Točené Starobrno si vychutnají lidé i v Londýně. Na sluncem zalité pláži v Bulharsku nebo ve stinné uličce španělského města si mohou turisté z Moravy připomenout domov i orosenou sklenicí či lahví piva některého z jihomoravských pivovarů. Firmy vařící pivo exportují své výrobky z jihu Moravy nejen do sousedních zemí, ale například i za moře.

Za hranice míří desetina piv

"Letos odhadujeme vývoz asi na deset procent naší celkové produkce. Před vstupem republiky do Evropské unie jsme přitom za hranice vozili sotva desetinu procenta," uvedl ředitel a majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Černohorská společnost vyváží zatím do deseti zemí Evropy. Nejvíc se její výrobky pijí na Slovensku, v Itálii a Německu. "Vyvážíme třeba i do Anglie nebo Gruzie a chystáme se na další rusky mluvící země," dodal Fusek.

Více než deset procent vyrobených piv putuje za hranice i z Pivovaru Vyškov. "Vyvážíme do pěti zemí. Nejvíc jde naše pivo na odbyt v Maďarsku ale máme zákazníky třeba i ve Švédsku nebo Spojených státech," řekl ředitel a předseda představenstva firmy Jiří Piňos. Vyškovský pivovar je z jihomoravských nejmenší, jeho roční výstav je zhruba padesát tisíc hektolitrů.

Také největší jihomoravský pivovar, Starobrno, útočí na zahraniční trhy. Nejvíc na odbyt jde pěnivý mok z Brna ve Švédsku. "Zatím nejúspěšnější pro export byl rok 2004, kdy jsme vyvezli necelých třiapadesát tisíc hektolitrů. Letos očekáváme export více než šedesáti tisíc hektolitrů," uvedla mluvčí Kateřina Eliášová. Seveřanům letos brněnský pivovar pošle více než třetinu z celkového vývozu.

Společnost dodává svá piva do šestnácti zemí, kvůli tomu má několik jazykových variant svých etiket. Piva se jinak neliší od produkce pro domácí trh. Příští rok se ale Starobrno připravuje změnu designu importovaných piv. "Chceme kvůli konkurenci nabídnout atraktivnější balení," vysvětlila Eliášová.

Pomohl internet i turisté

Proniknout se svými pivy do ciziny ale není jednoduché. Například vyškovskému pivovaru trvalo zhruba jeden a půl roku než dovezl pivo do Spojených států amerických. "Odběratel, český emigrant, si nás našel na internetu. Vybíral si z více možností a svou roli v tom jistě hrála i cena a vzájemné sympatie," podotkl Piňos.

Internet a výstavy pomohli k vyššímu expotu i Pivovaru Černá Hora. Jeho majitel Fusek ale na první místo klade podporu turistického ruchu v domácím regionu. "Jezdí k nám obrovské množství turistů, kteří pak šíří chválu našeho piva dál. Tak si nás mnoho odběratelů našlo," tvrdí. (Rovnost)

Rodinný pivovar Bernard dosáhl rekordního výstavu piva a překonal dosavadní nejlepší měsíční výsledek z roku 1994. V letošním sedmém měsíci pivovar vystavil 16.059 hl nepasterizovaného piva a červenec se tak stal nejúspěšnějším měsícem v novodobé historii pivovaru.

„Jedná se o nejlepší výsledek ve více než čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „K výsledku nám pomohlo i zavedení výroby nealkoholického piva Bernard Free, které jsme začátkem letní sezóny uvedli na trh. Bernard Free získalo také již první ocenění, když podle týdeníku AUTO 7 číslo 31, obsadilo první místo mezi vybranými nealko pivy. Máme na ně také vynikající reakce od našich zákazníků. Jenom v červenci jsme prodali přes 305 hl, což jsou skoro dvě procenta z celkové červencové produkce pivovaru.“

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free. Distribuuje je přibližně do 1700 restaurací po celé České a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Austrálie, Itálie, Řecka a USA. Výstav v roce 2005 byl 138, 4 tis. hl a obrat 211 mil. Kč. Druhým nejlepším měsíčním výstavem pivovaru byl červenec roku 1994 (15.985,7 hl). (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Nikoho asi nepřekvapí, že si Češi, kteří v konzumaci piva drží celosvětové prvenství, v horku nějaké to pivo navíc dají. Spotřeba zlatavého moku však v posledních měsících stoupla až o třicet procent. Jasným favoritem letošního léta je světlý výčepní Gambrinus, což potvrzují hypermarkety Tesco, Albert i Hypernova. Na rozdíl od Slovenska, kde jsou hitem plechovky, se Češi drží tradice skleněných lahví. Do popředí zájmu se však nečekaně dostávají i regionální značky. " Na Jihlavsku jsme zaznamenali až nečekaný nárůst prodeje lokální značky piva Ježek. V těchto horkých měsících je to více než 200 procent. Je to nejrychleji rostoucí položka prodeje," okomentoval situaci tiskový mluvčí Delvity Petr Uchytil. Tesco nabízí až padesát různých značek a potvrzuje, že o regionální piva je stále větší zájem. Přichází proto s akcí Pivní festival. Od 2. do 15. srpna tak mohou milovníci různorodosti v Jihlavě ochutnat na jednom místě 16 druhů regionálních značek piva ze všech koutů republiky. (Jihlavské noviny)

Letošní červenec byl pro Pivovar Pernštejn a. s. rekordním měsícem v 21. století. Celkem bylo vyrobeno 11 059,2 hektolitru piva.

Přesně 6684,6 hl spotřebovali tuzemští příznivci pardubického moku, 4374,6 hl mířilo za hranice ČR, především pak do Německa. Oproti stejnému měsíci loňského roku je to nárůst o 78,5 %. "Za nárůstem v tuzemsku stojí především stoupající obliba výrobků značky Pernštejn v Pardubickém kraji a velmi vydařené červencové počasí. Díky této kombinaci jsme vystavili pro domácí trh o 14 % piva více než v červenci 2005. Největší poptávka byla po desetistupňovém a dvanáctistupňovém pivu," říká vedoucí obchodu a marketingu Pivovaru Pernštejn a. s. Miloš Flégr. Prodeje se však navýšily nejen u piv alkoholických, ale více se prodalo i nealkoholického piva Pito a sudových limonád bylo vyrobeno téměř dvakrát více. "U Pita se pravděpodobně podílel na vyšší spotřebě i nový silniční zákon, který vyšší množství alkoholu za volantem hodnotí jako trestný čin," dodal Flégr.

Pivovar Pernštejn a. s. vyrábí piva značky Pernštejn, Porter, Granát, Arnošt a Pito. Dále pak čtyři druhy sudových limonád. (Hradecké noviny)

Předchozí články informovaly o některých technických zajímavostech pivovarů severočeského regionu. V minulých dílech tohoto cyklu bylo popisováno činné zařízení, na kterém bylo pivo vařeno již od dob našich dědečků. Dnes půjde o mladinový kotel, který se více než 70 let používá k výrobě piva v Pivovaru Velké Březno.

Označení mladinový kotel, někdy též mladinová pánev, většině čtenářů patrně nic neřekne. A přitom je to právě mladinový kotel, který dal pivovaru jméno. V něm totiž probíhá chmelovar, tedy vaří se v něm chmel - a chmel používají všechny pivovary.

To, že se piva z různých pivovarů navzájem liší hořkostí, je způsobeno jednak rozdíly v kvalitě používaného chmele, jednak ve způsobu jeho zpracování na varně. Chmel totiž nestačí do kotle jenom nasypat. To by bylo velice jednoduché: kdo by chtěl mít pivo hořké, nasypal by chmele hodně, kdo by chtěl mít pivo méně hořké, nasypal by ho samozřejmě méně. Pivo musí ovšem chmelem také vonět, a to už je složitější, protože za chmelovou vůni jsou odpovědné úplně jiné složky chmele než za jeho hořkost.

Ty, kterým vděčíme za hořkost, se musí dlouho (až dvě hodiny) vařit, aby se z chmele vyvařily. Je to stejné, jako když si připravujeme čaj - čím více čaje dáme a čím delší dobu jej necháme louhovat, tím bude čaj silnější, a tím by bylo také pivo hořčejší. Bohužel látky, které jsou odpovědné za chmelovou vůni piva, jsou těkavé a během varu se vypařují. Čím déle se chmel vaří, tím méně bude v pivu voňavých látek. V praxi je to ale ještě složitější. Některé z aromatických látek jsou aromatické až příliš, dá se říci, že voní spíše nepříjemně, tím chuť piva kazí, a tyto látky je naopak potřeba odvařit.

Pokud bychom tedy nasypali všechen chmel na začátku vaření, veškeré voňavé složky chmele by se nám vypařily do povětří a v pivu by zůstaly jenom ty hořké. Pokud bychom naopak všechen chmel přidali na konci vaření, ochránili bychom sice chmelovou vůni před jejím vypařením, ale látky odpovědné za hořkost by se nestihly vylouhovat do piva. Také by hrozilo nebezpečí, že nepříjemně vonící látky by se neodvařily.

Chmel se proto přidává v několika porcích, první porce na začátku pro dosažení hořkosti piva, další porce pak pro jeho vůni. Pro každou porci volí sládek zpravidla různé druhy chmelů tak, aby odpovídaly požadavkům pivovaru na výslednou chuť piva. Hořčí odrůdy pro hořkost, voňavější pro vůni.

Takto teoreticky vyzbrojeni se vraťme na varnu Pivovaru Velkého Března k mladinovému kotli. Stejně jako všechny staré mladinové kotle je i tento vyroben z mědi. To není pro krásu, důvody jsou ryze praktické. Měď je lepším vodičem tepla než železo. Navíc se kovářsky snadněji zpracovává. Proto se od středověku, kdy se pivo vařilo v domácnostech a kdy mladinový kotel byl skutečně spíše pánví, používala až do nedávné doby pro výrobu varních zařízení převážně měď. Rozměr původně kuchyňského nádobí se samozřejmě zvětšoval, až do průmyslového měřítka.

To, že je velkobřezenský mladinový kotel měděný, není nic neobvyklého. Co jej činí unikátem, je skutečnost, že byl vyroben jako tlaková nádoba. A to již v roce 1933 (výrobcem byla I. Brněnská strojírna). Jak taková tlaková nádoba pro výrobu piva funguje, si přiblížíme pomocí jeho srovnání se slavným „papiňákem“.

Představme si obrovský měděný papiňák na řádově 20 000 litrů. Kotel má pouze jeden otvor, který slouží pro zadávání chmele a je - jako třeba v ponorce - kruhový, hermeticky uzavíratelný pomocí několika šroubů. Dokonce je opatřen malým námořním okénkem pro kontrolu varu. Ovšem přirovnání k papiňáku je také na místě.

Stejně jako se guláš uvaří v papiňáku dvakrát rychleji než v obyčejném hrnci, sloužil zmíněný mladinový kotel také ke zkrácení chmelovaru. Vždyť při výrobě piva právě tato operace spotřebuje až čtvrtinu tepla použitého v pivovaru. Proto se také tehdejší konstruktéři nemohli spokojit s dobrými tepelnými vlastnostmi mědi, a hledali jiné cesty, jak teplo ještě více ušetřit. Dnes se tlakové varní nádoby vyrábějí běžně, ale v roce 1933 byl kotel v pivovaru ve Velkém Březně jedním z prvních.

Od té doby se přišlo i na zápory tlakového chmelovaru. Jedním z nich je, že všechny nepříjemně vonící aromatické sloučeniny nemohou vytěkat ven, neboť jsou drženy pod pokličkou papiňáku.

Aby přirovnání velkobřezenského mladinového kotle bylo úplné, musíme zmínit ještě pojistný ventil, umístěný na vrchu kotle. Ten měl odfukovat přetlak, pokud by hrozilo nebezpečí roztrhnutí kotle. Ono „pokud by“ je záměrné, protože podle pamětníků mladinový kotel v Pivovaru Velké Březno byl jako „papiňák“ provozován pouze krátce. Po druhé světové válce se zde již chmel vařil stejně jako na jiných pivovarech, tedy bez přetlaku s otevřenými dvířky. Jako kdybychom vařili v papiňáku bez pokličky. Co k tomu tehdejšího sládka vedlo, dnes už zřejmě nezjistíme, nicméně podle vyjádření současného ředitele Jaroslava Rottenborna je vhodné toto rozhodnutí ctít, jinak by došlo ke změně tradiční chuti velkobřezenského piva. (MF Dnes)

Pivovar Louny přestal k výrobě piva využívat vodu z Ohře. Tuto vodu nyní používá pouze k technologickým účelům. Vodu z Ohře nahradila při vaření piva voda z vodovodu.

"Voda z vodovodního řadu je podstatně kvalitnější a především její kvalita je stabilní. Výrazně jsme tak změnili chuť piva Louny k lepšímu," řekl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel pivovarů skupiny Drinks Union, do které Pivovar Louny patří.

I když původní říční voda procházela velmi náročnou úpravou, nebylo podle Váši možné udržet její stálou kvalitu. "Hlavně na jaře byla vždy kvalita vody méně vyrovnaná, " vysvětlil vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

Voda z vodovodu je navíc podle informací Severočeských vodovodů a kanalizací velmi kvalitní. "Akreditované laboratoře společnosti provádí rozbory vzorků odebraných na různých místech v distribuční síti. V parametru dusičnanů voda z kohoutku předčí i některé balené vody. Lidé mohou bez obav užívat vodu z kohoutku ke konzumaci," řekla mluvčí společnosti Iveta Kardianová.

Lounský pivovar navíc zvažuje možnost, že bude při výrobě používat také velmi kvalitní vodu z podzemních vrtů. Zkušební vrty přímo v areálu pivovaru by měly být podle Daniela Urbana hotové již letos na podzim. "Víme, že tu voda je a že je jí dostatek. Nevíme jen přesně kde a kolik jí budeme moci čerpat," vysvětluje.

Podle Urbana pivovar také připravuje obnovení studny Zikmunda v těsné blízkosti pivovaru, která byla vyhloubená již v roce 1935. Voda zhlubin země by měla být další zvláštností zdejšího piva. (Deník Chomutovska)

Čtrnáctiletou archivní Hradní desítku chebského pivovaru našel ve svém sklepě skalenský podnikatel František Kirch.

"Když jsem dělal pořádek ve sklepení, našel jsem kromě jiného i zelenou láhev nezkaleného desetistupňového piva s datumem výroby 1992, které tehdy vyráběl chebský pivovar ještě spolu s dalšími produkty. Musel jsem ji tam zapomenout z dob, kdy jsem prodával nejen točené pivo, ale i lahvové. Při vzpomínce se mi po chebském pivu docela zasteskolo," přiznal majitel skalenské restaurace Na Chaloupce.

A protože je František Kirch i fotbalový fanda, rozhodl se, že archivní pivo otevře při zahájení sezony. Častým návštěvníkem restaurace je i Václav Vrba, správce skalenské sportovní haly, který pozval zástupce Chebského deníku, aby tak vzácný nález nafotil.

"Byl jsem nálezem stejně překvapený jako František. Jsem rád, že budeme moci připít archivním, čtrnáctiletým pivem chebské produkce na letošní fotbalovou sezonu," prozradil šéf sportovního stánku ve Skalné.

A co popřáli nad zlatavým dlouho zapomenutým mokem oba fandové skalenským fotbalistům do letošní sezony?

"Hlavně aby byly výkony kvalitní alespoň jako nalezená chebská desítka, to znamená samá vítězství a hru, která by lahodila oku diváka," shodli se Skalenští. (Chebský deník)

Začátek třetího tisíciletí je, přinejmenším v našem kraji, charakterizován rozvojem pivovarnictví. V posledních letech tu vznikla řada malých pivovarů a s nimi se z šera dávných časů vynořila i nová profese pivovarník. Jedním z držitelů koncese na vaření piva (zajímavé je, že žen je v tomto řemesle jak šafránu) je padesátiletý majitel zámku Chyše Vladimír Lažanský.

Jak moc je třeba, aby byl pivovarník pivař? Ptám se muže obdařeného štíhlou postavou milovníka vína.

Nevím dost přesně, čemu se říká pivař, ale já mám pivo opravdu rád. Dokonce kdybych měl ze svého života vyškrtat všechny nápoje až na jediný, bylo by to pivo.

To ale asi nebyl ten důvod, proč jste se pustil do jeho vaření.

Samozřejmě, že ne! Zámecký pivovar není žádný můj rozmar, ale první krok k tomu, aby si zámek na sebe začal vydělávat. Alespoň na vlastní provoz, to znamená mzdy zaměstnanců, energie a údržbu parku. To vše spolyká ročně dva miliony, které zatím musím dotovat z jiné své činnosti. A to nemluvím o penězích, které vkládám do rekonstrukce objektu.

Z čeho proboha živili zámek vaši předkové?

Předem musím říct, že já nejsem přímý příbuzný Lažanských, kteří hospodařili na Chyších. Náš rodokmen se s nimi sice protíná, ale v daleké minulosti až několika set let. Ten zámek mi nespadl do klína jako restituce, ale koupil jsem si jej. A k tomu hospodaření: Zámek sám byl jen něco jako rodinná vila, taková třešnička na dortu velkého hospodářství. Říkávalo se, že na metr čtverečný střechy zámku je třeba jeden hektar lesa nebo pole, a tady na Chyších to platilo. Já jsem ovšem koupil jen ten zámek, na tom, co zbylo z kdysi velmi dobře prosperujícího velkostatku, dnes hospodaří jiní.

Můžete prozradit, z čeho tedy zámek živíte?

To není žádné tajemství. Já jsem původně strojní inženýr a jako takový jsem po škole nastoupil do tehdejší státní banky. Jako technik, ale postupně mě začal zajímat i vlastní provoz banky, vystudoval jsem tedy ekonomii a po převratu v roce 1989 jsem začal samostatně podnikat ve finančnictví. To je dnes můj hlavní a jediný zdroj příjmů.

Vraťme se ale k tomu pivu.

Pivovar byl jediné hospodářské stavení v areálu zámku, které bylo k mání. V provozu byl do roku 1932, pak byl až do roku 1972 využíván celkem citlivě jako špejchar, ale potom z něho udělali uhelnou kotelnu a začala děsivá devastace. V prosinci 2003 jsem ten objekt koupil jako ruinu, rekonstrukce trvala dva roky.

A pak jste začal vařit pivo a pohádky je konec.

Tak rychle to bohužel nešlo. Já mám sice, jak už jsem říkal, k pivu velice dobrý vztah, ale na jeho vaření bych si netroufl. Musel jsem najít sládka, a věřte, že právě tohle byl těžký oříšek. Nakonec se mi povedlo na doporučení předního českého pivního technologa angažovat Roberta Maňáka, který je i přes svoje mládí velmi zkušeným sládkem. Je odchovancem jednoho z nejlepších českých sládků Martina Matušky, který třeba vařil třináct let pivo u Fleků. Chvilku trvalo, než si osahal naši technologii, ale myslím, a zájem o naše pivo to dokazuje, že jeho pivo je skutečně dobré.

Pivovar je už pár měsíců v provozu, přinesl očekávané zisky?

Na celý zámek nevydělává, ale na mzdy zaměstnanců to zřejmě bude stačit.

Bydlíte na zámku a provozujete pivovar v Chyších, ale na dveřích vaší pivnice v Karlových Varech je vaše jméno s bydlištěm v Děčíně.

Vždyť já pořád ještě jsem Děčíňák. Tam jsem se narodil a vyrostl, tam mám sídlo firmy a tam jsem si taky postavil domek, ve kterém mám trvalé bydliště. Vlastníma rukama od základů až po střechu. Postavit si dům, to byla tenkrát za minulého režimu jedna z mála možností seberealizace, a tak jsem se vyučil zedníkem. Myslím, že bych se tím mohl i živit, kdyby se ty nedobré časy vrátily.

Cítíte se tedy být pořád Severočechem, nebo už tady zapouštíte kořeny?

V tomhle čase jsem trochu rozpolcený. Kdybych byl dejme tomu důchodce, určitě bych se už dávno přestěhoval do Chyší se vším všudy. I obec by o to dost stála. Přestěhovat firmu ale není nic jednoduchého, takže ještě pár let budu zřejmě Děčíňák. Po těch jedenácti letech, co cedím krev za zámek, už jsem ale srdcem stoprocentně Chyšský. Konec konců jsem také, a nesmírně si toho považuji, čestným občanem Chyše.

Zámecký pán jako výčepní. Strojní inženýr, ekonom, podnikatel ve finančnictví, průvodce turistů na vlastním zámku, pivovarník, a ani tím výčet řemesel Vladimíra Lažanského nekončí. Návštěvníci pivovarské restaurace Prokop na Sokolovské ulici v Karlových Varech jej mohou zastihnout i v roli výčepního. (Karlovarské noviny)

Válka mezi pivovary se strhla na západě Čech. Boj o hospody a štamgasty vzplál poté, co na trh se zlatavým mokem na Tachovsku, Domažlicku a Klatovsku vstoupil pivovar z Koutu na Šumavě.

Převahu v hospodách tohoto regionu dříve měly značky pivovarů Chodovar a Plzeňský Prazdroj. A právě pivovarnický gigant z Plzně teď rozjel jednu z bitev. Na Koutský pivovar podal trestní oznámení, že používá jeho sudy. "Máme důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin v souvislosti s neoprávněným nakládáním s naším majetkem. Věc vyšetřuje policie," uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

"Sudy nejsou jejich, ale moje. Během několika let jsem jich nakoupil ve velkoskladu a u hospodských asi 200. Řádně jsem za ně zaplatil," reagoval majitel Koutského pivovaru Jan Skala. Sudy ale mají na sobě vyražené logo Plzeňského Prazdroje.

"Pivo jsem do těchto sudů stáčel, když jsem pivovar před časem rozjížděl. Abych ale nezavdával příčinu útokům Plzeňského Prazdroje, tak jsem před časem koupil 500 nových čených sudů," řekl Skala.

Prazdroj a Chodovar na něj údajně útočí proto, že ztrácejí trh. "Nelíbí se jim, že moje pivo se v hospodách uchytilo," dodal Skala. Domažlická policie potvrdila, že spor o sudy skutečně vyšetřuje. "Prověřujeme skutečnosti uvedené v trestním oznámení," uvedla policejní mluvčí Vladislava Čejková. (Blesk)

V příštím týdnu dostane chodovoplánský rodinný pivovar první dodávku nových přepravek na pivo vyrobených novou technologií. "Začneme je používat od začátku září. Ty stávající jsou sedm let v oběhu a mají svou životnost za sebou," řekl nám jednatel rodinného pivovaru Jiří Plevka mladší. (Tachovský deník)

Tradiční pivní slavnosti rodinného pivovaru Chodovar se konaly v sobotu v Chodové Plané na Tachovsku. Branami pivovarské zahrady přišlo přes dva tisíce diváků.

"Nejsme tady poprvé a z předchozích let máme dobré zkušenosti," pochvalovali si manželé Martin a Renata Kalousovi z Plzně. Program byl opravdu pestrý. Hosté mohli zhlédnout příjezd historického vlaku, navštívit pivní lázně a zúčastnit se prohlídky provozu pivovaru. "Tady dělat, to by se mi určitě líbilo. Hezky to tu voní," řekl Daniel Vitoň, který na slavnosti přijel z Ostravy.

Po prohlídkách už všichni zamířili do pivovarské zahrady, kde začala plejáda vystoupení. Návštěvníkům se představili sourozenci Gondíkovi i Plzeňští heligonkáři. Úspěch sklidil také dětský koutek. "Je hezké, že na děti pořadatelé pamatovali. Můžeme je tu nechat a na chvilku si odpočinout," shodli se rodiče. Na své si přišli i milovníci divadla, historického šermu a muziky. Ať už dechovky, country či rockové. (Plzeňský deník)

Pivní lázně, které ve svém areálu provozuje Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, se za necelý půlrok staly atrakcí Plzeňského kraje. Za netradičním odpočinkem, pivem, ale také kvůli léčbě kožních, cévních a ischemických chorob sem míří zahraniční i čeští turisté.

"Je to atrakce. Spousta lidí z celého světa už ví, kde je Chodová Planá," uvedl starosta obce s 1800 obyvateli Pavel Vopat. Lidé tam jezdí za oddychem, ale často ho spojují s cyklo - i pěší turistikou v Českém nebo Slavkovském lese.

První hosté si mohli lázeňské procedury vyzkoušet letos na jaře.

"Po túře je výborné uvolnit tělo v koupeli a pak si nechat udělat chmelovou masáž, která je od července naší novinkou," uvedl balneolog Roman Vokatý, který je garantem lázní. Pivovar, hotel, lázně a restaurace zaměstnaly přes 100 lidí. "Byli jsme v 16 televizích včetně arabské a v 50 časopisech," uvedl ředitel lázní, sousedního hotelu a restaurace Ve skále Mojmír Prokeš.

Díky atrakcím se podle Vopata prodlužuje pobyt hostů a roste obsazenost hotelu. Už dnes je obec významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a místem pořádání kongresů a seminářů. Místo hodně navštěvují rodiny s dětmi. Ceny lůžek jsou asi o polovinu levnější než v nedalekých Mariánských Lázních.

Ty hlásí vinou veder propady turistů. Naopak hotel v Chodové Plané je stále vytížen na více než 70 procent. "Před poklesem nás zachraňují lázně a další kuriózní atrakce," uvedl Prokeš. Ve tříhvězdičkovém hotelu U sládka loni pobyl každý host v průměru 1,8 dne, letos už to jsou čtyři dny.

Z cizinců si koupel v pivu dopřávají nejvíce Němci a Nizozemci, následují Španělé, Britové a Francouzi. Jezdí už ale také Japonci a Korejci a nyní hodně Rusové z Karlových Varů. Češi často dostávají pobyty v pivních lázních jako dary - narozeninové i svatební, kdy mohou využít dvojvanu.

"Na rozdíl od sousedních Mariánských Lázní, kam jezdí většinou starší a nemocní lidé, máme my většinu hostů mladých a v produktivním věku, kteří přijedou odpočívat a bavit se," uvedl Prokeš. Na jaře a v zimě si hotel a lázně objednávají z poloviny firmy.

V létě a částečně i na podzim jezdí lidé za odpočinkem a na kola. Pivovar jim kromě prohlídek a ochutnávek připraví chmelympiády, koulení sudů a hod sudem do dálky.

Nově nabízí chmelovou masáž, pivní šampon, přírodní kosmetiku, wellness a nedávno otevřel dětský koutek v zeleni s brouzdalištěm. Do jara 2007 chce Chodovar rozšířit hotel z 89 na 130 lůžek a otevřít dvanáctimetrový bazén. Dále chystá oddychové a sportovní centrum vedle hotelu, kde by mohly být squashové kurty nebo kuželky, sauna a bar. Současných šest van chce firma rozšířit o dvě, připravuje podvodní masáž, možná i v pivě. "Zvažujeme také zábal v pivním mlátě, plynové injekce na rozhánění otoků," uvedl Prokeš.

Podle Vokatého bude další velkou novinkou pivní šampon, který Chodovar představí 26. srpna na pivních slavnostech. "Zklidňuje pokožku a snižuje lámavost vlasů," uvedl. Hotel zavádí také přírodní kosmetiku během masáže.

Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě. Pivní lázně jsou sice podle šéfa Chodovaru Jiřího Plevky i v Rakousku u Innsbrucku a východním Německu u polských hranic, ale nemají vlastní pivo.

"Navíc nabízejí jen relaxační složku, ne medicinální proceduru," dodal Vokatý. Minerální voda Ilsano, která vede do pivovaru z tří kilometry vzdáleného pramene, obsahuje dvojmocné železo. To podle Vokatého výborně vstřebává trávicí trakt. Voda má dále vysoký obsah přírodního kysličníku uhličitého, který celé tělo uvolňuje a prokrvuje.

Stošedesátilitrové rekondiční vany se naplní z poloviny minerální vodou a druhou polovinu tvoří běžná teplá voda. Dále se do ní napustí osm až deset litrů nepasterizované černé desítky Chodovar, která teče z pípy na okraji vany. Do 34 stupňů teplé lázně se musí člověk ponořit na 25 minut a poté projde půlhodinovým zábalem a relaxací, k čemuž dostane vychlazené pivo, aby doplnil tekutiny. "Koupel přijde na 650 korun, což je srovnatelné s cenou procedur v nestátních lázeňských domech v oblasti," uvedl Vokatý.

Chceme poskytnout odpočinek celému tělu. Uvolnit svaly, prohřát klouby, nabídnout ozdravnou kúru pro pleť a vlasy, řekl Plevka. Standardní lázeňská terapie nemá podle Vokatého o mnoho jiné indikace. Díky aktivitám zaměřeným na pivní turistiku rostou malému pivovaru rok od roku výrazně tržby. (iDnes)

Milan Berka, který podává stížnosti na pivovary po celé zemi, neuspěl s protesty proti sponzorským akcím Prazdroje. Jihomoravský živnostenský úřad shledal, že sponzorská účast pivovaru na loňské Letní olympiádě dětí a mládeže v Brně nebyla v rozporu se zákonem o reklamě.

Berkovi se nelíbilo, že pivovar sponzoruje akci pro děti. Živnostenský úřad ale konstatoval, že sponzorství jako takové není reklamou.

Pětidenní olympiádu hostilo Brno loni koncem června. Do města přijelo téměř 4500 dětí z Česka. Na propagačních materiálech se objevilo logo piva Pilsner Urquell. "Pořadatelé museli po podání stížnosti přelepovat billboardy a programové brožury záplatami, aby reklama pivovaru nebyla vidět," připomněl Berka.

Úřad zamítl i Berkovu stížnost na Prazdroj v souvislosti s letním festivalem Brno - Město uprostřed Evropy. "I tady je důvod stejný, sponzoring není reklama," vysvětlila vedoucí úřadu Jitka Vítová. Berka opět tvrdil, že součástí festivalu je řada akcí pro děti.

Stížnost na Prazdroj teď řeší i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Důvodem je reklama, ve které pivovar prezentuje, že se skladatel Bedřich Smetana ke složení Mé Vlasti inspiroval právě půllitrem Prazdroje. "Rada dosud vždy důsledně hájila zájmy výrobců alkoholu, takže lze očekávat zamítnutí," míní aktivista a připomíná reklamu Starobrna, kde vystupují Cyril a Metoděj.

Berka, několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Naprostou většinu ale úředníci zamítli. Pokutu zatím dostaly pouze Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. (iDnes)

Plzeňský Prazdroj přitahuje turisty do kraje

Pivovar a muzeum nejčastěji navštěvují Češi a Němci, největší růst je u turistů z Ruska a USA

Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje s jeho prohlídkovými trasami, návštěvnickým centrem a restaurací Na Spilce jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během druhého čtvrtletí tato místa navštívilo přes 50 tisíc turistů. Průzkumy mezi návštěvníky pivovaru a Pivovarského muzea ukázaly, že návštěva pivovaru je pro ně druhý nejčastější důvod k cestě do Plzně (následuje hned po obecně uvedeném důvodu „trávení volného času“, takže jde o hlavní konkrétní cíl). Zajímavostí je, že dvě třetiny zahraničních turistů plánují návštěvu pivovaru i muzea s pomocí internetu.

Druhé čtvrtletí 2006: turisté z opravdu vzdálených zemí

Celkový počet návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea

ve 2. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostl v řádu stovek na 52.378 osob. Nejvíce návštěvníků přijelo tradičně z Německa (14.349) a z ČR (16.928). K zajímavým změnám ale došlo ve skladbě:

– nárůst turistů z Ruska (3.151 osob, meziročně o 72%)

– nárůst turistů z USA (1.862 osob, meziročně o 72%)

– nárůst turistů z Taiwanu (3.680 osob, meziročně o 16%)

Unikátně ovlivnilo návštěvnost Plzně v uplynulém čtvrtletí probíhající fotbalové mistrovství světa v blízkém Německu. Na prohlídku pivovaru přijížděli turisté z dosud nezvyklých „exotických“ destinací jako Brazílie, Argentiny, Kostariky, Austrálie, Afriky

a dalších zemí, které se účastnily mistrovství a jejichž fanoušci využili své cesty

do Německa i k poznání dalších částí Evropy.

Proč a jak jezdí turisté do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea

Pro turisty ze zahraničí je přitom podle průzkumů hlavním důvodem k návštěvě „pivo a jeho osobní obliba“, zatímco Češi chtějí „vidět pivovar“.

64% zahraničních návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea stráví v Plzni jen jeden den, hlavně kvůli nedostatečným ubytovacím kapacitám ve městě. To by se však v dohledné době mělo zlepšit po dostavění několika kvalitních hotelů. Restaurace Na Spilce se může pochlubit díky svým 600 místům titulem největší pivnice v ČR.

Hlavním informační zdrojem návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea pro plánování cest je internet (cizinci 68%, Češi 58%). I proto Plzeňský Prazdroj věnuje prezentaci pivovaru a Pivovarského muzea na svých internetových stránkách www.prazdroj.cz velkou pozornost a tyto stránky navštěvuje stále více zájemců.

V porovnání druhých čtvrtletí roků 2005 a 2006 vzrostl počet unikátních návštěvníků

o 27 % a celkový zájem o web, tj. počet shlédnutých stran, o 25%.

„Ve druhém čtvrtletí jsme rozšířili prohlídkovou trasu v pivovaru o Halu Slávy, kde návštěvníci mohou vidět to nejdůležitější a nejzajímavější ze slavné historie Plzeňského Prazdroje. V dalším období připravujeme další služby pro návštěvníky – např. pravidelné společné prohlídky Pivovarského muzea a pivovaru nebo propagační materiály v jazykové mutaci pro asijské turisty a od podzimu si naši hosté budou moci prohlédnout novou supermoderní stáčírnu, která se právě staví,“ říká Mgr. Markéta Formanová, Manažer turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj při rozvoji turistiky a péče o kulturní dědictví úzce spolupracuje s městskými a krajskými orgány. Kromě společné účasti na seminářích, prezentacích a mnoha dílčích projektech se již tradičně spolupodílel na stěžejních akcích města Plzně a Plzeňského kraje jako byly například Apriliáda, festival českých filmů Finále či Historický víkend. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Návštěvníci rakouské metropole budou moci ochutnat pivo z českých Strakonic

Rakousko sice nepatří k pivním velmocím, ale v kosmopolitní Vídni je možné volit mezi desítkami zahraničních značek. Je možné tady ochutnat i pivo z Měšťanského pivovaru Strakonice. Dvanáctistupňový ležák Dudák nabízí od předminulého týdne jedna z restaurací u zámku Schönbrunn.

Pivovar, který patří od minulého roku městu Strakonice, začal do Vídně dodávat lahvové i sudové pivo. Podle ředitele pivovaru Karla Sekničky jde o zkušební vývoz. Strakonické pivo se bude do rakouské metropole vozit jednou za dva týdny.

"Zájem v Rakousku je především o dvanáctistupňového Dudáka a nealko pivo. Majitelka restaurace má vztah ke Strakonicím a prodává výhradně české pivo. Máme domluveno, že pozve své známé na ochutnávku. Pokud se to rozeběhne, počítáme s další distribucí," řekl Seknička.

Pivovar již v minulosti zkoušel vyvážet do Itálie. Kvůli problémům s nevrácenými obaly ale od toho ustoupil. Nyní jeho vedení jedná o exportu do Anglie. Seknička předpokládá, že pokud se kontrakt podaří uzavřít, pivovar by mohl do Velké Británie dodávat až třetinu svého ročního výstavu. Loni ve Strakonicích vystavili 73.000 hektolitrů, letos mají v plánu uvařit ještě o 2000 hektolitrů víc.

"Angličané preferují netradiční piva. Uvažujeme o nealko pivu ve třetinkách a šestnáctistupňovém pivu v plechovkách. Máme spíše zájem dostat se do nějakého místního pivovaru," dodal Seknička.

Strakonický pivovar je nejstarším výrobním závodem ve městě. Vznikl v roce 1649 a před privatizací byl součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale nárok na podnik nezískali. Od loňského ledna je jeho vlastníkem město. (iDnes)

Měšťanský pivovar Strakonice, který vlastní město, dostal pokutu do pěti tisíc korun. Tu mu dal krajský živnostenský úřad za porušení zákona o regulaci reklamy. Na červnovou akci totiž pivovar na letácích lákal děti a zároveň zval na pivo.

To se nelíbilo občanskému sdružení Kontext, které podalo stížnost.

"V letáku zvoucím na akci pivovar láká na dětské soutěže či zápis do Guinessovy knihy rekordů v největším počtu dětí na skluzavce. Výrobci alkoholu každopádně zaměřují své aktivity na nezletilé osoby zcela vědomě a úmyslně, neboť velmi dobře vědí, že nejlepší reklamou je, když děti vidí popíjet svůj největší vzor - rodiče," řekl v červnu MF DNES Milan Berka ze sdružení Kontext.

Pivovar výši pokuty tají. Kontext nyní podal stížnost i na další akci, tentokrát pivní slavnost v Ražicích na Písecku.

V polovině srpna neuspěl Berka s protesty proti sponzorským akcím Prazdroje. Jihomoravský živnostenský úřad shledal, že sponzorská účast pivovaru na loňské Letní olympiádě dětí a mládeže v Brně nebyla v rozporu se zákonem o reklamě.

Úřad zamítl i Berkovu stížnost na Prazdroj v souvislosti s letním festivalem Brno - Město uprostřed Evropy.

Berka, několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Naprostou většinu ale úředníci zamítli. Pokutu zatím dostaly pouze Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. (iDnes)

Na jihu Čech má pivo dlouholetou tradici. Přestože dnes v kraji funguje už jen osm pivovarů, na začátku 20. století jich bylo kolem šedesáti. Malé pivovary byly téměř v každém městě i větší obci. Vařily jen pro své okolí.

Ještě před sto lety se vařilo pivo téměř v každém městě a větší obci. Na jihu Čech bylo na začátku 20. století okolo šedesáti pivovarů a teď se dají spočítat téměř na prstech jedné ruky - dva v Českých Budějovicích a po jednom v Třeboni, Protivíně, Českém Krumlově a Strakonicích. Dva malé pivovárky jsou ještě na Písecku v Záhoří a v Dražíči.

Na celém území České republiky bylo v roce 1901 789 pivovarů, v Čechách 643 a na Moravě 146. A v roce 1851 jich bylo dokonce 1056. Nyní je v Česku pouze okolo 50 pivovarů.

Pivovary byly například v Netolicích, Vodňanech, v Kaplici, v Lišově, v Kardašově Řečici, Táboře, Jindřichově Hradci, v Lomnici nad Lužnicí nebo Dačicích.

„V Kaplici byly dokonce dva, jeden městský a jeden soukromý. Ještě v prvních letech dvacátého století se pivo vařilo i třeba v obci Plavnice na Českobudějovicku,“ poznamenal archivář Budějovického Budvaru Ivo Hajn.

Například na území bývalého okresu Jindřichův Hradec bylo před rokem 1870 asi 22 pivovarů, v roce 1900 jich bylo 17 a nyní je zde pouze jeden - Regent v Třeboni. „Ve druhé polovině devatenáctého století začalo na českém území pivovarů ubývat, protože v roce 1869 bylo zrušeno takzvané propinační právo, které zajišťovalo bezpečnou existenci i těm nejmenším a špatně hospodařícím pivovarům,“ uvedl ředitel Muzea Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci Jaroslav Tikal.

„Tradiční filozofie pivovarů tenkrát byla, že pivovar si musí obhospodařit území takzvaně okolo svého komína. Nešlo jim o to, prodávat pivo do jiných měst. Vařily jen pro okolí a postupně krachovaly, protože ty velké moderní pivovary vyráběly hodně piva s menšími náklady a ty malé pak neunesly konkurenční boj,“ vysvětlil Hajn.

Další výhodou velkých podniků je, že pivo vaří ve velkém množství, a tím pádem má stálou kvalitu. Malé pivovary vyráběly v mnohem menších várkách a každá byla často jiná. To lidem vadilo, protože přišli do hospody na pivo a ono chutnalo pokaždé jinak.

Dalším černým obdobím pivovarů byla první polovina 20. století. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. Dělníci rukovali na vojnu, z vybavení, která byla z bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo pořádně z čeho vařit pivo, protože stát si bral zásoby ječmene, pšenice a cukru.

Ani následné období, kdy byla u moci komunistická strana, neznamenalo rozkvět pivovarů. Spíše naopak. Budvar - Český akciový pivovar byl znárodněný, Měšťanský pivovar byl zkonfiskovaný jako majetek kolaborantů. Jeho začleněním do Budvaru vznikl podnik Jihočeské pivovary, který spravoval několik menších pivovarů v kraji.

„Podobně to chodilo i v dalších krajích. Vždycky byl vybrán jeden velký pivovar, kolem něhož se sdružilo několik menších. A postupem času se některé provozy rušily,“ popsal osudy pivovarů ve druhé polovině 20. století Hajn. V této době zanikly například pivovary v Táboře nebo Jindřichově Hradci.

Většina pivovarů vařila pivo jen pro hostince a restaurace ve svém kraji, po celé republice rozvážely většinou giganty z Plzně, Prahy a Budějovic.

A jak dopadly areály bývalých pivovarů? Z některých jsou ruiny, z dalších sklady firem, jiné jsou zbourané. V kraji jsou i chátrající objekty, s nimiž mají obce plány do budoucna. Například bývalý pivovar v Lomnici nad Lužnicí zařadila Regionální rozvojová agentura RERA do seznamu objektů, které by se daly využít pro rozvoj cestovního ruchu.

V Jihočeském kraji je šest větších pivovarů a podle Ivo Hajna přesto mohou vzniknout některé další malé pivovárky, jako jsou například v Záhoří a Dražíči.

Malé pivovárky mohou uspět speciálními pivy

„Podobný by mohl klidně být třeba ve Vyšším Brodě, kde chátrá areál bývalého pivovaru. Mohl by vařit pivo pro hospody ve městě a okolí nebo jenom pro areál kláštera, kde se pivovar nachází. Kdyby se zaměřil na speciální druhy piv, které jsou v poslední době poměrně v oblibě, věřím, že by se uchytil. Bylo by to zpestření nejen pro turisty,“ naznačil Hajn.

„V posledních letech vzniklo plno minipivovarů, ale řada z nich rychle zanikla. Vybavení není levná záležitost, a kdo si myslí, že pivovarnictví je výnosné, tak po pořízení pivovaru zjistí, že se mu budou investice vracet deset i patnáct let. Mezitím je třeba dokupovat další zařízení,“ přiblížil sládek třeboňského Regentu Ivan Dufek.

S novými druhy piv musejí přicházet i zavedené pivovary. Například Budějovický Budvar začal prodávat černé pivo, Regent přišel v loňském roce s polotmavým třináctistupňovým pivem. „V Česku se vaří na 480 druhů piva. Jsou pivovary s více než deseti druhy. Pro milovníky piva je dobře, že se nabídka stále rozšiřuje, protože si každý může najít to, co mu chutná. Byla by škoda, kdyby byl vývoj opačný. Zůstaly by tady koncerny, které by dodávaly po republice deset druhů,“ řekl Dufek.

***

Pivo na jihu Čech:

České Budějovice

Pivovar Budějovický Budvar

Budějovický měšťanský pivovar

Český Krumlov

Pivovar Eggenberg

Protivín Pivovar Platan

Třeboň Pivovar Regent

Strakonice Pivovar Strakonice

Záhoří u Písku Pivovar Zvíkov

Dražíč Pivovar Lipan

(MF Dnes)

Přestože v horkých letních dnech pracují stáčírny piva v Budějovickém Budvaru téměř nepřetržitě, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v létě důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých tanků byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 14 týdnů v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7% a v červenci dokonce o 16%. Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a partie, již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování vzniká kysličník uhličitý, který z piva laicky řečeno „vymývá“ nežádoucí aromatické látky a další sloučeniny. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru.

Kvalita výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy slad, chmel a voda. Budějovický Budvar je například jediným velkým pivovarem v České republice, který pro výrobu celé své produkce používá výhradně nejkvalitnější hlávkový žatecký chmel a nikdy nepřidává do piva levnější druhy chmele, případně chmelové preparáty (extrakty). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zastavila správní řízení s pivovarem Budějovický Budvar, n.p. kvůli reklamním spotům zimní kampaně „Hokejiáda“. RRTV rozhodovala z podnětu Českého olympijského výboru (ČOV) o tom, zda reklamy Budějovického Budvaru mohly být klamavé. Už v dubnu letošního roku stížnost ČOV ke stejné reklamní kampani zamítla Rada pro reklamu, která rozhodla, že kampaň není v rozporu s Kodexem reklamy.

České Budějovice, 31. července 2006 – Televizní spoty zimní reklamní kampaně „Hokejiáda“ pivovaru Budějovický Budvar, n.p. nebyly klamavé. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která tuto možnost od dubna prošetřovala, zastavila správní řízení v této věci. RRTV zahájila toto správní řízení na základě podnětu Českého olympijského výboru (ČOV). Rozhodnutí RRTV již nabylo právní moci.

„Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vítáme. Po předložení našich argumentů podpořila již druhá nezávislá a odborná instituce náš právní názor, že Budějovický Budvar kampaní „Hokejiáda“ neporušil žádné české zákony ani další právně závazné předpisy. Vedle RRTV náš názor nedávno podpořila také arbitrážní komise Rady pro reklamu,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Správní řízení RRTV se týkalo možného porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Toho se měl Budějovický Budvar dopustit tím, že objednal v televizním vysílání reklamy, které mohly být klamavé. Konkrétně měly tyto reklamy u spotřebitelů vyvolávat klamnou představu o spojení pivovaru Budějovický Budvar, n.p., případně jím vyráběného piva, se Zimními olympijskými hrami v Turíně. RRTV mohla v případě vysílání klamavé reklamy udělit zadavateli, zpracovateli a šiřiteli pokutu až do výše deseti milionů korun.

Podnět k zahájení správního řízení s RRTV i stížnost k Radě pro reklamu podal ČOV. V obou případech se opíral o tvrzení, že reklamní kampaň Hokejiáda měla zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. Porušení zákona se měl Budějovický Budvar údajně dopustit využitím hokejového brankáře Milana Hniličky, zneužitím symbolu olympijské pochodně, použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně a dokonce také upozorněním, že „Budějovický Budvar není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského výboru“.

Ke kampani „Hokejiáda“ byly v minulosti vydány další tiskové zprávy, které najdete na www.budvar.cz. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Parné dny v první polovině prázdnin se podepsaly pozitivně na prodeji piva národního podniku Budějovický Budvar.

V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7 % a v červenci dokonce o 16 %, informoval Právo Petr Samec z Budějovického Budvaru. Zdůraznil, že pivovar pracuje již 14 týdnů v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny.

Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. „Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo kvasící ve spilce a partie již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2484 kamiónů,“ doplnil Samec. „Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ konstatoval sládek pivovaru Josef Tolar. (Právo)