Pivní turistika v České republice 2.

Minule jste se dozvěděli něco o pivním cestovním ruchu, jakožto součástí gastronomického cestovního ruchu. Dnes si připomeneme historii našeho pivovarství, nabídky pivního cestovního ruchu a potenciál pivní tradice a pivovarnictví...

Pivovarnictví je považováno za jedno ze základních řemesel českého průmyslu a za součást národní kultury. České pivo je chráněným označením Evropské unie. Toto chráněné označení má zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky, chránit tradici českého pivovarnictví, technologii výroby a předcházet vzniku napodobenin. Chráněné zeměpisné označení České pivo bylo zapsáno Nařízením Rady (ES) č. 1014/2008 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (České pivo (CHZO), Cebreiro (CHOP)).

Pivo (Foto: Heineken ČR)

Pivo je všeobecně pokládáno za český národní nápoj, čemuž odpovídá i fakt, že se v České republice vypije průměrně 160 litrů piva na obyvatele za rok. I podle Wilsona (2005) je pivo jedním z klíčových rysů české kultury. Pivo samo o sobě je podle něj symbolem české národní identity, stejně jako klíčovým prvkem v oblasti rekreace a trávení volného času. Kromě historických památek je pivo jedním z nejlépe rozpoznatelných českých výrobků v zahraničí. Kvalita českého piva a chmele je uznávána po celém světě, což dokazuje i výzkum České centrály cestovního ruchu Czech Tourism. Pivo dle tohoto průzkumu je pro zahraniční návštěvníky třetím největším turistickým lákadlem, a to hned po návštěvě hradů, zámků a hlavního města Prahy.

Pivovarské soutěže (Foto: Pivovar Chotěboř)

O tom, že se v současné době pivní cestovní ruch v České republice dynamicky rozvíjí, svědčí mimo jiné stále rostoucí počet produktů tohoto ruchu. Mezi produkty pivního cestovního ruchu lze zařadit exkurze pivovarů, pivní stezky, pivní lázně nebo pivní festivaly. Účastníci pivního cestovního ruchu rádi vyhledávají ochutnávku pivních speciálů, harmonické propojení piva s krajovou gastronomií nebo s regionální řemeslnou výrobou a v neposlední řadě i zážitky, jako je účast při vaření piva nebo pivní lázně. Přestože produkty pivního cestovního ruchu představují významný marketingový nástroj, který využívají a iniciují jednotlivé pivovary k podpoře povědomí o svoji značce piva, jejich realizace je často spojena s úzkou spoluprací s místními úřady a provozovateli zařízení. Produkty pivovarů tak přilákají návštěvníky i do turisticky opomíjených regionů, čímž představují významné přínosy celému regionu, ve kterém se pivovar nachází.

Slavnosti pivovaru (Foto: Pivovary Lobkowicz)

Historická tradice a množství pivovarů, které vyrábějí kvalitní a mezinárodně známé značky piva, vytvářejí výborné předpoklady pro rozvoj pivního cestovního ruchu v České republice.

Prvním dochovaným dokladem o výrobě piva v českých zemích je nadační listina pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088 českého krále Vratislava II., nicméně se předpokládá, že se v Čechách pivo vařilo již před tímto rokem. Řemeslníci, kteří pivo vyráběli, se sdružovali do cechů a vařili piva bílá z pšenice nebo piva červená z ječmene. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na českém území je nadační listina knížete Břetislava z 30. let 11. století.

Retro láhve (Foto: Tambor Dvůr Králové n.L.)

Od 13. století dochází k zakládání královských měst, kterým bylo uděleno právo várečné. Ve 14. a 15. století bohatí měšťané zakládali společné městské pivovary. Smlouvou svatováclavskou v roce 1517 král Ludvík Jagellonský přiznal právo vařit pivo i šlechtě. Toto rozhodnutí přispělo významnou měrou k rozvoji pivovarnictví. V 16. století se začala rozvíjet výroba piva ve šlechtických pivovarech a rozšiřovat produkce v klášterních pivovarech. V 17. století bylo v Čechách přibližně 3000 malých pivovarů. Tento počet se postupným vývojem, kdy se zakládaly společné pivovary a rušily malé pivovary, snižoval.

Brána pivovaru (Foto: Plzeňský Prazdroj)

V průběhu 19. století, na základě využití nových vědeckých a technických objevů, se pivovarnictví stává průmyslovým podnikáním. V té době vynikají nejznámější české pivovary: Plzeňský Prazdroj (1842), Staropramen (1869), Gambrinus (1869), Velké Popovice (1874), Budějovický Budvar (1895), pivovar Přerov (1872) a Starobrno (1872). Po roce 1948 byl pivovarský průmysl znárodněn. Došlo k násilné koncentraci pivovarského průmyslu. V roce 1989 bylo v českých zemích v provozu 73 pivovarů. Ty byly zprivatizovány a následně ustanoveny jako akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Aktuální počet českých pivovarů k datu 28. 5. 2011 činil 153, z toho 48 velkých průmyslových pivovarů a 105 minipivovarů.

V restauračním pivovaru (Foto: Radniční pivovar Jihlava)

Podle celkové roční produkce (tzv. výstavu) se pivovary dělí na minipivovary, malé, střední a velké pivovary. Jako minipivovary jsou označovány pivovárky, u nichž nepřesahuje roční výstav 10 000 hektolitrů. Velké průmyslové pivovary mají výstav nad 200 000 hektolitrů ročně. Podle Kratochvíleho je „minipivovar podnik s ročním výstavem nejčastěji 500 – 3 000 hl, případně i více, a to do 10 000 hl. Minipivovar může být postaven samostatně a své pivo prodávat, nebo je spojen přímo s restaurací. Zajímavé a příjemné prostředí vytváří často umístění varny přímo do vlastní restaurace, což umožňuje vnímat atmosféru vaření piva.“

Příště se budeme věnovat pivovarům dle krajů. Údaje o nich prý pocházejí z internetových stránek jednotlivých pivovarů a z internetové stránky Pivní.info. Bylo nám čest posloužit dobré věci...

Zdroj: Diplomová práce Pivní turistika v České republice

Katedra Regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2012

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

jiri.j

pátek, 6. červenec 2012
10:23

Toto má být DP, to je snad žert!?

---

napsal(a): jiri.j [Odpovědět]

Dan

pátek, 6. červenec 2012
10:58

to jiri.j: No, je to docela zvláštní. Údaje posbírané po internetu, fotky stažené z webů pivovarů a je to...
Svět se asi vážně zbláznil

---

napsal(a): Dan [Odpovědět]

Adsense

12. říjen 2024
11:03

---

posted by: Inzerce

Chody

pátek, 6. červenec 2012
14:00

to Dan: Fotky jsou doplněny jen pro potřeby tohoto článku. Většinou jsem použil fotografie z archivu tiskových zpráv jednotlivých pivovarů...

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Dan

pátek, 6. červenec 2012
16:44

to Chody:
OK Díky za info

---

napsal(a): Dan [Odpovědět]

mithe

pátek, 6. červenec 2012
11:45

to Dan: to jiri.j: Ta diplomová práce vypadá docela jinak. (Jako student MU mám možnost si prohlídnout celou práci.) To, co tady Chody dává je jen výcuc, který je určený pro tyto stránky. A ty fotky tam dává taky Chody, v diplomce nejsou.

Ostatně v úvodu první části stojí: "Budu se snažit vyjmout z textu pro nás to zajímavé a nové."

---

napsal(a): mithe [Odpovědět]

Elf

pátek, 6. červenec 2012
12:33

to mithe: Mám pocit, že diplomové práce jsou veřejné, tzn. že se k nim dostane kdokoliv. Zkuste do googlu zadat "Pivní turistika v České republice Hana Lepková", měl by se objevit odkaz na stránku informačního systému Masarykovi univerzity. A např. ta historická část je okopírovaná celá a dost mizerná. Po zběžném zhlédnutí to má parametry maximálně bakalářské práce, ale spíše rozsáhlé seminárky.

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

Chody

pátek, 6. červenec 2012
14:04

to Elf: Ještě že nejsem tak akademicky zběhlý, abych byl sto hodnotit, co je a co není DP. Pro mne osobně jsou některé pasáže dost zajímavé a nové a proto jsem se rozhodl výcuc této práce použít.

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Elf

sobota, 7. červenec 2012
11:56

to Chody: To opravdu nejsi. Každopádně některé pasáže jsou zajímavé, ovšem ta práce působí dojmem určitého kompilátu, který si přesto může najít své využití, ale magisterská práce by už měla být trochu o něčem jiném. Resp. tohle je ta nejjednodušší cesta. No a zadání bylo v podstatě dodrženo, tak proč ne.

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

jiri.j

pátek, 6. červenec 2012
19:12

to Elf: Já mám do ISu přístup, ale na četbu nějaké DP fakt kašlu. Jen kroutím hlavou, co dnes neprojde u obhajoby, zvláště má -li to být DP z ekonomie, jak jsem pochopil. Pak ti naši "národohospodáři" taky vypadají...

---

napsal(a): jiri.j [Odpovědět]

Elf

sobota, 7. červenec 2012
11:58

to jiri.j: No je to ESF, obor Regionální správa a rozvoj.

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

Mosquit

neděle, 8. červenec 2012
07:52

to Elf:
Ano, závěrečná práce je obecně veřejná. Zákon o vysokých školách bohužel uvádí pouze "způsob zveřejnění závěrečné práce je dán vnitřním předpisem školy", takže tady je to vyjímka, že to mají na internetu. Myslím, že oproti soukromým školám je tohle ještě dobrá DP...

---

napsal(a): Mosquit [Odpovědět]

yerka

neděle, 8. červenec 2012
21:46

to Elf: Ta Masarykova univerzita je překlep?

---

napsal(a): yerka [Odpovědět]

Elf

pondělí, 9. červenec 2012
11:19

to yerka: V jakém smyslu by to měl být překlep? Že jsem místo "Masarykovy" napsal "Masarykovi"? To ano, to je hrubka.

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

yerka

pondělí, 9. červenec 2012
11:41

to Elf: Ano, jen mne zarazilo to "i".

---

napsal(a): yerka [Odpovědět]

Elf

pondělí, 9. červenec 2012
13:48

to yerka: Acho jo, to se tu opravdu musí řešit překlepy? Když víš, že je to správně s "y", tak proč se ptáš?

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

ladin

pátek, 6. červenec 2012
13:04

to jiri.j: http://is.muni.cz/th/212590/esf_m/diplomova_prace.pdf http://is.muni.cz/th/212590/esf_m/DP-Hana_Lepkova-2012_posudek_oponent.pdf

---

napsal(a): ladin [Odpovědět]

yerka

pondělí, 9. červenec 2012
17:38

to Elf: Protože mne prostě zajímalo.

---

napsal(a): yerka [Odpovědět]