Brno je zlatá loď
Pivní cesty
Brno je zlatá loď
O brněnském pohostinství jsme se tady dozvěděli už mnoho. Nechci a ani nemohu radit, kam v Brně na dobré pivo. Berte prosím tedy tento článeček jako takové ohlédnutí se za jedním veletržním večerem stráveným v centru moravské metropole. Po dvou letech v Žebětíně u Richarda jsme loni vyrazili na Pegase. Letos jsme naší brněnskou anabázi chtěli oživit tím, že se nebudeme věnovat jen jednomu podniku. Jako působiště jsme zvolili samotné centrum města.
Pšínka od Pegase
Máme hlad a tak vystoupivše z tramvaje u hlavního nádraží zapadáme do prvního plánovaného podniku, jímž je, stejně jako loni, hotel Pegas. Od loňska se nic nového neudálo, sortiment prakticky stejný - sestávající ze světlého ležáku 12, pšenice 12, polotmavého speciálu Gold 16 a tmavého ležáku. Ochutnávám první tři vzorky a šestnáctka mi nevyhovuje. Ostatní je dobrý standard. Jídlo i letos rozhodně nezklame a tak s plným žaludkem a pozitivně naladěni na dobré české pivo vyrážíme dál.
Filtrované vs nefiltrované
A nemáme to daleko, jen obblok je druhá dnešní zastávka - Zelená kočka, kde jsou na čepu samozřejmě Dalešice. Dělám chybu a jako první vzorek objednávám filtrovanou jedenáctku. Ne že by nebyla dobrá, ale po těch kvasnicích to není jaksi ono. Zato druhý vzorek v podobě nefiltrované jedenáctky nemá chybu. Jak jsme se později všichni shodli, je to nejlepší pivo večera - společně s nefiltrovaným Májovým ležákem 13. V Dalešicích pivo rozhodně vařit umí.
U Richarda 2
Poslední dnešní značkou piva má být Richard. Do Žebětína samozřejmě nejedeme, ale jdeme pěšky do dvojky. Začínáme dvanáctkou, která je nakyslá. Ostatní piva jsou naštěstí ok. Postupně chutnáme pšenici, višeň i med. Možná se někomu budou tato piva zdát fádní, snad nebudou spadat přesně do svých kategorií, snad nejsou vyrobena z prvotřídních surovin, ale každopádně potěší a já zase rád ochutnám piva z druhé strany republiky.
Nová desítka
Po vydařeném večeru nás ráno čeká ještě přednáška s jedním točeným Starobrnem zdarma a pak už jen cesta domů. Na dálnici upozornění na dlouhou kolonu, stíháme sjezd na Velké Meziříčí, což zavdává záminku k zastavení se na pozdní oběd v Jelínkově vile, kde je doma samozřejmě originální pivo Harrach. Poprvé šmakuju výčepní verzi a není vůbec špatná, i když poměr výkon/cena je jasně ve prospěch ležákového bratra. Dobře najedeni nás už čeká jen dlouhá cesta domů a já musím konstatovat, že pivně se tato cesta rozhodně vydařila.
[Richard Chodora] [Zobrazeno 8531x] [4. říjen 2009]
[Pivní cesty] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Adsense
5. prosinec 2024
05:45
posted by: Inzerce