Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Druhý ročník pivních slavností přilákal v pátek stovky lidí.

Klasiku i speciály mohou ochutnat návštěvníci slavností piva. Ty se konají v milevském domě kultury v pátek a v sobotu večer.

Byl jsem tu i loni. Pivo je můj nejoblíbenější nápoj. Teď zrovna piji Poutníka z Pelhřimova,“ řekl v pátek večer dvaadvacetiletý Jindřich Dvořák z Branic, který na druhý ročník pivních slavností přijel se svými přáteli.

Jak s úsměvem doplnil, bude se snažit ochutnat všechny druhy piv. Čekal ho náročný večer. V domě kultury se totiž představilo jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvacet druhy piv. Písecko zastupoval pivovar Platan z Protivína a Pivovarský dvůr Zvíkov.

Nabízíme čtyři druhy, dva spodně a dva svrchně kvašené. Diametrální rozdíl je v chuti. Spodně kvašená piva jsou klasické ležáky a svrchně, to jsou piva pšeničná. V Německu se jim říká weiβbier nebo weizenbier, tedy bílé pivo nebo pšeničné,“ vysvětlil v pátek večer sládek zvíkovského pivovaru Vladimír Ličman.

Jak na slavnostech řekl Jaroslav Rak, obchodní zástupce pivovaru Platan Protivín, lidé hodně vyhledávají speciály a vracejí se k menším regionálním pivovarům. „Myslím si, že jejich kvalita je na daleko vyšší úrovni než ve velkých pivovarech,“ uvedl obchodní zástupce Platanu Jaroslav Rak.

To, že si lidé rádi připlatí za speciál, potvrzuje Marián Mašek, jehož partnerka v Letech na Písecku provozuje Pivní galerii. „Galerie shromažďuje pivní speciály od českých eventuelně zahraničních pivovarů. Pivní speciály nejdou do maloobchodní sítě, protože jsou pro maloobchodní prodej drahé. Proto se prodávají v galeriích, jako je ta v Letech. U nás lidé mohou ochutnat a koupit si více než osmdesát druhů českých pivních speciálů,“ řekl Marián Mašek.

A co musí splňovat pivo, aby bylo speciálem? „Jedná se o pivo ochucené, eventuálně pivo silnější než třináct stupňů,“ vysvětlil Mašek, který na pivních slavnostech například prodával zázvorové pivo.

Součástí milevských pivních slavností je páteční soutěž v degustaci nebo sobotní výstava sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá


Chuť vynikajícího domácího štrůdlu s jablky a ořechy kuchař úplně pohřbil pod hromadou rychle se roztékající sprejové šlehačky.

Páter, Velen, Granát. Nejde o duchovního, hrdinu počítačové hry a zbraň. Když k těmto třem názvům dodáte Ležák a Kvasar, milovníkům zlatavého moku musí být jasné, že jde o názvy piva. Všechny je svým hostům nabízí v Černohorském sklepu přímo v centru Brna pod náměstím Svobody. A kromě toho tam kuchař poctivě připravuje velice chutná jídla. Černohorský sklep je dalším podnikem, který prošel Testem restaurací Brněnského deníku Rovnost.

Do pivnice se pod dlažbu náměstí Svobody schází po příkrém dřevěném schodišti. Hosty vítá nápis s přáním dobré nálady po celý den. Podnik je rozdělen do tří částí – na pivnici, restauraci a salónek. Místnost pivnice, kde je výčepní pult, by ale nutně potřebovala údržbu. Vymalovat, vyspravit opadanou omítku i obouchané rohy.

Jídelní lístek hodnotí šéfkuchař restaurace Šelepka a odborník na zážitkovou gastronomii Ivo Ševčík. „Je v pořádku, přehledně zpracovaný, jídel v něm není moc. Zároveň nabízí dostatek chuťovek k pivu. Což je pro hosty v pivnici důležité,“ říká šéfkuchař. Zarazí se ale u velkých porcí předkrmů. Sto padesát gramů bůčku nebo tři sta gramů brambor je podle Ševčíka pro předkrm zbytečně mnoho. „Beru to ale tak, že si host může dát k pivu jen předkrm a je sytý. A tady s tím počítají. Do pivnice se totiž na tříchodové menu a desert často nechodí,“ dodává Ševčík.

Předkrm proto Ševčík vynechává a v chladném počasí dává přednost polévce. Hovězí vývar je podle něj připraven poctivě z masa, chutná je i zelňačka, kterou pivnice nabízí v denním menu. „Ve vývaru jsou zvláštní široké nudle, nechci tipovat, zda jsou domácí, ale vývar je určitě připraven bez přísad. V zelné polévce jsem našel také vše správně – i klobásku a bobkový list,“ vypočítává klady polévek šéfkuchař.

Při výběru hlavního jídla Ševčík trochu váhá, zda se rozhodnout mezi tradičními českými specialitami, specialitami k pivu nebo si vybrat steak a k němu jednu z nabízených omáček. Steaky nakonec zavrhuje a vrhne se do ochutnání české klasiky – vepřo-knedlo-zela. Druhým testovaným jídlem je Tvarůžková bomba.

Číšník ovšem při servírování druhého chodu udělá školáckou chybu. Talíře pokládá na stůj ještě před tím, než hosté dojí polévku. Naštěstí jsou nahřáté, takže teplotu jídla udrží. Ševčík je ale už podruhé při testu zaskočen množstvím jídla na talíři. Maso, bramborové knedlíky a bílé i červené zelí plní velký talíř. Knedlíky jsou navíc posypány nadrobno rozemletými škvarky. „Výborný nápad a zpestření tohoto tradičního jídla. Chuťově vynikající, maso měkké a šťavnaté, bílé zelí o chlup kyselejší než červené,“ chválí jídlo šéfkuchař.

Tvarůžková bomba je na nudličky nakrájená vepřová kotleta s cibulí, paprikou a klobásou přelita rozpuštěnými tvarůžky. Směs je místy hodně slaná. „Kuchař by měl dávat pozor na to, že sýr může pustit dost soli,“ radí kolegovi Ševčík.

Na závěr oběda si šéfkuchař neodpustí ochutnat desert. A je mile překvapen. Pivnice sice nabízí jen palačinky, pohár a štrúdl, ale štrúdl je opravdu domácí. S jablky i ořechy. „Kuchař ho ale úplně pohřbil pod vrstvou sprejové šlehačky,“ stěžuje si Ševčík a rychle roztékající se bílou hmotu odsouvá na roh talířku.

V závěrečném hodnocení Ševčík nešetří chválou. „Co jsme tu ochutnali, bylo dobré,“ doporučuje šéfkuchař podnik dalším hostům. Ale jen domácím. S anglicky mluvícími turisty se číšnice v Černohorském sklepě domluvit nedokáže a na toaletách se každému hostů ze západu od našich hranic určitě udělá nevolno. Tak zanedbané sociální zařízení jsme při testech restaurací už dlouho neviděli.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová


Při vaření piva se sládek Marek Pietoň řídí tím, v jaké fázi se zrovna nachází Měsíc. Je to podle něho záruka výjimečnosti pěnivého moku. Potvrzují to hlasy spokojených štamgastů, kteří na jeho úplňkové pivo chodí už léta.

"V minipivovarech jsem vařil pivo v průběhu noci a časem jsem si uvědomil, že pivo uvařené za úplňku vykazuje v době jeho kvašení i zrání úplně jiné účinky než piva vařená za běžných podmínek," říká Pietoň.

Přišel na to nejen experimentováním, ale i četbou staré odborné literatury. "Dočetl jsem se tam, že jednotlivé fáze Měsíce stejně jako roční období určují výslednou chuť a sílu pěnivého moku," dodává.

A skutečně, pivo pak prý člověk cítí a vnímá jinak. Speciálu, který takto vyrábí, říká "Úplňkové švestkové pivo" a znají ho mnozí hosté restaurací v Ostravě i přilehlém okolí.

Pivo s příchutí podle lunárního režimu

Pietoň ale může nabídnout i další netradiční druhy ovocných piv. Ochutnat od něj můžete například pivo pomerančové, višňové nebo zázvorové. A originální je i v tom, kdy tato piva nabízí. Má pro to speciální "Lunární pitný režim". Na každý týden tak připadá jiná příchuť.

A protože je dnes úplněk, další várku švestkového piva začne vařit každou chvíli. Zároveň už dnes mohou lidé ochutnat pivo připravené o minulém úplňku. Přesně tak dlouho totiž trvá, než je hotové.

Sládka Marka Pietoně lidé znají z pivovaru v Kozlovicích nebo ve Štramberku, kde působil jako vrchní sládek až do dubna letošního roku. Od léta rozjel společně s hlučínským pivovarem Avar svůj vlastní projekt pod názvem Pivo Franc.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková


Krušovické pivo chutná i v Rusku

[pátek, 22. říjen 2010]

Dvacet pět tisíc návštěvníků prošlo letos branami Krušovického pivovaru. Úctyhodné číslo vyšlo na Bogdana Pustovalova z Kyjeva.

Jako správný jubilant byl také obdarován. Pamětní pohár, knihu a samozřejmě také pivo mu předala Kateřina Zemanová, exportní manažerka na exportním oddělení Heineken Česká republika pro ruský trh, a Josef Helebrant, specialista na exkurze v pivovaru.

Jak vlastně v Krušovicích poznali pětadvacetitisícího návštěvníka? „Počty návštěvníků jsou registrovány na vrátnici. Tenhle jubilejní návštěvník byl z autobusu a tam ho určili vedoucí zájezdu podle dnešního data,“ vysvětlil Josef Helebrant.

Že jsou Češi národ pivařů je známá věc, ale podle klientely, která do pivovaru na prohlídky zavítá, by se dalo říci, že Rusové je statečně dohánějí.

Tvoří téměř devadesát pět procent návštěvníků. K nim se přidává Ukrajina a Bělorusko.

Pokud pivo ochutnají přímo v pivovaru a vidí i to, jak to v něm chodí, vytvoří si k pivu hezký vztah a vyžadují ho pak i doma. Kateřina Zemanová doplnila: „Rusko a rusky mluvící země se tak stávají klíčovými trhy pro značku Krušovice. V letošním roce se předpokládá, že prodej v těchto zemích překročí sto tisíc hektolitrů piva.“ Celkový výstav krušovického piva pro export tvoří tři sta tisíc hektolitrů.

V Rusku se nejvíce prodává tmavé pivo a pivo Imperiál, a to jak lahvové, tak i sudové. Pivo putuje přímo do restaurací i do velkých obchodních řetězců a tradičních obchodů.

O oblíbenosti značky hovoří i Festival řezaného piva v Novosibirsku. Tady se nejpve všichni od manažerů, vedoucích pracovníků až po barmany učili, jak správně čepovat pivo. V druhé části přišlo na řadu to řezané. Jak ho načepovat, aby mělo správnou míru a linii. Pak se teprve řezané pivo zařadí do nápojového lístku. Konzumenti si pivo hodně žádají, protože nejen dobře chutná, ale i vypadá.

Češi jsou hlavně „desítkový“ národ, proto na novou desítku Václava Klouba přicházejí skvělé ohlasy. „Desítka se opravdu povedla, dosáhli jsme toho, co jsme chtěli,“ potvrdil Josef Helebrant.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Šárka Hoblíková


Pivní speciality získávají mezi českými milovníky piva na popularitě. Důkazem je také polotmavý ležák Klostermann z Měšťanského pivovaru Strakonice, který vítězí nejen u pivařů, ale i u odborné poroty na degustačních soutěžích.

Polotmavé pivo Klostermann, pojmenované po významném šumavském spisovateli Karlu Klostermannovi, zaujalo svou plností, řízem, výrazným chmelovým aroma a mírně nasládlou, karamelovou chutí také porotu degustační soutěže českých piv Dočesná 2010, která se uskutečnila na začátku září v Žatci. Klostermann zde potvrdil své kvality a porota mu udělila zlato v kategorii polotmavá piva.

Strakonická piva bodují

Strakonický pivovar získal již třetí ocenění v letošním roce,“ říká Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice a dodává: „Jsem rád, že jsou naše piva úspěšná a bodují. Tento rok byl oceněn také světlý ležák Otavský zlatý, polotmavý Klostermann nezískal ocenění poprvé, čehož si velmi vážím.“ Žateckou degustaci piv organizoval Chmelařský institut Žatec v rámci největších oslav chmele a piva v České republice. Degustační porota hodnotila 184 vzorků piv v několika kategoriích. Byla složena jak z laické veřejnosti, tak i z pivovarských odborníků.

Členka degustační komise, sládková Dagmar Vlková zdůrazňuje: „Účelem této degustační soutěže bylo poukázat na přednosti českých piv a zhodnotit kvalitu zejména nepasterovaných piv. Při degustaci se hodnotila chuť, vůně, příjemnost hořkosti a celkový dojem po napití.

Pivem proti stresu

Obliba nepasterovaných piv prudce stoupá. Každé z ocenění je tím důkazem, že výroba nepasterovaného piva z kvalitních surovin a výhradně žateckého chmele je správnou cestou, jak oslovit konzumenta. Strakonická piva vynikají svou příjemnou hořkostí, která povzbuzuje k dalšímu pití. „Všechna naše piva jsou vařená a bez ředění putují do spotřebitelských obalů. Zásadně nepřidáváme žádné stabilizátory. Konečný zákazník si může vybrat nefiltrovanou a filtrovanou podobu strakonického piva,“ uzavírá Jaroslav Tůma z Měšťanského pivovaru Strakonice.

Nepasterizované pivo má podle odborníků příznivé účinky na celkovou obranyschopnost organismu a je doslova kladivem na stres. Umírněným pitím piva lze totiž zmírnit pokles lymfocytů v krvi, ke kterému v důsledku stresu dochází. Své o tom věděl i spisovatel Karel Klostermann, když zvládl napsat přes čtyřicet svazků knih. Pivo nesoucí jeho jméno je proto pro všechny, kdo chtějí zatočit se stresem, výzvou.

Zdroj: Metro.cz


Okresní státní zastupitelství v Náchodě rozhodlo v kauze prodeje náchodského pivovaru a vyneslo dlouho očekávaný verdikt: Na starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku (ODS) podalo obžalobu, a to za ovlivňování prodeje pivovaru.

Foto

Jeho případ už poslalo k náchodskému soudu. „Mohu potvrdit, že jsem ve středu obdržel obžalobu podanou na ing. Oldřicha Čtvrtečku. Obžaloba je značně rozsáhlá, hlavní vyšetřovací spis má 826 stran. K tomu paří i celkem dvanáct příloh z nichž každá čítá v průměru 250 stran,“ uvedl soudce Pavel Ruml. „S předsedkyní soudu jsme se dohodli, že mi čtrnáct dnů nebudou „napadat“ k řešení další případy, abych se mohl plně věnovat této kauze,“ dodal soudce.

Státní zastupitelství mlčí

O tom, zda a kdy nařídí hlavní líčení, bude jasno brzy. „Zákonem jsem vázán lhůtou tři týdny. V této době buď rozhodnu o datu hlavního líčení a nebo přijmu jiné opatření. Pokud bude mít spis i obžaloba všechny náležitosti, bude hlavní líčení nařízeno v listopadu. Protože je nutné vyslechnout řadu svědků, líčení může trvat i několik dní,“ dodal Pavel Ruml.

Státní zastupitelství v Náchodě nechtělo případ starosty Oldřicha Čtvrtečky nijak komentovat. „Můžu vám jen potvrdit, že máte správnou informaci. Starosta byl obžalován ze dvou trestných činů, a to porušování povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele,“ sdělil státní zástupce Vladimír Štěpánek. „Za přísněji kvalifikované zneužití pravomoci hrozí 3 až 10 let vězení. Více ale neřeknu. Čekám, až dostane obžalobu i druhá strana, tedy obžalovaný i jeho obhájce,“ dodal Štěpánek. Chtěli jsme získat i vyjádření obžalovaného starosty Oldřicha Čtvrtečky, kterého jsme kontaktovali na jeho mobilním telefonu.

Starosta však nečekal ani na položení otázky: „Pane Máslo s vámi nemluvím, vždyť to víte...“. A hovor ukončil. Vyjádření neposkytla ani mluvčí radnice Nina Adlof. „Omlouvám se, ale vzhledem k tomu, že se jedná o obvinění pana starosty, je třeba, aby se vyjádřil osobně. Jako úřad bohužel žádné informace v této věci nedostáváme,“ dodala mluvčí radnice. Starosta už dříve odmítl jakoukoliv vinu. Vždy se přitom obhajoval tím, že pouze respektoval vůli zastupitelů, kteří dali souhlas k prodeji pivovaru. Už dříve však policie došla k závěru, že pravidla výběrového řízení schválená zastupiteli města, starosta naopak porušil. O vině, či nevině starosty, však bude rozhodovat soud.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo


Evropští pivovarníci varují před zvyšováním spotřební daně u chmelového moku. Jejich celoevropská asociace už začala se sérií lobbystických přednášek, při kterých chce upozornit vlády, že zvýšení spotřební daně u piva by bylo kontraproduktivní.

V Česku se prozatím o uvalení větší spotřební daně na pivo nahlas nemluví. Důsledky jejího případného navýšení Českému rozhlasu osvětlil předseda sdružení evropských pivovarníků Alberto da Ponte:

Když zvýšíte spotřební daň u piva průměrně o 20 procent, riskujete ztrátu asi 50 tisíc pracovních míst. Příjmy do státní pokladny nebudou vyšší, protože klesne spotřeba piva. I v krátkodobé perspektivě je to spíš úder do vlastních řad.

Podle odborníka na behaviorální biologii z Katolické univerzity v Lovani Phillipa De Witteho přitom neobstojí ani argument, že vyšší cena piva sníží problém alkoholismu:

Není tu přímá souvislost mezi zvýšením ceny alkoholu a poklesem jevu alkoholismu. Po vyšším zdanění alkoholu ve Švédsku začali na jihu země lidé dovážet nápoje od sousedů v Německu a Dánsku a popíjeli více doma.

Naopak na severu Švédska, kde se pije spíše po ruském způsobu, se lidé vrhli na vodku. A problém s alkoholovými závislostmi naopak vzrostl.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Pavel Novák a Marika Táborská


Lanovku prověřily sudy se Šerákem

[pátek, 22. říjen 2010]

Hektolitry piva převážela 21. října nová šestisedačková lanovka v obřím lyžařském areálu v Koutech nad Desnou, který je těsně před dokončením.

Lanovka prošla pod dohledem odborníků zatěžkávací zkouškou, která je nutná ke schválení provozu. Živé pasažéry by měla převážet od 1. prosince, kdy se areál otevře pro veřejnost. Lanovka je svého druhu první v republice, podobné typy jsou známé spíše z alpských center.

Testování trvalo celý den

Na každou sedačku nakládáme osm sudů s pivem o váze půl tuny. Sedaček je sto dvacet, naložíme jich polovinu a musíme provést zátěžové i brzdové zkoušky, včetně nouzového rychlého zastavení. To pak budeme sledovat, jak se sedačky budou naklánět. Není vyloučeno, že nějaký sud s pivem spadne,“ vysvětlil náčelník lanové dráhy Michal Nevrkla.

Lanovku zatížilo celkem 480 sudů plných Šeráku, testování lanovky o délce 2100 metrů zabralo celý den. „Schválení drážního provozu lanovky je poměrně složité. Musíme mít například připravený i evakuační plán pro případ poruchy. Nácvik na krizovou situaci budeme teprve absolvovat s horskou službou,“ dodal Michal Nevrkla.

Lákadlo pro turisty

Otevření lyžařského areálu, který bude největší v Jeseníkách, je naplánováno na začátek prosince. Na horních částech sjezdovek již leží několik čísel přírodního sněhu. Na svazích je již vybudován systém umělého zasněžování, nyní finišují práce na dokončení zázemí pro lyžaře.

Nový areál by měl do Jeseníků nalákat více turistů než dosud, již nyní je o ubytování v zimní sezóně v Loučné nad Desnou a Koutech velký zájem. Tři ze čtyř sjezdovek budou středně až vysoce obtížné, jedna z nich o délce 2300 metrů bude nejdelší v Jeseníkách. Při převýšení 550 metrů bude splňovat i parametry pro pořádání mezinárodních lyžařských závodů včetně světového poháru. I další sjezdovky budou patřit svou délkou i obtížností k jesenickému nadprůměru. Celková kapacita všech vleků a lanovek střediska bude činit 13 tisíc lyžařů za hodinu. Investorem stavby je olomoucká firma K3 Sport.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Hana Kubová


Posledních sedm mužů v Plzni udržuje tradici bednářství. Před několika lety prastaré řemeslo z pivovaru málem nenávratně zmizelo.

Rozhodli jsme se tradiční výrobu a zrání a kvašení v dřevěných sudech zachovat alespoň v pivovarských sklepích. Zachránili jsme tak poslední partu bednářů,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení návštěvnictví Plzeňského Prazdroje. Většina z řemeslníků ale byla v předdůchodovém věku. Bylo proto třeba přijmout někoho mladšího. „Bednářství jako obor se už v té době nikde v republice nevyučoval, zavedli jsme proto projekt Záchrana historického řemesla. Jeho první absolvent složil zkoušku v roce 2006,“ vysvětluje Eliášková.

Zatím posledním vyučeným bednářem se ve čtvrtek stal pětatřicetiletý Plzeňan Karel Franěk. Pod vedením zkušených mistrů se učil tři roky. „Jsem vyučený truhlář. Dozvěděl jsem se, že v pivovaře shání bednáře. Zaujalo mě to. Svého rozhodnutí v žádném případě nelituji. Je to zajímavá práce a máme tu skvělou partu,“ konstatuje novopečený bednář. Na jeho profesi je prý nejsložitější výroba velkých sudů. Při přijímacím rituálu nepřišel ani o pohlavek, kterým se tradičně noví bednáři do cechu vítají.

To byl poslední výchovný. Zároveň si také domů odnese soudek který sám vyrobil. Bude samozřejmě plný piva. Ať se poměje,“ říká se smíchem bednářský mistr Josef Hrůza. Pasování se odehrálo v rámci tradičního smolení sudů, které je na programu vždy dvakrát ročně. Podle Eliáškové je současný počet bednářů dostačující. Kromě práce pro pivovar občas opravují vinné sudy nebo vyrábí soudky na whisky.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Další článek s podobnou tématikou naleznete zde...


V úterý 19. října 2010 byly slavnostně vyhlášený výsledky soutěže WebTop100. Z pohledu designéra je jistě nejzajímavějsí kategorie nazvaná Designová trefa WebTop100, kterou letos vyhrály stránky minipivovaru Groll z Plzně. Na to, proč vyhrály právš tyto stánky jsme se zeptali porotce a oborného garanta soutěže pro oblast grafiky Pavla Kouta. A jak se vítězné stránky líbí vám?

V loňském roce vyhrály tuto kategorii webové stránky pivovaru Pilsner Urquell, které pro Plzeňský prazdroj připravilo studio Symbio a laťku nastavilo hodně vysoko.

Letošní vítěz plzeňský minipivovar Groll, který provozuje firma AZ Catering services s.r.o., má prezentaci od místního Barton studia.

Foto

Pavel Kout, jakožto odborný garant soutěže WebTop100 za grafiku ríká: „Za designovou trefu a nejhezčí stránky v celé soutěži si však troufnu označit web Pivovar Groll s nádhernými barvami, senzační grafikou a výtečnou navigací. Jakmile k nim zabrouzdáte, dostanete chuť ochutnat jejich pivo — a tak má web správně fungovat, viďte?“

Zdroj: Design portál.cz | Autor: Martin Kalda


Pivovar Budějovický Budvar, který je jediným tuzemským pivovarem ve vlastnictví státu, rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie.

V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ generální ředitel pivovaru Jiří Boček, podle kterého se indický trh dynamicky rozvíjí a je perspektivní. „V zemi jsou však obrovské rozdíly, jsou tu lidé extrémně chudí, ale i extrémně bohatí," upozornil Boček.

Českobudějovický pivovar, jehož hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar, v budoucnu hodlá zaměřit svou pozornost i na další země. „V Latinské Americe a v Asii už vzniká nemalá cílová skupina, na kterou bychom se mohli zaměřit," dodal Boček.

Expanzi pivovaru dokládá i nárůst počtu zemí, v nichž podnik působí nebo do nich alespoň dodává své produkty. Zatímco v roce 1991 to bylo 19 zemí, po aktuálním vstupu do Indie je to již 59 států. Za prvních devět měsíců letošního roku vyvezl Budvar podle Bočka o šest procent piva více než v loňském roce.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek


Slovenská vláda chce zdražit pivo. Zatímco pivovarníci a zákazníci restaurací se bouří, výčepní zůstávají v klidu. I kdyby některý z místních pivovarů kvůli zdražení zkrachoval, zůstanou na vývěsních štítech značky od západních sousedů.

Hlučná slovenština se valí od masivních stolů a uprostřed velkého hospodského sálu se všechna témata hovorů srážejí do pestré směsi. Mluví se o neúspěšné kvalifikaci slovenských fotbalistů či o aféře s přidělováním bratislavských městských bytů politikům.

Protože do jedné z největších bratislavských restaurací Mamut na okraji Starého Města chodí lidé hlavně na pivo, vynořuje se každou chvíli téma, které momentálně hýbe slovenským pivařům žlučí. „Jestli zdraží, lidé si začnou kupovat levnější pivo v obchodech a v hospodách bude prázdno. Možná to udělám i já,“ krčí rameny padesátiletý stavební dělník Matúš Dubovský, před sebou na stole sklenici s Velkopopovickým Kozlem. Skupinka okolo stolu souhlasně přikyvuje. „Nebo si budeme jezdit kupovat pivo do Rakouska,“ přidává další repliku do černého scénáře jeden z Dubovského parťáků.

Téma, které rozohnilo všechny, kteří mají na Slovensku něco společného s pivem, otevřeli pár kilometrů odtud v parlamentu poslanci pravicové vládní koalice. V rámci úsporného balíčku chtějí zvednout spotřební daň z piva tak, že se cena za půllitr zvýší až o šest centů, tedy téměř o dvě slovenské koruny. To je rekordní zdražení.

Slovenští pivovarníci minulý týden přinesli do parlamentu bleskově vzniklou petici. Pivařům na ceně záleží, bylo pod ní přes 170 tisíc podpisů. „Když se daň zvyšovala v roce 2003, zavíraly se pivovary, dnes jich zbylo ze 14 jen 5, ztratila se tím více než tisícovka pracovních míst,“ varuje před další ranou pro slovenské pivovarnictví šéf asociace pivovarů Roman Šusták.

Zdražíme, ale nezahyneme

Při večerní procházce slovenskou metropolí se však představa krachujících restaurací těžko navozuje. V řadě podniků v centru mají výčepní napilno, spíše než o turistických restauracích s vyhřívanými zahrádkami to platí o hospodách a barech, kam chodí trávit večery místní. „Pokud zvednou daň, asi zdražíme, ale nemyslím, že by nám to nějak výrazně sebralo zákazníky,“ říká provozovatel restaurace Omama Café Viktor Půček.

Stejně sebejistě mluví i další hostinští, ať už v centru nebo mimo ně. Čepovaný půllitr se tu dá koupit i za euro a ani deseticentové zdražení prý hospody nepoloží.

Chcete-li pochopit, proč nesdílejí strach slovenských pivovarů, stačí na ulici zvednout hlavu. Pohled na vývěsní štíty každé druhé bratislavské restaurace je exkurzí do pivního místopisu země na západ od slovenských hranic. Staropramen, Velkopopovický Kozel, Plzeňský Prazdroj, Svijany, Černá Hora, Bernard nebo Budvar, to jsou české názvy, na které tu narazíte nejčastěji. „Nerad to říkám, ale české pivo je lepší. A mají ho pomalu v každé hospodě, takže spousta lidí to slovenské ani nepije,“ připouští prostovlasý muž se sklenicí staropramenu v kmenové restauraci smíchovského pivovaru Potrefená husa.

Ani slovenští pivní patrioti však nejspíš nebudou muset plakat nad prázdnou sklenicí. Velké pivovary sice mluví o hrozbě krachu a chátrající opuštěná budova bratislavského pivovaru Stein dokazuje, že lépe už bylo. Hlavním městem se ale šíří relativně nový fenomén: minipivovary. Jen za poslední dva roky tu vznikly tři. A o zákazníky prý nouzi nemají. „Pokud se zvýší daň, bude to diskriminace našeho podnikání. Ale doufáme, že nám to zákazníky nesebere, jsme tu sedm měsíců a lidé už si k nám zvykli chodit,“ říká spolumajitel Bratislavského měšťanského pivovaru Marian Madaj.

FAKTA Pivo v parlamentu Na Slovensku se ročně vypije 74 litrů piva na osobu, což je o 20 litrů méně než před posledním zvýšením spotřební daně v roce 2003. O dalším růstu daně bude hlasovat parlament, čeká se ještě tuhý boj, vedle opozice může být kvůli lobbingu pivovarníků proti i část poslanců vládní koalice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec


Sto ľudí, sto chutí, hovorí stará ľudová múdrosť. Chute sa však nemenia len od človeka k človeku, vplyv na chuťové poháriky má aj ročné obdobie. Po letných šalátoch a ľahkých pokrmoch majú ľudia tendenciu dopriať si v chladných mesiacoch výdatnejšie jedlá a neboja sa experimentovať s chuťami, vôňami či receptami. Chuťové gurmánstvo vrcholí počas koncoročných sviatkov, kedy si atmosféra priam žiada niečo nové, iné. A netýka sa iba jedla, ale určite aj nápojov. Je preto už tradíciou, že ku koncu roka prináša Zlatý Bažant na trh špeciálne sviatočné pivo. Kým dva roky po sebe to bolo pšeničné pivo a minulý rok mimoriadne úspešný tmavý Porter, tohtoročná sviatočná špecialita Zlatého Bažanta je zatiaľ neznáma. Novinka bude odhalená vo štvrtok 28. októbra, kedy si sviatočné pivo Zlatý Bažant v limitovanej edícii budete môcť v premiére vychutnať v približne 400 prevádzkach na celom Slovensku.

Podľa našej skúsenosti si ľudia ku koncu roka radi a často vychutnávajú chutné jedlá a kvalitné nápoje v kruhu svojich priateľov a rodiny. Gurmánsky zážitok z jedla a nápojov sa v tomto čase stáva aj akousi odmenou, kedy z nás po náročnom predvianočnom čase opadne stres a doprajeme si aj iné chuťové lahôdky ako obvykle, hovorí Marek Ort, executive chef spoločnosti Red Monkey Group, pod ktorú patrí aj SVET Originálny Pub, vlajková loď značky Zlatý Bažant.

Ku koncoročným tradíciám a gurmánskym pôžitkom pribudla v posledných rokoch aj tradícia varenia sviatočného piva Zlatý Bažant. "Cieľom našej tradície je priblížiť milovníkom zlatého moku tradičné typy pív, ktoré sa na slovenskom trhu bežne nevyskytujú, a ktoré obohatia ich sviatočný stôl, hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant. Nielen pivní gurmáni si tak môžu každý rok rozšíriť svoje znalosti a dozvedieť sa viac o rôznych pivných špecialitách priamo vo svojom pube či v pohodlí svojho domova. Pri výrobe sviatočného piva sa Zlatý Bažant pridržiava tradície starých majstrov pivovarníkov, ich umenia varenia a správneho času zrenia, ktoré spája s modernou kvalitou. Výsledkom je tak vždy skutočné majstrovské dielo. Minulý rok si pivní gurmáni mohli vychutnať špecialitu Zlatý Bažant Porter, dva roky predtým nám zase zachutilo pšeničné pivo, ktoré je obľúbené najmä v Belgicku, Nemecku a Rakúsku.

Tento rok však siahol Zlatý Bažant naozaj hlboko do histórie pivovarníckeho remesla – počas sviatkov si budete môcť pripiť pivom, výroba ktorého sa datuje až do 14. storočia. Unikátna chuť limitovanej edície sviatočného piva Zlatý Bažant bude odhalená už doslova o niekoľko dní - od 28. októbra bude k dispozícii v približne 400 puboch na celom Slovensku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Slovensko


V domě kultury bude vonět pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

Dvoudenní přehlídka pivovarů čeká obyvatele a návštěvníky Milevska v pátek a sobotu v domě kultury. „Po oba dny se představí jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvaceti druhy piv,“ informoval ředitel domu kultury Vít Kratochvíl.

Kromě pivních lahůdek budou pro návštěvníky připraveny i vepřové speciality a navíc každou hodinu soutěž s pivní tématikou na hlavním podiu,“ dodal.

Pivní slavnosti se v Milevsku poprvé konaly loni. Letos budou moci návštěvníci v pátek hlasovat v soutěži Milevská pivní korunka sympatie.

V pátek večer se uskuteční i soutěž v degustaci.

Každý pivovar nominuje do této soutěže jeden vzorek a porota složená ze zástupců města, občanů Milevska a pořadatele tyto vzorky vyhodnotí a tři také ocení,“ popsal Vít Kratochvíl.

V sobotu si lidé budou moci prohlédnout malou výstavu sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá


Moj vlastny domaci spadovy mikropivovar

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

“Traditionally, brewing was something you did at home”. Touto vetou zo seriálu “More industrial revelations” začala moja cesta k vlastnému mikropivovaru. Výrobu piva ako jeden z pilierov priemyselnej revolúcie (keďže piť vodu bolo životu nebezpečné) predviedli v spádovom pivovare Hook Norton Brewery, čo je trojposchodová budova a na každom poschodí sa udeje iná časť výrobného procesu. Ďalším krokom bola (asi ako u mnohých domovarníkov) návšteva reštauračného pivovaru. Reakcia “toto musím mať doma” bola v mojom prípade veľmi silná a keď som prehlásil, že budem mať pivovar, u členov rodiny to vyvolalo značné pobavenie. O rok na to sme už varili prvú várku.

Ako asi každý čo si chce doma uvariť pivo som aj ja koketoval s myšlienkou na varenie z koncentrátov v kuchyni. Keď som však v knihe “How To Brew” od Johna Palmera videl čo všetko by musela zniesť kuchyňa v byte a aký žalostný výsledok (v zmysle množstva uvareného piva) by z toho bol, rozhodol som sa preskočiť túto vývojovú fázu a postaviť rovno normálny pivovar.

Už od začiatku mi bolo jasné, že sa chcem vyhnúť všetkým možným čerpadlám a pumpám, ktorých čistenie je náročné a zložité. Tiež som sa chcel vyhnúť zložitým mechanizmom a prevodom, ktoré sa môžu akurát tak zasekávať a kaziť. Bolo preto jasné, že sa bude jednať o konštrukčne čo možno najjednoduchší spádový pivovar fungujúci na princípe gravitácie.

Po sérii nákresov a návrhov používajúcich nerezové KEG sudy bolo jasné, že nemám ani dostatočné znalosti ani možnosti opracovávať nerez, že uchytenie sudov nebude dosť pevné a že výška priestoru by musela byť takmer 3 metre. Logická volba boa preto obrátiť sa na firmu, čo s nerezom pracuje a mohla by mi vyrobiť pivovar presne podľa mojich predstáv.

Po množstve emailov s nákresmi a popismi, osobných stretnutí a hľadaní riešení objavujúcich sa problémov bol vyrobený prvý prototyp. Môj pivovar je dvojnádobová varňa s pevnou varnou nádobou a pohyblivou odkladacou nádobou, do ktorej sa vkladá scedzovacie dno. V pivovare sa najľahšie varí na jeden rmut, avšak dá sa aj na dva alebo tri rmuty. Spôsob uchytenia ku konštrukcii, na ktorej pivovar stojí, je neštandardný, ale o to jednoduchší a spoľahlivejší. Zmenu vzájomnej polohy nádob som vyriešil bežne dostupným elektrickým zdvihákom, párnik je z bežne dostupných nerezových komínových rúr, na ohrev vody na vysladzovanie využívam obyčajný bojler. Je to slabé miesto pivovaru, pretože neprodukuje dostatočne horúcu vodu, avšak výťažnosť doterajších 6 várok bola viac než uspokojivá. Kvasím v plastovej 60 litrovej nádobe, ktorá je umiestnená v chladničke. Pivo leží v PET fľašiach v tej istej chladničke nastavenej na nižšiu teplotu.

Vystierka prebieha vo varnej nádobe, do ktorej napustím vodu z bojlera. Vystieram pri 40 stupňoch, slad schladí dielo na 37 stupňov. Prihrievam na 52 a 63 stupňov, kedy odčerpám časť diela do odkladacej nádoby. V nej je už vložené scedzovacie dno.

Foto

Rmut prihrievam na 72 a následne do varu. Po povarení ho prečerpám k odpočívajúcemu podielu. Ihneď zdvihnem odkladaciu nádobu no najvyššej polohy. Pri strope je teplejšie, takže nádoba menej vychladne. Zároveň sa rozvrství mláto a pri ďalšom pohybe sa nerozvíri. Nastáva čas na obed a očistenie varnej nádoby.

Foto

Po podrážaní, kedy ešte kalnú sladinu vraciam nazad do odkladacej nádoby, nastáva sťahovanie predku nazad do varnej nádoby a vysladzovanie. Vysladzujem tak, že mláto kropím vodou z bojlera a pomáham si rýchlovarnou konvicou. Po vysladení sa odkladacia nádoba spustí do najnižšej polohy, mláto sa vyberie aj so scedzovacím dnom a odkladacia nádoba sa vyčistí. Vo varnej nádobe začína chmeľovar. Chmelím na tri razy, posledný chmel už takmer nevarím. Po chmeľovare roztočím mladinu vo varnej nádobe a nechám ochladiť na 80 stupňov. To je dostatočný čas na to, aby v strede nádoby vznikol kalový koláč.

Medzičasom do odkladacej nádoby vložím medený chladič. Ten berie vodu zo studne, takže na chladenie nepoužívam pitnú vodu z vodovodu. Mladinu prečerpám do odkladacej nádoby pomocou heveru, ale dá sa použiť aj ventil, ktorý je umiestnený na boku nádoby. Keďže je mladina ešte horúca, odkladacia nádoba aj chladič sa vysterilizujú.

Počas chladenia mladiny vysterilizujem spilku a umyjem varnú nádobu. Po vychladení mladiny odkladaciu nádobu dvihnem do najvyššej polohy. Na dne nádoby sa usadili zvyšky kalov, takže prvý liter-dva odložím do hrnca a nechám znovu usadiť kaly. Mladinu prečerpávam do spilky v chladničke, priebežne pridávam kvasnice. Tie som predtým rozmiešal v troche mladiny a prevzdušnil.

Na jednu várku sa dá uvariť 60 litrov piva, po pár dňoch to v spilke vyzerá takto.

Foto

Vývoju pivovaru som venoval pomerne veľa úsilia. Nie každý domovarník má dostatočné možnosti svojpomocne si postaviť pivovar z dostupných materiálov a komponentov, ktorý by mu nahradil varenie v kuchyni. Preto som uzavrel predbežnú dohodu s dvoma firmami, ktoré sú schopné pivovar vyrobiť na zakázku. Cena sa odvíja v prvom rade od ceny nerezu, avšak aj s konštrukciou, bojlerom a ostatnými komponentami sa dá postaviť za 2500 eur. Konštrukcia a vzájomná poloha nádob sa prispôsobuje priestoru, v ktorom je pivovar umiestnený. Celý sa dá umiestniť na stenu o výške 2.5 metra a šírke 2–3 metre, prípadne do rohu miestnosti. V prípade záujmu ma stačí kontaktovať. Varím cca každých 8–10 týždnov a kto by rád videl pivovar v akcii je vítaný. Zároveň rád vybavím a dodám všetko potrebné, aby sa uľavilo aj vašej kuchyni. Dá sa však použiť aj ako laboratórny pivovar v prevádzkach, kde nie je únosné experimentovať na veľkej varni.

Na záver by som rád poďakoval tým, bez ktorých by pivovar nevznikol, a to konkrétne celej mojej rodine, p. Václavovi Potěšilovi, p. Ladislavovi Večeřovi a p. Ladislavovi Veselému.

Zdroj: AcidLog fczbkk.com


Každý den musí ochutnat pivo

[středa, 20. říjen 2010]

Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od roku 2009 sládkem v českobudějovickém pivovaru Budvar

Foto

Za rok mu pod rukama proteče více než milion hektolitrů piva, sám však přitom ochutná jenom nepatrné množství. Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od ledna 2009 sládkem českobudějovického pivovaru Budvar.

Brož nepochází z rodiny s několika generacemi sládků ani jej od mládí nikterak nepřitahoval alkohol. „Přišel jsem k řemeslu přirozeně přes zájem o přírodní vědy. Později na gymnáziu se k tomu přidalo trochu pragmatismu, trochu jihočeského patriotismu a nápad studovat pivovarnictví a sladařství byl na světě,“ popisuje.

Ačkoli studovat obor, v němž se učí vařit pivo, zní jako velmi lákavá nabídka, není to podle Brože vůbec jednoduché. Studenti musí znát mnohé z veškerých přírodních věd, především pak chemie. V posledním ročníku se ale ti, kteří vydrží, dostanou z laboratoří do malého školního pivovaru. A právě zde uvařil Brož svou první várku piva. „Po celou dobu studia se člověk nabíjí teorií a je skvělý pocit vyzkoušet to v praxi, navíc s úspěšným koncem v podobě hotového piva a jeho ochutnání,“ komentuje.

Po dokončení vysoké školy nastoupil Brož do pivovaru Budvar. Nejprve musel jako všichni začátečníci absolvovat tazvané technologické kolečko. „Čerstvý absolvent prochází celým provozem, na vlastní smysly si vyzkouší všechny práce včetně mytí tanků ve sklepě,“ vysvětluje. Takový úvod je podle něj velice cenný, protože pokud má člověk v budoucnu řídit zaměstnance a jejich práci, je dobré o té práci něco vědět.

Poté se Brož stal vedoucím varny a přes funkce technologa a podsládka postoupil až do role sládka. I když se podle něj sládkovské řemeslo během desetiletí hodně proměnilo a z čistého řemesla se stalo spíše manažerskou pozicí, stále jako sládek často sleduje samotnou výrobu piva. Je totiž zodpovědný za to, že brány pivovaru opustí jen kvalitní nápoj. Každodenní součástí jeho práce je tak ochutnávka čerstvě vyrobeného piva. „Chuť je vůbec to nejdůležitější. Můžeme mít miliony analytických rozborů, ale pokud pivo nebude chutnat, je výsledek naší práce špatný,“ zdůrazňuje. Dodává však, že během pracovního dne samozřejmě nemůže být ovlivněn alkoholem, a proto ochutnává produkt pouze v mililitrovém množství.

V pivovaru Budvar se ročně uvaří asi jeden a čtvrt milionu hektolitrů piva. Češi jsou podle Brože stále velice poctivými konzumenty. „Křivka spotřeby reaguje především na počasí, když je hezky, tak pijí víc. Druhým faktorem je sezona dovolených, kdy lidé častěji chodí posedět, toto kromě letního období nastává i během vánočních svátků,“ doplňuje.

Řada spokojených, výjimečně i nespokojených, zákazníků se sládkovi také ozývá. „Nejvíce se ale dozvím u piva, když slyším komentáře,“ připouští Brož. On sám pije zlatavý mok rád i po pracovní době a říká, že si neumí představit sládka, kterému by pivo nechutnalo. Při svých cestách také málokdy odmítne možnost ochutnat zcela jiné značky. „V dubnu jsem byl jako degustátor na světové soutěži piv. Přihlásili tam asi tři tisíce vzorků a musím říct, že Čechy jsou poměrně konzervativním pivním trhem. Většina našich produktů jsou ležáky nebo výčepní piva, ale na světě nalezneme mnoho zajímavých a často úplně odlišných druhů piv. Mnozí čeští konzumenti by je nejspíš do pivního světa ani neřadili,“ vypráví.

Také proto nechystá Budvar žádné pivní experimenty. Ostatně svou recepturu tu ladí již více než 115 let a nyní si ji bedlivě střeží. „U receptu na české pivo existuje několik obecných zásad, které najdete v každé učebnici pivovarnictví, ale musí se k tomu přidat naprosto špičková surovina a neošidit proces. V tom je klíč k úspěchu,“ doplňuje Brož.

U piva hodlá zůstat i v budoucnu. Obor má totiž stále rád, což dokládá i fakt, že se po pěti letech v pivovaru pustil ještě do studií v doktoranském programu. „Právě odevzdávám disertační práci, takže když se zadaří, budu sládek s doktorským titulem,“ uzavírá s úsměvem.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková


Merlin: magicky černé pivo

[středa, 20. říjen 2010]

Na pět desítek pivních značek produkují regionální pivovary sdružené v ryze české pivovarnické skupině K Brewery. Jejich rejstřík nyní obohatí prémiový tmavý ležák Merlin, který se zrodil v protivínském pivovaru.

Pivovarníci z K Brewery se nechali při výběru názvu pro nové pivo inspirovat legendární postavou z britské mytologie – mocným kouzelníkem, mágem a čarodějem z legend o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a meči Excalibur. Merlin je totiž na rozdíl od běžných tmavých piv výjimečně černý, přesně jak se na nápoj plný kouzel, magie a čar sluší a patří.

Další důvody objasňuje Jiří Faměra, vrchní sládek K Brewery: „Při vývoji receptury piva Merlin jsme se nechali inspirovat pivem typu stout. Připravujeme ho podle speciální receptury za použití praženého ječmene. Proto jsme i název hledali na britských ostrovech, kde je tento druh piva tak populární.

Právě pražený ječmen dodává tomuto pivu specifickou chuť. Pro jeho výrobu jsou dále použity tři druhy sladu, prvotřídní voda z hlubinného jezera a kvalitní chmel. Vzniká tak pivo s výrazným a jedinečným charakterem. Merlin vyniká bohatým a intenzivním chuťovým profilem, ve kterém najdeme škálu chutí od sladké přes karamelovou a kávovou až po výraznou hořkost. Merlina tedy můžeme popsat jako spodně kvašený silný tmavý ležák o stupňovitosti 12,8 % a obj. alkoholu 4,7 %, který je charakteristický černou barvou, bohatou pěnou a magickou kombinací chutí. Do piva nejsou přidávána žádná umělá sladidla ani karamel.

Merlin bude na trh dodáván od poloviny října především do restaurací, ale k zakoupení bude i v lahvích o objemu 0,33 l.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Holba, ryzí pivo z hor se stane prvním nákladem nové lanovky ve Ski areálu v Koutech nad Desnou, kterou ve čtvrtek 21. října prověří finální zátěžové testy.

Lanovka je raritou nejen v Jeseníkách, ale i v celé republice. Jde totiž o dosud první sedačku pro 6 osob, známou spíše z alpských center. V běžném provozu odbaví až 3200 osob za hodinu a na samý vrchol sjezdovek lyžaře vyveze za necelých 7 minut.

Provoz lanovky musí garantovat maximální bezpečí a tomu podléhá návrh i všechny etapy výstavby. Ve čtvrtek ji zatíží celkem 480 sudů plných Holby, tato zátěž se rozloží do 60 sedaček po 8 sudech.

Testování bude probíhat během celého dne za přítomnosti odborníků. „Sudy s našim pivem poskytujeme pro zátěžové zkoušky pravidelně, většinou však v menším množství. Dnes můžeme říct, že se Holba stala symbolem Jeseníků a nebude chybět ani v restauracích Ski reálu Kouty,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

Nový ski resort vyniká nejen lyžařskými možnostmi, ale také zázemím, které nabízí od restaurací a barů až po lyžařský servis i školu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Exkurze do Královského pivovaru Krušovice jsou stále oblíbenější, zájemců o prohlídku varny, historie pivovarnictví, kaple a dalších pivních historických zajímavostí přibývá. Právě dnes v 10,30 přivítali krušovičtí jubilejního, již 25 000., návštěvníka roku 2010. Stejný počet lidí přitom do Krušovic přijel za celý loňský rok. 25 000. návštěvníkem se stal pan Bogdan Pustovalov z Kyjeva.

Součástí krušovické exkurze, která trvá devadesát minut, je např. prohlídka varny či oddělení cylindro-kónických tanků. Návštěvníci si dále mohou prohlédnout stáčecí linky, prodejnu suvenýrů, trasu věnovanou bednářství, sbírku nápojového skla, používaného v Krušovicích od roku 1990

do současnosti nebo výstavu s názvem Historie pivovarnictví. Od července je zpřístupněna také pivovarská kaple. Krušovický pivovar je jediným v České republice, který se honosí funkční a vysvěcenou kaplí přímo uvnitř areálu.

25 000. návštěvníka přivítali zástupci Královského pivovaru Krušovice, včetně paní Kateřiny Zemanové, manažerky exportu pro východní trhy, která panu Pustovalovi předala speciální krušovický korbel a další dárkové předměty.

Jsem velmi potěšen, že je o prohlídku pivovaru tak velký zájem. Stále pracujeme na tom, aby byla její trasa co nejzajímavější, doplňujeme rovněž nové exponáty. Letošní novinkou je kromě pivovarské kaple také např. schránka pro milovníky geocachingu, umístěná přímo ve dvoře pivovaru,“ řekl Josef Helebrant, specialista na exkurze pivovaru.

Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších a zároveň nejmodernějších pivovarů v Čechách. Jeho vznik se datuje téměř pět století zpět, a tak se může pochlubit opravdu bohatou historií. Neméně bohaté je také pivní portfolio, do kterého patří nová krušovická Desítka, Mušketýr, Ležák, Staročeský Malvaz a Černé pivo. V rámci exkurzí si mohou návštěvníci krušovická piva vychutnat v prostorách Staré sladovny.

Návštěvu pivovaru je možno naplánovat na všední dny i víkendy. Od pondělka do pátku je otevřeno od 8:00 do 18:00 hod., v sobotu a v neděli od 8:00 do 12:00 hod. Další informace o Královském pivovaru Krušovice, exkurzích a kulturních akcích jsou k dispozici na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Rusko, Kostarika, možná Gruzie. To jsou země, kde budou lidé již brzy pít pivo, jaké vaří sládek Oldřich Záruba v Pivovaru Chotěboř. Tamní investoři totiž oslovily české firmy, které postavily pivovar v Chotěboři, s žádostí o vybudování vlastního pivovaru. Chotěbořský sládek pak bude navíc přímo na místě pomáhat s vařením piva podle klasické české technologie.

Velký zájem o tradičně vařené pivo i chotěbořský pivovar sládka těší. Potvrzuje to podle něj, že se v Chotěboři vydali správnou cestou. „Na výstavbě pivovarů v zahraničí se budu podílet, abych jako odborník na pivovarnickou technologii zákazníkům garantoval správný výběr a instalaci technologie,“ popsal Záruba.

Sládek: Naučím je také vařit dobré pivo

Jakmile budou pivovary dostavěny, Záruba v Chotěboři zaškolí nový personál. „Sem do pivovaru přijedou ti, kteří pak v námi postavených pivovarech v zahraničí budou sami vařit pivo. Předám jim své zkušenosti, naučím je to. Když ale bude potřeba, zajedu i k nim a na místě jim pomůžu s rozběhnutím výroby.

Už je podepsaná smlouva s Ruskem na výstavbu stejně velkého pivovaru a se stejnou technologií, jako máme tady u nás, tedy 25 tisíc hektolitrů za rok. V tuto chvíli si investor zajišťuje potřebné prostředky,“ popsal zahraniční spolupráci ředitel pivovaru Richard Moravec a dodal, že v ruském Krasnodarsku vyroste pivovar za 4 milióny eur.

Deset pivovarů v Kostarice a okolí

Stavět se bude i v Kostarice. Zatím je podepsaná dohoda o výstavbě dvou pivovarů, první z nich už se projektuje. Podle Záruby budou i tamní pivovary vybaveny stejnou technologií a budou stejně velké jako ten v Chotěboři. Pokud bude vše probíhat podle dohod, v dalších pěti letech se na Kostarice a v sousedních zemích postaví celkem 10 pivovarů.

Podle chotěbořského sládka tam bude pivo stáčeno do plechovek, lahví a KEG sudů. „Jelikož země leží v tropickém pásmu, bude se muset pasterizovat, technologie výroby piva bude ale stejná jako v Pivovaru Chotěboř.

O výstavbě dalších dvou pivovarů se jedná také s Gruzií. První tamní pivovar by měl vařit 100 000 hektolitrů piva za rok, druhý dokonce dvojnásobné množství. I v Gruzii byl nové trhy a používané technologie osobně zkoumat sládek Záruba. „Pivo tam prodávají někdy dost zvláštní formou. V hlavním městě Tbilisi jsem viděl lidi, jak stojí ve frontě před malým okýnkem. Tam byl ve zdi kohout a nějaká babka z něj lidem stáčela pivo do PET lahví, které si sami přinesli. Ochutnal jsem a bylo to nepitelné,“ líčil Záruba.

V Gruzii je dle jeho slov poměrně široká nabídka českých piv, která jsou tam ale importována z České republiky. Podle sládka se tu tuzemské pivo neztratí: „Místní trh je velký a proto se podnikatelé nebojí do stavby nových pivovarů jít. Jsem rád, že tu bude k mání naše skvělé pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


«« « Strana 804 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI