Královský pivovar Krušovice zahájil export v roce 1997, kdy poprvé prodal cca 15 000 hl na Slovensko, do SRN a do Polska. Od té doby zaznamenává export trvalý růst a po deseti letech cílevědomé a intenzívní exportní činnosti se prodalo v roce 2007 zhruba ve 30 zemích celého světa přes 260 000 hl. Více než polovinu krušovického exportu v loňském roce tvoří černé krušovické pivo. 144 792 hektolitrů prodaných na zahraničních trzích řadí Krušovice Černé na 1. místo mezi tmavými českými exportními pivy.

„Nejcennějším exportním artiklem našeho pivovaru je světlý ležák Imperiál,“ říká ředitel exportu ing. Kamil Krakeš. „Černé krušovické pivo představuje druhý pilíř krušovického exportu a mezi českými tmavými pivy zůstává po zásluze již několik let exportní jedničkou. Ve srovnání s předchozím rokem vývoz našeho černého piva v roce 2007 vzrostl o 6 %.“

Výroba tmavého piva má v Krušovicích velkou tradici. Už na počátku minulého století šířil věhlas fürstenbergského pivovaru po celých Čechách čtrnáctistupňový tmavý Grand a dnešní černé krušovické pivo má stále více příznivců.

„Tmavé pivo zkrátka vařit umíme, vyrábí se v Krušovicích nepřetržitě více než sto let. Vařili jsme ho i v dobách, kdy ho příliš pivovarů nevyrábělo. Je to pivo kvalitní, čistě sladové, nepoužíváme žádná umělá barviva,“ říká krušovický sládek František Šmíd. „Řekl bych, že naši i zahraniční zákazníci jednoduše oceňují kvalitu.“

Pivo Krušovice Černé se vyváží do 24 zemí světa, nejvíce se pije v Rusku, Německu, na Ukrajině a v Maďarsku. Jeho plnost, nasládlou karamelovou chuť a jemnou chmelovou hořkost i nižší obsah alkoholu si pochvalují také desetitisíce převážně zahraničních návštěvníků z celého světa, kteří krušovické pivo ze své domoviny znají. Přijíždějí si při turistických zájezdech do České republiky prohlédnout královský pivovar, kde se jejich oblíbený nápoj vyrábí a posoudit, jak chutná přímo z pípy v historické krušovické sladovně.

Krušovické černé pivo získalo v posledních letech řadu uznání v odborných degustačních soutěžích. V loňském roce bylo oceněno ve své kategorii v soutěži Desítka roku 2007 a České pivo roku 2007.

Tisková zpráva Starobrna

Ústecká akciová společnost Drinks Union bude patřit nizozemské společnosti Heineken. Podíl Heinekenu na českém pivovarnickém trhu tak stoupne z osmi na dvanáct procent, celkový objem ročního prodeje na tuzemském trhu přesáhne 1,9 milionu hektolitrů. Informaci sdělila mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Transakci musí ještě odsouhlasit antimonopolní úřad. Akvizice by měla skončit ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Kupní cena nebude zveřejněna.

"Prodej společnosti je jen rozhodnutím akcionářů", řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek. "Do této chvíle o tom nic nevím, nemohu se tedy vyjádřit. Po manažerské linii nemáme žádné informace," dodal. Společnost dosud vlastnilo několik fyzických osob.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

"Tato akvizice výrazně posílí naši základnu a zkonsoliduje naši pozici na profitabilním českém trhu. Díky našemu geografickému rozložení násobenému silným a vyváženým portfoliem národních a regionálních značek budeme mít velkou příležitost více vytěžit ze značných možností růstu na českém trhu," komentoval transakci Nico Nusmeier, regionální ředitel společnosti Heineken N.V. pro střední a východní Evropu.

Heinekenu, jedné z největších pivovarnických skupin na světě, už v Česku od roku 2003 patří Starobrno a od loňského září Královský pivovar Krušovice. Již po začlenění Krušovic se Heineken stal třetím nejsilnějším hráčem na českém pivovarském trhu s výstavem přes 1,6 milionu hektolitrů ročně, což odpovídalo tržnímu podílu kolem osmi procent. Po koupi Drinks Union nizozemská skupina očekává, že se jí zvýší tržby již v roce 2009 a v roce 2012 se akvizice promítne do hodnoty společnosti.

V Česku je v současnosti kolem 50 průmyslových pivovarů, které vyrábějí téměř 20 milionů hektolitrů piva. Přes čtyři pětiny trhu ovládá jen sedm firem. Číslem jedna je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, následují Pivovary Staropramen a na třetím místě je Heineken.

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette. Loňské tržby za prodej piva a lihovin dosáhly rekordních 1,29 miliardy korun. Firma prodala zhruba 900.000 hektolitrů piva. Zaměstnává 523 lidí.

Společnost Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno, jehož výrobní provozy se nacházejí v Brně a Znojmě v Jihomoravském kraji, a Královský pivovar Krušovice se základnou v Krušovicích v regionu Čech. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken.

Značka Heineken se prodává téměř ve všech zemích světa. Společnost ve více než 65 zemích vlastní přes 115 pivovarů. Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarskou skupinu na světě z hlediska objemu. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliard eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur. Heineken má 54 000 zaměstnanců.

Zdroj: E15.cz

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk

Ke slavnostnímu nedělnímu zahájení plavební sezony na Dalešické přehradě se připojil i pivovar v Dalešicích, což je námořní městys na břehu jezera. Po celou velikonoční neděli byly v pivovaru, proslaveném natáčením kultovních Postřižin, vepřové hody. Měly vyvrcholit ve čtyři hodiny odpoledne nefalšovanou zabijačkou. „Kvůli počasí, kdy se nad pivovarem přehnala prudká přeháňka, a návštěvníci se schovali uvnitř, jsme pašíka zabili komorně za dveřmi v průjezdu. Nikoli tedy na nádvoří, jak bylo plánováno,“ komentoval správce pivovaru Ladislav Urban. Přesto nechtěl, aby hosté úplně přišli o netradiční podívanou. Řezník proto porcoval poté, co se počasí umoudřilo, už zabité prase na nádvoří. Představujete si typického řezníka v krví pocákané zástěře a s čepičkou na hlavě? Tak pozor, ten v dalešickém pivovaru byl úplně jiný. „Jsem ze šestnáctého století. Čelenka, kterou mám na hlavě, je titulem hodnosti vladyka Mstěnický,“ svěřil se řezník, civilním jménem Viktor Bellovič, alias Šedý vlk.

„Jsem řezník, kuchař, číšník, rytíř, horník v uranových dolech. Vyberte si, co chcete. V podstatě jsem penzista a dělám, co mě baví a co je kde zrovna třeba. Tady byl potřeba řezník. Jsem členem skupiny historického šermu v Hrotovicích,“ vylíčil se smíchem šestašedesátiletý Bellovič, jenž zručně brousil nože a umně porcoval pašíka.

Za jeho zády ve vojenské polní kuchyni se vařil ovar. V pivovarské hospodě byl k mání vynikající guláš, zabijačková polévka, jitrnice. Hostům hrála živě skupina Třehusk, později pak legendární Poutníci a večer se konal country bál.

Pivovarem prošly o velikonoční neděli stovky hostů. V posledních letech se stal vyhledávaným turistickým cílem. Těží zde z Postřižin. Jsou tu předměty z filmu. Atraktivní je muzeum rakouskouherského pivovarnictví i prohlídky varny piva. Pivovar pochází ze šestnáctého století. Pivo se tu vařilo do roku 1977. A to současné se vaří od srpna 2002.

Zdroj: MF Dnes

Spor Českého olympijského výboru (ČOV) s pivovary Holba a Litovel kvůli údajnému zneužívání olympijských symbolů skončil mimosoudním vyrovnáním. S odvoláním na informace agentury Česká olympijská to napsal týdeník Profit v čísle, které vyjde v úterý. Pivovar Holba používal během zimní olympiády v Turíně v roce 2006 billboardy se sjezdařem Ondřejem Bankem. Pivovar Litovel zase ve svých značkových hospodách rozjel soutěž nazvanou Litovel Turín, v níž mohl host vyhrát zájezd na olympijský hokejový turnaj. Holba ani Litovel nepatřily mezi oficiální partnery nebo dodavatele olympijského výboru.

Odškodné už nebudou muset podle týdeníku platit ani společnosti Electroworld a Okay. První z nich lákala zákazníky na electrolympiádu, druhá použila olympijské kruhy a výraz olympiáda. ČOV nyní po každé z nich požaduje symbolickou náhradu 100 tisíc korun, soud má být v červnu.

ČOV se dosud soudí o náhradu škody v řádech desítek milionů korun s Budějovickým Budvarem kvůli jeho olympijské reklamní kampani Hokejiáda, v níž vystupovala dvojice Bob a Dave. Krajský soud v Českých Budějovicích vydal ještě během turínských her předběžné opatření zakazující používání této reklamy, definitivní rozhodnutí ve sporu ale zatím nepadlo.

Český olympijský výbor v tuzemsku kontroluje dodržování pravidel v této oblasti a uděluje souhlas k užití symbolů v přesně schválené grafické podobě. Mezi zákonem vymezené olympijské symboly patří například olympijské kruhy, vlajka heslo, oheň, pochodeň, hymna či emblémy i výrazy olympijský a olympiáda. Ochrany požívají i jejich částí či odvozeniny a také fotografie a zvukové i obrazové záznamy z her či olympiády. Využití v reklamně musí schválit olympijský výbor. Povolení mají partneři Českého olympijského výboru a partneři Mezinárodního olympijského výboru.

Sankcí za nedovolené užití olympijské symboliky je náhrada škody, především ušlého zisku, který se odvíjí mimo jiné od příspěvků partnerů. Ty činí v dlouhodobých smlouvách i desítky milionů korun ročně.

Zdroj: Agris.cz

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Tuzemští konzumenti piva už tolik nelpí na tradici pití domácích značek. Svědčí o tom raketový nárůst prodeje belgických pivních speciálů.

Podle údajů pivovarnického koncernu Staropramen, který u nás nabízí největší portfolio belgických piv, v posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů až 70 procent.

„Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivůmdokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimě je spotřeba tmavého speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v létě. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo osmi procent. Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně půl procenta.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Dobřanský pivovar Modrá Hvězda se umístil se svými pivy na předních příčkách druhého ročníku celorepublikové soutěže „Jarní cena českých sládků 2008,“ která se konala v Pivovarském dvoře Zvíkov.

Do soutěže, ve které mezi sebou bojovaly minipivovary s roční výrobou piva do pěti tisíc hektolitrů, se přihlásilo celkem 31 pivovarů s 121 vzorky. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti kategorií a hodnotilo je celkem dvaapadesát degustátorů.

Jak informovala Simona Sýkorová, ředitelka Městského kulturního střediska Dobřany, dvanáctistupňový ležák Dobřanská hvězda obdržel v kategorii světlý ležák první místo. „Tato kategorie je nejprestižnější, navíc ležáky vaří většina pivovarů, proto je ocenění pro Dobřanské skutečné kolosálním úspěchem,“ sdělila Sýkorová.

Kromě toho se pivovar Modrá Hvězda umístil ještě na druhém místě s šestnáctistupňovým pivem Dobřanský dragoun, a to v kategorii polotmavých speciálů. V kategorii extra speciály obhájil obhájil sedmnáctistupňový Dobřanský řezáč třetí pozici.

Prvenství udělalo velikou radost sládkovi Petrovi Petružálkovi. „Toto ocenění považuji za takovou sklizeň za tu píli a lásku, kterou pivovarskému řemeslu věnuji,“ pochlubil se Petružálek. Zároveň poděkoval majiteli pivovaru Josefu Kozlerovi za to, jak pivovar vede a za investice, které do něj vkládá. Podle Petružálka se v tomto roce navíc můžeme těšit na novinky včetně svrchně kvašeného piva.

V Dobřanech tímto oslavy nekončí. „Letos v červnu oslaví pivovar Modrá Hvězda deset let od svého založení. Oslavy založení se uskuteční v rámci oslav výročí 765 let města Dobřany, a to ve dnech 13. – 15. června,“ informovala Sýkorová, která na akci všechny zve.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Miroslava Vejvodová | Foto: Simona Sýkorová

Podíl malých pivovarů na českém trhu klesá. Zatímco loni činil 16 procent, letos dosáhl pouhých 14,5 procenta. Drobné podnikatele vytlačují velcí pivní giganti. Kvůli sílící koruně zároveň malé firmy obtížněji hledají odbyt v zahraničí. Zachránit je zřejmě může pouze změna výrobní strategie.

Problémy na domácím trhu působí drobným pivovarníkům zejména obchodní řetězce, které místo individuálních značek malých pivovarů prosazují tzv. private labels, tedy vlastní brandy prostupující napříč celým potravinovým spektrem. "Ta značka je spojena se jménem řetězce, ne se jménem pivovaru. Řetězec tak může ze dne na den vyměnit pivovar za jiný a zákazník nic nepozná," vysvětlil nevýhodnou pozici výrobců zlatavého moku ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Komplikace číhají na malé pivovarníky ale také ve vývozu. Ještě v roce 2006 sice jejich export díky nízké ceně rostl v řádech desítek procent, nyní je ale i z něj vytlačují velcí konkurenti.

Aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji, musí drobné pivovary změnit svoji strategii. Místo výroby levného nápoje se musí zaměřit především na vysokou kvalitu a specifickou chuť. Pomoci by ale mohla i vysokostupňová piva. Právě na jejich výrobu se již začal orientovat Pivovar Jihlava. "V současnosti vyrábíme 14tku a 18tku, což jsou okrajová piva, co se týče hektolitrů, ale pro konzumenty to může být vítané zpestření," informoval o postupu firmy její ředitel Jan Kylberger.

V České republice existuje zhruba 400 pivních značek. Největším hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj, na jehož chování si menší firmy často stěžují. V červenci 2007 například tvrdily, že překračuje povolený sedmdesátiprocentní limit na prodej nápoje do restaurací. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření situace ale žádné pochybení nezjistil.

Zdroj: ČT24 | Autor: Alžběta Musilová

Klasicky vařené litovelské pivo získalo za poslední tři roky absolutně nejvíce ocenění ze všech českých piv.

„Absolutně nejvíce ocenění na prestižních anonymních degustačních soutěžích v posledních třech letech získalo klasicky vařené pivo z hanáckého Pivovaru Litovel. Úspěšné tažení poctivého litovelského piva je obdivuhodné, zasedací místnost vedle kanceláře ředitele pivovaru je poháry, medailemi a diplomy nabitá k prasknutí. Jen za poslední tři roky jich přibylo sedmnáct.“ Informoval o tom Miroslav Slaný.

Každý rok se v České republice konají čtyři prestižní anonymní degustační soutěže. Česká pivní pečeť v Táboře, Pivex v Brně, Pivo České republiky v Českých Budějovicích a České pivo v Praze. Všech čtyřech se litovelský pivovar pravidelně zúčastňuje. Pokaždé přiveze domů medaile. Letos už proběhly dvě – Česká pivní pečeť a Pivex. Z jihočeského Tábora si litovelské pivo odvezlo zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Z brněnského Pivexu dvě stříbrné. Žádné jiné pivo se takto pravidelně na nejvyšších příčkách neumísťuje. Co za tímto až neuvěřitelným úspěchem litovelského piva stojí? Odpověď zní: Dodržování klasického výrobního postupu a tradičních receptur a poctivost starého pivovarnického řemesla. V době, kdy je celý svět přeplněn pivy unifikované chuti, se tradiční výroba stává významnou konkurenční výhodou.

„Poslední roky nám přináší opravdu nevídanou sbírku ocenění. To jen dokazuje, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí a na pivu je to nakonec znát. Použití vhodných surovin, přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání je na pivu poznat. Přináší mu plnou, vyváženou chuť, jedinečný přirozený říz a nenapodobitelný charakter,“ říká Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

V porovnání s europivy je výroba klasických piv až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Na rozdíl od technologií používaných v pivovarnických gigantech je tradiční způsob výroby postaven na přirozených procesech kvašení a delší době zrání, které ovlivňují výslednou chuť i kvalitu piva. Rozdíl je i v samotném vaření. „Pivo od počátku vaříme na předem danou stupňovitost a dopředu tak vyloučíme možnost jeho ředění vodou. Je to zásadní rozdíl ve srovnání s dnes běžně používanými technologiemi světových pivovarnických gigantů, kde se z úsporných důvodů vaří většinou jeden druh piva na mnohdy až dvojnásobnou stupňovitost a následně se před stáčením ředí vodou, uměle dobarvuje a dosycuje. Výsledkem toho je stejná chuť piva u různých značek jednoho velkovýrobce,“ vysvětluje Petr Kostelecký sládek pivovaru Litovel.

Litovelské pivo nesbírá medaile jen doma, ale i ve světě. Vítězí i na světových anonymních degustacích v konkurenci s pivy ze všech koutů světa. V kanceláři ředitele pivovaru tak můžete spatřit třeba i stříbrné ocenění v nejprestižnější kategorii ležáků z mezinárodního pivního festivalu ve Stockholmu, kde spolu soutěžilo více než tisíc druhů piv, nebo Evropskou pivní hvězdu z evropské soutěže v německém Norimberku.

„Všechna naše získaná ocenění jsou z anonymních degustací, kde o kvalitě rozhodují profesionální degustátoři, kteří dopředu nikdy neví, které pivo zrovna hodnotí. Proto mají tato ocenění vysoký punc a opravdu o něčem svědčí. Jsou pro nás o to cennější, že je získáváme pravidelně jak doma tak na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Nejedná se o nějaké náhodné umístění. To je důkazem opravdu vysoké kvality našeho klasicky vařeného piva,“ vysvětluje Miroslav Koutek.

„K dlouhodobému úspěchu se však téměř vždy musí sejít více prvků najednou. Nám v Litovli se podařilo skloubit tři základní prvky dohromady: V první řadě jsou to dokončené rozsáhlé rekonstrukce v pivovaru, dále potom přesné dodržování klasických technologických postupů a v neposlední řadě kolektiv zkušených pivovarníků, který všemu dává duši,“ dodává Koutek.

Zdroj: Deník | Autor: Bohdana Stočková

Dne 21. února 2008 byl ve zcela zaplněném hlavním auditoriu muzea Carlsberg uskutečněn seminář o českém pivovarnictví „Tjekkiske og danske øl“ /Dánské a české pivo/. Tato akce, která byla součástí letošní rozsáhlé prezentační iniciativy ZÚ Kodaň nazvané FOKUS TJEKKIET („Zaměřeno na Českou republiku“) se setkala s velmi vysokým zájmem odborné i široké veřejnosti.

Cílem akce bylo především zvýšit povědomí o současném stavu českého pivovarnictví a o současných produktech českých pivovarů a sladoven, a tím povzbudit zájem dánských klientů o další komerční spolupráci. ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade proto považovaly za nezbytné více zvýraznit Českou republiku především vůči podnikatelským subjektům, zároveň ale kladly důraz na přístupnou formu akce i vůči široké veřejnosti. V tomto ohledu byla proto pozitivní nejen vlastní vysoká účast na této celovečerní akci, ale též značná publicita v dánském tisku (např. Copenhagen Post).

Na zajištění akce participoval Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Ing. Jan Veselý se osobně vlastního semináře zúčastnil.

V rámci úvodní powerpointové prezentace byli účastníci seznámeni s dlouhodobou tradicí výroby piva v českých zemí, se specifikou „českého“ piva, s různými technologiemi české produkce, atd. Poté následovala diskuze odborníků, jejímž obsahem byla mj. komparace českého a dánského pivovarnictví spojená s degustací dvou vybraných českých značek – Budvar a Staropramen a dvou dánských pivních produktů – Carlsberg a Jacobsen. Ve druhé části prezentační akce, která byla spojena s recepcí, pak měli účastníci možnost otestovat i další české výrobky – Krušovice, Gambrinus, Pilsner Urquell, Zlatopramen, Náchod Primátor a Černá Hora.

V rámci celovečerní akce, kterou organizačně podpořilo muzeum Carlsberg a dánská marketingová a tradingová firma House of Beer, měli účastníci možnost si prohlédnout stálou expozici muzea a rovněž historické, neoklasicistické prostory muzea s řadou vysoce kvalitních uměleckých sbírek (obrazy, sochy), které nejsou pro veřejnost jinak zpřístupněny.

ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade považují tuto akci za velmi úspěšnou, a proto předpokládají, že by mohla i z hlediska komerčního přispět k dalšímu nárůstu českého vývozu do Dánska. Komoditní položka „pivo ze sladu“ se dle dostupných statistik MPO ČR stává v této severské zemi mimořádně atraktivní. Konkrétně například od roku 2000 do roku 2007 došlo k progresivnímu navýšení vývozu piva do Dánska o 635 % (!).

Zdroj: Czechtrade

Nadměrné popíjení vína poškozuje mozek více než pití piva. Dokonce prý škodí více i než tvrdý alkohol. K takovému závěru dospěli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis Alcohol & Alcoholism.

Nové poznatky o dlouhodobých účincích nadměrného pití ukazují, že jedna oblast mozku je u pijáků vína menší, než byla u zkoumaného vzorku lidí, kteří ve velkém množství pili jiný druh alkoholu. Tzv. hippocampus, což je část mozku, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace, byl u lidí, kteří pili víno, o více než deset procent menší než u těch, kteří dlouhodobě dávali přednost pivu.

Vědci říkají, že samotný alkohol rozdíly nevysvětluje, protože pijáci piva a tvrdého alkoholu vykazují větší celoživotní spotřebu alkoholu. V případě pijáků piva někteří ze zkoumaného vzorku vypili až dvojnásobně větší množství alkoholu než konzumenti vína. Podle jedné teorie proto musí být v pivu nějaká složka, která částečně chrání mozek před poškozením způsobeným nadměrným pitím.

Nenechte mozek zakrnět!

Vědci provedli podrobné měření mozku u mužů a žen, jimž byl diagnostikován alkoholismus, a porovnali ho s údaji o mozku u zdravých dospělých. Hippocampus byl největší u skupiny zdravých lidí a jeho obsah činil 3,85 mililitru. U pijáků piva dosahoval hodnoty 3,4 mililitru, zatímco průměr u pijáků tvrdého alkoholu byl 2,9 mililitrů a u pijáků vína dosahoval hodnoty 2,8 mililitru.

Výzkumníci z univerzity v německém Göttingenu soudí, že nálezy mohou mít souvislost s množství tzv. homocysteinu v krvi, které je podle jiných výzkumů spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, mrtvice, zakrnění mozku a demence. Vědci tvrdí, že pijáci piva mají této směsi v krvi nejméně. Podle jiných teorií složky piva, jako je například vitamin B, mohou právě hladinu homocysteinu v krvi snižovat.

