Rozhovor s Danem Farkašem, spolumajitelem Outbreak, první WOM agentury u nás o prvním roku svého fungování a jejich aktuálních projektech.

Vy jste první čistě WOM agenturou na českém trhu, jak se připravujete na to, že jistě časem budou vznikat další?

Je důležité, aby se nastavily standardy a etická pravidla. Nejlepším způsobem může být vznik asociace sdružující WOM agentury.

Jak se Vám daří přesvědčovat zadavatele k tomu, aby přistoupili k nové metodě?

Za posledních 9 měsíců jsme nevolali jedinému klientovi, oslovují nás sami na základě toho, co jsme zatím dokázali. Na začátku jsem chodili na schůzky s vytipovanými klienty a představovali jsme jim jednotlivé techniky, pak jsem získali dva první velké klienty – Staropramen a Fernet, kteří nám umožnili zrealizovat projekty, na základě nichž jsme si vlastně udělali jméno. Dnes je dobrá situace, téměř každý zadavatel se teď o WOM zajímá, chce si to vyzkoušet....ceny klasických médií rostou, např. i to že reklamní časy v TV jdou na horu nám nahrává. Hlavní je vysvětlit zadavatelům, aby nám nevolali v okamžiku, kdy mají hotovou kampaň, abychom jim k tomu udělali nějaký,,virálek‘‘, to už je pozdě. Ideální je zavolat nám na začátku tvorby nového produktu.

Kde čerpáte metodiku fungování WOM?

Hlavním zdrojem je studium z knih, které posledních pět let vycházejí o WOM, virálním marketingu, buzz marketingu. Hned jak jsem založili agenturu, stali jsme se členy WOMMA V USA je tato metoda už dobře známá, velké firmy ji tam používají běžně. WOM je tam už celé regulérní marketingové odvětví překračující miliardový obrat v dolarech, takže napojením na WOMMA máme přístup k mnoha case studies, jezdíme na konference. My tady jsem takoví pionýři, ale už teď máme dvě želízka ve Womies, což je ocenění pro nejlepší WOM projekty za minulý rok. Effies například nepočítají s tím, že kolonka mediální budget pro nás nedává smysl, my žádný nemáme, ale věřím, že např. Jiří Janoušek je těmto novým technikám nakloněný, a že je jen otázkou času, kdy se najde kategorie i pro nás.

Jaké je propojení Vaší agentury s Ivanem Tomkem?

My jsme spolu pracovali na Budvaru, tam jsme se poznali a on nám pak pomáhal s vytvářením celé metodiky Outbreak WOMonitoru, protože my zakladatelé (pozn.red. Dan Farkaš a Ivo Laurin) nejsme výzkumníci. Dodal celému kredibilitu a profesionalitu.

Jak dlouho si myslíte, že bude tato metoda ,,cool‘‘ než ji potká stejný osud jako klasické marketingové nástroje?

To je otázka, ty klasické měly určitou dobu životnosti a byly ve své době relevantní, dnes spotřebitele tlačí čas a nízká důvěra v produkty, značky a jejich komunikaci. WOM, pokud se nedělá podvodem, jako už se i na českém trhu stalo, myslím tím nasazené blogery jisté společnosti, která se tvářila jako, že je někdo jiný...ale skutečně se zapojuje spotřebitel a mezi zákazníkem a značkou je vyrovnaná komunikace, tak funguje. Velkým rizikem je, že se nějaké firmě podaří ji podobným jednáním zdiskreditovat. Na západě je blogování pod cizí identitou protizákonné, pokud to ale na českém trhu budou podobné praktiky procházet, dostanou se i tyto techniky na úroveň důvěryhodnosti klasické reklamy.

Na čem pracujete teď?

Začali jsme pracovat pro Ostravar, který patři do pivovarů Staropramen, a vytváříme hlavní komunikační kampaň. Ostravar je ideální klient pro WOM metodu, jsou malým regionálním pivovarem s omezeným rozpočtem.

Takže se chcete specializovat na menší projekty?

Ano, buď na malé firmy s omezeným rozpočtem nebo na velké, které mají velké projekty a část peněz z rozpočtu ale chtějí dát na WOM. Ale oborově se to vymezit nedá, dělali jsme pro internetový vyhledávač, banku, kadeřnictví ... Je pravda, že tendenci k využívání alternativním marketingových metod mají vždycky menší hráči na trhu.

Můžete na příkladu práce pro pivovar Ostravar popsat konkrétně WOM techniku?

Ostavar se rozhodl proniknout do hospod mimo město Ostrava, které bylo pro něj tradiční. Standardní cesty, ale už ztrácí efektivitu, proto chtěl pivovar přijít s nějakým novým velkým zajímavým tématem, kterým by upoutal pozornost cílové skupiny mimo město Ostrava a zároveň podpořil vnímání značky v Ostravě. Historicky pivo značky Ostravar nebylo vnímáno jako prémiový produkt, s tímto dědictvím pivovar stále bojuje a snaží se značku vytáhnout nahoru.

Oslovil Vás pivovar, nebo jste byli doporučeni z práce pro Coolkeg?

Lidé z marketingu Staropramene a Ostravaru si o našich projektech řekli a brand manager značky Ostravar, Pavel Barvík, pak za námi přišel se svým zadáním a svěřil největší kampaň letošního roku do rukou word of mouth marketingu.

Snažil se Ostravar kvalitu piva zlepšit?

To není potřeba, pivo ze slepých spotřebitelských testů vychází skvěle, ale jeho nevalná pověst přetrvává. Snažili jsme se tedy společně přijít na to nosné téma komunikace, o kterém jsem před chvíli mluvil a přišli jsme na spojení piva s fotbalovým klubem Baník Ostrava. Pijáci piva se většinou o fotbal zajímají, takže se nám to zdálo jako dobré spojení - pivo a fotbal.

Jak originální...

Téma ne, ale způsob. Byli jsme od začátku přesvědčeni o tom, že k úspěchu nestačí něco připravit, ,,upéct'' v pivovaru, uvést na trh a odkomunikovat prostřednictvím hráčů baníku. Chtěli jsme to udělat obráceně - vyhlásili jsme, že připravujeme fotbalové pivo a fanoušci si jej vytvoří podle svého. Lidé dostali možnost ovlivnit úplně vše od A až do Z. Nejprve probíhali ochutnávky a pak hlasování pro jednotlivé chuťové varianty a zda má být pivo silnější nebo slabší. Tato fáze už skončila a máme už i výsledky.

Kolik lidí se zúčastnilo?

Účastnilo se přes 4 tisíce lidí a vybral polotmavý ležák, což je dobrá zpráva i pro pivovar Ostravar, protože tento produkt doplní jeho produktové portfolio. Vyrábí totiž ležák, výčepní pivo, Stronga, ale neměl polotmavé. Teď proběhlo první kolo, marketingové nástroje, které používáme jsou založeny na Hawthorne efektu, který v krátkosti mohu vysvětlit jako dodávání pocitu důležitosti spotřebiteli. Funguje to asi takto - já jsem normální pivař, za mnou teď přichází pivovar Ostravar a ptá se mě na názor, jaké má být nové pivo, v tu chvíli se stávám zainteresovaným na produktu. Mohu něco ovlivnit, navrhnout etiketu, dát produktu jméno atd. V tuto se sešlo asi dva tisíce návrhů jmen, některé se ale opakovaly.

Tipuji správně Baníček?

Ano, spousta lidí také přišla s Bazalem a Chacharem, ten se nám opravdu líbil, bohužel už je tato známka zaregistrována. Z návrhů bude vybráno nyní do dalšího kola vybráno 11 a z těch pak budou dál fanoušci hlasovat na internetu a v hospodách do hlasovacích uren. Dále probíhá výběr ze tří sklenic určených pro podávání v hospodách. Celý projekt je čtyřkolový, v první se vybralo pivo a jméno, v druhém se dokončuje výběr jména a sklenice, v dalších kolech se bude navrhovat slogan a podoba etikety s fotkami fanoušků Baníku.

Jakým způsobem fanoušky k účasti na procesu motivujete, je součástí toho všeho například možnost něco vyhrát?

Ne, vůbec. Ta motivace je čistě vnitřní - jedná se o produkt pro mě, já se mohu podílet na jeho tvorbě, mohu se vidět na etiketě,... nechtěli jsme je uplácet ve stylu ,,udělej něco a dostaneš cenu‘‘. Možná, že zúčastněných pak je méně, ale Ti, kteří se zúčastnili jsou na té věci skutečně zainteresovaní. Mají vztah k produktu a pak mu více věří. No a hlavně mají více důvodu o produktu mluvit, šířit informace dál, protože je to jejich vlastní produkt.

Nabízí se podobnost s konceptem uvádění trh piva Pardál.

Ten koncept je jiný, dělala jej agentura Kaspen.

Vy jste bývalým členem agentury...

Ano, já v té době měl na starosti značku Budvar a Pardál.

O to víc mě napadá, zda nevykrádáte jeho koncept...

To je asi stejně absurdní jako "Hele, vy máte také televizní reklamu!" Chtěl bych říct, že WOM a technika cocreation, která umožňuje spotřebiteli se spolupodílet na tvorbě produktu, služby, značky... se celkem běžně používá ale tady se moc nevyskytuje, takže se na první pohled to může působit jako kopie, ale ve finále jen používáme stejnou techniku, jako spoustu značek využívá techniku televizního spotu. Metoda WOM je nová a proto jsou na to lidé citlivější.

A v čem jsou konkrétní rozdíly mezi konceptem Pardálu a piva Ostravar?

U Pardálu se pracovalo s omezeným počtem spotřebitelů, opinion leadrů a s nimi se celou dobu ladila chuť produktu. Nic jiného než chuť výběr jména ale ovlivnit nemohli. Zatímco u Ostravaru je účast zcela otevřená, pro všechny pivaře a fotbalové fanoušky, kteří mohou ovlivnit úplně vše. Chutí a sílou produktu počínaje, přes návrh jména, výběr sklenice, do které se bude čepovat, výběr loga a etikety a možností zvěčnit svůj portrét na etiketě lahve konče. Pardál byl pro pár vyvolených lidí. U Ostravaru je to něco jako celoregionální hlasování. Pardál byl primárně influencer marketing a projekt fotbalového piva je čistě o cocreation v kombinaci s nosným tématem fotbalu. U pardálu žádné takové téma neexistovalo.

V roce 2007 jste prý sami aktivně oslovili Staropramen a nabídli mu WOM kamapaň na Coolkeg, v čem spočíval její úspěch?

Je to sám o sobě dobrý produkt, má velký WOM potenciál sám o sobě, to je pak snadné zaujmout, když Váš produkt splňuje a dokonce převyšuje očekávání spotřebitele. V opačném případě je to problém a nemůže to fungovat, informace se nebude šířit nebo se to šíří, ale obrátí se to proti značce. Coolkeg byl určen pro lidi, kteří mají zkušenost s tím, že když si chtějí čepovat pivo sami, musí zaplatit obrovskou zálohu za čepovací zařízení, musí natáhnout elektřinu a pak chladit....Když vyzkoušeli Coolkeg, byli nadšeni, protože je to mnohem jednoduší. Nás napadlo vybrat opinion leadry v hospodách odpovídající cenové úrovně, protože pivo vytočené Coolkegem také není nejlevnější, stojí asi 20 korun. A fungovalo to tak, že přišla slečna v civilním oblečení bez brandu ke skupince mužů, začala se se skupinou bavit podle jasně nadefinovaných otázek, kterými identifikovala, kdo ze skupinky lidí je opinion leader na téma pití sudového piva, v okamžik, kdy jej identifikovala jej poprosila, jestli s ní může jít ven.

Jak probíhalo školení těch slečen?

Slečny měly být hlavně komunikativní, aby byly schopné navázat opětovanou konverzaci. Venku slečna muži prozradila o co jde. Vysvětlila mu v čem spočívají výhody nového produktu a požádala jej o pomoc při jeho testování. V celém procesu bylo zakomponováno několik věcí, které měly člověka pro věc získat. Za prvé, získal pocit, že je vyvolený, jedinečný, dostal se k produktu ještě před jeho uvedením na trh. Navíc mu dělalo dobře, že byl vybrán jako jediný z jeho party - já jediný to vím a mohu to ostatním osvětlit, bylo to tak psychologicky promyšlené. Poprosili jsme jej aby, produkt vyzkoušel a poskytl nám svůj názor. Dostal voucher a slečna dotyčnému napsala fixou na paži své telefonní číslo s tím, že může kdykoliv zavolat, abychom s ním neztratili kontakt. Na dotyčném pak bylo, jestli bude tu hru hrát i před svou partičkou a nebo jim říct pravdu. My jsem seděli nenápadně poblíž a pozorovali jsem, jak se zachová.

No a jak to dopadalo?

Většinou tak, že odvyprávěl přesně to, co se stalo, protože ho to zaujalo. S lidmi jsme pak udržovali kontakt prostřednictvím SMS, slečna Kristýna mu poslala sms, aby si nezapomněl Coolkeg vyzvednout a v okamžiku, kdy voucher uplatnil, mu zase popřála, aby si ho užil, po té jej vyzvala ke zpětné vazbě a hodnocení produktu.

PARDÁL

Novou značku výčepního piva Pardál uvedl Budějovický Budvar (BB) na jihočeský trh v březnu 2007. Inovativním prvkem launchovací kampaně bylo zapojení spolutvůrců piva na doladění chuti, jejich zapojení v reklamě a účast na promo akcích. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Reklamní kampaň ,,Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách. Kampaň realizovala agentura Kaspen, získala stříbrnou Effie 2007 a FLEMA 2007 v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat.“ říká Petr Samec, PR manažer BB.

COOLKEG

Pivovary Staropramen uvedly na trh minulý rok nový produkt Staropramen Coolkeg, samochladící pivní sud WOM kampaní s využitím kombinované techniky influencer marketing a product seeding. Cílem kampaně bylo vybudovat vyzkoušení produktu a pozitivní šeptandu Coolkegu. V průměru 1 oslovený influencer přímo i nepřímo zasáhl pozitivní zprávou o Coolkegu a jeho zkušeností s ním více jak 100 lidí. NPS (net promote score) zasažených influencerů vůči produktu bylo na neuvěřitelných 98 bodech. Purchase intention u lidí zasažených WOM kampaní byla téměř trojnásobná oproti stejné cílové skupině, která byla pouze obeznámena o benefitech produktu.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autor: Jitka Němečková

Přestože jedna z nejrušnějších vimperských ulic se jmenuje Pivovarská, ten kdo chtěl ochutnat místní pivo, měl smůlu. Poslední várka ze zdejšího pivovaru, který vybudovali Rožmberkové před koncem šestnáctého století, byla totiž stočena před jednačtyřiceti lety, tedy v roce 1967.

To vše se alespoň částečně změnilo uplynulý čtvrtek, kdy vimperský starosta Pavel Dvořák spolu se svým strakonickým kolegou Pavlem Vondrysem pokřtili vimperský ležák Krále Šumavy a poprvé ho představili veřejnosti.

„Přemýšleli jsme na radnici, jak oživit vimperské tradice, a protože ve Vimperku se pivo vařilo 380 let, padla volba právě na tento tradiční vimperský produkt. A mohu říci, že pivo je to opravdu dobré a silné, a tak ať se mu daří,“ uvedl nový vimperský atribut Pavel Dvořák a z více než sto let staré vimperské pivní lahve ho pokřtil vodou Volyňky.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor a foto: Jaroslav Pulkrábek

V Královském pivovaru Krušovice už letos přivítali svého pětatřicátého tisícího návštěvníka. Stal se jím Oleg Gabov z Moskvy, který byl účastníkem zájezdu cestovní společnosti Bohemia travel systém.

V areálu pivovaru ho osobně přivítal předseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Lieven van der Borght , který je současné generálním ředitelem společnosti Heineken Česká republika. Jubilejní návštěvník obdržel od představitele pivovaru několik dárků a suvenýrů. Slavnostní příležitosti byla přítomna také ředitelka cestovní společnosti Bohemia travel system paní Daria Roraback.

Mezi vyhledávané turistické cíle jek českých, tak zahraničních cestovatelů patří nejen muzea, galerie, hrady, zámky, ale také pivovary.

„Krušovický pivovar exkurze pořádá již řadu let a má s nimi bohaté zkušenosti. Při exkurzích návštěvníci procházejí téměř celý pivovar. Jsou seznamováni s jeho historií. Mají možnost poznat celý výrobní proces - od varny až po stáčírnu,“ uvedl pro Rakovnický deník Josef Helebrant z marketingového oddělení krušovického pivovaru.

Nejčastěji do pivovaru jezdí turisté z Ruské federace a z Ukrajiny - návštěvníci z těchto zemí v krušovickém pivovaru tvoří zhruba devadesát procent účastníků exkurzí.

Turisté z těchto zemí často jezdí do lázní v Karlových Varech, my jsme zhruba na polovině cesty mezi Prahou a Karlovými Vary, takže se zde turisté rádi zastavují. V pivovaru je individuálním i skupinovým návštěvám nabízena možnost prohlídek areálu s průvodci hovořícími česky, anglicky, německy a rusky. Do pivovaru jezdí lidé z různých zemí. Mezi nejvzdálenější návštěvníky letošního roku patří turisté z USA a z Japonska. V letošním roce do Krušovic poprvé zavítali také turisté z Izraele, kterých letos branami pivovaru prošly zhruba čtyři tisíce. „Je to z toho důvodu, že se dostalo do povědomí, že jsme držitelem košer certifikátu,“ vysvětlil Josef Helebrant a dodal, že pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát židovské obce v Praze měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs

Čtveřice českých podnikatelů, kteří stojí za skupinou K Brewery, získala Lobkowiczský pivovar a pronikla mezi největší hráče na trhu.

Hospodářské noviny zjistily, že firma K Brewery získala Lobkowiczský pivovar a Pivovar Rychtář z Hlinska. Nyní k ní patří celkem už osm značek, například Svijany, Ježek nebo Platan.

Dohromady vyrobí přes milion hektolitrů piva za rok. Tedy téměř jako Budějovický Budvar, jež je českou čtyřkou.

HN nyní také jako první získaly přehled o tom, komu vlastně K Brewery patří. Předseda představenstva Zdeněk Radil potvrdil, že on sám a podnikatelka Eva Kropová drží ve společnosti dohromady menšinový podíl.

Dominantní vliv má majitel Lázní Luhačovic a dalších firem Martin Burda společně s třineckým finančníkem Grzegorzem Hótou.

Ti loni společně koupili podíly například v jihlavském Motorpalu. Hóta působí i ve firmách jako je třinecký Tritreg, ale je považován i za spojence známého finančníka Pavla Tykače, hlavního majitele Mostecké uhelné a někdejšího šéfa skupiny Motoinvest. Hóta a Tykač se podle některých zpráv nedávno pokoušeli společně získat podíl v Sokolovské uhelné.

"Nejednáme v zájmu nikoho jiného, obor pivovarů považujeme za perspektivní a chceme ho rozvíjet," uvedl Radil.

K Brewery působí na trhu teprve přes dva roky, ale už předběhla dosud největší ryze českou privátní skupinu PMS Přerov, kam patří značky Zubr, Litovel a Holba.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Na soutoku řek Otavy a Vltavy narazíte při svých toulkách i na Zvíkovské Podhradí. My jsme sem zavítali proto, že už v roce 1447 tady stál pivovarský dvůr. Neví se, kdo ho postavil, ale prokazatelně existuje první písemná zmínka o něm z roku 1550 – jde přímo o popis přestavby, do které se pustil nový majitel.

Místní pivovar byl jedním z nejproslulejších v kraji a vůbec největší slávy dosáhl na počátku sedmnáctého století za pánů ze Švamberka. V devíti krčmách se vytočilo až 350 sudů ročně. Vařilo se pivo bílé a řídké. Jeho výroba byla tehdy podstatně složitější a pracnější.

A protože Česko je pivem vyhlášené, známé a v jeho konzumaci trhá světové rekordy, i proto, že se našli manželé Voldřichovi ze Zvíkovského Podhradí, můžeme tady znovu zavítat do pivovaru i v dnešních časech. Od roku 1994 v něm vaří kvalitní kvasnicové pivo.

Michalu Voldřichovi vnuknul myšlenku na obnovu pivovarské tradice jeho kamarád, který krajem vesloval. Nápad se uchytil, protože pan Voldřich pracoval i jako sládek.

V roce 1993 položil základní kámen Pivovarského dvora Zvíkov. Touha navázat na tradici vaření v době největší slávy za Švamberků se zdařila, naplnila. Švamberští páni měli v erbu labuť. A tak i místní historický dvůr má ve svém znaku Zlatou labuť. A jak se pivo vaří – uvidíte i vy zde...

Zdroj: Toulavá kamera ČT

Opoziční zastupitelé za ČSSD a SNK-ED v náchodském městském zastupitelstvu včera odevzdali na radnici v Náchodě svou představu způsobu případného prodeje pivovaru v Náchodě.

Náchodská radnice zvažuje v současnosti už několik měsíců prodej tohoto pivovaru. Zdůvodňuje ho především tím, že pivovaru v poslední době uškodila sílící koruna při exportu, a také tím, žeměsto není nejideálnějším vlastníkem. Radní a šéfové pivovaru poukazují také na to, že silný partner pivovaru by byl schopen dávat mnohem více peněz na propagaci značky Primátor. Impulsem k zvažování prodeje však byla na jaře především nabídka firmy LIF vlastnící například pivovar Svijany k odkoupení pivovaru.

Opoziční zastupitelé, ale i mnozí obyvatelé města však proti přímému prodeji jak této firmě, tak i dalším zájemcům, kteří se rychle ohlásili, protestovali a dvakrát už prodej znemožnili. Označili ho za neprůhledný stejně jako například pivovar Holba, který kvůli tomu dokonce přestal usilovat o koupi pivovaru. Na posledním zasedání proto opoziční zastupitelé prohlásili, že navrhnou způsob prodeje, který by byl „čistý“. „To jsme včera splnili. Navrhli jsme, ať na prodej pivovaru proběhne regulérní běžné výběrové řízení. Se všemi náležitostmi. S oslovením potencionálních seriózních kupců, eliminováním užším výběrem uvízlých spekulantů a poté prodejem tomu, kdo se bude zdát jako nejvhodnější nový majitel,“ řekl náchodský zastupitel za ČSSD Mirek Brát, který je s Janem Birke za ČSSD a Karlem Petránkem z SNK-ED autorem návrhu.

„Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod schválený radou města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. K jeho prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Přejeme si stejně jako náchodská veřejnost zprůhlednit celou situaci a nastavit jasná a nezpochybnitelná pravidla při rozhodování o dalším osudu pivovaru,“ uvádí opoziční zastupitelé. Upozorňují však, že radnice by měla ještě před rozhodnutím o prodeji sto procent akcií pivovaru předložit i krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod vlastními prostředky pro případ, že se žádný prodej neuskuteční. „Prohlášení starosty města, že pokud pivovar nyní neprodáme a neměli bychom se jím dva roky zabývat, totiž považujeme za velmi nezodpovědné,“ uvedli opoziční zastupitelé.

Ti míní, že až bude jejich návrh průhledného prodeje pivovaru doplněn scénářem radnice na zachování pivovaru v rukou města, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější.

Když neprodají, chtějí pivovar udržet Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka řekl, že vedení pivovaru už dříve nastínilo scénář případného vývoje pivovaru, pokud ho radnice neprodá. „Město by mělo podle jedné varianty investovat zhruba deset milionů ročně do podpory značky Primátor a půjčit si asi padesát milionů korun, aby odkoupilo přístavbu Beránka, kterou pivovar splácí, a rozvázalo mu tak ruce.

Nebo je tu možnost neinvestovat do pivovaru a stát se regionálním pivovárkem, který bude pouze pro Náchodsko. Ve hře je i krizový scénář na snížení výstavu piva,“ řekl starosta Čtvrtečka. Ten míní, že nynější postoj opozice k prodeji pivovaru je pouze politická hra. „Proč by měli oni zvedat nyní pro prodej pivovaru ruce, když by z něj nic neměli,“ říká starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Už třetí ředitel během jediného roku se pokusí ve vyškovském pivovaru o zázrak. David Kaprál chce podnik vyhrabat z hluboké krize.

Od roku 2000 má prodej piva v akciové společnosti Jihomoravské pivovary provozující pivovar ve Vyškově, trvale sestupnou tendenci. Zlomovým se stal rok 2007. Podnik změnil vedení a to dělalo vše možné i nemožné pro to, aby zastavil dalšímu propadu výstavu piva. Zatím marně. Před rokem hospodařil podnik se ztrátou téměř sedm a půl milionu korun. Jak je na tom v letošním roce, odmítnul ředitel sdělit. „Nerad bych na tuto otázku odpovídal, mohlo by to být zavádějící. Stejně nemám aktuální výsledky. Jakmile bude účetní uzávěrka, nebudeme dělat žádné tajnosti,“ slíbil Kaprál.

Obrázek si ale může udělat každý podle údajů o výrobě piva. „Věříme, že se podaří zdvihnout výstav piva, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufal před rokem Zdeněk Řehák, který nahradil Jiřího Piňose. Ani dalšímu řediteli Vladimíru Slavíkovi se to ale nepovedlo. David Kaprál nastoupil před třemi týdny do podniku s letošním předpokládaným výstavem piva pětatřiceti tisíc hektolitrů. Tímto výsledkem se vyškovský pivovar vrací o šedesát let zpátky.

S tím se Kaprál rozhodně nechce smířit. „Mým cílem je urychlit restrukturalizaci společnosti Jihomoravské pivovary a zastavit pokles výstavu piva. Chci se zaměřit především na zlepšení postavení značky Vyškovské pivo u koncových zákazníků, na zvýšení počtu distribučních míst prodávajících naše pivo i nealkoholické nápoje a na lepší práci s obchodními partnery,“ naznačil strategii Kaprál.

Kaprála jmenovalo novým ředitelem představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je Ministerstvo zemědělství. Nahradil Vladimíra Slavíka, který podle Kaprálových slov odešel ze společnosti po vzájemné dohodě. Současně došlo i ke změnám ve složení představenstva společnosti. Zdeněk Řehák, který dočasně pivovar v začátcích nové éry vedl, dál zůstává předsedou představenstva.

Podle všeho si vyškovský pivovar nedokáže poradit s agresivní prodejní politikou soukromých pivovarů. Ztrácí zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku. „Zavázal jsem se vytočit jistý podíl piva Starobrno a za to mi pivovar přispěje na nábytek, opraví markýzu a podobně. Mám s ním dlouhodobou smlouvu,“ naznačil strategii velkých pivovarů jeden z vyškovských restauratérů, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Ačkoli vedení podniku od začátku tvrdilo, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, naznačoval Řehák, že bez prodeje podniku to asi nepůjde. Současný ředitel Kaprál ale tyto úvahy odmítnul komentovat a ministerstvo zemědělství zatím na dotaz redakce neodpovědělo.

David Kaprál

35 let, pochází z Brna, ekonom, působil jako manažer, podniky stabilizoval

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Šárka Dubská

Společnost Pivovary Staropramen uvádí na trh Zimní limitovanou edici Staropramen a Gurmánskou kolekci se Stellou Artois.

Zimní limitovaná edice Staropramen svým vzhledem již na první pohled evokuje období, pro které je určena. Obsahuje čtyři piva Staropramen Ležák, čtyři piva Staropramen Granát a originální půllitrovou sklenici.

„Na základě našich zkušeností jsme si ověřili, že spotřebitele v době Vánoc zaujmou především balení, která obsahují něco výjimečného. Z tohoto důvodu jsme i letos připravili balení, které umožní všem vychutnat si pivo v originální sklenici,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen.

Dalším dárkem je Gurmánská kolekce, která obsahuje oblíbený prémiový ležák Stella Artois, osvěžující Hoegaarden White s vůní po pomerančích a koriandru, tmavé klášterní pivo Leffe Bruin s karamelovou příchutí a Belle-Vue Kriek s chutí macerovaných třešní. Součástí tohoto balení je i průvodce gurmánskou kolekcí, který kromě popisu charakteru a historie jednotlivých značek obsahuje také recepty vhodné ke každému typu piva.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Václav Sochor

Sbírá někdo pivní plechovky? Mám několik desítek kusů českých a moravských pivních plechovek, vesměs z první poloviny devadesátých let.

(jiri.kana@centrum.cz)

Kauza prodeje pivovaru Primátor se dostává do obrátek. Na minulém zasedání zastupitelstva, které se konal 20. října hlasovali, zastupitelé celkem o deseti variantách, jak prodat akcie pivovaru. Jako zájemce se opět přihlásila liberecká společnost LIF, ruská firma Rusian Tradition a K Brewery.

Nejvyšší nabídku předložili Rusové, a to ve výši 165 milionů korun. Na zastupitelstvu tehdy vystoupil jeho člen za ČSSD Miroslav Brát, který prohlásil, že musí být jasně řečeno, za jakých podmínek bude vybrána konkrétní nabídka. „Jedině tak, může být prodej pivovaru transparentní,“ řekl Brát. K tomuto názoru se přiklonil i zastupitel za SNK–ED Karel Petránek. „Výběr zájemce o koupi pivovaru musí být jasný, ať nám není v budoucnu vyčítáno, že jsme prodávali bez pravidel a neprůhledně,“ uvedl. Právě Brát s Petránkem doplněni ještě o člena zastupitelstva za ČSSD Jana Birkého včera vydali prohlášení, v němž vyjadřují znepokojení nad situací kolem Pivovaru Náchod, kdy podle nich rozhodnutí rady města prodat akcie pivovaru jednomu zájemci odstartovalo vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. „Od počátku této situace upozorňujeme, že se jedná o nekoncepční krok, k jehož prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na radnici dostatek sil. Spolu s veřejností si přejeme zprůhlednění celé situace a nastavení jasných a nezpochybnitelných pravidel při rozhodování o dalším osudu Pivovaru Náchod,“ uvádějí pisatelé v prohlášení, kteří právě včera podstoupili vedení města návrh podmínek transparentního prodeje 100 procent akcií Pivovaru Náchod. „Je to návrh, jež za měsíce vleklých jednání nebylo vedení radnice schopno či ochotno předložit zastupitelům. Chápeme tento návrh jako návod pro eventuální prodej akcií Pivovaru Náchod v případě, že je představenstvo, dozorčí rada a vedení společnosti přesvědčeno, že právě nyní nastala ta nejvhodnější doba pro prodej Pivovaru a město Náchod nemá chuť a vůli rozvíjet podnikatelské aktivity vedoucí k prosperitě a dynamickému růstu této společnosti,“ nastiňují pisatelé.

Podle nich stále chybí i druhá možnost, kterou je písemně zpracovaný krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v pivovaru a jeho rozvoje vlastními prostředky. „Doposud nebyl předložen záchranný plán a z něho vyplývající požadavky na město Náchod, jakožto vlastníka v případě, že k prodeji pivovaru nedojde. Prohlášení starosty města na minulém zasedání zastupitelstva, že pokud pivovar nyní neprodáme, neměli bychom se jím dva roky zabývat, považujeme za velmi nezodpovědné,“ tvrdí trojice zastupitelů, která žádá vedení města a vládnoucí koalici o předložení jasného scénáře, jak zachovat a udržet Pivovar Náchod ve vlastnictví města Náchoda.

Tiskový výstup zastupitelských klubů ČSSD a SNK – ED v Městském zastupitelstvu v Náchodě k situaci týkající se Pivovaru Náchod a.s.

Se znepokojením sledujeme situaci týkající se Pivovaru Náchod a.s.. Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod a.s. schválený Radou Města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. Ctíme zastupitelský mandát a od počátku této situace upozorňujeme, že se jedná o nekoncepční krok, k jehož prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Spolu s náchodskou veřejností si přejeme zprůhlednění celé situace a nastavení jasných a nezpochybnitelných pravidel při rozhodování o dalším osudu Pivovaru Náchod a.s.

Plníme tedy závazek, který jsme přijali na minulém řádném zasedání Městského zastupitelstva v Náchodě. Dnes jsme podstoupili vedení města Náchoda náš návrh podmínek transparentního prodeje 100% akcií Pivovaru Náchod a.s., návrh, jež za měsíce vleklých jednání nebylo vedení radnice schopno či ochotno předložit městským zastupitelům. Chápeme tento návrh jako návod pro eventuelní prodej akcií Pivovaru Náchod a.s. v případě, že je představenstvo, dozorčí rada a vedení společnosti přesvědčeno, že právě nyní nastala ta nejvhodnější doba pro prodej Pivovaru a Město Náchod nemá chuť a vůli rozvíjet podnikatelské aktivity vedoucí k prosperitě a dynamickému růstu této společnosti.

To, co však stále chybí, je druhá možnost, tj. písemně zpracovaný krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod a.s. a jeho rozvoje vlastními prostředky. Jinými slovy, doposud nebyl předložen záchranný plán a z něho vyplývající požadavky na Město Náchod, jakožto vlastníka, v případě, že k prodeji pivovaru nedojde. Prohlášení starosty města na minulém zasedání zastupitelstva , že pokud pivovar nyní neprodáme, neměli bychom se jím dva roky zabývat, považujeme za velmi nezodpovědné.

My jsme náš závazek konkrétně naplnili. Žádáme proto vedení města a vládnoucí koalici o předložení jasného scénáře, jak zachovat a udržet Pivovar Náchod a.s. ve vlastnictví Města Náchoda. Tento konkrétní dokument zastupitelům při jejich rozhodování stále chybí a žádné únavné, obecné a účelové deklamace jej nemohou nahradit. Až bude náš návrh doplněn tímto scénářem, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější. Rozhodnout, zda zachovat pivovar ve vlastnictví města nebo souhlasit s realizací transparentního prodeje.

V Náchodě dne 6.11. 2008

Podepsáni:

Mirek Brát – člen zastupitelstva za ČSSD

Jan Birke – člen zastupitelstva za ČSSD

Mgr. Karel Petránek – člen zastupitelstva za SNK – ED

Výsadba jedlí a zákonem chráněných tisů v klimaticky nejnáročnějších oblastech probíhala v průběhu celého roku 2008 v Beskydech. Projekt Správy CHKO Beskydy, ČSOP Salamandr, společnosti its Beskydy a pivovaru Radegast umožnil vysazení více než 9 tis. stromků v rezervacích a prvních i druhých zónách CHKO. Právě jedle a tisy patří ke geneticky nejcennějším stromům v Beskydech. V souvislosti s výsadbou tisů bylo také vystavěno masivní individuální oplocení.

Kněhyně – Čertův mlýn, Smrk, Travný – to jsou příklady lokalit, kde bylo díky podpoře pivovaru Radegast vysazeno 9 tis. jedlí a 170 sazenic tisu. Výsadba zákonem chráněného tisu si navíc vyžádala nákladnou stavbu individuálního oplocení, která probíhala v extrémních podmínkách na těžko přístupných místech.

Péče o čistou přírodu a životní prostředí je jedním z důležitýfch cílů pivovaru Radegast. „Základní surovinou pro výrobu piva Radegast je ryzí beskydská voda. Ochrana nádherné krajiny, ze které tato voda pochází, je jedním z našich hlavních zájmů,“ vysvětlil hlavní důvod podpory projektu manažer značky Radegast, Pavel Kmínek.

V minulých letech Správa CHKO zajistila sběr semen z původních beskydských dřevin rostoucích v rezervacích. Jedná se o geneticky nejcennější staré stromy v Beskydech. Tyto stromy vzhledem ke svému věku již jen velmi vzácně plodí a proto je nutné využít každé příležitosti k záchraně jejich jedinečné genetické informace.

Sazenice z těchto semen se pěstují v lesních školkách ve Vlaském a Košařiskách odděleně od ostatních stromků. Vede se jejich přesná oddělená evidence, tak aby se zabránilo záměně s běžně pěstovanými sazenicemi a pro jejich pěstování se nepoužívá chemie z důvodu co nejvyšší odolnosti. Takto vypěstované sazenice je pak možné úspěšně vysadit do nejvyšších klimaticky náročných poloh Beskyd, a to jak v rezervacích, tak v prvních a druhých zónách CHKO.

Zdroj: Radegast.cz

Přední americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch ve čtvrtek vykázala čtvrtletní zisk v souladu s odhady Wall Street a pomlčela o svém převzetí, které plánuje belgická společnost InBev.

Výrobce piv Budweiser a Michelob, který již minulý měsíc oznámil čtvrtletní prodeje, uvedl, že čistý zisk ve třetím čtvrtletí klesl na 666 milionů dolarů čili 90 centů na akcii ze 707 milionů neboli 95 centů na akcii před rokem.

Po vyloučení jednorázových položek, jako příjmu z prodeje amerických distribučních práv pivovaru Grolsch či nákladových položek spojených s transakcí InBevu, Anheuser vydělal 1,05 dolaru na akcii, v souladu s očekáváním analytiků oslovených firmou Reuters Estimates.

Čisté čtvrtletní tržby stouply o 6,5 procenta na 4,92 miliardy dolarů. Anheuser minulý měsíc oznámil, že čtvrtletní prodej piva ve Spojených státech z hlediska objemu vzrostl o 2,3 procenta a prodej z velkoobchodu do maloobchodu stoupl o 3,6 procenta. Tyto výsledky někteří analytici označili za nejlepší od roku 2000.

InBev, který ve čtvrtek rovněž oznámil čtvrtletní výsledky, trvá na tom, že dokončí plánované převzetí

Anheuseru za 52 miliard dolarů do konce roku navzdory bouři na finančních trzích. Ta jej minulý měsíc přinutila odložit emisi akcií s přednostním právem úpisu za 9,8 miliard dolarů.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Reuters

Světové prvenství drží minipivovar v hotelu Zámek Zábřeh v Ostravě. Jako první tu uvařili pivo z vína.

Napůl pivo, napůl víno – dvě mouchy jednou ranou zabili v minipivovaru na Zámku Zábřeh v Ostravě, kde jako první na světě uvařili pivo z vína!

"Skutečně jsme pečlivě hledali, jestli se někdo ve světě pokusil něco podobného vyrobit, ale nikoho jsme nenašli. Takže se to dá označit za světovou premiéru,“ říká manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

"Základem bylo víno Modrý Portugal, respektive čtyři sta litrů vinné šťávy, přičemž technologie vaření piva byla prakticky stejná jako u běžných piv. Následný proces zrání už ale vyžadoval větší trpělivost, přičemž bylo úžasné sledovat chuťový vývoj piva,“ usmívá se Koudelka s tím, že se nejprve zdálo, že se pivo nebude dát vůbec pít.

"Ale nakonec jsme se po padesáti dnech zrání trefili do černého, a tohle jedenáctistupňové Svatomartinské pivo každého překvapí svým osvěžujícím dojmem,“ dodává Koudelka, podle něhož uvařili téměř tisíc litrů vinného piva.

"Na své si přijdou pivaři i vinaři, a tohle pivo se dá pít na tři způsoby. Jako klasické čepované pivo, nebo jako aperitiv, či jako pivní koktejl. Na přání ho budeme podávat i mírně dochucené například medem nebo grenadinou,“ říká Radovan Koudelka.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Vyškovský pivovar se zbavuje nepotřebného majetku. „Vyhlašujeme veřejné výběrové řízení na osoby, se kterými bude uzavřená smlouva ohledně prodeje nemovitostí. Jediným hodnotícím kritériem bude výše nabídnuté kupní ceny,“ uvedl v dokumentu předseda představenstva Zdeněk Řehák.

Ten už před časem přiznal, že odprodej nadbytečných nemovitostí má navýšit rozpočet pivovaru, který už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. „Bohužel ale nemovitosti jsou většinou ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si předseda.

V nabídce jsou nejenom výrobní areál bývalého kroměřížského pivovaru, areál bývalé sodovkárny v Uherském Hradišti, pozemky v Podhradí nad Dyjí a chata v Karolince, ale také nemovitosti ve Vyškově. Jde o třípodlažní bytový dům ve vyškovském předměstí, kterého se chce vedení pivovaru zbavit i se čtyřmi nájemníky.

Dál nabízí dva pozemky o celkové rozloze téměř dvou tisíc osm set metrů čtverečních. Na jednom z pozemků se nachází starší budova bývalých jeslí.

Objekt je ve vlastnictví města, které ho pronajímá ke komerčním účelům. Podle Řeháka a nového ředitele pivovaru Davida Kaprála mezi pivovarem a městem Vyškov nebyla v souvislosti s umístěním stavby na cizím pozemku uzavřená žádná nájemní smlouva ani smlouva o věcném břemeni. „Jde o bývalé jesle na Palánku. Vlastnictví budovy není výběrovým řízením dotčené. Řeší se pouze majetek Jihomoravských pivovarů. Zastupitelstvo města Vyškova na svém zasedání rozhodne, zda se město do výběrového řízení o pozemek pod bývalými jeslemi přihlásí,“ reagovala na zprávu mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Šárka Dubská

Včera, cestou z práce domů vlakem, jsem se účastnil zajímavé debaty ohledně kvality plzeňského piva.

Seděl jsem sám na lavici ve vlaku z Plzně na Horní B.. Nastoupil jsem dosti brzy. Chvíli před odjezdem si přisedl pán zralého věku, říkejme mu č.1. Za chviličku, na poslední chvíli před hvizdem výpravčího si sedl naproti druhý o něco mladší říkejme mu č.2. Ti dva se znali a pustili se do debaty o Gambrinusu.

Pán č.1 začal hudrovat ,,půl roku jsem si už nekoupil domů Gambrinus. ……….´´ A následovala spousta ostrých výhrad. Načež pán č.2 jen odvětil :,,To víš no.´´ Ale byli jsme teď tamhle v té či oné hospodě a mají tam Koutské , a támhle mají Krušovice 11° ty byly čoveče dobré taky a o Svijany a Bernardu ani nemluvím.

No to bych nebyl já, abych se během několika minut nepřipojil a už jsme diskutovali o kvalitě a nekvalitě piv čepovaných v nejrůznějších hospůdkách v Plzni a okolí. Nakonec po svém hanlivém proslovu na adresu plzeňského piva jsem se dozvěděl, že pán č.2 je již 35 let zaměstnancem Plzeňského pivovaru. Velice mě překvapilo, když ve finále pronesl, že ještě před pár lety se hrdě hlásil k tomu, že je pivovarským z Plzně. Dnes se to však bojí říct, aby nedostal pár facek Jeho hrdost je tatam, protože se podílí na výrobě čehosi, kde má dnes přednost kvantita nad kvalitou a zákazníci se podvádějí tím, že draze platí značku, která dnes již ani zdaleka neodpovídá kvalitou pivu před 5 lety.

Navíc je smutné, když Plzeňští pivovarští chodí na pivo z jiných pivovarů. Dříve bylo pivo děleno na 10°a 12° podle toho jak dlouho zrálo a leželo a podle množství chmele. Dnes se vaří 13°které pak doředí vodou na potřebnou hodnotu ,navíc se nepoužívá chmel ,ale jen chmelový extrakt. Když se stočila 12°tak se začala stáčet rovnou desítka. Takže prvních pár sudů bylo krapet silnějších. Dnes se napřed 300m roura vypláchne vodou a pak se začne stáčet, takže prvních pár sudů je naopak vodovatějších.

Kdyby dnes běžný piják Plzeňského piva dostal na stůl pivo ve stejné kvalitě jako bylo před 5 lety, tak by se zřejmě ošklíbal ,že je moc hořké, nebo že se mu zdá nějaké divné. Omyl ! Zvykli jsme si na pivo bez chuti. Proč by většina hostinských sháněla pro zákazníky další piva, aby měla větší sortiment, když je to práce navíc. Stačí, že máme Plzeňský . Však oni tu eurobřečku vypijí. Chvíli si zanadávají, že už není co bývalo a půjdou v klidu domů se svou dávku ve volátku.

Je smutné, když i pivovarští z Plzně se stydí za svůj výrobek. Když to pán č.2 přednesl na jakémsi potlachu s ředitelem, tak ten jen vyjeveně koukal a zaměstnancům řekl, že právě dojeli zkušební várku 11°ať jdou ochutnat. Na to konto se dotázali pana ředitele, jaká že je? Ten jen odborně řekl že lepší 10°. Vskutku fundovaná odpověď.

A já byl tak rád, že jsem se přestěhoval z Kančí stezky k Plzni, že budu hnedky u zdroje světoznámé dobrůtky a ono prd. No, víc se už ale stěhovat nebudu. Holt budu nosit domů lahváče.

Zdroj: Bigbloger Lidovky.cz | Autor: Miroslav Holeček

Působí na českém trhu už devět let, ale zná je přitom jen málokdo. Největší importér českých a německých piv do Ruska - Russian Tradition Group - vstoupila do tuzemského povědomí až nedávným pokusem o koupi Pivovaru Náchod. Přestože město, kterému pivovar Primátor patří, prodej pozastavilo, Rusové se po Česku rozhlížejí dál.

"Chceme prodávat jen typicky české pivo vyráběné podle české tradice z českých surovin českým sládkem a v českém pivovaru," popisují strategii uskupení v rozhovoru pro Hospodářské noviny Andrej Brajlovskyj a Sergej Jegorov, kteří spolu s Andrejovým bratrem Alexandrem Russian Tradition vlastní.

HN: Která česká značka je "nej" ve vašem portfoliu?

Andrej Brajlovskyj: Domnívám se, že jednoznačně největší úspěch jsme dosáhli s Krušovicemi. Tvoří dvacet procent veškerého piva, které dovážíme, to je skvělý výsledek a pro nás nejúspěšnější projekt. Výborné výsledky jsme měli ze začátku i se Staropramenem a Pilsner Urquell, ale ty před pěti lety začali vařit v Rusku licenčně a my si potrpíme na dovoz "echt" tradičního a v Čechách uvařeného piva.

HN: Podnikat jste začali už přímo s dovozem piv?

Andrej Brajlovskyj: My jsme začínali pracovat ve firmě, která se zabývala prodejem veškerých alkoholických nápojů, pak ve firmě, která už dovážela pivo a pak jsme se teprve udělali pro sebe. Začínat dřív by bylo až moc velké dobrodružství. Před nějakými dvaceti lety neexistoval u nás žádný byznys, žádné obchodování. Peníze měli jen komsomolci a podnikalo se jen s tím, co se dalo prodat na ulici.

HN: Základ vašeho dovozu do Ruska a zemí SNS jsou piva z Německa a Česka, méně z Holandska. Proč právě tyto země?

Sergej Jegorov: Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy. Udělali jsme si před časem takový průzkum mezi lidmi v Rusku a zjistili jsme, že za nejlepší se u nás považují piva právě z těchto dvou zemí. Od vás dnes odebíráme 55 procent veškerého našeho dováženého množství.

HN: Čím je náš pivní trh pro Rusy tak zajímavý?

Andrej Brajlovskyj: Víte, v Rusku máme dnes hodně moderních pivovarů, ale prakticky žádnou tradici. Naše pivovary jsou maximálně deset až patnáct let staré. Některé české pivovary tak moderní nejsou, ale je u vás zas mnohem důležitější ta dlouholetá pivovarnická tradice. A to je pro nás rozhodující.

Sergej Jegorov: My ani ruské pivo neprodáváme. Máme strategii, podle které chceme spíš vyplňovat "niky", jakési výklenky, v trhu, kde se můžeme dobře uplatnit s různým speciálním pivem, zvláštními a tradičními značkami.

HN: Jenže samotný dovoz a právě takového zboží bude výrazně dražší než místní piva...

Andrej Brajlovskyj: To platí doslova. Ale zájem přesto dál roste. Z ceny 2,5 eura za jedno pivo přitom tvoří náklady na import 1,3 eura. Drtivou většinu celkové spotřeby piva v Rusku ale zajišťuje domácí výroba. V tom počítám i všechna ta v Rusku licenčně vyráběná piva zahraničních pivovarů. A jen pouhých 0,7 procenta tvoří přímý dovoz.

HN: Je to málo?

Sergej Jegorov: Jak se to vezme. Je to v absolutních číslech zhruba 700 tisíc hektolitrů za rok.

Vyšší pivní kultura

HN: Chcete objem dovozu piva do Ruska a váš podíl na něm zvýšit?

Andrej Brajlovskyj: Ani ne. Nechceme konkurovat nadnárodním koncernům. Byť je to opticky malý trh, tak nám vyhovuje. Cítíme se v něm dobře. Těch 0,7 procenta představuje nějakých 400 milionů dolarů. A náš obrat z toho letos bude zhruba 110 milionů dolarů.

Sergej Jegorov: Navíc, my nejsme tak velká firma, abychom sami dokázali ten podíl 0,7 procenta nějak výrazně zvýšit. A navíc - naším cílem není jen samotný prodej piva, ale snažíme se také o to, aby se zvyšovala kultura prodeje a konzumace piva.

HN: Co pro to děláte?

Andrej Brajlovskyj: Například zaměstnáváme přímo nejen 200 lidí v distribuci piva, ale i 150 ve dvou našich obrovských moskevských restauracích Pražečka. To je i název jedné ze dvou privátních značek, které si u vás necháváme vařit. A snažíme se, aby při podávání a konzumaci piva odpovídalo v našich Pražečkách vše tomu nejlepšímu, co znají zákazníci z nejlepších pivních restaurací u vás.

HN: Pražečka? To zní napůl rusky a napůl česky.

Andrej Brajlovskyj: Je to pojmenování pro obyvatelku Prahy. Takovou kyprou servírku (smích), kterou máme i na etiketě piv téhle značky.

HN: Takže přesněji Pražačka?

Andrej Brajlovskyj: To by bylo správně česky. Ale v ruštině zní Pražečka s -e- něžněji, měkčeji. Je to takové libozvučnější slovo.

Pestrá skladba značek

HN: Kolik Pražečky pro vás pivovar v Protivíně vyrábí?

Sergej Jegorov: V Platanu pro nás vyrábí ročně kolem 40 tisíc hektolitrů piva, a to včetně další naší privátní značky Černovar. To vyvážíme nejen do Ruska, ale i do některých dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Pražečka je přitom v Rusku jedna z nejrychleji rostoucích značek. Její prodej meziročně vzrostl za rok o 140 procent.

HN: U nás Pražečku a Černovar nezkusíte nabídnout?

Sergej Jegorov: Uvažujeme o tom. Hledáme partnera. Ale teprve začínáme s přípravou na založení pobočky naší firmy v České republice. Zkrátka teprve budujeme své české zastoupení. Na tom už pracují právníci. Chceme tu zkrátka založit českou firmu, která bude Pražečku a Černovar prodávat na svém českém trhu. Vznikne v nejbližších měsících.

HN: Co je podle vás základem úspěchu v tomhle podnikání?

Andrej Brajlovskyj: Jednoznačně to chce mít efektivní portfolio značek. Podle nás to znamená nabízet světlé a tmavé české pivo a německé pšeničné, tmavé a pils. S takovým portfoliem můžeme být hodně úspěšní na ruském trhu, ale i v zemích SNS a některých evropských jako třeba v Anglii, Skandinávii nebo Španělsku.

HN: Počítáte s tím, že český trh je v mnohém specifický? A s velmi silnou konkurencí?

Andrej Brajlovskyj: Samozřejmě. Domníváme se, že rozumíme tomu, co se u vás v minulých letech dělo. Pivovary mají nové vlastníky, přišly nadnárodní koncerny. Myslím, že váš trh je hodně silný. Ale globální koncerny, které jsou celosvětově tak úspěšné, ne vždy chápou potřebu zdejšího místního trhu. Máte obrovskou kulturu pití piva a globální hráči ne vždy dokážou respektovat českou tradici a vše, co k českému pivu patří.

HN: Už je vidím, jak nad vašimi slovy kroutí hlavou!

Andrej Brajlovskyj: Jsem přesvědčen o tom, co říkám. Pro opravdu české pivovary je to těžká doba. Za posledních deset let bylo u vás koupeno mnoho pivovarů jen proto, aby byly následně zavřeny. A ty, co zůstaly, nebyly pro ty giganty zajímavé. Dnes se tedy leckde nevede rozhovor o rozvoji pivovaru, ale spíš o jeho přežití. A do toho ta světová krize. Spousta lidí a podnikatelů si myslí, že bude možné dál vydělávat velké peníze tak, jak to fungovalo před deseti lety. Ale jak v Americe, Evropě, i tady je zřejmé, že rychlé zbohatnutí stylem, že něco koupím a hned prodám, nemá perspektivu.

HN: To vše ale mohou být potíže, které musíte řešit i vy.

Andrej Brajlovskyj: Samozřejmě. Jsem ale přesvědčen, že jedna filozofie, kterou razíme i my, je receptem pro tuhle situaci. Chceme prodávat jen typicky české pivo vyráběné podle české tradice z českých surovin českým sládkem a v českém pivovaru.

Hledáme partnera

HN: V jednom takovém českém pivovaru - v Náchodě - jste zatím moc neuspěli. Město, kterému patří a které se ho chystá prodat, pozastavilo výběr kupce a zřejmě vypíše klasické výběrové řízení. Půjdete do toho znovu?

Andrej Brajlovskyj: Tak jako tak hledáme v České republice strategického partnera. Můžeme komukoliv předložit naši strategii rozvoje. Komu se bude líbit, má velkou šanci zvýšit produkci, a tedy i stabilitu na trhu. Náchodský pivovar Primátor je jedna z možností, ale jednáme i s jinými. Dokonce máme i nabídku na spolupráci od velkých koncernů.

HN: Je mezi nimi i česká jednička Plzeňský Prazdroj?

Andrej Brajlovskyj: To nemohu komentovat.

HN: Je vůbec těžké v současné době koupit pivovar? Nebo podíl v něm?

Sergej Jegorov: Je. Tohle není lehká doba pro byznys. Končí časy, kdy pět procent spekulantů závratně vydělávalo a ostatní prodělávali. Ceny se měnily podle nevypočitatelných požadavků spekulantů. I český pivovar může koupit nějaký spekulant a za tři měsíce ho prodat. Pokud by to ale měl kupovat skutečný hospodář, musí nejdřív řešit i otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů. Říkám: Rozumní hospodáři, spojte se.

HN: Co z toho budou mít?

Sergej Jegorov: Všem by to mělo přinést pohodu a peníze.

Obchodníci s pivem Russian Tradition Group

Malému, ale rostoucímu trhu dovozových piv vládne v Rusku společnost Russian Tradition Group už několik let. Do Ruska se ročně dovezou z celého světa piva za 400 milionů dolarů a společnosti Russian Tradition Group z toho patří víc než čtvrtina. Z pohledu ročního objemu exportu českých pivovarů ve výši 3,6 milionu hektolitrů ale tvoří ruským uskupením u nás nakupovaných nějakých 100 tisíc hektolitrů piv jen necelá tři procenta ročně.

Zájem o dovoz piv - především z Německa a Česka - ale v Rusku stále roste. Přestože domácí trh, tedy trh s prakticky nulovou pivovarnickou tradicí a pověstí nepříliš kvalitních místních piv, stále naprostou převahou dovoz válcuje. Německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, nizozemské La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard, a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka a Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Firmu, která vznikla v roce 1996 a od roku 1999 působí i v Česku, vlastní trojice podnikatelů, kteří spolu vyrůstali už od dětství v sibiřském Krasnojarsku - dvojčata Andrej a Alexander Brajlovští (letos jim je 39 let) a čtyřicetiletý Sergej Jegorov.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Nemusíte být zrovna sousedy, ale do Sousedského pivovaru U Bansethů proti nuselské radnici se vyplatí zajet i z větší vzdálenosti. Pivovárek Bašta nabízí dost atrakcí pro citlivý jazýček milovníků netradičního piva. Byl založen v loňském roce jako rozšíření nabídky populární plzeňské restaurace, kam chodíval i Jaroslav Hašek. Dnes ji má v nájmu pan Vladimír Bašta, takže jsem byl zvědav, zda se význam jeho jména v této restauraci naplní...

Přátelské ovzduší

Interiér nevybočuje nijak ze standardu pražských pivnic, zdobí jej však nezbytná spilka a při cestách na sociální zařízení (to by sneslo ještě další vylepšení) se nevyhnete pohledu na bílé pytle, ve kterých se skladuje slad. Přátelský charakter restauraci dávají především očividně spokojení hosté. Jejich dobrou náladu způsobují pohotová a ochotná obsluha, výběr znamenitých pivních speciálů a vyváženě sestavený jídelní lístek, který pamatuje jak na větší jedlíky, tak i na jemnější dámský jazýček.

Obsluha při rychlém obratu nápojů a jídel zvládá své řemeslo se šarmem, který v pivních lokálech není hned tak k vidění. Důležité je, že dokáže s výběrem poradit, a doporučuji na její rady dát. Svědčí o tom třeba i fakt, že ve snaze, abych prošel průřezem hlavních specialit ze zdejšího menu, se vrchní nad vybranou kombinací trochu zarazil, ale nakonec ji schválil s malou obměnou. Tou bylo vynechání langoše, který by zcela jistě narušil vydatnou českou sestavu.

Poctivá kuchyně i jídlo

Ta začala husími jatýrky podle Magdaleny Dobromily Rettigové, zalitými ve vlastním sádle. Atak na vlastní játra se ale kupodivu nekonal. Sádla bylo velice přiměřeně a netlumilo chuť masa. S čerstvým chlebem stylový začátek, obzvlášť, když jsem k němu ochutnal polotmavý dvanáctistupňový ležák. Sládek Jan Kroužek jej vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Chutnalo i mé společnici, která se vyhnula sádelnému předkrmu a zvolila tataráček. Opět přiměřená porce za přiměřenou cenu 99 korun.

Při volbě hlavního jídla jsem váhal mezi pečenými marinovanými žebírky a kolínkem, ale nakonec jsem se přiklonil k té druhé volbě, a to hlavně kvůli srovnání s jinými pražskými pivnicemi. A koleno bylo opět jiné. Úměrná porce za baťovskou ,,stovku" (99 korun), připravená odlišně, než jsme zvyklí. Koleno bylo naloženo v pivním láku a kuchař jej nechal táhnout údajně dvě hodiny. Výsledkem bylo jemné maso, téměř zcela prosté tukoviny, snad i bezpečná strava pro žlučníkáře. K hladkému trávení přispěl i tmavý speciál, o stupeň vyšší než ležák, v zásadě však vařený obdobným způsobem, ale přece jen o něco sladší, možná i s lehkou kávovou příchutí.

Jídelní lístek nabízí i některé speciality, například připravené z koňského masa, a na objednávku pečené kachny, husy, v sezoně i jehně. Na nápojovém lístku se objevují občas i další speciály, jako je medové a nakuřované pivo. Před Vánocemi prý zkusí i pivo s čokoládovou příchutí, inspirované Bruselem. Když někdo ze společnosti právě neholduje pivu, může si vybrat i z úměrně dobré nabídky vína a samozřejmě nealkoholických nápojů.

Zlatý hřeb

Na závěr české varianty jsme lehce okusili pivní sýr, ke kterému se servírovala i sardelka. V den návštěvy se podávalo ještě světlé kvasnicové pivo. Patnáctistupňový speciál překvapuje faktem, že je čirý, což u kvasnicového nápoje není zcela běžné. V chuti plné se sklonem k sladkým tónům. Doporučuji okusit spíš jen pro chuť, při delším posezení by přece jen mohlo být útokem na rovnovážné ústrojí.

Večeři jsme zakončili hruškovicí a procházka sešeřelými podzimními Nuslemi po této jedné skleničce a třech malých pivech, s účtem nepřesahujícím 500 korun za dvě osoby, vyzněla v téměř jarní náladě.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Značka Staropramen korunuje 4. listopadu v rámci slavnostního vyhlášení vítězů 1. ročníku soutěže Czech Bar Awards 2008 nejlepší pivní bar v České republice.

Ceremoniál, který se bude konat v bývalé továrně Šaldovka v Karlíně, tak symbolicky ukončí soutěž časopisu Barlife, která měla za cíl zviditelnit nejlepší české podniky, které si vybrali jak zástupci široké veřejnosti, tak i odborníci na gastronomii, barmanství a hotelnictví. Vedle nejlepšího pivního baru bude oceněna také nejlepší kavárna, koktejlový, designový a hotelový bar.

Důvod, proč se značka Staropramen stala partnerem kategorie pivní bar, je nasnadě. Kromě na první pohled zřejmého spojení se zde nabízí i know-how, které společnost Pivovary Staropramen prezentuje od roku 1998, kdy vznikl koncept značkových restaurací Staropramen provozovaný na bázi franchisingu. Ten v současné době tvoří celkem 26 restaurací na území české a slovenské republiky.

Koncept zahrnuje moderní restaurace v centrech větších měst, sport bary v okrajových částech menších měst a Beerpointy, které návštěvníci naleznou ve velkých nákupních centrech. Nabízí tak

návštěvníkům možnost strávit čas s přáteli v příjemném prostředí, u dobrého jídla a piva, aniž by museli cestovat daleko od místa svého bydliště.

„O tom, že je tento řetězec restaurací úspěšný a mezi lidmi oblíbený, svědčí také to, že se ve finálové pětici umístila restaurace Potrefená husa Na Verandách,“ říká David Petřík, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen a dodává: „Tato restaurace sídlí v budově pivovaru Staropramen již od roku 1871. Během druhé světové války byla uzavřena a otevřela se znovu v roce 2000. V říjnu 2007 se po celkové rekonstrukci přeměnila v Potrefenou husu.“

Jeho slova potvrzuje i Dan Musialek, brand manažer značky Staropramen: „Pivo Staropramen bylo vždy neodmyslitelně spjato se Smíchovem. Návštěvníci oceňují, že vyhlášená restaurace v pivovaru zůstala a patří mezi místa, kde se podává to nejlépe ošetřené pivo, o které se staráme tak, aby si je host vychutnal co nejlépe.“

Velký zájem, který provázel tuto soutěž od jejího vyhlášení, až po ukončení hlasování, je důkazem toho, že dnešní zákazník se již nespokojí s průměrem. Pouze trvalá záruka kvality je totiž tou nejlepší pozvánkou k další návštěvě.

Výherce 1. ročníku soutěže Czech Bar Awards 2008 naleznete na stránkách www.barawards.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala

Do řádu rytíře gardy císaře Rudolfa II. (tento císař koupil pivovar v roce 1583) byli v Královském pivovaru Krušovice slavnostně pasováni výherci soutěže, kterou pivovar, ve spolupráci se svými partnery, v létě pořádal v Ruské federaci, kam firma začala exportovat v roce 1999.

V příštím roce tedy oslaví deset let exportu do této země. Vývoz do Ruské federace v současné době tvoří již více než polovinu objemu exportu Královského pivovaru Krušovice.

Hlavní cenou v soutěži byl automobil, dále se hrálo o 29 zájezdů do Prahy a do Královského pivovaru Krušovice pro dvě osoby a o řadu drobnějších cen.

„Dvě skupiny výherců z Ruské federace do ČR přijely v uplynulém a předminulém týdnu. Čekal je zde pestrý program, například projížďka historickou tramvají, která je však zvláštní nejen tím, že je historická, ale i tím, že se v ní bude točit pivo z připravených sudů,“ seznámila nás Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice.

Soutěž v Ruské federaci byla největší akcí, kterou Královský pivovar Krušovice v rámci svých exportních aktivit pořádal. Nejvíce piva z královského pivovaru se loni prodalo právě v Ruské federaci, Německu a na Slovensku, velký růst pak zaznamenala Ukrajina.

Krušovické pivo však míří i jinam, například do severských zemí. Pro zajímavost dodejme, že na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii „černé sudové pivo“.

„Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě. Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa,“ upřesnila ještě Martina Pastorová.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs