to Jana: Mě by taky zajímalo, jakým způsobem rozbíjíte kyslík. Pivo se točením z výšky skutečně rozbíjí, ale kyslík určitě ne. Než tedy příště plácnete podobnej nesmysl, trochu zagooglujte nebo se poptejte někoho, kdo se vyzná v chemii, resp. fyzice. Pak vás nikdo nemůže označit za úplnýho hlupáka, kterej mluví o něčem, o čem vůbec nic neví.

to Elf: Já bych paní Janě doporučil i shlédnutí tohoto článku:
http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_07_478-485.pdf

Se samotným točením piva to úplně nesouvisí, ale s tvorbou pěny ano, tak to snad nebude úplně mimo.

Jinak když jsem před lety dělával v hospodě, tak jsme čas od času počítali, kolik se nám podaří vytočit ze soudku piv, a výsledek byl docela zarážející:

Podkováň ... v průměru 96 piv
Samson ... v průměru 104 piv

Protože však pěnivost obou značek byla podobná, výše uvedený rozdíl bych tedy přičítal množství piva v sudu. Na druhou stranu se mi moc nechce věřit tomu, že by Samson cpal do KEGu víc piva, než musí a než se do něj vlastně může vejít (Jaký je vlastně skutečný objem KEGu? Jejich výrobci udávají 50 l + 0,5 %, to mi však připadá nějak málo. Neví to někdo přesně?)

Co se hnacích plynů týče, tak já nedám na klasický vzduch dopustit. Pivo třeba rychleji zvětrává - což se na výsledné chuti stejně projeví až druhý den - ale chuťově je nesrovnatelně lepší než pivo s "přídavkem" CO2 či CO2+N2. Žádné nepříjemné říhání, žádné "vracení se piva do nosu" apod.

Dodnes třeba vzpomínám na Sportovní výčep u Srbů v Kostelci nad Černými lesy, kde hostinská Božena Srbová ještě v roce 2002 používala výhradně vzduch a jíž natočená kutnohorská desítka neměla chybu. Pivo za neuvěřitelných 8 korun, pěna vydržela i 15 minut a ta chuť: prostě lahůdka.

Ještě bych zmínil jednu příhodu:

Nejmenovaný domácí vařič piva (jméno uvádět nebudu, neb onen pán si nepřeje, aby se o něm nějak moc mluvilo) nám jednou za dva roky uvaří svoje pivečko, stočí nám jej do soudku a půjčí nám k tomu pípu vlastní výroby, lépe řečeno trubku s naražečem. Pumpa nikde a kupodivu jí ani nikdy nebylo zapotřebí, neb pivo teče od prvního po poslední ze soudku samo. Stačí k tomu tlak přirozeného CO2, žádný přídatný hnací plyn není nutný. S trochou nadsázky bych to nazval tankovým pivem v sudu či sudovým bag in boxem...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 15.04.2009 ve 17:13:27

to Malakin: To zvětrávání by se mělo projevit velmi brzo, když se pivo se vzduchem promíchá už v trubkách. Navíc nejde jen o zvětrávání, ale např. i kontaminaci výčepního zařízení (viz www.prazdroj.cz/cz/o_pivu/_download/vyhodnoceni_pruzkumu.doc ). Taky pokud je výčepní zařízení dobře nastaveno, neměl by být se směsným plynem CO2+N2 žádný velký problém.

to Elf:
Nestresujte ze vzdušného kyslíku. Vzduch respektive jeho složka kyslík pivem neprobublává a tedy může kazit jen styčnou plochu. Moje zkušenosti z hospody zvětrá a je to hodně viditelná změna jedno až tři piva na hladině sudu(tedy poslední piva ze sudu)-ty tři to je při tři dny naraženém sudu. Zkušený výčepní to musí poznat- nejdřív pivo přestane pěnit a pak se objevuje lavinový efekt jako u velveta. Pak musí samozřejmě následovat propláchnutí trubek vodou, ale to snad v dobré hospodě je samozřejmostí. (pozn. Když mě dojde sud tlačený i třeba inertním plynem tak bez vypláchnutí mě první dvě piva pění tak ošklivě, že je vyleju, když propláchnu vodou nevyleju ani celý půllitr). Oxid uhličitý po staru řečený kysličník je pro pivo přirozený plyn a proto dochází k jeho vstřebávání. Množství vstřebáváného CO2 je závislé přímo úměrně tlaku a době působení , a nepřímo úměrně teplotě. Problémem jsou kohouty s kompenzátorem, kde jejich normální pracovní přetlak je 1,5baru a další přetlak je dán tepelným spádem v průtokovém chladiči a rozdílem výšky mezi sudem a výčepním kohoutem. Při sudu na dlážděné podlaze cca 16st.C a bez rozdílu výšky tlak vychází 2,2-2,8 podle druhu piva. Vyšší teplota sudu brání vstřebávání, ale zase při točení je díky vysokému tlaku v trubkách kohout přiškrcen a pivo se nedostatečně rozbíjí a zůstává krkavé jenom vlastním CO2. U piv dosycovaným CO2 po použití HGB je to více znatelné. Klasické vodorovně pákové kohouty svojí konstrukcí pivo rozpěňovali přímo v kohoutu a pivo uvolnilo vstřebaný kysličník samovolně. Točilo se většinou na třikrát. Dnešní pohodlnost, ale hlavně širší nabídka piv v restauracích nutí hospody používat jen vertikální pákové kohouty s kompenzátorem. Při čtyřech a více druzích piv by jste pánové na to okrajové pivo čekali i pět minut po objednání než by se na třikrát natočilo starým kohoutem.

to hroch:
Samozřejmostí při použití vzduchu jako tlačného média je dobrý kompresor, častá údržba kompresoru, pravidelné vyplachování trubek vodou po každém sudu a krátce naražený sud. (u mě v hospodě nejčastěji pité dva druhy jsou vzduchem, ty dva méně časté CO2). Jinak ten výzkum Prazdroje zřejmě předchází další správě o tom že nejlepší tlačné médium je žádné při nepřímém vytlačování piva ze šprcky v jejich tankovnách. Účelově připravený výzkum, bez velkých lží, ale se zveličenými problémy.
Pro zajímavost při své hlavní profesi jako servisní technik požární signalizace se dostanu i do hospod kde mají třeba tři sudy naražené za sebou, prostě z jednoho sudu jdou vstupem na tlačné medium do druhého sudu a stejně do třetího a teprve třetí jde starýma 12mm hadicemi do hospody. Tam už dochází k míchání piva se vzduchem. Ale okolí tam chodí rádo, protože g má jinou chuť než jinde.
Jinak vždy nejlepší pivo je v pivovaru přímo z tanku a podobně nejmíň ničené tlakovými a tepelnými změnami je z vychlazeného sudu krátkou partypípou pumpované vzduchem, minimálním tlakem.

to hroch: Účelový průzkum? Tak to trochu pochybuju, sice se tam objevují i některá krajní negativa, které může používá vzduchu způsobit, ale každopádně nevidím důvod, proč tomuto empirickému výzkumu nevěřit. A že ten výzkum používá Prazdroj snad neznamená, že je to výzkum špatný? Dále je snad celkem pochopitelné, že pivo z tanku je lepší než ze sudu. Tady mě nenapadá důvod, proč to zmiňujete jako nějaké negativum. No nic.

to Elf:
Pivo z tanku v hospodě bude lepší, ale pouze na výstupu z toho tanku a to v případě že se opravdu mění vnitřní vložka. Problém tankoven je většinou ten, že tanky vystavují bezohledu na délku vedení, ale s ohledem na možnost ukázání. Pro dobré pivo je nutné pravidelné čištění a to při délkách a složitosti vedení v tankovnách pochybuju, že se dělá často. Ono hlavně nestačí trubky a kohouty vypláchnout jen jednou za deset hl vytočeného piva. i Při dokonalé čistotě se trubky zanášejí pivním kamenem a na něm potom rostou nežádoucí "šmejdi" jak to již použily ve svých reklamách naši giganti.
Já jsem tankovny zmínil právě proto, že je to největší "kvalitativní" lákadlo PU a vždy před jejich zaváděním a inzerováním v tisku předcházela alespoň nějaká zpráva o vhodnosti tlačných medií aby jsme se vzápětí dozvěděli, že nejlepší pivo je z tanku. Ale problém je že hlavní argument je že pivo nebude přesycené, ale když už z pivovaru jde sifon tak to žádný tank nezachrání.

to Jana: U nás se pod pojmem šnyt míní zase pivo natočené na jeden zátah a samotným kyslíkem, který tvoří podstatnou část onoho vzduchu, od něhož podle vás spousta lidí již odstupuje (právě kvůli kyslíku), taky pivo netočíme...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 15.04.2009 ve 17:09:11

to Roman: Blondýna ???

to Já: jako olomoučák děkuji za tip, nehezká servírka plus nedotočené pivko, nenabízí snad kombinaci gambáč a plzeň? to by už totiž byla naprosto vražedná kombinace

to Hostinský: To je vážně super...možná tak u G a podobnejch moček, kde pěna spadne jako jarovka. U kvalitního piva, než bych čekal na spadnutí pěny, tak by mi zteplalo. A mimochodem, u mě je MÍRA PIVA to, že mam pivo přesně na rysce a pěnu nad ní, ne že budu muset milostivě čekat, než "to dojde". Na to z odpuštěnim jebu, to neni míra...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 14.04.2009 ve 18:48:39