Zdroj: Týden

Více než 90 procent zaměstnanců Plzeňského Prazdroje, kteří jsou odměňováni tarifní mzdou, si od dubna polepší v průměru o sedm procent. Vyplývá to z dnes podepsané kolektivní smlouvy mezi odbory a vedením podniku, platné do konce března 2009. Nové principy umožňují lépe odměňovat pracovníky za výkon a dosažené výsledky, řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Při započtení dalších benefitů činí navýšení 9,15 procenta. Třináctý plat nahradí odměna za hospodaření, jejíž kritéria budou shodná i pro manažery, od 15 do 40 procent měsíčního platu.

Průměrná mzda v Prazdroji, který má 2500 lidí po celé ČR, je nyní více než 27.700 korun; výpočet ale nezohledňuje výdělky manažerů. Plzeňská Škoda Holding s 3000 lidmi má průměrnou mzdu 28.200 korun, u dělníků je o 7000 Kč nižší. "Letos vzroste nejméně o šest procent," řekla mluvčí Radka Pistoriusová. Všichni pracující v Plzeňském kraji si loni vydělali v průměru 20.050 korun, což bylo meziročně o sedm procent více.

Prazdroj nově zavádí odměny za doporučení vhodného kandidáta na práci ve firmě. Pokud ho firma přijme, dostane její pracovník 5000 až 15.000 korun. Nově příchozí zaměstnanec má nárok na 6000 Kč.

Nové jsou také dotace péče o zdraví zaměstnanců 2000 Kč a "vitaminový balíček" v hodnotě 1500 korun ročně. Nadále lidé dostávají rekreační poukazy, víkendové pobyty a vstupenky na kulturu a sport. Slouží manažerům k ocenění výjimečných výkonů, dodal mluvčí.

"Podařilo se dohodnout tolik diskutované odměny za hospodářské výsledky. Rovněž šeky na zdraví, které budou kompenzovat dopady zdravotní reformy na naše zaměstnance," řekl předseda odborů Bohumír Matas. Rozšíření benefitů zajistí podle něj stabilitu kvalifikovaných lidí.

Personální šéf Prazdroje Ivan Balogh dodal, že vedení se nově setkávalo s odboráři po celý rok, vždy po třech měsících. "Byli jsme velmi dobře informováni o návrzích odborů a oni znali naše stanoviska," dodal.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček

České pivovary vyprodukovaly za loňský rok 19 897 330 hl piva, což je nejvyšší výstav v dosavadní historii. Ve srovnání s rokem 2006 bylo vyrobeno o 109 925 hl piva více, tedy o téměř 0,6 %. Nejvíce piva, 8 915 tisíc hl, vyprodukovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, a. s., s pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, jejichž výstav tvoří 44,8 % celkové produkce pivovarů v České republice. Následují Pivovary Staropramen, a. s., s pivovary v Praze na Smíchově a v Ostravě s produkcí 3 207 440 hl, které tvoří 16,1 % českého výstavu piva, a třetí byl Budějovický Budvar, n. p., kde se uvařilo 1 253 048 hl piva, a podíl na produkci českého pivovarství činí 6,3 %. K celkové výrobě piva přispěly také pivovary Starobrno, a. s., s pivovary v Brně a Znojmě, PMS Přerov s pivovary v Hanušovicích, Litovli a Přerově, DRINKS UNION, a. s., a Královský pivovar Krušovice, a. s.

Podobně i vývoz českého piva byl rekordní – celých 3 591 803 hl, což bylo ve srovnání s rokem 2006 o 56 103 hl více, tedy nárůst téměř o 1,6 %. Nejvíce českého piva exportovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, dále Pivovary Staropramenu a Budějovický Budvar. Až na malé výjimky všechny naše pivovary exportují pivo. Tradičně největší objemy putují do Německa, na Slovensko a do Velké Británie, ale výrazně vzrostl i export do Ruska nebo např. do Finska. Česká republika, která v roce 2004 předstihla USA, je v současnosti devátým největším exportérem piva na světě a podle prognóz odborných pivovarských kruhů by měla v roce 2012 být na sedmém místě.

Zdroj: Měšec.cz

Pivovary Staropramen, které nabízejí nejširší portfolio pivních značek, zaznamenávají výrazné zvýšení prodaných objemů belgických pivních speciálů. V posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů 70 %. Důvodem je větší otevřenost spotřebitelů k inovacím.

Obliba belgických speciálů u spotřebitelů stále více roste. Například meziroční nárůst prodeje tmavého speciálu Leffe Bruin činil v loňském roce řádově stovky procent. „Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivům dokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, úspěch belgických pivních speciálů, které společnost uvedla na český trh v roce 2001.

Většina prodeje belgických speciálních piv probíhá v kanálu horeca, převážně ve větších městech. „Restaurace chtějí vyjít vstříc potřebám konzumentů a odlišit se od konkurence, proto zahrnují do své nabídky speciální piva, která nejsou ve všech restauracích běžně dostupná,“ říká Zdeněk Prajs.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimních měsících je spotřeba tmavého pivního speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v měsících letních. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo 8 %. Jsou jim nakloněni především spotřebitelé ze západní Evropy, kde například v Belgii či Velké Británii dosahují tržního podílu přes 25 %. V Irsku si speciály připisují dokonce až 41 % trhu. (Zdroj: zahraniční pivovarnické statistiky, 2006). Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně 0,5 %. „Do budoucna lze očekávat, že obliba a konzumace speciálních piv na našem trhu i nadále poroste,“ dodává Zdeněk Prajs.

Přehled belgických pivních speciálů

Leffe Bruin

- Svrchně kvašené speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 6,5 %.

- Vhodný doplněk ke steakům, aromatickým sýrům a zvěřině.

- Připravuje se z praženého sladu, který tomuto pivu dává plnou tmavohnědou barvu a jedinečné aroma karamelu.

- Pivo s plnou chutí a lehkou příchutí jablek.

Leffe Blonde

- Svrchně kvašené speciální světlé pivo s obsahem alkoholu 6,6 %.

- Belgické klášterní pivo s tradicí výroby sahající až do 13. století.

- Silné pivo plné chuti, žlutozlaté barvy, s lehkým aroma ovoce.

Hoegaarden White

- Představitel jarního „bílého“ kvasnicového pšeničného piva.

- Ideální k pokrmům z ryb a ostatních mořských plodů.

- Svrchně kvašené pivo, dokvašované v lahvi, s obsahem alkoholu 5 %.

- Vyznačuje se vysokým podílem nesladované pšenice a zejména použitím ovsa.

- Velmi osvěžující pivo s jemnou hořkostí, rozeznatelnou chutí koriandru a náznakem pomeranče.

- Díky druhotnému dokvašování v lahvi či sudu obsahuje širokou škálu vitamínů, především řady B, a provitamínů.

- Dobře vychlazený Hoegaarden White servírovaný v unikátní originální sklenici si zcela podmanil mladou generaci pivařů, u které se stal velice módní.

Belle-Vue Kriek

- Ochucené spontánně kvašené pšeničné pivo s obsahem alkoholu 5,2 %.

- Vyrábí se macerací (vyluhováním) čerstvých třešní v lambickém pivu. Díky třešním získává pivo karmínový odstín a osvěžující ovocnou chuť .

(Lambik - nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, tradičně spontánně kvašený a dozrávající v dřevěných kádích, vyznačuje se chuťovou ostrostí španělského suchého sherry.)

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

„Připadám si spíš jako ředitel než jako majitel, v pivovaru jsem denně. Dnes jsem začal v půl sedmé ráno, ale dřív jsem přicházel kolem tři čtvrtě na šest,“ říká Pavel Benák, ředitel Pivovaru Nymburk, který od roku 2000 i vlastní.

Do Pivovaru Nymburk přišel Pavel Benák v roce 1985 jako ekonom a pracoval v něm v této funkci deset let. Vroce 1995 se stal obchodním ředitelem skupiny Pivovarů Bohemia Praha, do níž se nymburský pivovar začlenil začátkem 90. let. Ve skupině se několikrát měnili akcionáři a Benák od ní odkoupil nejdřív Pivovar Nymburk jako samostatnou firmu a v roce 2000 pak i veškerý movitý a nemovitý majetek, který měl pivovar do té doby v pronájmu. A začal pracovat na změnách. Fenomén Postřižin „Naše pivo se dřív jmenovalo Polaban, jenže když jsme někam přišli a řekli, že nabízíme Polaban z Nymburka, tak si vybavili tak nejspíš fotbalový klub. Jinde zase reagovali tak, že určitě bereme vodu z Labe, takže něco takového nechtějí. Tak jsme hledali nový název a Postřižinské pivo se nabídlo téměř samo,“ vzpomíná Benák.

Právě nymburský pivovar je totiž tím, kde malý Bohumil Hrabal prožil několik let jako nevlastní syn správce a ředitele pivovaru. Menzelův film se sice už točil jinde, ale autentické Hrabalovy zážitky vtělené do Postřižin pocházejí z Nymburka. „Postřižiny jsou náš fenomén. Ne každý pivovar má za sebou takovou historickou zkušenost, navíc podloženou člověkem jako Bohumil Hrabal, který měl rád pivo a dokázal je prolnout celou svou tvorbou,“ říká Benák. Když se však pivovar rozhodl požádat Bohumila Hrabala o souhlas s přejmenováním piva na Postřižinské, neměl žádnou záruku, že uspěje. „Pan Hrabal na Nymburk zanevřel, protože ho v minulosti vyloučili z přípravného výboru pro oslavy založení města. Řekli jsme, že ho musíme přitáhnout zpátky. Zajeli jsme za ním se žádostí – nakonec nám tužkou na kus papíru napsal různé varianty možných názvů nymburského piva a uznal, že název Postřižinské pivo je nejlepší.“ Hubená léta Pivovar však v době Benákova návratu v roce 1996 nebyl v nijak růžové situaci. Propadal se prodej, velké pivní značky přetahovaly nymburskému pivovaru tradiční restaurace v regionu. Došlo také k destrukci téměř celého výrobního oddělení, takže výrobní tým musel nový ředitel postavit znovu. „Tři až čtyři roky trvalo, než jsme pivovar stabilizovali. Půldruhého roku jsme sháněli půjčku, pak jsme ji museli pět let splácet. Chvílemi jsem přemýšlel, jestli jsem měl do toho vůbec jít,“ říká majitel.

V roce 2000 měl však pivovar nejhorší období za sebou a dal se kompletně koupit. „Od roku 2004 jsme se mohli pustit i do větších investic, vyměňujeme stroje a zlepšujeme technologie. Pořád ale vaříme pivo klasickou technologií na dva rmuty a máme rozdělené kvašení a dokvašování,“ vysvětluje manažer. Pivovarničtí odborníci zatím klasickou cestu oceňují – Francinův ležák, který je jednou ze značek Postřižinského piva, získal loni v soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v prémiové kategorii první místo.

Český trh se však celkem rychle nasytil, takže se manažer musel začít rozhlížet po nových obchodních příležitostech. „Dnes už se tu víc piva neuplatní. Jediná šance, jak zvýšit výstav, je export.“ Košer pivo Nymburský pivovar dnes exportuje do jedenácti zemí, nejvíc do Německa, ale také do Švédska, Francie, Slovinska, Velké Británie, Itálie, Izraele a v menších objemech do USA, Rumunska, Dánska a Austrálie. Do Izraele začal loni vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. „Museli jsme upravit částečně technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. Ale není pravda, že košer pivo vyžaduje nějaké restriktivní podmínky. Omezení se týkala spíš používaného ječmene než výrobních procesů. Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a po dvou měsících jsme osvědčení dostali.“

Zmíněný ječmen (a jeho současné ceny) patří mezi aktuální ředitelovy starosti. „Co se děje s cenou surovin v posledním půlroce, jsem nezažil za celou svoji praxi. Cena ječného sladu se zvedla téměř dvojnásobně a zdražování se týká i chmele. Reagovat můžeme jen obtížně – slad musíte dát do várky velké i malé a konkurence vám zase nedovolí promítnout zdražení všech vstupů jen tak do ceny piva. Zvednout ji můžeme jen o tolik, kolik nám umožní trh. Pomáhá nám, že máme dlouholeté těsné vztahy s dodavateli a že jsme místní pivovar, takže náklady na distribuci a na reklamu nejsou tak velké.“

Další možný potenciál rozvoje vidí Pavel Benák mimo jiné v pivní turistice. „Cítíme, že v turistickém ruchu je boom, a přitom zatím nedokážeme uspokojit požadavky lidí, kteří chtějí jezdit do Hrabalova pivovaru na exkurze. Vidím tady svůj rest a je to pro mě osobně věc, na které dnes pracuji nejvíc. Rozvoj turistiky v regionu ovšem souvisí i se změnami územního plánu, možnostmi získat prostředky z evropských fondů na podporu místní infrastruktury a tak dál.“ Zahraji si v muzikálu I proto se pivovar pod Benákovým vedením věnuje také podpoře života v obci a kulturním projektům spojeným s Hrabalovým jménem. „Budeme podporovat výstavu fotografií Bohumila Hrabala, která přes Jindřichův Hradec a Brno doputuje do Nymburka. Podpořili jsme uvedení Postřižin v pražském divadle ABC a podílíme se také na přípravě letního ochotnického muzikálu Postřižiny. Měl by se hrát na Berounsku a dvě představení budou i v Nymburce. Organizuje to Miloslav Frýdl z Dobřichovic, záštitu převzal krajský úřad. Nabídli nám tam role, takže se v muzikálu možná objevím spolu se starostou Nymburka a krajským hejtmanem coby člen správní rady pivovaru. Počítám ale, že budeme jen sedět u stolu, vlastní hraní přenecháme těm, co to umějí.“

***

PAVEL BENÁK

Rodina: Ženatý, dvě děti, obě studují.

Auto: „Jsme Češi, máme jezdit českými auty, takže Škoda Superb.“

Hudba: „Mám rád Eltona Johna a Phila Collinse.“

Volný čas: „Lyžování, respektive spíš běžkaření, a pak mám také doma malý vinohrad a vždycky na podzim sezvu přátele a sousedy na vinobraní. Ale jde spíš o společné posezení, vyrobím maximálně sto litrů vína.“

Dovolená: „Rád cestuji. Během mého letošního pobytu na Kubě se Fidel Castro vzdal všech funkcí.“

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jaroslav Krupka

Velcí budou ještě větší, malí ještě menší. Otřepané pravidlo ilustruje i loňskou tržní pozici mezi téměř padesátkou všech průmyslových pivovarů v Česku. Silný vliv pivovarnických gigantů a propad exportu i prodeje na domácím trhu malých pivovarů zvýšily rozdíly mezi malými a velkými dodavateli zlatavého moku víc než v předchozích letech.

"Až do roku 2006 byl podíl malých pivovarů na celkové spotřebě u nás zhruba stejný, v exportu ale malé pivovary rostly rychleji. Byť z malých čísel. Loňský rok byl ale zlom," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Malé pivovary se podle jeho slov "uvítězily" skoro k smrti. V exportu totiž bodovaly z velké části lacinými pivy, a v tom je konkurence v cizině loni vytlačila.

Podle včera zveřejněných údajů svazu přední výrobci, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Starobrno, zvýšili své tržní podíly o několik desetin procenta. Třeba Prazdroj coby jednička trhu s doma vyrobenými téměř devíti miliony hektolitrů posílil ze 44 procent na trhu na 44,8 procenta.

Skupina, ve které jsou i všechny malé pivovary, ale snížila podíl na trhu ze 16 na 14,5 procenta. Pokles produkce se přitom v této skupině netýká všech. Pivovary, jako je Bernard nebo Černá Hora, jsou mezi výjimkami.

Ale například Pivovaru Broumov loni klesl prodej o výrazných 30 procent na 26 tisíc hektolitrů. Podle jednatele Jaroslava Noska může za pokles i sílící konkurence velkých pivovarů, ale hlavním důvodem byla ztráta odbytu laciných piv v řetězcích.

"Laciná piva pro řetězce jsou vždy rizikem tam, kde znamenají většinu produkce pivovaru," doplňuje Veselý. Piva z Broumova měla smůlu se zalistováním v některých prodejnách řetězců Tesco nebo Coop.

Pokles prodeje se loni týkal i dalších malých pivovarů, tedy těch, jejichž roční produkce nepřesahuje 250 tisíc hektolitrů. Příkladem jsou pivovary v Jihlavě, Hanušovicích, Vyškově, Trutnově a další.

Výkonný ředitel svazu Jan Veselý má pro posílení velkých a oslabení malých snadné vysvětlení. Tuzemská pivovarská produkce byla totiž opět rekordní - dosáhla bezmála dvaceti milionů hektolitrů, ale meziroční nárůst je jen o málo větší než půl procenta.

Růst pivovarů přitom táhne hlavně export. Loni vyvezly všechny pivovary za hranice přes 3,5 milionu hektolitrů. Tedy o 1,6 procenta meziročně víc - a to prakticky výhradně zásluhou největších hráčů na trhu.

Malé pivovary tak musí řešit, co dál. Ředitel a spolumajitel Černé Hory Jiří Fusek, který zároveň vede i Český svaz malých nezávislých pivovarů, má už dávno jasno.

"Laciná piva v konkurenci unifikovaných europiv velkých firem jsou pro nás cestou do pekel. Můžeme obstát a růst jen špičkovými speciály a službami kolem pivovarů," říká Fusek.

Česko, kde se je k mání na 400 pivních značek, nadále zůstává velmocí ve spotřebě na hlavu. Loni to bylo i díky konzumaci turistů přesně 158,8 litru. Na druhém místě je Irsko se 130 litry a na třetím Německo, kde už spotřeba na obyvatele klesla pod sto litrů.

