Současné trendy v potravinářském a nápojářském průmyslu vyžadují plnit očekávání velkých obchodních řetězců i poskytovatelů nejrůznějších služeb. Je třeba zohlednit tlak na ziskovost a na řízení nákladů, a zároveň vyhovět nejrůznějším předpisům a procesům řízení kvality. Ziskovost dnes navíc ohrožují fragmentace cílové skupiny, kratší produktové životní cykly a eskalace nejrůznějších promoakcí. Modelování návratnosti investic a dalších klíčových finančních ukazatelů se proto ukazuje nezbytným nástrojem k dosažení lepšího rozhodování, které může znamenat rozdíl mezi úspěchem a zánikem značky.

Výzvy v pivovarnickém průmyslu

Konkurenční prostředí se v pivovarnickém průmyslu v poslední době nesmírně přiostřilo. S celosvětově nejvyšší roční spotřebou piva na hlavu přes 150 litrů již od českých spotřebitelů nelze očekávat, že tento údaj ještě nějak významně navýší – naopak, trendy posledních let ukazují spíše mírně klesající domácí spotřebu. Export do zahraničí zase znamená nesmírné investice do budování značky na často podobně nasycených trzích. Na druhé straně nelze snižovat náklady na dosažení kvality jednak z důvodu náročnosti zákazníků, jednak z důvodu vyhovění přísným potravinářským předpisům. Pivovarnickým společnostem proto nezbývá, než se snažit dosáhnout maximální provozní dokonalosti – například prostřednictvím efektivnějšího plánování a modelování klíčových finančních indikátorů. Z hlediska obchodního modelu většina pivovarů disponuje třemi základními prodejními kanály:

prodej piva do restaurantů a hostinců, k tomu dodávají základní vybavení jako pípy, půllitry, ubrusy, „promo sortiment“ a další vybavení podobného charakteru,

prodej piva do velkoobchodních řetězců,

prodej piva do maloobchodních řetězců.

Primární určování podmínek parametrů vzájemné spolupráce u prodeje piva do velkoobchodních a maloobchodních řetězců je na straně velkoobchodu či maloobchodu. Při prodeji piva těmito kanály je potom ze strany pivovarů kladen důraz na přesnou evidenci uskutečněných prodejů a jejich interaktivního plánování. Oproti tomu při prodeji piva do restauračních zařízení jsou podmínky spolupráce nastavovány primárně na straně pivovarů, protože pivovary v rámci smluvního vztahu s restauranty za své peníze poskytují vybavení, jako například pípy, půllitry, ubrusy, promo sortiment a další vybavení podobného charakteru. Přirozenou snahou a obchodním zájmem pivovarů potom je co nejlepší zhodnocení takto učiněných investic. Pro dosažení tohoto cíle pivovary potřebují mít možnost interaktivního modelování parametrů smluv s restauracemi. Pro podporu výše uvedeného obchodního modelu pivovarům slouží sofistikované softwarové nástroje. Ty umožňují obchodníkům v terénu on-line modelování parametrů smlouvy mezi pivovarem a restaurantem. Obchodníci tak mají okamžitý přehled, jak by ta smlouva mohla dopadnout z pohledu návratnosti investice, cash flow a marže. Zároveň tato softwarová řešení podporují sledování, analýzu a plánování prodejů do velkoobchodů a maloobchodů. Přidanou hodnotou pro TOP manažery je potom komplexní pohled na prodej přes všechny prodejní kanály s možností jejich interaktivního plánování a modelování.

Manažerský pohled na obchodní model prodeje piva

Modelování s pomocí performance managementu

Na rozdíl od tradičních ERP systémů, jež obsahují pouze základní plánovací funkcionality, lepší nástroje v oblasti modelování nabízí řešení pro řízení výkonnosti, tj. performance management. Performance management (PM) je styl řízení, který využívá kombinace moderních technologií a procesů plánovaní, reportingu, analýz a modelování k dosažení vyšší výkonnosti společnosti. Nezbytnou funkcionalitou pro efektivní plánování a modelování je možnost interaktivního zadávání údajů, jak číselných, tak slovních. Často je tato funkcionalita u manažerských řešení podceňována nebo simulována pomocí doplňkových tabulek a importů dat z nesourodých formulářů, což je cesta neefektivní, ryze technická a obtížně kontrolovatelná. V segmentu pivovarnictví lze modelování smluv a jejich návratnosti rozdělit na dvě základní části s následujícími parametry:

Část týkající se samotné smlouvy – přiřazení produktů, mix produktového portfolia, sleva, odhad hektolitrů, odpisy, spotřební promo sortiment, investiční promo sortiment, výčepní technika, hodnota smlouvy. Tato část je určena pro obchodníky, kteří připravují návrhy nových smluv či doplňky ke stávajícím smlouvám.

Finanční část – definice globálních finančních parametrů (inflace, daň z příjmu, cena peněz a případné další parametry). Tato část je určena pro uživatele z oddělení controllingu, kteří mají nad těmito vstupními údaji supervizi.

Na základě vstupních parametrů je proveden základní výpočet kalkulace a návratnosti smlouvy. Vypočtené hodnoty jsou okamžitě po jejich zadání přístupné i pro další uživatele ke kontrole a schválení či neschválení provedené simulace. V případě, že dojde na některé úrovni schvalovacího procesu k potřebě modifikace vstupních hodnot, je možno provést korekci existující varianty modelu, nebo vytvořit model nový tím, že se například přidá nový produkt, přiřadí se rozšířená investice do vybavení a zařízení apod. Následně jsou opět zobrazeny výsledky kalkulace a dopady na cash flow, které je možno porovnat s modelem původním.

Přínosy řešení

Modelování zahrnuje i aktivní práci s vlastní strukturou produktů, distribučních cest, ceníků aj. a dává odpovědi na otázky typu: Jak vypadá vývoj návratnosti této skupiny smluv, kterou jsem si nyní vytvořil? Kdybychom přeskupili strukturu regionů či segmentů zákazníků, jak by vypadaly naše prodeje? S oblastí modelování také souvisí možnosti řešení pro vytváření nových reportů i úprav stávajících a možnost tvorby několika variant pro jednu smlouvu a úprava zadávání jednotlivých vstupních parametrů tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru hlavních ekonomických ukazatelů. Po dokončení schvalovacího procesu základního rámce modelu může být proveden rozpad na detaily měsíců podle zadaného trendu prodejů pro vybrané roky a scénáře, které jsou právě modelovány. Tento rozpad je důležitý k následnému procesu vyhodnocování a sledování plnění smluvních podmínek ze strany odběratele během životnosti smlouvy. Mezi hlavní přínosy takovéhoto řešení patří:

detailní zmapování potřeb a požadavků pro optimalizaci stávajícího komplikovaného procesu přípravy obchodního modelu a sběru dat, minimalizace excelových souborů, jejichž správa je velmi časově náročná, kombinace modulů receptury, surovin, skladů, ceníku, prodeje a financí přinášející komplexní pohled na data a analýzu vzájemných vazeb a souvislostí,

rychlá implementace vstupních šablon pro on-line webové plánování přinášející standardizované webové prostředí na platformě OLAP pro všechny uživatele, workflow pro efektivnější sledování a koordinaci aktivit procesu plánování.

Performance management v K Brewery Trade

Společnost K Brewery Trade je tradiční ryze česká pivovarnická společnost, která zahrnuje sedm pivovarů v České republice, například Platan, Lobkowicz, Rychtář či Černá hora. Hlavní výzvou v K Brewery Trade bylo zpřesnění celého procesu plánování a získání relevantnější datové základny pro vyhodnocení smluv, zvýšení výnosů ze smluv a optimalizaci nákladů na prodej. Klíčovým řešením k dosažení tohoto požadavku se ukázalo řešení pro modelování nových smluv s odběrateli. Implementováno bylo řešení Infor Perfomance Management (Infor PM) v nejnovější verzi 10. Infor PM 10 umožnilo v oblasti finančního plánování zpřesnit, zkoordinovat a zefektivnit plánování holdingových procesů a optimalizovat komplexní výrobní náklady v rámci přípravy výroby. V oblasti modelování a simulace nových kontraktů vedlo k dosažení optimálního poměru parametrů u klíčových kontraktů, kterými jsou marže, hotovostní toky a návratnost investic.

Zdroj: System online.cz | Autor: Petr Felkner

Přesné datum vzniku hospody Na Slovanech ve Dvoře Králové nad Labem už nelze dohledat. Podle jednoho ze zdejších hostinských se jí v běhu let začalo říkat také u Trunečků, a od roku 1972 taky Na Střelnici. Pětkrát trestaný recidivista tu totiž zastřelil policistu, druhého dvěma výstřely zranil.

Nejstarší zmínky dohledatelné na stavební úřadě sahají do 70. let 19. století. Už tehdy byla v přízemním domě hospoda a obchod.

"Hospoda Na Slovanech je několikrát přestavěná a hojně do ní chodili kdysi dělníci z Bauerovy textilky, která později vyhořela a na jejím místě dnes stojí dvě školy, nebo z Neumannovy tiskárny. Ta byla za 2. světové války součástí německé zbrojovky Junkers-Werke a v roce 1950 se stala podnikem Tiba Slovany," píše bývalý královédvorský kronikář Pavel Janoušek.

Truneček byl stará škola, uměl dělat pivo a ctil míru

Už pár let poté nastoupil věhlasný hostinský Josef Truneček. "Byl stará škola, dovedl udělat pivo bez jakéhokoliv slejvání a ctil dobrou míru. Od číšničiny odešel s manželkou Milčou až někdy v 70. letech, když už mu nesloužily nohy a kdy se do hospod zaváděla televize. Tu neměl rád. Zásadně ctil názor, že hosté si mají zábavu vytvářet sami, jak to bylo odjakživa," říká bývalý kronikář.

Dnešní majitel Josef Horák uvádí, že jeho dědeček Jan Hrdina získal hospodu někdy ve 20. letech. Přestože komunistický režim podnik v roce 1956 znárodnil, v 60. letech Jan Hrdina využil politického tání a požádal stát o jeho vrácení.

Stihl to, část domu dostal zpět v roce 1966, zbytek v roce 1968. Hostinec ale dál jako nájemce provozoval státní podnik Restaurace a jídelny Trutnov.

Vraha spoutal drátem, musel ho chránit před hosty

Začala normalizace a přišel osudný den 24. dubna 1972. Táhlo k půlnoci a Na Slovanech už zůstalo jen deset, patnáct stálých štamgastů. Ten večer však usedli do lokálu i dva nepříjemní mladíci, které tu znal jen málokdo. Jeden měl ukradenou pistoli.

Tehdejší šéf oddělení Veřejné bezpečnosti Jaroslav Štěrba byl v té době na návštěvě u kamaráda, kde ho vyrušila vysílačka. Před hospodou Na Slovanech prý někdo střílí.

"Řekl jsem službě, že venku je hlídka, ať ji pošle na místo. Kdyby se nehlásila, ať mi volají znovu," vzpomíná Štěrba.

Nikdo ale nevolal, a tak náčelník nasedl do auta a jel domů. Když chtěl vjet do garáže, žena na něj z okna rozrušeně křikla, že se v hospodě střílí a že jeden příslušník je zastřelený a druhý postřelený.

Šokovaný Štěrba vyrazil k hospodě. Vběhl do šenku, kde hlučeli rozrušení hosté. Zamířil do kuchyně. Tam uviděl ležet na zádech mrtvého policistu Miroslava Piskoru. Jen kousek vedle vedoucí hospody a číšník drželi vraha. Jeho mladší kumpán se vyděšeně krčil pod stolem v kuchyni.

Náčelník ale neměl pouta, proto hrábl rychle po drátu, který mu někdo podal, a pořádně jím vraha spoutal. A rozhodl se ho hned odvézt na oddělení. Na spoutaného totiž už dopadaly rány hostů. "Lidi ho chtěli utlouct. Snažil jsem se ho rychle odvést, ale pár ran dostal," říká bývalý policista.

Policista neměl žádnou šanci, kulka zasáhla tepnu do srdce

Co se vlastně stalo? Když příslušníci VB přijeli do hostince, seděl budoucí vrah s kumpánem u stolu. Policisté chtěli oba prohledat. Aby nedělali rozruch v lokále, vyzvali dvojici, aby s nimi šli do kuchyně.

Když tam přikázali Jiřímu Dědkovi, aby zvedl ruce nad hlavu, muž rychle sáhl po pistoli a střelil na strážmistra Milana Šulce. Miroslav Piskora se na střelce vrhl, ale další výstřel ho trefil přímo do hlavní tepny k srdci.

Zastřelení Miroslava Piskory by si podle pamětníků nikdo neměl vykládat jako odboj proti komunismu. Piskora totiž nebyl žádný estébák. Ti, co ho znali, říkají, že čtyřiapadesátiletý muž, který měl jen pár měsíců do důchodu, prošlapával poctivě jako pochůzkář město a kontroloval klid a pořádek.

"Znali jsme ho jako kluci. Byl to docela fajn chlap, který přišel k policii jako cestář, a hleděl hlavně na pořádek," říká Nasik Kiriakovský, šéf dvorského pivovaru Tambor, který se zajímá o historii hospod ve městě.

Vrah dostal trest smrti, vůbec to s ním nehnulo

Vrah Jiří Dědek z České Skalice dostal trest smrti. "Vůbec to s ním nehnulo. Byl nelítostný," říká Štěrba, podle něhož byl Dědek nenapravitelný zloděj a alkoholik, který ve třiadvaceti letech seděl už popáté.

Střelba v pivnici se dostala i do policejních učebnic. Policisté zpřísnili postup při zásazích u pachatelů se zbraní.

Stát zastřeleného policistu povýšil in memoriam na poručíka a vystrojil mu nebývalý pohřeb. Takový průvod prý Dvůr Králové od té doby nikdy nezažil.

Když přišla velká voda, všichni platili. Posledního vezl nakladač

Majitel Josef Horák v roce 1990 pronajal restauraci Jaroslavu Holanovi. Ten v ní pracoval už jako poslední hostinský podniku Restaurace a jídelny. "Udělaly se nové toalety, kuchyně a od té doby jedeme soukromě. V dubnu 1990 jsme byli vůbec první soukromá hospoda ve Dvoře," říká Holan.

Nejdramatičtější příhodu zažil v březnu roku 2000, kdy lokál zatopila velké voda. "Čím více voda stoupala, tím více se hospoda vyprazdňovala. Každý zaplatil a spěchal domů. Jen jeden host měl pořád dost času. Nakonec musel na stolek, aby se nenamočil. Na stoly jsme ostatně vyložili všechno, co by mohla voda poškodit. Toho chlápka pak večer převezl přes vodu nakladač ve lžíci," vzpomíná Holan.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera

Hospodářská recese se promítla do spotřeby piva v jedné z velmocí výroby tohoto nápoje v Belgii. Uvádí to statistika Unie belgických pivovarníků. Podle ní klesl zájem o belgická piva téměř o tři procenta. I přesto si ale pivovarnický průmysl vedl v krizi lépe než jiná odvětví potravinářské výroby.

V Belgii se loni vypilo 844 milionů litrů piva a klesající trend pokračuje. Oznámil prezident profesní organizace belgických pivovarníků Theo Vervloet.

Příčinu vidí jednak ve stávce kvůli propouštění, která zasáhla několik pivovarů na počátku loňského roku. Dalším faktorem může být několikatýdenní neobvykle chladné počasí v prosinci, kdy Belgie tonula v přívalech sněhu.

Tendence pít méně piva je ale všeobecná. Podle Vervloeta mizí zvyk dát si malé, tedy čtvrtlitrové pivo v polední pauze. Lidé pijí spíše ve volném čase.

Dnes se v Belgii vypije 81 litrů piva na obyvatele. Před deseti lety do ale bylo 100 litrů. Nijak to nemůže ohrozit světové prvenství Česka ve spotřebě piva. Ta je skoro 151 litrů na osobu a rok.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák

Představenstvo Budějovického měšťanského pivovaru chce zvýšit základní kapitál firmy více než jednou tolik z dosavadních 27,3 milionu korun o 35 milionů, možná ještě o deset milionů více. Zvýšení kapitálu firmy je hlavním bodem mimořádné valné hromady firmy svolané na 11. března.

„Důvodem je posílení kapitálové situace společnosti,“ uvedlo představenstvo firmy v pozvánce na mimořádnou valnou hromadu. Zvýšení základního kapitálu představenstvo navrhuje formou úpisu nových akcií peněžitými vklady.

Pivovar předloni uvařil 143 tisíc hektolitrů piva. Tržby na prodej výrobků mu v roce 2009 klesly o 6,4 procenta na 162,2 milionu korun a hospodařil se ztrátou 33,6 milionu. Výsledky za loňský rok dosud nezveřejnil.

Zdroj: Zprávy E15.cz

Kvalita piva Zlatý Bažant si dlhodobo získava priazeň konzumentov aj pivných expertov u našich českých susedov. Okrem exportu sa Zlatý Bažant vyrába v Čechách aj licenčne na pokrytie dopytu domáceho trhu. Okrem toho je Zlatý Bažant dlhodobo vysoko hodnotený na prestížnych degustátorských súťažiach. Posledným takýmto úspechom bolo získanie Bronzovej pivnej pečate v kategórii Svetlý ležiak prémium na februárovej súťaži Zlatá pivní pečeť v Tábore, na ktorej súťažilo 92 pivovarov a 460 pív z Čiech, Slovenska a ďalších krajín. Diplom za vynikajúcu kvalitu získal na 4. mieste v kategórii nealkoholických pív Zlatý Bažant Nealko a Zlatý Bažant tmavý skončil na 5. mieste.

Bronzovú pivnú pečať získal Zlatý Bažant 12 % v najsilnejšie obsadenej kategórii Svetlý ležiak prémium v konkurencii 42 pív. Pred slovenským Zlatým Bažantom sa umiestnili české pivá Primátor z Náchoda a na druhom mieste pivo z pivovaru Litovel. „Ocenenie Bronzová pivná pečať patrí medzi najprestížnejšie ocenenia kvality nášho Zlatého Bažanta. Veľmi si ceníme aj umiestnenia na 4. a 5. mieste pre Zlatý Bažant Nealko a tmavý. Zlatý Bažant je jednoznačne vlajkovou loďou portfólia značiek našej spoločnosti,“ hovorí Hana Šimková, manažér korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken Slovensko.

Súťaž o Zlatú pivnú pečať - Slavnosti piva v Tábore sa uskutočnila v tomto roku už po 21. krát a je najväčším a najprestížnejším stretnutím pivovavrníkov a výrobcov piva v Českej republike. Súťaž zároveň patrí medzi štyri medzinárodne uznávané súťaže v Čechách a na Slovensku. Jej výsledky sú certifikované svetovými renomovanými organizáciami Bureau Veritas Czech Republic, TUV SUD Czech s.r.o., 3EC-NSF International a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. „Degustačné súťaže sa u nás uskutočňujú pri rôznych príležitostiach, avšak uznávané sú iba výsledky tých, ktoré sú realizované pri dodržaní medzinárdných štandardov. Na Slovensku je takouto súťažou jediná – každoročná Slovenská pivná korunka organizovaná počas výstavy Agrokomplex. Získanie ocenení na najprestížnejšej z nich nás teší o to viac, že Zlatý Bažant potvrdil svoje označenie svetové slovenské pivo aj tým, že v troch kategóriách sa pred Zlatým Bažantom neumiestnila iná slovenská značka piva,“ hovorí Karol France, komerčný sládok spoločnosti Heineken Slovensko.

Zlatý Bažant je najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v susednom Česku. Na degustačných súťažiach v Čechách pravidelne boduje aj svojím nealkoholickým a tmavým pivom.

Zdroj: Medialne.sk

Řadu let exportuje Pivovar Nymburk své Postřižinské pivo do Německa, Francie, Dánska, Švédska, Finska, Itálie a Ruska. Od letošního roku dodává sudové pivo i na Slovensko.

„Během posledních dvaceti let bylo pokusů o vývoz na Slovensko několik. Většinou však rozhodovala cena dopravy, která pivo prodražovala,“ říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. „Teď jsme našli partnera, který ocení kouzlo regionálního pivovaru a kvalitu našeho piva,“ dodává Benák.

Export na Slovensko je určen do restaurací, kterých jsou v tuto chvíli již téměř 2 desítky a do nichž Pivovar Nymburk vyváží téměř celý sortiment.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk

Po téměř pěti letech v marketingu společnosti Pivovary Staropramen a.s. byl Martin Jahoda jmenován Group Marketing Managerem v přední středoevropské pivovarské skupině StarBev, do které Pivovary Staropramen patří.

Ve své nové funkci bude Martin zodpovědný za marketingovou podporu značky Staropramen na exportních trzích a rozvoj inovací skupiny. Značka Staropramen je vlajkovou lodí skupiny StarBev.

Martin Jahoda vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do marketingového oddělení společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2006 a postupně působil na pozicích brand executiva, brand managera a projektového managera. Má rád florbal, kytarovou muziku a nezávislé cestování.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Robert Lobovský (36), dosavadní marketingový manažer značky Pilsner Urquell pro Evropu, bude nově spoluzodpovědný za celosvětový marketing této značky ve všech zemích, kam se plzeňský ležák vyváží.

„K mým hlavním úkolům bude patřit prosazování jednotné tváře značky Pilsner Urquell na světových trzích. Budu se zabývat tvorbou mezinárodních programů pro rozvoj značky, jako jsou věrnostní programy, vzdělávání partnerů v historii a správné péči o plzeňský ležák a další aktivity, které posilují renomé plzeňského ležáku její kvalitu po celém světě. Také chci posílit nejen známost značky jako takové, ale zvýšit i počet lidí s vlastní zkušeností z konzumace plzeňského piva,“ říká Robert Lobovský.

V Plzeňském Prazdroji působí Robert Lobovský od roku 2003. Po roce práce v oddělení lidských zdrojů přešel do exportního oddělení jako manažer rozvoje zahraničního obchodu. Dva roky se staral o východní Evropu a Střední a Blízký východ, v dalších třech letech měl v péči severní Evropu. Od podzimu 2009 byl zodpovědný za mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell ve všech evropských zemích, kde nepůsobí pivovary SABMiller.

Robert Lobovský je rozený plzeňák a náležitý patriot. V 10 letech emigroval za rodiči do Austrálie, odkud se po dalších 16 letech se vrátil do ČR. Absolvoval Victoria University of Technology (Diploma of Hospitality Management).

Je ženatý, má čtyřletého syna, hovoří česky a anglicky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině. K jeho zálibám patří také sport (tenis, squash, cyklistika) a fotografování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Slovák Anton Dérer propaguje v Německu české pivo - pod svým vlastním jménem.

Prazdroj, Budvar, Dérer. Zatímco první dvě značky jsou notoricky známé, ta třetí nejspíše nikomu z českých pivařů nic neříká. A přece jde o ryze tuzemský mok, který ovšem slaví úspěchy jen na cizím trhu. Konkrétně v Německu.

Slovenský emigrant Anton Dérer přišel před dvaceti lety v Berlíně na nápad nechat si vařit pivo v tehdejším Československu, ale prodávat je pod vlastní značkou.

Nechal si pivo »Dérer« patentovat, a vznikl tak velmi originální podnikatelský koncept. Přitom nejen živí svého autora, ale dělá i propagaci české gastronomii v zahraničí.

Nápad z parníku

Všechna tři zmíněná piva - tedy Budvar, Prazdroj i Dérer - nabízí podnikatel v Německu o svátečních trzích či pivních slavnostech pod jednou střechou. Jeho stánek najdeme nejčastěji v Berlíně, ale i ve Frankfurtu nebo Karlsruhe.

Na těchto štacích získal své štamgasty, které láká nejen kvalita prověřených prémiových značek, ale už i »jeho« pivo. Nápad nechat si vařit pivo »na vlastní triko« přitom vznikl pouhou náhodou.

Podnikatel v roce 1991 prodával při jedné příležitosti v Berlíně pivo ze severočeského pivovaru Vratislavice. Jako reklamní poutač přitom zvolil nápis - v překladu - Dérerův pivní parník. Akce se totiž konala na lodi.

»Návštěvníci to ale pochopili tak, že čepujeme jakési Dérerovo pivo. Tak jsem si řekl, že když je chtějí, mají je mít,« vypráví dnes jedenašedesátiletý podnikatel.

Nové pivo pod vlastním jménem si nejdříve nechal vařit ve Vratislavicích. Během let potom vystřídal různé pivovary, třeba Březnici, Lobkowicze. Tvrdí, že má vlastní recepturu. »Není ale vždycky jednoduché dodržet úplně stejnou chuť, když pivovary měníte,« připouští.

Štamgasty láká nejen na samotné pivo, ale i na celkově příjemnou atmosféru svých stánků. Ke konzumaci pravidelně vyhrává liberecká kapela Celestýnka, jež má v repertoáru i oslavnou píseň na pivo svého chlebodárce. A k zakousnutí jsou vždy nějaké »echt tschechische« speciality: vepřová s knedlíkem, bramborák či česká šunka.

Tady je podnikatel občas kreativní, kvůli nákladům. »Tu šunku jsem například koupil v Makru. Letos bych ale už chtěl nabízet velmi kvalitní šunku vyrobenou jen pro nás,« plánuje Dérer.

Z Kouta do světa

Jeho pivní byznys se samozřejmě nedá s velkými podniky srovnávat. Například loni se piva pod jeho jménem prodalo pouze kolem padesáti hektolitrů.

»Obdivuji Dérera za odvážný nápad s vlastním pivem. Cením si ho, protože na německém trhu stále pracuje s českými výrobky,« říká jeden z významných pracovníků v gastronomickém marketingu Jan Bochňák, jehož společnost IGC například měla pronajatu českou restauraci i reprezentativní obchod na loňském Expu v Šanghaji.

Dnes si Dérer nechává vařit svoji značku v malém pivovaru Kout na Šumavě. »Je to pro nás jednak dobrý odbyt, jednak šance více propagovat náš podnik, a získat nové zákazníky,« potvrzuje výhody symbiózy majitel pivovaru Jan Skala.

Letos Dérer dostal pivo z Koutu dokonce až na největší světový potravinářský veletrh Grüne Woche. Na berlínské výstavě se tak vedle značek věhlasných pivovarů skvěl mok Dérer ze šumavského Koutu. A koutecké pivo se velmi úspěšně prosazovalo stejnými cenami a důrazem na kvalitu jako jeho nesrovnatelně věhlasnější konkurenti.

Dérer se v berlínském pivním a gastronomickém marketingu vyzná jako málokdo. Když jako dvacetiletý v roce 1970 emigroval z Československa, zamířil přes Itálii hned do Německa. Chvíli dělal na stavbách, pak u Siemense. Ale chtěl se stát svým vlastním pánem. Obchodoval s českou a slovenskou keramikou, textilem, pak se dal na gastronomii. Už od poloviny 80. let prodával v Německu Budvar a Prazdroj.

Zjeví se opět Pan Tau?

Boom nastal těsně po roce 1989. I Berlíňané byli tehdy u vytržení z pádu železné opony, a zajímali se o východní »bratry«. Dérer s manželkou Radojkou (původem Chorvatkou) otevřeli v roce 1990 v Berlíně restauraci Pan Tau. České pivo, české jídlo a stylizace podle hlavní postavy televizního seriálu, který velmi dobře znali i Němci.

Záměr však nevyšel. Přes rok Dérerovi hospodu připravovali - a pak ji museli po pár měsících provozu zavřít. »Ze dne na den nám utekli kuchaři a nemohli jsme sehnat nové,« vysvětluje podnikatel.

Dnes je Anton Dérer na podnikání sám, na všechny akce najímá lidi jen krátkodobě. Manželka už si chce spíše užívat důchodu, syn se nepotatil a dal se na informatiku. Nicméně samotný patent »Dérer Bier« zjevně životaschopný je. »Chceme spolupráci určitě rozšířit,« plánuje i majitel kouteckého pivovaru Skala.

Také záměr prorážet na západních trzích s českým pivem ne nízkou cenou, ale právě kvalitou spojenou s »atmosférou«, považují pivovarníci za správný.

»Děláme to přesně tak, držíme si svoji kvalitu, a tím také cenu,« prohlašuje například Stanislav Bernard, jehož Rodinný pivovar v Humpolci se teď chystá vstoupit na trh v New Yorku s cenou vyšší, než tam má Prazdroj.

»Ještě bych to s tou restaurací chtěl zkusit,« nevzdává se svých snů ani Dérer. Manželka nad tím jen shovívavě kroutí hlavou. »On pořád musí něco dělat. Ale já už bych do toho znovu nešla,« říká. Uvidí se, čí slovo má v rodině větší váhu.

Anton Dérer

- Slovenský emigrant, který od roku 1970 žije v Německu.

- Nechává si vařit pivo v Česku a pod svým jménem je prodává v Německu.

- Loni prodal kolem 50 hektolitrů piva.

- Letos se pivo Dérer poprvé objevilo v české expozici i na největším potravinářském veletrhu Grüne Woche v Berlíně.

Kromě piv renomovaných značek prodává Anton Dérer v Německu i mok ze šumavského pivovaru.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Martin Mařík | Foto: Grüne Woche

Na pouť ruským parlamentem se vydal zákon, který poprvé od sovětských časů určí, že je pivo alkoholickým nápojem. Rusové dosud zlatavý mok označovali jako potravinu a výrobců se tak netýkala přísná nařízení o reklamě nebo zákazu nočního prodeje. Kreml tak zahajuje tvrdou kampaň proti alkoholu.

Rusové, vášniví pijani vodky a dalších druhů tvrdého alkoholu, pivo často vnímají jako nealko, a proto není výjimečné vidět Rusa, jak si to upaluje do práce s plechovkou zlatavého nápoje v ruce nebo školáky, kteří o polední pauze jen tak vysrknou dvě piva v parku.

A podobně se ke stále oblíbenějšímu nápoji dosud stavěly i ruské zákony. Formálně patřilo pivo mezi potraviny, což pro výrobce mimo jiné znamenalo, že mohli volně pivo inzerovat a v noci jste ho na rozdíl od vodky dostali v každé večerce.

Pivo se bude prodávat jen ve třetinkách

Jenže po prvním čtení drakonického protialkoholového zákona ve Státní dumě je jasné, že privilegia pro pivo končí. Nová legislativa zakazuje prodej moku v noci, zapovídá jeho prodej na veřejných místech nebo v blízkosti škol a výrobci budou muset napříště pivo stáčet pouze do třetinek.

"Klasifikování piva jako alkoholu je absolutně správná věc a posílí zdraví naší populace," řekl listu The Daily Telegraph odborník na alkohol a drogy z ruského ministerstva zdravotnictví. "O taková pravidla usilujeme už léta. Před parlamentem smekám," doplnil.

Vodka hraje mezi Rusy stále prim, ale konzumace piva se v Rusku za posledních patnáct let ztrojnásobila. Mohou za to především nízké ceny, snadná dostupnost a zanedbatelná regulace. To všechno způsobilo, že se Rusko vyhouplo na třetí pozici v konzumaci piva. Víc se ho zkonzumuje už jenom v USA a Číně.

Alkohol decimuje ruský národ

Každý Rus v průměru ročně vypije přes 18 litrů čistého alkoholu, více než dvojnásobek maximálního limitu Světové zdravotnické organizace. Alkohol každoročně zabije půl milionu Rusů a tomu chce Kreml udělat přítrž. Prezident Dmitrij Medveděv vyhlásil alkoholismus za národní tragédii a vyhlásil mu válku.

Je na čase, protože úbytek Rusů zavání do budoucna zkázou. Jen mezi lety 1991 a 2009 ubylo podle statistik 6,4 milionu Rusů a nejhorší scénář říká, že při současném trendu by mohl počet obyvatel Ruska za dvacet let i díky alkoholismu klesnout o dalších 15 milionů.

Rusové a jejich pivní vášeň

Přestože loni úřady ztrojnásobily spotřební daň na pivo, zůstává zlatavý mok stále velmi laciný. Plechovku seženete v přepočtu za patnáct korun. A nemusíte chodit daleko. Na každém rohu jsou kiosky, které nabízí širokou škálu různých druhů alkoholu a jsou otevřené do pozdních nočních hodin. Popíjení v parcích, na ulicích nebo u zastávek autobusu nebo metra je téměř součástí národní kultury.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Štefan

Po provedení auditu potvrdila nezávislá společnost Det Norske Veritas (DNV) Plzeňskému Prazdroji mezinárodní certifikáty na systémy kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 9001, ISO 14 001 a OHSAS 18 001. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své dlouhodobé cíle neustále sledovat nejnovější vývoj v oblasti kvality výroby, efektivity využívání přírodních zdrojů a také při vytváření nadstandardního pracovního prostředí pro své zaměstnance.

Recertifikační audit proběhl v lednu 2011 ve všech pivovarech (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a v areálech obchodně-distribučních center Plzeňského Prazdroje v ČR.

„Na dvoutýdenním auditu v naší společnosti se podíleli ti nejlepší auditoři z DNV se zkušenostmi např. z auditů systémů bezpečnosti práce a ochrany životního pro prostředí v jaderných elektrárnách. Uspět ve srovnání s těmito společnostmi je pro nás důkaz, že v České republice patříme mezi ty nejlepší,“ říká Jiří Boháč, sládek Plzeňského Prazdroje.

„Audit se zaměřil nejen na požadavky norem, které Plzeňský Prazdroj tradičně bez problémů splňuje, ale i na kontrolu procesů a aktivit týkajících se vztahu se zákazníky, kontrolu subdodavatelů a dodržování předpisů a legislativních požadavků. Jako milovník českého piva jsem ocenil vysokou zodpovědnost, kterou management věnuje výrobě piva při dodržování všech požadavků na bezpečnost provozu a ochranu životního prostředí. Na dnešním potravinářském trhu jsou naprosto klíčové bezpečnost jak vlastního produktu, tak i provozu, stabilita a transparentnost a právě naplnění těchto požadavků audit všech tří norem sledoval,“ komentoval výsledky auditu Tomáš Urban, ředitel DET NORSKE VERITAS CZ.

