to Jana: Nutno brát v potaz podmínky tehdejšího vaření, zejména nekvalitní a pančované suroviny (rýže), nepříliš vhodná voda a neméně důležitou roli sehrálo ošetření piva v hospodách, které bylo obecně horší na Moravě než v Čechách, zejména teplota piva (běžně 10-12 st.C), skladování apod. Sládci i přesto pivo uvařit uměli, v Podlužanu jsem byl na brigádě a ve sklepích u tanků se dalo natrefit na velmi dobrou várku. Je ale pravdou, že v 90 % se zásluhou výše zmíněného nedalo v hospodách moc pít. Přesto v tz. suchých letech, kdy nebylo moc vody, ani toto pivo nebylo k dostání, např. v rekreační oblasti Vranovské přehrady zaváželi 2 x týdně, sudy se vypily do 2 dnů a lahváče se prodaly obratem, na toto pivo se stávaly fronty! A to ještě člověk nevěděl, zda pije pivo z Břeclavi nebo ze Znojma, protože díky rajonizaci ho tehdejší s.p. Jihomoravské pivovary zavážel dle potřeby, tam kde to nejvíce hořelo. O dostatečně dlouhé době ležení si to pivo mohlo nechat jen zdát, co mohlo mladé pivo v hliníkovém sudu a vyšší teplotě asi tak udělat. Tolik jen na vysvětlenou. V Břeclavi již nežiji pěknou řádku let, přesto aktivitě obnovení pivovaru fandím a těším se, že pivo z Břeclavi bude slušné a pitelné. V 80. a 90. letech jsme jezdívali my z jihu Moravy do Čech za pivem, zejména na tehdy vynikající Gambrinus (cca do roku 1993), dnes je pro mě Gambáč nepitelný a zbytečný, pokud se bude v Břeclavi vařit slušné pivo, bude to dobrý paradox...

to Děkan:
Tak nějak jsem si to myslela, že bylo. Do Břeclavi pravidelně jezdím na jaře, kdy se při jízdě na kole kochám tamější jarní přírodou v lužních lesích (to ještě nebývají komáři) i na loukách kolem řek. Dobré pivko k tomu, určitě zvedne prestiž těchto výletů. Už se těším.
K tomu dřívějšímu GH - ono se toho dalo u nás dříve pít povícero. Já jsem třeba bydlela nejprve v "popiví" (od povodí) piva krušovického, posléze branického a ani jedno nemělo chybu.