Česko je ale jedinou z tradičních pivovarnických zemí v Evropě, kde domácí produkce, byť minimálně, ale stále narůstá.

Obrovským nárůstem se ale Česko pyšní ve spotřebě nealkoholických piv. Jejich produkce loni vzrostla o 51 procent na téměř půl milionu hektolitrů. Nealko už vaří 21 ze všech 48 tuzemských pivovarů.

Zdroj: Hospodářské noviny

České sladovny vyrobily v loňském roce nejvyšší množství sladu v historii. Na dnešním setkání s novináři to oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkem sladovny vyrobily přes 527 tisíc tun sladu, což představuje nárůst o 1,2 procenta oproti roku 2006.

Vývoz, který činil 40 procent z celkové výroby, se meziročně kvůli nízké úrovni zásob snížil. Export směřoval do více než 20 zemí, nadpoloviční podíl na něm mělo Polsko. Vedle evropských zemí český slad mířil například na Kubu nebo do Vietnamu.

V České republice působí 36 sladoven. Přes 61 procent produkce pochází ze sladoven, sdružených ve společnosti Sladovny Soufflet ČR. Druhým největším výrobcem sladu je Plzeňský Prazdroj.

Vedle výroby sladu byly loni rekordní i výroba a vývoz piva. Celková produkce vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů, export narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven je cenné, že roste i vývoz do zemí, ve kterých jinak spotřeba piva klesá. "To je nejlepší vizitka českého piva," dodal.

Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva. Malý podíl výčepních piv je podle Veselého způsoben tím, že pro výrobce je těžší prosadit své pivo v restauracích než v supermarketech.

Česká republika je devátým největším vývozcem piva na světě. Podle odborných prognóz by se do roku 2012 měla posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie.

Největšími světovými vývozci piva jsou dlouhodobě Mexiko, Nizozemsko a Německo.

Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litrů na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Zajdete si po práci na jedno nebo dvě? Dobře děláte. Vědci prokázali, že pivo může vašemu zdraví prospět víc než mnohé léky.

I když se větší pozornost již tradičně věnuje zdravotním přínosům vína, celá řada výzkumů prokázala, že mírná konzumace piva je zdraví velmi prospěšná. Ideální jsou dvě malá piva denně pro muže a jedno malé pivo pro ženu. Tady je osm důvodů, proč se vám vyplatí pít pivo, tak jak je sestavil magazín Forbes:

1. Prospívá vašemu srdci

Celá řada výzkumů potvrdila, že mírná konzumace alkoholu, včetně piva, může redukovat riziko srdečních onemocnění, která celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center a the Harvard School of Public Health realizovali v roce 2006 studii zaměřenou na vliv konzumace piva na lidské zdraví. Zjistili, že muži se zdravým životním stylem, kteří mírně popíjeli, měli o čtyřicet až šedesát procent nižší pravděpodobnost onemocnění srdce než zdraví muži, kteří abstinovali.

2. Ochrání vás před mrtvicí

Kromě srdce může také mírná konzumace piva pomoci v předcházení tvorby krevních sraženin. Ty mohou zablokovat artérie a být příčinou ischemické choroby srdeční.

3. Sníží riziko hypertenze

Hypertenze je jedním z celosvětově nejčastějších zdravotních problémů, navíc je spojená s vysokým rizikem srdečních onemocnění i předčasných úmrtí. V roce 2007 provedli vědci z Harvard School of Public Health and Beth Israel Deaconess Medical Center studii, která zjistila, že mírné popíjení piva významně snižuje hypertenzi a je účinnou prevencí proti srdečním záchvatům.

4. Prospívá "cukrovkářům"

Studie dokázaly, že pokud lidé nemocní cukrovkou mírně popíjeli pivo, snížilo se riziko onemocnění arterosklerózou, která patří mezi největší "zabijáky cukrovkářů." Výsledky výzkumů také napovídají, že pivo snižuje i riziko rozvoje diabetu typu 2.

5. Zlepšuje kognitivní funkce

Prospívá pivo mozku? Výzkumy naznačují, že ano. Ve studii, která byla v roce 2006 zveřejněná v American Heart Association, se prokázalo, že mírné pití piva je spojeno se zlepšením kognitivních funkcí u žen. Studie uveřejněná v roce 2003 v magazínu American Medical Association potvrzuje, že lidé starší pětašedesáti let, kteří si dávají jeden až šest alkoholických nápojů týdně, mají nižší pravděpodobnost demence než abstinenti nebo náruživí konzumenti.

6. Posiluje kosti

Pivo s velkou pravděpodobností také snižuje úbytek kostí a podporuje tvorbu kostní hmoty u mužů a mladých žen - u žen po menopauze nebyl shledán žádný pozitivní výsledek. Předpokládá se, že tento efekt souvisí s přírodním silikonem, který je v pivu obsažen, a má pozitivní vliv na kosti. Na druhou stranu náruživé pití alkoholu vede k vyššímu počtu fraktur.

7. Prodlouží vám život

Souhrn padesáti studií ukázal, že existuje souvislost mezi mírnou konzumací piva a snížením úmrtnosti mezi lidmi středního věku a staršími dospělými. Zveřejnila to ve svém magazínu United States Department of Agriculture. Snížení rizika se projevilo u těch, kteří pili jedno nebo dvě piva za den. Pravděpodobně jde o důsledek pozitivního vlivu piva na onemocnění cév a snížení rizika mrtvice.

8. Budete se cítit lépe

Lidé, kteří pijí pivo nebo víno, si méně stěžují na zdravotní problémy než ti, kteří abstinují. Podle studie zveřejněné v roce 2001 v Journal of Epidemiology and Community Health snižuje mírná konzumace piva subjektivní pocit nemocnosti a nalomeného zdraví.

Zdroj: iDnes.cz