Obliba piv stáčených do PET lahví v České republice roste. Některé pivovary na to zareagovaly. Vratislavský Konrad, druhý největší pivovar v Libereckém kraji, kupříkladu letos před prázdninami začal do "petek" stáčet své světlé výčepní pivo. Pivovar Svijany se však tomuto trendu brání.

Podle statistiky bylo loni v České republice do PET lahví stáčeno každé třicáté pivo. Letošní výsledky budou, třeba kvůli nárůstu televizních reklam, podstatně lepší. To pochopili v plzeňském pivovaru, kde před několika dny dali do provozu novou stáčecí linku na pivo v PET lahvích. Stočí jich 18 tisíc za hodinu.

Pivovar Svijany však stáčet do plastu nechce. "Všechno má na trhu své místo, krabicové víno i pivo v PET obalech. Podle mě ale nejsou 'petky', i když už jsou vyráběné z kvalitního materiálu, důstojný obal pro naše tradiční a poctivé pivo. Takže jeho stáčení do PET obalů nechystáme," prozradil sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Zcela jinak k novému trendu přistoupili v Konradu, kde začali do PET lahví stáčet před letošními prázdninami svoji populární výčepní desítku. Do konce srpna tímto způsobem distribuovali 200 hektolitrů piva.

"Chtěli jsme vyhovět hlavně těm lidem, kteří jsou zvyklí na naše pivo a chtěli si ho vzít na dovolenou. Překvapilo nás, že o to je docela zájem. Máme zatím samé kladné odezvy," uvedl sládek pivovaru Konrad Petr Hostaš.

PET lahve jsou kvalitnější

Ve Vratislavicích nad Nisou stáčejí pivo do dvoulitrových PET lahví a z pivovaru ho prodávají za 33 korun. Podle Hostaše je pivo v PET obalech stejně kvalitní díky novým materiálům a také tomu, že lahve nepropouštějí dovnitř kyslík. Nedoporučuje však pít pivo z "petek" starších než tři měsíce, přestože je pasterizované a vydrží rok.

Na slova o kyslíku slyší i bývalý sládek a ředitel pivovaru ve Svijanech František Horák. "Kyslík je velký nepřítel piva. Proto jsem byl ještě před několika lety zásadně proti "petkám". Jenže dnešní materiály jsou už úplně někde jinde a kyslík dovnitř nepustí," říká Horák.

"Stáčení do PET lahví je moderní trend a já v tom nevidím nic špatného. Je to výborné, když lidi jedou na chalupu nebo na dovolenou. Nicméně klasické lahvové pivo bude vždycky vítězit," dodává ředitel.

Stejně smířlivě mluví o ochucených pivech, jejichž výroba prudce stoupá. "Nic proti nim nemám, ale neumím si představit, že by někdo vydržel sedět celý večer u ostružinového piva," dodává Horák.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jan Šebelka

http://liberec.idnes.cz/petky-nejsou-pro-nase-pivo-dustojny-obal-rika-svijansky-sladek-psc-/liberec-zpravy.aspx?c=A110830_183929_liberec-zpravy_oks

Návštěvníci Oktoberfestu se mohou každoročně po 16 až 18 dní těšit pohledům do dekoltů v dirndlu. Děvčata roznášející mázy piva neskrývají ze svého poprsí zrovna hodně. A ti, kdo si budou chtít podobný výjev upomínat příštích šestnáct měsíců, si na letošním festivalu trvajícím sedmnáct dní a začínajícím 17. září můžou koupit kalendář s dekolty v dirndlu. České pivaře navíc potěší silná koruna vůči euru, pivo pro ně nebude dražší než loni.

Kalendář začíná zářím 2011 a končí prosincem 2012. Je v něm tedy šestnáct měsíců a šestnáct fotografií různých provedení bavorského dívčího kroje. Kalendář se jmenuje Wiesen-Einblicke neboli „odhalující pohledy“. Kalendář má 32×32 centimetrů a stojí bez pěti centů patnáct eur – asi 360 korun.

„Pivo a hudba, ale také ženy v tradičních krojích jsou součástí celého zážitku z Oktoberfestu, fanoušci si teď mohou domů odnést nejhezčí pohledy,“ tvrdí mluvčí vydavatelství KV&H Publishers.

A letošní Oktoberfest vyjde německé pivaře opět dráž. Za máz (litr) piva se zaplatí od 8,70 do 9,20 eura. Byla tak pokořena hranice devíti eur, pod níž se cena držela loni. Český pijan ale ve srovnání s loňskem nezaplatí víc. Kvůli silné koruně ho letos vyjde litr piva na 210 až 223 korun, loni to bylo až 230 korun.

Zdroj: Nejvíc Info

http://www.nejvic.info/info-mixer/59490-oktoberfest-ozdobi-sestnactimesicni-kalendar-s-dekolty-v-dirndlu-a-pro-cechy-i-lacinejsi-pivo.html

Hostem úterního (30. srpna) magazínu „Je jaká je“ po 9:05 byla Dagmar Vlková, jedna z mála žen v Česku, která pracuje jako sládek pivovaru.

Dagmar Vlková je sládkem Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s., který je posledním pivovarem v České republice ve vlastnictví města. Asi vás napadne, že jsme udělali gramatickou chybu a pokud jde o ženu, mělo zde být napsáno sládková. Podle Dagmar Vlkové se ale toto označení její profese nepoužívá a „sládková“ není ani správně česky. Používá se pouze „sládek“. Ne náhodou. „Žen sládků“ totiž ona sama zná jen opravdu málo, resp. setkala se v Česku jen se dvěma a z toho jedna dáma je již v důchodu. „Na pozici podsládka, tedy sládka čekatele, je žen již více. Ale žen sládků opravdu mnoho neznám,“ řekla Dagmar Vlková.

Pro tuto profesi se rozhodla již na základní škole. Často chodila za svou mámou, která v pivovaru pracovala a vůně, která vaření piva doprovází, jí prostě učarovala. „Krásně to tam vonělo a byla tam spousta úžasných, dobrosrdečných lidí, kteří si vzájemně pomáhali. To, co se dělo před 20lety, se děje v pivovarech i dnes.“ Po základní škole nastoupila do pivovarské školy v Praze, poté byla technikem výroby a v pivovaru prošla vlastně všemi profesemi, od laboratoře po výrobu. „Na pozici sládka měšťanského pivovaru si mě vybral muž, který zde byl sládkem 41 let a který mě učil tři roky.“

„Pivo je pro mě celoživotní láskou. Mým životem je má rodina, mým koníčkem je pivovarnictví,“ říká Dagmar Vlková s tím, že je to prý na ní i vidět. „Pivo je živým organismem od počátku až do konce a také se tak k němu musí přistupovat.“ Tato profese je specifická také tím, že se v českém pivovarnictví pohybuje zhruba 200 lidí, všichni se dobře znají a mají k sobě vzájemnou úctu.

Dnes jsou moderní piva, která mají různé příchuti. To ale Dagmar Vlkové není zrovna moc po chuti. Je příznivcem tradice, ale i tyto moky vyzkoušela. Když už si musí vybrat, tak doporučuje pivo s esencí grapefruitu. To jediné prý „skousla“. „Pivo má být pivem a limonáda limonádou. Dnes mají o piva s různou příchutí zájem hlavně mladí lidé. Já to moc nepodporuji, spíše bych se přikláněla k tomu, aby se více nabízela piva s menším obsahem alkoholu, než s různými příchutěmi.“ Ještě před nedávnem jsme byli zvyklí na označeni podle stupňů alkoholu, jako např. 8%, 10%, 12%. Se změnou legislativ je tento údaj nepovinný a na etiketách jej obvykle nenajdeme. Pěnivý mok je spíše zařazován do různých kategorií jako např. ležák, světlé pivo, nealkoholické pivo, tmavý ležák, polotmavý ležák či např. světlý speciál. Vše záleží na pivovaru.

V Česku samozřejmě existují také soukromé pivovary. Ty se pak na různé speciality rádi zaměřují. Jen tak mohou velkým pivovarům konkurovat. Ohlídat prý takové pivo ve velkých várkách je prý velmi složité. To je pak prostor pro malé soukromníky.

Vaření piva v Pootaví, kde sídlí právě Měšťanský pivovar Strakonice, má hluboké kořeny v dávné historii. Pivo se ve Strakonicích vaří již od roku 1308.

Celý rozhovor Marie Retkové najdete v audiozáznamu zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Věra Luptáková | Foto: Jan Sklenář

http://www.rozhlas.cz/praha/radiozpravy/_zprava/941078

Nejprodávanější moravské pivo bude od 30. srpna k dostání v novém typu obalu. Tradiční sklo a plechovky doplní mezi pivaři stále oblíbenější PET lahev. Nová 1,5 litrová lahev se světlým výčepním pivem Radegast Originál najde uplatnění zejména při výpravách do přírody, kdy vynikne její vysoká odolnost proti rozbití a také schopnost tohoto obalového materiálu déle udržet pivo ve správné teplotě.

Radegast přichází s plastovou PET lahví v období, kdy trh zaznamenává růst obliby tohoto typu obalu. „Signál od spotřebitelů je jasný. PET lahev u svého piva vyžadují. To nejdůležitější je pro nás nabídnout výbornou chuť našeho piva co nejvíce spotřebitelům a k tomu nám nová PET lahev pomůže,“ přibližuje hlavní motiv Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Nové 1,5 litrové balení ocení zejména příznivci pobytu v přírodě. Díky své pevné konstrukci lehce odolá nárazům na kámen či pádu z batohu na zem. Dále umožňuje pít pivo postupně a po každém napití láhev znovu uzavřít.

Tvar i design nové láhve byl navržen speciálně pro Radegast, obsahuje mj. tvář tohoto pohanského boha. Ohled byl brán také na praktické aspekty, jako jsou ergonomický tvar pro snadnou manipulaci nebo výška a šířka pro optimální skladnost.

Distribuce Radegastu v PET lahvi se rozbíhá 30. srpna. Během několika dnů bude nové balení dostupné ve většině prodejen, kde lidé Radegast běžně nakupují.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1022%22%3ERadegast

Zda bude první leden roku 2014 znamenat konec kouření v restauracích, je zatím ve hvězdách. Provozovatelé pelhřimovských restaurací už si ale názor udělali.

Uspokojí nároky kuřáků i nekuřáků

V pelhřimovském baru a restauraci U Slona se kupříkladu snaží vyjít vstříc jak kuřákům, tak nekuřákům.

„O úplném zákazu kouření se tu, pokud vím, nikdy neuvažovalo, protože by nám to mohlo snížit klientelu. Asi šedesát až sedmdesát procent z ní tvoří kuřáci,“ řekla barmanka, která si nepřála být jmenována. Návrhu podle svých slov nedává velkou naději. „Myslím, že to stejně neprojde, ale necháme se překvapit,“ dodala.

Pro nekuřáky mají U Slona vyhrazený salonek. V době oběda platí navíc zákaz v celé restauraci kromě barové části. „Nekuřáci, kterým ale cigarety nevadí, si stejně někdy sednou do kuřácké části,“ svěřila se se svými zkušenostmi barmanka.

Cigaretu si nezapálí návštěvníci pelhřimovské restaurace Měšťanský dům. Zavedení nového pravidla tedy nebude mít na její provoz vliv. „Nechal bych to ale každému na uvážení, zda se rozhodne kouření povolit, či zakázat. Nemyslím si, že bychom naším omezením přicházeli o zákazníky. Podle toho, co slyším, je to vyrovnané. Někdo by přestal chodit, pokud bychom kouření povolili, jiní by naopak začali,“ podotkl provozovatel Měšťanského domu Pavel Šlechta.

Nařízení by se mohlo nepříjemně dotknout návštěvníků pelhřimovské restaurace Střepina. „Máme tu sice nekuřáckou místnost, ale tu využívají lidé leda přes oběd nebo rodiny s dětmi. Zákazníci, kteří přijdou jenom na pivo, mají většinou ten názor, že cigareta k pivu patří. Myslím, že by si to bez ní mnozí nedovedli představit,“ přiblížila situaci na Střepině Eva Ryšánková.

Zákaz kouření v restauracích by uvítal například Petr Čermák z Humpolce. „Jako nekuřákovi mi není příjemné, když si někdo v restauraci zapálí. Zvlášť když jsem se přišel najíst. Většinou tedy vyhledávám nekuřácké salonky nebo si sednu venku na zahrádku,“ svěřil se.

Dodal ale, že má spoustu kamarádů, kteří se s cigaretou jen tak nerozloučí. „Radši ledasco překousnu, protože se jim nechci stranit,“ přiznal.

Omezení přes oběd by nevadilo

Zdeňka Tichá z Pelhřimova názor Petra Čermáka však nesdílí. „Kouří přece kdekdo. Nedovedu si představit jít na pivo a nedat si přitom cigaretu. Kvůli zákazu zapálit si by tam podle mě dost lidí přestalo chodit,“ připojila svůj názor.

Není ale proti, kdyby se zavedlo omezení kouření třeba přes oběd. „Nebo souhlasím, aby tu byla nějaká kompletně nekuřácká restaurace, aby byli všichni spokojení,“ pokračovala Zdeňka Tichá.

Podle informací z webových stránek www.odvykani-koureni.cz platí zákaz kouření v restauracích v jednadvaceti zemích Evropy. Od června 2010 platí zákaz kouření na všech veřejných místech v Bulharsku. V Chorvatsku začal rozsáhlý zákaz kouření v restauracích, na pracovištích a úřadech platit v květnu 2009.

Nejvíc může zakouřené prostředí uškodit dětem. „Podle Charty dětských práv má každé dítě právo na čistý vzduch. Tabákový kouř je mimo jiné také jednou z příčin syndromu náhlého úmrtí kojenců. Pobyt v zakouřeném prostředí zvyšuje u dětí riziko zápalu plic a zánětů středního ucha, je příčinou asi desetiny dětských leukemií, zvyšuje u dětí riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu, vede ke snížení plicních funkcí dítěte,“ zmiňuje dále web.

Zdroj: Pelhřimovský deník | Autorka: Dominika Dufková

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110829koureni.html

Sobotní program Dne otevřených dveří pivovaru Rychtář si nenechalo ujít několik tisíc návštěvníků.

Sérii letošních koncertů „Léto s Rychtářem“ zakončil sobotní Den otevřených dveří Pivovaru Rychtář.

Vstupné bylo zdarma a tak se v areálu pivovaru sešlo za bohatým kulturním programem několik tisíc lidí. Stovky z nich přitom absolvovaly i trasu exkurze, při níž si mohly prohlédnout výrobu pěnivého moku. S výbornou odezvou se setkala také ochutnávka speciálního polotmavého třináctistupňového piva, uvařeného právě pro tuto slavnostní příležitost. Někteří příchozí se dokonce sami podíleli na doprovodném programu a účastnili se třeba soutěže ve skládání co nejvyšší věže z pivních přepravek.

Zatímco v sobotu dopoledne panovalo počasí přímo tropické, později se ochladilo a navečer přišel silný déšť. To však neodradilo příznivce Petra Koláře a později i kapely Kryštof, jejíž frontman Richard Krajčo ukázal nejen to, že dokáže dav pěkně rozproudit, ale že umí dokonce poručit i počasí. Ihned po písničce „Obchodník s deštěm“ totiž déšť ustal, posluchači sklapli deštníky a koncert si pak již užívali naplno.

V Hlinsku se představily i další kapely. Kromě rockových klasiků či mladých nadějí se na obou instalovaných pódiích vystřídala rovněž dechovka či folklórní hudba.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník | Autoři: Marek Nečina a Radek Pavlík

http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/den-otevrenych-dveri-rychtar20110828.html

Odlišný design plechovek a soudku Draught Keg. To jsou dvě novinky značky Heineken, které se postupně objevují na našem trhu. „Oba produkty spotřebitelům představujeme teď v létě. Design plechovek a soudku v novém kabátě uživatelé najdou i na novém webu, jehož spuštění brzy plánujeme,“ konstatuje manažer značky Heineken pro Českou republiku Richard Gažo.

Změny podle něj souvisí s dlouhodobým úsilím značky prezentovat co nejmodernější design a balení svých produktů.

Změn se dočkal i design plechovek, které přicházejí na globální trh ve dvou variantách. Na přední straně plechovky je umístěn centrální znak, moderní vzhled výrobku dává i logo na zadní straně, umístěné nezvykle – vertikálně. Červená hvězda rovněž na zadní straně odkazuje k silnému dědictví Heinekenu. „Nové plechovky mají dynamický vzhled – především díky kombinaci klasické zelené barvy, kterou osvěžuje použití hliníku v původní šedé barvě,“ přibližuje nový design Richard Gažo. Výsledná kombinace zelené barvy a stříbrného hliníku má být „cool“ a vzbuzovat chuť k osvěžení.

Zatím pouze v zahraničí mohou spotřebitelé pivo Heineken nově pít i z plechovek s netradičním povrchem, se kterým Heineken mezi výrobci piva přichází jako první. Uvedený výrobek má neobvyklou hmatatelnou texturu zelené části potisku, který na omak připomíná tisíce malých teček. Právě takový povrch i vizuálně navozuje dojem, že pivo je velmi osvěžující. Nicméně grafický design je u obou výše uvedených druhů plechovek totožný.

Vizuální změnou prošel i Draught Keg, pětilitrový soudek, který mohou čeští spotřebitelé v široké síti supermarketů a hypermarketů kupovat už dva roky. Soudek s unikátním zabudovaným výčepním zařízením umožňuje načepovat stejně kvalitní pivo Heineken jako v restauraci. Obsluha soudku je velmi jednoduchá, navíc rozčepovaný Draught Keg při správném skladování v lednici vydrží při nezměněné kvalitě až třicet dní.

"Soudek je vhodný na společenské akce menšího charakteru, garden party, barbeque s přáteli. Je jako stvořený pro naši cílovou skupinu spotřebitelů, tedy mladé a sebevědomé lidi, především mladé muže. Ti vědí, co chtějí, jsou otevřeni novým zážitkům, hledají cesty ke splnění svých snů a všechno je pro ně možné. Právě tímto přístupem k životu můžeme konzumenty Heinekenu nejvýstižněji charakterizovat,“ doporučuje produkt Richard Gažo.

Zdroj: Marketingové noviny

http://www.marketingovenoviny.cz/?Action=View&ARTICLE_ID=10238

Chladný červenec se podepsal na odbytu humpoleckého piva. Tamní pivovar Bernard hlásí meziroční pokles výstavu o téměř 20 procent. „Zatímco jsme během loňského července vyrobili přes 23 tisíc hektolitrů piva, letos to bylo jen 19 180,“ uvedl pro Euro.cz mluvčí firmy Zdeněk Mikulášek. „Druhové zastoupení bylo stejné jako v jiných měsících,“ dodal Mikulášek. Podle něj dlouhodobě stoupá zájem o nealkoholické pivo, které společnost vaří ve čtyřech příchutích.

Bernardu ovšem nepovedený červenec nemusí příliš mrzet. Kromě toho, že může výpadek dohnat díky nynějším srpnovým horkům, tak se chlubí rekordními výsledky za pololetí. „Přes letošní vrtkavé počasí jsme poprvé v historii překonali stotisícovou hranici prodaného piva,“ prohlásil vrchní sládek Josef Vávra. Prodej v tomto období vzrostl o více než čtyři procenta na 101 475 hektolitrů.

Firma navíc v červnu zaznamenala absolutní měsíční rekord. „Vyexpedovali jsme 23 779 hektolitrů, což je historicky nejvíce v jediném měsíci za dvacet let existence našeho pivovaru,“ doplnil expedient Roman Jonáš.

Za celý rok 2010 Bernard uvařil 204 tisíc hektolitrů piva a vykázal čistý zisk přes 46 milionů korun. Podíl nealkoholických piv a nápojů na celkovém výstavu se meziročně zvýšil o 1,3 procenta.

Zdroj: Agris | Euro

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=172637

V sobotu 3.9. se od 14. hodin uskuteční Den otevřených dveří v pivovaru Starobrno s doprovodným programem a koncerty různých kapel.

Pivovar Starobrno má v současnosti výsadní postavení na jižní Moravě. Začátky pivovaru sahají do 14. století. Významný mezník v jeho historii představuje konec 18. století. V té době došlo k největšímu rozvoji pivovarnictví. Posledními majiteli starého klášterního pivovaru byli Josef Mandel a Hermann Hayek, kteří v roce 1872 vystavěli v Hlinkách zcela nový pivovar.

V roce 1943 vzniká nová společnost - První brněnský akciový pivovar a moravská sladovna, po roce 1948 byl začleněn do podniku Středomoravské pivovary. V roce 1992 se pivovar stává akciovou společností a získává významnou cenu - 1. místo na pivním veletrhu Pivex. Privatizací v roce 1994 se společnost stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG.

Den otevřených dveří přinese návštěvníkům možnost podívat se do zázemí pivovaru. V rámci prohlídek s průvodci, o které je každoročně velký zájem, se návštěvníci seznámí s postupem výroby piva, plnění lahví nebo například pivovarskými sklady.

V rámci doprovodného programu se uskuteční nejrůznější soutěže. V soutěži o nejsilnějšího borce budou návštěvníci zdolávat siloměr, simulátor páky nebo simulátor boxu. Mezi další soutěže bude patřit Air Guitar nebo Karaoke.

Během celého dne se budou konat nejrůznější vystoupení. Uvidíte například komediální vystoupení účinkujících z pořadu Na Stojáka Daniela Čecha, Karla Hynka nebo Lukáše Pavláska. Koncertovat zde budou skupiny Čechomor, Sto Zvířat, Divokej Bill, UDG nebo Wohnout. Moderovat vystoupení budou Tomáš Zástěra a Tomáš Novotný.

Program zakončí ohňostroj. Vstup do areálu pivovaru i na koncerty je zdarma! V prostoru pivovaru budou desítky stánků s občerstvením nebo pípami na čepování "lahodného moku" - piva Starobrno.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Martin Varták

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/brno-mesto/1796-6466-pivovar-starobrno-otevre-sve-brany-verejnosti.html

Adventní kalendář Elišky Počarovské zpříjemní čekání na Vánoce dospělým - je totiž pivní.

Eliška Počarovská (28)

Vzdělání: Vystudovala Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Kariéra: Tři roky pracovala v projektovém managementu IT společnosti IBM. Dnes se plně věnuje vlastním projektům.

Záliby: Cestování, vaření, četba.

Nápad roku 2011

- Ekonom postupně představuje finalisty letošního ročníku soutěže Nápad roku, který je v pořadí již čtvrtým.

- Cílem klání je podpořit podnikatelského ducha mladých lidí a pomoci jim s realizací jejich projektů.

- Přihlásit se mohou začínající projekty i ty, které jsou zatím jen na papíře.

- Nápady jsou hodnoceny na základě pěti kritérií: proveditelnost projektu, potenciál dalšího růstu, originalita, kvalita zpracování a osobnost podnikatele.

- Nápad roku organizuje Institut rozvoje podnikání při Vysoké škole ekonomické, společnost Economia vydávající časopis Ekonom je mediálním partnerem soutěže.

- Další informace lze nalézt na adrese www.napadroku.cz.

Mezi složitými internetovými projekty, kterými se letošní ročník soutěže Vodafone Nápad roku 2011 jen hemžil, působil pivní adventní kalendář snad až příliš jednoduše. Porotu ovšem zaujal. Vyhodnotila ho jako osmý nejlepší z celkem 97 soutěžních podnikatelských záměrů.

Odkud se tento nápad vzal? »Přišel ve chvíli, kdy si moji kamarádi stěžovali na to, že jim přítelkyně doma zakazují pít pivo,« vzpomíná jeho autorka, osmadvacetiletá Eliška Počarovská.

Jako pro děti

Zamyslela se nad tím, jak zařídit, aby si mohli muži doma v klidu vypít svůj oblíbený nápoj, a našla řešení. Nejenže ženy proti pití piva nic nenamítají, ony dokonce pivo svým mužům samy donesou. A nejen lahev, rovnou celou přepravku.

Proč? Přepravka totiž tvoří náplň kalendáře. »A pivní adventní kalendář je úžasná příležitost, jak muži věnovat originální dárek,« vysvětluje rodačka z jihomoravské Miroslavi.

Její nápad je obdobou klasického čokoládového adventního kalendáře, který dostane k Mikuláši většina dětí. V tomto případě se však o naplnění musí postarat (alespoň prozatím) sám dárce. Eliška Počarovská totiž dodává jen papírové víko, které se upevňuje na pivní přepravku. Je vybaveno dvaceti perforovanými okénky, které se otevírají postupně od Mikuláše až do Štědrého dne.

»Majitele kalendáře tak každý den čeká překvapení v podobě lahvového piva. O Štědrém dni si pak může dopřát rovnou dvě,« popisuje Počarovská.

Zájem o svůj výrobek si ověřila už loni. Zatím pivních adventních kalendářů za cenu 49 korun prodala zhruba 700.

Také nealko verze

Předvánoční úprava pivní přepravky zaujala i předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

»Vznik pivního adventního kalendáře mě příjemně překvapil. Je to důkaz toho, že vynalézavost nás Čechů nezná hranic - právě tak jako naše všeobecná sympatie pro pivo. Proč by si měly krátit čekání na Ježíška jenom děti?« říká.

Ne všechny reakce pivovarníků jsou však pozitivní.

»Kreativní nápady, které pobaví pivaře a podpoří prodej piva, samozřejmě vítáme. Adventní kalendář je ale vnímán spíše jako záležitost pro děti. Prazdroj jako odpovědný výrobce nabízí svá piva pouze plnoletým, takže nám tato forma propagace nepřijde vhodná,« reaguje tiskový mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Jiří Mareček.

Eliška Počarovská přesto věří v úspěch svého projektu a stále na něm pracuje.

Dosud bylo možné pivní adventní kalendář pořídit pouze ve speciálním e-shopu na adrese www.pivnikalendar.cz. Jeho propagace pak převážně probíhala na sociální síti Facebook, kde mu Počarovská zřídila fanouškovskou stránku.

Letos by se měl kalendář objevit i v kamenných obchodech - to však není jediná změna.

»V letošní sezoně jej chci začít prodávat včetně přepravky a piv, chystám také nový design a rozšíření prodeje na Slovensko. Kromě toho přemýšlím i o nealko verzi,« líčí své plány Eliška Počarovská.

Nepodcenila ani ochranu svého nápadu, zaregistrovala ho jako průmyslový vzor.

Zdroj: Ekonom | Autorka: Petra Sýkorová

http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/177208/misto-cokolady-basa-piva.html

Rekord v hromadném přípitku, mistr v držení dvou tupláků a rekordní návštěvnost, tak vypadal další ročník oslav plzeňských piv Pilsner Fest. Jak agentuře Mediafax v neděli sdělil jeden z organizátorů akce Jiří Mareček, festival navštívilo 42 tisíc lidí.

Návštěvníci vypili za tři dny na 130 tisíc plzeňských piv. “V pátečním třicetistupňovém horku padl rekord v hromadném přípitku - 5493 lidí a vznikl také zcela nový český rekord v držení tupláků,“ uvedl Mareček.

A dodal, že největším silákem, který ve finále dokázal v předpažení udržet v každé ruce tuplák s pivem po nejdelší čas, byl Miroslav Duda, který svým rekordním časem 10 minut a 21 sekund získal titul mistra ČR v této disciplíně.

Kromě jiného bylo letošní novinkou propojení Pilsner Festu s benefiční událostí Běh pro Paraple. Zde se na běžecké trati střetli v duelech návštěvníci i známé osobnosti a poražený vždy věnoval předem vsazenou částku na konto Centra Paraple. Celkem pro Paraple věnovali návštěvníci více než 15 tisíc korun. Jako dar Centru Paraple předal za Plzeňský Prazdroj sládek Václav Berka šek na 100 tisíc.

Na této sumě se podíleli symbolickou částkou z vypitých piv v průběhu srpna pivaři ve vybraných plzeňských hospodách.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

http://www.mediafax.cz/kultura/3273902-Letosni-Pilsner-Fest-navstivilo-42-tisic-lidi-a-vypilo-se-650-hektolitru-piva

Nový rekord v hromadném přípitku zaznamenal v pátek první den konání festivalu Pilsner Fest v Plzni. Jak v sobotu agentuře Mediafax řekl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, na tradiční oslavě si připilo pivy Urquell a Gambrinus 5493 lidí.

"Loňský zápis tak byl překonán o 162 připíjejících. Hromadný přípitek moderovali generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman a primátor města Plzně Martin Baxa společně s plzeňskými sládky," řekl Jurina.

Přípitek se uskutečnil v jeden okamžik pod oběma festivalovými pódii, která byla propojena telemostem.

Pivo na přípitek bylo zdarma a vydávalo se na 40 místech již 30 minut před akcí. Rekord ověřili komisaři z agentury Dobrý den po přepočítání prázdných plechovek. Celkem 80 hostesek je sbíralo 1 hodinu a 25 minut. Plechovky odevzdávali lidé do označených kontejnerů. Po přepočtu budou plechovky ekologicky zlikvidovány, jelikož Pilsner Fest je součástí projektu Čistý festival.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

http://www.mediafax.cz/regiony/3273427-Pilsner-Fest-hlasi-novy-rekord-v-hromadnem-pripitku

Korejská firma Liquorvalley, která je v současné době důležitým a zavedeným importérem vína a likérů z Latinské Ameriky (Chile), Evropské unie (Španělsko, Itálie, Francie), Austrálie a Nového Zélandu, má podle vyjádření prezidenta společnosti Hana zájem o dlouhodobou spolupráci s českým dodavatelem. Firma dodává především do maloobchodních sítí.

V rámci zaváděcí kampaně a prvotního marketingového spotřebitelského testu trhu plánuje dovézt 3 kontejnery (mix láhve 375 ml a plechovky 500 ml). Dovoz piva je na korejský trh zatížen následujícími poplatky: clo 26,2 %, vzdělávací daň 30 %, alkoholová daň 72 % a z výše uvedené sumy DPH ve výši 10 %.

Vzhledem k tomu, že české pivo si získalo na korejském trhu v poslední době vysoký kredit a zájem o jeho koupi v maloobchodní síti, hotelech a restauracích stále roste, zvyšuje se i zájem distributorů o jeho dovoz. Potenciál pro další nárůst českého exportu v dané zbožové položce je na místním velmi solventním trhu velmi vysoký. A to nehledě na skutečnost, že v současné době jsou na místním trhu značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Budvar, Staropramen, Jihlavský Ježek a BrouCzech z Nové Paky.

V případě zájmu je možné zasílat nabídky na Zastupitelský úřad ČR v Soulu commerce_seoul@mzv.cz nebo Hyenin_Jeon@mzv.cz, a to co nejdříve. Kontakty na firmu Liquorvalley Co., Ltd: adresa: 104-3 Haengjunae-dong Deokyang-gu, Goyang-si Gyeonggi-do, South Korea 412-230, telefon: +82-31-979-5757, e-mail: han5336@hanmail.net)

Zdroj: BussinesInfo.cz | Zastupitelský úřad České republiky

http://www.bussinesinfo.cz/cz/clanek/korejska-republika/korea-dovoz-piva-obchod-distribuce/1000786/61539/

Černý pasažér, který dorazil do Evropy možná už s prvními mořeplavci připlouvajícími z Ameriky, stojí u kořenů velké části dnešních piv – ležáků, k nimž patří i plzeňské a řada dalších českých moků. Tvrdí to mezinárodní tým vědců po výzkumech na samém jihu Jižní Ameriky, kde našli nový druh kvasinek.

Až do 15. století se v Evropě používal jen jeden druh kvasnic. Sloužily jak k výrobě chleba, tak ke kvašení vína, moštu a piva. Měly však jednu slabinu: jejich kvasinky fungovaly pouze při vyšších vnitřních teplotách, což překáželo výrobě silnějších piv.

V 16. století však bavorští mniši začali nabízet nápoj, jaký do té doby nikdo neznal a který získával svou chuť i říz při dlouhém kvašení v jejich chladných sklepích. Postupně tak mohl skončit zvyk používat při vaření piva kvůli dochucení různé směsi bylin a dalších obilnin, jako se to dělalo ve středověku.

Dlouhá cesta z mrazivých lesů

Vědci už dlouho vědí, že tou dobou se „evropské“ kvasinky Saccharomyces cerevisiae zkřížily s nějakým novým druhem. Dosud však netušili s jakým. Žádný z tisícovky známých druhů totiž nebylo možné spojit s výsledkem křížení, jímž jsou kvasinky Saccharomyces pastorianus, které umožňují výrobu ležáků.

„Tento hybrid téměř určitě vznikl náhodou a lidé jej použili, protože se ukázalo, že pivo s ním je jiné,“ řekl evoluční biolog Chris Hittinger z americké University of Wisconsin, který se podílel na objevu druhého rodiče dnešních kvasinek.

Biologové z Portugalska, Argentiny a USA ho našli v chladných lesích Patagonie, kde se denní teplotní průměr pohybuje okolo minus dvou stupňů pod nulou. Divoké kvasinky dostaly jméno Saccharomyces eubayanus. „Je to určitě nový druh. Jediné, co zatím nedokážeme říci, je, zda se nenachází i někde jinde a dosud jen nebyl objeven,“ řekl Hittinger.

On a jeho kolegové dodnes vzpomínají na cestu lesy, kde se z plodů popadaných na zem, line nezaměnitelná vůně alkoholů. Kvasinky jsou natolik aktivní, že nakvašují plody už na stromě.

Dalším výzkumem ukázal, že patagonská kvasinka překročila Atlantik možná už před půl tisíciletím. Jak se ale dostala až do Bavorska, to zůstává záhadou.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/veda-skoly/242854-plzenske-by-nebylo-bez-kvasinek-z-patagonie-jejich-cesta-do-evropy-je-zahadou.html

Pivo se nejen pije, můžete se v něm i koupat. Neznamená to ale, že si dovalíte sud piva a načepujete ho do vany. Do vody se lije koupelové pivo, nebo se rozpouští speciální „pivní“ směs.

Koupat se lze v šampaňském, mléce, olivovém oleji… v japonských láz­ních Junessun také v saké, zeleném čaji, ale prý i v polévce. V teplém vývaru s pepřem, česnekem a kolagenem. Tato kombinace má údajně podporovat metabolismus a vyživovat pokožku. V lázních Junessun jsem nebyla, ale navštívila jsem BBB Pivní lázně ZOTO v centru Prahy.

Pivo pouze k pití

V lázních ZOTO, ačkoliv se jmenují pivní, se samotný nápoj do koupele nepřidává. Překvapilo mne to. Olesya Feshaková mě ale ujistila, že o blahodárné účinky piva nepřijdu. Tady se totiž ve vodě rozpouští směs z pivního kalu, chmele, sladu a bylinek z alpských luk. Vše se dováží z Rakouska. Pivní lázně jsou totiž franšízou lázní Bier Bottich Bad Hedvigy Bauerové u Salzburgu. Zato ovesná sláma, na níž po koupeli odpočíváte, je domácí, od Roudnice nad Labem.

Kádě, v nichž na dvacet minut spočinete, jsou z mahagonu, protože tohle dřevo udržuje spolu s výměníkem tepla stálou teplotu vody, která má 37 stupňů Celsia. Pokud je na vás moc teplá, nebo máte vysoký krevní tlak či křečové žíly, sníží se na 35 stupňů. Káď funguje jako vířivá vana, vzduchové bubliny podporují rozpuštění přísad, lépe se pak uvolňují potřebné vitamíny, zejména vitamíny řady B, sacharidy a proteiny. Ostatně ještě před tím, než si do kádě sednete, vás Olesya Feshaková seznámí s možnými kontraindikacemi a riziky, spojenými s pobytem v pivní lázni.

U každé kádě, jež jsou tu tři, je pípa s Budvarem. Vypít ho můžete, co hrdlo ráčí, nicméně za dvacet minut moc půllitrů neurazíte, ledaže byste se chtěli zapsat do Guinessovy knihy rekordů. Pro lepší účinek koupele se alespoň půlka půllitru doporučuje, takže slabší nátury by měly navštěvovat lázně v odpoledních a večerních hodinách.

Aby pokožka vstřebala všechny léčivé účinky, po opuštění vany se zabalíte do osušky a půl hodiny odpočíváte na ovesné slámě. Nemusíte mít obavy, nepíchá a je vhodná i pro alergiky. Aby vám pocit ze „znovuzrození“ zůstal co nejdéle, nesmíte se osprchovat dříve než za dvanáct hodin. Pokud netrpíte právě kožními nemocemi, stačí si proceduru zopakovat za měsíc.

V kádi můžete být sami, nebo dva. Je dlouhá 110 centimetrů, široká 90 centimetrů a pojme 250 až 300 litrů vody. To je nutné vzít v úvahu, abyste nedopadli jako jedni manželé, kteří do knihy přání a stížností napsali: „Pro mne a manžela se zážitek stal neskutečným utrpením v malé kádi, kde jsme byli jako v konzervě.“

Lázně na stejném principu lze navštívit například v Písku u Jablůnkova, v Táboře, či Štramberku.

Kde se pivo vaří

Pravé pivní lázně byly otevřeny v Chodové Plané na Tachovsku před pár lety. „Koupelové pivo je chráněná receptura, kterou jsme jako první v České republice vyvinuli a registrovali ochrannou známkou. Jedná se o skutečné pivo, které musí projít celou fází výroby, je nefiltrované, nízkoalkoholické a pro použití do koupele teplé,“ říká Mojmír Prokeš. V Chodové Plané mají místo dřevěných kádí vany z titanu, do nichž se pozvolna napouští nejprve minerální voda. Do ní se postupně přidává drcený chmel, který působí na pokožku jako peeling, pak pivní kvasnice a nakonec se do koupele přitočí z pípy nad vanou osm až deset litrů onoho patentovaného piva s vysokým obsahem živných kultur, minerálních a přírodních látek.

Procedury jsou ve všech pivních lázních obdobné. Chrání si jen přesnou recepturu moku, do něhož se noříte. A pochopitelně, že v každých lázních popíjíte místní pivo. V Chodové Plané, jak jinak, pivo Chodovar, v Ostravě na zámku Zábřeh značku Pikard, v Rožnově pod Radhoštěm Rožnovské pivo, na Chrudimsku pardubický Pernštejn, v Olomouci Vaška, který vyrábí zdejší Svatováclavský pivovar a v Harrachově pivo z minipivovaru Novosad a syn.

Pivních lázní přibývá. Malé pivovary si jimi rozšiřují a zpestřují podnikání. A balneologové je podporují. V Chodové Plané to byl konkrétně doktor Roman Vokatý z Mariánských Láz­ní.

Doma ve vaně, nebo v lázeňské kádi

Pokud si objednáte koupelové pivo z Chodovaru, můžete si připravit lázeň doma ve vaně. Jedna dvoulitrová láhev stojí 299 korun a na jednu osmdesátilitrovou koupel se doporučují čtyři litry piva. Nádoba je pod stálým tlakem, proto láhev otevírejte opatrně pod hladinou vody teplé 36 až 38 stupňů Celsia.

Ceník

Pivní lázně BBB Zoto - koupel pro jednu osobu stojí 1600 Kč, pro dvě 2500 Kč, pro 6 osob 8500 Kč

Lázně Chodovar - jeden člověk zaplatí 600 Kč, dvě osoby 1200 Kč

Zámek Záhřeb v Ostravě - koupel pro dvě osoby spojená s masáží je za 2250 Kč

Pivní lázně Rožnov - měděná vana pro jednoho stojí 690 Kč, dřevěná vana vhodná pro pár je za 1100 Kč

Penzion Hořelec na Chrudimsku - káď pro jednu osobu stojí 1260 Kč, pro dvě osoby 1620 Kč

Pivní lázně v Harrachově - jedna osoba zaplatí 700 Kč, dvě osoby 1300 Kč

Svatováclavské pivní lázně Olomouc - jeden člověk zaplatí 980 Kč, dvě osoby 1960 Kč. Do ceny se promítá i třicetiminutový pobyt v solné jeskyni.

Pivní lázeň:

Nedoporučuje se lidem s nemocným srdcem a těhotným ženám.

Také lidé, kteří jsou alergičtí na bílkoviny, kvasnice a chmel by se před první pivní koupelí měli poradit s lékařem.

Pro normálně zdravého člověka však koupel neznamená žádné nebezpečí.

Naopak regeneruje kůži, zklidňuje kožní onemocnění, má prokazatelný vliv na léčbu lupénky, akné a celulitidy.

Uvolňuje svaly, tlumí bolesti kloubů, zlepšuje jejich hybnost a podporuje imunitní systém.

Zdroj: Vitalia.cz | Autorka: Olga Myslivečková

http://www.vitalia.cz/clanky/pivni-lazne/

V Česku neustále přibývá malých pivovarů. Ukazuje se ale, že chybí odborníci, kteří vědí, jak dobré pivo vařit. Navíc lokální výrobci si také stěžují, že jim práci znesnadňují české zákony a obtížná dostupnost některých surovin. Nejmenší pivovarníci se proto spojili, aby pomohli svému byznysu.

V tuto chvíli vaří v Česku pivo přes sto drobných výrobců. Podle nich není daleko doba, kdy bude restauračních pivovarů dvakrát tolik. S nedostatkem zkušených sládků a s dalšími problémy chce živnostníkům pomoct nově vzniklý Českomoravský svaz minipivovarů.

"V malých pivovarech je sládek jeden, sám. Na jeho zkušenostech hodně záleží, jaké pivo bude vařit. My se snažíme pro pivovary poskytovat i technickou podporu, zabezpečovat suroviny. Zkušení lidé začínají v pivovarech chybět," uvádí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Malé pivovary ocení pomoc zejména při určování stupňů piva

Svým 32 členům poskytuje svaz za roční příspěvek tři tisíce korun nejen školení, ale i právní servis. Dokazování stupňovitosti piv, od které se odvíjí výše spotřební daně totiž může být pro malé pivovarníky finančně neúnosné. Velké pivovary mají na tuto činnost vlastní laboratoře. "Když po vás bude celník požadovat, abyste každou várku zdokladoval analyticky, tak vás to zruinuje, na rozdíl od velkých pivovarů," dodává Šuráň.

Podnikatelé vařící pivo v malém se spojili už před deseti lety v Českém svazu malých nezávislých pivovarů. S požadavkem na slevu ze spotřební daně tehdy u zákonodárců uspěli. Nová organizace ovšem sdružuje ty pivovarníky, jejichž výroba není průmyslová a kteří svou produkcí nepřevyšují deset tisíc hektolitrů ročně.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven vaří minipivovary zhruba jedno procento z celé české pivní produkce. V Německu se nachází asi 300 malých producentů. V Belgii, kde jsou pivní speciály vyhlášené, pak kolem stovky, tedy číslo srovnatelné s Českem.

Zdroj: ČT24

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/134014-v-malych-pivovarech-chybi-zkuseni-sladci/

Až na osm let by mohl jít do vězení vyškovský starosta Jiří Piňos (ČSSD).

On a další bývalý manažer vyškovského pivovaru čelí obvinění pro porušení povinností při správě cizího majetku. Jejich vinou měl státní podnik přijít o milionové částky kvůli nevýhodným transakcím. S informací přišla Česká televize.

Obvinění potvrdila i jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová. „Mohu potvrdit, že oběma členům představenstva společnosti sdělil vyšetřovatel obvinění pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Svým jednáním způsobili škodu přesahující šest milionů korun, hrozí jim tak trest odnětí svobody až na osm let,“ sdělila Vedrová.

Současný vyškovský starosta a bývalý ředitel pivovaru, který poslední léta bojoval s milionovými ztrátami, obvinění odmítá. „Obvinění je absurdní, samozřejmě ho odmítám. Počkám si na to, jak to celé dopadne. Jsem nicméně v klidu, svědomí mám čisté,“ uvedl Piňos.

Podle České televize čelí Piňos obvinění z nevýhodného prodeje sodovkárny v Tečovicích. Státní podnik tak měl údajně přijít o šest milionů korun.

Jediným kritériem při prodeji měla být cena, která neměla být nižší než pět a půl milionu korun. „Veřejná soutěž byla vypsaná v lednu roku 2006. S vítěznou firmou společnost uzavřela smlouvu, ta byla velmi výhodná, nikoliv však pro prodávající,“ vysvětlila Vedrová.

Prodejce se měl podle ní například nesmyslně zavázat k tomu, že bude platit smluvní pokutu ve výši 0,1 procenta z kupní ceny za každý den prodlení, pokud by kupujícímu řádně nepředal veškerý majetek. „Přitom majetek, který se prodávající zavázal předat, se v areálu sodovkárny vůbec nenacházel. Prodávající společnost se tak dobrovolně zavázala k sankčnímu plnění, o kterém dopředu věděla, že nevyhnutelně nastane,“ dodala policejní mluvčí.

Obvinění čelil také Piňosův nástupce Zdeněk Řehák. Ten měl zase uzavřít nevýhodnou smlouvu na skladování piva s firmou, v jejímž představenstvu sám figuroval. Jeho vyjádření se redakci Vyškovskému deníku Rovnosti nepodařilo získat.

Vedení podniku mělo také za jeho působení objednat propagační předměty za šest a půl milionu korun. Jeho případ však policisté odložili. S oběma transakcemi totiž souhlasil také vlastník pivovaru, tedy ministerstvo zemědělství. „Nejsem samozřejmě padlý na hlavu, abych uzavíral něco sám za sebe. Pochopitelně i o prodeji sodovkárny rozhodovalo ministerstvo. Vše bylo s jeho souhlasem,“ dodal Piňos.

Skloňování vyškovského pivovaru s obviněním se nelíbí ani jeho současnému vedení. „Určitě není dobré, když je pivovar negativně propírán v médiích. Nicméně jsme pouze nájemci pivovaru, s jeho minulostí a hospodařením nemáme vůbec nic společného. Dalšího provozu se nebojím,“ vyjádřil se výkonný ředitel pivovaru Miloš Hrabák.

Pražská společnost Czech Beverage Industry Company podepsala smlouvu o pronájmu pivovaru začátkem letošního roku. Na deset let.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/pinos-celi-obvineni-kvuli-pivovaru20110823.html

Celkem stovkou věrtelů naplnili letos chmelové žoky česáči v Přílepích na statku u Kutílků. To je zatím nejvíce za celých pět let, co nadšenci zasedají mezi řádky, aby si připomněli, nebo i poprvé vyzkoušeli, jak se chmel česal ještě před pětadvaceti lety.

Tentokrát ruční česání odstartovalo v sobotu ve dvě hodiny odpoledne a tak po všech deštivých a chladných dnech okusili, jak se česalo v pěkném vedru. Přesto mezi řádky vládla dobrá nálada a v koších to pěkně „přibejvalo.“

Sešli se tu známé tváře z minulých let. Například nejmladší účastníci loňského roku Daniel Kutílek a Karel Louček, či nejstarší účastnice Drahuše Bušková z Řevničova. Tentokrát i se svou sestrou si zase nenechala chmel ujít Miluše Hofmannová z Rakovníka. Hned vedle usedla Kamila Dvořáková. Všechny tři chodily česat jako děvčata společně, takže si opravdu připadaly jako kdysi. „Česali jsme každý rok, abychom měli nějaké peníze. Tenkrát mi už chodil pomáhat manžel,“ vzpomínala Kamila Dvořáková. Mezi ženami, které vždy převládaly, se poprvé objevila i parta mužů z Přílep.

I když to letos pěkně přibývalo, mezi řádky se nezávodilo. Záleželo hlavně na kvalitě. Zkrátka jen malá lupínka a žádné klacky. Ručně načesaný chmel putoval do Broum. Tam se z něj uvařilo pivo v Pivovaru Matuška.

V šest večer po práci účastníci dostali pravou česáčskou večeři, guláš s knedlíkem. Pak přišlo na řadu to nejlepší: výplata za načesané věrtele. „V sobotu a v neděli mívaly plíšky jinou barvu a platilo se za ně více,“ připomněl některý z česáčů. „A od dvaceti věrtelů byl také příplatek,“ vzpomínali se smíchem další. V sobotu se vyplácela za každý věrtel padesátikorunová poukázka na zboží v Křivoklátské koštovně. Nejlepší česačka Zdena Malafová z Kněževsi obdržela za svých jedenáct věrtelů ještě speciální prémii.

Pak ještě každý česáč dostal originální tričko v barvě zeleného zlata s připomínkou letošních nostalgických chmelů. Ještě následovalo společné foto a pak už mohla začít pořádná tancovačka pod širým nebem s kapelou Kastelán.

Kdo to v sobotu nestihl, může se těšit na příští rok. „Jak jsme se shodli tady s ostatními, uděláme příští rok chmele v retro stylu. Vyhlásili jsme je už před dvěma roky a to se tu sešly opravdu zajímavé modely,“ plánoval Radomír Dvořák za Obecně prospěšnou společnost Rakovnicko, která akci pořádala.

Nostalgické chmele podpořilo i několik zemědělských podniků.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník | Autorka: Šárka Hoblíková

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/za-odpoledne-padlo-sto-vertelu20110824.html

Do 1600 restauračních zařízení v celé České republice putovalo Dožínkové pivo, které pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Dožínkový pšeničný speciál mohou všichni milovníci dobrého piva ochutnat už zítra 25. srpna. Čepovat se bude ve 32 restauracích na Ústecku.

Krušovičtí letos vyrobili téměř 900 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu. To je o 200 hektolitrů více než v roce 2010. „Dožínkové je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného," přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák.

Letos se bude Dožínkové pivo prodávat v 800 restauračních zařízeních v Čechách a 800 na Moravě. Majitelé či provozovatelé svá restaurační zařízení označí nálepkou, na stoly postaví stojánky, budou mít k dispozici i plakáty a plakety na pípy. Štamgasti tak snadno poznají, kde se Dožínkové točí.

Dožínkové pivo má obsah alkoholu 4,7 procenta a dosahuje stupňovitosti 12,6 %. Je nefiltrované, tudíž lehce zakalené a dokonce zdraví prospěšné. Zbytky pivovarských kvasnic jsou cenným zdrojem vitaminu B. Pivo má hustou, krémově bílou pěnu.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu," konstatuje sládek Kosmák.

Dožínky jsou slavnost, spojená s ukončením žní. V minulosti se veselila především čeleď, přičemž přípravy začínaly s týdenním předstihem. Děvčata pletla ohromný věnec z klasů obilí všeho druhu, do něhož zaplétala ovoce, cukrovinky a koláče. S věncem pak dívky doprovázely poslední vůz, směřující z pole do dvora. Čestný úkol nést věnec připadl nejhezčí a nejvýřečnější dívce. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Součástí průvodu byly i oblíbené „živé snopy". Obvykle dva mládenci a dvě děvčata si na svůj oděv našili slámu a na hlavu si upletli jednoduchý věnec z obilí. Hospodář s panímámou si pak poslechli dožínkové přání. Hospodář pak obdaroval chasu penězi a panímáma občerstvením. Následné veselice s muzikou, dobrou náladou a bohatě prostřeným stolem se lišily podle regionů a doby konání. Navazovaly i na staré zvyky z pohanských dob, kdy předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.

Zdroj: Naše Ústí.cz | Kráceno

http://ceskydomov.cz/usti-nad-labem/clanek/pipy-s-psenicnym-specialem-se-roztoci-uz-zitra-na-32-mistech-ustecka

Devátý ročník série koncertů Léta s Rychtářem zakončí v sobotu 27. srpna tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 98 let od svého založení.

Hudební i doprovodný program obsadí celý pivovarský areál včetně přilehlého amfiteátru, kde se pořádají oblíbené koncerty populárních skupin. Osmadevadesátiny Rychtáře v něm oslaví Petr Kolář, Richard Krajčo, Vladimír Mišík a mnoho dalších. Návštěvníci se budou moci podívat do jinak nepřístupných míst pivovaru a nahlédnout tak pod pokličku tajemství výroby hlineckého piva v rámci bezplatných exkurzí.

Výčepy na Dni otevřených dveří budou nabízet všechna točená piva značky Rychtář a také pouze pro tuto příležitost uvařený polotmavý speciál 13o, pojmenovaný HLINECKÉ. To se vyznačuje jantarovou barvou, bohatou pěnou a karamelovou vůní. "Pivní fajnšmekři se tak mohou těšit na příjemně hořké pivo se silným řízem, po jehož vypití budou mít chuť dát si další,“ doplňuje Milan Morávek, sládek Pivovaru Rychtář. HLINECKÉ se vyrábí jako ostatní piva v Hlinsku z hlávkového chmele, a to poctivě – na výslednou stupňovitost 13 % bez ředění piva vodou technologií HGB a bez urychlování výroby použitím CK tanků, jak to dnes vidíme u velkých pivovarů. Zhruba pětina ze 130 hl bude stočena také do lahví, takže o pivní zážitek nepřijdou ani řidiči, kteří si na polotmavém speciálu budou moci pochutnat po příjezdu domů.

Na nádvoří pivovaru vyroste šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev, ohňová show a podium zde bude patřit především folklórním a dechovým souborům. Začátek programu je připraven na 13:00. Na startující Hlinečanku naváže populární Túfaranka a country partička Klondike. Mezi nimi se představí slovenský folklórní soubor Váh z Půchova, šermíři, proběhne ukázka výcviku psů a další doprovodná vystoupení. Večer na nádvoří pak zakončí domácí kapela Artur.

Hlavní hudební program se však odehraje ve velkém prostoru amfiteátru Rychtář. Odpoledne ocení především mladší publikum, pro které zahrají kromě domácí kapely Basic Experience a ostravských Nebe oblíbení Mandrage. Ti po úspěchu singlů Kapky proti slzám, Hledá se žena a aktuálních Františkových Lázní se zařadili na špičku české rockové scény. Ovšem mají před sebou ještě dlouhou cestu, než se z nich stane rocková legenda jako z Vladimíra Mišíka. Ten vystoupí se svojí skupinou ETC v podvečer před velice očekávaným vystoupením Petra Koláře. Večerním Hlinskem pak budou znít hity jako Ještě že tě lásko mám nebo novinková píseň Navzdory hříchům v jedinečném živém podání.

Na závěr hudebního programu Dne otevřených dveří pivovaru Rychtář obsadí hlavní podium přední česká hudební skupina Kryštof. Jejich strhující koncert poskládaný ze samých hitovek, z nichž většina je známá i z rádií a nebo filmové a televizní tvorby, jistě rozhýbe celý amfiteátr. Kdo by neznal Obchodníka s deštěm, Rubikon, veleúspěšnou Lolitu a nebo nejnovější Střepy. Richard Krajčo navíc plánuje pro sebe a kapelu delší pauzu, tedy hlinecké vystoupení bude jedno z posledních, kdy bude možné vidět Kryštof na podiu. Poslední skupinou, která celé slavnosti zakončí, bude skvělá ska formace Fast Food Orchestra.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku 27. srpna je samozřejmě zdarma. Akce začíná po 13:00 na nádvoří pivovaru a bohatý kulturní program je naplánovaný až do 24:00. Kromě výčepních míst se všemi pivy značky Rychtář, včetně třináctistupňového HLINECKÉHO či speciálně chmeleného prémiového ležáku, bude v areálu i mnoho stánků s občerstvením a pochutinami všeho druhu. K dispozici bude také parkoviště pro návštěvníky zdarma s vlastním vstupem hned za amfiteátrem, které zvýší komfort mimohlineckým návštěvníkům.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Pivovar Ostravar se rozhodl jako další pivovar v Česku stáčet pivo také do čím dál oblíbenějších PET lahví. Tento segment je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože významně vyrostl v posledních dvou letech, tedy v době poklesu celkové spotřeby piva u nás, a zároveň je momentálně nejrychleji rostoucím typem balení v obchodech.

„Ve srovnání s celostátním průměrem se na severní Moravě prodává méně piva v PET lahvích. Myslíme si, že je to zapříčiněno absencí silné regionální značky, která by byla stáčena do tohoto typu obalu. Proto jsme se rozhodli uvést na trh Ostravar v PET láhvi a vyjít vstříc rostoucí poptávce spotřebitelů,“ zdůvodnil rozhodnutí ostravského pivovaru vrchní sládek Richard Kornas.

Důvodem zvyšujícího se zájmu o tento typ balení je především měnící se životní styl lidí, kteří stále více preferují vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva. PET lahve jim tento komfort nabízejí - jsou lehké, nerozbitné a uzavíratelné.

Přípravy na uvedení nového typu balení v Ostravaru finišují.„Předpokládám, že si Ostravar v PET lahvi budou moci naši spotřebitelé koupit začátkem října. Přesnější údaje zveřejníme velmi brzy,“ sdělil závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Plzeňský Prazdroj zahájil zkušební provoz nové linky na stáčení do PET láhví. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví je největší jednorázovou investicí Plzeňského Prazdroje v posledních pěti letech. Hodnota linky a celého technického řešení je přibližně 150 mil. Kč. Plzeňský Prazdroj nabízí zákazníkům v plastových PET lahvích piva Velkopopovický Kozel, Primus a Klasik.

Komponenty nové linky v posledních měsících postupně naváželo více než třicet kamionů, před montáží linky probíhaly na nové hale centrální stáčírny Plzeňského Prazdroje přípravné práce. Na dosud volné ploše instalovali technici rozvody vody, technických médií, pivní vedení, stavební úpravy a spoustu dalších „drobností“, dotvářejících investici za zhruba 150 milionů Kč.

„Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozňujeme novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek a naším úkolem je jim ho dodat,“ shrnuje důvody generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Ve stále více poptávaném PET balení nyní Plzeňský Prazdroj nabízí značky Primus, Klasik a Velkopopovický Kozel. PET lahve, které Prazdroj používá, chrání pivo před světlem a oxidací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1019%22%3EPrazdroj

Vynikající pivo Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s., můžete ochutnat na výstavě Země živitelka, která se koná od 25. srpna do 30. srpna na výstavišti.

Ochutnávka točeného piva z produkce Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s., je připravena pro předplatitele Deníku u Pivovarské zahrady.

„Pro stálé předplatitele Deníku máme připravenu nejen nabídku dárků z věrnostního programu ABO BONUS, ale natočíme jim i malé pivo za symbolických pět bodů. Předplatitelům, kteří ještě nejsou přihlášeni do věrnostního programu ABO BONUS, vysvětlíme jeho výhody a zaregistrujeme je. Nové zájemce o předplatné seznámíme s výhodami předplatného nejčtenějšího regionálního deníku a nabídneme jim hodnotné uvítací dárky,“ uvedla manažerka distribuce Deníku Michaela Myslíková.

Výstavní stánek Deníku najdete na českobudějovickém výstavišti u Pivovarské zahrady. Na vaši návštěvu se těší hostesky jihočeských Deníků.

Zdroj: Strakonický deník.cz

http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20110822_dudak_pivo_zivitelka.html

Dnes (23.8. - pozn. PI) ve 14 hod proběhl v Pivovarské restauraci, která se nachází v areálu pivovaru a je součástí Pivovarského muzea v Hanušovicích, křest pivní kuchařky. Při křtu knihu plnou specialit skropil Ryzím pivem z hor sládek pivovaru Luděk Reichl a nechyběla ani komentovaná příprava jídel pod vedením spoluautora receptů Marcela Gabrlíka. Kromě lákavých pokrmů měli návštěvníci restaurace možnost ochutnat polotmavou novinku Holbu Šerák.

Holba nechybí v žádném z receptů, podle nichž je možné připravit lahodný předkrm, polévku, hlavní jídlo nebo moučník. Pokrmy vycházejí z tradiční české kuchyně a všechny lze zhotovit z běžně dostupných surovin. Příjemné je i to, že se nejedná o složitá jídla, takže jejich přípravu zvládne snadno a rychle každý.

Vydavatelem knihy je pivovar Holba a jde o první kuchařku v historii pivovaru.

„Dobré pivo a dobré jídlo k sobě nerozlučně patří a kuchařka je jen další inspirací a současně přiblížením našeho kraje,“ komentuje záměr Lenka Krellerová z pivovaru Holba a upozorňuje na krajové speciality v knize uvedené.

Recepty sestavila Natalie Rollko a upravil je Marcel Gabrlík, šéfkuchař Pivovarské restaurace v Hanušovicích, kde je možné jeho pokrmy ochutnat. Kromě doporučených postupů kuchařka uvádí užitečné triky, které mohou usnadnit vaření a zároveň vést k lepšímu výsledku. Zajímavé jsou také tipy šéfkuchaře pro ozvláštnění chuti jídel s originálním umístěním na nepřehlédnutelné pivní korunce. A navíc - 6 prémiových receptů na konci knihy pro skutečné labužníky.

Že se v některých případech jedná o krajové speciality, prozrazují už jejich názvy. Jen těžko se dá odolat například švestkovému závinu z Hynčic nebo Hanušovickému candátovi, jehož přípravu Marcel Gabrlík s úsměvem komentuje rčením: „V kuchyni se cítím jako ryba ve vodě“.

Pivní kuchařka vyjde v nákladu 2000 ks a je možné ji zakoupit v Pivovarském muzeu v Hanušovicích nebo prostřednictvím www.holba.cz za cenu 99 Kč.

Marcel Gabrlík

Pracuje jako šéfkuchař v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Své více než dvacetileté zkušenosti a profesionální zručnost úspěšně využívá při sestavováni receptů a jídelníčků, které každým dnem lahodí rozmanitým chutím a uspokojují individuální požadavky desítek hostů. Marcel Gabrlík patři mezi vyhledávané odborníky, kteří dokáží perfektně připravit tradiční české i ostatní pokrmy vytříbené chuti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

http://www.holba.cz/aktualita/pivni-kucharku-pokrtili-holbou-serak/168

Hlavním hnacím motorem rozvoje historie zlatavého moku byly vždy klášterní pivovary, jejichž produkce byla určena pro vrchnost i laickou veřejnost. Některé kláštery dokázaly prodat až 3 000 hl piva ročně! O tom, že se nemalé množství piva vypilo i v samotných klášterech, svědčí dodnes etikety některých piv - s bodrým a obtloustlým mnichem na obrázku. Nevíte-li tedy, kam se schovat před vedrem, zkuste zauvažovat o klášteře, kde se však budete moci bez obav oddávat světské radosti z nejlepších piv!

V Želivi i na Strahově točí pivo již 800 let

Vývoj klášterních pivovarů v Zemích koruny české po mnoha staletí ve větší či menší míře kopíroval vývoj ve zbytku tehdejšího křesťanského světa. Obrovský zlom nastal po únorovém komunistickém puči, kdy všechny kláštery byly zrušeny a všechny klášterní pivovary byly bez milosti zlikvidovány. Tato osudová rána se už patrně nikdy zcela nezahojí, a tak dnes u nás existuje pouze jediný klášterní pivovar v Želivě, který je provozován mnichy v tamním premonstrátském klášteře. Rovněž by se nemělo zapomenout na Klášterní pivovar Strahov, který se nachází v areálu Strahovského kláštera, nicméně pivovar je provozován světskými osobami.

V areálu premonstrátského kláštera v Želivi stejně tak i na Strahově se pivo pravděpodobně začalo vařit již ve 13. století. Želivská piva nesou jména dřívějších představených kláštera a mají zajímavou chuť, např. višňovou, medovinovou nebo borůvkovou. Strahovský pivovar byl obnoven teprve v roce 2000 při rozsáhlé a náročné rekonstrukci a nabízí hostům celkovou kapacitu 380 míst ve třech osobitých prostorách vlastním pivovaru, restauraci Sv. Norbert, a na pivovarském dvoře.

Za špičkou mezi pivy do Belgie a Nizozemí

Klášterní pivo má mezi producenty a spotřebiteli dosti významný zvuk a bez nadsázky lze elitou mezi těmito pivy nazvat trapistická piva, která dostala jméno podle trapistického řádu. Odhaduje se, že zatímco v ČR spodně kvašené světlé pivo zaujímá asi 98 % trhu, tak v Belgii je to asi 70 %, zbytek tam tvoří ostatní pivní styly. Na rozdíl od ČR tam tyto ostatní piva - zejména svrchně kvašená produkují ve velkém i nadnárodní pivovarnické společnosti. Produkce trapistického piva podléhá velice přísným předpisům. Produkty musí být vyrobeny pouze z přírodních surovin trapistickými mnichy dle pravidel jejich řádu a v objektu kláštera na zařízení, které patří klášteru. Významný podíl ze zisku musí být použit na dobročinné účely.

Trapistických klášterů provozujících pivovar je na světě sedm – Chimay, Westvleteren, Orval, Rochefort, Achel, Westmalle a La Trappe. Šest z toho je v Belgii a jeden v Nizozemsku, který se ale nachází pouze několik málo kilometrů od belgických hranic. V Belgii jsou tyto pivovary rozesety po celé zemi, tři jsou ve Flandrech a tři ve Valonsku. Samotné kláštery se architektonicky od sebe dost liší, jedno ale mají společné. Genius loci je cítit na každičkém místě.

Chimay

Na začátek se sluší začít klášterem v Chimay, protože zde působil otec Theodore de Haene (1913 – 2002), který pojem trapistických piv velmi výrazně zpopularizoval a rovněž ve 40. letech 20. století izoloval dnes používaný kmen kvasnic. Klášter se nachází ve frankofonní části Belgie v provincii Hainaut. Dnes pivovar standardně připravuje 3 druhy piva. První a nejslabší je La Chimay Rouge (Chimay červené) se 7 % alkoholu, měděnou barvou, rozinkovo kořeněným aromatem a chutí a středně plným tělem. Druhé je La Chimay Triple (někdy též zvané bílé kvůli své etiketě) s obsahem alkoholu 8 %. Vyznačuje se zlatavou barvou, bohatou pěnou, s chmelovo-kvasničným aromatem a prostupujícími tóny esterů, na chuti pak velice komplexní s hořkým dozníváním. Třetím je pak nejsilnější La Chimay Bleue (Chimay modré) s 9 % alkoholu, kde již je alkohol mírně cítit. Jedná se o tmavší pivo na chuti a vůni pražené s tóny rozinek, na vůni pak navíc je ještě cítit květinové aroma. Dále nelze nezmínit La Chimay Dorée (Chimay zlaté) s obsahem alkoholu 4,8 %, což je pivo určeno primárně pro mnichy a běžný smrtelník se k němu dostane pouze v okolí kláštera; nejlepší je na něj zajít do restaurace (a hotelu) Auberge de Poteaupré, který se nachází v objektu.

Orval

Klášter Abbaye Notre-Dame d'Orval, jak se dnes místo oficiálně nazývá, má velice dlouhou a pozoruhodnou historii. Opatství zde bylo založeno roku 1070, když hrabě Arnould de Chiny pozval mnichy z Itálie a dal jim k užívání část svého panství. Pivovar produkuje pouze jeden typ piva Orval Trappist Ale s obsahem alkoholu 6,2 %. Pivo je to vynikající se skvěle vybalancovanými chutěmi, kde překvapivě hořká chuť nikterak nevyčnívá, samozřejmě aroma má výrazně chmelové a esterové. Existuje ještě slabší forma tohoto piva zvaná Petit Orval.

Zdroj: Vaše věc.cz | Autorka: Kateřina Václavů

Minipivovarů v Česku stále přibývá, nejinak je tomu i ve frýdecko–místeckém regionu. Po Vojkovicích, Kozlovicích, Dolním Sklenově a Karpentné zahájili provoz také v Horní Lomné.

Tyto malé provozovny nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, mohou však díky malým vyráběným objemům více experimentovat, vařit různé pivní speciály a tím lákat své zákazníky. Každý, kdo od dubna navštívil Wellness hotel Pod Kyčmolem, si kromě relaxace a regenerace v krásné beskydské přírodě mohl vychutnat v místním restauračním pivovaru dva druhy piva. Černé a zlatavý mok plzeňského typu s příznačným názvem „Lomňan“.

K těmto dvěma ležákům přibylo tuto sobotu také pšeničné.

„Nově na zkoušku jsme uvařili pivo pšeničné, které je už v prodeji. Naše pivo se pokoušíme prezentovat i na různých akcích v blízkém okolí. Mohu říci, že zatím s příznivým ohlasem, což jsme moc rádi. Vycházíme zákazníkům vstříc a plníme jej také do plastových lahví, které si mohou odnést s sebou domů,“ informovala Marcela Kubiková, ředitelka čtyřhvězdičkového hotelu.

O kvalitu zlatavého moku se zde denně stará sládek Roman Jopek, který jej vaří přes noc, a to celých deset hodin. „Je to rozhodně zajímavá práce. Předtím jsem netušil, že to trvá tak dlouho, než se pivo uvaří,“ prohlásil s úsměvem vyučený elektrikář. „Vařím jej z poctivého sladu a z poctivého chmele, žádný čínský granulát,“ ubezpečil muž, který se později nesměle také svěřil s tím, že se vlastně jedná o jeho receptury.

Ten, kdo pivu neholduje, jistě si dokáže vybrat z dalších nabídek hotelu. „Lidé si mohou vybrat k odpočinku wellness s vnitřním bazénem, whirpoolem, Kneippovým chodníkem a třemi saunami. Nově máme v provozu lázně bylinkové a chystáme sladovou koupel, mladinovou kůru, která se připravuje podobně jako naše pivo, ale je bez alkoholu. Návštěvníci si mohou pochutnat na naši kuchyni, zahrát si bowling, nebo si vybrat masáž či zábal. Hotel je otevřen i pro širokou veřejnost. Ceny jsou přijatelné a uvedeny na našich webových stránkách,“ uzavřela ředitelka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka a foto: Ladislava Vavrošová

http://fm.denik.cz/podnikani/20110823minipivovar.html

Aké pivá varia slovenské a české malé pivovary? Koľko za ne zaplatíte? Ako sa k nim dostanete? Kde si na nich môžete pochutnať alebo ich kúpiť? Odpovede prináša Leto s HN.

Pivovar Sessler, Trnava

Rok založenia: 2008

Ponuka: spodne kvasené, neobsahuje stabilizátory ani chemické prísady, nepasterizované

Druhy: Sessler svetlé 10° a 11,5°; Sessler tmavé 10° a 11,5°; Sessler kvasinkové 10° a11,5°; Sessler polotmavé 20°. Ceny sa pohybujú od 80 centov po jedno euro. Odporúčaná teplota skladovania 2 až 7 stupňov.

Čo vás zaujme: Celý objekt slúžil od konca 19. storočia ako sladovňa, keď v ňom Jozef Sessler založil Prvú trnavskú sladovňu. Pivo sa predáva v pivovarskej reštaurácii, ktorá sa nachádza v objekte pivovaru.

Buntavar, Svit

Rok založenia: 2010

Ponuka: nepasterizované, nefiltrované pšeničné kvasinkové svetlé a polotmavé pivá, aj horkejšie pivo anglického typu

Druhy: Dvanásťstupňové pivá Buntavar Weizen svetlý, Weizen-Markus a Michael Blanche a 14° horkejšie Buntavar Epa-Jane.

Čo vás zaujme: V priestoroch, kde sa nachádza v súčasnosti reštauračný pivovar, sa v minulosti nachádzal diskoklub. Minipivovar Buntavar má v reštaurácii presklenú stenu, cez ktorú môžete vidieť naživo varenie, kvasenie a stáčanie piva.

Pivovar Amadeus, Šurany

Rok založenia: 1997

Druhy: Šuriansky ležiak svetlý 11,5° a Šuriansky ležiak tmavý 13°. Ceny piva sa pohybujú okolo jedného eura.

Čo vás zaujme: Súčasťou skutočne maličkého pivovaru je Pivovarský dvor, ide o výčap, kde sa nenajete. Nikde inde toto pivo nekúpite, nachádza sa na cestnom ťahu z Levíc.

Perla, Banská Bystrica

Rok založenia: 1992

Ponuka: Varia iba dva druhy piva, plzenského a bavorského typu

Druhy: svetlá 12° Zlatá perla a tmavé pivo bavorského typu Perla špeciál 14°

Čo vás zaujme: Podnik, ktorý je spojený s pivovarom, vznikol ako prvý reštauračný pivovar na Slovensku. Pivo predáva výlučne vo svojej reštaurácii.

Turčiansky pivovarnícky dom Victoria, Martin

Rok založenia: 2010

Ponuka: Pivá classic a špeciál

Druhy: Victoria Pils 12°; Victoria tmavé 13°; k špeciálu patria Victoria Weizen 13°, Victoria red Ale 14°, Victoria Doppelbock 15°, Victoria Porter 18°

Čo vás zaujme: Minipivovar Victoria je súčasťou hotela Victoria

Pivovar Kaltenecker, Rožňava

Rok založenia: 1997

Ponuka: Stály sortiment, sezónne špeciality, ochutené, nepasterizované

Druhy: Kaltenecker Kras 10° a 11,5° a zázvorové 12°; Märzen polotmavé 13°; Brokát 13° a 27°; medzi sezónne pivá patria Mai Bock, Winter Bock a Brokát prémium 16°; Rauchweizen (polotmavé), Weizen Dunkel (tmavé), Weizen (svetlé) 12°; Rauchbier 13°; ochutené majú napr. s príchuťou čili, vanilky či kávy. Jeho cena sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Patrí medzi najstaršie minipivovary na Slovensku. Pivovar je súčasťou pivovarskej reštaurácie Kaltenecker.

Pivovar Sandorf, Prievaly

Rok založenia: 2011

Ponuka: pšeničné a ovocné, nepasterizované

Druhy: svetlý ležiak 10° a 11°; polotmavý a tmavý ležiak 12°; medový, zázvorový, čučoriedkový, capuccino a višňový špeciál 12°. Odporúčaná teplota skladovania 5 až 10 stupňov. Cena za veľké čapované je okolo 80 centov, za fľaškové dve eurá.

Čo vás zaujme: Pivovar predáva aj pivnú kozmetiku – pivný šampón, sprchový gél a balzam. Tá však priamo nepochádza zo Sandorfu. Pivo sa vyrába v pivničných priestoroch Šandorfského šenku, kde sa čapuje aj predáva vo fľaškách či v tankoch. Prievaly sa nachádzajú na Záhorí pri Senici.

Pivovar Dobrovar, Dobrá Niva

Rok založenia: 1994

Druhy: Jednenásťstupňový Dobrovar, nefiltrovaný, svetlý kvasinkový, ktorý plnia do fliaš priamo v pivovare

Čo vás zaujme: Dobrá Niva sa nachádza pri Zvolene a pivovar stojí v objekte roľníckeho družstva, kde sa v minulosti skladovala výpočtová technika. Minipivovar a reštaurácia sú v spoločnom objekte. Na jeho vybudovanie inšpiroval majiteľov pivovar Perla v Banskej Bystrici.

Golem, Košice

Rok založenia: 2002

Ponuka: kvasinkové nefiltrované pivo plzenského typu

Druhy: 11,5° Golem svetlý, miešaný a tmavý. Cena za malé pivo sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Piváreň sa nachádza v zrekonštruovanej 500-ročnej historickej budove a pri vstupe víta zákazníkov robot v podobe sluhu Golem. Pivo vyrobené v košickom pivovare sa podáva iba v pivárni Golem

Zdroj: hnonline.sk | Autorka: Marta Hilkovičová

http://hnonline.sk/c1-52632800-kde-uhasite-v-lete-smad-prehlad-slovenskych-minipivovarov

Finalistky Miss chmele a piva začnou bojovat v části disciplín už za dva týdny na dočesné.

Na návštěvu svého „domovského“ pivovaru se v srpnu vydala Miss Zlatopramen pro rok 2011 Veronika Sluková. Během návštěvy si prohlédla celý pivovar a důkladně se seznámila zejména s výrobním postupem a technologií výroby piva.

Za tento pivovar bude soutěžit ve finále populární akce Miss chmele a piva. Její finále se zábavným večerem proběhne na konci září v Žatci.

Čtyřiadvacetiletá Veronika Sluková pochází z Loun a její úspěch v castingu a postup mezi finalistky soutěže Miss chmele a piva vzbudil v její rodině velké nadšení. „Především můj dědeček byl velmi rád, že reprezentuji zrovna značku Zlatopramen, protože to je již řadu let jeho oblíbené pivo,“ říká Veronika Sluková. „Ráda soutěžím a chtěla jsem se účastnit nějaké soutěže krásy. Tak jsem se přihlásila,“ říká.

K jejím koníčkům patří vedle jízdy na koni a na in-line bruslích, četby, tance a zpěvu také modeling - přehlídky i fotografování. Živí ji ovšem práce v administrativě. „Na případnou výhru raději moc nepomýšlím, je to pro mě především zajímavá zkušenost,“ uzavírá půvabná blondýnka.

Poznají to pravé pivo?

V klání o titul Miss chmele a piva ale nejde jen o krásu, a proto po návštěvě domovského pivovaru všech deset finalistek čeká na začátku září další soutěžní kolo, a to degustace piva. Ta se bude konat ve Chmelařském institutu v Žatci a reprezentantky jednotlivých pivovarů budou mít za úkol poznat pivo právě z jejich pivovaru. Na ochutnávky pak navážou technické disciplíny na Dočesné v Žatci 3. září, kde budou soutěžící dívky prokazovat, jak rychle a dobře umějí česat chmel a také jak dovedně zatancují s korbelem piva na hlavě u tanečního partnera.

Poté finalistky vyrazí na soustředění do Spojených arabských emirátů, kde budou nacvičovat volné disciplíny a celou choreografii včetně promenády v plavkách pro finálový galavečer. Ten se bude konat 30. září v Městském divadle v Žatci.

Vedle účasti v soutěži Miss chmele a piva ČR čeká na Veroniku Slukovou i řada dalších povinností, vyplývající z jejího titulu Miss Zlatopramen. Bude se tak účastnit vybraných akcí, které značka Zlatopramen 11° podporuje, například tradičního Plesu Ústečanů.

Zdroj: Žatecký deník | Autorka a foto: Ludmila Čechová

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss_chmele_piva_20110820.html

Že pivo k ženě nepatří? „To je jeden z největších mýtů o pivu,“ říká novinářka Hana Večerková, „přispěly k němu i všechny ty chlapácké reklamy. V historii bylo pivo výsadou žen.“

Dá se říct, že novinářka Hana Večerková již důkladně otestovala ledacos. Jako vedoucí spotřebitelské přílohy Test MF Dnes, ve spolupráci s Českým rozhlasem, nebo jako autorka scénáře pořadu České televize Testoviny.

V jeho rámci připravila také (společně s Janem Kissem) spotřebitelský seriál a stejnojmennou knihu ABECEDA PIVA.

Co bylo podnětem? Šlo o čistě profesní záležitost, nebo roli hrála třeba láska k pivu?

Asi obojí. Pivo mě hodně baví, ale zároveň jsem si uvědomila, že toho o něm moc nevím, což je pro Čechy typické. Svědčí o tom i různé průzkumy, které ukazují, že si lidi například myslí, že desetistupňové pivo má deset procent alkoholu…

Narazili jste na nějaké další mýty a omyly, které o pivu panují?

My jsme mluvili s odborníky a ti mýty nešíří, spíš jsem si poopravila své omyly. Například u nás velmi rozšířený názor, že pivo dělá mužům „krásná těla“, že jde na tloušťku. Lékař nám ale vysvětlil, že to tak úplně není. Ano, po pivu se tloustne, ale na vině není pivo jako takové, ale hořké látky, které jsou v pivu a zvyšují chuť k jídlu. Takže čím víc piva vypijete, tím větší chuť máte k jídlu. A pak, velcí pivaři si také k pivu dopřávají hojně tvrdší alkohol, a to je pak opravdu kalorická bomba. Lékaři ale pivo považují za docela zdravý nápoj, protože je plné vitamínů, minerálních látek, a alkoholu má ze všech alkoholických nápojů nejméně.

Přece jenom – kombinace žena a pivo je vnímána jako trochu nevhodná nebo nezvyklá. Jak vás přijímali „pivní profesionálové“, nedívali se na vás trochu s patra?

Vůbec, já se jim ale do řemesla nepletu. To je vlastně jeden z největších mýtů, že pivo k ženám nepatří. V historii bylo vždy výsadou žen. Ve středověku se pivo vařilo v každém druhém domě, v kuchyni, byla to velká dřina a starala se o ni žena. Teprve ve chvíli, kdy se z piva stalo řemeslo a hlavně výnosný obchod, se ho chopili muži. A ženy odsunuli do role pomocnic, třeba k mytí sudů, říkalo se jim sudomylky. Pravda je, že muži pivo povznesli na ten nápoj, kterým dnes je. V pivovarech se ženy objevují teprve v poslední době. Pracovaly tam i dříve, ale v laboratořích nebo při pomocných pracích, dnes už je najdeme na pozicích sládků. Myslím, že máme v republice asi pět, šest sládkových, které skutečně vedou výrobu piva.

Já jsem dokonce slyšela, že ženy jsou lepší degustátorky piva.

To je pravda. Ostatně to platí i u vína, ženy mají lepší nos, chuťové buňky, to je dokázáno. Nicméně degustace piva není lehká záležitost, je potřeba hodně velký cvik, není to tak jednoduché.

V úvodu vaší knihy mě pobavil japonský experiment s krysami, které prý preferují české pivo. To je reálný výzkum, nebo nadsázka?

To byl skutečný průzkum. Dokázal, že české pivo má velkou pitelnost. Když jsem ten výraz použila v novinách poprvé, všichni se ptali, co jsem si to vymyslela. Dnes je ten výraz už běžný, je to vlastnost piva, která způsobuje, že se napijete a po prvním doušku dostanete chuť na další napití. A Japonci, jak se snaží přijít všemu na kloub, tak si chtěli ověřit, jestli je české pivo skutečně tak dobré, jestli má tak vysokou pitelnost. Zkoušeli to na krysách – opakovaně jim nabízeli české pivo, nějaké zahraniční pivo a vodu. Krysy vždycky vypily nejdřív to české, pak vodu a pak teprve cizí pivo.

„I krysy volí české pivo“ je dobrý slogan, nicméně cílovka bude jinde. Hlavně v poslední době je znát snaha pivovarů zaujmout nové zákazníky – ženy, vymýšlejí se pro ně nové chutě, míří na ně reklama…

Je to pochopitelné, spotřeba piva klesá a pivovary se snaží hledat nové zákazníky, a kde je najít? Objem mužů, kteří pijí pivo, se už nezvýší, takže cílí na mladé a na ženy. Pivovary je léta marketingově zanedbávaly, všechny ty reklamy chlapi sobě, chlapáctví, hlavně odjet od ženskejch a tam si to pivo užít… To vedlo k tomu, že národ pivo vnímá jako chlapský nápoj, což ale vůbec není pravda. Spousta žen pivo pije – a proč by neměla?

S tím souvisí ještě další věc – velmi výrazně se změnilo pivní sklo. Ženě opravdu těžký půllitr nesluší, ten je skutečně chlapský. Ale jak přišly do hospod lepší sklenice z tenkého skla, třeba i na nožičce, najednou se z piva stal slavnostnější nápoj. Dnes už jsou takové sklenice a taková piva, že si je můžete představit v ruce ženy ve večerní toaletě na plese nebo rautu.

Navštívili jste velké množství pivovarů, od těch velkých až po minipivovary. V čem je základní rozdíl mezi giganty a prcky, používají jiné postupy a technologie? Znamená malý pivovar tradiční?

Základní rozdíl je v tom, že ty velké vaří mnohonásobně víc než ty malé, to je třeba si uvědomit. To co malý pivovar uvaří za rok, „vyplivne“ ten největší za jeden den. Základní suroviny a základní postup vaření jsou víceméně stejné, ale liší se v technologii. Někde používají CK tanky, jinde otevřené kvašení.

Ale to, že někdo používá nerezové CK tanky, neznamená, že by nemohl vyrábět tradiční české pivo. Je to moderní technologie, která k průmyslové výrobě prostě patří, v mlékárnách už taky nestloukají máslo v dřevěné máselnici. Takže CK tank ano, otázka je spíš, jak se používá. Pokud v něm probíhá jak hlavní kvašení, tak dokvášení, tak už se těžko dá mluvit o tradiční české výrobě, protože ta oba procesy odděluje. Jenže některé velké pivovary urychlují výrobu, z ekonomických důvodů pochopitelně, některé vaří pivo jedné vysoké stupňovitosti a pak ho ředí vodou na různé stupně.

Ale nelze všechny házet do jednoho pytle. Stelně jako nelze říct, že malé pivovary rovná se dobré pivo. Znám i piva z malých pivovarů, která prostě dobrá nejsou.

Jisté je, že v malém pivovaru si mohou s produktem víc „pohrát“. Takový restaurační pivovárek může uvařit jednu várku piva, jakoby experimentálně, může si vymyslet jakoukoli recepturu, nechá ho vypít svým hostům – povedlo se, nepovedlo se, příště udělá něco jiného… Kdežto velký pivovar si tohle nemůže dovolit; než zavede výrobu nového druhu, musí mít jistotu, že bude mít úspěch. Proto se velké pivovary dlouho nepouštěly do speciálních piv s vyšší stupňovitostí, protože pro ně nebyl odbyt. Donedávna je dělal prakticky jen pivovar Náchod, dnes už je nabízejí i další. Ale stále je to okrajová záležitost, 95 procent piva, které vypijeme, je výčepní a ležák.

Dělení piv

Piva podle extraktu původní mladiny (bývalé stupně) v hmotnostních procentech:

lehká – do 7 %

výčepní – 8 až 10 %

ležáky – 11 až 12 %

speciální – 13 % a více

Slyšela jsem – spíš hanlivě míněné – označení „europivo“ pro značky z velkých pivovarů.

Ano, tenhle výraz se používá, ale taky zneužívá. Hodně lidí tak označuje jakékoli pivo z velkého pivovaru, podle mého názoru nezaslouženě. Jisté je, že technologické vybavení je ve všech velkých pivovarech stejné, sládek nemá moc prostoru pro nějaké experimenty, tím pádem se piva stále více mezi sebou podobají. Eurobeer je pivo, které se vyrábí napříč celou Evropou, celým světem. Je jedno, jestli ho pijete v Praze, nebo v Peru, pořád má stejnou chuť.

Jak „zabít“ dobré pivo? Skladováním, čepováním, naléváním…? Jaký je vztah pivovarů a hospodských? Kontrolují pivovary, jak se dál nakládá s jejich značkou, jak to známe z Postřižin?

To dnes dělají taky, alespoň ty větší, které na to mají. Otázka je, jak důsledně, protože se jako zákazníci v hospodách pořád setkáváme se špatnou kvalitou piva. Čepované pivo je chuťově lepší než lahvové, ale strašně záleží na tom, jak se o něj hospodský stará. On může skutečně dobré pivo z pivovaru zkazit, když se nebude starat o trubky, pravidelně je čistit a jednou za čas si pozvat odbornou firmu na sanaci pivních cest… To všechno je hrozně důležité. Já už dnes právě díky práci na seriálu poznám po prvním napití, jestli je hospodský dobrý, nebo ne.

Jak se pivo dostane do pípy

Tlačná média:

Vzduch (kompresory)

Je levný, ale způsobuje oxidaci piva; pivo ztrácí říz, navíc v něm vzniká prostředí příznivé pro množení mikroorganismů.

Oxid uhličitý CO2

Zamezuje oxidaci, při malé výtoči a nízké teplotě může způsobit přesycení piva.

Směs plynů CO2 a dusík N2

Neovlivňuje chuťové vlastnosti piva a garantuje mikrobiologickou čistotu. Zvyšuje ale cenu piva.

Ovlivnila ještě nějak tahle vaše zkušenost váš postoj k pivu?

Moje chutě se příliš nezměnily. Spíš jsem pivo přiřadila ke své práci. Mám v MF Dnes na starosti spotřebitelské testy, ale na testování piva jsme si dlouho netroufali. Teď už je to jinak. Podařilo se nám dát dohromady odborníky a testujeme piva z obchodů. Dělali jsme i test čepování piva v hospodách – hodnotili jsme míru piva, to je taky bolavá záležitost, chlazení a čistotu pivního skla. To je velmi, velmi důležité. Špatně umytá sklenice pivo totálně zkazí. Našli jsme hospody, kde se o to skutečně dobře starají a pivo je ve špičkové kvalitě, ale i hospody, kde bylo pivo teplé, špatná míra…

Ale i to se mění k lepšímu, jako všechno v gastronomii. Svaz pivovarů vytvořil před několika lety pivní kodex, kde jsou základní pravidla, jak by měl hospodský o pivo pečovat. Ale je to dobrovolné, nikdo ho k tomu nemůže přinutit.

Vedle „normálního“ piva se vyrábí i pivo nealkoholické a také bez cukru. Pivu bez cukru odborníci – vzhledem k velkému množství diabetiků a obézních lidí – předpovídali budoucnost. Je v tomto směru něco nového, zaměřují se pivovary i na tyto spotřebitele?

Mnoho pivovarů má ve svém portfoliu pivo se sníženým obsahem cukru, mluvilo se o něm, že by to mohl být podobný fenomén jako nealkoholické pivo, které mělo obrovský nárůst spotřeby, že by to mohl být hit, ale nestalo se. Více se daří pivům s různými příchutěmi, což je spíš doména malých pivovarů, velké pivovary je dělají málokdy. Zato nealkoholické pivo vaří spousta pivovarů. Myslím, že tu není velký pivovar, který by ho nedělal. Každý má alespoň jeden druh, některé i více.

V supermarketech můžeme koupit levnější piva pod značkou supermarketu, které pro něj vyrobí často anonymní výrobce. Dá se říct, že jsou horší? Liší se tato piva od běžné produkce daného pivovaru, dělá je jinak?

I tato piva jsme v MF Dnes testovali, výrobce se samozřejmě musí vejít do ceny, požadavky hypermarketů jsou tvrdé. Na čem to má ušetřit? Pivovary někdy tahle levná piva i dotují, jen proto, aby se do řetězce dostaly, takže dávají stejné pivo pod svojí značkou i pod značkou řetězce. A pak jsou samozřejmě výrobci, kteří ušetří na surovinách i technologii. Svého času se české pivovary „postavily na zadní“ a odmítaly hypermarketům dělat tak levná piva, protože je to pro ně ztrátové, a tak si hypermarkety našly zdroj jinde. V Polsku, v Rumunsku – v zemi, která nemá vůbec žádnou pivní tradici a vaří pivo, jen aby bylo co nejlevnější. I to se v našem testu projevilo, měli jsme tam pivo z kukuřice, pít se nedalo.

Ale zákazník nepozná, jaké pivo si kupuje. Tam myslím nemusí být označeno, kde a kým bylo vyrobeno.

Ano, to je problém. Na lahvi je většinou „vyrobeno v EU“ nebo „vyrobeno pro…“. Hypermarkety dělají všechno pro to, aby pravého výrobce neuvedly.

A může to být to Rumunsko…

Může to být Rumunsko, může to být Polsko, může to ale být český pivovar… A hlavně se to v průběhu času mění.

Takže si můžu říct: Tady to levné pivo mají celkem dobré – a příště najdu ve stejném obalu úplně něco jiného?

Přesně tak. Před časem si lidé celkem pochvalovali značku jednoho řetězce – to pivo bylo z českého pivovaru, ale pak hypermarket sáhl po jiném dodavateli ze zahraničí – a to pivo už tak dobré nebylo.

Jsou nějaké zřejmé trendy, něco, co frčí? Sledují výrobci novinky, nebo jedou „na jistotu“?

Velké pivovary mají své pilíře, do kterých vkládají nejvíc prostředků. Ale i to se mění, v loňském roce se objevilo hodně jedenáctek, letos jsou to reklamní slogany „pivo jako tenkrát“ nebo „tradiční pivo“, které hrají na návrat k tradiční výrobě. Přibývají speciály, i u velkých pivovarů. A také přicházejí s limonádami – potřebují nové zákazníky, tak sázejí na celou rodinu. Je tu velký boom takových těch malinovek, retro nápojů… U malých pivovarů jsou to zase speciály, do módy začíná přicházet třeba pšeničné pivo, pila jsem už i žitné. Snaží se. Musí, protože spotřeba piva výrazně klesla, v průměru o devět procent, velkým pivovarům ještě víc.

Čemu se ten pokles přičítá?

Určitě za to může cena, která se zvedla. Svoji roli hraje i moderní způsob života, dát si v pracovní den pivo, to člověka odrovná, navíc jsou tu kvalitní nealko piva, takže není důvod pít alkohol. Tu chuť nebo potřebu piva můžu vyřešit nealkoholickým pivem k obědu. Víc se cestuje autem, jsou přísnější kontroly. A nejezdí sem už tolik pivních turistů. Tohle všechno dohromady se na spotřebě piva projevilo. Pořád ji máme největší na světě, i když už to není těch rekordních 160 litrů na každého člověka.

Pivo tradičně vnímáme jako nápoj k těžkým jídlům, vy toto omezení vyvracíte. K čemu se tedy hodí pivo?

Pivo plzeňského typu určitě skvěle pasuje k české klasické kuchyni. Ale jsou i jiná piva, která se hodí zase k jiným pokrmům. Už hodně dlouho se mluví o pivním sommeliérství, o novém oboru, který by radil, jaký druh piva se k jakému pokrmu hodí. Je to hodně v plenkách, myslím, že se to zatím moc neujalo, víc se o tom píše, než že by to fungovalo v reálu. Vhodnější nápoj pro kombinování s jídlem je víno, protože každé víno má jinou chuť, jiné vlastnosti, takže tam se skutečně může vybírat, jaká odrůda, jaké víno se k jakému jídlu hodí. U piva je to obtížnější.

Na závěr knihy srovnáváte počty pivovarů, zaniklých, těch, co přežily, i nově zrozených minipivovarů. Na mapě z roku 2007 bylo 110 míst, kde se vařilo pivo. Píšete: „Uvidíme, jak bude vypadat pivovarská mapa za dva za tři roky.“ Tato lhůta již vypršela, sledujete, jak se tedy situace v pivovarnictví vyvíjí dál?

Určitě je víc pivovarů, kterých přibylo, než těch, kterých ubylo. Vlna zavírání pivovarů z ekonomických důvodů je už dávno za námi. Ty, které byly na zavření, jsou už dávno zavřené. Ale není to žádný důvod ke smutku. Vznikají nové restaurační minipivovary, vlastně hospody s výrobou vlastního piva. Přibyly i průmyslové pivovary, například Chotěboř, někde se znovu otvírají pivovary, které již byly nějakou dobu uzavřené. Ale myslím si, že prostor pro další velkou novou značku u nás není.

Zdroj: Vitalia.cz | Autorka: Lenka Krbcová

http://www.vitalia.cz/clanky/poznam-po-prvnim-napiti-jestli-je-hospodsky-dobry-nebo-ne/

První ročník pivních slavností zkloubili pořadatelé s tradiční poutí.

V Radimovicích u Želče se letos poprvé konaly pivní slavnosti. Během dvou dnů mohl každý z příchozích ochutnat pivo z jedenácti pivovarů (pozn. PI: mj. i z Pacova a Dražíče) s nabídkou 35 druhů tradičních i netradičních piv. Z těch netradičních bylo možné okoštovat například pivo mandarinkové, švestkové, višňové nebo pivo s limetkou.

Pivní degustace se mohli účastnit například i ti, kteří na akci přijeli autem. K mání zde byla i piva nealkoholická.

V průběhu slavností se pořádalo i několik soutěží. „Proběhlo jich asi šest typů. Z těch nejzajímavějších byla soutěž degustátorská, při které soutěžící poznávali značky piv. Dále takzvaná exáda. V níž šlo o to, kdo z mužů vypije nejrychleji půllitr piva na ex. Dámy měly zase vypít třetinku piva brčkem na ex. Zajímavou soutěží byl také souboj v držení tupláku a jeho následného vypití, také na čas," popsal pivní soutěžní disciplíny jeden z organizátorů Petr Blažek.

„Přiznám se, že nejsem sice pivař, ale nedalo mi to a ochutnala jsem. Nejvíce mi asi chutnalo černé pivo, jelikož je sladší a to mám ráda," prozradila starostka Radimovic, Jana Hnojnová.

„Je tady moc fajn atmosféra a myslím si, že se lidé skvěle baví. Nejvíce asi u těch pivních soutěží. I moje dcera se zúčastnila pití piva brčkem a umístila se na prvním místě," říká radostně starostka Jana Hnojnová, která je spolu s Petrem Boháčem a Petrem Blažkem organizátorem celé akce.

Kromě slavností piva se v Radimovicíh konala i tradiční pouť. Uvnitř v kulturním domě se tedy konala prezentace a degustace zlatavého moku a venku na návsi byly pouťové atrakce a řemeslné trhy. Součástí doprovodného programu bylo i hudební vystoupení rockových kapel Ruleta a Big Papa. Celé slavnosti moderoval DJ Vladimír "Kosťa" Kostínek.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Michala Nováčková

http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/v-radimovicich-teklo-pivo-proudem20110820.html

Hledání nových ekologicky šetrných a hospodárných cest v oblasti jednotlivých technologických kroků v pivovarském průmyslu.

Z hlediska trvale udržitelného rozvoje překročil pivovarský průmysl bod, ze kterého již není návratu. Poté, co tato oblast potravinářského průmyslu dosáhla vrcholu, musela se odklonit od tradičních způsobů k čistým technologiím, které jsou v souladu s neustálým zvyšováním kvality, zajištěním trvalé udržitelnosti a flexibility. To vše přirozeně za nižších nákladů.

Těmto požadavkům zcela vyhovuje použití membránové filtrace. Jedná se o způsob bez bezpečnostních a zdravotních rizik spojených s používáním tradičních křemelinových filtrů, přičemž se u vyrobeného piva dosahuje vynikající kvality s delší trvanlivostí a stabilitou jakosti.

Ze zkušeností, které shromáždila nizozemská firma Norit Process Technology, za deset let své činnosti při vývoji membránové filtrace piva, vyplývá následující:

Trvalá udržitelnost: Pivovary, které se rozhodnou přejít k výrobním technologiím ještě únosným pro současný rozvoj, kombinují nejlepší kvalitu spolu s nízkou spotřebou přírodních zdrojů, přičemž se současně pracuje ve zdravém prostředí.

Řešení problému „analyzovatelnosti" dat (scalability): S rostoucím tlakem na finance hledají pivovary alternativy proto, aby byla zajištěna jejich budoucnost i z hlediska kapacity. Aby obstály v zajištění zvýšených požadavků na kapacitu v období špiček poptávky po pivu nebo během přizpůsobování se různé kvalitě surovin, potřebují pivovary systém, který je značně rozvinutý, rozšířený a zároveň i podrobný.

Stabilita: V průběhu poslední dekády vzrostl počet speciálních pivovarů, které byly převzaty velkými pivovarskými skupinami proto, aby mohla být speciální piva nabízena po celém světě. V této oblasti se hledí zejména na to, aby se zlepšovala chuť a koloidní stabilita hotových výrobků. Proto je nutné zabezpečit, aby nedošlo k žádnému zhoršení kvality a zároveň ji zajistit při transportu na vzdálené trhy. To platí i v případě místní licencované produkce proto, aby tamní výrobky měly stejnou kvalitu, jako pivo vyráběné v zemích původu.

Flexibilita: Moderní výrobní procesy by měly být jednoduché a efektivní. Moderní pivovary proto vybírají technologie, které usnadní strategii jednoznačného rozlišování výrobků a jsou schopné přecházet ve výrobě od jednoho typu piva na druhý.

Moderní technologie jsou v dnešní době cenově dostupné, a to nejen pro přední pivovarské skupiny s velkými závody. Dokonce i růst trhů, odklon od starých trendů s méně ekologickými výrobními metodami, to vše stále více směřuje k moderním, vysoce účinným a sofistikovaným technologiím.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=154&ch=13&typ=1&val=113233

Čím je větší teplo, tím větší žízeň a spotřeba piva. Jenže když je zima a prší, tak jako po většinu letošních prázdnin, žízeň není. A pivovary to tvrdě pociťují. A s nimi i hospodští.

"Pivovary brečí a říkají, že červenec i polovina srpna jsou z pohledu jejich tržeb tragické. Právě letní měsíce jsou pro pivovary hlavním obdobím prodeje," vysvětluje Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Proti loňskému roku mohl prodej piva přes prázdninové měsíce klesnout podle odhadů až o deset procent. Zástupci pivovarů přiznávají, že jim je chladné a deštivé počasí proti srsti. "Co se týká pivního trhu, letošní hlavní sezona je zatím výrazně ovlivněna teplotními změnami. Po výjimečně teplých a slunečných dnech v květnu a červnu přišel chladnější a deštivý červenec. Křivky prodeje, jak to u piva bývá zvykem, tyto změny počasí kopírují," říká Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

S tím souhlasí i další. "Není to dobré. Květen a červen jsme měli výborný, ale přes prázdniny je to meziročně mnohem horší. Poklesy jsou v řádu jednotek procent," souhlasí zástupce jednoho z pivovarů, který si přál zůstat v utajení.

S nižšími tržbami se potýkají i provozovatelé hospod a restaurací. Shodují se, že návštěvnost je letos proti jiným létům podstatně slabší. "Počasí nám kazí výsledky. Jakmile vyleze sluníčko, tak tu lidi hned jsou. Jenže letos moc sluníčka zatím nebylo," podotýká majitel hospody U Pytláka na Třeboňsku.

Mezi hlavní klientelu patří v létě cyklisté, jenže ty špatné počasí letos na kola tolik netáhlo. Podobně to vidí i provozní z českokrumlovské restaurace Eggenberg. "Je dost vidět, že letos bylo kvůli špatnému počasí míň vodáků," souhlasí hospodský.

Pivovary přesto doufají, že i když letní prodeje nejsou dobré, tak že se za celý rok dostanou zhruba na stejnou úroveň jako v loňském roce. Tomu by měly pomoci hlavně dobré tržby z května a června, kdy si pivovary libovaly díky teplému počasí.

Na tohle léto nebudou ale v dobrém vzpomínat ani výrobci nealkoholických nápojů. I jejich tržby závisí na teplotě. "Co prodáme v teplém létě, může být až dvojnásobek toho, co prodáme v zimě," upozornil nedávno v rozhovoru LN generální ředitel společnosti Mattoni Alessandro Pasquale. Dosud přitom počasí prodejům moc nesvědčilo.

Zdroj: Lidovky.cz

http://byznys.lidovky.cz/trzby-pres-leto-tragicke-breci-pivovary-fd3-/firmy-trhy.asp?c=A110820_101346_firmy-trhy_OGO

Do 1600 restauračních zařízení v celé České republice putovalo Dožínkové pivo, které pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Dožínkový pšeničný speciál mohou všichni milovníci dobrého piva ochutnat už za dva dny, 25. srpna. Čepovat se bude do vyprodání zásob.

Krušovičtí letos vyrobili téměř 900 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu. To je o 200 hektolitrů více než v roce 2010. „Dožínkové je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák.

Letos se bude Dožínkové pivo prodávat v 800 restauračních zařízeních v Čechách a 800 na Moravě. Majitelé či provozovatelé svá restaurační zařízení označí nálepkou, na stoly postaví stojánky, budou mít k dispozici i plakáty a plakety na pípy. Štamgasti tak snadno poznají, kde se Dožínkové točí. Seznam všech restaurací, kde se bude Dožínkové pivo čepovat, najdou všichni zájemci také na webových stránkách www.dozinkovepivo.cz.

Dožínkové pivo má obsah alkoholu 4,7 procenta a dosahuje stupňovitosti 12,6 %. Je nefiltrované, tudíž lehce zakalené a dokonce zdraví prospěšné. Zbytky pivovarských kvasnic jsou cenným zdrojem vitaminu B. Pivo má hustou, krémově bílou pěnu.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatuje Tomáš Kosmák.

Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. „weizenbiery“ pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde jsou populární dodnes.

Dožínky jsou slavnost, spojená s ukončením žní. V minulosti se veselila především čeleď, přičemž přípravy začínaly s týdenním předstihem. Děvčata pletla ohromný věnec z klasů obilí všeho druhu, do něhož zaplétala ovoce, cukrovinky a koláče. S věncem pak dívky doprovázely poslední vůz, směřující z pole do dvora. Čestný úkol nést věnec připadl nejhezčí a nejvýřečnější dívce. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Součástí průvodu byly i oblíbené „živé snopy“. Obvykle dva mládenci a dvě děvčata si na svůj oděv našili slámu a na hlavu si upletli jednoduchý věnec z obilí. Hospodář s panímámou si pak poslechli dožínkové přání. Hospodář pak obdaroval chasu penězi a panímáma občerstvením. Následné veselice s muzikou, dobrou náladou a bohatě prostřeným stolem se lišily podle regionů a doby konání. Navazovaly i na staré zvyky z pohanských dob, kdy předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR

http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2011/335

Pilsner Fest odstartuje druhou etapu komunikační kampaně Českého olympijského výboru Žijeme Londýnem. Pilsner Urquell jako sponzor Českého olympijského týmu podporuje tento projekt, který přibližuje veřejnosti myšlenku olympismu a blížící se hry v Londýně 2012. Na Bulvár Pilsner Festu tak v sobotu 27. srpna v ranních hodinách dorazí červený dvoupatrový londýnský autobus, který do začátku olympiády v Londýně jako informační základna objede celkem 128 míst po celé ČR. U autobusu proběhne i autogramiáda sportovců.

„Jsme rádi, že olympijský doubledecker odstartuje druhou fázi kampaně Žijeme Londýnem na tak prestižní a rozsáhlé akci, jakou je právě Pilsner Fest. Šířit povědomí o blížících se olympijských hrách a propagovat myšlenku olympismu při takové události je pak mnohem snazší,“ podotkl Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru.

S přítomností doubledeckeru se sportovní fanoušci a návštěvníci Pilsner Festu mohou těšit na autogramiádu se známými českými sportovci, účastníky olympijských her. Pozvání přijaly západočeské sportovní legendy: střelec Jan Kůrka, hokejista Bohuslav Ebermann, házenkář Vladimír Jarý či veslař Václav Chalupa. Autogramiáda proběhne u doubledeckeru na oddechové zóně zvané Bulvár v sobotu 27. 8. od 17 hodin.

„Pilsner Urquell a Český olympijský tým patří neodmyslitelně k sobě již 9 let. Podporujeme to, co je na olympiádě nejdůležitější - soubor pravých hodnot a fair play. Kampaň Žijeme Londýnem na oslavě plzeňských piv je názorným příkladem toho, že pivo a sport v té správné míře jdou rozhodně dohromady. Koneckonců o tom svědčí i naši dva moderní pětibojaři Michal Michalík a David Svoboda, kteří se podíleli na letošní várce pro Pilsner Fest a kteří jsou kromě sportu také věrnými vyznavači plzeňských piv,“ uvedl Jan Kovář z Plzeňského Prazdroje.

V prostoru doubledeckeru se díky velkoplošné obrazovce a počítačovým konzolím zájemci dovědí bližší informace o kampani Žijeme Londýnem a především o samotných olympijských hrách. Připomenou si slavné olympijské okamžiky nebo mohou poslat vzkaz svému oblíbenému sportovci. Uvnitř londýnského doubledeckeru se pak mohou zájemci zapojit do různých soutěží a kvízů.

Vedle doubledeckeru bude pro soutěživé a hravé typy připraven veslařský trenažer RWE, který zájemcům změří vzdálenost dosaženou za jednu minutu. Výsledný čas pak budou moci porovnat s rekordním záznamem legendárního veslaře Václava Chalupy a ti nejlepší získají drobné suvenýry.

Olympijský doubledecker tovární značky Bristol, který se na Pilsner Festu objeví, byl vyroben v roce 1959 a v ČR je registrován jako historické vozidlo na veteránských značkách. Tento autobus dlouhá léta sloužil v Londýně a nyní, vybaven multimediální technikou, představuje informační základnu o všem, co souvisí s olympiádou v Londýně 2012.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1018

Chodovoplánský pivovar byl po roce opět místem oslav. Konaly se zde tradiční Slavnosti piva.

Program byl zahájen stylově, vystoupili totiž plzenšťí heligonkáři. Po nich následovala německé hudební uskupení Cosmonautix, které má domovské město Berlín. Nechyběla ani tradiční a mezi návštěvníky velmi oblíbená soutěž Pivní rytíř. Tu mimochodem opět vyhráli Pepa Míšek z Lestkova a Martina Malá z Chodové Plané. V ní jednotlivci soutěží o to, kdo rychleji vypije půl litru a litr zlatavého moku. Pijany pak vystřídal Jarek Filgas Band. Večer znovu patřil hudbě, takže do rytmu disca se ponořili posluchači s revival kapelou Kroky Michala Davida. Celý den pak završil mohutný ohňostroj a hudební skupina Rullete Music. Jelikož areál pivovaru je rozlehlý, mohli tisíce návštěvníků navštívit i druhou scénu u restaurace Stará Sladovna. Tam se soutěžilo v metané, vystoupil zde kouzelník a dechovka Chodovarka.

Když jsme se tak zmínili o nejlepších pijanech, respektive Pivních rytířích, víte za kolik byl schopen vypít Pepa Míšek z Lestkova litrovou sklenici? Za neuvěřitelné tři vteřiny a šedesát dvě desetiny vteřiny. Martina Malá ale ženy nezahanbyla. Ta svůj úkol zvládla za pět vteřin a tři desetiny vteřiny. Dodejme ale, že ženy pily pouhý půllitr. „Umím to i rychleji,“ mávla rukou před tisícihlavým jásajícím obecenstvem Malá.

Další zajímavostí chodovoplánských slavností byly i jízdy vlaků. Na zastávce v Chodové Plané běžně zastavují jen osobní vlaky. V sobotu zde mimořádně zastavovaly i rychlíky z Prahy a Chebu.

A co ohlasy diváků? Byly kladné. „Poslechla jsem si Chodovarku, pak jsem se podívala na rytíře a mohla jsem jít na vlak. Škoda že jel poslední už kolem osmé hodiny,“ řekla Světlana Bízková z Plzně.

Tu doplnil Josef Pazdera z Tachova. „Nevěřícně jsem sledoval vystoupení skupiny Cosmonautix. Pak jsem nevěřícně koukal na Pivního rytíře. Paráda,“ shrnul.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Josef Holek

http://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/pivnimi-rytiri-jsou-mala-a-misek20110821.html

Ve Staročeském pivovárku v Dobrušce chtějí založit novou tradici pivních slavností a prezentovat se zákazníkům.

Milovníci zlatého moku mají v současnosti doslova žně. Pivní slavnosti se objevují jako houby po nedávných vydatných deštích. Pozadu nezůstali ani v Dobrušce a na uplynulou sobotu uspořádali oslavu s bohatým hudebním programem i zpřístupněním výrobních prostorů.

„Netočíme pivo ze sudů, ale vše jde přímo z tanků. Nabízíme dva druhy piva, každé ve filtrované i nefiltrované podobě. Jsem rád, že počasí vyšlo a přišlo velké množství lidí, protože je řada lidí, kteří vůbec netuší, že opět vaříme dobrušské pivo,“ řekl Milan Vedra z firmy Staročeský pivovárek, která obnovila staletou tradici.

Hlavním lákadlem zde byla možnost exkurzí do sladovny i samotného pivovaru s doprovodným výkladem. Skupinky zájemců se vydávaly za poznáním každou půlhodinu. Kdo chtěl, mohl například ochutnat slad nebo nahlédnout do varné nádoby. Pro tento den byla také zpřístupněna stylová pivovarská restaurace, která se jinak otevírá pouze organizovaným a předem objednaným skupinám.

Všichni příchozí si vychutnávali bezchybné letní počasí i kvalitní dobrušské pivo, které se točilo prakticky za lidové ceny. Na pódiu se střídala hudební vystoupení rockové kapely Bladex, country skupiny Tomy, Opočenky a Jaroslava Uhlíře, takže každý si mohl vybrat podle svého vkusu.

Pivovar byl přístupný již loňské září, kdy se připojil k toulkám po dobrušských památkách. O samostatnou akci jde ale poprvé.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Michal Friček

http://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-hostil-davy-priznivcu20110822.html

Stovky návštěvníků si v sobotu nenechaly ujít Den otevřených dveří v pelhřimovském Pivovaru Poutník.

Slunečné počasí jako by je přímo vybízelo k ochutnání některého z pěti druhů chmelového moku.

Kromě toho mohli lidé v rámci exkurzí nakouknout i pod pokličku pivovaru a zjistit, jak vlastně zlatavý mok vzniká. K dobré náladě přispěly kapely Libkovanka, Beraohn a Milan Schelinger. K chuti návštěvníkům přišly vhod ryby, gulášek či maso na rožni.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Alexandra Knapová

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110821poutnik.html

Od sobotní třinácté hodiny se pro veřejnost otevřely brány pardubického pivovaru, který slavil sto čtyřicet let od svého založení. Dechová hudba Pernštejnka slavnostně zahájila letošní Pivní slavnosti, což si v odpoledních hodinách užila nejvíce starší generace.

Dobová hospoda a průřez historií

K vidění byly ukázky z dobové hospody a průřez historií pivovaru. Pro diváky byly připraveny divadelní scénky v historických kostýmech. Představili se nejen policisté, ale i hasiči ve stylových uniformách. Nechybělo ani starobylé hasičské vozidlo, které povozilo zájemce nejen po areálu, ale i po městě a triumfálně u toho vytrubovalo.

Součástí sobotního programu byly též ukázky zásahu hasičů. Patřilo k nim vyprošťování zraněného člověka z druhého patra nebo pohotový zákrok na hořícím autě.

Do pardubického pivovaru však přijely podpořit slavnosti také hudební skupiny. Tou nejpopulárnější byl zřejmě Xindl X, do jejíhož výběru patřila také nejznámější písnička Anděl. Svoje první vystoupení si pak v Pardubicích odbyla i slovenská kapela Desmod. Jako další se pak představily Immodium, Fiha nebo Nohow.

Po celé odpoledne měli návštěvníci pivovaru možnost vyzkoušet si zdarma několikadenní tetování, ochutnat nejen pivo, ale i medovinu a míchané koktejly. Předposledním bodem programu byla barmanská šou, o kterou se postaral Petr Hurta.

Pivní slavnosti se samozřejmě neobejdou bez piva. Velmi populární byly bezplatné ochutnávky několika různých příchutí tohoto nápoje. Lidé se tak dozvěděli, jak chutná pivo s příchutí maliny, višně, švestky či borůvky. Zájem však byl i o tzv. kouřové pivo – to mělo příchuť uzeného masa...

Zdroj: Pardubický deník.cz

http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-slavil--narozeniny-nechybela-20110822.html

Obrovská invence, chuť jít do nového, zkušenosti a výsledky. To jsou vlastnosti a krédo Martina Matušky, majitele stejnojmenného pivovaru v Broumech, který vaří jedinečné Křivoklátské pivo. Zmínka o ručním česání chmele v Přílepích vyvolala zájem Martina Matušky o ručně česaný zelený chmel. Právě z něj bude uvařeno nové speciální Svatováclavské pivo. Čepovat by se mělo na hradě Křivoklátě začátkem října při slavnostním svěcení zvonu hradní kaple. Každopádně to bude jedna z pivovarských událostí tohoto roku a věřte, že se na ni velmi těšíme. Zelený chmel si Martin Matuška převezme osobně z rukou Radomíra Dvořáka na farmě U Kutílků a připraví z něj dvě várky. Jaké to bude pivo, uvidíme. Sledujte naše zprávy na webu a nenechte si ujít jak svěcení zvonu, tak ochutnávku Svatováclavského piva.

Zdroj: Křivoklátsko.cz

http://krivoklatsko.cz/cz/article.asp?article_id=391

Minipivovarů v Česku stále přibývá, v současnosti je jich více než 110 a jejich počet dále roste. Ještě letos by jich v Česku mělo být 120 až 130. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Českomoravský svaz minipivovarů založilo v dubnu 32 malých výrobců zlatavého moku. Další zhruba dvě desítky malých restauračních pivovarů do něho mají vstoupit na druhé valné hromadě svazu v listopadu. Chtějí tak společně konkurovat velkým producentům piva. S dodavateli surovin chce například jednat o slevách pro své členy.

Malé restaurační pivovary, které nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, se snaží své zákazníky lákat na jiné pivo, než je v Česku i celosvětově nejrozšířenější ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály či ochucená piva.

Z pohledu na celý pivní trh je jejich celkový výstav piva stále zanedbatelný. Podle dřívějšího Šuráňova vyjádření představují pouze půl procenta celkové domácí výroby piva. Některé průmyslové pivovary přesto prý na malovýrobce hledí nevraživě jako na konkurenci.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/ekonomika/242102-v-cesku-bude-brzy-az-130-malych-pivovaru.html?ref=zpravy-dne

Křest pivní kuchařky proběhne v úterý 23. srpna ve 14 hodin v Pivovarské restauraci, která se nachází v areálu pivovaru a je součástí Pivovarského muzea v Hanušovicích. Při křtu knihu plnou specialit skropí Ryzím pivem z hor sládek pivovaru Luděk Reichl a chybět nebude ani komentovaná příprava jídel pod vedením spoluautora receptů Marcela Gabrlíka. Kromě lákavých pokrmů budou mít návštěvníci restaurace možnost ochutnat polotmavou novinku Holbu Šerák.

Holba nechybí v žádném z receptů, podle nichž je možné připravit lahodný předkrm, polévku, hlavní jídlo nebo moučník. Pokrmy vycházejí z tradiční české kuchyně a všechny lze zhotovit z běžně dostupných surovin. Příjemné je i to, že se nejedná o složitá jídla, takže jejich přípravu zvládne snadno a rychle každý.

Vydavatelem knihy je pivovar Holba a jde o první kuchařku v historii pivovaru.

„Dobré pivo a dobré jídlo k sobě nerozlučně patří a kuchařka je jen další inspirací a současně přiblížením našeho kraje,“ komentuje záměr Lenka Kellerová z pivovaru Holba a upozorňuje na krajové speciality v knize uvedené.

Recepty sestavila Natalie Rolko a upravil je Marcel Gabrlík, šéfkuchař Pivovarské restaurace v Hanušovicích, kde je možné jeho pokrmy ochutnat. Kromě doporučených postupů kuchařka uvádí užitečné triky, které mohou usnadnit vaření a zároveň vést k lepšímu výsledku. Zajímavé jsou také TIPY šéfkuchaře pro ozvláštnění chuti jídel s originálním umístěním na nepřehlédnutelné pivní korunce. A navíc - 6 prémiových receptů na konci knihy pro skutečné labužníky.

Že se v některých případech jedná o krajové speciality, prozrazují už jejich názvy. Jen těžko se dá odolat například švestkovému závinu z Hynčic nebo Hanušovickému candátovi, jehož přípravu Marcel Gabrlík s úsměvem komentuje rčením: „V kuchyni se cítím jako ryba ve vodě“.

Pivní kuchařka vyjde v nákladu 2000 ks a je možné ji zakoupit v Pivovarském muzeu v Hanušovicích nebo prostřednictvím www.holba.cz za cenu 99 Kč.

Marcel Gabrlík

Pracuje jako šéfkuchař v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Své více než dvacetileté zkušenosti a profesionální zručnost úspěšně využívá při sestavováni receptů a jídelníčků, které každým dnem lahodí rozmanitým chutím a uspokojují individuální požadavky desítek hostů. Marcel Gabrlík patři mezi vyhledávané odborníky, kteří dokáží perfektně připravit tradiční české i ostatní pokrmy vytříbené chuti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Odbyt českých zemědělských produktů v ČR i EU vázne, hrozí nadúroda chmele, přebytky jsou i v mléčné produkci. Perspektivní trhy však vládní politika poněkud opomíjí.

»Hořekování státem dotovaných zemědělců nad očekávanou velkou úrodou chmele, který snad budou muset zaorávat, protože jej nikdo nekoupí, nebo vylévání mléka do kanálů, protože jim Evropská unie snížila kvóty, jsou jen důkazem špatné marketingové a akviziční práce těch, kteří se o naše zemědělce starají a jejich zájmy u státních orgánů i ve sdělovacích prostředcích často vášnivě obhajují, ale také jsou důkazem i pohodlnosti samotných zemědělců,« sdělil Haló novinám marketingový odborník Marcel Winter.

O náš kvalitní chmel i slad, ale také o naše sušené mléko je podle jeho autentických poznatků zájem nejen v 90milionovém Vietnamu, ale i v okolních asijských zemích. Ve Vietnamu je nejoblíbenějším nápojem pivo a chmel i slad se dováží do vietnamských pivovarů z Austrálie, ale často tyto dodávky jsou nedostatečné, nebo odložené. To způsobuje vietnamským výrobcům piva mnohdy velké potíže.

Nedávno i vláda VSR řešila problém, že zahraniční dovozci sušeného mléka jej nabízí ve Vietnamu za mnohem vyšší ceny, tedy velmi předražené, než za které lze koupit sušené mléko v zahraničí, tedy i u nás v ČR.

»Již více jak před rokem jsem možnost vývozu sušeného mléka od našich zemědělců do Vietnamu nabídnul státním orgánům i Agrární komoře ČR, ale nikomu jsem nestál ani za odpověď. Teď brečánkují všichni v naději, že jim někdo jejich ztráty uhradí. Možností oslovit vietnamský trh s 90 miliony obyvatel, loňským růstem HDP ve výši 6,78 % a očekávaným letošním růstem HDP ve výši 7,5 % a nabídnout mu náš chmel i slad a naše sušené mléko (zájem je například o sušené mléko balené i v pytlích), se nikdo profesionálně nezabýval, jinak by nyní tak moc nevolali pěstitelé chmele a producenti mléka své SOS,« dodal Winter.

Za 44 návštěv Vietnamu už prý ví, že vietnamský trh nepoptává, ale do VSR se prostě jezdí nabízet. S Vietnamem lze uzavírat i úspěšné barterové obchody, kdy za náš chmel a sušené mléko můžeme dovážet kávu typu Robusta (Vietnam je největší světový vývozce této kávy vhodné pro výrobu Nescafé), subtropické a tropické zemědělské i mořské produkty. ČR má s VSR mnoho let uzavřené smlouvy o ochraně investic i k zamezení dvojího zdanění a Vietnam je řádným členem WTO (Světové obchodní banky). V ČR sídlící banky KB a ČSOB jsou přímo napojené na Vietcombank a HSBC má ve VSR dokonce svoji destinaci.

Jsou tedy všechny předpoklady našim zemědělcům, ale i výrobcům piva, vína, uzenin, cukrovinek a mléčných výrobků pomoci a realizovat s Vietnamem vzájemné obchody bez rizika.

Zdroj: Haló noviny.cz

http://www.halonoviny.cz/articles/view/225312

Dvě stovky česáčů chmele se chystají do chmelnic na Rakovnicku. Za zážitky a poznáním suroviny, která dává charakter typickému českému pivu. Krušovické chmelové brigády tak pokračují druhým rokem. V tradiční chmelařské obci Mšec se první brigádníci ubytují 19. srpna. Z víkendové chmelové brigády se stává zážitková turistika. Z ručně česaného chmele uvaří Krušovický pivovar speciální desítku.

Už druhým rokem se v okolí obce Mšec na Rakovnicku objevují víkendoví česáči. Po dobu chmelové kampaně jich mezi štoky projdou dvě stovky. Dvě stovky už byly na jarních chmelových pracích a mnozí z nich se vracejí na sklizeň. Přestože většina chmele se dnes češe strojně, budou nadšenci pod dohledem pamětníků česat klasickým způsobem - ručně. V jejich programu nechybí návštěva Chmelařského muzea v Žatci a pivovaru v Krušovicích.

„Je to skvělý nápad. Na chmelu jsme byli už vloni s naší partou a byl to nezapomenutelný zážitek,“ říká šestatřicetiletý Martin Kroupa, který za studií už na brigádu nemusel a zná ji jen z vyprávění rodičů a přátel.

Organizátorem novodobých brigád je pivovar Krušovice ležící v žatecké chmelařské oblasti. Krušovice dokonce kdysi vlastnily chmelnice a za vzornou péči o ně získaly vyznamenání ve Vídni. Dnes na poznávacích brigádách spolupracují s farmáři. Podmínkou účasti na brigádě bylo vyplnit chmelařskou knihu s řadou položek včetně fotografie ve chmelnici a motivačního dopisu. Někteří účastníci už se vracejí po loňské zkušenosti. Více než třetinu brigádníků tvoří ženy.

„S Krušovicemi se mnozí chmelaři seznámili právě na brigádě, protože naše pivo se za komunismu smělo prodávat jen v nejbližším regionu. Letos uvaříme z ručně česaného chmele speciální desítku,“ říká vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák.

V dobách totality patřily chmelové brigády k povinnostem tisíců středoškoláků a vysokoškoláků. Historky z chmelových brigád se směle řadí k těm z tanečních a vojenské základní služby. Pro mnohé studenty byly brigády jednou z mála zkušeností se surovinou obsaženou v nápoji, kterému často holdovali.

V chmelařských obcích bývaly ještě před dvaceti lety ubytovány stovky studentů. Sklizeň trvala tři, čtyři týdny. Dnes mnoho farem vystačí s místními zaměstnanci nebo několika brigádníky především na jarní práce. Krušovické chmelové brigády jsou formou zážitkové a poznávací turistiky.

„To vítáme, protože chmelařské oblasti nejsou vždy vnímány jako turisticky atraktivní. Pro podnikatele v obcích může agroturistika výhledově znamenat zajímavé příležitosti,“ říká starostka Mšece Libuše Bestajovská.

Zdroj: Kateřina Bášová

Oproti obecnému přesvědčení, že jsou nealkoholická piva izotonická, práce vědců z Institutu pro pivovarskou a nápojovou technologii Technické univerzity Mnichov se sídlem v bavorském Weihenstephanu, ukázala, že nápoje mohou být považovány za izotonické pouze v případě, obsahují-li určité minimální množství sacharidů stanovených jako zbytkový extrakt.

Obsah nutného zbytkového extraktu může být stanoven mnoha různými metodami a izotonické nápoje mohou být vyráběny nejen pouze samotným kvašením, ale také kombinací různých metod. Piva, která splňují požadavek na obsah 0,0 obj. % alkoholu, mohou být také izotonická. Označování a prodej výrobků jako izotonických, která mají osmolalitu (celkové látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v kilogramu vody) menší než 260 mosmol/kg, by měl být pečlivě zvažován proto, aby se označení „izotonický nápoj“ zakládalo na pravdě.

Nealkoholické pivo je přírodní produkt a proto se zde může vyskytovat určité množství odchylek. Například nepatně nižší koncentrace alkoholu je dostačující pro to, aby osmolalita poklesla pod minimum 246 mosmol/kg, což odpovídá skutečnosti, že překračuje povolenou hranici obsahu alkoholu.

S ohledem na obsah kobalaminu neboli vitaminu B12, v nealkoholických pšeničných pivech je evidentní, že ani kvašení, ani jiné výrobní postupy nemají očividný vliv na konečný výrobek. Místo toho jsou určujícími faktory charakteristické vlastnosti v průběhu vaření a množství sladu použitého k vaření piva.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113234&ids=3877

V pátek 26. srpna začne tradiční svátek plzeňských piv – Pilsner Fest. Letošní ročník nabídne kromě více než dvou desítek kapel také bohatý doprovodný program, zábavnou show, atraktivní soutěže i spoustu novinek. Pro očekávaných několik desítek tisíc návštěvníků jsou připravena lákadla v podobě nefiltrovaných ležáků plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus, a také možnost pokusit se dosáhnout nového rekordu v hromadném přípitku. Část programu se letos znovu odehraje na oddechové zóně zvané Bulvár v ulici U Prazdroje. Hlavním partnerem akce je město Plzeň.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na piva Pilsner Urquell a Gambrinus v klasické i nefiltrované podobě, na jejichž várce se podíleli Chinaski s Pavlem Novým a moderními pětibojaři Davidem Svobodou a Michalem Michalíkem. Kromě ležáku Pilsner Urquell a všech variant piva Gambrinus proteče 163 výčepními kohouty také speciální pivo Master a nealkoholický Birell. V nabídce nebude chybět ani sladový nápoj Frisco. Na oslavě plzeňských piv si budou moci v jeden moment připít všichni návštěvníci festivalu, a pokusit se pokořit loňský rekord v hromadném přípitku, který představoval 5 331 pozvednutých plechovek piv Pilsner Urquell a Gambrinus.

Hudební program je nabitý vyhlášenými kapelami, které svá vystoupení zpestří vloni úspěšným „hudebním vláčkem“. Vystupující skupina předá štafetu následující kapele prostřednictvím své poslední písně, která vždy bude z repertoáru nastupující skupiny. Tři sestry si zkusí AC/DC revival a No Name předvedou svou verzi funky muziky střídajících Monkey Business. Variace ostřílených kapel jsou zajímavou atrakcí i pro samotného dramaturga festivalu a zároveň garanta soutěže Prazdroj talentů, Pavla Anděla: „To je právě jedna z těch specialit Pilsner Festu, na které se těším. Už vloni měl vláček až nečekaný ohlas u diváků i kapel samotných. Návštěvníci si díky němu odnesou jedinečný zážitek, který nikde jinde nedostanou,“ uvedl na konto hudebního programu Pavel Anděl. Absolutní novinkou programu je soutěž méně známých skupin, nazvaná Prazdroj talentů, která na scéně Evropy 2 na Bulváru odhalí svého vítěze, o němž předtím rozhodli svým hlasováním sami fanoušci. Ze semifinálových duelů v rámci koncertů Léto v Prazdroji vzešly vítězně kapely Loutky, Kulturní úderka, The Contact, Ocho Ríos, Liwid a Grande Tete.

Další soutěží, kterou se Plzeňský Prazdroj rozhodl podpořit talentované výtvarníky, je Plzeňská street gallery. Na daná témata „To pravé bohatství“, „Pravá chuť přátelství“ a „Otevři si Plzeň“ zasílali zájemci snímky zachycující vlastní sochu, malbu či šperk nebo vlastní tematické fotografie. Odbornou porotou vybraná díla v kategorii „Nejlepší fotografie“ a „Nejlepší umělecké dílo“ byla odhalena při vernisáži 6. srpna a ještě týden vystavena v plzeňském obchodním centru Olympia, poté se přesunula do centra Plzně a následně je mohou na Bulváru zhlédnout i návštěvníci festivalu a svým hlasováním rozhodnout o vítězi soutěže. Za prvenství ve výtvarné i hudební soutěži získají umělci pivo na rok zdarma.

Bohatý doprovodný program Pilsner Festu má připraveno hned několik mistrovských kousků: unikátní vystoupení zručných mistrů bednářů, show v podání mistra kuchyně Emanuela Ridiho či Pilsner Urquell Master Bartender školu čepování pod vedením mezinárodního mistra výčepního Lukáše Svobody. Návštěvníci se mohou pobavit v Gambrinus městečku plném adrenalinových atrakcí. Poprvé na Pilsner Festu se veřejnost bude moci bavit na XCLNT party v garážích hotelu Angelo, a to s moderátory rádia Evropy 2 a za bohatých světelných efektů.

Festival je pro Plzeň každoročně mimořádnou událostí a ovlivní nejen život návštěvníků. I letos získali pořadatelé povolení k částečné uzavírce ulice U Prazdroje, na které vznikne takzvaný Bulvár, oddechová zóna se třetí scénou. Ta v letošním programu nabídne spoustu novinek. Částečná uzavírka potrvá pouze od pátku od 21 hod do neděle do 5 hod. „Při průjezdu Plzní bude třeba dbát zvýšené opatrnosti, na festivalu očekáváme několik desítek tisíc návštěvníků. Částečně uzavřená ulice před pivovarem se stane oblíbenou oddechovou zónou, ale má především bezpečnostní opodstatnění. Věřím, že nepatrná objížďka dopravu nezkomplikuje, a řidiči tuto změnu v dopravě pochopí,“ uvedl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Součástí doprovodného programu budou nevšední prohlídky pivovaru: prohlídková trasa Pilsner Urquell nabídne exkurzi do bednářské dílny či ohnivou show, Gambrinus zase zábavné soutěže a kvízy. Letošní novinkou je akce „Pilsner Fest neskončil... slavte dále“, která oživí zářijové víkendy v Pivovarském muzeu, Plzeňském historickém podzemí i pivovaru. V pivovaru nabídneme exkluzivní projížďku na formanském povoze, do muzea a podzemí je připraven speciální program, který přinese hrané scénky nebo možnost ochutnat speciálně uvařenou várku takového piva, jaké se pilo v Plzni dávno před založením pivovaru.

Ani při zábavě Plzeňský Prazdroj nezapomíná na benefiční činnost: v Běhu pro Paraple v Plzni mohou závodníci přispět libovolnou částkou na konto Centra Paraple či věnovat SMS v projektu „Pro Paraple může běhat i váš mobil“.

Za prohranou sázku bude platit Pavel Maurer, pořadatel Prague Food Festivalu. Vyhlášený gurmet se vsadil s obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, že návštěvníci jeho Prague Food Festivalu nevypijí letos ani 5 500 litrů plzeňských piv. Nakonec se vypilo o tisíc piv více, a jako trest bude guru české gastronomie Pavel Maurer čepovat a prezentovat pivo návštěvníkům Pilsner Festu.

Plzeňský Prazdroj na mnoha festivalech podporuje odpovědnou konzumaci alkoholu a Pilsner Fest není výjimkou. Řidičům bude po oba dva festivalové dny na nádvoří pivovaru k dispozici stánek s týmem oblíbené služby Promile INFO. Lidé si bude moci na profesionálním alkotesteru zkontrolovat hladinu alkoholu v krvi. Alkotester určí orientační dobu, za kterou případná hladina alkoholu v krvi klesne na nulu. Službu Promile INFO je možné využít i formou SMS, webu nebo wapu.

Bezpečnou konzumaci i plynulost obsluhy u výčepů zajistí také stánek s kontrolou plnoletosti, kde mladí zletilí dostanou náramek, který obsluze u výčepů doloží jejich plnoletost.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1015

V sobotu 15. srpna se bohumínský Hobbypark změnil na místo, kde se konala obrovská oslava pod širým nebem, od 14 hodin zněla hudba a zvala všechny do parku Petra Bezruče, aby se již po čtvrté sešli na „Pivních slavnostech“ a pořádně si je užili.

,,Je perfektní, že je tady vše opraveno a mohou se v parku opět konat slavnosti se vším všudy,“ pochvalovali si nejen milovníci zlatavého moku, ale i ostatní návštěvníci, kteří rádi vzpomínají na slavnosti, které se konaly před více než patnácti lety.

O zahájení se postaral harmonikář a lidový vypravěč Eda Rakus, karvinské skupiny Lázeňští šviháci a Červená žába bavili publikum do 19 hodin, v písních Madonny revival si zaskotačily i malé děti a na večer přišla rocková smršť v podání slovenské skupiny Horkýže Slíže revival. Večer uzavřela bohumínská skupina Grog, která rozjela i ty, kteří celý večer jen posedávali a popíjeli.

Soutěžilo se v různých disciplínách, jak vědomostních (co vše víte o pivu), tak i klasicky pivních, například kdo vypije půllitr nejrychleji, nebo kdo udrží půllitr piva nejdéle. Ti nejlepší vyhrávali a dostali i tradiční odměnu - pivo zdarma. Pro děti nechyběl skákací hrad, trampolíny nebo autíčka, kde se mohly parádně vydovádět.

Nabídka občerstvení byla tento rok opravdu rozmanitá, gurmáni si mohli vybrat domácí bramborák, hamburgery, grilované klobásky, grilované sele a Döner Kebup, který se podával ve křupavé housce pečené v domácí pekárně. Každý si našel i svoji značku piva. A vybírat rozhodně bylo z čeho. Posuďte sami.

Přehled piv od A do Z: Avar ležák 12°, Avar černý ležák 12°, Bazal, Bernard 11° světlé, Bernard 12° tmavé, Birell – nealko, Braník 11°, Březňák, Budvar, Gambrinus 11°, Heineken světlé, Hoegaarden Witbier, Kozel 11°, Krakonoš, Master polotmavý, Master ležák 13°, Master tmavý, Master ležák 18°, Ostravar 12°, Ostravar 10°, Pardál, Primátor, Plzeň ležák, Qásek 12°, Qásek 13° polotmavé, Qásek 11° tmavé, Radegast 10°, Radegast 12°, Rychtář, Slezan 11° kvasnicové, Slezan 13°, Slezan 13° višňový, Slezan 13° mandle, Starobrno, Staropramen 11°, Staropramen granát, Staropramen Cool Lemon, Staropramen nealko, Staropramen nefiltrovaný ležák, Stella Artois, Svijanský kvasničák, Svijanský Kníže 13°, Svijanský Máz 11°, Vratislav 11°, Zlatý bažant 12°.

Pivní slavnosti, které se letos konaly již po čtvrté, se vydařily a velká návštěvnost to jen potvrdila.

Zdroj: Bohumín

http://www.bohumin.cz/news_detail.php?id=344 | Odkaz obsahuje fotogalerii a video

Přípravy na tradiční Pivovarské slavnosti, které bude již po sedmé hostit areál pivovaru Holba v Hanušovicích, jsou v plném proudu. Pořadatelé na první zářijový víkend pozvali řadu hvězd, budou také vítězi velké letní soutěže předávat automobil.

Návštěvníci se mohou těšit na kapely Kryštof a Mandrage, zazpívá Jiří Zonyga, moderátorského mikrofonu se chopí bavič Vladimír Hron. „Na své si přijdou příznivci různých žánrů od rocku až po dechovku a nebude chybět ani stylové posezení u cimbálu,“ slibují pořadatelé.

Kdo navštíví pivovar už v pátek 2. září, čeká ho nejen příjemné posezení na nádvoří pivovaru, ale může využít jedinečné příležitosti k prohlídce malebného areálu, včetně návštěvy výrobních provozů v doprovodu pivovarských odborníků. Ti zájemcům předvedou výrobu tradičně vařeného piva, kterou v Holbě drží již 137 let.

„V rámci prohlídky nahlédnou do varny, unikátní svými měděnými káděmi ze 30. let minulého století, ale i ostatních provozů jako je například spilka nebo ležácké sklepy,“ vyjmenoval výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Exkurze budou probíhat od tří hodin odpoledne až do večera. Během této doby se na nádvoří pivovaru vystřídají kapely jako Šlapeto, cimbálovka J. Šmukaře a příjemnou atmosféru dokreslí oblíbené skladby Jiřího Schelingra v podání jeho bratra Milana.

V sobotu hlavní program otevřou Sweet Cherry a hned vzápětí proběhne slavnostní zahajovací ceremonie s naražením soudku a přípitkem.

Návštěvníkům bude k dispozici na šest desítek výčepních zařízení, ze kterých poteče nejen Holba, ale i Zubr, Litovel a slovenský Steiger. Na čepu bude také nefiltrovaná Holba Kvasničák, Holba Šerák Speciál a polotmavá Holba Šerák, která se na trhu objeví letos v září. K pivu bude k dispozici pestrá nabídka specialit na grilu a chuťovek k pivu od regionálních výrobců.

Program bude soustředěn do dvou scén, na nichž se vystřídají kapely Bladex, Jiří Zonyga, Zbořec, Bludověnka Korečnica, Moravští muzikanti a festivalovou atmosféru vygraduje Mandrage a Kryštof. Návštěvníci se dále mohou těšit na nejrůznější soutěže, ohňovou show a ohňostroj, který slavnosti ve 23.30 ukončí.

Pivovar letos počítá s vysokou návštěvností

„Rozsáhlý areál nám umožňuje přivítat až deset tisíc návštěvníků, kterým chceme nabídnou nejen dobrou zábavu, ale také profesionální služby. Jde o logisticky náročnou akci, proto s přípravami začínáme už několik týdnů před jejím zahájením,“ komentoval přípravy Vladimír Zíka.

Zdůraznil, že slavnosti přinesou nejen dobrou zábavu, ale i peníze na charitu. Z každé vstupenky jde totiž pětikoruna na regionální charitu.

Slavnosti budou letos výjimečné i tím, že jeden z návštěvníků z nich odjede novým automobilem

Ford Kuga. Půjde o výherce velké letní soutěže, kterou pivovar Holba vyhlásil pro své konzumenty. Vítězem se stal ten, kdo nasbíral všech deset horských velikánů Jeseníků, umístěných pod víčky pivních korunek.

Po skončení akce bude zajištěna mimořádná vlaková doprava ve směrech Šumperk a Jeseník.

Vstupenky na pivovarské slavnosti je možné zakoupit už nyní za zvýhodněné ceny ve vzorkové prodejně pivovaru Holba v Hanušovicích, v informačních centrech v Hanušovicích, Šumperku, Králíkách a Zábřehu nebo přímo na akci.

Páteční vstupenka je za 50 korun, sobotní přijde na 90 korun a za dvoudenní permanentku zaplatíte 120 korun v předprodeji nebo 150 korun na akci. Pokud máte zájem se zapojit do soutěže o dvoudenní vstupenky, sledujte Šumperský a jesenický deník. Připravujeme telefonickou soutěž o deset lístků!

Zdroj: Šumperský a Jesenický deník | Autorka: Soňa Singerová

http://sumpersky.denik.cz/kultura_region/velky-pivovarsky-mejdan-potrva-dva-dny20110816.html

Tradiční Slavnosti piva Chodovar se uskuteční v sobotu 20. srpna v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Program začne už v deset hodin dopoledne netradičními prohlídkami, které oživí tachovští Komedyjanti.

Od 13 hodin je připraven program v pivovarské zahradě, který zahájí Plzeňští heligonkáři. Ve 14.15 hodin se uskuteční slavnostní zahájení a poté vystoupí berlínská hudební skupina Cosmonautix. V 16 hodin je na programu soutěž Pivní rytíř 2011 a od 17 hodin bude hrát česká kapela Desperados. Tu po vyhlášení výsledků Pivního rytíře vystřídá v 18.30 hodin Jarek Filgas Band a po losování tomboly bude od 20 hodin hrát revivalová kapela Kroky Michala Davida. V půl jedenácté vypukne ohňostroj a po něm program uzavře skupina Rullete Music.

Druhou scénu zařídil pivovar u restaurace Stará Sladovna. Tam se od 10 hodin uskuteční soutěž v letní metané, v dětské zahradě bude skákací hrad a ve 14 hodin vystoupí kouzelník. Od 15 do 17 hodin bude hrát Chodovarka a na 17. hodinu je naplánováno hromadné vypuštění balónků s pozdravem z pivních slavností

Do Chodové Plané opět pojedou zvláštní vlaky Chodovar Expres. Ty budou vypravaveny z Plzně a z Karlových Varů. V rámci slavností mimořádně zastaví v Chodové Plané rychlíky 757, 759, 756, 762 a 767.

Zdroj: Tachovský deník | Autor: Jiří Kohout

http://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-prichystal-slavnosti20110815.html

V ležáckých sklepích Pivovaru Rychtář opět zraje polotmavý speciál. Hlinečtí sládci jej již tradičně připravují na Den otevřených dveří, pivovarské slavnosti, kterými si letos připomenou 98. výročí od založení pivovaru.

HLINECKÉ, jak se speciální polotmavé pivo jmenuje, se vyznačuje jantarovou barvou, bohatou pěnou a karamelovou vůní. „Vyrábíme jej jako ostatní piva tady u nás v Hlinsku z hlávkového chmele, a to poctivě – na výslednou stupňovitost 13 % bez ředění piva vodou technologií HGB a bez urychlování výroby použitím CK tanků, jak to dnes vidíme u velkých pivovarů,“ uvedl Milan Morávek, sládek Pivovaru Rychtář. HLINECKÉ nejprve kvasilo na otevřené spilce a nyní dozrává v ležáckých tancích, kde stráví celkem padesát dní. „Pivní fajnšmekři se tak mohou těšit na příjemně hořké pivo se silným řízem, po jehož vypití budou mít chuť dát si další,“ prozradil Morávek. Obsah alkoholu je 5,5 % obj.

HLINECKÉ se připravuje v limitované várce 130 hl. Ochutnat jej budou moci výhradně návštěvníci Dne otevřených dveří v hlineckém pivovaru, který se bude konat 27. 8. 2011. Zhruba pětina objemu bude stočena také do lahví, takže o pivní zážitek nepřijdou ani řidiči, kteří si na polotmavém speciálu budou moci pochutnat po příjezdu domů.

Polotmavý 13% speciál ale není jedinou pochoutkou, kterou v Hlinsku pro návštěvníky Dne otevřených dveří chystají. Místní sládci si totiž pohráli s recepturou světlého piva Rychtář Premium, a tak nyní v ležáckých sklepích hlineckého pivovaru zraje 100 hl speciálně chmeleného prémiového ležáku. „Tato várka Premia se vyznačuje intenzivní chmelovou vůní a chmelovou chutí, která příjemně ulpívá na jazyku a na patře. Věřím, že pivaři si pochutnají,“ prozradil Morávek. Na konci srpna bude pravděpodobně část této várky uvolněna do prodeje.

Den otevřených dveří se v hlineckém Pivovaru Rychtář koná vždy jednou za dva roky a tradičně návštěvníkům nabízí možnost prohlédnut si výrobu a nahlédnout tak „pod pokličku“ místním sládkům. Kromě exkurzí se příchozí mohou vždy těšit na celý sortiment piv Rychtář včetně pivní lahůdky připravené speciálně pro tento den a bohatý doprovodný program na nádvoří i v přilehlém amfiteátru, letos v čele s takovými hudebními hvězdami jako jsou zpěvák Petr Kolář nebo kapely Kryštof a Mandrage. Vstupné je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Plzeňský pivovar přestal vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, který vzniká pří výrobě piva. Spustil nové zařízení, které umožňuje plyn jímat a znovu ho využít. Pivovar tím ušetří miliony korun.

Díky novému zařízení na jímání oxidu uhličitého jsou plzeňské pivovary Prazdroj i Gambrinus v hospodaření s tímto plynem nyní zcela soběstačné.

"Část plynu se přirozeně rozpouští v pivu a pivaři znají tuto vlastnost jako říz. Přebytky oxidu uhličitého ale unikaly do atmosféry a nyní jsme schopni tento přírodním způsobem vyprodukovaný plyn znovu využít k vytvoření ochranné atmosféry pro stáčení a přečerpávání piva. Proto přebytek kvasného oxidu uhličitého jímáme a zkapalňujeme pro další využití při výrobě," říká Jan Šik, manažer trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje.

Prazdroj zdůrazňuje, že díky nové technologii šetří životní prostředí. Ročně potřebuje kolem 280 tun oxidu uhličitého, které by se jinak musely vyrobit s použitím fosilních zdrojů a dovézt desítkami kamionů.

Pivovar pochopitelně na investici neprodělá. Díky tomu, že už oxid uhličitý nebude muset nakupovat, se mu šest milionů, které nové zařízení stálo, vrátí nejpozději během dvou let.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Aleš Tolar | Foto: Daniel Beran

http://plzen.idnes.cz/plzensky-pivovar-prestal-vypoustet-oxid-uhlicity-vyuzije-ho-ve-vyrobe-1oo-/plzen-zpravy.aspx?c=A110810_173728_plzen-zpravy_alt