Postřeh z olomouckého pivního podhoubí

Když se v Olomouci počátkem července roku 2006 otevřel nový Svatováclavský minipivovar, zastavili jsme se tam, ochutnali a přišli na to, že není až tak o co stát. Do té doby jsme pravidelně chodili do olomoucké Hospůdky U Kuděje, kde funguje systém např. jako v pražské Pivní Galerii nebo Pivovarském Klubu.

Pivnice U Kuděje (foto Doris)

Konkrétně zde nastálo vedou Hanušovický Šerák 11°, Olivětínského Opata 10°, což by klidně mohli vypustit, ale jako vlajková loď je tu na čepu kvasnicová dvanáctka Pelhřimovský Poutník. Když jsme byli v rámci letní Tour de Beer v Pelhřimově, tak nám tamní zaměstnankyně tvrdila, že kvasnicové pivo vaří jen několikrát do roka, a tedy ho nikde celoročně mít nemohou. K nim vždy přibude jedno až dvě degustační pivečka. Navíc se zde ceny pohybují okolo hranice dvaadvaceti korun, což suma sumárum znamená že sem budeme chodit i nadále.

Kudějův výčep (foto Doris)

A co o svém podniku píše pan majitel? U Kuděje je první nekuřácká hospoda v Olomouci! Útulná stylová hospůdka blízko středu města (Krapkova ulice 20) zařízená originálním nábytkem z dob starého dobrého Rakouska Uherska. Nábytek jsme pro Vás sháněli ve starých a zrušených šumavských a moravských hospodách. Dnes tedy na židlích můžeme číst nápisy Sušice, Brauerei Bergreichenstein (Kašperské Hory) apod.

Naše hospůdka je pojmenovaná po spisovateli Z.M.Kudějovi, nejbližším příteli J.Haška. Najdete u nás i knihovničku s díly těchto našich velikánů literatury a ctiteli a znalci dobrého piva. Proto i my se věnujeme dobrému pivu, jeho chlazení i vedení a každý víkend pořádáme toulky s Kudějem po malých či méně dostupných pivovarech. Nejde jen o ochutnávku toho nejlepšího co se v českých zemích vaří a pije, ale také o velký krok k vlastnímu zdraví. Kvasnicová piva, tradičně vařené ležáky, bez jakékoli další úpravy je to nejlepší co můžete svému chemií a pasterací otravovanému organismu dopřát. Vybíráme piva nepasterovaná, která prošla tradiční spilkou, tedy žádnými cylindrokónickými tanky či dokonce nějaké dořeďované patoky! Přijďte ochutnat. Na zdraví - dej Bůh štěstí! (zdroj zmkudej.wz.cz)

Interiér hospůdky (foto Hospoda U Kuděje)

Když se měl otevřít další olomoucký minipivovar Moritz a proslýchalo se, že bude patřit stejnému majiteli jako „Kuděj,” nemohli jsme v něm chybět hned 11.11., první den, kdy se otevřel veřejnosti. Sklepní prostora o velikosti dvou místností a výčepu ještě dosti nepříjemně páchla lakem, ale bylo tu již v brzkém odpoledni dosti plno. Příjemná starší dáma obsluhovala velmi rychle a tak jsme mohli v krátkém čase okusit celý sortiment. Ten toho dne tvořily nefiltrované jedenáctka a (o něco sladší) dvanáctka, doplněné kvasnicovou třináctkou z Litovle, která sice ční nad ostatní litovelské produkty, ale zde zapadla do šedého průměru.

Moritz Vás vítá (foto Roman Holoubek - Pivovar BON)

Přítomnost várnic přímo v hostinské místnosti můžeme již nazývat dobrým standardem našich minipivovarů, takže nás spíše překvapila záludná terénní vlna v chodbičce k toaletám, kde zavrávoral bez výjimky každý, ať měl piv šest nebo žádné. Horší už to bylo s placením, což jsme zvládli po asi čtvrthodinovém čekání až při razantním ataku baru, ale celkově na nás Moritz nepůsobil špatně.

Zde se vaří Moritz (foto Roman Holoubek - Pivovar BON)

Naše druhá návštěva, tak zvaně na skok, se odehrála v pondělí 27.11. večer. Šťastnou náhodou jsme narazili na stůl bez rezervace a podivili se, že místo starší paní, které šla práce od ruky, se objevily mladší kolegyně a na pivo jsme museli chvíli počkat. Ještě větším překvapením byla změna v nabídce, která de facto zůstala stejná, jen ze zřejmě jedenáctky udělali desítku a z dvanáctky jedenáctku – proto také asi objednaná jedenáctka chutnala jako minulá dvanáctka. (V současnosti je na čepu i černá třináctka - pozn. Chody)

Černá Helena 13 a Moritz 12 (foto Doris)

Při placení jsme se opět zdrželi, a protože podle nyní moderního systému vám musí i na jedno pivo vyjet účet z pokladny, celá procedura se ještě protáhla, což mně, spěchajícímu přes celé město na vlak, moc radost neudělalo. Nakonec, když jsme dopíjeli, se nás ještě slušně přišli zeptat, zda bychom nepustili sednout další hosty.

Tady Vám natočí Moritzova piva (foto Roman Holoubek - Pivovar BON)

Restauraci minipivovaru Moritz nemůžu v zásadě nic extra vytknout a každému bych ji doporučil navštívit, ale my zůstaneme věrni Kudějovi.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Ceplina

pátek, 15. prosinec 2006
09:53

Také jsme měla čest navštívit tento hospodský pivovárek. Pro nedostatek času jsem ochutnala jen kvasnicovou dvanáctku a musím říct, že mi opravdu šmakovala. Má zvlášní kysalkavě nahořklou chuť. Co se prostředí týče - velmi chválím, staročeská hospoda, židle thonetky, staré kostkované ubrusy (nemyslím tím zašlé), porcelánové pivní tácky, historické fotografie na zdech. Jídlo nemohu soudit, nebyl čas ochutnat. Určitě každému návštěvu doporučuji, stojí to za to!

---

napsal(a): Ceplina [Odpovědět]

Slávista

středa, 13. prosinec 2006
07:15

Několik postřehů od Moritze: Stavil jsem se tu v sobotu 9.12. cestou z brněnské sběratelské burzy. Pivo ( 12° sv. i 13° tm. - dále v nabídce 12° Poutník a 14° kvasnicový Opat ) byly dobré. Horší to bylo s jídlem. Jestliže polovička jídel uvedených na jídelním lístku není a v jídeláku to není poznamenáno, to mi vadí. Dále hotovky - údajně byly uvedeny va nějaké tabuli. Hm, ale ta rozhodně nebyla v místnosti, v níž jsem seděl ( vpravo od výčepu ). Možná by neškodilo vždy vytisknout papír s aktuální nabídkou a vložit jej do jídeláku. Mnou objednané jídlo ( tj. na 3. pokus objednané jídlo ) ale bylo chuťově kvalitní, to zase všechna čest. Dále - haličská kuchyně. Slibovala být zajímavá a já se na ni těšil. Jenže nabídka byla velmi omezená. Polský boršč byl fajn, ale tím to končilo. Z hlavních jídel byla v nabídce jen ryba a šoulet, který bylo ale potřeba objednat den předem. Tak bych se zatím haličskou kuchyní moc nevychloubal. Množství rezervací sice chápu, ale i náhodný návštěvník by si rád sedl.

No, pivovar Moritz potřebuje ještě vychytat pár much, otevřel nedávno a proto lze toto všechno tolerovat. Nějakou dobu...

---

napsal(a): Slávista [Odpovědět]