu.

Vyhledávaný také ženami

Žen, které pravidelně pijí pivo, je zhruba 60 %. To je sice relativně méně než mužů, ale stále se jedná o velmi vysoké procento, ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji. Mnoho z nich si oblíbilo právě Hoegaarden. Ženy na něm oceňují právě osvěžující tóny pomeranče a koriandru, které dodávají tomuto pivu specifické dimenze chuti.

Kam za osvěžující chutí

Hoegaarden je díky své neobvyklé chuti jedním z mála piv, které spotřebitelé cíleně vyhledávají a jsou kvůli němu ochotni změnit i svůj oblíbený podnik. Fandové Hoegaardenu na něj mohou zajít například do jedné ze sedmadvaceti Potrefených hus na území celé České republiky.

U zrodu originální chuti stáli mniši

Historii Hoegaardenu začali psát mniši ve stejnojmenné belgické vesnici roku 1445. Chmel tehdy ještě nebyl nezbytnou součástí receptury a mniši proto používali různá koření a byliny. Na konci 19. století bylo ve vesničce Hoegaarden s 2000 obyvateli 35 pivovarů, ale pod silnou konkurencí piv ležáckého typu postupně mizely a v roce 1957 byl uzavřen poslední. V roce 1963 však bývalý pracovník jednoho z nich výrobu Hoegaardenu obnovil a ten se v průběhu dalších 30ti let rozšířil do celého světa. Dnes si mohou specifickou chuť Hoegaardenu vychutnat spotřebitelé ve více než 30 zemích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivní láhve s logem chráněného zeměpisného označení České pivo už míří na trh. Mezi prvními, kdo využívá Evropskou unií potvrzeného dokladu originality piva, jsou například pivovary Heineken se značkou Krušovice a Plzeňský Prazdroj s Pilsner Urquellem, Kozlem, Radegastem a postupně i Gambrinusem.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý odhaduje, že možnost označit svá piva logem, které potvrzuje originalitu a tradiční kvalitu českého piva, využije zhruba polovina ze 48 domácích průmyslových pivovarů. "Technicky mohou klidně už zítra všichni. Někomu to pomůže u zákazníků, jiný to nepotřebuje řešit," říká Veselý.

Pravidla pro použití Českého piva schválila Evropská unie už loni na podzim. Měsíce trvalo pivovarům, než spotřebovaly zásoby starých etiket a vyřešily nejasnosti ohledně způsobu označování svých piv.

Podmínky, které musí adept o modrožluté kruhové logo splnit, vycházejí z tradičního způsobu vaření piva v Česku. Určují minimální podíl ryze domácích surovin - především sladu a chmele - i podrobný popis závazně dodržované technologie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Marně se ptají již několik dní po tmavém kutnohorském pivu zákazníci v obchodech i restauracích na Kutnohorsku. Důvod, proč jejich přání zůstává nevyslyšeno, je jednoduchý: Městský pivovar, kde vaří společnost Drinks Union, totiž přestala tento výrobek produkovat. Zájem o „Dačický tmavý výčepní“, jak zní přesný název nápoje, byl údajně příliš úzký.

„Při přehodnocení portfolia pivních značek ve skupině Heineken Česká republika se ukázalo, že prodeje značky Dačický tmavý výčepní jsou velmi malé. Jde pouze o zájem zákazníků v malém regionu,“ uvedl Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union, a dodal: „Skupina Heineken Česká republika má vedle toho ve svém portfoliu značky Krušovice černé a Březňák tmavý výčepní, jejichž prodej je mnohonásobně vyšší, a které jsou také úspěšně vyváženy do mnoha zemí.“

Zákazníkům tak mají co vysvětlovat například v kutnohorské staročeské restauraci Dačický. „Po tmavém Dačickém se ptají hlavně cizinci. Mají zájem ochutnat místní pivo a jsou rádi, když jim dáme na výběr mezi světlým a tmavým,“ řekla spolumajitelka podniku Jitka Ciklerová s tím, že zájem o tento druh piva snad nejvíc projevují ruští turisté. Zájem o kutnohorské černé pivo se zmíněná restaurace snaží alespoň částečně pokrýt tmavým mokem značky Primátor, vyráběným v Náchodě.

Zákazníci sáhnou po jiném tmavém

„Lidé se po tmavém Dačickém ptají, byli na něj zvyklí. Většinou jim ale dám na výběr z jiných černých piv, které máme na skladě, a oni si vyberou,“ konstatoval odpovědný vedoucí takzvané pivovarské prodejny na Jungmannově náměstí v Kutné Hoře Vladimír Zlata.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Areál, který vyrůstá místo Knížecího pivovaru v teplické části Trnovany už dostává svoji podobu. Bude zde sedm samostatných provozoven. Největší z toho bude prodejna z obchodního řetězce Penny Market, který je hlavním nájemcem.

Zákazníci zde najdou také prodejny oděvů, bot a také elektro. Mělo by zde také být rychlé občerstvení. V nákresu, který měla možnost redakce Deníku vidět, by to měl být McDonald´s. Jak Deníku potvrdila Drahomíra Jiráková z této společnosti, plánuje firma otevření takovéto restaurace v Teplicích.

V areálu bude také velké parkoviště a vše doplněno zelení. Příjezd i výjezd bude Masarykovou ulicí.

„Nákupní centrum vznikne na nejfrekventovanější městské Masarykově ulici v areálu bývalého pivovaru v blízkosti autobusového a vlakového nádraží. Ideální viditelnost a pohodlné odbočení přes světelnou křižovatku z hlavní městské tepny zajišťuje příjezd motorizovaných zákazníků ze všech částí města,“ píše na svých stránkách společnost InterCora se sídlem v Plzni. Právě ta celou výstavbu připravuje a řídí.

Teplický stavební úřad vydal firmě InterCora stavební povolení v loňském roce. Platí dva roky.

Poslední snahy byly marné

Plány společnosti na výstavbu obchodního centra se však vlečou od roku 2006. Tehdy firma získala povolení k demolici budovy někdejšího pivovaru. Stavební úřad rozhodl o stržení budovy také proto, že nebyla zapsaná na seznamu památek. Odborníci totiž pozdě upozornili na historickou hodnotu stavby, především na cenné barokní klenby ve sklepeních.

Ještě po vydání demoličního výměru se o záchranu Knížecího pivovaru pokusil tehdejší památkář teplického magistrátu Radek Spála. V červnu 2006 podal na ministerstvo kultury jako soukromá osoba návrh na prohlášení souboru budov a sklepů pivovaru kulturní památkou. Jeho kolegové před 20 lety totiž na historický objekt pozapomněli a tak se mohlo stát, že mezi kulturní památky zapsán nebyl.

Ministerstvo kultury České republiky pozdní snahu o záchranu pivovaru svým rozhodnutím z října 2006 nepodpořilo. Investice na rekonstrukci by totiž byly tak vysoké, že z ekonomických hledisek nebylo schopno prosadit prohlášení pivovaru za kulturní památku proti vůli vlastníka.

Pivovar měl poměrně slušnou historii

Zprávy o počátcích pivovaru se různí, ale pravděpodobně vznikl v 16. století. Provoz v něm přerušila třicetiletá válka a obnoven byl až po roce 1670. Budovy propojené podzemními chodbami se rozkládaly po obou stranách silnice. V roce 1859 přešel pivovar na parní provoz. Tehdy zaměstnával 59 dělníků. Starý pivovar byl přestavěn v roce 1876 a v roce 1907 byly postaveny nové budovy mezi silnicí a železniční tratí.

První várka Turner Bier začala 1. března 1908 a roční výstav činil kolem 60 tisíc hl. Na kvalitu trnovanského piva měla vliv horská voda přiváděná z Dubí. Trnovanské pivo a Teplický 12 °C Ležák se zde vařily až do roku 1976.

Od té doby to šlo s pivovarem z kopce. Klima historických sklepení sice nějaký čas svědčilo sýru Niva, který zde dozrával ještě v osmdesátých letech a ten teplický byl údajně jedním z nejlepších.

Podle mínění památkářů byla historicky nejcennější zadní část traktu, takzvaná lahvárna. Nesla znaky barokní stavby.

Mladší generace už ale vzpomíná jen na nevábnou tržnici a někdo možná zažil nepříliš úspěšný pokus o využití podzemních prostor pro pořádání diskotéky.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Teplický deník.cz

Motto:

„...a zjistíš, že tvůj výčepní tě vlastně miluje skrze tak krásně načepovanou sklenici plzně..." (Bohumil Hrabal, pivnice U zlatého tygra, 1994)

V krajinách, kde je pevne zakotvená tradícia pitia piva, napríklad v Česku, existuje aj svojská krčmová spoločnosť. Česká „hospoda" sa stáva prostredím svojráznej kultúry, neustáleho stretávania, komunikácie.

Taká bola aj v časoch najhorších: počas vojen, okupácií, totalít a normalizácií. Výstižne o tom píše Bohumil Hrabal: Proto je u mne pití piva svatým časem a dokonce vím, že hostinec a stůl uvnitř má takové právo azylu, jako za starých časů, kdy jste vběhli do kostela a nemohli vás tam zabít. Podepisuji se pod to a seč mé síly stačí, snažím se přispět k tomu, aby pivo zůstalo neopominutelnou součástí kultury, historie i současnosti našeho národa.

Estetika čapovania piva - to je pojem, ktorý si pestujú najmä Česi. Nevýslovná, takmer všetky ľudské zmysly oblažujúca krása, ktorá vzniká, keď sa pivo mesiace ukryté v sude dostáva na svetlo Božie. Tá krása nevzniká len pre samotné pivo, ale aj tým, ako sa pivo skladuje, a najmä, načapuje. Profesionálne načapované pivo je výnimočný estetický zážitok.

Počiatky čapovania

Dnešný spôsob čapovania piva má pomerne dlhý vývoj. V staroveku sa pivo iba prelievalo z veľkých kvasných nádob do menších, z ktorých sa pilo priamo alebo sa z nich nalievalo hosťom. Zariadenia, podobné dnešným výčapom, sa v strednej Európe objavujú až v stredoveku.

Pivá uvarené v dome, ktorý mal právo na varenie, sa často na mieste aj vypilo. Čapovalo sa priamo z ležiackeho sudu v pivnici. Načapovaný džbán či iné nádoby (keramické, drevené, neskôr aj porcelánové a sklenené), sa odniesli na stôl, kde sa pivo rozlievalo do menších nádob. Lepšie krčmy mali v strede stola kameninové platne, na ktoré sa pivo ukladalo, aby vydržalo dlhšie studené.

Prvé výčapy

Existovali však aj také pivnice, ktorých majitelia dokázali pivo pretočiť z ležiackych sudov do menších nádob (12,5- alebo 25-litrových). Veľký sud najskôr položili na drevený stojan a narazili doň drevený kohútik. Aby sa do suda dostal vzduch a pivo mohlo odtekať, musel sa otvoriť plniaci otvor.

Potom stačilo už len prikladať menšie nádoby, ktoré sa vynášali do šenku, aby sa z nich nalievalo hosťom do pohárov. Prvý výraznejší pokrok v čapovaní piva prišiel s konštrukciou ručne ovládaného tlakostroja.

Bol to v podstate excentrickým hriadeľom poháňaný kovový piest tesnený kožou. Ten pomocou dvojsmerných klapiek nasával a tlačil vzduch buď do suda, alebo do tlakovej nádoby. S príchodom priemyselnej revolúcie sa začali vymýšľať a vyrábať aj jednoduché výčapné zariadenia.

Dnes by sme ich nazvali „párty pumpy". Pomocou nich sa pivo čapovalo a zároveň sa sud tlakoval, takže obsah vytekal rovnomerne, bez veľkých problémov. Toto zariadenie bolo prazákladom nám už známych klasických výčapov.

Ku koncu druhej polovice 19. storočia sa v krčmách začala presadzovať módna vlna čapovania piva do fliaš. Spočiatku sa používali fľaše kameninové, neskôr pribudli sklenené.Hrdlo sa zaisťovalo korkovou zátkou, ktorú nahradil keramický uzáver tesnený gumičkou. Fľaškované pivo však nebolo filtrované a pasterizované, takže jeho záručná lehota bola veľmi krátka.

Výčapy v 20. storočí

Obdobie rozkvetu českého aj slovenského pivovarníctva charakterizujú výčapy podobné tým dnešným. Boli to fortieľne spracované exempláre z mosadze alebo z keramiky, tá však bola doménou nemeckých krčiem. Novinkou bolo doplnkové chladenie v podobe vaničky umiestnenej pod výčapnou hlavou, kam sa rúrkovou závitovkou („šnekom") privádzalo pivo zo suda.

Vanička bola naplnená nadrobno nasekaným ľadom a vodou, hlavný vplyv na teplotu piva však malo chladenie v pivnici. Pivo sa do pípy tlačilo pod nízkym tlakom (maximálne 0,8 baru, dnes sa používajú 2 - 3 bary). Zlomovým bodom na čapovanie bolo masové zavedenie chladičov so silnejším chladiacim roztokom, tzv. soľankou, ktorá však aj tak stačila chladiť iba priemerné výtoče piva.

Veľkokapacitné krčmy preto začali stavať chladené boxy a používali 10- až 15-hektolitrové stojaté tanky. Tento stav trval až do roku 1990, keď do hry vstupujú technické servisy, ktoré postupne vznikajú v jednotlivých pivovaroch. Ich technici používajú techniku dodávateľských firiem, alebo sa priamo podieľajú na vývoji vlastných originálnych zariadení (napríklad plzenský Prazdroj).

Učíme sa čapovať

V Česku a na Slovensku existujú dva spôsoby čapovania piva - čapovanie pomocou pákového kohúta a čapovanie piva otočným kohútom. Nevedno, prečo je dnes najbežnejší prvý spôsob, ktorý je náročnejší a zdĺhavejší. Pravda, len za predpokladu, že výčapník má záujem natočiť pivo skutočne profesionálne, teda tak, aby takzvanú suchú penu (čapica bez piva) vytlačila z pohára pena „mokrá" (plná piva).

Na Slovensku sa s tým väčšinou nebabrú, celý proces zjednodušia na minimum. Piť sa to síce dá, ale pena je nechutná, suchá. Čapovaniu pomocou pákového kohúta, ktoré sa používa najmä v klasických českých krčmách (napríklad v hrabalovskej krčme U zlatého tygra), sa hovorí aj čapovanie „na hladinku".

Pri tomto type čapovania vzniká typická hustá smotanová pena, pivo nemá „čapicu" (karfiol), pena je na povrchu jemná a rovná a po napití kreslí na stenách pohára krúžky, takzvané hladinky. Na hladinku sa čapuje tak, že do pohára pomalým pootočením kohúta napustíme trocha peny, pričom pohár je, rovnako ako pri čapovaní pákou, nahnutý do uhla asi 45 stupňov.

V druhej fáze otvoríme kohút na maximálny prietok, pivo steká po stene pohára, ale prúd je bez turbulencií, celkom priehľadný. V tretej fáze ukončíme čapovanie rýchlym uzavretím kohúta. Krígeľ je vtedy plný hustej, mokrej, hojdajúcej sa peny, ktorá sa postupne dvíha.

Nie je faux pas, keď trochu peny pretečie cez okraj pohára, niektorí pivári dokonca považujú tento moment za mierne erotický. V poslednej fáze sa pivo pomaly upokojuje, v pohári sa dvíha jemný závoj bubliniek - rozpusteného oxidu uhličitého. Pivo dobieha veľmi pomaly a zvoľna sa približuje k ryske pohára. To je špecifikum tohto typu čapovania.

Chutné pivo je výsledkom súhry mnohých, často zdanlivo zanedbateľných faktorov. Svoju úlohu tu hrá aj útulné prostredie a príjemná, nevtieravá, ale pozorná obsluha. Dominantným faktorom však istotne zostáva to, ako je pivo načapované.

Nadúva vás po pive?

Rezanie v hrdle, pocit plného žalúdka, neskôr aj nadúvanie - to všetko sú príznaky toho, že v krčme, v ktorej práve sedíte, je pivo presýtené oxidom uhličitým. Ak by majiteľovi krčmy záležalo na tom, aby ste zbytočne netrpeli, stačí, aby pri čapovaní začal používať moderné zmesi technických plynov, napríklad zmes oxidu uhličitého a dusíka. Pritom to nie je žiadna horúca novinka, táto zmes sa objavila na Slovensku už okolo roku 2000.

Tu je prehľad možností, ako naháňať pivo do točky a čo z toho vyplýva:

Čapovanie pomocou vzduchu

Pri tomto type čapovania sa pivo zo sudov tlačí pomocou vzduchového kompresora. Tento spôsob je dnes ešte stále bežný, hoci výčapník nemá úplne pod kontrolou, čo sa do piva dostáva spolu so vzduchom. Ten, keďže prechádza kompresorom, môže obsahovať rôzne nežiaduce látky, najmä ak je krčma pri nejakej dopravnej tepne.

Znečistený vzduch môže pochádzať aj z prostredia samotného kompresora, najmä ak ide o lacnejšie typy, ktoré nie sú určené na potravinárske účely. Negatívny vplyv tohto spôsobu sa prejavuje tiež oxidáciou (okysličovaním) piva, čo znamená, že pivo nie je „rezké" (ako by povedali Česi - nemá „říz"), rýchlejšie starne a jeho kvalita sa rapídne znižuje.

Existuje ešte množstvo faktorov, svedčiacich proti používaniu vzduchových kompresorov, preto už len stručne: vzduch zvyšuje kontamináciu v trúbkach a hadiciach, takže pivo môže získať nepríjemný zápach alebo aj chuť. Nadmerné prevzdušnenie prispieva k množeniu biologickej frakcie v pive, čo znamená, že sa môžu premnožiť „divoké" kvasinky, či dokonca zdraviu škodlivé mikroorganizmy.

To všetko sa odrazí na kvalite: pivo nepríjemne páchne, vznikajú zákaly a dokonca aj alergény, ktoré spôsobujú napríklad bolesti hlavy či prudkú migrénu. Okrem toho stlačený vzduch znižuje obsah oxidu uhličitého (bubliniek) na neželateľnú mieru, navyše má zlý vplyv na tvorbu peny a „plnosť" piva.

Oxid uhličitý a dusík

Prednosťou čapovania pomocou samotného oxidu uhličitého (CO2) je azda len to, že CO2, ako inertný plyn, zamedzuje oxidácii, teda znehodnocovaniu piva. Nevýhodou je, že oxid uhličitý sa pri nízkej teplote nadmieru rozpúšťa v pive, ktoré je ním potom presýtené (a spôsobuje spomenuté tráviace problémy).

Prednosťou dusíka (N2) je to, že je to inertný plyn, ktorý, rovnako ako CO2, zamedzuje oxidácii piva. Pri vyšších teplotách však vytláča z piva prirodzený oxid uhličitý a pivo tak stráca rezkosť.

Čapovanie pomocou zmesi CO2 + N2

Táto technológia čapovania piva je v súčasnosti ideálna. Má tú prednosť, že výčapník môže upravovať pomer plynov podľa typu piva (štandardný pomer je 1:1). Zmes s názvom Biogon sa dodáva v oceľových fľašiach na potravinárske účely, takže je garantovaná mikrobiologická čistota.

Zmes vyhovuje požiadavkám na štandardnú kvalitu piva a obmedzenie mikrobiologického rizika, čo je celosvetový trend. Ak je pivo narazené dlhšie ako deň, táto zmes ho chráni pred zvetraním a podporuje jeho trvanlivosť. Pivo zbytočne nepení, pena je jemná, smotanová.

Jediným „nedostatkom" môže byť zanedbateľné zvýšenie nákladov pri investícii do nového zariadenia (ide zhruba o 1 cent na liter piva). Každý podnikavý krčmár by si však mal uvedomiť, že keď nebude hostí presýtené pivo tlačiť v žalúdku, tak ho aj viac vypijú.

Zdroj: Žena Sme.sk | Autor: Tomáš Čejka

Již dvanáctý ročník bude mít v sobotu turistický pochod Pivovarská čtvrtka, který patří k největším akcím svého druhu v Česku. Pořádá ji hanušovický pivovar Holba. Každoročně se na ní schází na tisíc lidí z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a mohli zavítat i do pivovaru.

Letos se bude startovat přímo z jeho nádvoří a dalších dvou míst – náměstí v Králíkách a ze Šumperka od Středního odborného učiliště na ulici Generála Krátkého (u Kauflandu). Startující dostanou originální dárek – pivní sklenici limitované série vyrobenou exkluzivně pro tuto příležitost, děti pak kšiltovku a svačinku.

„Je připraveno celkem pět tras o různé náročnosti a délce od deseti do 22 kilometrů, mezi nimi tři nové, na které se turisté vydají poprvé. Patří k nim například okruh příjemných šestnácti kilometrů z pivovaru Holba přes Hynčice krásnou krajinou až na Lužnou a zpět do Hanušovic. Společným cílem všech tras je na nádvoří pivovaru, kde absolventi obdrží pamětní list a odznak Pivovarské čtvrtky,“ řekla Právu mluvčí hanušovického pivovaru Hana Matulová.

„Akci připravujeme ve spolupráci s Klubem českých turistů. Trasy je zapotřebí nejen vhodně zvolit, ale také řádně označit. Každý startující dostane mapu s vyznačenou trasou včetně rozcestníků. Snažíme se, aby to byl nenáročný pochod krásnou přírodou Jeseníků,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu pivovaru Holba. Pivovarská čtvrtka přináší nejen sportovní vyžití, ale i zábavu a jedinečnou příležitost navštívit pivovar s více než 130letou tradicí.

Jeho malebný areál v horách nabídne účastníkům pochodu příjemné posezení na nádvoří, kde proběhne komponované odpoledne s hudbou v podání country kapely Hubertus.

„Kromě dobrého piva a občerstvení jsou připraveny zábavné hry, například na rybáře nebo siláky. Tradičně se vyhlašuje také 3x NEJ – nejstarší, nejmladší a nejvzdálenější účastník pochodu. Nebude chybět ani tombola pro slosování startovacích lístků,“ dodala Matulová. Startovné činí v případě dospělého 40 korun, dítě zaplatí 20 korun. Start na všechny trasy bude ráno mezi osmou a desátou hodinou.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Vlasta Hradilová

Jedna z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem, Na rychtě, je zavřená. Místo štamgastů se tu pohybují dělníci, kteří ji vyklízejí. Důvodem je chystaná rekonstrukce restaurace na hotel s pivovarem.

Potvrdil to Martin Prachař, jednatel pražské firmy Trade Finance, která je vlastníkem objektu. Rekonstrukce zahrnuje stavební úpravy, dostavbu a nástavbu stávajícího objektu. Ten bude zmodernizován a zvětšen, jednak přístavbou ve dvorní části a také bude zvýšen o jedno patro.

Vizualizace:

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Jitka Hadašová

První červnový víkend se Radnická ulice promění v oázu radosti a pohody. Každoroční účastníci vědí, že v těchto dnech, a to konkrétně v pátek 5. a v sobotu 6. června 2009, proběhne již tradiční prezentace produkce malých pivovarů.

Letos můžete ochutnat rozmanité druhy piva a speciality značky Černá Hora, Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. Tradiční soutěž O zlatou korunku letos bohužel neproběhne, a to z důvodu malého počtu dodaných pivních vzorků.

Po oba dva dny bude probíhat v prostorách již zmíněné Radnické ulice a na nádvoří Staré radnice jarmark s možností občerstvení. Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin, a to vždy od 14.00 hodin. Můžete se těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Pro příklad uveďme skupinu Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera.

Zdroj: BKC.cz

K pivu se váže celá řada mýtů. Prý odvodňuje, protože je to přeci alkoholický nápoj. Říká se také, že čím více má pivo bublinek, tím je lepší. A existují mnohé další mýty. Jak je to ale doopravdy, to ví nejlépe ten, kdo pivo vaří. Pivní mýty vyvrací sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba.

Je to tedy vážně fakt, že čím víc bublinek pivo má, tím lépe?

Lidem se to vizuálně líbit může, ale pokud CO2 uniká, je v pivu špatně vázán a nasvědčuje to tomu, že takové pivo je uměle dosycováno při filtraci a je kvašené v cylindrokonických, tedy stojatých tancích, a to většinou jednofázovým kvašením. Takto dosycená piva při vypití pivaře nafukují a vyvolávají pocit plnosti. Piva vyrobená klasickou technologií takové nepříjemné pocity nezpůsobují.

K dalšímu mýtu. Odvodňuje pivo?

Rozhodně ne. Je to samozřejmě naopak, pivo lidskému tělu doplňuje tekutiny, které jsou pro život potřebné, protože obsahuje 92 % vody.

Říká se také: alkohol, metla lidstva. Platí to i o pivu?

Podle odborníků je pivo zdraví prospěšné. Doporučené množství jsou dva půllitry piva denně u mužů, u žen pak dvě třetinky denně. Kromě již zmiňovaných 92 % vody obsahuje pivo také celou řadu vitamínů a minerálních látek prospěšných lidskému organismu.

Mohou hospodští pivo zkazit?

Na kvalitu čepovaného piva má vliv několik faktorů. Hospodští ho mohou „zkazit“ špatným skladováním (ideální skladovací teplota je kolem 10 stupňů Celsia) nebo např. špatným složením tzv. hnacího plynu, který ovlivňuje chuť a kvalitu piva. Nejvhodnějším hnacím plynem je dusík a oxid uhličitý v poměru 7:3 nebo 6:4, při použití samotného CO2 může dojít k přesycování čepovaného piva, když se pivo tlačí vzduchem, okysličuje se a zvětrává, vzduch obsahuje velké množství škodlivých mikroorganismů, které pivo znehodnocují.

Na kvalitu piva má ale v neposlední řadě vliv i to, do čeho a v jaké teplotě ho načepujeme. Pivo by mělo mít 6 až 8 stupňů. Sklenice by měla být vychlazená a správně umytá. Neměla by být umyta v obyčejném saponátu, protože ten znehodnocuje pivní pěnu. Navíc hospodští by každý den po skončení čepování měli celé vedení včetně naražeče a výčepního kohoutu propláchnout vodou. Sanitaci pivních cest je třeba provádět jednou týdně. Pokud bude pivo takto ošetřováno, bude zákazník spokojen.

Tloustne se po pivu a rostou po něm prsa?

Po samotném pivu se podle mého netloustne, pivo však podporuje chuť k jídlu, a když se člověk přejídá a nepohybuje se, tak tloustne. Mýtus o růstu prsou v souvislosti s pitím piva (a to zejména černého) je velmi hezký, tradiční a oblíbený, já ho určitě vyvracet nechci.

Ničí pivo filtrace a pasterizace? A jak to bude v Chotěboři?

Filtrací se pivo chuťově příliš nemění (nefiltrovaná piva jsou však hutnější), filtrací se prodlužuje trvanlivost. Na trh budeme dávat sudové pivo filtrované i nefiltrované. Pasterizace je jednou z metod konzervace potravin. Podstatou pasterizace je krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení mikroorganismů. Na rozdíl od převaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Při dlouhém skladování se mění chuť piva, pivo dostává ovocnou pasterační příchuť. Chotěbořské pivo pasterované nebude, na trh budeme dodávat pivo ošetřené jen filtrací.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nezastavěný prostor mezi obchodním centrem Convent a ulicí Nerudova v okresním městě by mohl v budoucnu získat nové využití. Investoři, kteří parcelu koupili koncem minulého roku, by na ní rádi vybudovali restauraci s vlastním minipivovarem.

„Pozemek jsme vlastnili zhruba deset let, teprve vloni jsme jej prodali dvěma investorům. Jaké s nimi ale mají přesně plány, to nemohu podrobně popsat,“ sdělil Oldřich Sedlák, člen městského zastupitelstva a majitel žďárské firmy Auto…, jíž tato parcela původně patřila.

K vybudování stylové pivnice s vlastním pivovarem se vesměs pozitivně postavil také žďárský městský úřad. „K výstavbě tohoto objektu jsme dávali vyjádření, které bylo více méně kladné, avšak s několika výhradami. Mezi ně například patří zvýšení počtu parkovacích míst okolo zamýšlené stavby, ten byl původně nedostatečný,“ uvedla Irena Škodová, vedoucí odboru rozvoje a územního plánování.

Mezi další připomínky k novému restauračnímu objektu ve Žďáře nad Sázavou patří ještě nutnost zachovat alej vzrostlých stromů v inkriminované lokalitě a také přístupovou cestu k blízké zastávce městské hromadné dopravy.

Původně se mělo začít stavět v roce 2010, jestli však bude termín dodržen, není jisté.

Zdroj: Žďárský deník.cz | Autor: Jana Ševčíková

Závěr měsíce máje bývá už několik let v Třebíči ve znamení piva – jeho oslav i konzumace. Součástí toho letošního ročníku je neobvyklá výstava pivních etiket v jednom z poschodí knihovny na Karlově náměstí.

Začala v úterý 12. května pod názvem Svět pivních etiket. Organizátorem je předseda třebíčského ETTA CLUBU Zdeněk Hobza.

Ten letos dovrší čtyřicet let své sběratelské činnosti i vedení tohoto klubu ve městě. Psal se 2. leden 1970, když Zdeněk Hobza v Třebíči klub založil.

A sběratelova aktuální bilance? Má 120 000 etiket ze 187 zemí světa. Českých etiket má ve sbírce dvacet tisíc. „Dost těžko se shánějí například etikety z Palestiny či Jemenu,“ říká sběratel.

Klub sběratelů pivních suvenýrů má v Třebíči v současné době 26 členů.

Ve svých sbírkách mají k pivu se vztahující tácky, etikety, láhve, sklenice, reklamní tabule, stojánky na tácky, pivovarské odznaky, plechovky, soudky, tužky s pivovarskými znaky i například účtenky.

Současná výstava v budově knihovny uvádí jen etikety a potrvá do 5. června.

Devadesát devět procent etiket je tištěno na papíru, z minipivovarů jsou známy i samolepky. Vzácné jsou i etikety z malých pivovarů, z nichž se v některých už pivo ani nevaří.

Foto zde...

Zdroj: Třebíčský deník.cz

V pořadí již 17. ročník akce Den Kozla se uskuteční 13. června od 9:00 hodin ve Velkých Popovicích. Letošní ročník organizátoři akce připravili v duchu tradičních českých řemesel. Vstupné na akci je jako každý rok zdarma.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se tato řemesla provozují a jak těžké je například rýt do skla, vypalovat do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. Pro příchozí budou hned na začátku areálu pivovaru připravené stylové stánky s řemeslníky – mistry svého řemesla a hosteskami, kteří budou proškoleni a ochotni naučit jednotlivce umu svého řemesla.

Kromě pestré a neobyčejné přehlídky řemesel mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory Velkopopovického pivovaru a zhlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera. V den konání akce se totiž v pivovaru slavnostně otevírá tato jedinečná prohlídková trasa.

Celým dnem bude provázet moderátor Petr Kumpfe. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem "Mistr", který bude mimo jiné k získání také zdarma v soutěžích v rámci rytí do skla.

Na důkaz toho, že jde značka Velkopopovického Kozla s dobou, se letos slavnosti Kozla letos uskuteční v duchu současné české muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, objev letošního roku Xindl – X, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel DIVOKEJ BILL a MEDVĚD 009, MŇÁGA A ŽĎORP, ČESKÉ SRDCE, ANNA K., 05 & RADEČEK a legendární kytarový mág Radim Hladík s kapelou BLIE EFFECT. Jako třešnička na dortu bude vystoupení neodolatelného showmana a zpěváka v jedné osobě Jiřího Macháčka s kapelou MIG 21.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Jana Henychová

Také ještě nemáte plán na poslední květnovou sobotu? A co takhle ji strávit na kolejích? Letos již pošesté se na svou cestu Polabím vydává historický parní vlak Postřižinský expres. Příznivci půvabné české přírody, živé hudby, osvěžujícího piva a dobré nálady se na něj mohou těšit v sobotu 30. 5. 2009. Vlak vyjíždí z Nymburka a během své cesty projede řadou středočeských měst.

Cesta pod parou

Vlak vyjede z Nymburka v 8,05 hod., dále pojede přes Poděbrady, Velký Osek, Kolín, Ledečko, Zruč nad Sázavou, Kutnou Horu, opět přes Kolín, Velký Osek a Poděbrady zpět do Nymburka. Návrat je naplánovaný na 17, 45 hod.

O zábavu se během jízdy postará kapela populární kapela Třehusk, která zahraje také v některých zastávkách při delších přestávkách. Žízeň uhasí vychlazené Postřižinské pivo, což může způsobit, že na konci jízdy budete skutečně „pod parou“.

Jízdenky lze zakoupit od 11. května v železniční stanici Nymburk hlavní nádraží i Nymburk město a rovněž v Pivovaru Nymburk, který je kromě Český drah již tradiční spoluorganizá­tor akce.

Uplynulé ročníky se vždy těšily velkému zájmu, proto neváhejte a nenechte si tuto originální projížďku ujít. Tedy spíše ujet.

Zdroj Fresh In.cz

Kým domáca konkurencia prichádza až teraz na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa da ,,rezať“ smerom nahor, pivovar STEIGER, a.s., Vyhne už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov,že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Dodal, že pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

I letos ožije centrum Trutnova tradičním Pivofestem. V sobotu 13. června se na Krakonošově náměstí bude prezentovat několik pivovarů v doprovodu pestrého kulturního programu. V něm nebudou chybět ani vítězové ankety Marta Kubišová a skupina Buty, pro které jste mohli hlasovat na stránkách www.trutnov.cz, www.trutnovinky.cz, www.okolohradce.cz a www.nachodskyswing.cz. Z pivovarů tu narazí své sudy například Krakonoš, Primátor, Bernard, Svijany, Gambrinus, Pilsner Urquell, Nová Paka nebo Guinness. Už v dopoledních hodinách se na Pivofestu potkají i majitelé automobilových veteránů a určitě i vy s přáteli a kamarády.

Zdroj: Daniel Šafr

Plzeňský Prazdroj jmenoval do funkce technického ředitele pana Juliana Pattona (40 let). Julian Patton je diplomovaný sládek a má titul MBA z univerzity v Lancasteru. Pochází ze Severního Irska. Před studiem na Heriot Watt University v Edinburgu získal rovněž titul z mikrobiologie.

Před příchodem do Plzeňského Prazdroje zastával pan Patton funkci ředitele technického oddělení a oddělení nákupu v Pivovarech Ursus v Rumunsku, které patří do společnosti SABMiller. V Plzni působil již dříve, od listopadu 2005 do října 2006, jako manažer výrobního rozvoje. Byla to jeho první pozice u SABMiller, do které přešel z postu skupinového ředitele výroby ve společnosti Dale Farm, která je jedním z největších mlékárenských podniků ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.

Svou kariéru zahájil v pivovarské společnosti Bass Brewers v rámci tréninkového programu absolventů. Postupně prošel všemi oblastmi výroby a rok působil jako manažer regionálního prodeje. Následovalo období u pivovarské společnosti Guinness, kde získal další zkušenosti v oblasti výroby, stáčení, údržby a prodeje.

Pan Patton má tři děti do 14 let, Philipa, Matthewa a Sophii. Svůj volný čas tráví s rodinou, hraním ragby, rád také zajde do fitness. Pochází z rybářské vesničky Ballywalter v Severním Irsku. Domluví se rumunsky na konverzační úrovni a trochu česky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Čechy od dob totality, kdy se do západní Evropy podívali jen výjimečně, dělí již dvě desetiletí. O to víc ale mají možností poznávat vyspělé kultury nyní. A platí to i pro pivaře.

Pivovarnická kultura má totiž v každé zemi Evropy své nezaměnitelné zvyklosti. Pro ty, kteří je chtějí blíže poznat, sestavil Plzeňský Prazdroj, největší český exportér piva, evropské pivní desatero.

Ve Velké Británii k pípě

Například koho nebaví chodit si pro každé pivo k výčepu a ještě ho hned zaplatit, určitě by neměl jezdit do Velké Británie. Ve více než devadesáti procentech případů tam totiž musí pivař každý orosený půllitr zaplatit ihned u pípy.

Podobně to funguje například v Dánsku či Švédsku. Jako doma se pak Češi mohou cítit v sousedním Německu, kde se stejně jako u nás platí útrata číšníkovi najednou u stolu.

Platím rundu!

Ne všude se také platí přesně to, co člověk sám vypije. Své o tom vědí třeba Nizozemci či Belgičané. V jejich pivnicích se nezvykle zákazníci dělí o útratu rovným dílem. A kdo by se rád napil víc, než na kolik má u sebe peníze, měl by si pro svou návštěvu vybrat Rumunsko.

Téměř dvě třetiny rumunských pivařů jsou totiž ochotni objednat rundu pro celý stůl, i když si nejsou jistí, že jim podobné gesto jejich spolustolovníci opětují.

To, že pití piva lidi sbližuje, platí nejen v Česku, ale i po celé Evropě. Ovšem ne vždy platí, když pije muž pivo se ženou, že jsou jen přátelé. „Pokud vidíte spolu pít pivo muže a ženu, v případě Čechů půjde z 80 % o současné partnery, takže nemá cenu se o někoho z nich pokoušet,“ radí se v pivním desateru.

„Zato v Německu už podobná situace může dopadnout jinak – jen 50 % Němců někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dává u piva přednost třeba přátelům či přítelkyním,“ píše se v něm dále.

Pět set belgických piv

Každý správný pivař by měl také vědět, jak široká paleta různých druhů piv každá ze zemí Evropy může nabídnout. V tomto ohledu bezkonkurenčně vede Belgie.

V belgických pivovarech se vaří pět set druhů standardních piv, a pokud se do toho započítají příležitostně vyráběné pivní speciály, nabídka se může rozšířit i na několik tisíc.

Pivní desatero

1. Koho nebaví chodit si pro každé pivo k výčepu a ještě ho hned zaplatit, neměl by jezdit do Velké Británie (děje se to tam tak v 91 % případů), Dánska (65%) nebo Švédska (70%). Způsob, kdy se platí všechno najednou na konci a to číšníkovi, který přijde až ke stolu, je z celé Evropy nejpoužívanější právě v ČR (90 %), ale dostatečně je rozšířený i v Německu (81%) nebo Rumunsku (84%).

2. Český pivař je zvyklý zaplatit jen za to pivo, které vypil sám (dělá to 97 % z nich). V některých evropských zemích jsou ale lidé zvyklí při závěrečném placení dělit se o pivní útratu rovným dílem. Komu to nevyhovuje, neměl by chodit na pivo v Nizozemí (82%) či Belgii (77%). Chování nejpodobnější našim zvykům najdete v Německu (90%) a Rumunsku (83%).

3. Kdo si rád dá pivo ve všední den co nejdříve odpoledne, nejméně se nad jeho objednávkou pozastaví ve Francii, kde začínají s pivem v 17:10. Naopak v Itálii přichází první pivo na stůl až v 19:48.

4. Komu vyhovuje pití piva co nejpozději večer, jeho zaslíbenou zemí je Německo, kde se od piva odchází až ve 22:59. Francouzi naopak s pivem končí už ve 20:33.

5. Kdo by se chtěl napít piva víc, než nakonec zaplatí, měl by jet do Rumunska: 59 % rumunských pivařů je rozhodně připraveno objednat a pak zaplatit rundu piv pro celý stůl, i když si nejsou jisti, jestli jejich spolustolovníci toto gesto čestně napodobí.

6. Kdo na svých cestách navazuje u piva důvěrné známosti, jeho optimální destinací je Švédsko. Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 % Švédů, hned za nimi následují Britové (76 %). A pánové, pozor: pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 % Slováků – zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“!

7. Pokud vidíte spolu pít pivo muže a ženu, v případě Čechů půjde z 80 % o současné partnery (jsme v tom evropsky nejlepší), takže nemá cenu se o někoho z nich pokoušet. Zato v Německu už podobná situace může dopadnout jinak – jen 50 % Němců někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dává u piva přednost třeba přátelům či přítelkyním. V tom jsou zase evropsky nejlepší Němci.

8. Kdo si chce dát bez údivu okolí pivo na svatbě, měl by ji udělat v Dánsku či Nizozemí, kde je to přijatelné pro 89 % konzumentů piva. Hlavně ale žádnou svatbu v Itálii, tam je to akceptovatelné jen pro 23 %.

9. Kdo chce poznat co nejvíce nových chutí piva, měl by navštívit Belgii. Tamní pivovary vaří cca 500 standardních piv, ale pokud započítáme i příležitostné speciály, má pivní turista šanci ochutnat desítky druhů piv, jejichž počet značek se pohybuje v řádech tisíců.

10. Jak se budou v Evropě dívat lidé na české pivaře, kteří ročně vypijí cca 160 litrů piva na osobu? S nejmenší údivem se setkáte v Irsku, kde se konzumuje cca 131 litrů na hlavu. Pozor, konzumace více piv naopak vzbudí nežádoucí pozornost v Itálii, kde se ročně na osobu vypije jen cca 29 litrů piva, tedy 4× méně než v ČR.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vojtěch Janda

Testovat najednou různé značky piv je trochu ošemetné. Pokud to ale nepřeženete s množstvím, máte příležitost objevit nové chutě a druhy. Prácheňská perla, Rampušák nebo Démon či Sedm kulí. I takové názvy nesou piva, která vám natočí v pražskýh Letňanech na druhém ročníku Českého pivního festivalu. A pokud vás pití unaví? Můžete třeba lízat zmrzlinu. Samozřejmě, z piva.

Organizátoři se chlubí, že světoznámý cestovatelský průvodce Lonely Planet nazval festival Oktoberfestem budoucnosti a slibují nabídku až sedmdesáti značek hořkého nápoje. Pokud se od 22. do 31. května na akci vydáte, můžete ochutnat nejen klasické světlé či tmavé ležáky, ale ležáky nefiltrované, kvasnicové nebo pšeničné svrchně kvašené.

Exotické může být pro tuzemského pijáka i pivo chmelené za studena, které je typické pro britské ostrovy či pivo s přídavkem bylin. Mezi známé firmy se budou snažit vloudit do vaší přízně i mikropivovary, které se právě jinými postupy a přísadami snaží od českého pivního mainstreamu odlišit.

Pít na lačno na podobné akci často zavání průšvihem, a tak se můžete zakousnout třeba do pečeného vola nebo si jako chuťovku objednat vuřty pečené na černém pivě. Pestrost nabídky jedné z kuchyní došla tak daleko, že si k nápoji můžete objednat i tradiční jablečný závin.

Na festivalu se platí speciální měnou, takzvaným pivním tolarem. Hodnota jednoho tolaru je 40 korun a nakoupíte ho u obsluhujícího personálu přímo u stolu. Organizátoři Čechům věří a odhadují, že festival navštíví až 100 000 lidí.

Zdroj: Lidovky.cz

Pivo a krásné dívky! Už pátý ročník Miss Zlatého moku včera začal v Žatci. Kandidátky o titul soutěží v česání chmele, čepování piva, volné disciplíně a samozřejmě také předvedou svoji krásu.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Helena Lacinová

První svoji degustační prodejnu s posezením pro 30 lidí během příštího týdne slavnostně otevře v čínském městě Tchien-ťin (Tianjin) pivovar Černá Hora. V pátek o tom agenturu Mediafax informoval majitel pivovaru Jiří Fusek.

Pivovar začal své produkty vyvážet do Číny v lednu 2009, tehdy tam putovaly první dva kontejnery s pivem z Blanenska. „Prodejnou s degustační částí chceme jednoznačně podpořit náš vývoz do Číny, do konce roku bychom tam chtěli exportovat zhruba 3500 hektolitrů piva,“ uvedl Fusek.

Číňané mají podle něj zájem především o pivní speciály, přes hamburský přístav, kde se kontejnery naloďují, tam poputuje např. speciálně řezané pivo Black Hill nebo světlé pivo s přídavkem medu Kvasar. Stojí ovšem více než v Česku, za láhev černohorského piva Číňané vydají v přepočtu i 250 Kč. „O export do Číny jsme se snažili asi dva roky, nyní tam odplouvají naše kontejnery s pivem pravidelně každých čtrnáct dní,“ dodal Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Na turistický ruch vsadila obec Všeradice pod brdskými Hřebeny. Pro turisty tu budují hned dvě muzea najednou, geopark, postavit chtějí minigolf, a dokonce i pivovar. V něm by se mohlo pivo začít vařit už příští rok.

„Věříme, že sem přetáhneme nějaké turisty z Karlštejna. Pomáhá nám i příznivá vzdálenost od Prahy. Když se udělá dobrá propagace, mohly by to být zase další taháky,“ řekl starosta obce Bohumil Stibal. Má za to, že zázemí tu pro návštěvníky bude dostatečné, a to v areálu někdejšího zámku, který chce nyní obec ve spolupráci se sdružením Všeradova země opravit.

V zámku by mělo být k dispozici ubytování i restaurace s pivovarem. „Pivo k nám patří. Pivovar byl zrušen někdy kolem roku 1850. Jak se tehdejší pivo jmenovalo, zatím nevíme. A název toho budoucího taky ještě nemáme,“ uvedl Stibal. Nová varna se už projektuje. „Pivní turistika se v Česku rozvíjí úměrně s tím, jak vznikajímalé pivovary. Je to další možnost, jak získat do Všeradic hosty,“ míní Stibal. Restaurace má mít asi osmdesát míst a celá bude v duchu období národního obrození. „Dobově by měl být oblečený i personál,“ popsal starosta. Odborníci na turistiku takový počin vítají.

„Pokud by chtěli Středočeši nepříznivý trend v návštěvnosti kraje zvrátit, měli by stejně jako v zahraničí vymyslet pro turisty originální jídelníček,“ řekl před časem Tomio Okamura,mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. „Měli by vytáhnout středověké kuchařky a vymyslet něco zajímavého, co se například vařívalo na Karlštejně. Nalákat turisty na hornickou svačinu do Kutné Hory. Čím divnější recept, tím lepší,“ poradil Okamura.

A kde jinde než ve Všeradicích, v rodišti autorky světoznámé kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, by pro to mělo být vhodné prostředí. Právě té by měla být věnovaná i část expozice v plánovaném Muzeu české vesnice, které se bude nacházet v někdejším špýcharu.

„Náklady na restauraci a muzeum se pohybují asi kolem 36 milionů korun. Rádi bychom na to získali evropskou dotaci,“ řekl Stibal s tím, že pokud peníze obdrží, mohla by restaurace příští léto začít fungovat. Následně by sdružení chtělo opravit i další část zámku, ve které se počítá se dvěma víceúčelovými hřišti, squashem, saunou, posilovnou či půjčovnou kol.

Kromě Muzea české vesnice se ve Všeradicích otevře iMuzeum Českého krasu doby bronzové, a to už letos v létě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová

Sedmý ročník pelhřimovského pivního a rockového festivalu odstartuje už tuto sobotu v 15 hodin na dvoře pivovaru Poutník.

Kromě dvojice hlavních hudebních hvězd - Olympiku v čele s Petrem Jandou a Kreysonu s Láďou Křížkem - se publiku a především ctitelům zlatavého moku představí na pódiu další čtyři skupiny.

Poutník fest zítra odpoledne zahájí formace, která zvítězila v anketě fanoušků. Podařilo se to místním metalistům - kapela Antheom získala 471 hlas z celkového počtu 1 451. Tyto muzikanty inspiruje příběh měnící realitu známého světa - Antheomův meč rozetne historii festivalu, který se poprvé odehrál v roce 2003 jako takzvaný Felix fest. Již tehdy se ho zúčastnily také skupiny Rockson a Matyas. Právě parta, co ,vyhlásila‘ před dvěma lety na CD Černá nebo bílá ,morální úpadek‘ textem „My jsme ve studni, ve studni hluboký potopený po uši, nikdo nic netuší, ale je to tak...“ se pochlubí svojí staronovou tvorbou jako druhá v pořadí. Před rockově melodickým Rocksonem, který zatím jako spoluorganizátor nechyběl při žádném z předcházejících ročníků Poutník festu, zahraje se smyslem pro nadsázku dvanáctičlenný Walda gang s Vladimírem Šafránkem.

„Tím, že v sobotu po dvacáté hodině vystoupí kapely Olympic nebo Kreyson, posune se letos laťka celého festivalu zase výš,“ netají se očekáváním kvalitní ,legendární‘muziky za pořadatele této rockové a pivní přehlídky Martin Ecler, ředitel Kulturních zařízení města Pelhřimova. Závěr obstará liberecký revival.

Vstupenky, stojící v předprodeji 160 korun, budou na místě k dostání za 190 korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne začína rozširovať svoje exportné aktivity. V týchto dňoch v pivovare expedujú po prvý raz vo svojej histórii pivo STEIGER určené pre francúzsky trh. Zákazník v Marseille si objednal zásielku svetlého 12° piva STEIGER. Pivovar zároveň rozširuje aj exportnú ponuku sortimentu pre ruský a fínsky trh. K doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudne pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinky, tiež k tmavému11° pivu, pribudne flaškové 11° svetlé pivo STEIGER. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Pivovar STEIGER za prvý štvrťrok tohto roku vyviezol 782 hl piva, kým vlani za rovnaké obdobie to bolo iba symbolických 93 hl, čím zaznamenal nárast exportu o 741 percent. Okrem nových trhov v Rusku a Fínsku STEIGER vyváža tradične do Maďarska, ČR a Rakúska. Špecifikom je aj čapovanie STEIGRA v Slovenskej kolibe v nemeckom Wildau, blízko Berlína. Aj keď vývoz je zatiaľ iba doplnkom k nášmu domácemu predaju, teší nás rastúci záujem zo zahraničia, kde vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vystavil (predaná produkcia) za prvý štvrťrok 2009 40.285 hektolitrov (hl) piva a mierne zvýšil aj svoj trhový podiel na 6,56 percenta. Po slabšom prvom štvrťroku, zvýšený predaj v nezvyčajne teplom apríli ukázal, že počasie je ešte stále najvýraznejším faktorom, ktorý ovplyvňuje predaj piva. Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA.

V roku 2008 STEIGER vystavil 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 14,07 mil. eura (424 mil. Sk) a auditovaný zisk po zdanení dosiahol 1,546 mil. eura (46,6 mil. Sk). Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a licenčnej Kofoly. Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne