Lázeňskou koupel v chmelovém extraktu. Takovou raritu se chystá nabídnout svým návštěvníkům černohorské Centrum Sladovna. Už šestého dubna totiž začíná jeho přestavba.

„Vznikne tady hotel, kongresové centrum, minilázně, bowlingové dráhy, zázemí pro fitness, sauna a malý bazén. Součástí přestavby bude také vznik pivovarnického muzea,“ vyjmenoval plánované novinky Hubert Adámek z marketingu Pivovaru Černá Hora.

Do dvou let by tak měla ke službám pivovaru přibýt i možnost lékařsky ověřených koupelí v lázni z piva. „Hotel a další přistavené budovy budou sloužit širokému okruhu zákazníků. Od těch nejmenších, pro které necháme postavit dětské koutky, až po starší generace, které ocení lázně a další rekreační zařízení,“ doplnil Adámek.

Dodal také, že během přestavby bude v Centru Sladovna zredukovaný provoz. Vařit by se tak mělo podle postupujících prací pouze v restaurační části nebo v části „šenku“. Práce na hotelovém komplexu nijak neovlivní výrobu piva v pivovaru.

„Nová zařízení bychom chtěli otevřít v březnu 2011. Celkem přijde přestavba Centra sladovna na sto pět miliónů korun. Padesát miliónů jsme přitom získali z operačního programu Jihovýchod,“ vyčíslil nové stavby v pivovaru Adámek.

Dalších novinek se černohorský pivovar dočká o poznání dříve. Už pátého dubna zahajuje společně s Klubem českých turistů sezónu. Začátkem května také představí nové nápoje. „Bude to Zelený čaj s příchutí kaktusu a pampeliško–bezinková limonáda Pampa,“ uzavřel Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Tomáš Soldán

I přes rostoucí náklady se pivovary v Libereckém kraji rozhodly, že od dubna ceny piva zvyšovat nebudou.

V uplynulých třech letech vždy v dubnu Pivovar Rohozec u Turnova měnil ceny. „Tentokrát od dubna zdražovat nebudeme, o zvýšení ale uvažujeme,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj je možné, že ceny zvýší od května. „Zatím nedokážu odpovědět o kolik,“ popsal. K úvahám o zvýšení cen vede pivovar neustálý nárůst cen za elektřinu, uhlí i vody. „Dražší jsou i lahve či etikety,“ dodal. Loni pivovar prodal 53 600 hektolitrů.

Minimálně do léta zůstanou stejné ceny také v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou, kde loni uvařili 134 tisíc hektolitrů. „Ceny vstupů sice rostou, ale zatím ke zdražení nechceme přistupovat. Ceny bychom měnily nejdříve od července,“ uvedl ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols Jaroslav Toman. Ve Vratislavicích naposledy zdražovali v listopadu roku 2007.

Stejné ceny, minimálně do konce května, zachová i největší pivovar v kraji Svijany, který se řadí mezi deset největších pivovarů v zemi. Loni zde uvařili 317 600 hektolitrů.„O případném zvýšení cen jsme zatím nerozhodli,“ konstatoval ředitel pivovaru Roman Havlík. Naposledy ceny ve Svijanech zvyšovali loni na jaře.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

V roce 2008 došlo k významnému nárůstu prodeje piva z Budějovického Budvaru v 7 státech, ve kterých mají prodej na starost nadnárodní pivovarnické skupiny Carlsberg Breweries A/S a Anheuser-Busch InBev. Meziroční navýšení prodejů činí více než 15 %. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budějovického Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny.

Počátkem roku 2007 uzavřel pivovar Budějovický Budvar, n.p. importní smlouvy o distribuci a prodeji piva s nadnárodními pivovarnickými skupinami Anheuser-Busch InBev a Carlsberg Breweries A/S. V roce 2008 s nimi probíhala obchodní spolupráce na území sedmi států. Anheuser-Busch InBev prodává světlý budvarský ležák na území USA, dánská skupina Carlsberg se stará o distribuci v Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budějovického Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny.

„S výsledky spolupráce s nadnárodními koncerny jsme velmi spokojeni. V sedmi státech, o které se naši partneři starají, došlo k celkovému meziročnímu zvýšení prodeje piva z Budějovického Budvaru o 15,3%,“ říká Ing. Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Vývoz piva do těchto zemí dosáhl

v roce 2008 celkového objemu 31 924 hektolitrů. „Nejvíce oceňuji výsledky na největších trzích této skupiny zemí. V USA došlo k meziročnímu zvýšení o 7%, v Chorvatsku dokonce o 27%,“ dodává Ing. Pánková. Asi 86 % objemu tvořil světlý ležák, který se v jednotlivých zemích prodává pod označením Budweiser Budvar, Budějovický Budvar nebo Czechvar. V loňském roce nejdynamičtěji rostl prodej ležáku v sudech, který se zvýšil o 20 %. Sudy měly na vývozu asi čtvrtinový podíl.

Od června 2007 je Budějovický Budvar výhradním importérem importovaného ležáku značky Carlsberg na území České republiky. V roce 2008 se prodalo asi 2 300 hektolitrů tohoto piva, což je trojnásobek objemu prodaného v roce 2007.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V pátek 27. března 2009 uvede pivovar Ostravar oficiálně na trh dlouho očekávaný polotmavý fotbalový ležák Ostravar Bazal. „V pátek v 18. hodin vykopáváme a začínáme v 79 hospůdkách čepovat první fotbalové pivo v Česku,“ uvedla na dnešním setkání s novináři v Síni slávy FC Baník Ostrava na ostravských Bazalech manažerka projektu Zuzana Bečková.

Ostravar přichází na trh s novým pivem po 7 měsících pečlivé přípravy, do které pivovar od počátku zapojil fanoušky dobrého piva a fotbalu. Polotmavý ležák dostal jméno Bazal. Poprvé v Česku tak přichází na trh pivo, na jehož přípravě se podílely tisíce fotbalových příznivců a jehož jméno je inspirováno jménem fotbalového stadionu.

Právě fotbaloví příznivci se velkou měrou podíleli i na dalších atributech nového piva. V rámci hlasování v hospodách, nákupních centrech, před zápasy nebo na internetu postupně rozhodovali o typu a síle piva, sklenici, jménu, logu i etiketách fotbalového piva.

Oficiální uvedení nového piva z Ostravaru je naplánováno na pátek 27. března. V 18.00 hodin se „vykopává“ a začíná čepovat v 79 vybraných hospodách, které se do projektu zapojily. Poprvé tak budou moci fotbaloví fandové pozvednout jimi vybrané krýgly a připít Bazalu na zdraví.

Začátkem dubna se Bazal postupně objeví i v obchodech. „Jak jsme již předem oznámili, etikety Bazalu budou unikátní díky fotografiím skutečných příznivců klubu. A protože je Bazal fotbalové pivo, máme připraveno jednáct typů těchto etiket,“ prozrazuje Zuzana Bečková.

Oficiální uvedení na trh bude na severní Moravě doprovázeno dubnovou reklamní kampaní Pivo po našem. „Společně s Baníkem také připravujeme zajímavý slavnostní křest nového piva,“ uvedla Zuzana Bečková z pivovaru Ostravar. Patronem nového fotbalového piva při křtu bude největší současná hvězda Baníku Rudolf Otepka, který v posledním kole hlasování získal nejvíce hlasů příznivců klubu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Sládek Jaroslav Svoboda odchází do důchodu. Na jeho prestižní pozici v nymburském pivovaru jej střídá mladý šestadvacetiletý sládek Bohumil Valenta. To jsou základní fakta a zřejmě nejdůležitější událost těchto dnů kolem postřižinského piva.

Pro milovníky nymburského moku by to však zásadní změnu znamenat nemělo. „Myslím, že nymburské pivo je dobré. Někteří říkají, že je dost sladké. Dají se udělat změny v chmelení. Ale žádné radikální kroky v nejbližší době nechystám,“ řekl Valenta.

Jeho předchůdci se odchodem do důchodu výrazně změní životní styl. Bydlí totiž v Havlíčkově Brodu, kam se dosud vracel za manželkou jen na víkendy. Přes týden byl v Nymburce.

Nebude se mu po nymburském pivovaru stýskat? „Jednou je mi tolik a nelituju toho. Docela se těším. I když to říkám teď. Uvidíme, co bude za půl roku. Párkrát mě naštve žena, znáte to,“ směje dosluhující sládek.

Ani Valenta není Nymburák. Čerstvý ženáč žije v Kutné Hoře. V pivovaru je na zaučenou od února. „Musím přiznat, že první týden jsem chtěl utéct. Ale teď už je to v pohodě, nikam prchnout se nechystám,“ tvrdí Valenta.

A jaká má nejradší piva? „Vím, že to bude znít jako fráze, ale nemusím ty z velkých nadnárodních pivovarů. Snažím se ochutnávat regionální piva,“ vysvětlil nový sládek.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický

Master polotmavý, 13° pivní speciál Plzeňského Prazdroje, získal zlatou medaili v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v kategorii speciálních točených piv, definovaných jako piva jantarové barvy a silná piva. Stalo se tak jediným českým pivem s tímto oceněním. To je udělováno pouze pivům, která dokonale splňují parametry, jako jsou vyvážená chuť, aroma či celkový vzhled. Tato australská soutěž se řadí mezi jednu z největších na světě, co se týká počtu porovnávaných pivních značek a pivovarů. V letošním roce bylo nominováno 1140 vzorků z 215 pivovarů, které se sešly z 39 zemí celého světa. Piva posuzovala porota 33 odborných porotců.

„Polotmavé pivo Master potvrdilo své kvality. Jako jediný zástupce získalo zlatou medaili a stalo se tak špičkou mezi vybranými speciály,“ uvádí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. „Tímto nejvyšším oceněním tak byla odměněna nejen dlouholetá práce na jeho vzniku, ale také současná práce na pivní kultuře, díky které se polotmavé pivo Master stalo favoritem dané kategorie,“ dodává Václav Berka.

Australian International Beer Awards patří mezi nejvýznamnější profesionální pivní soutěže na světě. Je pořádána Královskou zemědělskou společností ve Victorii (Royal Agricultural Society of Victoria) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987 s cílem odměňovat vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhat podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria. V roce 2009 soutěžila piva celkem v osmnácti kategoriích.

MASTER polotmavý je 13° speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství plzeňských sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

Zdroj: Moderní obchod - moobchod.cz

Celý víkend od pátku do neděle (17.-19. dubna 2009) se na pěti výčepních zařízeních v Rock ann Roll Garage Ostrava - Martinov vystřídá patnáct minipivovarů z celé republiky, což je opravdu slušný balík pivních chutí.

Pivovary se budou vždy snažit namíchat tak, aby byly zastoupeny jak vzdálené, tak regionální zároveň. Dále aby se každý den nějaký ten atraktivní vzdálený pivovar objevil. Čili i ti, kteří mají času méně by si měli přijít na své.

Festival moderuje Rosťa Petřík a spolumoderuje Martin Jarošek

Pivovary s potvrzenou účastí:

Kout na Šumavě, Zvíkov, Dalešice, Oslavany, Kvasar Sentice, Moritz Olomouc, Lipník nad Bečvou, Kopřivnice, Hukvaldy, Koníček Vojkovice, Slezan Leskovec a Qásek Ostrava.

Dále bude představeno nové pivo Garážmistr.

Každý pivovar přislíbil představit nejméně dva druhy piv, čili Vás čekají skutečné pivní žně. Pochopitelně budou k dispozici různé reklamní a upomínkové předměty pivovarů. Některé budou součástí cen plánovaných soutěží a kvízů v průběhu festivalů, další volně k odběru.

Český Krumlov je lákadlem velkého kalibru nejen pro Jihočechy. Každý tady najde objekt, který ho zaujme. Turista klasického střihu bezpochyby navštíví zdejší zámek, zdaleka na sebe upozorňující válcovou věží a plášťovým mostem, sportovec sjede ve vodácké sezoně Vltavu a pivař neopomene ochutnat českokrumlovskou klasiku – pivo Eggenberg.

Existuje mnoho pohledů na historii Českého Krumlova. Ta pivní se začala psát už někdy ve 13. století. Panský pivovar i sladovna se v té době nacházely přímo v areálu tehdejšího hradu, na čtvrtém nádvoří.

Své pivovarské ambice mělo však odjakživa také město, kde se vařilo pivo už ve 14. století. Mílové právo na krčmy i pivovar udělil Petr z Rožmberka Krumlovským v roce 1347. Vařilo se pivo nejen ječné jako v současnosti, ale i pšeničné, které bylo dokonce oblíbenější, a tím i rentabilnější. V 15. století už vynášelo vaření zlatavého moku dokonce víc než rybníkářství.

Historie psaná pivem

Historie současného pivovaru Eggenberg je ale spojena s panským pivovarem, jehož kapacita přestala v 16. století narůstající poptávce stačit. V té době byl totiž podle dobových pramenů každý osmý dům ve městě hospodou. Proto dal Vilém z Rožmberka vystavit v roce 1560 v předhradí pivovar nový, v jehož prostorách se vařilo několik druhů piv, a v rámci modernizace k němu o rok později připojil i vodovod. Vilémovi se tato investice určitě vyplatila, neboť podle dobových záznamů dosahovaly výnosy z pivovarnictví 50 % veškerých příjmů celého rožmberského panství.

„V roce 1600 činil čistý příjem ze starého zámeckého pivovaru 300 kop grošů míšeňských a z nového již 3300 kop grošů míšeňských. Potřeba piva se nadále zvyšovala a v letech 1625 – 1630 byly přestavěny bývalé vdovské sídlo Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberka, z roku 1546 a rožmberská zbrojnice Petra Voka z Rožmberka z let 1594 – 1596 v nový panský pivovar, kde sídlí dodnes i současný pivovar Eggenberg,“ píše Oldřich Šeda v materiálu Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov.

Zmiňované přestavby už ale nebyly dílem Rožmberků – ti roku 1611 Petrem Vokem vymřeli–, nýbrž štýrských šlechticů Eggenberků, kteří v roce 1622 pivovar získali. Měli ho v držení necelé století, a když i jejich větev vymřela, v roce 1719 zdědili jejich panství Schwarzenberkové. Ti věnovali pivovaru velkou péči. Začali dovážet kvalitnější chmel ze severních Čech a v 80. letech 19. století zavedli parní provoz a nové strojní vybavení.

Po 2. světové válce potkal českokrumlovský pivovar stejný osud jako jiné pivovary v rukou soukromých majitelů. Byl spolu s celým panstvím vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik v rámci budějovických pivovarů. V roce 1991 zakoupila pivovar akciová společnost Dionex, která je majitelem dosud.

Dutý genius loci

Český Krumlov je nejen městskou památkovou rezervací, ale také položkou Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nenavštívit zámek a zahrady s otáčivým hledištěm by byl hřích. Procházka uličkami města mezi opravenými fasádami domů má také něco do sebe, i když málokterý návštěvník tuší, že nejeden z půvabných domů je vlastně jen hezkou skořápkou.

„Jak se měnili majitelé, tak se měnily interiéry. Když máte v jedněch a těch samých místnostech rodinný byt, poté hampejz a nakonec penzion a pokaždé dojde k rekonstrukci vnitřních prostor, tak se vám toho moc původního nezachová,“ stěžuje si u piva jeden ze starousedlíků.

Jak si vyrobit žízeň

Vltava pod Plášťovým mostem každoročně smáčí desetitisíce vodáků, a tak není divu, že kempy, hospůdky i půjčovny lodí v okolí mají k vodákům vřelý vztah. Vodáckými hrdly protekly už tisíce hektolitrů piva.

Pokud si ale někdo chce „vyrobit opravdovou žízeň“, ať vyrazí z českokrumlovské železniční stanice směrem na nejvyšší bod Blanského lesa – Kleť. Ve výšce 1084 m n. m. se tyčí rozhledna, mimochodem nejstarší kamenná u nás, zvaná podle svého stavitele Josefova věž. Cesta tam a zpět je ideální jednodenní výlet, hned podél cesty můžete na jaře obdivovat například keř lýkovec jedovatý a po návratu do českokrumlovských historických uliček vám Eggenberg poteče do krku sám. Vychutnat si ho můžete třeba přímo v historickém objektu pivovaru, v prostorách bývalých lednic nad ležáckými sklepy, kde zraje pivo a kde se dnes nachází pivovarská pivnice Formanka s restaurací.

Zdroj: iHNed.cz | Autor a foto: Topí Pigula

Pivní akademii, vzdělávací a relaxační víkend o pivě, pořádá v sobotu a v neděli Pivovar Chodovar v Chodové Plané.

„Pivní akademie je určena milovníkům pivního moku, gastronomům a gurmánům. Seznámí se s historií a současností piva, procesem klasického způsobu vaření piva a technologií pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Akademie začne v sobotu dopoledne blokem seminářů, jejichž tématem bude pivo a jeho využití. Účastníci se seznámí s procesem vaření piva, s jeho využitím v kuchyni, případně s využitím piva v lázeňství. Dozvědí se rovněž, jak o pivo pečovat a jak je skladovat. Jedním z přednášejících bude diplomovaný barmanský mistr Luboš Lucky Fiala. „V přednášce budu hovořit o použití piva v míchaných nápojích, o chuťových skupinách, o tom, co pivo v našem organismu ovlivňuje. A také o tom, jak se s různými druhy piv pracuje při míchání nápojů,“ řekl nám s tím, že součástí semináře bude několik ukázek míšení nápojů na bázi piva.

Odpoledne absolvují účastníci Pivní akademie proceduru v pivních lázních a vyzkouší si koulení pivních sudů, případně metanou.

V podvečer následuje prohlídka pivovaru s výkladem a tématická večeře na téma pivní menu s doprovodem tuzemských i světových piv. Večer bude akademie vyhodnocena a její absolventi obdrží diplomy.

V neděli dopoledne se účastníci akademie seznámí s pivovarnictvím v Bavorsku, kde navštíví historický právovárečný dům s pětisetletou rodinnou tradicí.

„Seznam účastníků akademie jsme již uzavřeli. Měli do čtvrtka možnost zaregistrovat se na našich internetových stránkách,“ sdělil nám obchodní ředitel Chodovaru. „Bude–li mít veřejnost zájem sledovat přednášky a semináři, bude to možné, ale nebude možné se aktivně zapojit do programu,“ dodal Plevka s tím, že pro velký zájem uspořádá další vzdělávací Pivní akademii na podzim letošního roku.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Majiteli pivovaru v Černé Hoře Jiřímu Fuskovi se nelíbí zvýšení ceny vodného a stočného v jeho obci, pokud nedostane od Vodárenské akciové společnosti kalkulaci, hodlá oslovit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Cena pitné vody se na Boskovicku od nového roku zvýšila o 10 procent, tamní vodárenská společnost si za kubík účtuje 71 korun a 33 haléřů. To podle Fuska, který je největším odběratelem vody v Černé Hoře, znamená, že mají třetí nejdražší vodu v republice. Už na začátku února tak pivovar vypsal petici proti zdražení vody, ve které požaduje zveřejnění financování Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí okresu Blansko, kterého jsou členem, nebo okamžité vystoupení ze svazku. Do současné doby ji podepsalo více než 500 obyvatel.

„Měli jsme setkání se starostou obce i s představiteli vodárenské společnosti i svazku, proč je ale cena vody u nás tak vysoká, to nám nikdo nevysvětlil,“ řekl Fusek. Podle něj jde o typické zneužívání monopolu, kdy vodárenská společnost zvýší ceny, aniž by to rozumně zdůvodnila. „Nepřestanu po nich požadovat kalkulaci cenotvorby vody. Pokud ji neposkytnou, oslovím všechny patřičné úřady, včetně ÚOHS,“ doplnil Fusek.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Zelené pivo se vrací: mystérium ožije pouze na Zelený čtvrtek. Nepropásněte!

Zdroj: Krušovice.cz

České pivovarnictví patří k oborům, jichž se globální krize zatím příliš nedotkla. Loňský výstav padesátky průmyslových pivovarů dosáhl 19,806 miliónu hektolitrů, což je druhý nejvyšší výstav v historii. Je to jen o 100 tisíc hektolitrů (0,5 %) méně než v rekordním roce 2007.

S výsledky oboru za rok 2008 včera seznámil novináře předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal.

Na domácím trhu se z celkové produkce loni vypilo 16,1 miliónu hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v předchozím roce. Na export šlo 3,71 miliónu hektolitrů, což je meziročně o 3,2 % více a historicky nejvíce.

Nejvíc piva vyrobil Plzeňský Prazdroj (10,7 miliónu hl), následovaný Pivovary Staropramen, skupinou Heineken ČR, Budvarem a skupinou PMS Přerov. Největší pivovary vyprodukovaly 86,2 % z veškerého množství. Výstav ostatních pivovarů za poslední rok klesl o 0,7 procentního bodu na 13,8 %.

"Problémy světové a domácí ekonomiky produkci našich pivovarů příliš neovlivnily. Pokles domácí spotřeby se stále daří nahrazovat vyšším exportem,“ uvedl výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý.

Jak dodal, pivo už vyvážejí všechny tuzemské pivovary. Evropská komise loni zaregistrovala ochrannou značku České pivo, jež může na evropském trhu marketingově pomoci zejména menším výrobcům a vývozcům.

Vývoz se zdvojnásobil

Vývoz českého piva se od roku 2000 více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 průměrný export pivovarů činil 10,4 % jejich produkce, loni to bylo již 18,7 %. To je třikrát více, než je běžné ve většině pivařských zemí. Nejvíce zlatavého moku se vyváží tradičně do Německa a na Slovensko. Rusko loni předstihlo čtvrtou v pořadí Velkou Británii, následovaly Švédsko a USA. Celkem je české pivo k mání ve více než 60 zemích. „Do roku 2012 by se Česko mohlo stát sedmým největším vývozcem piva na světě,“ odhadl Šámal.

Dlouhodobým trendem je pokles konzumace výčepních piv na úkor ležáků. Desítky se přesto na celkové spotřebě piva podílejí zhruba dvěma třetinami.

V posledních letech raketově roste výroba nealkoholického piva, jehož výstav meziročně vzrostl o 16 % na 597 tisíc hektolitrů.

V poslední době roste také obliba speciálních piv, kterých se vloni vyrobilo 104 000 hl. Speciály jsou podle zástupců ČSPS vhodnou parketou právě pro menší pivovary či pro stále přibývající restaurační minipivovary.

Průměr vypitého piva na obyvatele a rok spadl ze 158,8 litru v roce 2007 na loňských 154,1 litru. Podle pivovarníků to je způsobeno přírůstkem počtu obyvatel ČR.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Stanislav Ptáčník

Zástupci vedení společnosti Plzeňský Prazdroj podepsali dnes společně se zástupci odborových organizací novou kolektivní smlouvu, která nabude účinnosti k 1. dubnu tohoto roku a bude platit dvanáct měsíců. Za odborové organizace stvrdili smlouvu podpisem pan Bohumír Matas, Karel Motyčka a Jiřina Kinkorová, za vedení společnosti podepsal dokument Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu.

Nová kolektivní smlouva bude určovat vztah zaměstnanců a zaměstnavatele po období jednoho finančního roku, její platnost skončí k 31. 3. 2010. Obě strany se dohodly na nasměrování prostředků navyšujících odměny zejména do oblasti benefitů. Všichni zaměstnanci dostanou příspěvky na zdravotní péči, relaxaci či léky a potravinové doplňky v podobě peněžitých poukázek také v hodnotě 2.500 Kč. Přibližně 350 zaměstnanců, kteří provádí rizikové práce, budou mít i nadále k dispozici poukázky k odběru zboží a služeb pro zdraví v hodnotě 1.500 Kč za rok, Tradičně oblíbený benefit, zaměstnanecké pivo, je řešen rovněž poukázkou hodnotě 2.500Kč. Poukázka má platnost jednoho roku.

Významně se zvýší hodnota poukázek k použití na kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců ze stávajících 2.000 Kč na 4.700 Kč. Prazdroj zavádí pro zaměstnance také nové benefity, jako je například možnost nákupu zboží ze zaměstnaneckých prodejen s padesátiprocentní slevou či vstupenky na exkurze do jednotlivých pivovarů v hodnotě 600 Kč.

I v nové kolektivní smlouvě zůstávají odměny za pracovní výročí, které jsou výrazem respektu k loajálním zaměstnancům a zároveň motivačním prvkem. Ti, kteří pracují u společnosti pět let, budou i nadále dostávat jednorázovou odměnu 5.000 Kč, u dlouhodobých zaměstnanců se může tato odměna spolu s nepeněžním plněním vyšplhat až na 25.000 Kč.

Manažerům zůstává i nadále možnost ocenit výjimečné výkony pracovníků odměnami nepeněžitého charakteru, jako jsou rekreační poukazy, víkendové pobyty nebo vstupenky na kulturní a sportovní události.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

„Kolektivní vyjednávání velice zásadně ovlivnily dvě věci. Návrh zaměstnavatele - nízké navýšení mezd a realizovaný projekt změny organizační struktury. Shody jsme dosáhli díky souhlasu zaměstnavatele, že do navýšení benefitů bude započteno předpokládané navýšení mezd včetně odvodů zaměstnavatele. Pro nás jsou velice důležité dohodnuté změny v jednotlivých ustanoveních nad rámec Zákoníku práce, které řeší legislativní vztahy mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců."

Ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Ivan Balogh:

"Letošní kolektivní vyjednávání samozřejmě ovlivnila změna podmínek na trhu s pivem, která se dotýká i naší společnosti. Ukázalo se, že vedení společnosti i její zaměstnanci a odboráři dokáží najít i v době ztížených podmínek společnou řeč a najít řešení. Jednání jsme vedli věcně a racionálně, za což bych chtěl Odborům poděkovat. Věřím, že za daných podmínek je podepsaná kolektivní smlouva pro naše zaměstnance motivující a že posílí jejich loajalitu k Plzeňskému Prazdroji."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plánovaná výstavba minipivovaru v dosud zchátralém objektu čp. 57 v Klatovech se neuskuteční. Zástupci obecně prospěšné společnosti Úhlava nepodepsali s městem smlouvu.

O tom, že Úhlava odstoupila od smlouvy, informoval na úterním jednání klatovských zastupitelů starosta Rudolf Salvetr. „Dům měl být na základě výsledků veřejné obchodní soutěže prodán společnosti Úhlava. V únoru jsme zástupce společnosti vyzvali, zda skutečně objekt koupí. Dne 11. března jsme ale dostali písemné sdělení od Úhlavy, že odstupují od smlouvy,“ řekl první muž radnice.

Podle zástupce společnosti Úhlava Pavla Honzíka k podpisu kupní smlouvy o smlouvě budoucí skutečně nedošlo, i když byla smlouva připravená. „Důvodem je současná ekonomická situace, která se změnila. Konkrétně podmínky získání úvěru u bankovních domů,“ vysvětlil včera Deníku Honzík.

O objekt se vedly diskuse na zastupitelstvu už před rokem. Město tehdy vyhlásilo veřejnou obchodní soutěž mezi zájemci o co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však městu nelíbil záměr ani jednoho z nich.

Ve druhém kole se do soutěže přihlásila pouze společnost Úhlava. Ta měla společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze objekt odkoupit za pořizovací cenu 4 miliony 102 tisíc korun. Společně zde plánovaly zřídit minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. „Na projektu jsme strávili spoustu hodin. Proto se jeho realizace nevzdáváme, nicméně budeme hledat náhradní variantu pro umístění minipivovaru,“ uvedl Honzík.

Jak připomněl v diskusi zastupitel Jiří Štancl, v případech, kdy žadatel odstoupí od smlouvy, by měla následovat sankce. „Pro podobné případy bychom v budoucnu měli na tuto skutečnost myslet,“ uvedl Štancl.

Město nyní musí vyhlásit nový termín veřejné obchodní soutěže.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská

Kvalitní české pivo s charakteristickou a nezaměnitelnou chutí, které nabídne hořkost, říz, plnost a příjemný pocit po napití. Takové bude pivo z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři. To je výrazný rozdíl od tzv. europiv, která mají unifikovanou a prázdnou chuť, jsou přesycená oxidem uhličitým a po vypití pivaře nafukují.

Žádné europivo

Europiva proto řada pivařů odmítá. „Nenadchnou, ani neurazí. My však nabídneme kvalitu, kterou skuteční znalci ocení. Takové pivo poznáte okamžitě, jde ruku v ruce s tradiční českou technologií výroby,“ řekl sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba a doplnil podrobnosti ohledně výroby piva.

„Zatímco europivo se vyrábí ve vysokých, stojatých tancích při vyšších teplotách a v krátké době, námi připravované pivo bude kvasit zhruba dvakrát tak dlouho a při nižších teplotách. Nejprve v otevřených kádích, pak dokvasí v uzavřených ležáckých tancích,“ uvedl Záruba.

Ležák z Chotěboře tak bude pivem, na které se nespěchá. To vše proto, aby konzumentovi více chutnal. „Pivo, které si poleží, má lepší pěnu, barvu a hlavně jedinečnou chuť. Když se na něj naopak spěchá, je chuť prázdná a pivo nafukuje,“ dodal sládek.

Pivovar rychle roste

Sládek Záruba zároveň popsal stav výstavby pivovaru, na jehož hlavní budově se již dokončují zednické a obkladačské práce. „Na konci března byla zahájena montáž sladových sil, zásobníků na teplou a studenou vodu a vzduchotechniky. Dokončuje se také montáž ležáckých tanků a připravuje se stěhování a montáž kvasných nerezových kádí,“ zakončil chotěbořský sládek.

Nový regionální pivovar v Chotěboři

Nový regionální pivovar v Chotěboři připravuje výrobu typicky českého piva. Na rozdíl od piv, která produkují velké nadnárodní společnosti, bude mít chotěbořské pivo charakteristickou plnost, říz a kvalitní pěnivost. Pivo připravuje sládek Oldřich Záruba, několikrát oceněný doma i v zahraničí, z kvalitních českých surovin. Předpokládaná kapacita: 10 000 hektolitrů za rok s možností rozšíření výroby až na 25 000 hektolitrů za rok. Cílovým trhem pivovaru bude Chotěboř a bezprostřední okolí se záběrem na region Vysočina a i vybranými prodejními místy v rámci celé České republiky.

Foto: Březen 2009, pivovar Chotěboř. V pivovaru už jsou nainstalovány tzv. ležácké tanky, ve kterých bude pivo dokvašovat. Vnitřky tanků se musejí po každé várce piva ručně vymýt.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Dobrá zpráva přilétla z australského Melbourne do nošovického pivovaru Radegast. V mezinárodní soutěži Australian International Beer Award se mezi více než tisícovkou vzorků z 39 zemí světa neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Obě značky si ze svých kategorií odnášejí bronzovou medaili.

Australská soutěž je jedním z největších srovnání pivních značek na světě. Do letošního ročníku dorazilo 1.140 vzorků z 215 pivovarů. V kategorii ležáků balených v lahvi získalo bronzové ocenění pivo Radegast Premium. V kategorii nealkoholických lahvových piv pak dosáhlo na bronz i pivo Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák k úspěchu v prestižní soutěži řekl: „Z ocenění mají určitě velkou radost také všichni příznivci piva Radegast. Je to známka toho, že na Moravě vaříme výborné pivo, které chutná i daleko za hranicemi naší země."

Australian International Beer Award pořádá Královský hospodářský institut oblasti Victoria sídlící v australském Melbourne ve spolupráci s univerzitou Ballarat. Porotu tvoří více než 30 odborníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Krize nekrize, lidé si pivo dají. Své o tom ví i v pivovaru Rohozec. Za minulý rok hlásí nárůst produkce a prodeje skoro o třetinu.

Byť se některé pivovary potýkají se snížením objemů prodeje i o patnáct procent, nejbližší pivovary hlásí nárůst.

Pivovar Rohozec například za minulý rok zvýšil produkci o dvacet devět procent. „Tak veliký nárůst je v pivní branži poměrně neobvyklý, zvlášť v současné situaci. I od začátku letošního roku mírně získáváme, než ztrácíme,“ vysvětlil František Jungmann, ředitel Pivovaru Rohozec.

Podobné zkušenosti má i pivovar Svijany. „Počítáme také s mírným nárůstem produkce, minimálně na stejných hodnotách jako v minulém roce,“ sdělil František Horák, člen představenstva pivovaru.

Oba pivovary mají stejné majitele, proto si nekonkurují v pravém smyslu slova. „Svijany jsou dnes větší značkou, Rohozec doplňuje trh zase pivem jiného charakteru,“ doplnil Horák.

Rohozecký pivovar expanduje i za hranicemi republiky, již tradičně má dobrý zvuk ve Skandinávii, hlavní gró importu však leží u sousedů. „Zvláště dobrou pozici máme v příhraničních částech Polska. zajímavě se daří rozjezd spolupráce s Ruskem a Španělskem,“ upřesnil František Jungmann.

Propad cítí rohozecký pivovar jen ve vývozu do Anglie. „Od začátku roku tam nemáme žádnou objednávku. Nejvíce se na situaci podepsal strmý propad kurzu libry,“ popsal Jungmann, kterého těší, že pivo z Rohozce získává stále nové obdivovatele a sbírá ceny degustačních soutěžích. Jen od roku 2006 získalo zdejší pivo mnoho ocenění, některé z piv se namátkou staly Pivem České republiky, bodují i v další soutěži Česká pivní pečeť.

Samo vedení pivovaru cítí úspěch s uvedením řezaného piva na tuzemský trh. „Tím jsem vyplnili mezeru na trhu, již dnes řezané pivo pokrývá více než patnáct procent naší produkce,“ uvedl Junmann. A právě speciálními pivy mohou malé pivovary konkurovat gigantům.

Představili „zdravé“ pivo

Jedním ze speciálů rohozeckého pivovaru je nově lehké pivo Skaláczech. „Je určeno lidem zaměřených na zdravý životní styl a na exporty do Skandinávie. Již stačil získat druhé místo v letošním kole soutěže Česká pivní pečeť,“ přiblížil František Jungmann.

Ten zároveň potvrdil, že nejsilnější pozici má pivovar v Libereckém kraji. „Ale dobře se prodáváme i na Ústecku a Královéhradecku,“ doplnil ředitel. Do zahraničí odchází zhruba šestnáct procent produkce pivovaru.

Pivovar Rohozec v dobách největší slávy vařil až sto tisíc hektolitrů piva. Začátkem devadesátých let byl vydražen. Bohužel, majitel přivedl pivovar až do konkurzu. „Hlavně, že se pivo stále vařilo. Díky tomu bylo na co navazovat,“ dodal František Jungmann.

V roce 2008 pivovar prodal více než padesát tři tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Turnovský deník.cz | Autor a foto: Jan Sedlák

Cestovní ruch, propagace nebo výměna informací z oblasti veřejné správy. To jsou některé z oblastí, v nichž budou spolupracovat Plzeňský kraj a pivovar Plzeňský Prazdroj.

Tak to alespoň stojí v deklaraci, kterou v úterý pro letošní rok podepsala hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

„Spolupráce s Plzeňským Prazdrojem je při propagaci kraje nejen v Čechách, ale i v zahraničí velmi přínosná. Zakládáme si na tradici pivovarnictví a piva, které je reprezentativním typem tohoto nápoje na celém světě,“ uvedla hejtmanka Emmerová.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Pozrite si francúzske paródie známych filmov z virálnej kampane belgického pivovaru. Výrobca belgického piva Stella Artois opäť potvrdzuje, že sa zameral na on-line marketing. Na internete šíri tri virálne videá v štýle francúzskych filmov zo 60. rokov. Píše o tom BrandRepublic.

Agentúra Mother London sa pri výrobe kampane inšpirovala dvoma filmami a jedným seriálom. 8 Mile s Eminemom, Die Hard s Bruceom Willisom a 24 s Kieferom Sutherlandom premenovala na 8 Kilométres (8 kilometrov), Dial Hard (Ťažko vytočiť číslo) a Vingt-Quatre Heures (24 hodín). „Pozrite si filmy, ktoré vám Hollywood nechce ukázať,“ hovorí agentúra v traileroch.

Všetky minifilmy sa odohrávajú na francúzskej riviére. Kópie amerických postáv parodujú svoje predlohy a ich dialógy. Francúzsky Kiefer Sutherland hovorí svojej priateľke „Zachránim svet a potom pôjdeme na obed.“ alebo „Zachraňovanie sveta je tak... buržujské.“ Vo videách sa neobjavuje pivo Stella Artois, na konci sa mihne odkaz na web Smoothoriginals.com.

Dial Hard pre Stella Artois od Mother

Vingt-Quatre Heures pre Stella Artois od Mother

8 Kilométres pre Stella Artois od Mother

Podľa MediaGuardian viraly bude celý mesiac podporovať online reklama na weboch, ktoré sa zaoberajú filmami, vrátane Channel 4, Guardian Film, Virgin Media movies, Empire a IMDB.

Pivovar sériou videí nadväzuje na minuloročnú retrokomunikáciu kampane Stella 4% od britskej agentúry Mother. Nové videá sa viac podobajú na filmy najmä vďaka známym predlohám, preto majú osloviť širokú verejnosť, povedal marketingový riaditeľ pivovaru.

Starší spot „Stella Artois 4%“pre Stella Artois od Mother

Spoločnosť sa drží komunikačnej stratégie, ktorú uviedla v septembri 2007. Vtedy prestala produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunula na Stellaartois.com. Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev bývalá reklamná agentúra značky Lowe Worldwide.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: Dáša Stanková

Velké pivovary a restaurace si poslední dobou stěžují, že jim klesá odbyt kvůli finanční krizi. Malých pivovarů se to zatím podle reakcí oslovených účastníků třetí Jarní ceny českých sládků ve Zvíkovském Podhradí příliš netýká.

„Zaznamenali jsme pokles, ale hlavně v prodeji jídel, i když to také není nic závažného. Lidé chodí spíše jen na pivo. Zatím odhaduji pokles tak na pět deset procent,“ řekl Jiří Šuráň z Pivovarského domu v Praze. „Žádné ekonomické problémy nám zatím nehrozí,“ doplnil.

Jednatel zvíkovského pivovaru Michal Voldřich má podobný názor. „Pro nás je zimní období vždycky krizové a v létě jsou žně. Takže doufáme, že se u nás propad neprojeví vůbec, nebo jen tak, že zima bude o málo slabší a žně budou menší. Každopádně věříme, že lidé si naše pivo najdou,“ přál si Voldřich.

Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konal třetí ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2009, která je vypsána pro malé pivovary s výstavem do 5000 hektolitrů piva ročně.

Degustační soutěže se zúčastnilo 38 minipivovarů z celé České republiky se 123 značkami piv, z jihočeských vyslal do boje své zástupce pivovar Lipan z Dražíče a pořádající podnik.

Sládek pivovaru ve Zvíkovském Podhradí Vladislav Ličman řekl, že o obchodu se na této soutěži zástupci pivovarů příliš nebaví. „Je to spíše takové přátelské setkání. Zhodnotíme pivo, podiskutujeme, vyměníme si zkušenosti. Tato přehlídka se už stala celkem prestižní záležitostí a kvalita vzorků se postupně zvyšuje,“ tvrdil.

Jeho slova potvrdila Dagmar Hrdličková z Pivovarského domu v Praze. „Na prvním ročníku se některá piva nedala moc pít, ale to se zatím dneska nestalo a asi ani nestane,“ tvrdila. Ve výsledkové listině nakonec nejvíce uspěly tři pivovary.

Permon z Lomnice u Sokolova, který získal dvě první místa a jedno druhé, Pivovarský dvůr Zvíkov, který získal třetí místo za Královskou Zlatou labuť a první místo za třináctistupňové pivo Zlatá labuť. Pivovarský dům Praha obdržel první místo za tmavý ležák a taktéž první místo za pšeničné pivo.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Ondřej Šmíd | Foto: Jaroslav Sýbek

Pivovar Ostravar uvádí na trh speciální fotbalové pivo Bazal. Jméno polotmavého ležáku vychází z názvu domovského stadionu fotbalového klubu Baník Ostrava Bazaly ve Slezské Ostravě.

Projekt Ostravaru, který patří pod Pivovary Staropramen, sází na skupinu ostravských patriotů, kteří mají rádi fotbal. Baník Ostrava, za kterým se táhnou nejen nejdrsnější fotbaloví chuligáni, je tam pojem.

Příznivci Baníku se formou anket podíleli na výběru názvu piva, jeho chuti, podobě sklenic, do kterých se pivo začne tento pátek čepovat. Někteří se také objeví na etiketách na lahvích, kterých bude jedenáct druhů. A pod názvem piva bude slogan Baník pivčo.

Pivo Bazal, možná tah na branku

Dodal, že jde o poměrně výjimečnou záležitost u nás i v zahraničí. "Například v americkém Denveru je malý pivovar s názvem Sedlot přímo na baseballovém stadionu, na jedné z tribun. Je odtamtud pěkný výhled na hřiště," líčil Šuráň.

Jan Kočka ze Světa piva připomenul, že předtím už budějovický Budvar také vytvořil pivo, které vzniklo ve spolupráci s pivaři. Z jejich přání vyplynula jeho zvláštní chuť a vysoká hořkost. Světlé výčepní pivo Pardál, které je na trhu od roku 2007, je zatím velmi úspěšné.

"Pivo Bazal, které by mělo plně odpovídat drsnému naturelu ostravských fotbalových chuligánů, je jistě dobrý nápad. Na rozdíl od Pardálu půjde o lokální záležitost. Může to být přínosem pro pivovar Ostravar, který je s Ostravou asi více spjatý než nedaleký Radegast," doplnil Kočka.

Jestli bude mít Bazal úspěch, to se teprve ukáže. Manažeři zatím neví, jak dlouho bude fotbalový ležák na trhu. Ostravar spolupracuje s Baníkem několik let. Pivo Bazal je zatím nejvýraznějším počinem.

Pivo se začne v pátek večer čepovat ve vybraných sedmdesáti devíti hospodách v Moravskoslezském kraji. Do obchodů přijde v dubnu.

"Do všech anket se zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů. A fandové jsou nakonec tváří piva Bazal. Na konkurz na tvář piva jich přišlo více než sto. Byly mezi nimi i ženy," uvedla manažerka projektu Zuzana Bečková.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Petra Sasínová

Pivovar Ostravar loni uvařil 769 tisíc hektolitrů piva, což je druhý nejlepší výsledek v jeho stodvanáctileté historii.

Ve srovnání s rokem 2007 to je sice zhruba o šest procent méně, ten však byl rekordní i podle statistiky Českého svazu pivovarů.

„Přestože jsme zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ říká mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Pavel Barvík. Pro ilustraci – v roce 1908 by k prodeji stejného množství piva potřeboval ostravský pivovar dvanáct let.

Na Ostravsku si Ostravar stále udržuje pozici silné domácí značky. „Na základě úspěchů Ostravaru na domácí půdě jsme se před dvěma lety rozhodli, že přišel čas rozšířit působnost Ostravaru za hranice regionu,“ tvrdí Barvík.

Na Opavsku a Karvinsku, na které se pivovar zaměřil, podle meziročního srovnání vzrostl prodej piva Ostravar o šest procent.

Největší meziroční nárůst však Ostravar zaznamenal v exportu na Slovensko, které je pro něj klíčovým exportním trhem a kde v meziročním srovnání prodal o 142 procent piva více než v roce 2007. „Nárůst prodeje na Slovensku loni plně kompenzoval nižší poptávku po pivu v Česku,“ uvádí Barvík.

Tvrzení, že Ostravar je pivo pouze pro Ostravu, už tedy přestává platit. Jeho obliba za hranicemi Ostravska stále roste.

Milovníky pěnivého moku nyní čeká další novinka. Již v těchto dnech uvede pivovar Ostravar na trh svou další novinku – fotbalové pivo Bazal, do jehož přípravy zapojil širokou veřejnost a fotbaloví fanoušci se objeví i na jeho logu. Ostravané rozhodli o jeho chutí, síle i názvu. Vybíralo se dokonce z několika desítek návrhů, z nichž jeden byl lepší než druhý. Nakonec však zvítězil název Bazal.

Česká spotřeba piva loni zůstala přibližně stejná jako v roce 2007, dlouhodobě se drží kolem 159 litrů na osobu ročně.

Celkově české pivovary loni vyrobily 19,7 milionu hektolitrů piva, což je ale o dvě stě tisíc hektolitrů méně než v rekordním roce 2007, vyplývá ze statistiky Českého svazu pivovarů.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Do jarní degustační soutěže sládků se letos přihlásil rekordní počet minipivovarů. V sobotu v Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí mezi sebou soupeřilo 38 výrobců, kteří přivezli celkem 130 druhů piv.

Degustátoři se shodli, že obliba malých pivovarů roste, za posledních osm let jich v České republice vzniklo zhruba šedesát. Každý ročně uvaří maximálně pět tisíc hektolitrů piva. „V republice je zhruba sedmdesát minipivovarů. My si navzájem nekonkurujeme, protože jsme daleko od sebe a máme odlišnou klientelu,“ vysvětlil v sobotu organizátor setkání sládků Michal Voldřich z Pivovarského dvora Zvíkov.

Do soutěže přihlásily pivovary světlá výčepní piva, světlé, polotmavé a tmavé ležáky, speciální piva s vysokým obsahem alkoholu a pšeničná piva. Předtím, než každé z nich dostalo na stůl šestapadesát degustátorů, otestovali organizátoři, zda je pivo skutečně zařazené do správné kategorie. Pivo kontroloval speciální přístroj. Vzorek vstříkli do moderního přístroje, který během několika minut ověřil, zda může být ve vybrané skupině. „Hodnotí hustotu piva, pH, barvu, stupňovitost, a dokonce i energetickou hodnotu,“ vyjmenoval Karel Voldřich, který přístroj obsluhoval.

Degustátoři pak měli složitou úlohu. Posoudit všech sto třicet piv. „Hodnotí se vzhled, barva, vůně, hořkost, plnost chuti a cizí vůně. Své vlastní pivo poznat mezi ostatními je ale velmi složité a já osobně to nedokážu,“ přiznal jeden z degustátorů Ladislav Veselý z pražského pivovaru U Medvídků.

Právě odtud pocházelo nejsilnější pivo v soutěži - XBeer 33. Třiatřicetistupňové pivo není určené pro pivaře, kteří si dají několik půllitrů za večer. „Je opravdu silné. Pije se po dvou deci,“ vysvětlil Veselý.

Soutěž sládků malých pivovarů je především zábavou než klasickým duelem mezi rivaly. Minipivovary totiž nemohou konkurovat velkým výrobcům s výstavem několik desítek tisíc hektolitrů ročně. Jejich výhodou je, že vyrábějí pivo pro užší skupinu lidí, mohou vařit třeba limitované řady piv nebo experimentovat se stupňovitostí. Pivo už si může doma připravit kdokoliv. Existují malé varny, které se vejdou do obývacího pokoje nebo garáže. Každý si tak může například na rodinnou oslavu vyrobit své domácí pivo.

Výsledky soutěže:

Světlá výčepní piva

Stříbrňák (U Rybiček), Stříbro

Světlé ležáky 11%

Ryzák, Vojkovice

Světlé ležáky 12%

Purkmistr PD, Plzeň

Tmavý ležák

Štěpán, Praha

Polotmavý ležák

Permon, Lomnice u Sokolova

Tmavý speciál

Permon 15, Lomnice u Sokolova

Pšeničná piva

Pšeničné pivo, Praha

Polotmavý speciál

Excelent 13, Rýmařov

Světlý speciál

Zlatá labuť 13, Zvíkovské Podhradí

Extra speciál (17% +)

Třebonická Eržíka 17, Třebonice

Zdroj: iDnes.cz

Od pondělka do čtvrtka jsou v práci, v pátek jim kvůli nedostatku zakázek začíná prodloužený víkend. To vše za šedesát procent platu.

Omezení výroby se nyní začalo týkat také zaměstnanců pelhřimovského Družstva uměleckého průmyslu (DUP). „Všude se zlevňovalo a naše zakázky se snížily na minimum. Nutností pro nás bylo řídit se podle poptávky na trhu, která je nyní velmi malá,“ vysvětlil ředitel společnosti Lubor Jedlička.

Firma se nevyhnula ani propouštění. To se nejvíce dotklo strojírenského závodu v Novém Rychnově. „Neprodlužovaly se smlouvy, které byly uzavřeny na dobu určitou. Z Nového Rychnova odešlo asi třicet lidí, další pak i z Pelhřimova. Současný stav bychom ale mohli udržet právě díky omezení výroby,“ doplnil Jedlička. Jak dodal, situace by se měla zlepšit, až se vyprodají zásoby.

Jediným odvětvím ve společnosti, kterého se krize zatím tolik nedotkla, zůstal potravinářský průmysl. V roce 2001 družstvo odkoupilo od státu pelhřimovský pivovar, který se podle slov ředitele zatím drží.

Zatímco DUP má potíže, jeho dceřinná firma, pivovar Poutník, zatím odolává krizi se ctí. „Držíme pětidenní pracovní týden. Potravinářský obor ale funguje trochu jinak než kovodělná výroba, toho se zatím krize tolik nedotkla,“ podotkl vedoucí pivovaru Vladimír Veselý.

Vydrží do léta

Naproti tomu zaměstnancům DUPu nyní nezbývá než doufat, že zakázek začne přibývat. „Práce je nyní nárazová. Někdy je potřeba dodržet termín a musí se dělat víc. Pak je ale zase období, kdy další výroba není třeba,“ uvedl Jedlička.

Představitelé firem obyčejně nechávají své zaměstnance doma za šedesát procent platu, jakmile nastanou potíže se sháněním zakázek.

„Firmy přistupují k tomuto řešení hlavně proto, aby nemusely propouštět zaměstnance. Osloví s tímto návrhem odboráře. Ti většinou rádi souhlasí,“ okomentovala tento jev odborná asistentka z jihlavské vysoké školy polytechnické Věra Nečadová s tím, že zaměstnavatel si pro podobné případy vytváří v ziskových letech záložní fondy.

Jak dlouho ale může podnik podobné „hubené“ časy vydržet? „To záleží na spoustě okolností. Mimo jiné i na tom, jak velkou rezervu si firma stačila udělat. Mohou to být týdny, ale i měsíce,“ dodala profesorka Nečadová.

„Velké finanční rezervy nejsou a platy jsme přitom zachovali stejné. Mužeme takto vydržet maximálně první pololetí. V letním oddobí se pak rozhodne, co bude dál,“ doplnil ředitel Jedlička.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Petra Nováková a Michal Vítů

Od marca 2009 spoločnosť Heineken Slovensko spustila novú marketingovú kampaň pre značku českého piva Krušovice.

Na Slovensku doposiaľ táto značka nebola výraznejšie podporovaná, napriek tomu u nás patrí medzi obľúbené české pivá. V tomto roku Heineken Slovensko plánuje jej podporu a očakáva aj nárast predaja.

Koncern Heineken kúpil pivovar v českých Krušoviciach v júni roku 2007. Krušovice odvtedy patria medzi deväť značiek piva distribuovaných spoločnosťou Heineken Slovensko. Značka Krušovice sa však naďalej bude vyrábať v Čechách a bude tak môcť používať chránené zemepisné označenie „české pivo“ pridelené Európskou úniou.

Pivovar s kráľovskou tradíciou

Krušovice sú jednou z najstarších značiek piva v Čechách. Pivovar v Krušoviciach, ktorý sa nachádza 70 km od Prahy, bol založený po roku 1517 a v roku 1581 ho jeho pôvodný vlastník ponúkol na predaj českému cisárovi a uhorskému kráľovi Rudolfovi II. Práve jemu patrí zásluha za zveľadenie pivovaru a tradíciu varenia vynikajúceho piva v Krušoviciach. Vďaka histórii a tejto tradícii nesie pivovar označenie „kráľovský“. Pivovar, ktorý v súčasnosti zamestnáva približne 300 zamestnancov, je zároveň lákavým turistickým cieľom pre milovníkov histórie. V roku 2008 ho navštívilo približne 40 tisíc turistov z 35 krajín sveta.

Kráľovské české pivo

Uvádzaciu kampaň podporenú bigboardami a citylightmi odštartoval menší event v Bratislave s kráľom Rudolfom II. v hlavnej úlohe. Na jednej z bratislavských zastávok MHD pozýval kráľ okoloidúcich na svoje obľúbené pivo. Podpora značky však bude zameraná predovšetkým na predaj v HoReCa prevádzkach, keďže Krušovice sú najsilnejšie práve v tomto segmente.

„Prvá podpora značky odštartovaná v týchto dňoch má cieľ osloviť tradičných konzumentov českého piva. V našej komunikácii budeme zdôrazňovať predovšetkým kráľovskú históriu a český pôvod značky,“ hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice spoločnosti Heineken Slovensko. „V týchto dňoch prebiehajú aj ochutnávky piva Krušovice vo vybraných sieťach. Takisto ako ostatná komunikácia, aj tie sú poňaté v tradičnom, stredovekom štýle,“ dodáva Natalia Ormandy. Na podporu českého pôvodu značky plánuje spoločnosť v budúcnosti sponzorovať rôzne podujatia českej kultúry a umenia na Slovensku.

Krušovice sú skutočné české pivo

Krušovice sú pravým českým pivom aj podľa pivovarníckych expertov Európskej únie. Od októbra 2008 môžu používať symbol Chránené zemepisné označenie, ktoré bolo českému pivu pridelené Európskou úniou. Toto označenie môžu používať iba výrobky vyrobené v ČR z presne určených surovín tradičným výrobným postupom a musia zodpovedať aj ďalším kritériám, ako je napríklad farba alebo horkosť. Dôvodom prísnych kritérií je, aby sa za české pivo nemohli označovať výrobky, ktoré nie sú vyrobené v súlade s tradíciami českého pivovarníctva, alebo tie, ktoré boli pod českou značkou vyrobené v zahraničí.

Z najčistejších prírodných surovín

Pri výrobe piva Krušovice sa používajú čisté prírodné suroviny – moravský jačmeň, žatecký chmeľ a voda z Chránenej krajinnej oblasti Křivoklátsko, ktorá patrí do biosférickej rezervácie UNESCO. Čistota a prírodný charakter surovín spolu s umením českých sládkov tak robia z Krušovíc to pravé české pivo pre skutočných gurmánov.

V súvislosti s oficiálnym uvedením značky spoločnosť Heineken Slovensko pripravila aj nový dizajn a obsah internetovej stránky www.krusovice.sk

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

„Kdybych já tady byl hostinským…“ Kolik mužů s půllitrem v ruce už takto nadávalo na úroveň nějaké hospody? A kolik z nich nezůstalo jen u prázdných slov? Olomoučtí podnikatelé a kamarádi Martin Řehák a Miloš Kolomazník patří k těm, komu odvaha nechyběla. Když už se rozhodli otevřít vlastní hospodu, tak i s vlastním pivem. Před třemi lety v Olomouci založili hostinský minipivovar sice s malou kapacitou, ale zato velkým věhlasem.

Pane Řeháku, co pro vás znamená pivo?

Když se řekne pivo, nevidím před sebou nápoj, ale specifickou kulturu. Asi bych ji neviděl, kdybych neměl možnost srovnání. Díky své práci hodně cestuji a mám spoustu přátel v zahraničí. Vím, co pro ně znamená pivo, a taky vím, jak svébytná je pivní kultura u nás. Takže pivo je pro mě všechno kolem něj. Ta hrabalovská, možná i prvorepubliková atmosféra.

Od diskuse a naštvání na vulgarizaci olomouckých hospod po otevření letos třetím rokem fungujícího pivovarského hostince Moritz uběhlo pouhých devět měsíců. „Za tu chvíli jsme se museli naučit úplně všchno,“ říká v rozhovoru Martin Řehák, jeden z jeho zakladatelů.

Ale pivo z místních pivovarů vám asi moc nechutnalo.

Nikdy jsem, tedy co se piva týče, neměl vyhraněný vkus, byl jsem otevřený poznávání nového. Důvodem, proč jsme si založili vlastní minipivovar, tedy nebylo to, že by nám jiné pivo nechutnalo.

Co vás k tomu tedy vedlo?

Vlastní hospůdka byl nápad kamaráda Miloše a můj, ale zároveň je to projekt, který by nevznikl bez podpory řady dalších lidí. Inspiraci jsme si brali v jedné malé, příjemné hospůdce, jejíž provozovatel se později stal duchovním spoluotcem i našeho podniku. S Milošem jsme si jednou řekli, že už nás nebaví chodit do hospod v Olomouci, protože se vulgarizují a objevuje se v nich čím dál více herních automatů, a že by tedy bylo nejlepší vzít toho býka za rohy a udělat si vlastní hostinec. A když už vlastní hospodu, tak i s vlastním pivem. Za devět měsíců od tohoto rozhovoru jsme otevírali.

Jak se takoví laici stanou téměř ze dne na den majiteli nejen hostince, ale i pivovaru?

Úplný začátečník jsem byl asi jen já. Miloš i náš vrchní sládek Standa Nožka studovali potravinářství a v kvasné chemii se vyznali. Měli zkušenosti ze Selika, kde dříve pracovali. Věděli jsme, čeho chceme dosáhnout, a možná že i ten náš laický přístup pomohl udělat z naší hospody to, co se z ní stalo. Myslím, že v určitých kruzích je velmi oblíbená.

Devět měsíců je hodně krátká doba. Co všechno jste se museli za tu chvíli naučit?

Úplně všechno. Ale na druhou stranu každý jsme měli zkušenosti z nějaké oblasti. Někdo pomohl zorganizovat práci, jiný se zase vyznal v potravinářství. Od začátku jsme se denně scházeli a radili se na postupu prací, abychom ten náš sen zrealizovali. Všechno jako by byla souhra příznivých okolností. Například prostor, ve kterém jsme, patří Cukrovaru Vrbátky, jehož akcionářem je i Miloš, takže mohl pomoci s pronájmem budovy. S technologií do pivovaru nám zase pomohl náš známý z Prostějova.

Technologie je věc, na které si tradiční pivovary hodně zakládají. Co vy a pivovarská aparatura?

Zakládáme si na tom, že vaříme sice klasicky, ale máme velmi dobrou a moderní technologii. Výborné bylo, že náš sládek mohl od počátku spoluvytvářet podobu pivovaru. Sám navrhoval propojení jednotlivých etap technologie. Točíme se tady sice jako na pětníku, ale dokázali jsme, že takový pivovar se vejde i do většího obývacího pokoje.

Jaký to byl pocit ochutnat poprvé vlastní pivo?

Výborný. Bylo to ale nebezpečné. Chtěli jsme pivo ochutnávat tak, jak zrálo, den po dni. Jenomže ono zraje dva měsíce. Zpočátku v něm nebylo moc alkoholu, ale jak ho přibývalo, byli jsme na něj čím dál víc navyklí. Pocit to však byl a je bezvadný.

Tradici svého hostince jste založili na minulosti Moritze Fischera. Židovského obchodníka, který v Olomouci na přelomu 19. a 20. století postavil řadu bytových domů, vybudoval sladovnu v Holici, jen ten pivovar mu chyběl. Neplníte tak trochu přání také tomuto muži?

Plníme. Jeden historik nám dokonce řekl, že oživujeme ducha Moritze Fischera a že ten nám za to bude pomáhat s provozováním hospody. Myslím, že měl pravdu. Na půdě domu jsme našli krabici s Fischerovým odkazem. Byl tam například takový panáček, kterého máme v hospodě vystaveného jako patrona. Našli jsme tam ale i Fischerovy deníky a v zápiscích poznámku, že by chtěl mít pivovar. Takže jeho duch se opravdu vznáší nad celým domem.

Fischera ale nakonec jeho podnikání dostalo do vězení pro dlužníky. Nebojíte se, aby vás jako patron nevedl také špatnou cestou?

Pokud se nezmění pravidla soutěže, tak bychom ve vězení skončit neměli (s úsměvem). A Moritze Fischera se nebojíme. Byl to nesmírně odvážný člověk, to, co dokázal, bylo obdivuhodné. Byl členem několika spolků a ty spoluvytvářely atmosféru tehdejší Olomouce. Kéž by tu vůbec nějaké takové dnes fungovaly! To, že skončil ve vězení, bylo dáno změnou vnějších pravidel financování jeho projektů. Měl obrovský rozmach, a když někdo míří takto vysoko, stane se, že někdy uklouzne.

Přejděme k vaší vlastní minulosti. Prý jste už v osmnácti letech odešel do Německa. Co jste tam tak mladý hledal?

Bude to znít jako klišé, ale zkušenosti. Dělal jsem nejdřív těžkou manuální práci v továrně, ale postupně jsem se ve firmě dostával na lepší a lepší místa. Ta zkušenost je nepřenositelná. Byl jsem šťastný, že jsem si v tom cizím prostředí našel svoje místo. V Německu bych žil dodnes, kdybych nejel na služební cestu na jižní Moravu a nezajel navštívit kamaráda do Olomouce. Zamiloval jsem se tady, a i když s tou dívkou dnes nežiji, vděčím jí za to, že tu jsem.

Vy ani váš kamarád Miloš Kolomazník nejste původem z Olomouce, přesto se o vás povídá, že jste velcí hanáčtí patrioti. Jak se to projevuje?

Dbáme hlavně na to, aby místní lidé byli hrdí na svůj region, a troufnu si říct, že i v cizích lidech, kteří k nám chodí, se nám daří budovat lásku k našemu městu. Mám například přátele z Brazílie, kteří, když jedou do Česka, nemíří do Prahy, ale do Olomouce.

Myslela jsem to spíš tak, zda při vaření piva dbáte na to, abyste používali místní ingredience.

No to je samozřejmé. Naše pivo vyrábíme jenom ze surovin z Hané. Chmel bereme z Kokor, slad z Prostějovska. Navíc máme pravého hanáckého sládka. Kdysi o něm napsali v novinách, že vyzařuje zvláštní hanácký flegmatismus. Také v jídelníčku se od začátku snažíme prosazovat filozofii „Haná na talíři“, to znamená používat všechny suroviny místní.

A jde to?

Dá se to, ale je to náročné. Bojujeme i s tím, že někteří „zvídaví“ návštěvníci se ptají, proč máme tak draho. Některým marně vysvětlujeme, že používáme pravé brambory, pravé vývary, dobré uzeniny a ne náhražky.

Jak takové suroviny sháníte? To osobně objíždíte pěstitele nebo uzenáře?

Založili jsme skupinu, která si říká Gastroreisen. Tvoří ji sedm gastronautů, kteří jezdí po gastronomických podnicích na Moravě a v blízkém okolí. V rámci našich výletů testujeme potraviny a shledáváme, jsou-li vhodnými k distribuci v naší restauraci.

Vaši hospodu jste pojali jako nekuřáckou. Nebáli jste se, že se tak připravíte o spoustu zákazníků?

Všichni nás varovali, že je to ekonomická sebevražda. Ale my jsme věděli, že to je výborný nápad.

Jaké lidi takový podnik přitahuje?

Řekl bych, že láká typy, co se s nimi člověk nikdy nenudí. Můžete se tu s kýmkoliv bavit o čemkoliv a není to jen uslintaná konverzace z hostinců čtvrté cenové kategorie. Zdá se mi, že nekuřáctví v hostinci způsobuje pozitivnější atmosféru. Kdyby kuřáci kouřili v hospodě, tak by se spolu nebavili. Když ale musí chodit ven, u druhé třetí cigarety se dají do řeči a pokračují pak i uvnitř. Tím hospoda více žije.

Atmosféra a hlavně vaše pivo zachutnaly i britskému znalci piva a spisovateli Evanu Railovi, který se u vás loni inkognito zastavil. V článku, který pak otiskly The Times, vás zařadil na třetí místo v žebříčku nejzajímavějších tuzemských pivovarů. Jak vám to změnilo život?

Ta událost nás nesmírně potěšila a hodně nám pomohla. Kdybychom si takovou reklamu objednali, neměli bychom z ní tak dobrý pocit.

Ročně uvaříte 150 tisíc piv. Bude to nyní stačit?

Zatím to stačí, ale dá-li pánbůh a okolnosti dovolí, stávající pivovar ještě rozšíříme. Máme už vizi, ale současná hospodářská situace, napětí a strachuplná atmosféra ve společnosti nás zbrzdily. Snad se to ale podaří příští rok.

Říká se ale, že hospody ani v krizových dobách nestrádají. Pak vás ani současná situace nemusí ohrozit.

Je pravda, že na návštěvnosti u nás se krize zatím neprojevila. Češi a Moraváci se určitě nebudou chtít zříci své pivní kultury. Nejde o alkohol, ale pospolitost, která je s pivem spojená.

Máte vlastní hospodu s vlastní atmosférou. Splnil jste si sen?

Já jsem si ho splnil. Pivovar pro mě nebyl až takový cíl, ale chtěl jsem mít kolem sebe bezvadnou partu, která umí dotáhnout věci do konce. Děláme, co nás baví a naplňuje, a je to fajn.

***

* Martin Řehák

Narodil se v roce 1970 v Mohelnici, studoval na Katedře andragogiky a sociologie UP v Olomouci. V Česku vede pobočku rakouské společnosti obchodující s papírem. Jeho přítelkyně mu před měsícem porodila syna. Pivovarský hostinec Moritz založili Martin Řehák a Miloš Kolomazník v Olomouci v místech, kde stávala židovská synagoga. Otevřeli jej v roce 2006, sto let od úmrtí Moritze Fischera, olomouckého obchodníka ve stavebnictví. Na počest duchovního patrona zařadili na jídelní lístek i pokrmy z haličské židovské kuchyně. Pivo, které tu vaří, je nepasterované a nefiltrované, čepují jej přímo z ležáckých tanků.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petra Klimková

Vývoz českého piva loni mírně vzrostl z předloňských 3,6 milionu hektolitrů na 3,7 milionu hektolitrů. Vyplývá to z údajů, které poskytly tuzemské pivovary, i z posledních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková výroba se však zřejmě mírně snížila z předloňských rekordních 19,9 milionu hektolitrů na 19,8 milionu hektolitrů. Pivovary by tak dosáhly druhého nejlepšího výsledku v historii. Oficiální výsledky zveřejní svaz v příštím týdnu.

Podle výkonného ředitele svazu Jana Veselého se v pivovarnictví loni ještě neprojevily důsledky hospodářské krize. To lze očekávat letos. "V krizi nastává příklon k levnějším značkám," uvedl již dříve Veselý.

Produkce tuzemských pivovarů v posledních letech roste v důsledku rostoucích exportů. Domácí spotřeba stagnuje kolem 159 litrů na osobu ročně a stále více se na ní podílejí zahraniční turisté.

Přímý vývoz jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, loni dosáhl 881 000 hl. Meziročně je to nárůst o více než čtyři procenta. Licenční výroba na Slovensku, v Rusku, Polsku a Maďarsku zůstala na předloňských 1,91 milionu hl. Zahraniční prodeje značky tak celkově vzrostly o procento na 2,79 milionu hl. Kvůli poklesu domácího prodeje se snížila celková výroba o dvě procenta na 10,7 milionu hektolitrů.

Export pivovarnické skupiny Heineken Česká republika loni meziročně vzrostl o 13 procent a dosáhl 858.653 hektolitrů. Skupina, do níž patří brněnský pivovar Starobrno, Královský pivovar Krušovice a skupina pivovarů Drinks Union, vyváží především do Německa, Ruska a na Ukrajinu.

Společnost Pivovary Staropramen, druhá největší tuzemská pivovarnická skupina, vyvezla přibližně 690.000 hektolitrů, což je zhruba o půl procenta lepší výsledek než v roce 2007. "Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost, do jejíhož portfolia vedle značky Staropramen spadají Braník, Velvet, Ostravar či Kelt.

Výjimkou mezi největšími tuzemskými pivovary je Budějovický Budvar. Jeho zahraniční prodeje se loni snížily o procento na 581 522 hektolitrů. Pro Budvar to přesto znamenalo druhý největší objem vyvezeného piva za dobu jeho existence. Pivovar exportuje do více než 50 zemí; většinu svého piva prodává v zemích Evropské unie, kde spotřeba loni většinou klesla nebo stagnovala.

Výrazný nárůst objemu hlásí také humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent na 23 300 hektolitrů, více než polovina směřovala na Slovensko. "Zaznamenali jsme nárůst prodeje piva na Slovensko o 1300 hektolitrů, ale ještě výrazněji stoupl podíl ostatních zemí," řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. "Nárůstu pomohly nové trhy, ale i získání nových distributorů v zemích, kam tradičně vyvážíme, například ve Švédsku," dodal. Společnost podle něj začala loni vyvážel do Litvy, Norska či Itálie.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Poutník dostal mladistvější vzhled. Pelhřimovští pivovarští dělníci si zvykají na nový etiketovací stroj.

„Jenom lepicí linka stála 750 tisíc korun. Další peníze si vyžádalo ztvárnění nové podoby etiket,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Vacek.

Lahve dostaly i zadní nálepku, na níž jsou veškeré zákonem požadované informace. Designéři měli díky tomu volnější ruku při formování podoby nové hlavní etikety. „Vybírali jsme ze dvou nabídek. Nakonec nám připadal zajímavější návrh od jednoho z pelhřimovských grafiků,“ sdělil Vacek.

Stačit musí Tradiční pivo z Vysočiny

Pro každý druh piva charakteristické barvy zůstaly, změnil se ale styl písma. Na sváteční „čtrnáctce“ jsou namalované tři medaile Pivní pečeti. A přibyla větička o tradičním pivu z Vysočiny.

„Původně jsme tam chtěli mít Tradiční české pivo. Tento název je ale celoevropsky chráněnou značkou. Splnit všechny legislativní nároky by bylo příliš složité. I když do budoucna se toho nezříkáme,“ dodal obchodní ředitel, který si od inovace slibuje další navýšení zájmu pivařů o pelhřimovského Poutníka.

„Vzhled výrobku ovlivňuje prodejnost až ze sedmdesáti procent. Proto věříme, že lidem se budou nové lahve líbit,“ dodal Vacek.

V obchodech je k dostání poslední várka piva se stávajícími etiketami. Od Velikonoc se ale bude pít už jen z nového.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor a foto: Michal Vítů

Proč jste prodej pivovaru až do teď tajili? "Chtěli jsme to oznámit až bude transakce dokončena," říká starosta města Náchoda Oldřich Čtvrtečka.

Pátého března jste pořádali tiskovou konforenci. Téměř dva týdny po podpisu poslední smlouvy. Tehdy jste dostal otázku, jak se město postaví k tomu, že soud prodej pivovaru zakázal. Řekl jste, že to necháte na právnících, zda podají odvolání. Proč jste neřekl, že pivovar je už dávno prodaný?

Tady došlo k určitým dohodám a jasně se řeklo, že pokud nebudou peníze na účtu, tak se o tom mluvit nebude. Čili pokud nebyla transakce zcela hotová a uzavřená, nebyl záměr ze strany naší ani ze strany LIFu, tyto věci zveřejnit.

Kdy tedy byla transakce hotová?

Peníze přišly na účet města minulý týden v pátek. Tedy třináctého března. Zároveň byla předána i akcie pivovaru.

První dvě smlouvy byly podepsané ještě v den schválení prodeje zastupitelstvem. Poslední třetí pětadvacátého února. To je dva dny před tím, než soud vydal předběžné opatření, kterým prodej pivovaru zastavil. Proč jste tak spěchali?

Důvodem byly neustálé tlaky ze strany Holby, která posílala dopisy zastupitelům, aby je ovlivnila. Tak jsme chtěli pivovar co nejrychleji prodat. Nebýt toho, tak možná do toho předběžného opatření ještě spadneme. A prodej pivovaru nestihneme.

Soud se ale prodejem pivovaru bude zabývat. Na výběrové řízení je podána žaloba…

O tom nic nevím. Pokud by to byla pravda, tak by nás snad soud informoval?

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo

Město piva se dost možná rozroste o další pivovar. Přesněji pivovárek. Mohl by být přímo v srdci Plzně, v dnes nejzpustlejším domě na náměstí Republiky.

Památkově chráněná budova č. p. 24 patří městu, radní ale ve čtvrtek rozhodli o jejím prodeji.

Zdroj: Právo Novinky.cz | Autor: Ivan Blažek

Pivovar Ostravar loni vyrobil 769 tisíc hektolitrů piva, což je druhý nejlepší výsledek v jeho stodvanáctileté historii. Pro srovnání - v roce 1908 by k prodeji stejného množství piva potřeboval ostravský pivovar 12 let. „Přestože jsme v Česku zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ říká Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Zdroj: iDnes.cz

Více než dvě stovky zaměstnanců odejdou v blízké době z pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Dotkne se to všech tří pivovarů, které pod plzeňského výrobce spadají (Radegast, Velkopopovický Kozel a Plzeňský Prazdroj) i třinácti obchodně distribučních center a pražské kanceláře.

Celkově pivovar ubere 272 pozic, z nichž 34 bylo dlouhodobě neobsazených. V průběhu roku naopak vznikne nových 87 pracovních příležitostí. „Budou přednostně nabídnuty propuštěným zaměstnancům,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Ochranu nových míst pro bývalé pracovníky vyjednaly odbory.

Mezi propuštěnými jsou i dlouhodobí zaměstnanci, kteří si zakládali na věrnosti a hrdosti ke značce světoznámého piva. „Nejhůře nesou propouštění lidé, kteří v podniku pracovali třicet i více let. Jsou ve věku, kdy se budou na trhu práce špatně uplatňovat,“ potvrdil šéf odborů společnosti Bohumír Matas. Odbory se těmto lidem snažily alespoň vyjednat nadstandardní odstupné.

Propuštění dostanou odstupné

„Každý propuštěný zaměstnanec má zajištěné odstupné pět průměrných platů a k tomu další navýšení podle odpracovaných let. Například ti, kteří z firmy odejdou po třiceti a více letech, dostanou roční plat,“ dodal. Průměrná mzda v Plzeňském Prazdroji se pohybuje kolem 31 tisíc korun „V tom ale nejsou započtené platy manažerů,“ upozornil Matas.

Každý, kdo bude muset opustit Prazdroj, dostane na cestu speciální desky, v nichž najde pokyny, jak má postupovat při registraci na úřadě práce, jak napsat životopis a ucházet se o nové místo. Propouštění je rozděleno do několika měsíců. Koncem března odejde prvních 130 lidí.

„Samozřejmě není možné, aby se nás krize nedotkla, a to jak na domácím, tak na exportních trzích. Ačkoliv revize byla plánovaná již před jejím vypuknutím, ekonomická nejistota jí dodala na aktuálnosti,“ uzavřel generální ředitel Mike Short.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Přestože Krajský soud v Hradci Králové zakázal předběžným opatřením Náchodu a LIFu jakkoliv nakládat s akciemi náchodského pivovaru Primátor, LIF jako vítěz výběrového řízení zaplatil minulý pátek cenu 150 miliónů korun a pivovar ovládl.

Náchodský pivovar Primátor už nepatří městu. Přestože Krajský soud v Hradci Králové zakázal 27. února předběžným opatřením Náchodu a LIFu jakkoliv nakládat s akciemi tohoto třináctého největšího pivovaru v zemi, LIF jako vítěz výběrového řízení zaplatil minulý pátek cenu 150 miliónů korun a pivovar ovládl.

Na pondělí je už novým akcionářem svolána valná hromada. Vrcholí tak spor s neúspěšným zájemcem o Primátora - pivovarem Holba, který nabízel za Primátora až 185 miliónů a výsledek hlasování náchodských zastupitelů z 23. února napadl žalobou kvůli údajně nerovným podmínkám v tendru. Pouhé čtyři dny po hlasování pak uspěl u soudu s předběžným opatřením. To mělo až do řádného soudního projednání převodu akcií zabránit.

Oklikou k ovládnutí pivovaru

Nestalo se tak. "Prase už je z chlívka," komentoval situaci anonymně jeden z právníků, který je do případu zapojen. Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka i zástupci LIFu, který ovládá například většinu v pivovarech Svijany a Rohozec, ve vší tichosti žalobu Holby a následný verdikt soudu předběhli.

Smlouvu o převodu akcií totiž podepsali hned po hlasování zastupitelů a akcie okamžitě deponovali u notáře do doby než LIF zaplatí celou sumu. "Smlouvu jsem podepsal na základě zmocnění zastupitelů. Vše jsme konzultovali s právníky. S akciemi pivovaru může LIF už nakládat, kupní cena je na našem účtu," potvrdil teď starosta.

Přestože žalované město a LIF předběžné opatření nerespektovaly, podaly proti němu tento týden odvolání. Spoluvlastník LIFu Miroslav Kučera říká, že kvůli nepravdivým nařčením ze strany Holby. "Pivovar je už náš. Ale musíme se bránit tvrzením, které na naši adresu používá Holba."

Šéf Holby: Bez komentáře

Holba, která patří do českého pivovarnického uskupení PMS Přerov, uvádí ve své téměř třicetistránkové žalobě, že "pokusy o prodej akcií jakož i nabídky účastníků do výběrového řízení a rozhodování Města Náchod o vítězi svědčí o tom, že docházelo k nekalosoutěžnímu jednání". Radnice byla podle žaloby už předem rozhodnuta prodat pivovar LIFu.

Předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný nechtěl už dříve případ žaloby komentovat. "O tom, že by se LIF už stal vlastníkem, nemám žádné informace. To v tuto chvíli nemohu komentovat," reagoval nyní Konečný. Dá se ale předpokládat, že týmy najatých právníků z obou stran svou práci ještě neskončí.

Prodej náchodského pivovaru se už vleče rok. Radnice se ho pokoušela prodat nejprve jedinému zájemci – už tehdy to byl LIF, postupně se s nabídkami objevili i další zájemci, ale po nátlaku opozičních zastupitelů došlo nakonec na klasické výběrové řízení.

Primátor je roční produkcí 130 tisíc hektolitrů při tržbách 180 miliónů korun v pořadí třináctým pivovarem na českém trhu. Loni se o něj zajímaly i další firmy, například bratislavský pivovar Stein nebo ruský exportér českého piva Russian Tradition Group.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Nedávno se mne redaktor Sokolovského deníku Milan Hloušek zeptal, jak jsem přišel na to, napsat knihu o pivovarech na Sokolovsku. Bylo tomu tak. Asi před dvěma lety přišel za mnou sokolovský výtvarník pan profesor Weinfurter s tím, že byl v sokolovském muzeu, kde se poptával po nějakých materiálech o pivovarech na Sokolovsku, a v muzeu mu řekli, aby se obrátil na mne.

U pana Weinfurtera si totiž objednal zhotovení plastické mapy pivovarů na Sokolovsku pan Pajtaš, hostinský restaurace „U Smrku“ v Sokolově. A já jsem ve svých sbírkách pohlednic skutečně našel několik pohlednic, které zobrazovaly pivovarské objekty, a tyto pohlednice jsem mu dal k dispozici. A on udělal keramickou mapu, která v současné době zdobí jednu stěnu hostince „U Smrku“. Pan prof. Weinfurter nám bohužel v nedávné době zemřel, a tak tato keramická mapa byla jeho posledním uměleckým výtvorem.

Ale vaření piva v pivovarech na Sokolovsku mne zaujalo tak, že jsem začal studovat regionální práce historiků v jednotlivých obcích Sokolovska a vybíral jsem zejména zprávy o dějinách vaření piva. A zjistil jsem, že během staletí bylo na Sokolovsku celkem 30 pivovarů, respektive míst, kde se pivo vařilo. Vaření piva ve středověku nebylo dovoleno každému, bylo to jedno z privilegií, která dával nejdříve panovník královským městům, později ale pověřoval i šlechtické velmože, aby zakládali na svých panstvích města, a i oni mohli dávat svým městům právo k vaření piva.

A Sokolovsko ve středověku mělo tradici rudného hornictví. To se v určitých stoletích provozovalo ve Slavkovském lese, ale zejména v Krušných horách na Kraslicku, ale hornická činnost rudného kutání je prokázána i přímo na Sokolovsku. A ruda ve středověku se dobývala napřed ručně, ale později ohříváním rudné skály.

Až teprve po třicetileté válce se začal používat k rozrušování skály střelný prach. A tak při hornické práci byla značná potřeba pití a horníci, ale i dělníci ve šmelcovnách měli značnou potřebu pití. A nepili vodu, ale pivo. Ale pili pivo z druhé anebo z třetí várky, tedy méně alkoholické, ale mělo chuť piva a v horkém prostředí hasilo žízeň.

A tak jsem shromáždil některé údaje jak o vaření piva vůbec, tak i o vaření piva v českých zemích a ty jsem s různými vyobrazeními dal do kupy. Chtěl jsem, aby kniha vyšla i v česko-německé verzi, ale to se mi bohužel nepodařilo.

Mezitím jsem získal ještě jiné poznatky o vaření piva na Sokolovsku, ale i obrazový materiál, a tak bude-li zájem o nové vydání, tyto v knize doplním.

Chtěl jsem poděkovat nakladatelství Fornika, které zejména graficky knihu velmi dobře upravilo. Snad kniha potěší nejenom milovníky pivního moku, ale přispěje i k dějinám zdejšího regionu.

Zdroj: Sokolovský deník | Autor: Jiří John, autor knihy Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku

Jet do Irska a nepít Guinness je jako jet do Vegas a nezahrát si s jednorukým banditou. Už 250 let.

Pivovar Guinness slaví kulatiny. Od chvíle, kdy Arthur Guinness podepsal smlouvu o pronájmu dublinského pivovaru St. James Gate, uběhne letos již 250 let. I když se narozeniny budou slavit v den výročí podpisu smlouvy, tedy 31. prosince, jeden z vrcholů oslav nastává už 17. března na sv. Patrika, kdy svůj národní svátek slaví celý „Smaragdový ostrov“.

A Guinness je stejně jako sv. Patrik jedním z jeho symbolů. Světově nejoblíbenější pivo typu stout se vyváží do 150 zemí celého světa, kde se ho denně vypije 10 milionů sklenic. Stejně jako před 250 lety se k jeho výrobě používají pouze čtyři základní suroviny: voda, ječmen, chmel a kvasnice. Nepřidávají se žádné umělé přísady. Snad i proto se traduje, že Guinness dnes chutná úplně stejně jako v dobách, kdy z bran dublinského pivovaru vyjela v dřevěných sudech první várka. Milovníci Guinnessu nemusí mít strach, že by jejich pivo jednou došlo – nájemní smlouvu totiž Arthur Guinness uzavřel na 9000 let.

Identita značky Guinness

Když se Guinness začal vyrábět, pojmy jako „identita značky“, „merchandising“ či „propagace prodeje“ měly hodně času do svého zrození. Nicméně již v 19. století se díky obchodním úspěchům stal Guinness terčem snah falzifikátorů, proto pivovar v roce 1862 zavádí klasickou a s úpravami až do dnešního dne používanou etiketu. Až do 20. století se totiž Guinness dopravoval k distributorům v sudech. Ti pak sami zajišťovali lahvování a doručení finálního produktu k zákazníkovi. Po zavedení nové etikety se museli firmě písemně zaručit, že budou označovat láhve pouze těmito značkami, což se dá označit jako počátky „formalizované kontroly kvality“. V první polovině 20. století se začalo hovořit o reklamě tak, jak si ji představujeme dnes. Rozšířila se produktová řada (Guinness Draught, Guinness Extra Stout), standardizovaly se grafické prvky a začaly se využívat všechny tehdy dostupné komunikační kanály. Grafické prvky doznaly během času lehkých změn, tři základní body brand identity ovšem zůstávají přítomny na všech formách propagačních materiálů, od obalu přes print až po televizní spoty.

Tak trochu jiná expozice

Bývalá fermentační budova Guinness Storehouse má sedm pater. Dnes slouží jako muzeum a ukázka toho, „jak se to v Guinnesu dělalo a dělá“. Od klasických zařízení podobného druhu se ovšem liší asi tak, jako Guinness sám od neidentifikovatelného europiva jakékoli značky. Sama budova se nachází v jihozápadní části Dublinu. Už její tvar připomíná klasickou pintu – s tím rozdílem, že kdybyste tuto naplnili, pojme do sebe 14,3 milionu pint černého zlata. Všechno je velké a všeho je tady moc. Hned v přízemí je rozsáhlý archiv, ve kterém jsou uloženy všechny písemnosti, reklama, tištěné materiály – včetně originálu nájemní smlouvy, podepsané v roce 1759 Arthurem Guinnessem. V prvním patře si projdete postup výroby černého zlata od základních surovin přes mletí, fermentaci, filtrování až po výsledný produkt. To vše je doplněno ukázkami historických nástrojů, aktuálních postupů, audiovizuálními vysvětlivkami… Doporučená doba na prohlídku je hodina a půl, já jsem tam strávil hodiny tři a měl jsem pocit, že ještě jednou tolik by se klidně sneslo. Ve třetím patře je výstava reklamních předmětů, letáků a plakátů od těch prvních z 30. let až po dnešek.

Autor obrázků John Gilroy pracoval pro reklamní agenturu Benson’s. Když agentura v roce 1928 vyhrála reklamní tendr na Guinness, mohla se zrodit bájná postavička hlídače v zoologické zahradě s jeho pověstnou partičkou zvířat včetně nejpopulárnějšího tukana. Gilroyovy první skeče zaujaly studio Walta Disneye, a dokonce dostal z Hollywoodu nabídku na práci. Naštěstí pro Guinness odmítl a zůstal věrný černému zlatu. V expozici nemůže chybět restaurace s originálními guinnessovskými recepturami, prodejna reklamních předmětů, kde koupíte všechno od triček a mikin přes plakáty a knížky až po otvíráky na pivo, čokoládu a třeba i hořčici s příchutí Guinnesse. V posledním, sedmém patře si pak můžete vyměnit útržek ze vstupenky za pintu piva Guinness, a jelikož se jedná o jednu z nejvýše položených restaurací ve městě, vychutnáte si ji i s unikátním výhledem na město.

17. března je každý Irem

Svátek svatého Patrika spouští ve městě šílenství. Od rána je jedna z hlavních ulic Dame Street uzavřena kvůli průvodu, který odpoledne prochází od Parnell Square až k hlavní katedrále sv. Patrika. Turisté z celého světa od rána kolují městem, oblékají se do úsměvných zelených klobouků a nasazují si rezavé vousy. V celé zemi se nepracuje a lidé mají radost, že mohou od rána pít. „Nejhorší jsou Američani,“ říká Honza Križka, dlouhodobě žijící v samém centru dění na Temple Baru. „Je to takový místní sport. Když se vás některý z Američanů, které jde poznat na první pohled, protože si oblékají trička ,Kiss Me, I’m Irish’, zeptá, kde začíná průvod, je zvykem je poslat na Sherriff Street, což je jedna z nejdrsnějších ulic v Severním Dublinu,“ usmívá se Honza.

„Něco jako kdyby se v Praze ptali na Pražský hrad a vy je poslali do Libně,“ přitakává jeho partnerka Jitka a usrkává z první ranní pinty. Stará pověst tvrdí, že 17. března je každý Irem. Takže mě omluvte, jdu si koupit irskou vlajku a vyrážím do ulic. Sláinte!

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Zdeněk Strnad

PET obaly patří, na základě jejich četných předností zvláště v oblasti nealkoholických nápojů, k velmi oblíbeným. Jejich vývoj je stále na vzestupu, jak v Německu, tak také mezinárodním měřítku. U piva se tato situace v jednotlivých zemích odlišuje. Ukazuje se, které nápoje a ve kterým množství jsou spotřebitelů balených v PET obalech akceptované, a které trendy se budou vyskytovat v budoucnosti.

Nejen v Německu je popularita PET obalů u nealkoholických nápojů ničím nepřerušovaná. Mezinárodně se sestává z 59 procent veškerých lahví vyrobených z těchto materiálů, oblíbených pro svou nepatrnou hmotnost a bezpečnost. U spotřebitelů stojí v popředí jejich denní potřeba a přirozeně jejich cena. Po PET lahvích následuje balení nealkoholických nápojů do plechovek (12 %), do kartonů (11 %), teprve potom následují skleněné lahve s podílem devíti procent veškerého trhu s obaly.

U piva vypadá situace ovšem celkem jinak. Zde jsou skleněné lahve užívány s opravdu vysokým podílem, okolo 71 procent, jsou ještě pořád nejoblíbenějším obalem, následovaný plechovkami (23 %) a konečně PET lahvemi s „pouze“ šesti procenty podílu na celkovém objemu.

Celosvětově leží PET obaly v téměř všech segmentech nealkoholických nápojů na předním místě. Odhaduje se, že se 42 procent objemu balených nealkoholických PET obalů využívá pro samotnou vodu. Odhaduje se, že s 38 procenty následují nápoje s sycené oxidem uhličitým (kolové nápoje, limonády atd.) a osm procent zaujímá balení šťáv, nektarů a ovocných nápojů balených v PET obalech.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Místo schátralého pivovaru ve Fandrlíkově ulici by měly už letos na jaře začít vznikat exkluzivní loftové byty pro movitější občany.

„Hospodářská krize náš záměr neohrozila. Financování akce je vyřešeno a věříme, že své kupce tyto byty najdou,“ konstatoval Jan Řehořek, ředitel pro strategii a rozvoj investorské firmy Toma z Otrokovic.

Projektovou dokumentaci dokončí architekti ještě tento měsíc, v dubnu bude výběrové řízení na dodavatele stavby a v květnu se má stavět.

„Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě je jich nedostatek,“ poznamenal k projektu již před časem prostějovský starosta Jan Tesař (ODS).

Lofty vznikají přestavbou průmyslových objektů. K bydlení nabízejí velkorysý prostor s vysokými stropy a obrovskými okny, který nedělí žádné příčky. Byty jsou drahé stejně jako jejich vytápění.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík

Kým sa pivo dostante k svojim milovníkom, musí prejsť dlhou cestou. Z varne putuje do horúcej miestnosti a odtiaľ do kvasného tanku. V ležiackych tankoch potom stojí aj päťdesiat dní. Výsledkom je uznávaný a ospevovaný zlatistý mok.

Sládek trnavského pivovaru Sessler, Karol Puschenreiter sa každý deň stará o výrobu piva.

Svoju cestu začína zlatistý mok vo varni, kde sú dva kotle.

Z prvého, varného kotla, sa tekutina presúva do druhého, cediaceho kotla.

Z varne putuje roztok do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného kotla.

Mladé pivo sa sťahuje z kvasníc a prechádza do ležiackych tankov. Desaťstupňové pivo tu dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové päťdesiat.

Po tejto dobe je pivo pripravené pre milovníkov a putuje do expedičnej miestnosti.

Pri dnešných podmienkach by v trnavskom minipivovare dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová

Zbožňované, uznávané a ospevované pivo má pôvod až v Mezopotámii. V Trnave vznikol prvý pivovar v roku 1752 a slad z neho sa vozil do celého Rakúsko - Uhorska. V Malom Ríme je pivovar aj dnes. Varia v ňom slovenskú raritu - dvadsať stupňové pivo.

Málokto vie, že história piva siaha až do dávnej Mezopotámie. Postupy pri varení piva boli vtedy oveľa jednoduchšie, zlatistý mok nemal takú úžasnú chuť, ako dnes. O mnohé zmeny sa postaral Louis Paster, keď vynašiel pasterizáciu. Pivo vtedy nabralo celkom inú chuť a kvalitu.

Majiteľom prvého pivovaru bol Jozef Sessler

Na postavenie prvého pivovaru dostalo kráľovské mesto Trnava povolenie roku 1752. „Vybudovali ho za hranicami mesta a jeho prvým majiteľom sa stal Jozef Sessler. Pivovar dostal vtedy názov Prvá trnavská sladovňa," hovorí Karol Puchenreiter, vedúci trnavského minipivovaru Sessler. Dnes jediný trnavský pivovar teda nesie meno po majiteľovi celkom prvého pivovaru na území Trnavy.

Z Trnavy putoval slad do celého Rakúsko-Uhorska

Slad z Prvej trnavskej sladovne bol taký kvalitný, že sa vyvážali do celého Rakúsko - Uhorska. Počas druhej svetovej vojny sa pivovar dostal do rúk neslávneho nemeckého arizátora Huga Hofera. Postupne sa stal štátnym majetkom, sprivatizovali ho a putoval rukami niekoľkých súkromných vlastníkov.

„Ak hovoríme o trnavských pivovaroch, musíme spomenúť pivovar Horden, ktorý vznikol v sedemdesiatich rokoch a Barbakan, ktorý vznikol v roku 1995. Oba pivovary zanikli v roku 2003," spomína Puschenreiter.

Zlatistý mok vzniká viac ako mesiac

Milovníkov piva je na svete neúrekom. Vychutnávajú si ho nie len počas horúcich dní. Pred tým, ako sa tento zlatistý mok dostane do vášho pohára, musí prejsť dlhú cestu. „U nás sa prechádza piatimi miestnosťami. Prvou je varňa. Nachádzajú sa tu dva kotle, varný a cediaci. Pod nimi sú pohony a ventily.

Do prvého kotla sa nasype šrot a keď sa uvarí, putuje do druhého kotla. Tu sa nechá odležať, až kým vznikne usadenina, cez ktorú sa prefiltruje vyvretá voda," opisuje postup Karol Puschenreiter. Prefiltrovaná voda, sladinka, obsahuje veľké množstvo cukrov. „Sladinka sa prečerpá späť do varného kotla a pridá sa do nej chmeľ. Takýmto spôsobom vznikne mladina." Pripravený roztok smeruje z varne do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného tanku. Pridávajú sa do neho kvasnice.

„Mladé pivo sa potom sťahuje z kvasníc a putuje do ležiackych tankov. Tu dozrieva. Desaťstupňové pivo dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové asi päťdesiat. Z ležiackych tankov putuje pivo do poslednej, expedičnej miestnosti," vysvetľuje Karol Puschenreiter.

Dvadsať stupňové pivo je slovenskou raritou

V trnavskom pivovare Sessler varia štyri druhy piva. Jedenásť a pól stupňové svetlé a tmavé, desaťstupňové svetlé a dvadsať stupňové pivo. „Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech a tak ho dnes varíme pravidelne."

Ak navštívite pivovar Sessler, môžete vyskúšať ešte jednu raritu. Je ňou „zebra", pivo rezané z troch druhov, polotmavého, svetlého a tmavého piva. V tomto trnavskom pivovare by pri dnešných podmienkach dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Pochvala od labužníkov je najlepším uznaním

Výroba piva by sa mohla zdať pre mnohých zložitým procesom. Človek, ktorý sa jej však venuje každý deň, musí mať z tejto práce radosť. „Dôležité je, aby sládek za sebou videl dobrý výsledok. Najväčším zadosťučinením je určite pochvala od labužníkov. Okrem toho musí byť prístupný aj kritike. Veď ako sa hovorí, koľko ľudí, toľko chutí," uzatvára so smiechom Karol Puschenreiter.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová

Říká se, že nejlahodnější pivo má zářivou barvu a je správně vychlazené. Co ale když je skoro sto let staré? Jak takové pivo chutná, se teď mohou přesvědčit pracovníci brněnského pivovaru Starobrno, v jejichž lednici se jeden z nejstarších dochovaných "lahváčů" právě chladí.

O tomto jedinečném muzejním kousku přitom ještě nedávno nikdo nevěděl. "Lahev piva, která pochází odhadem z roku 1920 až 1930, se našla při hloubení studny ve Slavkově u Brna před dvěma lety," uvedl manažer Starobrna Tomáš Pluháček.

Protože byl na skleněné lahvi vyražený název pivovaru, nálezci ji předali sládkovi, který pivo prozatím uschoval do lednice.

Těžká volba: zachovat, či ochutnat?

"Celé dva roky jsme pátrali po tom, z jaké doby vlastně pochází. V tom období žádné etikety nebyly, proto jsme museli najít pamětníky a historiky, kteří by uměli tento historický dokument do nějaké epochy zařadit," vysvětlil Pluháček důvod, proč celou dobu zůstalo pivo nedotčené.

Nyní stojí pivovarníci před složitým rozhodnutím: bude lepší si takový historický unikát uchovat, nebo raději dát přednost zvědavosti chuťových buněk a pivo ochutnat a prozkoumat?

"Kdybychom tuto historickou relikvii otevřeli, zničili bychom její jedinečnost, ale na druhou stranu bychom mohli zjistit, jakou technikou, z jakých surovin a vody bylo pivo tehdy vyrobené, odkud se bral slad a chmel nebo jaké má parametry," uvedl Pluháček a dodal, že se současnými technickými vymoženostmi by to nebylo nic složitého.

Jak ale může jedno století staré pivo chutnat, má manažer jasno: "Určitě to nic dobrého na pití nebude. Není to víno, stářím se kvalita piva nezlepšuje," potvrdil Pluháček.

Tato lahev piva ale není jediným historickým předmětem, který starobrněnský pivovar vlastní. Atmosféru tamních prostorů vykreslují například stará pivovarnická zařízení a nástroje na rozbíjení ledu, starodávné sudy či stáčecí zařízení.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Lucie Hušková | Foto: Monika Tomášková

Kačenka s Rampušákem, mobilní informační centrum Infobus a desítka Zilvar z rychnovského pivovaru. To vše mohli vidět a ochutnat návštěvníci víkendového veletrhu, kteří zavítali do expozice Východních Čech pod hlavičkou Orlické hory a Podorlicko.

Nadcházející sobotu, tedy 21. března, bude opět otevřen Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. Několik doušků z první várky piva mohli ochutnat hosté Infotouru, druhou várku pivovar rozdá lidem při sobotním slavnostním znovuotevření. „Akci jsme nazvali Vítání jara a kromě ochutnávek piva je připravena také zabijačka, která k pivu patří,“ zval návštěvníky rychnovský místostarosta Miroslav Richter.

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Miloslav Dostálek a Martin Černý | Kráceno

Prodeje společnosti Pivovary Staropramen bez započtení zahraniční licenční výroby loni vzrostly o 0,7 procenta na 3,26 milionu hektolitrů piva a překonaly tak svůj předloňský rekord. Firma zaznamenala nárůst prodeje na domácím trhu, zvýšil se také vývoz.

"Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost. Pivovary Staropramen loni vyvážely pivo do 32 zemí světa. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou pro firmu Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Loňské finanční výsledky společnost zatím nezveřejnila. Předloni společnost Pivovary Staropramen více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně tehdy vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

AB InBev možná opustí český trh

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl. Firma je součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největšího světového producenta piva.

Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu, kdy belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Supina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: E15.cz

Tradiční spolupráce prémiové značky a nejlepších českých sportovců pokračuje.

Značka Pilsner Urquell bude i nadále generálním partnerem Českého olympijského týmu (ČOT). Dnes byla podepsána sponzorská smlouva na další dva olympijské cykly, zahrnující dvě letní a dvě zimní olympiády. Pilsner Urquell je generálním partnerem ČOT již od roku 2001. Vzájemná spolupráce bude pokračovat nejméně do roku 2016.

„Jsme velmi rádi, že jsme dnes stvrdili naše již tradiční partnerství novou dlouhodobou smlouvou, otevřeně se hlásíme k hodnotám olympionismu a pravým olympijským myšlenkám. Značka Pilsner Urquell jako česká pivní ikona chce i nadále podporovat naše nejlepší sportovce, tak aby co nejlépe reprezentovali Českou republiku všude ve světě, podobně jako se to daří našemu pivu. Na posledních třech olympijských hrách (Salt Lake City, Atény a Turín), kde jsme naše sportovce podporovali, získala ČR 3 zlaté, 6 stříbrných a 6 bronzových medailí. Snad se bude díky naší podpoře podobně dařit i na dalších olympiádách. Věříme, že Pilsner Urquell s sebou také přináší sportovcům a fanouškům kus domova do míst konání Olympijských her a pomáhá jim vychutnat si jejich úspěchy," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Smlouvu dnes slavnostně podepsali Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru a Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Smlouvou stvrzená spolupráce opravňuje značku Pilsner Urquell používat v komunikaci olympijské motivy a symboly. Pilsner Urquell se také pyšní titulem „Hlavní partner Českého olympijského týmu", plzeňské pivo bude i nadále přítomno během olympiád v Českém olympijském domě, což jistě potěší všechny sportovce a fanoušky.

„Velmi oceňujeme a vážíme si dlouhodobého partnerství Českého olympijského týmu a Pilsner Urquell. Pivo Pilsner Urquell reprezentuje Českou republiku v zahraničí stejně skvěle, jako nejlepší čeští sportovci, proto je pro nás partnerství naprosto přirozené," říká předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek.

Spolupráce zahrnuje dva olympijské cykly - 2009 - 2012 a 2013 - 2016, během nichž proběhnou dvě zimní (Vancouver 2010 a Sochi 2014) a dvě letní olympiády (Londýn 2012, 2016 - místo zatím nevybráno).

Zdroj: Tisková zpráva PlzeŇského Prazdroje

Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma České pivo bude vysílána dnes 17.3.2009 od 20:50 na ČT1. Účinkují: Stanislav Bernard, Václav Berka a Zdeněk Susa. Režie V. Polesný

Tentokrát se budeme zabývat českým fenoménem, kterým je pivo. O tajemství výroby národního nápoje přijde vyprávět Stanislav Bernard, sládek a degustátor Václav Berka a spisovatel Zdeněk Susa, který zná o historii piva téměř vše.

Pořad budete moci v budoucnu shlédnout na této adrese...

Zdroj: Česká televize.cz

Značka Corgoň mení image. Od marca tohto roku má nový dizajn etikiet, pričom o ich finálnej podobe nakoniec rozhodli slovenskí spotrebitelia. Prvé fľaše s novou tvárou opustili výrobné linky závodu v Hurbanove už na začiatku marca. Najpredávanejšia slovenská značka piva nesúca meno legendárneho hrdinu naposledy prešla zmenou v roku 2007. V tomto čase začala používať vlastný typ fľaše a ako prvá uviedla na trh úspešnú 1,5 litrovú PET Maxifľašu.

Proces zmeny dizajnu etikiet piva Corgoň od zadania až po prvé fľaše s novým dizajnom vyrobené v Hurbanove trval takmer šesť mesiacov. „Naším cieľom pri tvorbe novej tváre Corgoňa bolo poukázať na tradíciu a kvalitu tejto značky, potešiť súčasných a zároveň osloviť nových zákazníkov,“ hovorí Michal Mackov, brand manažér značky Corgoň v spoločnosti Heineken Slovensko.

S ponukou na vytvorenie nového dizajnu boli oslovené 3 agentúry, z toho jedna domáca a dve svetové. O víťaznom návrhu, ktorým sa stal dizajn z dielne svetovej agentúry Claessens/Cartils z Amsterdamu, nakoniec rozhodli prieskumom slovenskí spotrebitelia.

Hrdina Corgoň získal na kontraste

Nový dizajn spočíva vo viacerých zmenách. Na etikete naďalej prevláda červená farba, ktorá pivo výrazne odlišuje na pultoch predajní, výraznejšou sa však stala zlatá farba, zlaté medaily a jačmenné klasy. Značka naďalej farbou vnútri etikety odlišuje stupňovitosť piva – strieborná farba pre 10° pivo, zlatá pre 12° a čierna pre tmavé pivo. Okrem dizajnu sa zmenil aj materiál etikety, ktorá je vyrobená z papiera s kovovým efektom.

Názov najznámejšieho piva na Slovensku pochádza z mena legendárneho hrdinu Corgoňa. Ten bol údajne kováčom a mal takú veľkú silu, že podľa legendy pomohol mestu odraziť útok Turkov kotúľaním obrovských kameňov. Na novej etikete rovnomenného piva bol hrdina Corgoň síce mierne zmenšený, ale presunom na červené pozadie zasa získal na kontraste. V súvislosti s novým imidžom značky bude v týchto dňoch spustená aj redizajnovaná stránka www.corgon.sk.

Nový prístup aj v športovom sponzoringu

Podľa výsledkov spotrebiteľských prieskumov je značka Corgoň najvýraznejšie sa spájajúcou so športom. Od roku 2003 naša najvyššia futbalová liga nesie názov Corgoň liga.

V súvislosti so zmenou dizajnu nastala aj ďalšia zmena v prezentácii značky na futbalových štadiónoch. Od konca marca 2009 v jarnej časti Corgoň ligy návštevníkov privítajú bannery s novým vizuálom značky, pričom jeden samostatný reklamný panel bude venovaný projektu spoločnosti Heineken Slovensko - Pite rozumne. Cieľom tohto programu je šíriť informácie o zodpovednej konzumácii alkoholu, a spoločnosť používa logo projektu na svojich etiketách, v reklamných spotoch a v súvislosti so zmenou dizajnu sponzora už aj na štadiónoch našej najvyššej futbalovej súťaže.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko

Gambrinus 11° Excelent, který se začal prodávat v listopadu 2008, se za pouhých několik měsíců od uvedení na trhu stal jedničkou v segmentu balených jedenáctek s tržním podílem 21,8%. V polovině března zároveň překonal magickou hranici 100.000 prodaných hektolitrů.

„Rozhodně jsme hrdí na to, že si Gambrinus 11° Excelent získal důvěru v tak krátké době. Těší nás, že čeští pivaři oceňují vysokou kvalitu našeho piva," říká Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Gambrinus 11° Excelent se od konkurenčních jedenáctek odlišuje plnější chutí danou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele, které spočívá v přidání třetí dávky chmele až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. To přináší plnější chuť spolu s intenzivnější chmelovou vůní.

Stejně jako jeho sourozenci, Gambrinus výčepní světlý (10°) a Gambrinus Premium (12°), i Gambrinus 11° Excelent se vyrábí tradičním pivovarským postupem s odděleným hlavním kvašením a zráním. Gambrinus se vaří pouze ze tří přírodních pivovarských surovin (ječný slad, chmel a voda) a jako všechny výrobky značky Gambrinus tak splňuje podmínky k používání chráněného označení České pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

„Jako na potvoru, třináctýho v pátek si dvě prasátka najednou v šest ráno zlomila nožičku,“ hlásil šéf nymburského pivovaru Pavel Benák.

To už ale byla jedna z pivovarských hal neskutečně provoněná neopakovatelnou vůní ovaru, gulášku a všech dalších zabijačkových pochoutek, po kterých gurmánům tečou sliny až na zem. Nemohl pochopitelně chybět naražený soudek postřižinského piva a naprosto souhlasím s panem Hrabalem, že to je jedna ze situací, pro kterou stojí za to žít.

A že pochoutky nepřipravoval jen tak někdo. Třeba za jedním z mlýnků na maso stál končící sládek Jaroslav Svoboda. „Už tady mele z posledního,“ vtipkovali kolegové při výrobě náplní jitrnic. I to však byli pánové, kteří v pivovaru něco znamenají a normálně chodí v oblecích.

Situace v pivovaru se v tento den jednou ročně obrací. Zaměstnanci spokojeně debužírují u stolků, popíjejí zlatavý mok a mohutně si namáčí kousky masa v chomáčcích křenu. Naopak jejich nadřízení se starají o vaření, výrobu a vše, bez čeho by se pořádná zabijačka neobešla.

Když má sládek Svoboda chvíli čas, vezme do ruky půllitr a přisedne. „Víte, na konci března tu končím. Budu normálně bydlet v Havlíčkově Brodu a chodit na pivo tam. Sem se ale vždycky rád vrátím a dám si tady s místníma pivo. Ještě se uvidí, jestli mi ho dají zadarmo nebo si ho budu muset zaplatit,“ říká se smíchem.

A zabijačka je kolem poledne v plném proudu.

Foto a video zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický

Podnikatel Karel Holoubek koupil před několika dny budovy Becherovky v obchodně–správním centru města. Nejen to byl důvod ke krátkému rozhovoru…

Jak k obchodu vlastně došlo?

Už delší dobu jsem uvažoval využít historických sklepů u Zámečku v Doubí k výstavbě malého pivovaru. Za tím účelem jsem si také před časem zaregistroval ochrannou známku na pivo Karel. Ale řešil jsem problém, jak dostat lidi do Doubí. Když se objevila nabídka na prodej budov Becherovky, tak jsem ji využil.

Nejprve byla cena přemrštěná, ale pak jsme vedli slušné jednání a uzavřeli obchod. Ani Becherovce nebylo jedno, komu svůj historický majetek prodá.

Za kolik jste ty domy koupil?

To nemůžu říct, protože je to předmětem obchodního tajemství, ale na první nabídku za 280 milionů jsem nereagoval, a jestliže se proslýchá, že jsem to koupil za 90 milionů, tak je to opačný extrém.

Becherovka teď bude u Karla Holoubka v nájmu?

Ano, na dva roky plus jeden s opcí, než si postaví nový výrobní areál v Bohaticích.

Máte tedy celé dva roky na to rozhodnout, co tu bude potom…

Já vím, co tu bude. Udělám tu malý pivovar s restaurací, kde se bude vařit pivo Karel. V proskleném prostoru stáčírny by mohla být třeba galerie. Chci, aby lidi z ulice vešli do prostoru. Mám také zájem udržet a ještě více v budoucnu využít Muzea becherovky. Co zatím nevím, je, jak využít sklepy v prostoru bývalého kina Praha v pasáži. Snad nějaký nápad přijde.

A co původní nápad s pivovarem ve sklepích v Doubí?

To je teď pasé, zakonzervoval jsem je a i tady čekám, že mě v budoucnu něco napadne. V každém případě bych byl rád, kdyby okolí sídla firmy na Zámečku v Doubí nějak vypadalo. Nebaví mě se dívat z okna na nepořádek. Jestli se mají Karlovy Vary rozrůstat, pak Doubí je určitě zajímavá lokalita.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Zahradníček | Kráceno

V Koutském pivovaru plánují zvýšit dvojnásobně roční produkci piva.

„Chtěli bychom ročně vařit deset tisíc litrů, ale současná kapacita pivovaru nám to nedovoluje. Od Pacovských strojíren jsme dostali nabídku na nové technologické zařízení, ve kterém by se dalo uvařit sto tisíc hektolitrů piva ročně. V tom případě bychom mohli uspokojit všechny zájemce o naše pivo,“ uvádí sládek Koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.

Nové zařízení by umožnila pivovaru mnohem více prezentovat Koutské pivo v zahraničí.

„Je pravda, že na Domažlicku se prodává naše pivo nejméně. Velký odběr má Praha a Plzeň, kam vozíme třicet sudů za týden. Zájem o Koutské pivo mají i v Drážďanech, kam budeme vyvážet sto sudů piva týdně,“ pokračuje Hlavsa.

Někteří pivaři z okolí jsou však nespokojení a stěžují si, že je koutské pivo často kalné a hlavně drahé.

„Pivo mám rád a mohu říct, že ´koutské´ bylo a je skutečně výborné. Bohužel je dost drahé,“ říká Emil Vopálka ze Kdyně.

„U nás vaříme pivo z nejdražšího a zároveň nejlepšího chmelu, a to žateckého poloranného červeňáku. Je to pivo syrové a není pasterizované, proto se rychleji kazí. Co se týká zakalení, je důležité, jak naši odběratelé pivo skladují. Když pivo točí 14 dní a mají ho uskladněné pod pultem v blízkosti chladiče, který vydává teplo, tak se snadno zakalí. To se stává u každého piva. Záruka na Koutské pivo je jeden měsíc při osmi stupních Celsia. Jestli to hospodští dodrží, už my bohužel ovlivnit nemůžeme,“ vysvětluje sládek.

Novým trendem odběratelů je pivo nefiltrované.

„Pivo se buď filtruje, a pak je naprosto čiré nebo zůstává nefiltrované, a tím také mírně zakalené. A právě o toto pivo začíná být velký zájem hlavně v Praze a v Plzni,“ dodává Hlavsa.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor a foto: Helena Bauerová

Letos začne linka humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard produkovat nový nápoj, který už nyní má svůj originální název - „Bernard s čistou hlavou švestka“. Jedná se o nealkoholický osvěžující nápoj na bázi sladu se švestkovou chutí.

Pivovar již začal novinku zkušebně prodávat v Humpolci a okolí. Např. tento pátek se bude prodávat v pelhřimovské Bille. První reakce, které pivovar od nakupujících zaznamenal, jsou až nečekaně pozitivní. Do celostátní sítě začne být Bernard s čistou hlavou švestka distribuován v dubnu. Pivovar bude zatím nápoj prodávat v lahvích o objemu 0,33 a 0,5 litru.

V loňském roce se humpoleckému pivovaru dařilo. Výroba stoupla o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Roční tržby za pivo díky rostoucímu prodeji převýšily 328 milionů, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi. Humpolecké pivo mohli ochutnat zákazníci například na Slovensku, v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA. Díky úspěchu v soutěži Bernard vstoupil do sítě největšího obchodního řetězce ve Velké Británii.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů korun. Sladovna Bernard, která je v Rajhradě u Brna, loni vykázala obrat 76,4 milionu korun, zatímco o rok dříve to bylo 61 milionů. V tomto provozu pracuje 25 lidí.

Zdroj: Humpolák.cz