Možná, že jste si také všimli, že bohatost češtiny se projevuje mimo jiné i tak, že pro významné objekty, nebo děje, má celou škálu názvů, jmen a přezdívek. Například uslyšíte-li slova : hokna, makačka, facha, džob, rachota, jedná se vždy o práci. Bžunda, prča, sranda, švanda, humor, jsou výrazy pro jen málo se lišící druhy většinou bouřlivé veselosti. Žvanec, dlabanec, strava, bašta, krmě, či s odpuštěním žrádlo je zase pár synonymů pro jídlo. Dalo by se pokračovat, ale to není účel. Chtěl jsem jen lehce naznačit, že takto definitoricky uchopeno se zpětnou dedukcí lze usoudit, že podle počtu synonym je i pivo v našem národě velmi oblíbeným objektem.

Vězte tedy, že pivo může být malé, nebo dospělé. Malé pivo může být malé záměrně, jaksi regulérně, za cenu odpovídající té malosti, ale může být také malé selháním techniky (mně to málo chladí, pění a pod.). Jen si, prosím, nemyslete, že za to může výčepní. Takové pivo je tedy nedospělé, pro rybáře podměrečné, pro zahrádkáře zákrsek, pro krejčího tříčtvrťák, pro novináře podčárník, pro atleta nezdařený pokus, pro grafika miniatura. Jistě by šlo pokračovat, ale za všechny další název naprosto pregnantní, který používají lidé rozčilení, přechodně zbavení humoru: ošizený, okradený. Ale kluci, pánové - klídek! To dojde! Už mu rostou nožičky...

Předkládané pojednání je sice výsledkem především usilovné sběratelské práce, ale musím přiznat, že k této formě shrnutí mne inspiroval spisovatel Jaroslav Žák, který podobně pořádal slang studentský ve vztahu k objektům a dějům ve škole. Abychom však zůstali věrni tematu a zachovali jednotu textu s názvem článku, vraťme se k dnes probíranému oblíbenci: Dobré pivo je malvaz, nektar, lahoda, prima, bezva chmelináda, chmelka, chmelovinka, mok, rezavé potěšení, pivo s chybami je polívka, čuránky, kyselina chmelová, kalovka, pšouk-wasser, nafukovadlo, brynda, šumák nebo v Brně pasová zrzka.

Půllitr - samozřejmě plný - se jmenuje půlčík, štandlík, škopek, kýbl, džbánek, kousek, bahno, holba, nočník, sklenka, hrnek nebo prostě - pivko. Případně i žejdlík, ačkoli skutečný žejdlík není půl litru.

Pivo má pěnu - někdy jako smetanu, šlehačku, vatu, dobrou, správnou, jako krém, jako čepici, jindy jako saponát, mydlinky, jako stříbropěnné Labe, jako "vzteklej u huby", prostě špatnou a svědčící i o nedobrém ošetření oblíbeného nápoje.

Pivo se může vymlasknout, vytáhnout, vyblafnout, vyglutat, prolít hrdlem, prolít límečkem, vycamrat, troubit, šoupnout, dát, nebo prostě jen vypít (taky to jde!). Toto jde udělat na žízeň, na chuť, na lačno, na uzené, na ex, nadvakrát, na stojáka, na slaná játra, na občerstvení a na spoustu dalších, vesměs velice kvalifikovaných důvodů, například na Velký pátek, nebo na svatého Dyndy.

Pivo točí a nosí hostinský, šenkýř, číšník, pingl, servírka, taťka, Pepík, Jiřka, káča, černej, ta krasavice, ta nádhera, cmrndal, čaropisec, čarodějnice, zloděj, rejžák, zlatokop, donosník platejs a zase, jako už tolikrát: šlo by pokračovat, ale...

Tito jmenovaní dělají v hospodách, špeluňkách, krčmách, pivnicích, šencích, výčepech, chmelírnách, zotavovnách, kulturních jizbách, chlasthausech a jinými, zejména krajovými jmény označených napajedlech. Restaurace je restaurace, hostinec je hostinec i když pod názvem restaurace najdete špinavou knajpu a naopak pod vývěsním štítem "Hospoda" vchod do čisťounké krčmičky. Je to pestré a variabilní jako sám život.

Pivo se točí do oblíbených pohárků, "štuců", zdobených, lisovaných, malovaných a dokonce i broušených sklenic, které mají většinou jediného majitele - "štamgasta"- a mají většinou křestní jména, která vyjadřují něžný vztah majitele ke svému keramickému společníkovi. Půllitry z masivního skla, běžné pro většinu hospod, postihl opovržlivý název "květináč", kdežto oblíbené, uznávané, ale málo obvyklé kameninové nádoby nemají pro tu neobvyklost žádné speciální pojmenování - snad jen to křestní jméno.

Pivo se samozřejmě pije i přímo z lahví, ale to ortodoxní pivař udělá jen v největší tísni a běžně tento zlozvyk z hloubi duše odsuzuje, na "flaškaře" se dívá svrchu, jako na pivařskou chamraď, znesvětitele, kacíře. Inu - točené je točené… - že?

Nádoby menší, než půllitr, jsou rovněž přehlíženy a nemají proto pivním národem vytvořenou přezdívku, nebo dokonce gloriolu celé řady názvů. Skoro stejně dopadly nádoby větší, ve velké úctě chované, ale podobně málo obvyklé - bez rozdílu objemu mají název "tuplák".

A kdo že nám to chodí do oněch hospůdek, knajp a krčmiček? Jsou to pivaři, pivníci, přátelé nazlátlého moku, nálevkové, nálevníci, spiťaři, kamarádi z mokré čtvrti, ochmelkové, opilci, chmelové žoky a pivní sudy. Mám pocit, že většina těchto názvů nevyšla z slovesně tvůrčí dílny přátel zlatavého moku.

Někteří chodí domů s náladou, roztomilou špičkou, opicí, medvědem, gorilou, se zpožděním, s nechutí, s prázdnou peněženkou, s těžkou hlavou, se strachem, co se o sobě zase dovědí od ženy a někdy s odhodláním, že to dneska bylo naposledy. Toto předsevzetí i většinou dodrží a ten den již po druhé do hospody nejdou.

Vím, že tento článek nemůže vyčerpat beze zbytku celou širokou jazykovou problematiku piva, věcí a lidí okolo něj. Snad někdo soustavnější, než já, napíše zevrubnější zprávu a jistě to bude kniha - a tlustá.

Pro mne teď nastává okamžik, kdy se musím rozhodnout, jak to celé ukončím. A tak mne napadají úsloví a hesla vížící se k pivu: Pivo je jako dřevěný dům: v zimě hřeje, v létě chladí. Ze zeleninových jídel je chmelový vývar nejchutnější. Dobré pivo není špatné, ale jsou chvíle, kdy špatné pivo je docela dobré.

Tak, kluci, na zdraví - a ať jsme tlustý na tři prsty!

Zdroj: Poeta.cz | Autor: me2d

Bylo mu čtyřiapadesát let, když se rozhodl zachránit krachující pivovar v Černé Hoře na Blanensku. Do té doby neměl Jiří Fusek s pivovarnictvím žádné do činění.

Ve světě podnikání však rozhodně nebyl nováčkem. Na začátku devadesátých let například kompletně zmodernizoval stavařskou společnost DCD Prosenice. „Práce vás musí bavit,“ říká s nadšením. Titul jihomoravského Podnikatele roku vloni získal jako první zástupce českých pivovarníků.

Jak jste se dostal k podnikání v pivovarnictví?

Jsem stavební inženýr a podnikat jsem začal v tomto oboru. Pracoval jsem tehdy na severní Moravě. Pocházím ale z Kyjova a táhlo mě to na jih. Pak jsem se dověděl, že jihomoravský pivovar v Černé Hoře je na prodej. Se čtyřmi kolegy jsme se rozhodli, že jej zkusíme koupit. Dali jsme hlavy dohromady, oslovili banky a určili limit ceny, kterou jsme byli ochotni zaplatit. Vyšlo to na první pokus. Naše nabídka byla nejvyšší.

Proč zrovna krachující podnik?

Černohorské pivo jsem měl rád. Na druhou stranu nejsem sládek, na to máme lepší odborníky. Někdo by mohl říct, že to byl hazard, ale měl jsem hlavně chuť vyzkoušet něco jiného jako manažer.

V jakém stavu byl podnik, který jste získali?

Tehdy v roce 1996 měli pivovar zavřít. Výroba trpěla řadou technických problémů, piva měla například jen krátkou trvanlivost. V kraji byla ale pořád oblíbená. Navíc jsme ještě nepociťovali obrovský tlak konkurence, který známe dnes. Pustili jsme se proto do modernizace výroby.

Jaké byly v polovině devadesátých let podmínky k podnikání?

Už o rok později začala česká ekonomika pokulhávat. Úroky bank vyskočily na devětadvacet procent. Dostali jsme se do vážné situace. Moji kolegové z pivovaru jeden po druhém odcházeli. Ale já nejsem zvyklý se vzdávat. Zvyšoval jsem svou účast, až jsem se stal nadpolovičním vlastníkem podniku.

Kdy se situace zlepšila?

Hospodářství se uklidnilo v roce 1999. Potkaly nás ale další problémy. Investiční banka, se kterou jsme spolupracovali, pivovaru spíš škodila než pomáhala. Zatímco sazby jiných bankovních institucí se snižovaly, my jsme platili vražedně vysoký úrok. Podle mého názoru se tehdy společnost Nomura snažila poničit český pivovarnický trh. V té době jsem byl skoro na lopatkách.

Co jste podnikl?

Nakonec jsme přešli pod křídla Komerční banky, která nám poskytla úrok v přiměřené výši. A karta se začala obracet. Rok 2000 byl vynikající. Výstav piva byl tehdy bezmála dvě stě tisíc hektolitrů.

Podařilo se vám úspěch zúročit?

Pořídili jsme rozhodující technické vybavení pivovaru. A vrhli se na nové aktivity a výrobní programy. Rozšířili jsme třeba výrobu limonád. Mezi malými pivovary se dnes v Česku chlubíme nejširším sortimentem výrobků.

Jak podnikání ovlivnil vstup České republiky do Evropské Unie?

Bylo výborné, že jsme mohli rozšířit export. Ještě před vstupem do Unie jsem se stal prvním prezidentem Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, na jehož založení jsem se podílel. Podařilo se nám díky tomu proniknout do Itálie, Gruzie nebo do Německa.

Co pro vás znamenalo ocenění Podnikatel roku, které jste získal minulý rok?

Člověku udělá nepředstavitelnou radost, když zjistí, že jeho práce je vidět. Na vavřínech ale usnout nesmíme. Trofej krajského Podnikatele roku byla završením jedné etapy. Po ní přišlo radikální rozšíření exportu. Máme plné ruce práce s rozvíjením sítě prodejen, restaurací a sportovišť.

Jaké vztahy panují mezi pivovarem a jeho zaměstnanci?

Zaměstnance se snažím motivovat osobním příkladem. Jsou mi blízké názory Tomáše Bati. V pivovaru jsem před osmi lety zavedl systém, díky kterému se můžeme označit za malou privátní banku. Celou svou výplatu vkládám na speciální firemní účet. Když zaměstnanci vidí, nakolik firmě věřím, věří jí také. Pokud se rozhodnou své peníze na firemní účet také odkládat, mohou se těšit na úrok. Zároveň tím pivovaru významně pomáhají. S podobným systémem jsem se ještě nesetkal.

Pocítil pivovar Černá Hora nynější hospodářské ochlazení?

Rozhodně. Byla to mimořádná zima a došlo k poklesu zisku. Přístup ke zdrojům je díky krizi mnohem složitější, ale není nemožný. Podařilo se mi získat peníze na provoz a dokonce na nový hotel. O nouzových opatřeních, jako je propouštění, nemůže být řeč.

Co je v takové situaci pro podnik nejdůležitější?

Poctivost mezi podnikatelem a úvěrovým domem. Neznám absolutní recept na úspěch. Ale jsem si jist, že podpora banky je v podnikání klíčová.

Mají podniky v současnosti šanci, aby jim banka půjčila?

Získat úvěr je díky krizi složité. Ale pokud máte dobrou pověst, máte naději. Za celou dobu mého podnikání se ani jednou nestalo, že bych zaplatil svém partnerům pozdě. Pocit důvěry je důležitý a musíte o něj pečovat. Pořád jsou banky, které na to slyší.

Kromě široké nabídky často netradičních piv nabízíte také limonády jako je proslulá Grena nebo Kombajnérka. Patří tak široký záběr k obchodní strategii pivovaru?

Naše podnikání nemá jen jediný pivní program, ale rovnou čtyři. Všechny jsou si rovnocenné. Kromě piva se věnujeme i výrobě nealko limonád a destilátů. Čtvrtým pilířem je rozvoj turistického ruchu. K pivovaru patří hotel a penzion. Snažíme se zkrátka pořád nabízet nové a zajímavé věci. Příkladem je naše borůvkové pivo. Prodáváme je s úspěchem na Slovensku, kde mu ovšem říkají pivo čučoriedkové.

Vypadá to, že tvořivost je předpokladem dobrého podnikatele.

Stoprocentně. Platí to i o propagaci společnosti. Snažíme se investovat do rozvoje infrastruktury a turismu v našem kraji. Podpoříme dobrou věc a zároveň podnik zviditelňujeme. Nemusíme díky tomu vkládat horentní sumy do mediální reklamy.

Máte v současnosti podnikatelský sen?

Snů mám spoustu. Je mi ale pětašedesát let, tak nevím, kolik z nich stihnu. Jeden velký sen bych rád uskutečnil tady, v nádherném regionu kolem městysu Černá Hora. V historickém pivovaru s podzemím ze třináctého století budujeme hotel a pivní lázně. Místo by se v budoucnu mohlo stát kongresovým a turistickým centrem oblasti.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová

První pivo v Plzeňském pivovaru bylo uvařeno již v roce 1842, ochrannou známku si plzeňský pivovar nechal zaregistrovat před 150 lety. Značka Plzeňské pivo (Pilsner Bier) byla reakcí na rostoucí počet plagiátů originálního a oblíbeného piva. Od uvaření první várky se vystavilo již téměř 110 milionů hektolitrů plzeňského piva a vyváží se do více než 50 zemí světa.

„Před nedávnem byly v pivovaru nalezeny chemické rozbory piva z roku 1897 a české i švýcarské laboratoře dokázaly, že Pilsner Urquell chutná dnes zcela stejně jako v 19. století. Určitě také proto je Pilsner Urquell jednou z nejúspěšnějších a nejznámějších českých značek, kterou zná 99 procent milovníků piva,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Krátce po svém vzniku získalo plzeňské pivo díky své chuti a kvalitě velmi rychle oblibu nejen doma ale i ve světě, což vedlo ke kopírování značky. Proto si pivovar registroval před 150 lety v roce 1859 ochrannou známku Pilsner Bier. V tomto roce totiž vstoupil v platnost Císařský patent o ochranných známkách, který registraci umožnil.

Chuť plzeňského piva si pochvaloval i rakouský císař František Josef I., který poté, co ho v Plzni okusil, ho začal pít pravidelně.

Po 40 letech potom Pilsner Bier nahradilo označení Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj. Dnes je 70 procent všech piv na světě označeno jako pils / pilsner. Pilsner Urquell tak dal jméno nejrozšířenějšímu pivnímu druhu.

Dokladem úspěšnosti je i to, že během prvních třiceti let existence byl Pilsner Urquell exportován už nejen po celé rakousko-uherské monarchii, ale také do Ameriky. V roce, kdy proběhla registrace známky (1859), se uvařilo bezmála 42 tisíc hektolitrů piva, o 50 let později to bylo už 820 tisíc hektolitrů.

Důležitým mezníkem byl v roce 1913 první výstav přes milion hektolitrů piva, obchodní zastoupení existovalo už v 34 zemích. V roce 1959, výstav kolísal po propadu z války a počátku padesátých let kolem hranice 800 tisíc hektolitrů, aby postupně vzrostl až na současných přibližně 1,7 milionu hektolitru. Celkem se tak uvařilo bezmála 110 milionu hektolitrů piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Společnost Pivovar Janáček a.s. prodala v roce 2008 77 000 hektolitrů piva (08), což je meziročně více o 1 % (08/07). Export z toho tvořil jednu pětinu. Obdobné výsledky čeká společnost i letos, cenu piva měnit nehodlá.

Zdroj: Finance.cz | Autor: HBI

Menej nákupov a menej pôžitkov. Presne tak sa správajú Slováci od začiatku tohto roka. Zníženie spotreby vystrašilo nielen obchodníkov, ale aj výrobcov piva.

Jeho predaj v januári a vo februári klesol o 10 až 15 percent. Tento pokles je porovnateľný s pádom po zvýšení spotrebnej dane na pivo v roku 2003.

Situácia sa zrejme nezlepší ani v nasledujúcich týždňoch, pivo totiž dražie. Trhová jednotka Heineken zdražuje ceny piva takmer o sedem percent. Na pulte môže pivo zdražieť o 3, 5 aj 8 centov.

Holanďanka Door Plantengová, nová generálna riaditeľka Heineken Slovensko, verí, že sa predaj podarí aspoň udržať.

"Neuvažujeme o obmedzení výroby, ideme naďalej na tri zmeny, neznižujeme platy,“ opisuje Door Plantengová. Kritická situácia by podľa nej nastala v prípade, že by predaj padol o 40 a viac percent.

Pivovarníci budú múdrejší už po veľkonočných sviatkoch, zhruba o tri týždne. Tie najlepšie ukážu, koľko drahšieho piva sa predalo.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Celkové investície Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne dosiahli v roku 2008 viac ako 1,8 milióna eur (cca 55 mil. Sk) a za posledných 6 rokov to bolo spolu cca 6,66 milióna eur (cca 200 mil. Sk). Veľkú technickú zmenu priniesla vlani predovšetkým inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones za 1,494 milióna eur (45 miliónov Sk). Zvýšila sa tým od júna 2008 produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu, čím sa kapacita linky dostala na 26.000 fliaš za hodinu. Ďalších 331.939 eur (10 miliónov Sk ) stáli stavebné práce, časť z nich však bola vykonaná už v roku 2007. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Vlani sme začali rekonštrukčné práce aj na ďalších investičných celkoch, ktoré povedú k prebudovaniu priameho chladenia čpavkom, na nepriame ekologickejšie chladenie glykolom. Pracujeme na prebudovaní chladenia spiliek plaváčkovou vodou a napojení prietokových pasterov na glykolový okruh. Uvedená akcia má veľký význam nielen z dôvodu zlepšenia účinnosti chladenia pivníc a spiliek, ale aj zníženie množstva čpavku v chladiacom systéme zo 6 ton na 600 kg. Čaká nás výmena približne 3 kilometrov potrubí. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa. Pivovar potom už bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, vysvetlil J. Vysloužil.

Poukázal na to, že nová plniaca linka priniesla zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet. V STEIGRI očakávajú, že v najbližších rokoch sa dostanú na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš.

,,Kľúčovými akciami roku 2008 boli okrem výmeny fľaškovacej linky, aj výmena prietokového pasteru , CIP a stavebné úpravy. V tejto akcii boli aj stavebné úpravy priestorov pre novú technológiu chladenia glykolom a prekládka čpavkového kondenzátora. Ďalšou akciou bola rekonštrukcia priestorov chladenia mladiny, velínu, skladov, sociálneho zázemia a odpočinkovej miestnosti. Technologická časť bude ukončená po namontovaní novej vírivej kade a príslušných potrubných rozvodov v tomto roku. V priestoroch spiliek bola taktiež začatá rekonštrukcia v oddelení nová spilka, kde bolo kompletne zrekonštruované podspilčie, aj priestory spilky. Upravili sme aj vnútorný povrch ležiackych tankov, čo sa prejavilo na zlepšení chuti pív“, uzavrel J.Vysloužil.

Na novej linke sa plnia do fliaš tieto pivá z produkcie STEIGRA: Nealkoholické STEIGER FREE, 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru STEIGER sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

STEIGER vlani vystavil 196 486 hektolitrov piva, čo bolo o 25-percent viac ako rok predtým. Tržby sa pivovaru zvýšili medziročne o viac ako polovicu, na 14,07 miliónov eur (424 miliónov Sk). Pivovaru sa podarilo dosiahnuť zisk po zdanení na úrovni cca 829,85 tisíc eur (25 miliónov Sk), čo bolo 5-krát viac ako v roku 2007.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Dovolujeme si Vám představit nový díl pořadu Na Kloub. Název dílu je Pivo (je o výrobě plzeňského piva) a v online vysílání Bedna.TV běží právě dnes, 10.3.2009.

Na kloub pivu a po stopách sládka se vydal Vladimír. A kam jinam, než do plzeňského pivovaru, kde vyzvídal, jak to tam vaří a setkal se i s praotcem Kvasinkou. Kromě toho si zkusil uvařit i vlastní pivo ve svém speciálním tanku.

Trailer

Zdroj: Bedna.tv

Pivovar Svijany vyrobil minulý rok úctyhodné množství zlatavého moku.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, říká se. A platit by to jistě mohlo i o Pivovaru Svijany. Minulý rok tam totiž uvařili úctyhodné množství zlatavého moku. Deníku to potvrdil ředitel Roman Havlík. „Byl to opravdu rekordní výstav, nakonec šlo o 317 600 hektolitrů piva,“ uvedl Havlík. Ve srovnání s rokem předchozím jde o nárůst o téměř 20 procent. Kromě toho v roce 2008 získat pivovar řadu ocenění. Jedním z nich je i cena od Sdružení přátel piva – Pivovar roku 2008.

V současné době tvoří zhruba 75 procent produkce jeden druh piva – Svijanská 11°, patnáct procent pak připadá na 10° a zbytek připadá na speciály. „Jsme jednoznačně největším výrobcem speciálů v republice,“ řekl Havlík. Nejvíce minulý rok rostla produkce kvasničáku.

V roce 2008 mohli milovníci svijanského piva zaznamenat i nové balení jejich lahodného moku. Jak poznamenal ředitel pivovaru, lidé si tak například mohli koupit jednolitrový džbánek, do kterého se „balí“ právě již zmíněný kvasničák. A zájem byl velký.

Krize pivu nevadí

Hospodářská krize číhá na každém rohu. Lidé nekupují zboží tak, jak tomu bývalo. Jak to ale vypadá, pivu to příliš nevadí. Ba naopak. „Ve všech poučkách, co jsem četl, se psalo, že v dobách krize se pilo ještě víc, než jindy. Lidé se potřebují z krize vypovídat. Obzvláště Čechům jde povídání dobře právě u piva,“ říká ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

V řeči čísel to znamená, že během ledna letošního roku měl Pivovar Svijany o více než osm procent vyšší výstav, než tomu bylo v lednu roku 2008. Jak to ale bude v dalších měsících, se jen těžko odhaduje. Podle Havlíka je totiž možné, že pokud se krize bude dál prohlubovat, dojde k poklesu životní úrovně a lidé omezí návštěvy restaurací a hospod. Tím zároveň i poklesne zájem o pivo.

Svijany jsou všude

Pivovaru se daří rozšiřovat svoji produkci i do vzdálenějších míst naší země. Svijanské pivo je tedy možné zakoupit třeba i na severní nebo jižní Moravě, stejně tak v Plzeňském kraji. A právě Plzeň považuje ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík za velký úspěch. Konkurovat plzeňskému pivu není totiž jednoduché.

Rok 2009 bude ve Svijanech ve znamení navyšování výrobních kapacit. Pivo zde vzniká tradiční technologií výroby, tedy hlavním kvašením v otevřených kádích a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích. Tento způsob výroby je náročnější, ale znalci pěnivého moku pak mohou plně vychutnat všechny klasické známky „pravého piva“.

„Hlavní kvašení – kapacita otevřených kádí, bude navýšena o 1.200 hektolitrů a objem v ležáckých sklepích o 7.500 hektolitrů„ popisuje letošní práce v Pivovaru Svijany jeho ředitel Roman Havlík. To vše v řádech desítek milionů korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

Obřadní síň by měla v budoucnu vzniknout v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Jak rychle se projekt vydaří, záleží samozřejmě opět na penězích.

„Všechno je to otázka peněz. Nyní se bude teprve provádět demolice přístavku. Výhledově je to projekt ještě na pár let,“ řekla včera starostka obce Helena Panská.

Podle slov starostky by v objektu neměla vzniknout ale jen obřadní síň. Prostory jsou vhodné například i pro různé výstavy. „Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ uvedla Panská.

Objekt pivovaru pochází z dob, kdy bylo Dolní Dvořiště ještě městem. Tehdy si vařilo své pivo.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Od jediné návštěvy císaře pána Františka Josefa I. v plzeňském Měšťanském pivovaru už utekla pěkná řádka let. V jeho stopách se teď vydali jeho následovníci: vojáci od 35. pěšího pluku, muzikanti, doboví šviháci a pan nadlesní, všichni vedeni nejoddanějším císařovým vojákem, Josefem Švejkem. Do pivovaru, dnes známého jako Prazdroj, se dostavili v neděli v 10 hodin dopoledne a vykonali inspekci po sklepích i varně s nezbytnou ochutnávkou.

„Přivítal nás vrchní sládek pan Berka, který nás pivovarem provedl a zevrubně nás o všem informoval. Nakonec si nás přezkoušel, zdali si sdělené informace, hlavně letopočty, pamatujeme,“ popisuje inspekci Josef Švejk, alias Přemysl Kubišta. Inspekční cesta jeho delegace skončila v pivovarské šalandě, kde na přítomné čekalo chutné občerstvení. „Prohlídka byla dvouhodinová, ale pivovar jsme opouštěli až v pět večer. S kvalitou vařeného moku jsme byli velmi spokojeni a hned jsme odeslali raport do Vídně,“ uzavírá dobrý voják Švejk.

Císař František Josef I. měl do Měšťanského pivovaru namířeno celkem dvakrát, ale návštěva proběhla nakonec jen jediná. Po ochutnávce piva se prý podivil, jak je možné, že tak dobré pivo nezkusil ještě nikdo napodobit - a od té doby to prý zkouší po světě leckdo.

Parta mužů v uniformách c. a k. 35. pěšího pluku pořádá během roku nejrůznější akce, mezi nimiž nechybí výlety na bojiště první světové války nebo rekonstrukce slavných bitev. Inspekce do pivovaru se má stát další z nich.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivní tácek od Herolda, pivní etiketa ze Šumavy nebo pivní korunka s vyobrazením Tatranského zámku. To jsou vítězové sobotní celostátní soutěže sběratelů pivovarských suvenýrů i se zahraniční účastí.

Sběratelé čehokoliv, co se týká piva, se v sobotu dopoledne sešli v Domě armády v Táboře, aby na 15. ročníku celostátní soutěže o nejhezčí pivní etiketu, sérii etiket, pivní tácek a korunku zvolili vítěze za rok 2008. Výsledky byly velmi těsné, jednoznačně se ale vítězilo v pivních etiketách a táckách.

Za místní sběratele bodoval Jiří Čunát ze Skrýchova u Opařan a Marián Jamrich z Tábora, kteří obdrželi první a druhé místo se svými pivními etiketami. Parkán klub Tábor, který setkání organizoval, se umístil mezi soutěžícími kluby na třetím místě se svou sérií etiket. Druhé místo za nejhezčí pivní korunku získal Jan Šimák z Dražiček, na třetí příčce se umístil Josef Rejlek ze Soběslavi, který podle Parkán klubu disponuje největší sbírkou pivních korunek z místních sběratelů.

Etikety:

1. Měšťanský pivovar Strakonice, Král Šumavy

2. Žatecký pivovar, Hlava tygra

3. Pivovar Primátor, Tatranský zámok

Tácky:

1. Pivovar Herold

2. Žatecký pivovar

3. Plzeňský Prazdroj

Korunky:

1. Pivovar Primátor, Tatranský zámok

2. Rodinný pivovar Bernard, Portrét Bernarda

3. Žatecký pivovar, Podobizna baronky

K rozsáhlým sbírkám se podle sběratelů "člověk dostane různě". Vítěz s nejhezčí etiketou Jiří Čunát musel podle svých slov někdy podplatit i číšníka. "Někdy jsem za půllitr musel číšníkovi zaplatit panáka. Po našem členovi, který již zemřel, jsem odkoupil sbírku dvaceti tisíc pivních etiket, to je tak jedna přeplněná krabice od banánů. A tak jsem si svou dosavadní rozšířil na třicet pět až čtyřicet tisíc etiket," informoval Čunát, který svou zálibu provozuje již od roku 1996.

Specialitou zahraniční návštěvy, sběratele Luboše Piroha z Liptovského Mikuláše, je sbírání popelníků. "Popelníků mám asi dvě stě kusů a to nekouřím. Popelníky se moc nesbírají, to jsem možná jediný, nevím. Dále sbírám také pivní sklo a stojánky na tácky," odpověděl zaměstnanec slovenských drah a ocenil pivní etikety, které se v soutěži a na setkání objevily. "Etikety jsou vážně pěkné, tácky jsou na tom hůře. Nejvíce se mi ale líbí samotná soutěž, je to dobrý nápad," naznačil a dodal, že pokud dostane na dráze volno, přijede do Tábora i na další setkání.

Na svou velkou sbírku 1340 kusů pivního skla si musel Marián Jamrich z Tábora, který se sběratelství věnuje od roku 1987, zařídit sklep. "Je to soukromý rodinný sklep v Lužnické ulici v Táboře, ale nebráníme se návštěvám z řad veřejnosti k nakouknutí. V létě je dokonce můžeme občerstvit pivkem. Sklenice sbírám, ale také kupuji a prodávám," naznačil Jamrich s tím, že jednu místnost ještě potřebuje dodělat.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Daniel Vacek

Jaroslav Špetka už skoro třicet let sbírá vše, co se točí kolem piva.

Jaroslava Špetku byste doma zastihli jen opravdu výjimečně. Devětatřicetiletý muž, jehož civilním povoláním je práce v počítačové firmě, je buď v zaměstnání nebo na své chalupě u Skašova na jižním Plzeňsku, a nebo jezdí po světě, aby rozšířil své sbírky. Už skoro třicet let sbírá vše, co se točí kolem piva. Jeho prvními exponáty byly obyčejné papírové pivní tácky.

Kdo vás ke sbírání pivních tácků vůbec přivedl?

Řekl bych, že rodiče a prarodiče. Občas jsem jako dítě chodil vyzvedávat dědu do hospůdky a vždycky než dopil poslední pivo, hrál jsem si s tácky na stole. Všechny byly stejné. Bílé a na nich červené logo Jednoty. Někdy v sedmdesátých letech jsem byl s rodiči na prázdninách v tehdejší NDR a tam jsem pár tácků sebral. Byly barevnější a hezčí, tak jsem si řekl, že je vezmu dědovi ukázat.

Co na ně říkal?

Že jsou hezké, ale že by ho spíš zajímalo to, co se na ně pokládá (smích).

Takže jste je dal do krabice a začal shánět další?

Já jsem si je vystavil do knihovny a táta mi pak přivezl z nějaké služební cesty do Bulharska další. To sbírání začalo tak nějak postupně, nezbláznil jsem se do něj naráz, ale asi dva roky nato už jsem měl sbírku čítající asi 50 kusů.

Kolik jich máte dnes?

Pivních tácků asi dva tisíce, ale začal jsem sbírat i ostatní věci spojené s pivem. Etikety, plechovky, láhve a tak. Právě ty mě poslední dobou zajímají nejvíc…

Vždyť jsou všechny stejné…

Myslíte? Před sto lety měl každý pivovar své vlastní láhve s vyleptaným označením a etikety neexistovaly. Ty se začaly používat až ve čtyřicátých letech minulého století.

Je takový koníček finančně náročný?

Pokud se bavíme o současných exemplářích, tak samozřejmě není. Když někdo z mých známých někam jede a dá si tam pivo, etiketu prostě odlepí a přiveze mi ji. Pokud ale bude řeč o historických exponátech, pak je to něco jiného.

Jakou cenu může mít taková stará láhev od piva?

Řeknu to asi takhle. Když budete nějakou raritní láhev shánět na sběratelské burze, dáte za ní i deset, patnáct tisíc korun. Poslední dobou se mi ale podařilo sehnat pár opravdu výjimečných kousků na internetových aukcích. Láhev z jarošovského pivovaru z roku 1930 jsem koupil na aukru za tři tisícovky. Plechovky tak drahé nejsou, nevyrábí se tak dlouho. Tam jsou cenné hlavně série, například jeden španelský pivovar dělal při mistrovství světa ve fotbale v roce 1982 sérii plechovek s takovým tím maskotem ve tvaru pomeranče. Každá z těch plechovek má cenu zhruba padesát korun, ale dohromady jde o několik tisíc…

Máte je?

Bylo jich celkem dvacet, chybí mi tři, ale dvě z nich jsem teď objevil na internetové aukci E-bay.

A co pivní tácky?

Ty drahé nejsou. I za ty raritnější z exotických zemí zaplatíte řádově desítky korun za kus. Tím myslím papírové tácky. Keramické nebo skleněné jsou pochopitelně dražší, předválečný porcelánový tácek se dnes dá bez problémů prodat i za dva nebo tři tisíce korun, samozřejmě podle toho, kolik jich bylo vyrobeno.

Jakého exponátu si vážíte nejvíc?

Když nepočítám právě ty historické láhve, jsem nejvíce hrdý na ten první, původní, pivem rozmáčený ošklivý tácek z hospůdky v Branné. Ten s tou Jednotou…

Máte nějakého ´modrého mauritia´, po kterém toužíte a chybí vám?

Modrého mauritia snad ani přímo ne. Poohlížím se po etiketách vydaných v malých sériích. I za socialismu se třeba před Vánoci objevilo pár láhví piva, která měly jinou etiketu. Dělali to třeba v Berouně s “vánočním berounským medvědem”, nebo v Lanškrouně s “vánočním ležákem”. Nic převratného, ale těch sérií bylo tak málo, že se strašně špatně shání. Problém je i s některými finskými nebo obecně skandinávskými značkami.

Proč?

Finsko zažilo skutečně tvrdou prohibici a i dnes se dá v hospodách a obchodech koupit většinou jen lehké pivo. Dlouho jsem sháněl třeba láhev od piva Karhu III.

Sehnal jste ji?

Přivezl mi ji kamarád, který tam jezdí lovit ryby. Říkal, že život ve Finsku musí být v tomto směru příšerný (smích). Tam prostě nemůžete jít do hospody a nalít do sebe deset silných piv a pět panáků vodky…

To je u nás ale poměrně oblíbená forma trávení víkendových večerů. Jak to Finové řeší?

Sednou si na trajekt a vyjedou do mezinárodních vod. Na každém takovém trajektu je samozřejmě obchod plný chlastu. Takže se opijou do bezvědomí a loď je odveze zase domů…

Předpokládám, že rozšiřování takové sbírky s sebou nese i příjemnou nutnost konzumovat obsah vašich exponátů…

Budete se divit, ale já pivo skoro nepiju. Vždycky si srknu a zbytek naliju manželce… Proto má pro mé hobby takové pochopení (smích).

Kolik kusů k dnešnímu dni celkově čítá vaše sbírka?

Už jsem mluvil o tom, že tácků mám asi dva tisíce, etiket zhruba třikrát tolik. Na láhve jsem se vrhl docela nedávno, takže těch mi doma odpočívá zatím asi 150, ale nebojte, další budou!

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Gerald Weschke

Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v Dolním Sklenově.

„Tyto hody pořádáme už čtvrtým rokem a v zimním období bývají pravidelně jednou za měsíc, v létě tak často ne. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly v minipivovaru svou popularitu. Která specialita lidem nejvíce chutná, je podle něj těžko říct. „Ale oblíbený bývá tvarůžkový štrúdl, což je klasické lístkové těsto, ve kterém jsou tvarůžky, nebo salát, který je obdobný bramborovému, ale místo brambor jsou tvarůžky. Na odbyt jdou pomazánky, rolády i aspiky,“ vypočetl Lanča, který pro inspiraci využívá i knížku, kde je sto tvarůžkových receptů. „Tu napsal člověk, který si doma vyzkoušel tvarůžky na různé způsoby a pak vydal knížku receptů,“ upřesnil Lanča a dodal, že na hodech se zaměřuje na studenou kuchyni. „Spotřeba tvarůžek na takovou akci je dvacet kilogramů. Když k tomu připočteme přísady, máme tady pětatřicet kilogramů jídla, do čehož nepočítám pečivo,“ doplnil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. Atmosféru hodů ještě umocňuje harmonikář, který se stará o zábavu. V sobotu v minipivovaru hrál Aleš Gurecký z Frýdku-Místku, který zaskočil za pravidelně hrávajícího kolegu. „Podobné akce hrávám tak jednou měsíčně a spíše známým. Zde jsem už vypomáhal zhruba před rokem a rád jsem se zde vrátil,“ řekl Gurecký, který si pro toto vystoupení připravil i překvapení. „Složil jsem pro místní hospodu písničku, která dnes bude mít premiéru,“ prozradil harmonikář, který má rád písničky z jižní Moravy. „Tady se sice pije pivo, ale zahraji i písně o vínečku a také nechám návštěvníky, aby si sami řekli, co by chtěli zahrát,“ uzavřel harmonikář, který také prozradil, že vysloveně tvarůžkovou písničku ve svém repertoáru nemá.

Foto a video zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz

Nevím co vedlo pana senátora Pakostu k napsání článku v pátek 27. 2. 2009 v Náchodském deníku. Ať již to bylo odmítnutí nabídky pana senátora na spolupráci při prodeji pivovaru ze strany radnice, kterou nabízel, či mu tak zachutnalo pivo Holba, neopravňuje ho to ke klamání veřejnosti v takové míře, které se ve jmenovaném článku dopustil.

Tvrzení o výhře LIFu v počátku je zavádějící už tím, že pan senátor tuto nabídku za 100% akcií snížil ze 135 mil. Kč na 90 mil. Kč a nabídku Holby 150 mil. Kč naopak prezentuje jako dvojnásobek. Na základě nabídky LIFu dala rada na vědomí úmysl prodat pivovar a zároveň vyhradila právo jednat o prodeji zastupitelstvu města. Tento úmysl byl zveřejněn po dobu cca 42 dnů a na základě tohoto zveřejnění byly učiněny další nabídky. Protože nešlo o výběrové řízení, mohli zájemci o pivovar své nabídky do konání zastupitelstva doplnit či nabídku navýšit. Do zastupitelstva se potom dostaly jako dvě nejvyšší nabídky - nabídka firem Ruská tradiční a LIF se stejnou cenou 165 mil. Kč. Tedy nabídky o 15 mil. Kč vyšší než firmy Holba. Ta však po zjištění, že nabídky ostatních společností jsou vyšší než její, odstoupila, ač měla možnost i ona nabídku navýšit. Místo toho radši podala stížnost na nabídkové řízení spolu se spřízněnou firmou Stein k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Dnes jsem tomu rád, protože Úřad pro hospodářskou soutěž vyloučil pochybení a potvrdil, že na postupu města a výkladu jeho právníků neshledal žádnou závadu. V jeho vyjádření se potvrdilo, že prodej akcií je záležitostí akcionáře a valné hromady, což v případě města Náchoda je v kompetenci rady města. Jak jsem výše uvedl, rada již dříve rozhodla, že tuto pravomoc přenechá zastupitelstvu. Na zastupitelstvu města byly předloženy všechny nabídky a varianty prodeje a o všech bylo hlasováno. Zastupitelstvo města všechny návrhy odmítlo a prodej pivovaru zamítlo. Již z toho je zřejmé, že tvrzení o výhře společnosti LIF je nesmysl. Překvapením pro mne na tomto zastupitelstvu byly dvě události. Ochota SNK-ED prodat pivovar Ruské tradiční a změna postoje ČSSD, když jsem navrhl pivovar neprodávat a ponechat toto rozhodnutí novému zastupitelstvu, které vznikne po volbách v roce 2010.

Další postup již byl mnohokrát probrán. Na žádost opozice bylo zadáno nezávislé agentuře výběrové řízení. Zastupitelstvo stanovilo podmínky tohoto řízení. Každá podmínka byla jednotlivě probrána a odsouhlasena. Všechny připomínky, zejména pana zastupitele Petránka, byly zapracovány a proběhlo řádné výběrové řízení. Osmičlenná komise došla k jednoznačnému závěru. Pivovar Holba nesplnil tři z předepsaných podmínek:

1. Firma neuvedla výši vlastního jmění

Pan Pakosta uvádí, že naopak LIF neuvedl výši základního jmění. Pokud se podívá do usnesení zastupitelstva, zjistí, že tento údaj zastupitelstvo nikdy nepožadovalo. Otevřenost ostatních firem na rozšířené radě o jejich majitelích a struktuře, prudce kontrastovala s neochotou firmy Holba sdělit v tomto směru jakékoliv informace.

2. Firma neprokázala dostatečně připravenost k financování

V podmínkách bylo uvedeno – „Zájemce jednoznačně prokáže dostatečné zdroje financování (závazné prohlášení banky v případě úvěrování a nebo aktuální výpis s prokázáním blokace)“

LIF dodal potvrzení o výši finančních prostředků na svém účtu, které jsou dostatečné pro uvedenou transakci i připravenosti k jejich blokaci.

Holba dodala vyjádření KB, že je ochotna se podílet. Není zde řečeno, že firma Holba má dostatečné prostředky ani v jaké výši se hodlá komerční banka na této transakci podílet. Navíc na tomto dokumentu chybí razítko banky.

3. Cena - bezesporu to nejdůležitější na celé transakci

LIF 150 mil.Kč za 100% akcií. bez dalších podmínek.

Holba 185 mil. Kč za podmínky:

Podmínka č. 1 (čl. 3.3)

Vyplacení této ceny je podmíněno stavem společnosti k 31. 12. 2008. A to zejména tím, že na účet společnosti Holba bude převedena částka nejméně 49 mil. Kč, kterou Pivovar Náchod obdržel za Beránek Náchod. Bez souhlasu Holby nebude nikterak z touto částkou nakládáno.

Holba tedy nechce za 185 mil. Kč jenom pivovar, ale i 49 mil. Kč za Beránek Náchod. Její skutečná nabídka tedy činí jen 136 mil. Kč. Tato podmínka navíc nemůže být ani splněna protože touto částkou pivovar bezprostředně po nabytí splatil své úvěry, zejména u KB.

Podmínka č. 2

Kupující zaplatí cenu nejpozději do 5 let. V případě, že v průběhu této doby dojde ke zhoršení finanční situace pivovaru bude poskytnuta sleva. Laicky řečeno. Vy nám předáte pivovar. My v něm budeme až 5 let bez zaplacení hospodařit a pokud se nám nepovede dobře, dostaneme slevu. Dobré, že. A to nemluvím, již o tom, že tento návrh není v souladu ze zadávacími podmínkami.

Podmínka č. 3

Pokud nedojde do 5 let k dohodě na ceně má kupující strana možnost bez jakýchkoliv sankcí od smlouvy odstoupit. Naopak, poruší-li podmínky prodávající strana, má kupující právo požadovat pokutu až do výše 50 mil. Kč.

Dalšími odkazy na slevy se kupní smlouva přímo hemží. Až si člověk musí říci spolu s klasiky. Nakupujte chytře a nebo nechci slevu zadarmo. Kdo nevěří, má možnost požádat dle zákona o informacích o její kopii.

Ještě k Vám pane senátore. Váš článek je bezprecedentním lobingem pro firmu Holba. Domnívám se, že by jste se měl takovýchto kroků ve Vašem postavení vystříhat a spíše se věnovat dalším svým povinnostem a to ať ve funkci senátora a nebo předsedy představenstva náchodské nemocnice. Zvláště v této funkci máte co napravovat.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda

Jihočeský tmavý ležák se tento týden začal vyvážet na Ukrajinu. Jaký úspěch tam bude mít je zatím ve hvězdách. My jsme se ale vydali podívat jak si tento tmavý mok stojí u jihočeských pivařů.

Zdroj: RTA.cz

Necelých třicet centimetrů chybělo, aby včera voda v řece Sázavě v Kácově na Kutnohorsku dosáhla třetího povodňového stupně - ohrožení. Řeka zalila louky a některé chaty, pod vodou se ocitl místní pivovar. „Jsme neustále ve spojení s lidmi u řeky. Nikdo se odsud stěhovat nemusel,“ řekl kácovský starosta Jaroslav Buchal.

Situace na Sázavě byla včera z celého kraje nejhorší. Zatímco odpoledne tady začala řeka klesat, na Labi to bylo opačné. Mělník očekává druhý stupeň o víkendu.

„Velkou vodu“ v Kácově odnesl nejvíce pivovar. Dovnitř nateklo téměř třicet centimetrů vody, a tak několik set hektolitrů piva bude muset majitel z hygienických důvodů vylít. Škoda bude několik set tisíc korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Markéta Bušková a Lucie Zikmundová | Kráceno

Komplex šesti budov na třídě T. G. Masaryka v centru města, které patřily Becherovce a byly od loňského léta prostřednictvím realitní kanceláře na prodej, má svého kupce — je jím karlovarský podnikatel Karel Holoubek.

Prodej budov Becherovky v centru města potvrdil i Holoubek, který je nyní v zahraničí. „Ano, koupili jsme ty objekty a mám pro ně do budoucna připravený záměr,“ řekl podnikatel s tím, že Muzeum Becherovky chce v objektu i nadále zachovat.

„Chtěl bych ale využít rozsáhlých sklepů k vybudování malého pivovaru s restaurací,“ prozradil Holoubek, který svůj nápad přirovnal k Novoměstskému pivovaru ve Vodičkově ulici v Praze. Také tento dům je totiž ve vlastnictví společnosti Karel Holoubek.

Podnikatel, který mimo jiné vlastní hokejový klub HC Energie Karlovy Vary, dostihové závodiště s golfovým hřištěm a provozuje karlovarskou teplárnu, si už před časem koupil ochrannou známku na pivo Karel. To se vyrábělo v karlovarském pivovaru až do jeho sloučení pod Plzeňské pivovary.

Právě pivo Karel bude zřejmě hlavním produktem malého pivovaru, který má vzniknout ve sklepích Becherovky. Původně zamýšlel Holoubek umístit malý pivovar do sklepů v blízkosti zrekonstruovaného sídla firmy na Zámečku v Doubí. Teď však vidí příhodnější místo v Becherovce.

Komplex bývalého ředitelství se stáčírnou likérky, sousední domy, ale například i dům na Dr. Davida Bechera 24 (dům s pasáží, ve kterém mimo jiné sídlí advokátní kanceláře, bar nebo regionální redakce) jsou totiž propojeny rozsáhlým společným sklepením.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Autor: Petr Zahradníček | Kráceno

Po několikaleté důkladné přípravě a úspěšném absolvování nezávislého auditu obdrží Plzeňský Prazdroj od renomované společnosti DNV mezinárodní certifikáty na systém ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18 001 ve všech úsecích firmy. Je tak jedinou českou pivovarnickou společností s mezinárodní certifikací této úrovně.

Příprava na certifikační audit začala v červnu 2006. Do té doby byly systémy řízení kvality podle ISO 9001 a ISO 14001 ochrany životního prostředí zavedeny jen v technických útvarech všech pivovarů Prazdroje. Cílem bylo sjednotit přístup v ochraně životního prostředí v celé společnosti a začít se řídit přehodnocenými pravidly bezpečnosti práce

a požární ochrany ve všech objektech a oblastech společnosti.

„Během přípravy jsme museli vytvořit kompletně nový systém přístupu v oblasti bezpečnosti práce, zpracovat přes čtyřicet řídících dokumentů, směrnic a postupů. Dále jsme identifikovali a vyhodnotili v novém systému přes tři a půl tisíce bezpečnostních rizik a následně stanovili systém ochrany proti těmto rizikům nejen pro zaměstnance, ale i návštěvníky společnosti a pracovníky dodavatelských firem,“ říká Petr Holeček z Plzeňského Prazdroje.

Bylo také například nutné provázat jiné projekty s oblastí bezpečnosti při práci a ochranou životního prostředí, rozšířit a upravit spolupráci s odborovou organizací při provádění prověrek BOZP, fyzicky eliminovat nejvážnější bezpečnostní rizika působící na zaměstnance a dodavatele.

Konečný přísný audit provedla v lednu 2009 nezávislá certifikační mezinárodní společnost Det Norske Veritas ve všech pivovarech (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a v areálech třinácti obchodně-distribučních center Plzeňského Prazdroje v ČR. Plzeňský Prazdroj poté získal mezinárodní certifikáty za systém ochrany životního prostředí a bezpečné práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18 001. V technickém útvaru obhájil Prazdroj dřívější certifikát ISO 9001.

Nově zavedený systém OHSAS 18001 nastavuje nejen základní pravidla v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků, ale směřuje i ke změnám chování zaměstnanců Prazdroje při vykonávání každodenních činností. Zaměstnancům a dalším zainteresovaným stranám dokazuje, že Plzeňský Prazdroj aktivně chrání zdraví a bezpečnost svých pracovníků.

Certifikát ISO 14001:2004 potvrzuje, že Plzeňský Prazdroj má účinný systém environmentálního managementu, a pro zákazníky a spotřebitele je zárukou, že Plzeňský Prazdroj aktivně minimalizuje dopady svých činností, produktů a služeb na životní prostředí. Prazdroj je díky tomu nadstandardní firmou v této oblasti.

Plzeňský Prazdroj je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově desítky milionů korun.

Jde např. o unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST do soustavy rybníčků za více než 6 milionů korun, nebo moderní čistírny odpadních vod v Radegastu a Velkých Popovicích, které ročně dodají více než 1 milion m3 bioplynu k výrobě tepla. K ochraně životního prostředí přispívají formou snížení spotřeby energií a vody i další projekty spojené s kvalitou výroby v pivovarech Plzeňského Prazdroje, např. plný přechod na bezkřemelinovou filtraci v Plzni.

Díky tomuto přístupu se Plzeňskému Prazdroji v prvním období Národního alokačního plánu podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 %. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen 4% emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Plzeňský Prazdroj propustí v nejbližších dnech část svých zaměstnanců. Reaguje tak na situaci, která vznikla na trhu piva v souvislosti se světovou krizí. Propouštění se dotkne lidí z výroby, úředníků i manažerů.

Pivovar zatím neví přesné počty propuštěných zaměstnanců. K tomuto kroku přistupuje, aby byl i nadále konkurenceschopný k ostatním výrobcům piva. "Každý propuštěný zaměstnanec dostane minimálně pětinásobek svého měsíčního výdělku a k tomu ještě odměnu, která bude vypočítána podle délky pracovního poměru v Prazdroji,“ řekl tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Prazdroj navíc všem propuštěným lidem zajistí konzultace s pracovními agenturami za účelem hledání nový pracovních míst.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

V Humpolci byla otevřena již čtvrtá originální hospoda Velkopopovického Kozla, Kozlovna. Kozlovna Na Baronce, jak zní celý název, pohostí 60 návštěvníků. Dále jim nabídne atraktivní prostory, nápaditý interiér a široký sortiment čepovaného piva.

Interiér Kozlovny Na Baronce se nese v tomtéž duchu jako v ostatních originálních hospodách od Velkopopovického Kozla. Na stěnách jsou zlatavě nasvícené reliéfy kozla, osvětlení má tvar půllitrů a venku již u vchodu vítá hosty obrovská socha kozla zavěšená nad dveřmi. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

Na návštěvníky čeká široký sortiment čepovaného piva z produkce Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Velkopopovický Kozel Černý. Z ostatních značek pak prémiový ležák Pilsner Urquell. Pivu v humpolecké Kozlovně je věnována maximální péče. Kuchyně nabízí tradiční pivní pochutiny, kterým vévodí například utopenci či nakládaný hermelín.

„Dodnes nikdo neví, proč se Hliník odstěhoval do Humpolce. S trochou nadsázky se dá říct, že čekal na první humpoleckou Kozlovnu,“ říká pan Pavel Štraus, majitel Kozlovny Na Baronce, a dodává: „Tímto všechny zveme na dobré pivo v typickém kozlím prostředí.“

Investice do konceptu Kozlovny se majitelům prokazatelně vyplatí. Spojení hospody se silnou značkou, záruka kvalitního piva a originální design s sebou totiž vždy nese příliv nových zákazníků. Třeba i takových, kteří si do Kozlovny zajdou pouze na klasickou českou kuchyni.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází už čtyři Kozlovny. První vznikla v květnu 2007 v Bystřici nad Pernštejnem, další dvě loni v Havlíčkově Brodě a v Praze.

„Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

S pivem je to tak trochu jako s fotbalem. Češi ho milují a většina z nich si myslí, že mu rozumí. Notoricky známé jsou alespoň základní ingredience k jeho výrobě - tedy chmel, slad, voda a kvasnice. Podívejte se, jak vzniká oblíbený český mok v plzeňském minipivovaru Purkmistr.

O výrobu piva se zde stará Petr Krýsl. Mladý sládek má v oboru zvučné příjmení - jeho otcem je Josef Krýsl, uznávaný odborník přes pivo a restaurační pivovary. Právě on se synem výrobu piva v plzeňském minipivovaru rozjížděl. "Pak jsem to po tátovi převzal," vysvětluje Krýsl mladší s tím, že je v pivovaru od samého začátku.

Pivo se rodí ve sklepech přímo pod restaurací, jejíž součástí je varna. Než se pivo dostane k hostům, uběhne asi měsíc.

Naše první kroky vedou do šrotovny provoněné sladem (tj. naklíčené a usušené obilné zrno, převážně ječmen). Ten se pak našrotuje, smíchá s vodou a putuje do varny.

"Je několik druhů sladů, které se míchají dohromady," vysvětluje Petr Krýsl a nabízí na ochutnávku dva druhy. Světlejší typ má karamelovou příchuť, tmavší je spíš nahořklý.

Ke sladu se pak přidává chmel, který pivu dodává jeho příznačné aroma a hořkost. Tím vznikne základ piva, takzvaná mladina.

Varna je srdcem pivovaru a člověk se zde příjemně ohřeje. Odsud pivo putuje na spilku, kde se do zchlazené mladiny přidávají pivovarské kvasnice a začíná hlavní proces kvašení. Pivo kvasí v otevřených kádích asi týden. "Zde na spilce vzniká v pivu vytoužený alkohol," vysvětluje sládek.

Naše exkurze končí v ležáckém sklepě, kam se mladé prokvašené pivo přečerpává a dozrává další tři týdny při teplotě kolem nuly. "Tady už můžeme ochutnat výsledek," vysvětluje sládek, zatímco čepuje pivo do půllitru.

V pivovaru vaří základní čtyři druhy piv - světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. K tomu paletu ochucených speciálů.

"Šlágrem je borůvka nebo višeň," odpovídá Krýsl na dotaz, které speciály si hosté nejvíc oblíbili.

Minipivovar s restaurací a penzionem funguje necelé dva roky. Pokud vše půjde podle plánu, na podzim se komplex rozšíří o pivní lázně, které se v Česku staly hitem.

Roční výstav, tedy objem piva, který zde uvaří, je zhruba 1 000 hektolitrů. Jen pro představu - největší český pivovar Plzeňský Prazdroj vyprodukuje za stejné období přes 10 milionů hektolitrů.

Purkmistr ale nemá ambici konkurovat velkým hráčům. Převážnou část výstavu prodá přímo ve své restauraci. Pivo se zde stáčí i do lahví nebo speciálních minisoudků. Vedle toho nabízí třeba také pivní kosmetiku.

"Tu si necháváme vyrábět u jedné kosmetické firmy," vysvětluje marketingový ředitel Petr Míč. Pochvaluje si, že na odbyt jde dobře. Prodávají se prý hlavně šampony nebo tělová mléka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Němcová

Pokles spotřeby piva Hostan zaznamenali v uplynulých letech šéfové obchodní skupiny Heineken, která znojemský pivovar vlastní. Končí tedy s investicí do technologií. Pokud skončí Hostan, nepřežije ani limonáda Zulu.

„Zatím nevím, jestli a kdy pivovar Hostan zavřeme. Je ale jasné, že už v Hostanu nebudeme investovat do technologií. V centru Znojma máme problémy s logistikou. Pivovar je v historickém jádru, nedostanou se do něj velká auta. Navíc omezuje návštěvníky rotundy a hradu,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Heineken v Česku Jiří Daněk na tiskové konferenci při právě probíhajícím brněnském veletrhu G + H a Vinex.

Podle něj to ale neznamená, že by se majitelé chtěli zbavit některých značek. „Čekáme, jak to rozhodne trh. Jsme v kontaktu se znojemskou radnicí a se starostou a jednáme o tom, jak bychom mohli odlehčit historickému jádru. Pokud bychom Hostan zavřeli, znovu by se zpřístupnily některé prostory rotundy a hradu,“ doplnil Daněk.

V Hostanu zatím pokračuje výroba sudového piva Hostan a nealko limonády Zulu. Lahvový Hostan už delší dobu plní linky brněnského pivovaru Starobrno. „Limonáda Zulu je zajímavý obchodní artikl. Vyrobíme jí padesát tisíc hektolitrů ročně. Nevím ale, jestli bychom v případě zrušení pivovaru s touto značkou pokračovali,“ dodal obchodní ředitel Heinekenu.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor a foto: Daniel Smola

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je prvním pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina - regionální produkt. Udělení certifikátu je podmíněno používáním surovin, které pocházejí z Vysočiny. „Díky otevření sladovny odebere pivovar od zemědělců na Vysočině více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Kvalitu piva REBEL potvrzuje také fakt, že je druhým rokem jedním z nejoceňovanějších piv České republiky. Při certifikaci pivo REBEL získalo maximální počet bodů za výjimečnou kvalitu,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Logo certifikátu Vysočina - regionální produkt bude pivovar uvádět na etiketách. „Hlavní smysl takového ocenění vidím zejména pro spotřebitele, který se může lépe orientovat v nabídce obrovského množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo a současně podpořit nákupem výrobce a producenty z Vysočiny,“ dodal Jiří Hušek.

Měšťanský pivovar v loňském roce zvýšil tržby o více než dvanáct procent na 100 milionu Kč. V roce 2008 zaznamenaly statistiky v celé České republice pokles prodeje sudového piva o téměř pět procent. „Naproti tomu náš pivovar dosáhl růstu tržeb právě zvýšeným prodejem sudového piva, kterého jsme prodali o osm procent více než předchozím roce. Pivo REBEL tak patří mezi několik málo značek, které na trhu Vysočiny významně posílily.

Nová výčepní místa přibila i v krajském městě Jihlavě a provozovatelé restaurací vnímají značku REBEL jako pivo, které jim při jejich podnikání pomůže přilákat nové hosty. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. jako poslední nezávislý pivovar na Vysočině vidí svoji budoucnost právě v nabídce vynikajícího regionálního piva, které vaří tradiční technologií typickou pro označení České pivo,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: i-Vysočina.cz

Pivovar Carlsberg Srbija d.o.o. by měl do konce prvního pololetí tohoto roku dokončit loni zahájené investice v hodnotě 50 milionů € na rozšíření výrobních kapacit do 2,5 milionů hektolitrů piva ročně a systém zpracování odpadních vod, dozvěděla se agentura Tanjug v uvedené společnosti.

Od roku 2004, kdy pivovar v Čelarevu převzal zahraniční investor, dosáhnou celkové investice 160 milionů €.

Carlsberg díky takto vysokým investicím do rozšíření provozu loni vyrobil a prodal přibližně 1,5 milionů hektolitrů piva, což je o deset procent více oproti roku 2007.

Z tohoto množství byla pětina, neboli 338 000 hektolitrů, prodána v sousedních zemích, uvedl generální ředitel pivovaru v Čelarevu Aleksandar Radosavljević.

Pivovar Carlsberg plánuje i v tomto roce zvýšení výroby piva bez ohledu na nedávné zvýšení spotřební daně v Srbsku, uvedl Radosavljević, který byl nedávno jmenován náměstkem generálního ředitele společnosti Carlsberg – jihovýchodní Evropa.

Zdroj: New Balkan.cz | Autor: nb-press

Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zisk světově největší pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev loni stoupl o 6,9 procenta na 5,33 miliardy eur (asi 145 miliard korun). Efekt ze spojení americké a belgické skupiny, které se uzavřelo loni v listopadu, podnik nyní odhaduje na 2,25 miliardy dolarů. Uvedl to ve čtvrteční výsledkové zprávě. Uvedený výsledek je provozní zisk EBITDA. AB InBev podniká i v Česku.

Tržby skupiny AB InBev za loňský rok vzrostly o 12 procent na 16,1 miliardy eur. V roce 2007 dosáhly 14,43 miliardy eur.

Celková výroba piva loni stagnovala; výstav klesl o 0,3 procenta. U značek, na které se skupina soustředí, ale stoupl o 2,6 procenta. Produkci nealkoholických nápojů podnik zvýšil o 4,9 procenta.

Největší výrobce piva na světě Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu poté, co belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev.

Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. O značky Bud a Budweiser vedl Anheuser-Busch před spojením řadu let několik právních sporů s českobudějovickým Budvarem.

Skupina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti ceny svojich pív nezvyšuje. Ak by považoval za potrebné upraviť distribučné ceny, urobí tak len v nevyhnutnom rozsahu a len na základe zmeny cien vstupov. Trhová trojka STEIGER nemá dôvod nasledovať postupy najväčších slovenských producentov piva, ktorí na marec 2009 ohlásili zvýšenie cien a to Heineken v priemere o 6,9 percenta a Pivovary Topvar o 6,3 percenta, čo zdôvodnili najmä rastúcimi nákladmi a infláciou. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Náš pivovar je prirodzenou súčasťou Slovenského trhu a nie je riadený zahraničnou centrálou vzdialenou tisíce kilometrov. Zmeny na trhu a reakcie trhu vieme preto vyhodnotiť nie len správne, ale hlavne operatívne a citlivo. Práve v ťažkých časoch hospodárskej krízy, musí byť pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nie luxusným tovarom. Tejto filozofii podriaďujem všetky cenové rozhodnutia, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý čo sa najviac prejavilo v roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo. Nasledujúce roky sa predaj na Slovensku každoročne znižoval. Paradoxne sa tak dialo aj napriek tomu, že pivo patrí medzi tovary s najnižší koeficientom rastu cien, v porovnaní s inými nápojmi. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky značné zdraženie sladovníckeho jačmeňa i chmeľu, cenami doteraz nehýbal“, konštatoval E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Druhé místo v kategorii světlý ležák si ze soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 odnesl nošovický Radegast Premium. V kategorii nealkoholických piv pak stejnou příčku obsadil Radegast Birell. V soutěži probíhající v rámci veletrhu Pivex jsou odbornou porotou posuzovány pivní vzorky dodané pivovary. Degustace probíhá anonymně pod dohledem notáře. Pro Radegast je to jedno z mnoha potvrzení, že je nejlepším pivem na Moravě.

Do soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 poslalo 18 pivovarů na 40 pivních značek. Ve dvoukolové anonymní degustaci hodnotila porota chuť piva, říznost, vůni, hořkost a případné další chuťové vlastnosti.

V kategorii světlých ležáků získalo stříbrnou medaili pivo Radegast Premium, v kategorii nealko piv pak dokreslilo šťastný večer nošovického pivovaru 2. místo nealko piva Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák měl z úspěchu oprávněnou radost: „Jsem rád, že pivovarští odborníci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro nás však stále zůstává hlavní porotou samotný spotřebitel. Především díky zájmu našich spotřebitelů jsme přesvědčeni, že je Radegast nejlepším pivem na Moravě.“

Soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 je tradičním pivním kláním, které je považováno za jedno z nejvíce objektivních porovnání značek. Kromě degustačního porovnání značek jsou prováděny laboratorní rozbory senzorická hodnocení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je čím dál populárnější, zároveň jej ale opřádá spousta mýtů a pomluv. Řeč je o nealkoholickém pivu.

V našem testu jsme vyzkoušeli, jestli po vypití nealkoholického piva skutečně policistům nenadýcháte.

Princip testu byl jednoduchý. Po každém vypitém nealkopivu nám dal jihlavský strážník dýchnout do přístroje, který policisté používají při silničních kontrolách. Celkem jsme vypili šest piv a uskutečnili jsme 13 testů.

Výsledek byl totiž překvapivý. Bezprostředně po vypití nealkoholického piva tester ukázal v dechu přítomnost alkoholu a to až do hodnoty 0,4 promile. Nadýchat takové množství při policejní kontrole, můžete rovnou začít šetřit na pokutu.

Lidé nealko pivo pijí, jen když musí

Proto jsme po každém vypitém pivu provedli ještě jeden kontrolní test a to zhruba pět minut po vypití piva. Výsledek byl přitom vždy stejný. Zatímco ihned po vypití piva byl test vždy pozitivní, po pěti minutách byl už organismus čistý a přístroj ukazoval nulu.

"Výsledek testu ukázal, že ihned po vypití piva se v dechu alkohol nachází. Po vydýchání za zhruba pět minut už je ale hladina alkoholu nulová,“ potvrdil i náš testující strážník Petr Procházka.

A rada na závěr? Jste-li řidič, můžete se na nealkoholické pivo spolehnout, vždy ale po jeho vypití neusedejte za volant okamžitě, ale až za pár minut.

V pití nealkoholického piva je lepší být střídmý. Ne snad kvůli nebezpečí opilosti, ale spíše kvůli plynulosti jízdy. Test totiž prokázal ještě jeden fakt. Nealkoholické pivo je silně močopudné.

Zdroj: tn.cz | Autor: Dušan Vrbecký

Svoji novou knihu Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku představil v úterý večer historik Jiří John. Slavnostní křest, který se konal v sokolovském klášteře, si lidé nenechali ujít. Přišli totiž za autorem, aby mu vzdali hold a požádali ho o autogram.

Pro 85letého historika to byl velký okamžik, neboť knihu připravoval celý rok a na její vydání se hodně těšil. Publikace obohacená o 150 dobových fotografií vyšla v nákladu 600 kusů. K dostání bude v sokolovské firmě Fornica či místním infocentru.

Zdroj: Sokolovský deník.cz | Autor: Milan Hloušek

Humpolecký pivovar Bernard loni díky rostoucímu prodeji utržil 328 milionů korun, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů. V pivovaru loni stoupl výstav o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Hospodářský výsledek za minulý rok činil 6,3 milionu Kč.

Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi, řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. Export se na loňském výstavu podílel více než 12 procenty. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent, více než polovina směřovala na Slovensko. Humpolecké pivo ale mohli ochutnat zákazníci i v řadě dalších zemí, například v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA.

"Velice slibný trh je ve Velké Británii," uvedl mluvčí. Díky úspěchu v soutěži tam Bernard vstoupil do sítě jednoho velkého obchodního řetězce, letos začíná v jeho obchodech prodávat i nealkoholické pivo. Mok bez alkoholu vaří Bernard jako jediný pivovar na Vysočině, a to od léta 2006, za hranicemi ho zatím prodává jen na Slovensku.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu Kč. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů Kč, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů Kč.

Zdroj: E15.cz

Kolaloku pijú nielen uvedomelí kovboji. Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú aj vo vyhnianskom pivovare.

Ostáva len dúfať, že mužov, ktorí alkohol vymenia za tento kultový nápoj, bude pribúdať.

„Počas jednej hodiny naplníme približne 50 súdkov nealkoholickým nápojom Kolaloka," vysvetľuje Emil Mihálik z vyhnianskeho pivovaru. Kultový nápoj vyrábajú už šiesty rok a jeho obľuba podľa Mihálika stále rastie. „Kolaloka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, uhasí smäd a osvieži, najmä v lete," dodáva Mihálik. Nápoj však neplnia do fliaš, len do súdkov, z ktorých sa potom čapuje. Pollitrák stojí 0,85 € (25,61 Sk). Kolaloku vymysleli tvorcovia slávnej paródie na western v roku 1964 v známom filme ju popíjal kladný hrdina Limonádový Joe. A hoci má Kolaloka bylinkovú, jemne citrusovú chuť, výrobcovia alkoholu sa zrejme o svoju existenciu obávať nemusia.

Paródia na kovbojky

Legendárny český film Limonádový Joe bol paródiou na kovbojky a westerny. Príbeh o krásnom kovbojovi, ktorý pije len kolaloku, je vždy upravený v snehobielom obleku a hladko víťazí nad protivníkmi, u divákov zaznamenal obrovský úspech. Vo filme ho stvárnil český herec Karel Fiala. Na XII. medzinárodnom filmovom festivale v San Sebastian získal Limonádový Joe ocenenie Strieborná mušľa.

Zdroj: Čas.sk

Pivaři už vědí, na jaké pivo by měli v nejbližší době zajít. V Brně bylo totiž vyhlášeno nejlepší pivo roku 2009.

Prestižní ocenění Zlatý pohár Pivex 2009 v hlavní kategorii ležáků získalo pivo Březňák, všeobecně méně známý produkt pivovaru Velké Březno. "Tento výrobek je skutečně znám především v severních Čechách, kde má také největší odbyt, lahvové je ale k dostání po celé republice,“ řekl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Drinks Union, která pivovar ve Velkém Březně vlastní.

Svého vítěze má i kategorie výčepních piv, kde dominoval Velkopopovický kozel. Milovníci nealkoholického piva by měli vyzkoušet pro změnu přerovského Zubra.

Kdo ale dává přednost jiným značkám, nemusí mít strach. Podle odborníků, kteří o výsledích soutěže rozhodovali, se totiž v České republice špatné pivo nevyrábí. "Naše piva jsou obecně velmi dobrá a výsledky soutěže vlastně jen odráží chuť a momentální náladu porotců, kteří se například zaměří na určité specifické vlastnosti vzorků,“ vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu pivovarského sladovnického Karel Kosař.

Podobný názor má i další z odborných poradců, soudní znalec v oboru pivovarnickém Antonín Kratochvíle: "S pivem je to jako se ženami. Je lepší blondýna nebo černovláska? Každému se prostě líbí jiná.“

Zdroj: tn.cz | Autor: Dušan Vrbecký

Kulinářské zázraky stejně jako půvaby dobrých vín Brňanům slibuje čtvrtý ročník veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H. Tři dny veletržních požitků v úterý zahájil sedmnáctý galavečer pivovarníků a sladovníků. Vyvrcholil vyhlášením výsledků klání o nejlepší piva roku 2009.

Slavnostního večera v hotelu Voroněž se zúčastnil i jihomoravský hejtman Michal Hašek. Soutěžilo tam čtyřicet pivních značek a předání zlatých pohárů Pivex – pivo 2009 provázelo nadšené očekávání výrobců. „Oceněné pivovary vědí, že v soutěži uspěly. Přesné výsledky ale neznají,“ vysvětlil ještě před vyhlášením Richard Morávek z organizátorského týmu. Ačkoliv dvoukolové hodnocení proběhlo už v říjnu a lednu, výsledky tak zůstaly až do úterního večera tajemstvím.

O volbě vítězného zlatého moku rozhodovala v každé dvacítka zkušených sládků. Kromě nezávislých expertů se anonymní degustace vzorků zúčastnili i sládci soutěžících pivovarů. „Úspěchu si vážíme tím víc, že naše pivo ocenili odborníci konkurence,“ vysvětlila Hana Matulová, mluvčí přerovského Pivovaru Zubr. „Pivo vyrábíme tradiční způsobem, stejně jako před stovkami let. Naší specialitou je dvojí chmelení a také zkrácené kvašení nealkoholických piv,“ nechala Matulová nahlédnout pod pokličku soutěžního úspěchu.

Veřejnosti nepřístupné veletrhy slibují nabitý program také v příštích dnech. „Představíme sto sedmdesát vystavovatelů ze třinácti zemí,“ uvedl mluvčí veletrhů G+H a Vinex Martin Střítecký. „Přestože i obor gastronomie pociťuje dopady hospodářské krize, letošní veletrhy si na nezájem vystavovatelů nestěžují. Na čekací listině dokonce zůstali zájemci, pro které veletrh nemá kapacitu,“ dodal Střítecký.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová | Foto: Drahomír Stulír

Prezident Slovenskej republiky Ivan Gašparovič dnes navštívil pivovar Topvar v Topoľčanoch. Počas svojej návštevy sa zaujímal nielen o proces výroby piva, ale aj o investície a ľudí zamestnaných v topoľčianskom závode.

Ivan Gašparovič dnes po prvýkrát počas svojho funkčného obdobia na poste prezidenta Slovenskej republiky navštívil pivovar Topvar v Topoľčanoch. Slávnostne ho privítali Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. a Jozef Špirko, manažér závodu. Hovorili spolu nielen o aktivitách spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. na slovenskom trhu, ale aj o rozsiahlych investíciách, ktoré už priniesla od svojho vstupu do pivovaru skupina SABMiller, ktorej topoľčiansky pivovar patrí.

Ivan Gašparovič, vo svojej vtedajšej funkcii predsedu Národnej rady Slovenskej republiky, navštívil topoľčiansky pivovar po prvýkrát v júli 1995, kedy slávnostne uviedol do prevádzky novú linku na stáčanie piva do fliaš. Tá dodnes patrí medzi najmodernejšie na Slovensku. V roku 2004 navštívil ako kandidát na prezidenta SR pivovar Topvar po druhýkrát. Dnešná návšteva je však prvou počas jeho pôsobenia na poste prezidenta SR.

Od poslednej návštevy prezidenta sa v pivovare Topvar zrealizovalo množstvo pozitívnych zmien, medzi jednu z najvýznamnejších patrí aj vstup skupiny SABMiller v roku 2006. Tá od svojho vstupu preinvestovala nemalé finančné prostriedky do modernizácie a rozvoja pivovaru a značky Topvar.

„Pán prezident si počas svojej návštevy so záujmom prezrel výrobné priestory topoľčianskeho závodu, ktorými ho previedol skúsený obchodný sládok našej spoločnosti Ján Píry. Zaujímal sa o aj o technológie a celý výrobný proces v topoľčianskom závode. Počas prehliadky pivovaru sa tiež stretol so zamestnancami, s ktorými hovoril o špecifikách práce v pivovarníctve,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Topvar/omni

Sto patnáct tisíc korun rozdělilo vedení Pivovaru Černá Hora mezi pět talentovaných sportovců z Blanenska.

Podle mluvčího pivovaru Huberta Adámka se částka Grantu pro sportovce letos navýšila. „Abychom mohli podpořit více sportovců, navýšili jsme grant o patnáct tisíc korun,“ upřesnil Adámek. O peníze se v projektu, který má podpořit talentované sportovce, ucházelo patnáct jednotlivců a jedna sportovní dvojice.

„Komise složená z redaktorů regionálních médií, starostů a dalších významných osobností rozhodla o tom, že nejvíce peněz dostane atletka Jana Sotáková a biketrialista Václav Kolář,“ prozradil Adámek. Oba úspěšní sportovci z Blanska si nakonec domů odnesli šek na pětatřicet tisíc korun.

Další v pořadí skončila cyklistka z benešovského oddílu Moravec Nikola Hlubinková, kterou pivovar podpořil dvaceti tisíci korunami. Hned za ní se umístil tenista Tomáš Elisek a získal tak částku patnáct tisíc korun. Pátá s odměnou deset tisíc korun skončila několikanásobná mistryně republiky, plavkyně Silvie Rybářová.

Z pokladny pivovaru putují každý rok téměř tři miliony korun právě na podporu sportu v regionu.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

Letošního 17. ročníku odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 se zúčastnilo 18 pivovarů s celkovým počtem 40 značek piv.

Soutěž piv proběhla ve třech kategoriích – světlé výčepní pivo (16 piv), světlé ležáky (16 piv) a nealko piva (8 piv). Soutěž spolupořádají Veletrhy Brno, a.s. a SNIP & CO, reklamní společnost, s.r.o. Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Soutěž je uznávána pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice.

Ve dvoukolové anonymní degustaci pod dohledem notáře, zástupců odborného garanta a organizátora soutěže se hodnotila především chuť piva, jeho plnost, vůně, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. barevnost, jasnost apod.). V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. Výsledky obou kol se sčítají, přičemž se zveřejňuje pořadí piv umístěných na prvních třech místech v celkovém pořadí. Vítěz obdrží „ZLATÝ POHÁR PIVEX“. Piva, která v obou částech soutěže dosáhla mimořádných výsledků (dle zvláštních kritérií) a neumístila se na prvních třech místech obdržela „CERTIFIKÁTY KVALITY“.

Výsledky soutěže byly oficiálně vyhlášeny v Kongresovém centru hotelu Voroněž v Brně na Galavečeru pivovarníků a sladovníků v úterý 3. března 2009 v předvečer zahájení Mezinárodního veletrhu gastronomie a hotelových služeb G+H 2009.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2009 - výsledky 17. ročníku degustační soutěže piv

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK (11–12% EPM)

1. Místo – BŘEZŇÁK ležák světlý - DRINKS UNION a.s.

2. MÍSTO RADEGAST Premium - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Radegast

3. MÍSTO STAROBRNO Medium - STAROBRNO, a.s.

KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO (DO 10% EPM)

1. Místo – VELKOPOPOVICKÝ KOZEL světlý - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Velké Popovice

2. MÍSTO ZUBR Gold - Pivovar ZUBR a.s.

3. MÍSTO KRUŠOVICE MUŠKETÝR - Královský pivovar Krušovice a.s.

KATEGORIE NEALKOHOLICKÉ PIVO

1. Místo – ZUBR Free - Pivovar ZUBR a.s.

2. MÍSTO RADEGAST BIRELL - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Radegast

3. MÍSTO STAROBRNO FRÍÍ - STAROBRNO, a.s.

CERTIFIKÁTY KVALITY za vyrovnanou kvalitu za ročník 2009 obdržela tato piva:

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK

LITOVEL Premium Pivovar Litovel a.s.

VELKOPOPOVICKÝ KOZEL Medium Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Velké Popovice

GAMBRINUS Premium Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Plzeň

KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

GAMBRINUS Světlý Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Plzeň

STAROBRNO TRADIČNÍ STAROBRNO, a.s.

KATEGORIE NEALKOHOLICKÉ PIVO

LITOVEL Free Pivovar Litovel a.s.

PRIMÁTOR Nealko Pivovar Náchod a.s.

Reprezentační ples Pivovaru Pernštejn a.s., který se konal dne 14.02.2009 v KD Na Dukle, tak na tento den se spoustu lidiček těšilo. Ženy přemýšlely co obléct za róbu, jaký účes, střevíčky aby oslnily nejenom své drahé polovičky a muži měli jistě velkého těšíka že si dají pivko, proloží to sem tam nějakým panáčkem a budou celý večer debatit o ženách, fotbale, autech, politice …..a samozřejmě že se bude tančit, ale na to zas myslely spíše ženy.

Na ples byla přichystána bohatá tombola /dárkové balíčky, uzeniny, květiny, pytle s obilím, brambory a jako jedna z lákavých cen bylo divoké prase. Na začátek večera bylo připraveno předtančení a barmanská show. Celým večerem provázela v hlavním sále kapela Pernštejnka , Bingo band a v malém sále hrál DJ Kofola a ten to uměl rozjet….

Zahájení plesu se ujal jako každým rokem Ing. Karel Spilko, ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s.. Popřál všem pohodovou zábavu a ples v prvotním hudebním doprovodu Pernštejnky nabral na obrátkách. Následovalo předtančení, které bylo velmi líbivé a snad každý si v koutku duše přál umět také tak tančit.

Největší fronty se na začátku tvořily u prodeje a následně výdeje tomboly. Aby ne, ceny stály opravdu za to, si chviličku postát….pak už se jen pilo, jedlo, tančilo a zábava v plném proudu trvala do 02.00 hod. I přes pokročilou dobu se spoustě lidem domů nechtělo. Někteří více unavení putovali přímo do postelí a Ti vytrvalejší pokračovali za další zábavou. A co my jako zaměstnanci Pivovaru Pernštejn a.s.?... usínali jsme s dobrým pocitem na duši že se ples vydařil a moc se těšíme na ten další. Doufáme, že ti kteří byli na plese s námi také.

Zdroj: Pernštejn.cz

Ocenění udělené komisí Středočeského kraje potěšilo všechny pracovníky pivovaru Herold, je to další potvrzení že i v nelehkých podmínkách se dá vařit výborné pivo. Zvláště v dnešní době totálního reklamního útoku průmyslově vyráběných europiv je to vítané povzbuzení.

Hodnotící kritéria byla následující:

I. senzorické posouzení, chuť, vzhled, vůně apod.

II. použité materiály, suroviny a způsob výroby-technologická hlediska a způsob zpracování

III. design výrobku-označení, vzhled, ochrana před poškozením

IV. inovativnost ve zpracování - originalita, nebo tradice výrobku

Tak si na Heroldu pochutnejte, potěšte oko zlatavou barvou ve které je sluníčko, přičichněte k nádherné chlebové vůni a vychutnejte osvěžující říz chmele.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

* Jak to vidí generální ředitel Pivovaru Náchod

Nechci komentovat, zda je schválení prodeje pivovaru firmě LIF správné, nebo ne, jsem ale rád, že se konečně něco stalo. Až za rok či více let uvidíme, zda jsme učinili dobře. Každopádně máme za sebou téměř roční martýrium, na jehož konci se záměr prodat pivovar uskutečnil. Těch devět měsíců, kdy zamýšlený prodej procházel opakovaně a bez nějakého konkrétnějšího výsledku jednáními zastupitelů, bylo značně nervózních. A za takové situace, kdy není jasná budoucnost, je někdy těžké motivovat zaměstnance či udržet obchodní vztahy. Po verdiktu zastupitelstva už můžeme zase jet naplno. A třeba nám v tom pomůže i současný propad koruny, protože jsme hodně zaměřeni na export a loňské posílení koruny nás trochu postihlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod

Svátek sv. Patrika bude probíhat ve dnech 13.03.-17.03.2009 v Pivovarském dvoře v Plzni - Černicích.

"Zvu Vás na svátek svatého Patrika v PURKMISTRU! Mám připraveno speciální irské menu, které můžete konzumovat za poslechu tradiční irské hudby. Sládek Petr Krýsl navařil speciální "zelený ležák 12% svatého Patrika". Zelené pivo stáčíme do lahví, džbánků čepujeme na výčepu přímo z tanku! Těším se na Vás!", říká Václav Pach, šéfkuchař.

Ve dnech svátků svatého Patrika jsou v pivnici připravené kvízové otázky, které budou slosovány. Pět z vás vyhraje pět džbánků zeleného piva Purkmistr 12%. Neváhejte a přijďte den svatého Patrika oslavit k nám!

Zdroj: Purkmistr.cz

O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, není pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici....

Investice

Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračuje do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyrábí pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová.

Rok 2008

Minulý rok se rakovnický pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. V současné době se rakovnický Bakalář dováží nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Aneta Kochová

Lahodný mok bude do konce března k dostání poprvé i v Itálii a Španělsku.

Počet zemí, kde je tmavé pivo k dostání, se tak zvýší na třiadvacet. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ říká vedoucí exportu Budvaru Renata Pánková.

Od pondělka pak začal Budvar tento ležák vyvážet na Ukrajinu nejen v lahvích, ale nově i v sudech.

V roce 2008 se vývoz tmavého Budvaru meziročně zvýšil asi o pět procent. Tmavý ležák tvoří doplněk sortimentu Budvaru – na celkové výrobě se podílí asi dvěma procenty. Nejdůležitějším produktem je světlý ležák.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Dohnal

Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz

Miliony korun z Regionálního operačního programu Střední Morava získaly dva velkorysé projekty v šumperském regionu. V Hanušovicích díky krajským dotacím vyroste Muzeum historie pivovarnictví, Vikýřovice zase vylepší centrum obce.

Smlouvy o poskytnutí financí v pátek v hanušovickém pivovaru podepsal hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD).

Regionální operační program, do kterého plynou peníze z Evropské unie, do roku 2013 rozdá sedmnáct a půl miliardy korun. Pro letošní rok bylo vybráno pět projektů. Kromě dvou zmíněných na Šumpersku se jedná také o revitalizaci náměstí v Uničově, rozšíření hotelu v centru Bouzova a rekonstrukci lázeňského zařízení ve Slatinicích na Olomoucku.

Muzeum věnované pivovarnictví bude v Hanušovicích otevřeno na konci příštího roku. Vybudováno bude v nevyužívané budově bývalé školy, zdaleka se ale nebude jednat pouze o poučnou expozici. V plánu je řešení celého prostoru, takže hned v těsné blízkosti muzea se bude nacházet také oddechová zóna, která bude sloužit především obyvatelům Hanušovic.

„Máme řadu zajímavých exponátů, které ale nemáme kde vystavit. V celém projektu jsme chtěli přispět také obyvatelům Hanušovic, pro které prostor bude tvořit oázu pěkné přírody. Ta ve městě zatím chybí. Počítáme například s vybudováním minigolfového a dětského hřiště, lidé budou moci využívat piknikovou louku. V prostorách muzea chceme otevřít také stylovou pivovarskou restauraci a prodejnu našich výrobků a suvenýrů,“ řekl předseda představenstva Pivovaru Holba Zdeněk Konečný.

Celková investice představuje čtyřiadvacet milionů, dotace z kraje činí čtyřicet procent.

Pro letošní rok regionální rada Olomouckého kraje rozdělila mezi pět žadatelů více než sto milionů korun.

Zdroj: Šumperský deník | Autor: Hana Kubová | Kráceno

V pondělí 23. února zastupitelstvo města Náchoda rozhodlo o prodeji "městského stříbra" - náchodského pivovaru. Podobná rozhodnutí o prodeji vlastního majetku jsou celkem běžná a činí je vedení každého města. Proces, který tomuto konkrétnímu prodeji předcházel, však zdaleka běžný nebyl a jeho výsledek také není zrovna logický a běžný. Protože když se město vzdá částky 34 milionů korun, mělo by pro to mít opravdu dobré důvody. Město Náchod však žádné takové důvody nemá. I proto musí každého napadnout, jestli náhodou tedy ony "dobré důvody" nebudou mít někteří členové městského zastupitelstva.

Celý případ prodeje náchodského pivovaru se táhne již delší dobu a je od svého počátku minimálně podivný. Nejprve se město rozhodlo, že pivovar prodá bez jakéhokoli výběrového řízení. Zájemcem, který tuto nesoutěž vyhrál, byla společnost LIF, a. s. z Liberce s nabídkou 90 milionů korun za 100 procent akcií Pivovaru Náchod. Již v té době ale znalo vedení města nabídku jiné společnosti v téměř dvojnásobné výši. Poté, co se celá věc dostala na veřejnost a začalo se o ní velmi bouřlivě diskutovat, bylo město donuceno přímý prodej jednomu zájemci zrušit a přeci jen přistoupit k vypsání výběrového řízení. Přesto se ale pivovar opakovaně prodat nedařilo. Zastupitelstvo nakonec odhlasovalo prodej až při čtvrtém pokusu.

Do posledního výběrového řízení se přihlásili tři zájemci - jedna fyzická osoba, jejíž nabídka na první pohled podmínky nesplnila, dále společnost Pivovar HOLBA a. s. a již zmíněný LIF, a. s.

V podmínkách soutěže si město vyžádalo potvrzení vlastního i základního kapitálu uchazečů o pivovar ve výši minimálně 72 milionů korun. Nabídka společnosti Pivovar HOLBA, a. s. obsahovala pouze potvrzení výše základního kapitálu (209 tisíc), pro město to pak bylo jedním z důvodů, proč nabídku Holby vyřadilo. Město si nicméně mohlo snadno ověřit, že vlastní kapitál této společnosti je ještě vyšší než základní kapitál (jak už to tak většinou bývá). LIF, a. s. pak ve své nabídce uvedl výši jak základního, tak i vlastního kapitálu. Základní kapitál společnosti (20 milionů) ovšem nesplnil jednu z podmínek soutěže. Přesto LIF, a. s. vyřazen nebyl. Zajímavostí je také fakt, že tato firma předložila rozvahu z roku 2007.

Ačkoliv pro město byla dalším důvodem pro vyřazení vyšší nabídky společnosti Pivovar HOLBA, a. s. údajně nevyhovující forma potvrzení Komerční banky (KB) o připravenosti podílet se na financování nákupu Pivovaru Náchod, a. s., to, že LIF, a. s. místo potvrzení o blokaci 150 milionů korun na účtu pro účel nákupu pivovaru, předložil jen potvrzení o tom, že jsou tyto peníze k blokaci připraveny (až) po doručení smlouvy o blokaci KB, městu nevadilo.

Dalším důvodem pro vyřazení nabídky Holby byla některá ustanovení ve smlouvě, kterou Holba předložila. Ty však mohlo město jednostranným rozhodnutím změnit.

Zcela zásadní skutečností byla nabízená výše ceny - HOLBA nabídla 185 mil. Kč, LIF 150 mil. Kč. Rozdíl opravdu značný, vždyť částka 35 milionů korun v tomto případě tvoří o téměř 23 procent vyšší zisk. A výsledek výběru? Společnost HOLBA byla z formálních důvodů vyřazena a vyhrála společnost LIF. Přestože mělo město všechny důvody pro to, aby výběr zrušilo a znovu jednalo s oběma zájemci, protože formální podmínky nesplnil ani jeden z nich, byla vyšší nabídka vyřazena a již jednou "předvybraná" společnost může slavit úspěch. Přes svou povinnost chovat se jako řádný hospodář a pečovat o svěřený majetek, se vedení města rozhodlo pro menší zisk. Doufejme, že proto má opravdu dobré důvody - a že tyto důvody nespočívají v péči o vlastní majetek jeho představitelů.

Na závěr je třeba zdůraznit, že výše nabízené částky za Pivovar Náchod ze strany společnosti LIF je o 61 milionů vyšší, než když se rada města pokoušela bez výběrového řízení prodat pivovar poprvé. Nabídka Holby je dokonce o 95 milionů vyšší, tedy více než dvojnásobná (čisté srovnání po započítání převodu části Hotelu U Beránka z pivovaru na město).

To jasně ukazuje, že vedení města na začátku z neznámých důvodů hrubě podcenilo cenu Pivovaru Náchod, a. s. a svým postupem mohlo připravit pokladnu města o několik desítek milionů korun.

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Petr Pakosta, senátor PČR