Roman Holoubek a Dušan Táborský odpovídají...

Po letní pauze máme zpět Offline rozhovor. Tentokráte odpovídali představitelé pivovaru, o kterém jste si mohli v uplynulém období mnoho přečíst. Pivovaru, který byl v poslední chvíli vyrván ze chřtánu "krvelačným" státním úředníkům. Jsem rád, že se v Pivovaru Vyškov pivo vařit nepřestalo a že podnik vstává z polomrtvých. Jak mu to jde? I na to jste se ptali dvou zaměstnanců vyškovského pivovaru: vedoucího obchodu (všem Vám známého) Romana Holoubka a pana starého (sládka) Dušana Táborského.

---

Jiří Teplý

Dobrý den, nejdříve vám musím pogratulovat, že jste se dostali ze státních spárů. Od jednoho bývalého obchoďáka vím, že si za státního vedení dělalo pár lidí z pivovaru tunýlky.

Nedávno jsem v Brně po koncertě ochutnal vaši 12° a byla vážně výborná. Na lahváče používáte tunelový, nebo deskový pastér? Neuvažujete ho nahradit mikrofiltrací, která je např. v Humpolci, Poličce nebo Kácově? Přeju hodně úspěchů.

RH: Dobrý den. Za naši společnost nám nepřísluší komentovat situaci v pivovaru před naším nástupem. Se současnými zástupci Jihomoravských pivovarů u nichž jsme v nájmu, máme velmi korektní vztahy a za sebe a vedení naší společnosti můžu říci, že spolupráce s nimi je na velmi slušné úrovni.

Děkuji Vám, pane Teplý za pochvalu našeho piva. Od našeho nástupu v dubnu letošního roku jsme se zaměřili na několik aspektů a jedním z nejdůležitějších bylo zachovat charakter piva, na který jsou místní patrioti zvyklí. Síly jsme věnovali vyrovnanosti chuti a vysoké kvalitě. Díky volné kapacitě jsme se rozhodli pivu dát čas, aby se zakulatilo a chutě se prolnuly mezi sebou delší dobou zrání. Takže tak jak píšeme, náš Vyškovský Březňák zraje minimálně 60 dní, některé ležáky i více, podle přání zákazníků.

DT:

Na lahvové i sudové pivo používáme průtokovou pasteraci a zatím neuvažujeme o mikrofiltraci.

---

ladin

Zdravím Vás, držím palce a jsem rád za každý zachráněný pivovar. Přesto mám jen jednu (k Vyškovskému pivu se nedostanu) rýpavou otázku na základěwww stránek. Nešlo by to bez sacharinu, cukru a chmelového produktu?

RH: Děkuji za držení palců, jen je občas pusťte, abyste mohl uchopit sklenici některého z dobrých pivek u nás na trhu. :)

Vaše otázka není rýpavá, ale velmi dobrá, která odhalila mou chybu! Sacharin již nepoužíváme a cukr používáme jen u Jubileru, kde díky vyššímu EPM nejsme schopni smysluplně udělat bez něj várku. Nicméně cukr prokvasí jako první a v chuti není znát. Takže díky a dávám pokyn k opravení webovek.

DT:

Chmelový produkt také postupně rušíme a do našich piv tak už většinou dáváme na první dvě chmelení jen peletky českého chmele Premiantu a na třetí chmelení peletky Žateckého poloraného červeňáku.

---

Jezewec

Dobrý den, rád bych pozdravil všechny ve Vyškově. Vloni jsem si koupil v jejich pivovarské prodejně průřez jejich sortimentem a vše mi chutnalo. Rád bych se zeptal, jak jim roste výstav, jak se daří rozšiřovat počty odběratelů a jak vidí množství letošní produkce Vyškovského pivovaru a jaká mají výhled na příští rok.

RH:

Děkujeme za zdravici. Situace na trhu je velmi komplikovaná a složitá. Je tady přetlak výrobních kapacit, snižuje se spotřeba piva a to ještě více vyostřuje konkurenční boj. Naší jedinou zbraní je poctivé a troufnu si říci chutné pivo za velmi rozumnou cenu. Pivovar jsme převzali v situaci, kdy za posledních 5 let ztratil 80% zákazníků a kdy byl dlouhodobě ve ztrátě. Nám se podařil propad nejenom zastavit, ale zaznamenáváme nárůst odběratelů a u těch stávajících i zvýšení vytočeného (prodaného) piva. Pokud vše dobře dopadne, bude pro nás letošní rok znamenat cca 6-10 % růst. Nemáme megalomanské plány a budeme rádi, pokud se etablujeme pevně v regionu. Takže i nadále plánujeme jen mírný růst a zaměřujeme se hlavně a to se budu opakovat na vyrovnanou kvalitu. A dodávám, stále si chceme zachovat chuť regionálního piva, což s sebou mimo jiné nese zachování klasické technologie s atmosférickým varem a otevřeným hlavním kvašením.

Děkuji

---

Felčar

Dobrý den pane starý, ahoj Romane,

před dvěma lety jsem se už coby hezkou řádku let naturalizovaný Pražák přestěhoval do pražské čtvrti zvané Sedlec (speciálně pro Romana a ostatní znalé Karla Kvapila, je to víceméně přes Vltavu směrem od Proseka ;-)) a záhy jsem zjistil, že tu není jediná hospoda. Kdybyste tu chtěli vytvořit svatostánek Vyškovského piva v matičce stověžaté, tak by mě to tuze potěšilo, konkurence pro vás tu je prakticky nulová :-)).

Ale poněkud vážněji, chápu, že je to sem k nám Pragocentristům převelice daleko, ale lze se případně do budoucna těšit, že by se tady v Praze mohla do budoucna objevit důstojná hospůdka s trvalou nabídkou většiny vašeho sortimentu? Toť má otázka.

RH:

Tome, až na Proseku potkáš našeho společného přítele Karla Kvapila, tak jej pozdravuj. :)

Zklamu Tě, jak jsem psal výše, naším nejbližším cílem je pevně stát v regionu. Možný výpadek do Prahy zatím není v plánu. Ale pokud některý náš příznivec z řad hostinských usoudí, že jde o dobrý business plán mít v Praze hospu jen s Vyškovem, nebudeme mu v tom bránit a podpoříme jej. Ale celkem stabilně jsou naše piva k mání například u Hanze ve Zlých Časech.

Ještě bych si dovolil o kousek natáhnout už můj beztak dlouhý příspěvek a možná poněkud obligátně poděkovat všem z CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, a.s., že se tohoto nejistého podniku zhostili a dále pak zamětnancům (nejvíce asi Martinovi Obručovi), že pivovar utekl v hrobníkovi z lopaty.

Dej Bůh štěstí!

RH:

Poděkování jsem vyřídil. A Martinu Obručovi, který svou aktivitou má také svůj podíl na tom, že naše společnost CBIC zde může být, děkuji touto cestou i já.

---

Marek Kamlar, Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha & Pivní sběratelé.cz

Dobrý den,

vaše pivo řadím k tomu nejlepšímu, co může Morava konzumentovi dneska nabídnout, taktéž váš pivovar patří k mým nejnavštěvovanějším vůbec. I když by se tedy mohlo zdát, že už vím o Vyškovu „všechno“ a nemám se nač zeptat, opak je pravdou. Mé dnešní otázky tedy zní:

K vašemu pivu:

1) Letos v září se ke mně poprvé dostal váš exportní Svatopramen, nebýt však na etiketě uveden rok 1680, zřejmě bych za tím hledal „močku ze Smíchova“ a pivo tak ve výsledku raději neochutnal. Proto se ptám: Je tato podobnost značek záměrem? Můžete mi také vysvětlit, co má ve vašem pojetí znamenat termín „60 dnů kvašení živě“?

RH: Děkuji za Vaši pochvalu Vyškovského piva.

Co se týče piva Svatopramen, jde o pivo speciálně dělané pro našeho zahraničního partnera. Logo, etikety, sklenice, jakož i vše ostatní je duchovním majetkem tohoto zákazníka. I jeho popisy včetně „60 dnů kvašení živě“ je jeho vlastní „terminus technicus“. Vyjadřuje ovšem tu pravdivou informaci, že piva pro něj jsou nejen s delší trvanlivostí, ale především s delší dobou zrání.

2) Na etiketě Alkostopu bylo v minulosti uváděno (možná i nyní, aktuální stav ovšem neznám) „skladujte v chladu při teplotách do 30 stupňů“ či tak nějak. Mohli byste mi vysvětlit, proč tam byla tak vysoká hodnota? Souvisí to nějak s nižším obsahem alkoholu, tolik potřebného pro konzervaci piva?

DT: Všechna naše piva doporučujeme skladovat v chladu. Tento údaj sice na stávající etiketě naleznete, ale po jejím vypotřebování se na nových již neobjeví. Nesouvisí to opravdu s nižším obsahem alkoholu. Naopak, pokud jako konzervační médium není alkohol, tím více by se mělo dbát na nízkou teplotu skladování.

3) Některé malé pivovary vsadily na nepasterovaná piva a docela se jim i daří. Neuvažujete o něčem podobném? Pokud ano, jak hodláte řešit problém možných chuťových změn piva s blížící se dobou jeho expirace?

DT: Zatím neuvažujeme o zrušení pasterizace. Ta je u nás průtoková a šetrná.

4) Jinak velmi oceňuji, že jste při výrobě vašich piv omezili, resp. úplně přestali užívat, cukr, kyselinu mléčnou či umělé sladidlo, aby to však bylo dokonalé, přebývá tomu ještě chmelový extrakt. Proto by mě zajímalo, jak to s ním vidíte do budoucna.

RH: Děkuji za pochvalu. Já jakožto velký příznivec bavorského zákona o čistotě piva jsem rád, že jsme ve vedení takto rozhodli a ustoupili jsme od cukru (mimo Jubiler - vysvětlení výše) a používání umělého sladidla. A věřím, že již brzy nastane doba, kdy v žádném našem pivu nebude ani chmelový extrakt.

K dostupnosti vašeho piva:

5) Bývalé vedení u vás zavedlo nonstop prodej piva v okénku vedle brány do pivovaru, jak jsem se však v minulosti několikrát přesvědčil (naposledy loni v létě), vrátní byli většinou neochotní a když jsem pivo nechtěl po celých basách, ale jenom jedno dvě od každého druhu, byly s tím problémy. Můžete mi sdělit, jak se má situace dnes? Uspěji zde s kusovým nákupem, nebo budu muset obsluze opět vysvětlovat, že se mi coby turistovi do batohu či cyklobrašny celá basa prostě nevejde a že jestli mi neprodá jenom pár kousků, tak si nevezmu nic?

RH: Ano i s kusovým nákupem uspějete v našem nonstop prodeji. Zároveň jsme prodloužili otevírací dobu i na prodejně. A v době jejího uzavření můžete kdykoli, v noci, o víkendu i o státních svátcích, koupit jednotlivá piva v nonstopu. Chápu, že i vrátný je člověk a pokud na něj někdo zazvoní v pozdních, či brzkých hodinách a bude žádat jedno pivko, tak se asi na něj moc usmívat nebude, ale svou povinnost si splní.

K vašemu webu:

6) Svého času jste zde měli seznam velkoobchodů nabízejících Vyškovské, nyní ho tam ovšem nenacházím, proč? Jak to případně vidíte s obdobným seznamem maloprodejců, kteří mají vaše pivo ve stálé nabídce? Regionální či brněnské obchůdky asi není potřeba příliš rozvádět, spíš ty další, vzdálenější.

RH: Zatím o takovém seznamu na webu neuvažujeme.

7) Kromě piva máte ve své nabídce i limonády. Původ lahvových je jasný, na ty se ptát nebudu, ale ty sudové by mě opravdu zajímaly. Jelikož na výrobu limonád od A do Z asi nebudete stavěni, předpokládám, že to řešíte ředěním nějakých sirupů. Můžete mi prozradit, odkud je po krachu tečovické Tesy nyní berete? Také z Kolína?

DT: Sirupy na limonády nevyrábíme. Vyhodnocujeme naši strategii v tomto segmentu a jednotlivé dodavatele a není vyloučeno, že i v této oblasti doznáme několika změn. Zatím je předčasné se o nich zmiňovat.

8) S předchozí otázkou souvisí i následující: V databázi ÚPV jsem se dočetl, že jste majiteli licence na ochrannou známku Tesola. Protože jsem na tuto limonádu dosud narazil jenom na vašich slavnostech, vidím za licenčními poplatky spíše plýtvání penězi než smysluplnou investici. Vyvedete mě z omylu, např. tím, že vaše Tesola je v regionu Vyškovska či Tečovicka na čepu v každé druhé hospodě a ochrana značky tak má smysl?

RH: Byl nám pronajat celý balík ochranných značek, včetně Tesoly pro černou limonádu a Tesy pro ovocné limonády. Všem našim odběratelům také limonády v sudech pod těmito značkami dodáváme.

9) Na vašich webových stránkách často užíváte slova regionální, tradiční apod., přitom název vaší firmy Czech Beverage Industry Company a.s. vyznívá spíš nadnárodně čili nedůvěryhodně. Co ten název zkusit nějak počeštit, aby se výše uvedeným slovům dalo víc věřit?

RH: Věřte nevěřte pane Kamlare, ale jsme ryze česká společnost. Důvod tohoto, na české poměry krkolomného, názvu je ryze exportní, což jsou další aktivity, na které jsme se zaměřili. Pivovar se i nadále jmenuje hezky česky a to Pivovar Vyškov.

Ze sběratelského soudku.

10) Minulé vedení pivovaru bylo sběratelům velmi nakloněno, zejména pak „etiketářům“. Může naše sběratelská obec s obdobně vstřícnými vztahy počítat i nadále?

RH: Nezlobte se, ale nyní řešíme v nízkém počtu lidí skutečně důležitější věci. Přesto se nechceme ke sběratelům chovat macešsky a kdo si nám pošle obálku s vloženou známkou, tomu rádi naše etikety pošleme.

11) Coby sběratele pivního skla by mě zajímala sklenice Svatopramen, jejíž fotku lze spatřit hned na úvodní stránce webu této značky. Pokud se nejedná jenom o dílko zručného grafika a sklenice skutečně existuje, můžete mi prozradit, kde bych ji mohl sehnat? Když vyrazím do Vyškova, uspěju ve vaší prodejně, nebo je to čistě ruská záležitost? Pokud platí to druhé, dokázali byste zajistit hromadný import nějakých 150 kusů k nám do ČR?

RH: Jak jsem již pravil výše. Značka a veškeré předměty s ní související jsou majetkem našeho zahraničního zákazníka a abych se přiznal, nemám přehled o tom, jaké veškeré reklamní materiály pro podporu prodeje této značky má. Takže u nás na tyto předměty nenarazíte.

Speciálně pro Romana:

12) Změnil se nějak váš postoj k minipivovarům poté, co jste odešel ze Zašové a začal pracovat pro pivovárky ryze průmyslové, byť stále spíše s regionálním zaměřením? Jak známo, klasičtí pivovarští tyhle „kotlíkaře“, kde mnohdy sládkují osoby bez odpovídajícího vzdělání, příliš neuznávají, jak to vidíte vy?

RH: Můj názor se nezměnil a pořád je stejný. NEZÁLEŽÍ NA VELIKOSTI VÝSTAVU PIVOVARU, ALE NA CHUTI PIVA. Takže rád si pochutnám na pivu, které má charakter, které je něčím osobité. Jen tou osobitostí nesmí být výrobní vada, nebo neznalost základních principů toho, kdo pivo vyrábí. :)

Takže, nezáleží na školním vzdělání, ale záleží na znalostech sládka. I profesně nevzdělaný sládek, který si jako samouk a třeba i jako předchozí domovařič prošel obdobím „slepých cest“, může dělat výborné pivo. Znám několik takových a k jejich pivu se rád vracím. Ale znám i spoustu minipivovarů, které dělají „medvědí službu“ těm ostatním. Ale to platí i pro větší a velké provozy. Tak jako v životě. Tož tak …

Předem díky za odpovědi.

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 11231x] [17. listopad 2011]
[Offline rozhovor] [comments: 14] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře