Druhé kolo hledání božské desítky z minipivovarů proběhlo v pondělí 20.6.2016 na obvyklém místě. Tentokrát jsme spíše než kvalitou piva trpěli personální nouzí (kolize termínů s akcí v BadFlash baru) a tak byl kromě Sekala, Jany (která opět opatřila všechny vzorky) a Střevlase povolán náhradník Jára. Do degustace jsme zařadili (v pořadí, v jakém byla anonymně servírována) tato piva: Gwern Nupaky, Ctiněves normální desítka, Ctiněves desítka chmelená Kazbekem, Velkorybnický Hastrman, referenční Únětice, Zichovec, Břeclav Delegát a Krušnohor, vše v originálních obalech. Děkujeme Ctiněvsi, „Velasu“, Zichovci a Krušnohoru za vzorky zdarma.

Jak to dopadlo? Celkový dojem byl tedy lepší, než minule, vyloženě špatná piva byla jen dvě. Vzhledem k rovnosti bodů došlo ke dvěma rozpijům, a díky rovnosti hlasů v obou byl uplatněn (můj) expertní hlas. Výsledky jsou jistě ovlivněny menším počtem degustátorů, ale co se dá dělat, náhradníků s povědomím o pivních chutích se nám na poslední chvíli víc sehnat nepodařilo.

1. Únětice (celkově bodů 14, moje hodnocení 4, Sekal 4, Jana 4, Jára 2) – referenční pivo opět vyhrálo! Tentokrát pivu chyběla ta typická drsnost, kvůli které Únětice nevyhledávám, ostatní zase říkali, že jim tentokrát chutnaly méně... na vítězství to ale stačilo.

2. Zichovec Krahulík (15, 3, 4, 4, 3) – můj soukromý vítěz, pivo bez vad. Zichovec rozhodně stojí za návštěvu, příjemné prostředí, výborná kuchyně, malebné okolí. Uvidíme, co s pivy udělá přesun výroby ležáků do Loun.

3. Břeclav Delegát (18, 5, 5, 4, 4) – plechová chuť a absence hořkosti, celkově bronz.

4. Ctiněves normální desítka (18, 7, 3, 4, 4) – pro mě jeden z kentusů degustace. Pivu na vůni i chuti dominovala vařená kukuřice, tj. dimethylsulfid, jeden ze smrtelných prohřešků výroby spodně kvašených piv (vlastně jakýchkoliv piv). Zde jsme bouřlivě degustovali.

5. Gwern (19, 5, 4, 5, 5) – pivo bylo spolu s Úněticemi dost světlé (není chyba), na chuti lehké estery a světelná chuť.

6. Krušnohor (21, 6, 6, 7, 2) – pivo se vyznačovalo na chuti i vůni výraznými estery a již v minulém kole zmíněnou chýňoidní pachutí .

7. Ctiněves Kazbek (21, 8, 6, 4, 3) – síra, vejce, kanál, pro mě nejhorší pivo degustace. Dojmem ze ctiněveských piv jsem byl překvapen, protože mi zatím vše celkem chutnalo...

8. Velký Rybník (23, 5, 6, 6, 6) – tak toto pivo jsem poznal hned, typická chýňoidní pachuť, která mě ale nevadí, Sekal reklamoval mírný diacetyl. Piva z Velasu jsou prostě osobitá a rád si tam zase příští víkend zajedu, vaří skvěle (doporučuji kapří filet) a v lednici je vždy z čeho vybírat ve skle i v pet.

Opět musíme poděkovat Zlejm za azyl a perfektní servis. V desítkách budeme ještě pokračovat, stále je co shánět.