Součástí auditu bylo i prověření reakce na případnou živelnou katastrofu. V době auditu kulminovala velká voda na plzeňských řekách, takže se nejednalo jen o simulaci, ale o skutečnou prověrku, zda jsou lidé v Prazdroji na velkou vodu připraveni.

Plzeňský Prazdroj je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově desítky milionů korun.

Systém OHSAS 18001 je moderní systém řízení rizik v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků. Cílem je vyhodnocení celého komplexu podmínek, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dodavatelů ale i například návštěvníků pivovarů. Výsledkem zavedení tohoto systému je účinně eliminovat a předcházet možným zraněním, ale i také vytvářet zdravé pracovní prostředí nad rámec legislativních požadavků.

Certifikát ISO 14001:2004 je důkazem, že společnost svým přístupem aktivně napomáhá k ochraně životního prostředí ve svých výrobních závodech a distribučních centrech, ale i školí své zaměstnance například v oblasti třídění odpadů nebo šetření zdrojů (vody, elektrické energie, atd.). Plzeňský Prazdroj si stanovil ve svém oboru podnikání deset základních priorit pro trvale udržitelný rozvoj. V nich jsou obsaženy i nejdůležitější environmentální aspekty jako např. snižování spotřeby vody, snižování spotřeby energií a úrovně emisí, ale i používání recyklovatelného a vratného obalového materiálu. Protože v této oblasti existuje i rámcové srovnání mezi pivovary v ČR, lze říci, že Plzeňský Prazdroj patří v přístupu k životnímu prostředí mezi ty nejlepší.

ISO 9001:2008 je mezinárodně uznávaný standard, který efektivním způsobem nastavuje základní požadavky nejen pro kvalitu, ale definuje i chování společnosti ve vztahu k jejím dodavatelům a též koncovým zákazníkům. Certifikát ISO 9001 od renomované auditorské společnosti DNV je často vyžadován zákazníky doma i v zahraničí jako důkaz vysoké úrovně kvality produktů Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Konec února přináší v zámoří vždy vrchol přestupového šílenství. Zástupci klubů i fanoušci v napjatých chvílích jistě uvítají jakoukoliv možnost zchladit hokejovou horečkou zachvácený organismus. A NHL má jasno, pít se bude pivo. S pivovarem Molson uzavřela liga zřejmě nejlukrativnější kontrakt ve své historii.

Přesné podrobnosti sedmileté dohody o sponzorství zatím nejsou známy, už teď se ale mluví o tom, že NHL bude mít z partnerství rekordní příjmy. Od pivovaru Molson Canadian by měla liga prý inkasovat celkem přes 375 milionů dolarů.

"Je to obří dohoda," prohlásil John Collins z vedení finančních operací NHL. "Získají výsadní postavení na všech akcích, které bude liga pořádat. Budou mít přední pozici na současných akcích i na všem, co NHL vytvoří v budoucnu," doplnil Collins.

Uzavření dohody s Molson Canadian bylo oznámeno pouze několik dní po venkovním zápasu Heritage Classic v Calgary, kterému předcházela ještě novoroční show Winter Classic pod širým nebem v Pittsburghu.

Právě venkovní zápasy, stejně jako zahajování sezony na evropských kluzištích, jsou součástí progresivní strategie NHL, která má soutěži zvýšit popularitu. Tyto divácky přitažlivé akce jsou obrovským magnetem také pro sponzory, což byl i případ dohody s pivovarem Molson.

"Tohle všechno nám umožní dostat naši značku zase někam úplně jinam," přiznává prezident Molsonu Dave Perkins. "Budeme moci přiblížit hokej našim zákazníkům a také ostatním fanouškům," dodává Perkins.

Povedený obchod s Molson Canadien je dalším vagonkem zámořského finančního rychlovlaku. Před nedávnem obnovila NHL důležité smlouvy se společnostmi Bridgestone, Cisco a McDonald's. "Je to další potvrzení našich plánů a strategie," říká Collins.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Lukáš Seidl

Do Ladova kraje na vepřové hody. Patříte mezi milovníky dobrého piva a jídla? Pak se v sobotu 5. března 2010 vydejte do malebného Ladova kraje, kde se ve Velkých Popovicích od deseti dopoledne do tří odpoledne budou konat Ladovské vepřové hody.

Těšit se můžete na celou řadu voňavých vepřových pochoutek, zabijačkové lahůdky jako jelítka a jitrnice, zabijačkovou polévku, zabijačkový guláš, tlačenku, světlý i tmavý prejt, škvarky, sulc, ovarová kolena a šunku od kosti na grilu. A protože k vepřovým hodům neodmyslitelně patří dobře načepovaný Velkopopovický Kozel, uskuteční se tato akce přímo v místním pivovaru a přilehlé originální restauraci Kozlovně. Pro příznivce sladších pokrmů budou napečeny domácí buchty a koláče.

V areálu pivovaru se budou také prodávat ručně vyráběné výrobky, keramika, loutky a další umělecké předměty z kůže, kovů i jiných přírodních materiálů. Ukázku tradičního řemesla předvede přímo v areálu pivovaru kovář Roman Kotrč z Velkých Popovic. Zájemci si budou moci kovářské řemeslo vyzkoušet a drobné výrobky jako otvíráky nebo umělecké hřebíky odnést domů na památku. O živou lidovou muziku se postará a k dobré pohodě zahraje Duo Švejk. Tradiční lidové tance předvedou žáci Základní umělecké školy z Velkých Popovic. Vepřové hody si po zásluze hodlá užít i maskot pivovaru, místní Kozel Olda.

„Loňská Ladovská zabíjačka přilákala do pivovaru i v mrazivém počasí přes tisícovku návštěvníků, proto jsme se rozhodli na úspěšnou akci navázat. Letos jsme připravili vepřové hody, na kterých budou moci návštěvníci pivovaru ochutnat nejrůznější speciality z vepřového masa,“ láká na pochoutky Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Během hodů bude také možné vyrazit na exkurzi do pivovaru, prohlídka je plánovaná na dvanáctou hodinu. Po celou dobu bude k dispozici Kozlí obchod s nejrůznějšími velkopopovickými suvenýry. Vstup na vepřové hody je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla

Ani letos na jaře nebudou příznivci zlatavého moku z Nové Paky ochuzeni o Velikonoční zpestření. Již na konci ledna byl uvařen polotmavý speciál, který momentálně zraje v ležáckém sklepě. Pivo nezaměnitelné karamelové chuti, granátové barvy a typického aroma bude na pultech od 10. kalendářního týdne.

Zdroj: Pivovar Nová Paka

Kupující a konzumenti nymburského piva, zbystřete pozornost! Už za pár týdnů bude mít oblíbený mok jinou vizáž. Přesněji řečeno etikety na jeho lahvích.

Už od jarní sezóny budou na všech lahvích pro tuzemskou distribuci nové etikety. "Stávající jsou v oběhu už řadu let a vývoj ve značení obalů se mezitím posunul,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. A osobně ukázal poprvé před objektivem Nymburského deníku některé návrhy, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii na nymbursky.denik.cz.

Zachovány zůstanou tři základní motivy. „Stále na etiketě zůstane nápis Postřižinské pivo, dále zůstává podoba Bohumila Hrabala a také zůstává znak pivovaru, který vychází ze znaku města Nymburka,“ vysvětlil Benák. Nové etikety budou mít všechny druhy nymburského lahvového piva, včetně čím dál oblíbenějšího třináctistupňového a polotmavého Něžného Barbara. Další překvapení v podobě nového svátečního piva chystá pivovar už na letošní Velikonoce, které vycházejí na konec dubna.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Kaltenecker investuje štyri milióny eur do rozšírenia výroby a okruhu odberateľov

Rožňavský reštauračný minipivovar Kaltenecker chce novými investíciami v objeme štyroch miliónov eur výrazne rozšíriť svoj biznis. Doteraz svoje pivá predával v menšom rozsahu, vo svojej rožňavskej pivnej reštaurácii a v desiatke prevádzok iných majiteľov v Bratislave, Košiciach a Michalovciach. Teraz sa chce so svojimi pivami ale dostať do nepomerne väčšieho počtu reštaurácií. Firma nevylučuje ani premiérový rozbeh dodávok piva do obchodov a veľkoobchodných reťazcov.

Spoločnosť plánuje preto rozšíriť výrobu. Doterajšia ročná produkcia značky Kaltenecker je niečo vyše jednej tisícky hektolitrov. Nové investície ju majú zvýšiť na 12-násobok. Okruh odberateľov chce rožňavský pivovar rozšíriť aj vďaka rozbehu produkcie fľaškových pív. Doteraz ho predával iba v sudoch.

„Práve nová ponuka pív v sklenených fľašiach vylepší naše pozície v reštauráciách iných majiteľov,“ hovorí riaditeľ firmy Pivovar Kaltenecker Ladislav Kovács. Po rozšírení produkcie bude zväčšovanie počtu odberateľov pre pivovar ďalšou prioritou. Prípadné dodavky pív do obchodov budú iba doplnkom.

Nové investície nebudú smerovať iba do rozšírenia výroby pív. Firma plánuje zväčšiť aj svoju rožňavskú reštauráciu a otvoriť pri nej novú podnikovú predajňu. Počet zamestnancov spoločnosti sa zhruba zdvojnásobí na 25 ľudí. „K rozšíreniu výroby pristupujeme po tom, čo sme v posledných troch rokoch už nestačili kryť narastajú dopyt,“ hovorí L. Kovács . Malé reštauračné pivovary sa v krajine stavajú stále obľúbenejšie, lebo mimo klasických pív ponúkajú aj netradičné. Kaltenecker ho napríklad vyrába vyše dvadsať druhov.

K rozšíreniu rožňavskej výroby pív teraz môže prísť aj vďaka tomu, že pred dvoma rokmi kúpil Pivovar Kaltenecker finančne silnejší investor. Zakladateľ firmy L. Kovács po 12 rokoch prevádzkovania podnik predal viacerým východoslovenským podnikateľom z biznisu s nápojmi. Tí s ním naďalej spolupracujú, podnik vedie ako ich hlavný manažér.

Zdroj: Firmy eTrend.sk

Přerovský pivovar chce v PET obalu rozšířit prodej své značky Zubr. Celý pivní trh v Česku se propadá, jedině obliba PET lahví roste.

Letošní rok patří pivním PET lahvím. Hned tři velké pivovarnické skupiny zprovozní nové stáčecí linky na zlatavý mok v plastovém obalu. Po Staropramenu a Plzeňském Prazdroji, které oznámily tento investiční záměr v řádu desítek milionů korun už dříve, teď přichází s novou PET linkou i přerovská skupina PMS. V polovině roku zahájí provoz a rozšíří kapacitu prodeje 1,5litrových balení značky Zubr.

V Přerově jde o součást celkové investice za více než 100 milionů korun, v rámci které vyroste nejen nová linka na Zubra v PET lahvi, ale i na plnění sudů, plechovek a větší sklady. Dosavadní prodeje deseti a jedenáctistupňového Zubra v tomto obalu jsou v porovnání s konkurenčními značkami sice minimální, ale jen za loňský rok vzrostly o deset procent. Výrazné zvýšení kapacity plnicí linky má pomoci i prodejům této značky.

"Stále chápeme PET obal jako doplňkové balení pro cenově senzitivní konzumenty, ale ukazuje se, že i v prodejích piva lidé stále víc oceňují, že mají k dispozici nevratný a znovu uzavíratelný obal," obhajuje investici mluvčí skupiny PMS Hana Matulová. Zubr v PET lahvi je na trhu už deset let, ale teprve až v poslední době zájem výrazně roste. Spolu s novou linkou chystá přerovský pivovar i nový a inovovaný tvar lahví.

Celý trh se spotřebou piva se přitom propadl o zhruba osm procent. PET obal je jediný segment pivovarnické branže, jehož obliba roste. Pivními konzervativci nadále opovrhovaný obal už podle údajů společnosti AC Nielsen loni předčil prodeje piva v plechovkách. Pivovary, které pivo v PET lahvi prodávají - především Heineken, Staropramen, Prazdroj, PMS nebo Nová Paka - dodaly loni na trh 476 tisíc hektolitrů piva v tomto balení, což je 7,6 procenta veškerého prodeje piv v obchodní síti (mimo restaurace a hospody). V roce 2009 byly prodeje piva v PET lahvích poloviční.

Přispěly tomu především Pivovary Staropramen, jejichž plastový Braník Dvoulitr přišel na trh až v polovině loňského roku, ale do prosince se ho prodaly tři miliony lahví, tedy 60 tisíc hektolitrů. Staropramen zatím plní tuhle značku do PET lahví v Maďarsku a Braník je už druhým nejprodávanějším PET pivem v Česku - po jedničce v tomto segmentu jedenáctce Zlatopramen, se kterou přišla skupina Heineken v roce 2009 a odstartovala tím spolu se svými dalšími značkami, Starobrnem a Březňákem, díky masivní mediální kampani celou vlnu zájmu o tento druh speciálně tvrzených obalů.

Heineken také zatím jako jediný má u nás vlastní stáčecí PET linku.

Vyloženě nejlacinější značky (Klasik a Primus) prodává také od roku 2009 v PET lahvích Plzeňský Prazdroj. Z největších pivních producentů se tak prodeji piva v PET obalech zatím vyhýbá čtyřka trhu Budějovický Budvar a v pořadí na trhu pátá skupina K Brewery.

Mluvčí Budvaru Petr Samec tvrdí, že se v Budvaru o zavedení PET lahví zatím neuvažuje a že prémiová piva patří výhradně do skla. Jenže Budvar vaří i lacinější značku Pardál. " Vývoj v oblasti netradičních či moderních obalů pro pivo, mezi které patří i PET láhve, průběžně sledujeme a vyhodnocujeme," vyjádřil se včera Samec.

Pivo v PET obalech

476 tis. hektolitrů piva v PET obalech se dle šetření AC Nielsen prodalo loni v ČR. Je to 7,6 % všech piv v obchodech a dvojnásobek prodejů z roku 2009.

52? % celkového objemu piva, prodaného v ČR v PET lahvích patří Zlatopramenu od Heinekenu. Dvojkou v PET obalu je Braník Dvoulitr od Staropramene.

Z předních pivovarů stáčí pivo do PET obalů v Česku zatím jen Heineken - od loňska v Brně. Prazdroj a Staropramen postaví linky letos, dosud využívají partnerských pivovarů v Maďarsku.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Vyhlášený podnik se zbláznil do turistů. Znamenité pivo doprovází kuchyně, které dělá pražskému pohostinství mizernou reklamu.

Pivovarského domu si stačil všimnout každý Pražan, když desítka či dvaadvacítka stojí na křižovatce Ječné a Štepánské/Lípové ulice. Na šedé funkcionalistické budově přitahuje pozornost již léta vyhlášená restaurace v přízemí. Legendy o tom, jak Pivovarský dům kouzlí s pivní technologií, příběhy o májovém pivu, pšeničních pivech, pivním sektu či speciálech ovocných jsou nakažlivé. Za velikými okny lze už z ulice vidět vycíděné měděné kádě pivovarské. Jaká je však komplexní úroveň pohostinství v Pivovarském domě? Tenhle zážitek si nemůžeme nechat pro sebe.

U vchodu nás zarazila fronta, která štěbetala všemožnými jazyky. Ač to vypadalo, že se jen tak neuvelebíme, místní uvaděč nás rychle usadil ke stolu, kde již hodovali dva ruští návštěvníci. Kvitujeme, že podnik je nekuřácký, místo cigaret jsme zato ihned zaregistrovali příjemnou vůni sladu, která spolu s libým šuměním vařícího se piva pronikala do lokálu z pivovaru ve vedlejší místnosti. Díky velkému oknu a důmyslně namontovanému zrcadlu může člověk sledovat každý pohyb pivovarských rukou.

Na stole přistály půllitry s místním světlým a tmavým ležákem. Podnik samozřejmě nabízí i pivo řezané. Nejprve tedy pochvala: Nefiltrované a nepasterizované pivo plné chuti stojí za návštěvu, především vyniká tmavý ležák. Oproti jiným černým pivům postrádá obvyklý sladký nádech, naopak nabízí výrazně kořeněnou a karamelovou chuť. Druhá dvě piva nám ovšem přišla vhodnější k jídlu, a tak jsme začali pokoušet štěstí.

Takřka palcová písmena na jídelním ubrousku na stole sdělují, že u řady jídel bylo při přípravě použito pivo. Jako pokusný předkrm nám proto posloužily klobásy na černém pivu a dvě naprosté hospodské klasiky, nakládaný hermelín a utopenec. Co se utopence týče, podezíráme kuchaře, že jej do láku vhodil tak půl hodiny před naším příchodem. Suchá uzenina, kterou se navzdory evidentně urychlené přípravě nikdo neobtěžoval překrojit, překrytá hromadou cibule, vážně přesvědčivá nebyla. Hermelín místní recept naopak velí přeříznout a naplnit chutnou, byť těžko identifikovatelnou hmotou. Velice příjemná servírka nám sdělila, že se jedná o granulovaný česnek. Tak či tak, hermelínu nebylo mnoho co vytknout, jen cena, rovných pětaosmdesát korun, se jeví přemrštěná.

Klobásy na černém pivu však nezklamaly, snad jen omáčky bylo na sotva polovinu jedné uzenky. Zato jsme měli k dispozici dostatek obrovských krajíců opravdu dobrého chleba.

Jak první rundu piv vystřídala druhá, vyměnili se i naši spolustolovníci. Stále v dobré náladě jsme přivítali dva postarší japonské turisty a doporučili jim místní pivo. Mimochodem, když si dávali druhou várku, už i paní dala přednost tmavému ležáku. Právě za něj ostatně pivovar dostal několik ocenění. Podniku se evidentně daří, byl skutečně až po poslední místo zaplněn.

Jídelní lístek v kategorii hlavních chodů působí poněkud přebujele. Přes čtyřicet pokrmů je příliš na to, aby mohly být všechny připraveny a expedovány s maximální péčí. Podezření se naplnilo. Naše hlavní chody, tedy pivovarský guláš, králík na česneku se špenátem a vepřové na pivu a tymiánu, nesly společný nadpis ‚česká klasika‘. Kompozice na talířích, které nám posléze přistály na stole, by však zřejmě lépe zvládla průměrná kuchařka ve školní jídelně.

Králík se topil v louži rozmraženého špenátu a guláš bychom na první pohled nerozeznali od toho, který člověku naservírují v každé "třetí cenové", byť maso bylo zjevně kvalitnější. Žádná velká invence. Třetí pokrm, hrdě se řadící do kategorie ‚pivních‘ jídel (na jídelním lístku označených půllitříkem), spočíval ve dvou plátcích indiferentního masa a řídké hnědé omáčce, proklamovaným pivem a tymiánem netknuté. Vše doplnila velkorysá porce špeclí takřka přes půl talíře, nedobrých, mazlavých a evidentně prefabrikovaných.

Korunu zklamání nasadily knedlíky, podle všeho z chladicího boxu nejbližšího supermarketu. Bramborové i houskové byly na hranici poživatelnosti. Uvážíme-li, že cena všech jídel se pohybuje mezi sto padesáti a dvěma sty korunami, šlo o tristní představení. Talíře kupodivu nezdobila tradiční česká obloha, možná na ni však v kuchyni zapomněli. Obligátní rajče, okurku, papriku, cibuli a petrželku totiž kuchař přiložil k předcházející klobáse. Možná nás to mělo varovat.

Na prazvláštní dezert, palačinky s pivní marmeládou, jsme nakonec prostě nenašli odvahu. Raději jsme ochutnali zelené kopřivové pivo vonící po bylinách jako Becherovka (japonští spolustolovníci byli jeho zelenou barvou tak fascinováni, že si museli půllitr vyfotografovat) a limetkové, které nás odrovnalo svou sladkostí. Ve finále pak inzerovaný pivní rum a čtyřicetiprocentní pivovici. Ač jsme se v duchu předcházejících zážitků báli, že snad věrni ‚české klasice‘ smíchají v Pivovarském domě pivo s rumem, naštěstí jsme se mýlili. Opravdu to rum byl, ve výsledku lehce převyšující tuzemák. Pivovice chutí příjemně překvapila, i když stopy po pivu jsme hledali marně.

Útrata činila něco přes tisíc korun, což je s přihlédnutím k odfláknuté kuchyni příliš. Podnik zřejmě rezignoval na domácí klientelu a zaměřil se především na čtenáře ruskojazyčných turistických průvodců. O tom by svědčila i plynulá ruština obsluhy a stejný jazyk doléhající od mnohých stolů. Kéž by se Pivovarský dům reprezentoval skutečně pouze jako ráj piva, byť prodej mizerného českého jídla za vysoké ceny cizincům je určitě ziskovější. Stará vesta: oni již nikdy nepřijdou a fronta přede dveřmi stejně hned tak nezmizí. Chtělo by se dodat, ‚česká klasika‘.

Vzkaz hostům: Kvůli znamenitým pivům a málo vídaným speciálům si nelze nechat ujít. Milá obsluha a nekuřácké prostředí podpoří příjemný prožitek.

Vzkaz podniku: Proboha, proč ta prefabrikovaná jídla?

Výběr piv:

Světlý a tmavý „Štěpán“ - 40,- Kč (0,5 l),'

speciály jako pšeničné, višňové, kávové či kopřivové pivo - 40,- Kč (0,3 l)

Výběr jídel:

Utopenec - 55,- Kč

Matjesy - 55,- Kč

Nakládaný hermelín - 85,- Kč

Studený roastbeef - 125,- Kč

Roláda z daňka, bramboráčky, červené zelí - 185,- Kč

Vepřová pečeně, zelí, knedlíky - 145,- Kč

Svíčková Stroganov - 235,- Kč

Palačinky s pivní marmeládou - 45,- Kč

Zdroj: Česká pozice.cz

Na letošní mezinárodní výstavě Grünen Woche, která se konala v Berlíně od 21. do 30. ledna 2011, prezentoval klášterní pivovar Klosterbrauerei Neuzelle, u příležitosti ze své 255letého jubilea, bramborové pivo. Vývoj nápoje je svým významem zcela svázán s „bramborovým nařízením“ Fridricha II.

Tato pivní specialita z neuzellerského pivovaru, vznikla spojením piva plzeňského typu a bramborového láku. Je poctou „starému Fritzovi“, který se v roce 1756 rozhodl uskutečnit svůj záměr zavést pěstování bramborové hlízy v Evropě, a zvláště v Brandenbursku, jako hlavní, na živiny bohaté, potraviny. Což až dodnes zaštiťuje označení této pivní novinky.

Pivovar Klosterbrauerei Neuzelle nabízí jak klasické pivo obsahující alkohol, tak i nealkoholické pivo. Jablečné pivo, prodávané pod obchodní značkou Apfel Bier 0,0 a podobně i třešňové pivo Kirsch Bier 0,0, rozšiřují stávající nabídku a mají v nyní uvedené „bramborové“ novince vhodný doplněk sortimentu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou data příletů čápů na pivovarský komín. Máte dvě šance, tipovat můžete přílet čápa i čápice. Datum příletů sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze dva tipy, kdy čápi přilétnou (přílet čápa a přílet čápice). Zaslání předpokládaných dat příletů, emailové adresy, jména a příjmení na email cap@pivovar-herold.cz znamená zařazení do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Staropramen má v současné době na Facebooku mezi českými pivovary nejrychleji rostoucí počet fanoušků

Facebooková stránka fanoušků značky Staropramen má po půl roce své existence již téměř 30 tisíc příznivců. Staropramen se tak stal třetí nejoblíbenější facebookovou stránkou mezi českými pivovary. Fanoušky oslovují zejména aplikace jako „Pošli Staráč“ nebo herní aplikace „Staropramenáda“, speciální videa z kampaní, fotogalerie a v neposlední řadě i vhodně zvolená práce s komunitou. Počet fanoušků přitom i nadále dynamicky roste.

Práce s komunitami sociálních sítí je prioritou digitální strategie Staropramenu od roku 2010, kdy byly spouštěny facebookové stránky, jejichž obsah byl generován s ohledem na typické uživatele. „V kontextu jiných digitálních médií je hlavní výhodou Facebooku to, že vytvořená komunita zůstává, kdežto kampaň na klasické micrositě po akci zmizí – nemá trvalejší zásah. Fanouškovská stránka je v zásadě stabilní a jde s ní dlouhodobě pracovat. Zároveň je Facebook platformou, kde jsou lidé zvyklí přirozeně šířit obsah – a to dává Facebooku značnou výhodu z pohledu šíření daných aktivit a zpráv,“ vysvětluje výhody Facebooku Jan Řežáb, spoluzakladatel společnosti Candytech, jež má na starosti rozvoj a správu aktivit v rámci strategie sociálních sítí Staropramenu.

Při tvorbě obsahu profilu Staropramenu bylo jasnou volbou přinést uživatelům zábavu, což naplňují herní aplikace, soutěže a kvízy, a prostor pro vzájemnou interakci. „Jsme potěšeni velkou přízní, kterou jsme si v tak krátké době dokázali u uživatelů Facebooku získat. Staropramen má v současné době nejrychleji rostoucí počet fanoušků mezi českými pivovary,“ říká Eva Zlámalová, brand manager značky Staropramen. „Kromě toho, že uživatelům přinášíme zábavu, která se s pivem jasně pojí, je pro nás důležitá také přímá zpětná vazba, interakce s fanoušky. To nám pomáhá v komunikaci s našimi spotřebiteli a pomáhá nám to určovat směr našich aktivit. Proto se rozvoji Facebooku a aktivit v dalších digitálních médiích budeme věnovat se stejným úsilím i v roce 2011,“ dodává.

Kromě samotných informací o aktuálním dění ve Staropramenu, fotografií a videí mají facebookoví fanoušci Staropramenu možnost se také podívat například na reklamní TV spoty nebo si užít zábavné aplikace. Velice oblíbenou se stala aplikace „Kvízy“, kde si fanoušci mohou zábavnou formou procvičit svou šedou kůru mozkovou, nebo „pivní expertiza“ Beer Man Index. Mezi tradičně nejvyužívanější zábavné aplikace patří „Pošli Staráč“, prostřednictvím níž mohou fanoušci zaslat svým přátelům virtuální pivo nebo soudek Staropramen. Tuto aplikaci využívá více než polovina z nich a během prvního půl roku bylo odesláno přes 200 000 virtuálních piv Staropramen. Fanoušci si také mohli zasoutěžit v originální aplikaci „Staropramenáda“. Šlo o jednoduché hry postavené na posledních třech reklamních spotech – Křeček, Natáčení velkého piva a Klouzačka. „Ve srovnání s jinými zeměmi je Česká republika jednou z nejaktivnějších zemí na Facebooku. Lidé mají rádi aktivity, jež pro ně značky v on-line světě připraví, speciálně pak právě různé zábavné aplikace,“ doplňuje Jan Řežáb.

Staropramen svoji facebookovou stránku využívá také k upozorňování fanoušků na zajímavé časově omezené prodejní akce, o kterých by se z jiných informačních kanálů nemuseli vůbec dozvědět. Právě tento exkluzivní obsah také pomáhá nalákat na facebookové stránky Staropramenu stále více uživatelů.

Nejvíce fanoušků Staropramenu na Facebooku pochází z věkové skupiny 18 až 34 let (přes 80 %). Tato věková skupina je také dominantní na celé sociální síti vůbec. Jelikož digitální socializace je fenoménem zejména ve větších městech, není překvapením, že největší zastoupení mezi fanoušky má samotná Praha, následována Brnem a Ostravou. Měsíčně tak pouze samotná facebooková stránka Staropramen vygeneruje v průměru přes 397 000 impresí a 800 interakcí fanoušků se značkou.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica.

Spoločnosť Pilsberg Investment chce na mieste súčasného pivovaru v Poprade postaviť najväčšie multifunkčné centrum v regióne.

„Bude tam spojené bývanie s hotelom, administratívou, shoppingom a zábavou,“ uviedol projektový manažér a zástupca investora Marián Balaj. Celková výška investície by mala presiahnuť 33 mil. eur.

Dominantami nového komplexu by mali byť tri 16-, 19- a 20-poschodové bytové domy. Celková plocha priestorov presiahne 110 000 štvorcových metrov.

Pod celým komplexom sa budú nachádzať dve podlažia podzemných parkovísk s kapacitou takmer 1 200 miest. Marián Balaj predpokladá, že s výstavbou komplexu začnú v lete 2012, „ale môže byť, že sa to ešte trochu posunie.“

Výstavbe multifunkčného centra padne za obeť 142 stromov, ktoré sa nachádzajú v areáli súčasného pivovaru, prípadne v jeho tesnej blízkosti. V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica. Pivo sa v Poprade nevyrába už niekoľko rokov.

Najviac otázok počas verejného prerokovania zámeru smerovalo k dopravnému napojeniu celého komplexu na existujúce komunikácie.

Hlavný vstup do komplexu bude z okružnej križovatky, ktorá by mala vyrásť v priestore súčasného vstupu do pivovaru. Vjazd do hotela bude v priestore súčasného vstupu na parkovisko pod pivovarom.

Pre obyvateľov bytových domov sa plánuje vybudovanie nového vstupu z cesty I/18, tesne pred svetelnou križovatkou.

„Parkoviská, ktoré sú umiestnené v podzemných parkoviskách výrazne vylepšia nepriaznivú situáciu v statickej doprave, ktorá v danej lokalite je,“ uviedol autor dopravného riešenia projektu Štefan Labuda.

V centre Popradu je to už tretí veľký investičný projekt. Doteraz nedokončený zostáva obchodno-spoločenské centrum Horse, kde by podobne ako v areáli súčasného pivovaru mali vyrásť obchodné priestory, hotel, bytový dom, administratívne priestory a podzemné i nadzemné parkoviská.

Ďalší projekt sa pripravuje na mieste bývalého obchodného domu Prior. Na okraji námestia by malo podľa projektov vyrásť veľké obchodno-zábavné centrum Forum Poprad.

Zdroj: Korzár Sme.sk

Protože se jeden z nejstarších pivovarů na světě nachází v jihočeské Třeboni, nemohl gastronomický specialista Petr Stupka v seriálu o jihočeských pokrmech vynechat jídla, jejichž součástí je právě pivo. Připomněl proto pivní polévku, kapra s pivní omáčkou nebo rolované koleno.

Možná ani netušíte, že jeden z nejstarších pivovarů v Evropě je na jihu Čech. Vzhledem k tomu, že v naší zemi je zlatavý mok nedílnou součástí gastronomie, vydal se Petr Stupka tentokrát při svém putování do Třeboně. Tam se totiž pivo vaří už od roku 1379.

Na konci 14 století se pivo vařilo velmi primitivně. O sto let později ale nechal Vok z Rožmberka pivovar rozšířit a přistavět sklepy. Dochované listiny prokazují, že se pivo vařené v třeboňském pivovaru rozváželo také čeledi na poplužních dvorech, přičemž na osobu byla měřena jedna pinta ječného či pšeničného piva. To znamená, že poddaný fasoval přibližně dvě piva na den.

Po éře Rožmberků pak patřil pivovar déle než tři staletí Schwarzenberkům a dále se rozrůstá. Jeho současná podoba odpovídá přestavbě z druhé poloviny 19. století.

"Dnes už není tak běžné, že se pivo používá při vaření. V dřívějších dobách, kdy naši předkové hleděli, aby se nic nevyhodilo, se s pivem, které se nedopilo, nebo které by se zkazilo, docela normálně vařilo," říká Stupka.

A přidává několik námětů, jak si chuťovou škálu pokrmů obohatit o zvláštní mírně nahořklou případně lehounce nasládlou chuť piva. Můžete vyzkoušet například pivní polévku, pečeného kapra s pivní omáčkou a křenem nebo rolované koleno na pivě a medu.

Pivní polévka

Potřebujete na ni špek, cibuli a pórek. Hodí se i trochu vývaru. Nejprve vyškvařte špek nakrájený na malé kostičky. Z tuku je vyceďte a nechte stranou. Na sádle osmažte cibuli do zlatova a nakonec vše zasypte strouhankou, nejlépe chlebovou a přidejte mletý kmín. Tak vznikne zahušťovací složka polévky. Pokud chcete, můžete přidat do cibulky chvilku před chlebem i kousek droždí a hrudku másla. Pak už přijde na řadu pivo a voda nebo vývar a porce jemně nakrájeného pórku. Vše zvolna provařte asi čtvrt hodiny. Na závěr zašlehejte žloutky nebo celá vejce a smetanu a také opečenou slaninu. Pak už jen krátce povařte, přizdobte pažitkou či cibulovou natí podávejte s kousky opečeného chleba.

Třeboňský kapr s pivní omáčkou a křenem

Omáčku z piva připravíte tak, že na sádle opečete tenké nudličky celeru. Po chvíli přidáte nakrájenou cibuli a vše důkladně opečete až zelenina zavoní. Pak přidáte drcený kmín a trochu mletého zázvoru a zalijte pivem. Po převaření přidejte ovesné vločky, nejlépe rozsekané. Ty omáčku zahustí. Pak ji osolte a přislaďte medem, popřípadě ještě rozmixujte. Osoleného kapra obalte v hladké mouce, může být třeba špaldová celozrnná a pečte na sádle. Na závěr pečení ho zasypte sekanou petrželkou a podávejte podlitého trochou omáčky. Můžete ji doplnit švestkovými povidly nebo citronovou šťávou. Podávat ji můžete také k pečenému či grilovanému masu.

Rolované koleno na pivě a medu

Vepřové koleno vykostěte tak, že podélně proříznete kůži v místě, kde cítíte pod kůží kost. Potom kůži i s masem postupně odřezávejte od kosti. Vůbec nevadí, když na ní kousky masa zůstanou. Ty odřízněte následně. Vykostěné koleno položte kůží na podložku a svaly prořežte tak, aby pokryly rovnoměrně celou plochu kůže. Maso pak můžete ještě rozříznout napůl a dělat menší roládky. Maso osolte a posypte drceným kmínem. Pokud větší kousky masa seříznete rozsekejte je spolu s kusem uzeného. Do hmoty přidejte sůl, česnek, drcený kmín, pepř a trochu piva nebo vody. Promíchejte a rozetřete na koleno. Potom ho sviňte do válce, tak aby kůže byla navrchu a zabalte do alobalu a na obou stranách jej pevně stočte. Koleno vložte do pekáče, podlijte vodou a pečte při teplotě do 130 stupňů hodinu a půl. Ideální je nechat pak zabalené maso dojít ve vypnuté troubě dalších 20 minut ale i hodinu. Teprve potom koleno uvolněte z alobalu. Mělo by držet tvar a být téměř měkké. Před dopečením měkkou kůži na kolenu nakrájejte na proužky či čtverečky. Nebo koleno nakrájejte na porce. Mezi tím si rozehřejte troubu na 200 stupňů. Z výpeku a šťávy, která při vybalování kolen vytéká, si připravte zapékací omáčku. Přidejte černé pivo, trochu přírodního cukru a vše odvařte, aby šťávy bylo tak akorát. Nakonec omáčku zahustěte trochou škrobové moučky rozmíchané ve vodě a přidejte med. Kolena přelijte a deset minut nebo čtvrt hodinu dopékejte. Pak podávejte s bramborami šťouchanými s kysaným zelím a osmaženou cibulkou a samozřejmě sklenicí piva.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz

Naposledy cítili lidé ve volyňském pivním sklepení vůni chmelu. Novou tržnici, která tam vznikla, mají ale zaplnit řemeslníci s domácími výrobky.

Zajít si na pivo, to býval před více než šedesáti lety rituál. Ve volyňských hospůdkách se scházeli pravidelní štamgasti, kteří se hodně lišili od těch současných. Chodili ve stejnokrojích, popíjeli vždy v jeden den a u stolu mívali zasedací pořádek. Na časy pivovarnictví i pivařů ve Volyni, která měla svého času dokonce dva pivovary, měšťanský a panský, zavzpomínal 9. února na své přednášce vedoucí městského muzea Karel Skalický.

„Bývali to většinou vážení pánové a svým stolním společnostem dávali i jména. Například Společnost u kulatého stolu nebo Špásovna,“ zmiňuje o štamgastech. Takové spolky se scházely například v hostinci U Pošů nebo U Šajšů. Pro přednášku si Skalický vybral opravdu odpovídající prostor, jeden z bývalých panských sklepů na náměstí. Nebylo to náhodou, protože renesanční sklepení s podloubím už od listopadu minulého roku slouží jako přednáškový sál, galerie a tržnice, kde se scházejí řemeslníci z Pošumaví.

Už tu měli několik setkání, například šperkařů, kteří přijeli až z Prahy nebo Brna. „Na Vánoce to byli perníkáři a kováři, kteří tu nabízeli své výrobky,“ říká ředitel Městského muzea a kulturního centra ve Volyni Jiří Houzim. Další podobnou akci plánuje na Velikonoce.

Nápad na vznik tržnice okoukali Volyňští v Rakousku, kde sami farmáři prodávají své výrobky. „I my bychom chtěli zavést prodejní trhy řemesel. Využít můžeme i nově opravenou venkovní tržnici. Už jsem oslovil pár soukromníků z Pošumaví, ale zatím nedokážou udělat tolik sýrů, jogurtů a dalších výrobků, aby je tu mohli prodávat,“ vysvětluje Houzim.

Rekonstrukce nadzemního sklepa stála přes dva miliony korun. Zatím je v provozu jen část objektu o rozměrech dvanáct krát patnáct metrů. Přibližně stejný prostor na rekonstrukci čeká.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Klára Alešová

Zbořit starý pivovar v Buštěhradě z roku 1548 a místo něj postavit šestipodlažní bytovky. To byl záměr jeho majitele, který získal od magistrátu města Kladna souhlas k demolici. Díky studentské soutěži však možná bude všechno jinak.

Příběh buštěhradského pivovaru by mohl mít, na rozdíl od jiných jemu podobných, lepší konec. Odbor výstavby Magistrátu města Kladna "i přes nespornou hodnotu těchto objektů" (jak konstatoval ve svém prohlášení) sice soubor budov bývalého pivovaru v Buštěhradu nedoporučil prohlásit za kulturní památku, za což bojovalo Občanské sdružení Buštěhrad sobě, ale naštěstí boj o záchranu centra města vzbudil zájem odborníků i veřejnosti.

Vznikla petice primátorovi města Kladna, kterou podepsala řada významných osobností kulturního života, od rektora AVU, profesora Jiří Sopka, ředitele Centra pro výzkum průmyslového dědictví při ČVUT Benjamína Frágnera až po Jiřího Tomáše Kotalíka nebo Václav Nového, starostu Buštěhradu.

Profesor Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT, pak přišel s praktickým řešením: nabídl vedení společnosti Level, vlastníkovi areálu, že zadá vypracování studie konverze areálu studentům.

Firma se nakonec stala sponzorem soutěže, do níž vložila 35 tisíc korun pro nejlepší studentské práce. Její zástupce Pavel Šustík po skončení soutěže prohlásil, že firma již s demolicí jeho nejhodnotnějších částí nepočítá. Byla by sama proti sobě: nabídka bydlení v rekonstruovaných industriálních stavbách je mnohem atraktivnější než byty v "moderních škatulích".

Konkrétní úkol studenty zajímá

Soutěž vyvolala mezi studenty mimořádný zájem, který potěšil (a překvapil) i samotné organizátory. Přišlo 63 projektů z pěti českých a dvou slovenských škol architektury: Mezi šest nejlepších se na konec probojovali pouze studenti z Fakulty architektury ČVUT Praha.

Cílem soutěže bylo získat co největší spektrum koncepčních variant revitalizace pivovaru, které měly v přiměřené míře respektovat dochovanou hodnotnou část historických staveb a citlivě řešit ve vymezených podmínkách jejich konverzi s dostavbou pro nový funkční program s převahou bydlení.

Hlavní kritéria soutěže byla jasně daná:

1. Integrita historické struktury pivovaru: ochrana, genius loci, prostorové kvality

2. Architektonické kvality a rozsah nové intervence

3. Nový funkční program: převažující obytná funkce, provozní vztahy

4. Přínos pro obec: respekt k širšímu hmotnému i obecně historickému kontextu

Na prvních třech místech (bez určení pořadí) skončili Tomáš Pokorný, Petr Sládek a Eva Šestáková. Všichni získali odměnu deset tisíc korun. Petr Kuneš, Ivan Gogolák a Lukáš Grasse pak obsadili (opět bez určení pořadí) čtvrté až šesté místo s odměnou pět tisíc korun. Kromě firmy Level se finančně podílela na odměnách i fakulta.

Pivovar s historií

Areál bývalého císařského pivovaru v Buštěhradě představuje významný doklad vývoje pivovarnictví na Kladensku; některé jeho části jsou po architektonické i historické stránce unikátní v celorepublikovém měřítku.

Nejstarší zápis o buštěhradském pivovaru pochází z roku 1548. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen, obnovy se dočkal v roce 1633. Roku 1755 jej přestavěl Anselm Lurag, který se také podílel na stavbě buštěhradského zámku. Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován. Od roku 1847 byl ve vlastnictví Habsburků, v roce 1918 připadl státu. Budovy byly od roku 1967, kdy zde vaření piva skončilo, využívány převážně ke skladování.

V roce 1993 získala areál v aukci společnost Level. V části areálu zřídila dílny a sklady, jeden objekt zrekonstruovala a prodala na byty. Když roku 2007 oznámila firma záměr pivovar zbourat a na jeho místě vystavět šestipodlažní bytovky, vyvolalo to ostrou reakci obce Buštěhrad, místních obyvatel i řady odborníků.

Po sérii neúspěšných jednání Levelu s městem a památkáři podalo ještě téhož roku občanské sdružení Buštěhrad sobě návrh na prohlášení pivovaru za kulturní památku, který ministerstvo kultury schválilo jen částečně: zapsána byla pouze administrativní budova. Ačkoliv následovala řada dalších jednání, 4. ledna 2010 byl na celý zbývající komplex pivovaru vydán demoliční výměr.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autorka: Alena Řezníčková

Plzeň zbourá 21 objektů v bývalém pivovaru a kasárnách Světovar, které chce přebudovat na nadregionální multikulturní centrum s archivem, muzeem životního stylu a byty. Většina budov zůstane zachována. Objekty určené k odstranění jsou bez památkové ochrany a jde o nehodnotné stavby vybudované hlavně pro uskladnění vojenské techniky, řekl náměstek primátora Martin Zrzavecký.

"Demolice nezasáhnou dopravní ani technickou infrastrukturu, ani zděné hradby a zeleň," dodal. Náklady na ně dosáhnou 10,5 milionu korun. Město po schválení zastupitelstvem 3. března požádá o dotace z programu Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů vyhlášeného ministerstvem pro místní rozvoj, které poskytuje až 75 procent nákladů.

Demolice vyplývají ze studie využitelnosti území, kterou připravily týmy architektů, výtvarníků, divadelníků, tanečníků a hudebníků. Posuzovaly stavy objektů, jejich dispozice, objem a vnější výraz. Strategie rozvoje Světovaru, založeného jako pivovar ve 20. letech 20. století, rozdělila historické stavby do čtyř kategorií, mezi nimž jsou objekty prohlášené kulturní památkou, které budou dále využité. "Dále jsou tam stavby bez památkové ochrany hodné zachování a stavby k dočasnému anebo trvalému zachování ve vazbě na developerské záměry," dodal náměstek.

Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů je určena pro města a obce, na jejichž územní se zrušily vojenské posádky. Jeho cílem je přispět na úpravy budov a ploch k novému civilními využití pro služby ve veřejném zájmu, případně k dalším podnikatelským aktivitám.

Multikulturní centrum vznikne v pětihektarovém areálu. Kromě plánovaného nového divadla a galerie ve městě se má stát pilířem projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Podle Milana Svobody, šéfa projektu, by měly úpravy území a prostorů přijít na zhruba 100 milionů korun. Další peníze si vyžádá privátní výstavba bytů, obchodů a kanceláří na volných plochách areálu, který bude mít jednotný urbanistický vzhled. Centrum by mělo nabídnout prostor pro živé, nezávislé a experimentující umění a má se stát "kulturní továrnou".

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Tuzemská jednička ve výrobě piva, Plzeňský Prazdroj, chystá významnou změnu ve způsobu svého zastoupení v zahraničí. Z akciové společnosti Plzeňský Prazdroj vyčlení k 1. červenci dosavadní celek označovaný jako European Imports a převede jej včetně šesti desítek lidí, majetku a smluvních vztahů pod zcela novou společnost SABMiller Brands Europe se sídlem v Plzni.

Prazdroj vyváží pivo do pěti desítek zemí světa, loni zvýšil export o šest procent na 840 tisíc hektolitrů. Založením nové firmy chce Prazdroj více využít potenciál, který má k dispozici. „Udělali jsme strategické rozhodnutí a vytvoříme nezávislou exportní společnost.

Oddělení od Prazdroje je přirozeným výsledkem různých pozic, cílů a strategií na českém a mezinárodních trzích,“ řekl deníku E15 mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Současné oddělení je odpovědné nejen za značky Prazdroje, ale i za export dalších značek společnosti SABMiller, jako jsou Miller Genuine Draft, Peroni Nastro Azzuro nebo Grolsch.

Nová firma bude mít základní kapitál deset milionů korun. Jejím jediným akcionářem bude majitel Plzeňského Prazdroje, Pilsner Urquell Investments se sídlem v Nizozemsku ze skupiny SABMiller. Stane se tak sesterskou firmou Prazdroje. „Exportní firma bude i nadále úzce spolupracovat na rozvoji exportních příležitostí pro produkty Plzeňského Prazdroje. Věříme, že i tento krok umožní dále šířit slávu českého piva ve světě,“ dodal Mareček.

Součástí převodu jmění je podle projektu fúze i převod stoprocentního podílu ve firmě Pilsner Urquell Deutschland se základním kapitálem přes deset milionů eur. V představenstvu nové firmy by měli zasednout dosavadní manažer právních služeb Prazdroje Martin Šourek, ředitel strategie Martin Prach a manažer exportních operací Radek Horník.

Prazdroj prodal loni méně piva Česká jednička ve výrobě piva prodala loni kvůli zvýšení spotřební daně a krizi jen 9,9 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles o šest procent. Prodeje v Česku se snížily o osm procent na sedm milionů hektolitrů, podíl na trhu ale firma kvůli jeho celkovému poklesu udržela. Licenční výroba se snížila o pět procent na dva miliony hektolitrů.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Originální výstava Severočeského muzea je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na „staré dobré časy“, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily závaznými doporučeními Evropské komise.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla, reklamních materiálů a dalších artefaktů navštívíme i méně proslulé oblasti Čech i Moravy než je Plzeňsko a Českobudějovicko, abychom se přesvědčili, že v minulosti pivo bylo (a stále je) nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nápojem lidu českého, potažmo v pohraničních regionech i německého.

Zvláštní pozornost je věnována zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874. Nostalgickou atmosféru správně navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď“ jest to pravé, jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka této atraktivní výstavy, která může být prvním jarním osvěžením.

Letem světem piva bude otevřena od 24. března do 22. května.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Roman Dobeš

Matka čtyř dětí Hana Krátká provozuje na okraji obce obchod s pivem.

Obec Lety je známá svojí odchovnou vepřů a také památníkem. Brzy se ale možná stane i útočištěm pivních znalců.

Hana Krátká tady totiž provozuje prodejnu pivních speciálů, která má ambici pozvednout povědomí Čechů o tom, kolik chutí tento oblíbený nápoj má.

„Byl to nápad mého partnera. Měli jsme velké prostory, které ale byly nevyužité. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a v okolí není žádná práce, rozhodli jsme se původně, že si zařídíme občerstvení. Úplnou náhodou jsme koupili kukuřičné pivo. Právě za ním se lidé začali vracet, protože to bylo něco výjimečného,“ vzpomíná Hana Krátká a v náručí chová svého syna Tomáše. Ten je jedním z jejích čtyř dětí.

Z prodeje kukuřičného piva se postupně vyvinul obchod s pivními speciály. „Prodáváme jen speciály, je i pár výjimek, které nejsou v zásadě v ničem speciální, ale mají zajímavou etiketu. Teď v zimě je náš sortiment samozřejmě omezený. V zimě se pivo moc neprodává, lidé si dají raději svařák,“ směje se žena. Svět piva má v létě až sedmdesát druhů piv.

„Když se objeví nějaká novinka, snažíme se ji zahrnout do své nabídky. Pro některé značky musíme jezdit, jiné pivovary nám pivo dovezou. I když s tím jsou také problémy,“ říká podnikatelka.

„Pivovar Primátor sice zboží doveze, ale nemůžu ho koupit méně než deset beden. Vzhledem k malé poptávce v zimním období ho vůbec nebereme. V létě jsme tak na nule, že se zisky a náklady vyrovnají, ale v zimě ne. Zatím je to koníček, ale doufám, že se podaří rozjet podnikání tak, aby mě to uživilo,“ doufá Krátká.

Na prodejnu piva mohou lidé v Letech narazit už od května 2009. „Bylo to děsné, prvních pár dní se u nás nikdo nezastavil, ale postupně se to zlepšovalo. Vrata jsme měli polepená různými cedulkami o pivu, když někdo zazvonil na zvonek, vybral si pivo podle obrázků,“ vzpomíná na nelehké začátky podnikání Krátká.

Dnes sice stále mají obchodníci s pivem zvonek, ale kromě toho si koupili i stánek. „Aby to mělo trochu kulturu,“ směje se Krátká, která má k pivu, jak jinak, pozitivní vztah.

„Pivo si dám ráda, ale spíše se snažím si vybírat, ochutnávat, není to tak, že bych sedla a nalila do sebe cokoliv. Leckdo má představu, že pivo je pivo, že má jednu chuť, ale to tak není. Existuje obrovská škála piva a jeho chutí, já mám třeba hodně ráda německé jahodové pivo, které je velice sladké,“ říká podnikatelka a přidává další vzpomínku.

„Zpočátku jsme si s partnerem dávali pivní hádanky. Večer jsme si sedli, jeden z nás otevřel pivo a druhý hádal, jaké to je,“ dodává Krátká.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Šmíd

Pepřové pivo, dvanáctistupňový nefiltrovaný světlý ležák představí ve čtvrtek odpoledne v pivovaru Březňák ve Velkém Březně na Ústecku. Agenturu Mediafax o tom informovala Ludmila Čechová z pivovarské skupiny Heineken.

"Pepřové pivo jsme uvařili k masopustu. Svou neobvyklou chuť získalo přídavkem extraktu zeleného pepře, který příznivě ovlivňuje trávení po masopustním hodování,“ uvedla Čechová.

Pepřové pivo představí a některé podrobnosti z jeho výroby prozradí vrchní sládek Petr Hauskrecht.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Karel Rouč

Areál bývalého pivovaru Stein pôjde opäť do dražby. Po neúspešnom minuloročnom pokuse majiteľa nehnuteľností Orco Blumentálska, sa o speňaženie nehnuteľností tentoraz pokúsi jej konkurzný správca.

Chceli 13,5 milióna eur

Firma, ktorá patrí medzinárodnému developerovi Orco, sa totiž medzičasom dostala do úpadku. "Dražba nebola úspešná, a preto sme po dohode s bankou podali návrh na konkurz,“ vysvetľuje Petra Zdenková, šéfka komunikácie skupiny Orco.

O chátrajúce budovy a pozemky s rozlohou viac ako 16-tisíc štvorcových metrov sa tak opäť budú môcť zaujímať domáci aj zahraniční investori. Keď však vlani Orco a VÚB ponúkali pivovar za 13,5 milióna eur, neprihlásil sa nikto. "Výška najnižšieho podania bude určená vzhľadom na znalecké ohodnotenie a pokyny veriteľského výboru a zabezpečených veriteľov,“ hovorí Miroslav Duračinský, komplementár Slovenskej správcovskej a reštrukturalizačnej, ktorá je správcom konkurzu.

Ceny maniť nebudú

Jedným z takýchto veriteľov je aj VÚB. Pôvodne totiž bola investorom polyfunkčného projektu, ktorý chcelo Orco postaviť na pozemkoch pivovaru. Podľa Földesa Dionýza, riaditeľa odboru Manažment rizikových pohľadávok, však banka nechce ísť pri dražbe výrazne pod cenu.

"Banka ako prednostný veriteľ má záujem o predaj tak, aby bola uspokojená jej celá pohľadávka, teda v prípade pokynu na predaj sa cena oproti poslednej dražbe meniť výrazne nebude,“ tvrdí Dionýz. Dátum plánovanej aukcie zatiaľ konkurzný správca nevedel povedať.

Kým ambiciózne plány Orca zastavila kríza a finančné problémy, potenciálnych záujemcov o budovy Steinu odrádzajú stále nejasné pravidlá výstavby. "Záujem investorov o kúpu trochu brzdí absentujúci územný plán mesta pre túto oblasť. Zároveň je nutné podotknúť, že stavby ako také sú v havarijnom stave a majiteľ je v konkurznom konaní, a preto získanie investora je viac ako žiaduce,“ povedal Dionýz a dodal, že banka už rokuje s mestom a so zainteresovanými stranami o tom, akým spôsobom bude najlepšie opustené sklady a haly ozdraviť.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Miroslav Hargaš

Dotace z fondů Evropské unie padla. Zchátralý českokamenický pivovar prý zachrání investice ze zahraničí. Jde o sto milionů korun.

V bývalém českokamenickém pivovaru se pěnivý mok asi hned tak vařit nebude. Obnovení výroby piva už před třemi roky sliboval vlastník areálu Jaroslav Čapek. Spoléhal na pomoc Františka Oldřicha Kinského, kterého zastupoval v desítkách soudních sporů o rodový majetek. Čapkovy plány v dubnu roku 2009 zkomplikovalo úmrtí Kinského.

„Soustředili jsme se na dědické řízení, které dosud neskončilo. Bude záležet na ovdovělé manželce a synovi Charlesovi, jak se rozhodnou. Je ale pravda, že při obnově pivovaru jsem měl příslib pomoci pana Kinského, který zprostředkovával i kontakty na potencionální další zahraniční investory,“ připomněl Jaroslav Čapek.

Na dřívějších plánech se prý nic nemění. Stále platí, že si rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím vyžádá více než sto milionů korun.

„Počítali jsme také s možností získání dotací z evropských fondů. Bohužel, tyhle záměry nám nevyšly a tak se jako nejreálnější jeví spojení právě se zahraničními partnery,“ dodal majitel pivovaru.

Českokamenický pivovarský areál není zrovna chloubou města. Přestože tam už před časem nechal jeho vlastník odstranit náletové křoviny a zajistil částečnou opravu střechy, jednotlivé budovy chátrají.

„Samozřejmě nám není jedno, jestli bude areál dál zůstávat opuštěný a nebo se tam začne něco dít. Rekonstrukce bude nákladnou záležitostí, kterou si musí vyřešit samotný vlastník. Ve věcech, které město může ovlivnit, se mu budeme snažit vyjít vstříc,“ poznamenal českokamenický starosta Martin Hruška.

Českokamenický pivovar

Rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím si vyžádá více než sto miliónů korun. Jaroslav Čapek hledá investory v zahraničí.

V lokalitě nazývané Ptačí vrch chce další soukromý investor vybudovat sportovní areál. I tuto aktivitu hodlá vedení města podpořit.

„Zajímáme se o dotační možnosti, které by pomohly investorům jejich záměry uvést v život. Bude to ve prospěch celého města,“ dodal starosta České Kamenice.

Co se týká proměn pivovaru, tak nejdříve má být dokončena rekonstrukce té části areálu, ve které se bude vařit pivo.

Objem jeho produkce by se měl pohybovat spíše v desítkách, možná v budoucnu by mohl překročit řádově stovky hektolitrů ročně.

„Bude to pivovárek s výrobou pro konzumaci ve vlastní restauraci. Není naším cílem konkurovat jiným výrobcům,“ připomněl Jaroslav Čapek.

Po ukončení obnovy pivovarské části mají následovat ještě dvě další etapy rekonstrukčních prací.

Budou se týkat vytvoření ubytovacího zařízení a další doplňkové vybavenosti.

Česká Kamenice zatím stále čelí majetkovým žalobám zesnulého Františka Oldřicha Kinského.

Právě proto, že tam jeho advokát koupil starobylý pivovar, přislíbil potomek někdejších majitelů českokamenického panství jistou vstřícnost vůči městu.

Ke stažení žádné žaloby ale zatím nedošlo, bude záležet na postoji dědiců.

„Mezi těmi nárokovanými pozemky jsou i plochy, které město potřebuje pro bytovou výstavbu a další účely. Věřím, že se město s dědici pana Kinského dokáže dohodnout,“ uvedl starosta Martin Hruška.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk

Pivní slavnosti, které letos již podruhé uspořádá Středočeský kraj, leží v žaludku krajským zastupitelům za ODS. Jak ve středu zdůraznil zastupitel Petr Bendl, místo reklamy pivovarům mohl kraj peníze, na které ho uspořádání akce vyjde, použít na zachování autobusových spojů, které ruší.

Za uspořádání slavností, kterých se letos zúčastní 19 pivovarů, zaplatí kraj 1,8 milionu korun. Na počátku roku přitom vedení kraje rozhodlo o tom, že na zajištění veřejné autobusové dopravy vyčlení o 180 milionů korun méně.

Konzervativci se nemohou smířit se skutečností, že podle materiálu, který schválili krajští radní, by za akci, jejímž hlavním záměrem je zviditelnění a propagace středočeských pivovarů, měl platit kraj. "Myslíme si, že marketingová akce, propagující pivovary, by se neměla platit z krajských peněz. Určitě se na financování Středočeských pivních slavností měly podstatnou částí podílet právě pivovary. Pochopili bychom, kdyby kraj nějakou menší částkou podpořil třeba kulturní program, ale ty peníze mohl určitě využít jinde," uvedl Bendl.

Financování akce podobného typu přitom považuje za nebezpečný precedens. "Podle této logiky se příště mohou obrátit na pana hejtmana výrobci automobilů nebo cigaret a kraj pro ně propagační akci uspořádá také? Nedivím se tomu, že spousta Středočechů má momentálně kvůli masivnímu rušení autobusových spojů problémy s dojížděním do práce, školy nebo k lékaři, když David Rath potřebuje, jak vidno, peníze na úplně jiné účely," uzavřel Bendl.

Zdroj: Domácí Eurozprávy.cz

Vyškovský pivovar je zachráněn, podařilo se najít nového nájemce. Smlouvu na deset let podepsali zástupci společnosti Czech Beverage Industry Company se státem, který pivovar pronajímá. Práce pro 27 lidí, kteří zůstali v pracovním poměru, je tak nadále zajištěna. V případě dobrých hospodářských výsledků se možná budou přijímat noví pracovníci.

Pivovar nelze prodat v důsledku nevyřešených církevních restitucí. Ještě do konce února by firma se sídlem v Praze měla převzít provoz. Jiný zájemce se tendru nezúčastnil. Oznámil to člen představenstva Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák.

Je odborníkem v oboru vaření piva a sladu, pracovně navštívil pivovary i v zemích bez "pivní tradice", jako Ázerbájdžán, Etiopie, Peru a Vietnam. Vyškovský pivovar hodlá provozovat se svými kolegy z uvedené společnosti.

Provoz byl loni utlumen kvůli ztrátám

Provoz ve Vyškově utlumil stát loni na jaře pro ztrátovost. Následně se několikrát neúspěšně hledal nájemce.

Předloni dosáhl vyškovský pivovar ztráty 30 miliónů korun, o rok dříve 9,7 miliónu a ještě o rok dříve zhruba 20 miliónů korun. Hrabák uvedl, že podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva, v dobách slávy dosahoval roční výstav 50 000 hektolitrů.

Na přelomu roku 2009 a 2010 bylo propuštěno 19 zaměstnanců z původních 46, zbylí by měli nadále pracovat. Hrabák nevylučuje navýšení počtu pracovníků, ale podmiňuje to dobrým hospodářským výsledkem. Situace na trhu s pivem však není jednoduchá, v loňském roce zaznamenali pivovarníci dvanáctiprocentní propad.

Zdroj: Novinky.cz

Město si pivovar nemůže dovolit, čeká se na majetného investora. Bude se ve Staňkově ještě někdy vařit pivo?

V letošním roce tomu bude přesně třicet let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. Tamní pivovar, ve kterém byl provoz zahájen před téměř sto čtyřiceti lety, nyní prodává soukromá firma za přibližně 12 milionů korun.

Jiří Výrut pracoval ve staňkovském pivovaru dlouhá léta, těžce nesl jeho uzavření a dosud ho mrzí, že se v něm zlatý mok již nevaří.

„Lituji toho, že se pivovar vůbec kdy prodal. Pracoval jsem v něm od vyučení a Staňkovské pivo bylo doslova vynikající. Když se v Plzni konaly degustace, lidé si ho pořád pletli s Gambrinusem,“ vzpomíná důchodce.

Provoz v pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, brzy však byl prodán do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl znárodněn a v sedmdesátých letech minulého století se ve Staňkově vařila světlá i tmavá desítka, pivovar produkoval více než šedesát tisíc hektolitrů piva za rok a práci v něm mělo kolem šedesáti lidí.

V roce 1977 se stal provozovnou domažlického pivovaru a 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina.

Později připadla městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia, která je jeho vlastníkem i nyní a která se zabývá zpracováním hub, ovoce a zeleniny.

Na bývalého zaměstnance Jiřího Výruta se několikrát obrátili lidé, kteří o znovuobnovení pivovaru uvažovali, nakonec ale z plánů sešlo. „Já bych rád pomohl, znám to místo skrz naskrz, a pivovar možnost obnovení výroby určitě nabízí,“ tvrdí Výrut. Poznamenává, že pokud by pivovar i nadále využíval měkkou vodu jako dřív, pivo by bylo opět výtečné.

Staňkovský starosta Alexandr Horák má také jasno – na místě pivovaru by chtěl vidět opět pouze funkční pivovar. Radnice si však objekt, který prodala před přibližně patnácti lety, nemůže dovolit odkoupit zpět.

„Na to samozřejmě peníze nemáme. Věřím, že tu šance na obnovení pivovaru je, ale musel by přijít nějaký majetný investor,“ říká starosta. „Myslím, že téměř všem by se líbila obnova Staňkovského pivovaru. Ukázalo se, že i malé pivovary mohou fungovat, jako například v Koutě na Šumavě. Hlavně nechceme, aby ho někdo zboural, jako se to stalo v Domažlicích,“ tvrdí Horák.

Milan Mrázek z realitní kanceláře v Domažlicích nevidí možnosti využití objektu pivovaru růžově.

„Moc nevěřím tomu, že by ve Staňkově a okolí někdo mohl prorazit s výrobou piva. Odbyt by byl malý a navíc nejde jen tak navázat na výrobu Staňkovského piva,“ poznamenává Mrázek. „Muselo by se odkoupit autorské právo na značku, receptury a podobně, nebo začít úplně s něčím novým – a to by možná byla ještě větší investice, než zakoupení pivovaru,“ dodává.

Podle Mrázka není ani další využití objektu či pozemků pivovaru příliš perspektivní – pro obchodní centrum je Staňkov příliš malé město, čerpacích stanic je v okolí dostatek a žádná z firem neodkoupí za dvanáct milionů korun pivovar, který navíc bude náročný na údržbu, aby si v něm vybudovala například sklad.

Přestavba na byty nebo záchrana v podobě grantů na kulturní či informační centrum nebo například muzeum by zase vyžadovala podporu města či zájem ze strany aktivních poslanců.

„Bohužel myslím, že pivovar bude chátrat a chátrat, dokud nespadne,“ obává se Mrázek.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Stanislav Šebek | Foto: MÚ Staňkov

Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje včera technici zkontrolovali dno měděných rmutovacích pánví a vyměnili ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut) přímo u dna vypouklé pánve. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie a i díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

„Ve varně smícháme slad a vodu pro tzv. rmutování, kdy část směsi oddělíme a zahřejeme v měděných rmutovacích pánvích a poté je vrátíme do hlavní směsi, tzv. „díla“. Ve většině pivovarů uvidíte jednormutový, maximálně dvourmutový postup, u nás se rmutuje třikrát,“ popisuje první zajímavost Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

V každé rmutovací pánvi je na obou koncích lopatkového míchadla zavěšený měděný řetěz, který míchá rmut a otírá dno. Teplota otevřeného ohně pod kotlem, která je tak důležitá pro jemnou karamelizaci sladových cukrů, je kolem 600°C a dno je proto nutné trvale stírat tímto řetězem, aby výsledkem byla tak známá unikátní chuť a barva Pilsner Urquell. Každé dva týdny se kontroluje dno pánve i řetěz, který se zároveň pootočí.

Řetěz se 62 články ze speciální vyžíhané mědi měří 5,2 m a váží 35 kg. Jednotlivé články řetězu se přitom v pivovaru zhotovují a spojují ručně. Řetěz se pak v peci plzeňské Škodovky "popustí" při přesně stanovené době a teplotě, aby kov získal správnou "měkkost".

„Fyzikálně–chemické vlastnosti mědi mají příznivý účinek na výslednou chuť piva Pilsner Urquell a měděné varní nádoby se používají už od jeho zrodu,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Drahomíra Mandíková (38) se stala ředitelkou firemních vztahů a komunikace společnosti Plzeňský Prazdroj. V této pozici zúročí své zkušenosti z předchozí práce manažerky pro vztahy s veřejností v Plzeňském Prazdroji a také jedenáctiletou praxi v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku.

Drahomíra Mandíková pochází z Bratislavy. Své původní ekonomické vzdělání si rozšířila studiem sociální práce na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

V Plzeňském Prazdroji působí od srpna 2010, až dosud jako manažerka pro vztahy s veřejností. Předtím pracovala 11 let v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku, kde v pozici manažerky pro vztahy s veřejností zabezpečovala interní

a externí komunikaci společnosti, budování firemní reputace, oblast společenské zodpovědnosti a firemních zájmů. Od roku 2008 byla členkou dozorčí rady společnosti Pivovary Topvar zvolená zástupci zaměstnanců.

Během své profesní kariéry na Slovensku působila také v řadě významných institucí – například byla předsedkyní Klubu firemních dárců nebo předsedkyní představenstva Slovenského sdružení pro značkové výrobky. Jako členka Arbitrážní komise slovenské Rady pro reklamu se věnovala i dodržování etických pravidel komerční komunikace.

Drahomíra Mandíková je vdaná, hovoří slovensky a anglicky. Do léta 2010 žila v Bratislavě, poté se přestěhovala do Prahy. Ve volném čase se nejraději věnuje svému pejskovi, turistice a četbě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dvě piva Plzeňského Prazdroje Master 15˚ Zlatý a Birell získala zlaté medaile na mezinárodní degustační soutěži piv Brewing Industry International Awards 2011. Ta proběhla v Británii 9. - 11. února. Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech.

„Zlatý úspěch Masteru a Birellu je o to větší, že jde o úplně první medaile pro naše piva, a to v soutěži, která má obrovskou tradici. Ne náhodou je označována mezi pivními soutěžemi za „Pivní Oscary,“" spokojeně úspěch v soutěži ohodnotil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Soutěžní degustace piv probíhají v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ v dozrávajících sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. V pátek 11. února v podvečer byla vyhlášena nejlepší piva z každé kategorie.

Prestižní mezinárodní soutěž měla pestré složení poroty. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvoří především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby v porotě byly zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Výjimečností soutěže je její tradice a historie. Klání se poprvé konalo v roce 1886 v Londýně. Později se přesunulo do Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, (stejně tak jako je Plzeň rodištěm typu Pilsner nebo Lager).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Antoš od ledna vyrábí pět druhů nového piva.

Ve Slaném, městě jen 26 kilometrů od Loun směrem na Prahu, se po více než 126 letech začalo opět vařit pivo.

Ve městě po předchozí rekonstrukci historických budov vznikl Pivovar Antoš, navazující na místní tradici stejnojmenného pivovaru z 16. století. Majitel začal od ledna vařit pět druhů nového piva, potom pivo několik týdnů zrálo, nyní v polovině února byla pro veřejnost otevřena v prostorách pivovaru nová restaurace ve staročeském stylu a pivo už mohou okusit návštěvníci.

Obliba nových regionálních minipivovarů s vlastní restaurací se rozmáhá, podobný byl otevřen loni na podzim v Chrámu chmele a piva v Žatci. Naopak v Lounech se pivo vařit přestalo z ekonomických důvodů po rozhodnutí nového vlastníka. Značka piva Louny sice zůstala, ale ve skutečnosti se stáčí v jiných městech.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Jeden z rakouských pivovarů místního významu Villacher, se sídlem v Villachu, distribuuje 80 % své produkce do Korutan. Roční výstav piva (včetně světlého pšeničného kvasnicového) dosahuje objemu 300 000 hl a navíc vyrobí i zhruba 3 000 hl nealkoholických nápojů ročně. Značková piva Villacher se vyznačují vysokou kvalitou a jedinečným charakterem. Nejpopulárnější z nich je Villacher Märzen, jehož produkce tvoří 95 % z celkového výstavu.

Historie tohoto korutanského pivovaru sahá až do roku 1738. Od rozsáhlé modernizace v roce 1858 až doposud, stojí značka Villacher na spojení inovace, kvality a tradice. Příkladně to demonstruje nová integrovaná koncepce filtrace, která byla, v rámci spolupráce s firmou KHS, vytvořena tomuto pivovaru přímo namíru.

Základ plně automatizovaného filtračního zařízení tvoří svíčkový štěrbinový filtr Innopro Getra Eco (54 m2, výkon 350 hl/h) a filtr Innopro Corvus, který je určen k maximálnímu zajištění bezpečnosti filtračního procesu. K této kompletní dodávce patří i další komponenty, například dávkovací stanice pro dávkování křemeliny a aditiv, různé typy zásobních tanků, včetně koncepce jejich čištění, dále regulační součásti a v neposlední řadě i pomocné doplňkové technologické novinky.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Aitorka: Iva Hvízdalová

Plzeňský Prazdroj získal v rámci TOP Filantrop 2010 zvláštní ocenění za dlouhodobý přínos ke společenské odpovědnosti firem.

"Takové pocty si velmi ceníme," říká Doug Brodman. "Inspiruje nás do další spolupráce na poli společenské odpovědnosti s platformou Byznys pro společnost a s dalšími organizacemi."

Dlouhodobé snahy Prazdroje o společensky odpovědné podnikání jsou výsledkem práce i vašich předchůdců. Jak rozumíte termínu "odpovědné chování firmy" vy osobně?

My častěji používáme pojem trvale udržitelný rozvoj, protože tento pojem lépe vystihuje náš přístup - zajistit dlouhodobý rozvoj naší firmy i našeho okolí. Toto slovní spojení definuje způsob, jakým podnikáme, a ovlivňuje naše každodenní rozhodování.

Společenská odpovědnost je součástí našich každodenních činností: například sledujeme, kolik vody na výrobu piva spotřebováváme, jakou kvalitu má voda, kterou vracíme zpět do přírody, jaká je naše spotřeba energie a úroveň emisí nebo jestli jsou práva našich zaměstnanců a partnerů respektována.

Náš přístup je systematický. Stanovili jsme si deset priorit a velmi jasně definovali, čeho je potřeba dosáhnout. Navíc, v tomto roce naše mateřská společnost SABMiller revidovala čtyři globální strategické priority, podle kterých řídíme náš byznys. Zahrnula do nich právě trvale udržitelný rozvoj, což dokazuje, že tuto oblast bereme opravdu vážně.

Úzké propojení společnosti a firmy

Jaký máte motiv? Proč je společensky odpovědné chování pro firmy důležité?

Byznys nemůže existovat odděleně od společenského dění a naopak. Odpovědnost je proto důležitým pojítkem. Kupříkladu, firma může jen stěží uspět v prostředí se špatnými ekonomickými podmínkami, nedostatečnou transparentností, slabou infrastrukturou, vysokou nezaměstnaností nebo nedostatkem dodavatelů či odběratelů.

A totéž platí i obráceně. Jen prosperující a dobře vedená firma stimuluje zaměstnanost, zvyšuje investice do konkrétních regionů a přispívá k celkovému rozvoji ekonomiky

Řekl jste, že jste si definovali 10 priorit. Které to jsou - a proč?

Jedná se o oblasti, které můžou dlouhodobě ovlivnit jak naši činnost, tak i kvalitu okolí, ve kterém podnikáme. Zaměřujeme se především na podporu odpovědné konzumace alkoholických nápojů a snižování spotřeby vody a energie v našich pivovarech. K dalším, neméně důležitým prioritám patří např. snižování množství odpadů, respektování lidských práv, investování do rozvoje komunit nebo také prosazování odpovědného podnikání u našich dodavatelů.

Podpora odpovědné konzumace alkoholu - to může znít od výrobce alkoholických nápojů všelijak. Co to znamená?

V České republice je pivo jedním z nejoblíbenějších nápojů a přispívá k životní pohodě těch, kteří ho pijí odpovědně. Samozřejmě jsme si vědomi škodlivých účinků, které může mít neodpovědné pití alkoholu na jednotlivce i na celou společnost.

Ačkoliv je konzumace alkoholu věcí individuální volby a každý dospělý člověk za ni nese odpovědnost, domníváme se, že by lidé měli mít přístup k přesným a vyváženým informacím, na jejichž základě se budou moci správně rozhodovat. Proto propagujeme odpovědnou konzumaci v rámci našich aktivit, ať už se jedná o tvorbu marketingových kampaní, vývoj nových výrobků nebo při prodeji našich piv na trhu.

Podporujeme službu Promile info, kterou provozuje nevládní organizace Sananim a jejímž cílem je snížit počet případů řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu. Na našich internetových stránkách www.napivosrozumem.cz poskytujeme kompletní informace o účincích alkoholu na lidský organismus. Jako jedni ze zakladatelů Iniciativy zodpovědných výrobců piva v České republice se aktivně zapojujeme do propagace odpovědného přístupu ke konzumaci alkoholu.

Pocházíte se Spojených států. Vidíte nějaké významné rozdíly ve vnímání společenské odpovědnosti firem v České republice a v USA?

Společenská odpovědnost má v USA dlouhou tradici a je tam proto dobře etablována. Významnou roli hraje především firemní investování do rozvoje komunit (tzv. corporate social investment), propagace odpovědné konzumace alkoholu nebo podpora diverzity. Naše společnost, stejně jako jiné firmy v USA, má poměrně rozsáhlý program právě na podporu multikulturního prostředí.

Jsem přesvědčen, že rozmanitostí pracovních sil můžou firmy a společnost jen získat. Investování do komunit a pomoc potřebným je dnes již běžnou věcí nejen pro firmy, ale také pro jednotlivce. Američané jsou zvyklí si navzájem pomáhat, ale já jsem zažil velkou míru solidarity i tady, v České republice, zvlášť v krizových situacích, jakými byly například povodně.

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR Fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz

Rodinný pivovar Bernard pokračuje ve svém komunikačním konceptu a opět reaguje kreativně na aktuální situaci na českém trhu. Tentokrát reflektuje blížící se vypršení výpovědní lhůty lékařů, kteří poděkovali a odchází.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková

Plzeňský Prazdroj chystá investici 150 milionů korun do nové stáčecí linky na PET lahve v Plzni. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví bude umístěna ve stávající stáčírně Plzeňského pivovaru. Projekt by měl být dokončen v průběhu roku, kdy bude linka uvedena do provozu. Investice do stáčecí linky je reakcí na měnící se požadavky českých pivařů v segmentu praktického balení piva prodávaného v obchodech.

„Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozníme v Plzeňském pivovaru novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek, a naším úkolem je jim ho dodat,“ říká ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Plzeňský Prazdroj nabízí spotřebitelům v PET balení značky piv Primus a Klasik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Každý týden s námi vstupte do zákulisí jedné profese, dnes: sládek pivovaru Svijany

Pivo musí sládek ochutnávat v celém průběhu kvašení. A sedmidenní, upřímně řečeno, nic moc.

První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciánskému klášteru v Mnichově Hradišti. Už v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar, byl součástí hospodářského zázemí a důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. Pivovar posléze patřil Šlikům, Valdštejnům, Rohanům a Kratochvílům.

Po roce 1945 byl pivovar konfiskován a poté znárodněn, stal se provozem Severočeských pivovarů n. p. Po roce 1990 je krátce v majetku státního podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou a akciové společnosti Pražské pivovary, jejímž majoritním vlastníkem byla anglická pivovarská společnost Baas, díky jejíž obchodní politice se svijanský pivovar dostal do odbytové krize a hrozilo jeho uzavření.Změna rovnající se téměř zázraku přichází v příslovečné hodině dvanácté. V roce 1998 vzniká společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se stává novým vlastníkem, v roce 2005 se transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu schopných lidí, vedených ředitelem Františkem Horákem, a pod taktovkou finanční skupiny LIF, je odbytová krize překonána. Pivovaru se začíná blýskat na lepší časy a začíná růst. V roce 2010 opustilo brány pivovaru 437 tisíc hektolitrů piva. Včetně obchodních zástupců má stovku zaměstnanců.

Petr Menšík je absolventem pivovarské průmyslovky v Podskalské, od 15 let trávil prázdniny na brigádách v dnes už neexistujícím pivovaru v Jablonci nad Nisou, po jeho zrušení pracoval osm let v pivovaru Vratislavice, kde se od umývače tanků vypracoval na vrchního sládka. Od roku 1998 působí ve Svijanech, nejprve na pozici obchodníka a obchodního ředitele, později sládka.

Před očima mám tu scénu z filmu Postřižiny, jak si ráno po zasedání správní rady pivovaru („Musíte se víc snažit, pane správče!“) a zabijačce se sugestivní žranicí, kterou dokáže podat tak poeticky pouze Jiří Menzel, okouzlující Magda Vašáryová smaží k snídani šťavnatý přírodní řízek a s chutí ho zapíjí čerstvě načepovaným pivem. Na tenhle film se s prázdným žaludkem koukat prostě nedá a věřte mi nebo ne, při psaní tohoto textu mi vedle klávesnice na talíři spočívá temně rudé kroupové jelítko.

Svijanský pivovar mne vítá ranním oparem a navenek ospalou atmosférou, kde do sebe ale všechna dobře namazaná kolečka zapadají tak jak mají. Sládek Petr Menšík mne vítá: „Měl jste přijet o chvilku dřív, před chvílí jsme byli degustovat.“

Hned ho vezmu za slovo: Není to právě ten důvod, proč každý závidí sládkům – že do jejich pracovní náplně spadá pití piva? „Asi ano,“ usmívá se, když jdeme po trase jeho obvyklé ranní obchůzky. Absolvuje ji každé ráno v šest, aby zjistil momentální stav a situaci. Vše ale běží podle dávno zaběhaných receptur a rituálů, časy Postřižin jsou podle Petra Menšíka dávnou minulostí. „Dneska už to není ta idylka, jak ji známe z filmů, většinu času sládek tráví u psacího nebo jednacího stolu a u počítače. Že bych chodil míchat suroviny, jak si většina lidí představuje, tak to určitě ne. Máme nějaký tým lidí a spíš jde o to dodržovat nějaká pravidla, která jsou už daná. Vznikla v době, kdy jsme tu začínali, a už je pouze zdokonalujeme.“

Moderní kabátek, ale srdce strýce Pepina

Varna už dnes není tím poetickým místem, plným páry, měděných kotlů a upocených vařičů, připomíná spíš moderní fabriku s blikajícími monitory automatických procesů. Leč pouze na první pohled. Uvnitř všechno probíhá jako v dobách strýce Pepina. „To je důležité: ve Svijanech se, jako už u nás málokde, dodržují tradiční postupy jako v minulém a předminulém století, vaříme pivo tak, jak ho Češi vždycky vařili,“ neskrývá hrdost sládek, „výhradně z vlastního chmelu – na Litoměřicku máme 56 hektarů poloraného žateckého červeňáku. Máme tak záruku stabilní kvality, protože běžní pěstitelé už dnes nemají prostředky na to, aby se o chmelnice mohli starat.“

Základem toho, aby pivař ve své hospůdce při napití pochvalně zamlaskal, je výběr základních surovin. „Vodu máme vlastní z vrtů v okolí pivovaru, slad nakupujeme z pěti malých nezávislých sladoven, kde se zase vyrábí tradičním postupem na humnech a o chmelu jsem už hovořil,“ vypočítává P. Menšík. „A posledním rozhodujícím faktorem je výrobní postup. Většinu pivovarů dnes ovládají nadnárodní koncerny, které jim diktují své receptury, samozřejmě se snaží co nejvíc ušetřit. Klasický postup, jakým se české pivo vždycky vyrábělo, je příliš nákladný a náročný jak na energii, tak na lidskou práci, čas a prostory. A to už do té koncepce nezapadá, takže pivovary postupně přecházejí na modernější způsoby výroby, čímž se ale mění charakter piva.“

V roce 1998, kdy pivovar získal dnešní majitel, stálo vedení na křižovatce. Pustit se snadnější cestou moderních technologií, vyrábět lacino a hodně? Nebo zůstat u klasiky, otevřených spilek a ležáckých tanků? Výsledek dnes známe.

„Zvolili jsme druhou možnost a i při rozšiřování prostor a výstavbě nových provozů počítáme s klasickými postupy a metodami.“

Klasikou ve Svijanech jsou otevřené spilky.

Čísla a facebook dávají zapravdu: Pivo musí mít duši

A jak ukázal čas, bylo to rozhodnutí veskrze moudré. Odbyt svijanského piva se neustále zvyšuje i přesto, že byste v médiích marně hledali reklamní kampaň nebo inzerci. „Zůstáváme stále stejní, čímž se odlišujeme od zbytku trhu. Právem každého výrobce je snižování nákladů, ale v pivovarnictví je to trochu jinak,“ říká Petr Menšík. „Nestačí být nejlevnější, pivo musí mít také duši, což zejména Češi bezpečně poznají a dokážou ocenit. U nás navíc ještě to, že naše pivo nespatří paster ani z rychlíku.“

U klasického výrobního postupu záleží hodně na lidském přístupu. „Zatímco velké pivovary jedou podle zajeté technologie, u nás záleží na každém člověku, který v pivovaru pracuje – od sládka až po člověka, který myje tanky. Kdokoliv by svou práci odvedl nekvalitně, projeví se to ve finále, tedy v kvalitě piva. Proto lidé musí být s prací spokojení, vážit si ji a být hrdí na tu značku i na to, co dělají, to je podle mne základ,“ zdůrazňuje sládek. „Takovým lidem nedá, aby svou práci ošidili.“

Ve Svijanech našli dokonalou rovnováhu mezi klasickým českým přístupem a moderní technikou.

Že na takové spolupracovníky má Petr Menšík patrně štěstí, o tom svědčí i facebooková stránka pivovaru, kde konzumenti z celé republiky i ze zahraničí pějí na svijanský mok chválu.

Uiaa: „mnam, mnam, v sobe jich pět mám ))“

Veronika M.: „you´re simply the best!!“

Milan M.: "Vážení přátelé, ano! Kvůli svijánkám se vyplatí bejt na světě… ;-)"

Aleš A. L.: „Nejlepší ionťák v alpském sedle Col del Champs (2087 m) Route des Grandes Alpes 2010.“

Kuba V.: "Bůh chtěl vymyslet něco, aby se Adam nenudil… Stvořil Evu. Ale Adama po 1564 letech Eva omrzela… tak bůh dovolil Adamovi stvořit něco unikátního… Svijany!“

Tato hala pojme zásoby sudů na jeden a půl dne.

Kouzlo starých časů versus Hans & Helmut – brigáda kapitalistické práce

Když procházíte svijanským pivovarem, nikdy nevíte, zda na vás za rohem nezakřičí strýc Pepin, nebo vás naopak neohromí špičková technika. Podařilo se mi to i při okružní cestě s Petrem Menšíkem.

Uvařená mladina se zbaví kalu, zchladí, zakvasí pivovarskými kvasinkami a putuje do spilky, kde probíhá hlavní kvašení. A právě tam se cítíte jako v nymburském pivovaru na počátku 20. století, když tam dohlížel sládek Francin. „Mladina kvasí v otevřených kádích klasickým způsobem, jak se to vždycky dělalo v dobách, kdy se české pivo proslavilo po celém světě,“ ukazuje P. Menšík. „Spilka je prvním místem, kam ráno mířím, vidím, jak kvašení postupuje. O to je sládek ve velkém pivovaru ochuzen – pivo vlastně spatří až v lahvi.“

Když vstupujeme do stáčírny sudů, marně očima hledám obsluhu, nevidím jediného člověka… A hele – tamhle jeden osamělec naváží palety se sudy.

„Tady na všechnu práci stačí Hans s Helmutem,“ usmívá se Petr Menšík. Ohlížím se a v duchu opatrně rekapituluji svou chatrnou školní němčinu. „Tamhle,“ ukazuje sládek. Zírám na dva oranžové roboty, kteří se strojovou pravidelností máchají svými rameny, jeden přistavuje prázdné sudy k lince, druhý odebírá plné. „Seznamte se - to jsou Hans a Helmut,“ ukazuje sládek.

Roboti si mne nevšímají, dál nevzrušeně pracují a bude to tak až do konce směny. Bez svačiny, bez pauzy na oběd nebo na cigaretku. Svijanští je před časem nakoupili, aby ušetřili pracovní síly. „Řadu let už v trochu odlišné verzi pracují v boleslavské Škodovce, tak jsme si je pořídili také. A těch skoro 14 miliónů, které nás stáli, jsme nikdy nelitovali.“

Na této minilince se ručně stáčejí oblíbené 5litrové soudky pro domácí párty.

Když vycházíme zpátky na denní světlo, je už skoro poledne. Komín poklidně dýmá na nedaleké stavbě čističky odpadních vod a haly s novými tanky se chystají na polední přestávku. Nikdo tu nespěchá a přesto máte pocit, že to tu bouřlivě žije a že ta dynamika ještě nějakou dobu potrvá.

Že ve Svijanech našli ideální kombinaci zemité tradice a moderního přístupu. A že by z nich měl Francin radost.

Dej Bůh štěstí, pronáším v duchu tradiční pozdrav pivovarských, když bránu opouštím a mířím do uspěchaného světa.

Svijanský Máz míří do světa.

Tak – a dost. DVD s Postřižinami dohrálo, dojídám vystydlé jelítko a zaklapnu notebook. Odcházím do hospůdky naproti. Na Svijany.

A jestli jste se u čtení nudili, kupte si medvídka mývala!

Zdroj: MB noviny.cz | Autor a foto: Karel Michal

Pivovary loni podle odhadů uvařily o osm procent méně piva. Za historický propad může hlavně slabší spotřeba českých pivařů.

Tuzemský pivní trh zažil loni nebývalý propad. Podle předběžných údajů klesla v minulém roce produkce zdejších pivovarů o osm procent k sedmnácti milionům hektolitrů. Je to příznivější údaj než dosud předpokládaných minus 12 procent, ale i tak se jedná o největší pokles i nejnižší výstav po roce 1989, odkdy jsou k dispozici srovnatelná data.

Už v roce 2009 klesla celková produkce českých pivovarů o tehdy nevídaných 6,5 procenta na 18,6 milionu hektolitrů. Domácí prodej předloni klesl o téměř šest procent a celkový export pivovarů o více než deset procent. Loni se zřejmě situace mezi domácími pijáky a těmi v zahraničí obrací. Export sice dál zůstává v minusu, ale propadl se méně než tuzemská spotřeba. A pomohl tak zmírnit dramaticky vyhlížející pokles celého trhu.

Přesné údaje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ještě nezveřejnil, nemá k dispozici dosud všechna data, ale podle výkonného ředitele Jana Veselého je osmiprocentní pokles pravděpodobný. Z horší situace pomohly zejména poslední měsíce roku. "Export je jedna věc. Ale o něco příznivěji než první polovina roku se ukazuje i domácí prodej na konci loňska. Zřejmě zafungoval určitý spotřebitelský optimismus, takže celkový propad bude o něco menší než se původně čekalo," říká Veselý.

Pivovary, především ty největší, svoje loňské prodeje dosud nezveřejnily. Právě jejich nižší produkce táhne dolů celý trh. Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar ovládají tři čtvrtiny tuzemské pivní produkce. Pochlubily se spíš ty menší, které v řadě případů spíš rostly - ovšem bez zásadního vlivu na celý trh.

V případě exportu se ale dařilo řadě značek velkých pivovarů. Budvar oznámil, že loni poprvé v historii překročil exportní hranici 600 tisíc hektolitrů, což je téměř polovina všeho piva, které se v Budvaru ročně uvaří. "Zlepšil se nám vývoz do zemí jako je Německo nebo Rusko. V Rusku, zasaženém předloni devalvací rublu, se loni už naštěstí neopakoval takový propad jako v roce 2009," popisuje ředitel Budvaru Jiří Boček

S úspěšným vývozem se v hubených letech už pochlubil i Prazdroj, jehož Velkopopovický Kozel zaznamenal loni nárůst exportu o necelých 29 procent na zhruba 67,5 tisíce hektolitrů. Skupině Heineken se podařilo o šest procent zvýšit vývoz z Krušovic - také především do Ruska, ale i Slovenska nebo Německa.

Rozhodující jsou ale domácí prodeje a ty stále táhne dolů klesající spotřeba v hospodách a restauracích. Dražší sudové pivo, na kterém mají pivovary lepší marži, lidé vyměnili za laciné lahvové ze supermarketů, které pivovary dodávají jen s minimálním ziskem.

Jediným rostoucím trendem je tak prodej piva v plastových PET lahvích, které se staly nečekaným hitem. Tyto vlivy už platily i v roce 2009, kdy se poprvé výrazně propadla produkce zdejších pivovarů. Ale i přes velký pokles spotřeby a výroby, dosud žádný pivovar u nás nezkrachoval.

České pivovary

17,1 milionu hektolitrů, zhruba na tolik se loni propadla prudukce piva v Česku z předloňských 18,6 milionů hl, pokud se potvrdí odhad loňského osmiprocentního poklesu. Zhruba pětina českého piva jde na export.

19,9 milionu hektolitrů, uvařeného piva je dosavadní rekord v produkci českých pivovarů z roku 2007. Naopak dosud platné novodobé minimum je 17,8 milionu hektolitrů z roku 1993.

45 % české pivovarnické produkce připadá na jedničku trhu - Plzeňský Prazdroj. V roce 2009 uvařila skupina v Česku 8,3 milionu hektolitrů piva. Dvojka trhu Pivovary Staropramen má na trhu podíl kolem 16 procent a Heineken 14 procent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Existuje řada příkladů, které potvrzují obrovský význam imunologických metod v oblasti pivovarství.

Všechny používané imunologické průkazné metody se osvědčily při nejrůznějších problematikách a u nejodlišnějších zkušebních vzorků jako bezchybné a reprodukovatelné.

Pro dokreslení jejich důležitosti je k dispozici přehled oligo a monospecifických antisér vyvinutých do roku 1994 Katedrou technické mikrobiologie a pivovarské technologie v německém Weihenstephanu. Tato antiséra jsou používána v rámci imunologických metod k prokázání přítomnosti např. papapinu, bromelinu, ficinu, pepsinu, ječmene, ječného sladu, rýže, škrobu, kongresní sladiny, mikroorganismů rodu Lactobacillus, Pediococcus a Pectinatus, pivovarských kvasinek, vinných kvasinek, dále proteáz, karboxypeptidáz, amyláz, glukanáz, ale také i různých specifických druhů bílkovin.

Zejména v německých pivovarech jsou imunochemické metody hojně využívány a napomáhají tak k deklaraci vysokého stupně čistoty v tamním pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce snížil export piva z České republiky o 12 procent. Některé jihočeské pivovary si naopak připsaly nejúspěšnější roky.

Nejvyšší export za celou dobu své 115 let dlouhé existence zaznamenal v roce 2010 Budějovický Budvar, n. p. Pivovar vyvezl celkem 604 791 hektolitrů pěnivého moku, což je meziroční navýšení o 4,3 procenta. Úspěšné byly i jiné jihočeské podniky v oboru.

Sice v nesrovnatelně menších objemech, ale přesto úspěšně exportoval v minulém roce i třeboňský pivovar. „Loni se export maličko pohnul kupředu,“ uvedla za pivovar Bohemia Regent manažerka exportu Hana Průšová. Firma vyvezla 10 700 hektolitrů, což je asi 14 procent celkové produkce. Předloni vyvezli z Regentu 8700 hektolitrů. Nejvíce to bylo ležáku. Do Itálie, Anglie, Finska nebo Francie ale směřoval i další sortiment. Zhruba dvě třetiny vývozu byly v lahvích.

Budějovický Budvar si loňský rok pochvaluje i proto, že výrazně posílil svou pozici předního českého exportéra. Jeho produkce směřovala do 58 států světa.

„Vlajkovým produktem exportu je prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodává také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90 procent. Největšími zahraničními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Rekord v Německu

„Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího objemu prodeje v historii na úrovni 214 408 hektolitrů,“ říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. Spotřeba piva v Německu přitom klesá – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu, předloni jen asi 106 litrů.

„V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image,“ doplnila Pánková.

Firma si vede dobře i na Slovensku, kde její vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004. „Během šesti let se zvýšil téměř o polovinu,“ zmínila Pánková. Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a například do Polska vzrostl vývoz o 69 procent, do Austrálie o 32 procent a do Ruska o 20 procent.

V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a Budějovický Budvar například také realizoval historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie nebo speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16° s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.

Vývoz loni vzrostl i u Budějovického měšťanského pivovaru (BMP). „U exportu došlo k nárůstu o 30 procent,“ uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. Vývoz činil u menšího budějovického pivovaru zhruba 90 000 hektolitrů, což je poloviční podíl na celkovém výstavu.

„Export nejvíce směřuje do Evropské unie a Ruska,“ doplnil Oubrecht. Konkrétně se pivo vyváží do Rakouska, Anglie, Německa, Skandinávie, Slovenska nebo do Kanady či Brazílie. Nejvíce zastoupeným produktem je i u BMP prémiový ležák.

Spíše symbolických 100 hektolitrů piva vloni vyvezl do ciziny Měšťanský pivovar Strakonice. „V roce 2010 jsme exportovali přibližně 100 hektolitrů piva do Rakouska, což odpovídá exportu roku 2009,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

„Náš pivovar se orientuje výhradně na tuzemský trh. O rozšíření exportu se uvažuje až po realizaci investic do výroby, které zajistí prodloužení trvanlivosti piva minimálně na šest měsíců,“ dodal na vysvětlenou Tůma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Jihlava má poklad, o kterém ani mnoho Jihlavanů neví, je jím kvalitní a měkká voda. Ta je také základní surovinou pro výrobu piva.

I proto si Josef Krýsl, stavitel pivovarů po celém světě a nyní i v Jihlavě, myslí, že pivo v Radničním pivovaru bude dosahovat té nejvyšší kvality.

„Nevím, jestli si to Jihlavané uvědomují, ale máte tady velice kvalitní vodu jako málokdo. Troufám si říci, že takhle výbornou vodu jsem pil v Železné Rudě v pivovaru Belveder, kde jim teče přírodní pramen, který sami sbírají,“ popsal surovinu, která je pro výrobu piva jednou z nejdůležitějších, Krýsl. Další významné ingredience pro výrobu piva jsou chmel, který je základem hořkosti, slad a kvasnice. Minipivovary si mohou dovolit nakupovat ty nejlepší suroviny, které jsou na trhu v nabídce.

„Kdyby byl rozdíl na tuně o 500 korun vyšší, pro nás to nehraje tak významnou roli jako pro velké výrobce. Ve velkovýrobě se musí každá koruna hlídat, protože jde o ohromné objemy. V případě Radničního pivovaru v Jihlavě si tedy můžeme dovolit to nejkvalitnější,“ řekl stavitel pivovarů.

Ten Deníku také přiblížil, jak bude pivo v Radničním pivovaru vznikat. Nejdříve našrotují slad. Ten pak putuje do varny, kde ho rozmíchají v pětatřicetistupňové vodě a začne takzvané rmutování.

„Převedeme škroby na cukry, oddělíme mláto a zbude nám sladina. Sladinu potom povaříme s chmelem a zchladíme, nakonec pivo zakvasíme pivovarskými kvasnicemi,“ přiblížil laicky Krýsl.

Ten dále připomněl, že i přes používání nejlepších surovin ceny piva v malých pivovarech nejsou tak vysoké. „Když bych měl uvést příklad a řeknu, že půllitr ležáku by se prodával za 28 korun a likérové pivo za 30 korun, kde kdo by si ho určitě s chutí dal,“ uzavřel Krýsl.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Foto: Libor Plíhal

Porcelánové pivní tácky, výčepní v kožené zástěře, naleštěná mosazná pípa i zarámované prvorepublikové inzeráty na stěnách. Spolu s hudbou Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers prostředí vysloveně evokuje atmosféru třicátých let. Vítejte ve vzorném hostinském podniku krušovickém… Šalandě v Hradci Králové. Společnost Heineken Česká republika, která síť provozoven prvorepublikového typu buduje, 9. února slavnostně otevřela svou v pořadí druhou Šalandu. První Šalanda funguje už od září loňského roku v Praze a druhá byla po měsíčním zkušebním provozu otevřena tuto středu v Hradci Králové.

Vybrané speciality tradiční české kuchyně i nejlépe ošetřené krušovické pivo. To vše si mohou zákazníci v 21. století vychutnat společně s atmosférou první republiky. „V Šalandách se snažíme přiblížit atmosféru třicátých let: jak interiérem, tak i způsobem servírování, hudbou, oblečením,“ přibližuje koncept Šaland s podtitulem „vzorný podnik krušovický“ Jan Šmatera ze společnosti Heineken Česká republika, který má projekt na starosti.

V hradecké Šalandě si hosté vybírají z celého portfolia krušovických piv i sezónní speciály. „Hlavním produktem pro zákazníky je tankový ležák, který čepujeme z šesti pětisetlitrových tanků. Celé tankové hospodářství jako svou vůbec první realizaci v České republice dodala společnost FIB,“ dodává Šmatera. Kromě piva Šalandy lákají i na vybrané lahůdky. „Snažíme se vybírat krajové speciality, přihlížet k místním zvyklostem,“ upřesňuje Jan Šmatera. Specialitou hradecké Šalandy tak je například kachní stehno na medu s červeným zelím a bramborovým česnekovým knedlíkem.

Projekt Šalandy ve Střelecké ulici v Hradci Králové v širším centru města nedaleko pěší zóny se podařilo realizovat za dva měsíce. Nová provozovna funguje už měsíc ve zkušebním provozu. Hosté mají k dispozici 154 míst v restauraci a 24 v pivnici, na jaře zde přibude zahrádka se 400 místy.

Podle předběžných odhadů by se síť restaurací Šalanda mohla do konce letošního roku rozšířit o další provozovny po celé České republice. „V současné době hledáme nemovitosti, případně už s jejich vlastníky jednáme,“ podotýká Šmatera. Konceptem Šaland chce společnost Heineken Česká republika oslovit partnery, kteří mají dlouholeté zkušenosti z gastronomie a prokážou schopnost vést provoz uvedeného typu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Do Martina sa po ôsmich rokoch vracia pivovar. Už na jeseň chce celý región Turca zásobovať zlatistým mokom minipivovar Martpils. „Chceme variť tradičné pivo, na ktoré bol tento región dlhé roky zvyknutý,“ prezrádza Michal Pilka, konateľ spoločnosti Sawpi, ktorá stojí za projektom pivovaru.

Diera po Martineri

Martin, kedysi jedna zo slovenských pivných bášt, prišla o svoj pivovar v roku 2003. Heineken sa vtedy rozhodol výrobu tradičného Martinera stiahnuť do centrály v Hurbanove. „V Martine, ale aj v celom Turci zostala po tradičnom tunajšom pive diera aj hlasy po jeho návrate,“ vysvetľuje dôvody oživenia pivovarníctva v tomto meste Pilka. Aj na základe toho chcú tamojším krčmám a reštauráciám už na jeseň ponúkať regionálnu tradíciu.

„Pôjde o pivo plzenského typu. Spočiatku plánujeme ponúkať desiatku a dvánastku,“ hovorí Pilka a dodáva, že sú pripravení ponúkať aj tmavú verziu či ovocné špeciály. „Všetko bude závisieť od ohlasov aj želaní krčmárov,“ dodáva. Pivovar počíta s rozpočtom okolo 70-tisíc eur. „Všetko závisí od legislatívnych potvrdení, no ak pôjdeme podľa plánov, tak prvé pivo by sme mohli vyrobiť už v septembri,“ plánuje Pilka.

Obava z leta

Kým v Česku, alebo Nemecku sa minipivovary počítajú na stovky, u nás svoj boom ešte len zažívajú. „Na trhu sme len dva a pol mesiaca a už nestíhame vyrábať,“ hovorí pre HN Jozef Buňa, riaditeľ minipivovaru Buntavar vo Svite. Podobne ako v Martine, aj podtatranský región prišiel o svoj pivovar Tatran v Poprade a ľudia sú po domácom pive „hladní.“ „Pre veľký záujem sme už po pár týždňoch sme museli kupovať nový kvasný tank, ktorý je objemovo raz taký veľký ako ten pôvodný,“ vysvetľuje Buňa.

Napriek tomu, že je zima, vo Svite musia pivo variť každý druhý deň. „Aj to nestíhame. Leto bude z tohto pohľadu veľmi zaujímavé,“ konštatuje riaditeľ. Buntavar vo svojom podniku ponúka kvasinkové pivo.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka môžu minipivovary obohatiť domácu ponuku. „Ľudia dnes vyhľadávajú originalitu, niečo nové. Často v tom zohráva úlohu aj istá nostalgia za miestnymi pivami,“ hovorí Šusták. Podľa jeho slov však tieto pivovary nemôžu nahradiť tradičné pivá.

Na Slovensku je dnes asi 13 minipivovarov a ich počet by mal ďalej narastať. Len koncom minulého roka totiž ohlásil svoj vznik aj pivovar Sandorf na Záhorí.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta