Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

únor 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv únor 2008


Pivo je součástí české i evropské kultury a zasahuje i do navazování partnerských vztahů. Ačkoli se svým současným partnerem či partnerkou zajdou Češi „na jedno“ nejčastěji z Evropanů, dát si pivo na první schůzce s potenciálním novým objevem u nás už tak obvyklé není. Naopak tři čtvrtiny Švédů si pivo na prvním rande objedná bez starostí. Pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Roli piva v partnerských vztazích Evropanů ukázal další díl výzkumu* společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Jaký názor mají Evropané na pití piva na prvním rande? Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 procent Švédů, hned za nimi následují Britové (76 procent). Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 procent Slováků - zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“. Proto na den Sv. Valentýna, svátek zamilovaných, v zemích bývalého Československa pivo asi moc často na stolech právě vznikajících partnerských dvojic neuvidíme.

Graf

Oproti tomu se současným partnerem zajdou na pivo nejraději Češi (80 procent). Naopak Němci současného partnera příliš nepreferují. Polovina z nich někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dá přednost třeba přátelům.

Graf

„Výzkum ukazuje, že s přibývajícím věkem chodí Češi na pivo právě se svým partnerem či partnerkou. Životní druh vítězí i jako přítel u sklenice dobrého piva. Zatímco ve skupině 18–24 let vyrazí na pivo s partnerem pouze 14 procent respondentů, ve skupině starších 45 let je to již 36 procent,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

**Předchozí část průzkumu ukázala, že Češi by na pivo rádi vyrazili s Karlem Gottem nebo Václavem Klausem. Tato odpověď však v sobě skrývá spíše přání, zajít si jednou na pivo se známou osobností. V reálu i Češi, stejně jako všichni Evropané, chodí na pivo nejčastěji s přáteli nebo rodinou.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V roce 2007 využili čeští chmelaři finanční podpory v celkové výši 68,6 milionu korun.

Další prostředky budou chmelaři čerpat z Programu rozvoje venkova v rámci opatření I.1.1.1. záměru b) stavby a technologie pro rostlinou výrobu. V rámci 1. kola bylo podáno 14 projektů a všechny uspěly. Celkem bude mezi ně rozděleno 15,9 mil Kč.

V rámci svého vystoupení na Chmelařském kongresu, který dnes probíhá v dejvickém hotelu Praha, to uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

„Je v zájmu České republiky tisíciletou tradici pěstování chmele udržet. Ministerstvo zemědělství se vždy snažilo i při omezených možnostech státního rozpočtu podporovat pěstování chmele tak, aby nedošlo k významné redukci ploch. Za deset let existence podpůrného programu na obnovu chmelnic, který byl realizován od roku 1994 až do konce měsíce dubna 2004, pěstitelé chmele nevyužili všechny finanční prostředky určené v rámci tohoto programu,“ uvedl ministr s tím, že naopak byla využita možnost podpory komodity „chmel“ v rámci sektorového navýšení TOP UP. Diskuse nad další podobou plateb TOP UP podle ministra v současné době probíhá.

V roce 2004 skončil pro chmelaře jeden z nejdůležitějších dotačních titulů (1.R.A.b. Obnova chmelnic, ovocných sadů a prostorových izolátů révy vinné, chmele a ovocných druhů) z důvodu neslučitelnosti s požadavky EU. Od roku 2007 je české chmelařství podporováno také v rámci Programu rozvoje venkova a to především s Osy I z opatření I.1.1 modernizace podniků (mimo jiné i výstavba chmelových konstrukcí). Dále jsou v tomto opatření zařazeny investice do techniky a technologie pro rostlinnou výrobu a investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových) pro rostlinnou výrobu tj. i pro chmelaře.

Nenasycena zůstává poptávka po českých hybridních odrůdách chmele, které splňují současné cenové a kvalitativní požadavky pivovarů. Dovoz chmele do ČR může být nahrazen z větší částí tuzemskou produkcí těchto odrůd. Naskýtá se i možnost dodávek do evropské sítě pivovarů nadnárodních společností, které působí v ČR.

Národní, resp. regionální specifika ve spojení s kvalitou budou hrát v Evropě stále významnější roli. Právě unikátnost Žateckého chmele dělá tu nejlepší reklamu jak zdejšímu regionu, tak i celé České republice. Na základě Nařízení Komise z 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku. V současné době probíhají jednání o udělení označení ČESKÉ PIVO.

Čerpání podpor chmelařů v roce 2007

dotační titul 3.h.) – sadba - 9,8 mil. Kč

dotační titul 1.I. – kapka - 4,8 mil. Kč

dotační titul 3.b) – prost. izolát - 1,8 mil. Kč (pouze 2 chmelařské podniky)

TOP UP - 36,4 mil. Kč - (sazba 6 430Kč/ha, celkem 5 660,77 ha)

SAPS - 15,8 mil. Kč - (sazba 2 791,50 Kč/ha)


Zdroj: Deník | Autor: Petr Tomíšek



Skupina SABMiller investuje v rámci spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. do linky na výrobu plechovkového piva viac ako 112 mil. Sk. Ako ďalej informovala slovenská spoločnosť, je to najväčšia investícia skupiny do výrobných zariadení na Slovensku za posledných 10 rokov. Hlavným dôvodom investície je podľa spoločnosti stúpajúca popularita plechovkového balenia piva ako na Slovensku, tak aj v rámci strednej Európy. Začatie prevádzky novej linky je naplánované na jún tohto roka.

Predaj plechovkového piva na Slovensku zaznamenal nárast z 1 % v roku 2003 na súčasných 12 %. "Na túto situáciu vplývala ako vysoká kvalita plechovkového piva porovnateľná s fľaškovým, tak aj zmena v správaní typického "pivára“, ktorý sa v posledných rokoch stal menej konzervatívnym,“ uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Spustenie novej linky bude podľa pivovaru znamenať lepšie napĺňanie potrieb spotrebiteľov ako aj zvýšenie flexibility balenia jednotlivých pivných značiek.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom skupiny SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME


Skupina SABMiller, ktorej súčasťou sú aj Pivovary Topvar, a.s., uskutočnila prieskum o zvyklostiach a obľube konzumácie piva. Viac ako 7,5 tisíca plnoletých osôb z pätnástich európskych krajín odpovedalo na otázky, ktoré sa týkali ich vzťahu k zlatému moku. Zo Slovenska bolo do prieskumu zapojených celkom päťstodva respondentov, ktorí jednoznačne potvrdili svoju náklonnosť k pivu.

Pri akej príležitosti si najradšej dáte pivo?

76% Britov si pivo dá kľudne aj na prvom rande, podobne ako Dáni - 75% a Švédi - 77%. Naopak, iba 18% Slovákov považuje za dobrý nápad popíjať pivko na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Zaujímavé bolo sledovať aj odpovede krajín ohľadne popíjania piva na pracovnom stretnutí – zatiaľ čo len 19% Slovákov si myslí, že je to prípustné, tak naopak 42% Dánov a 47% Švédov to považuje za vhodné.

Vedia si pivo vychutnať aj partnerské dvojice?

So súčasným partnerom si na pivo zájde 61% Slovákov a v rovnakom duchu odpovedali aj ostatné krajiny. Zaujímavou sa taktiež ukázala otázka pozývania súčasných partnerov. 66% Slovákov považuje za samozrejmé, že uhradí nielen svoj, ale aj účet svojho partnera. Podobne zmýšľa väčšina opýtaných krajín, napríklad susední Česi (71%). K možnosti rozdelenia účtu pol na pol sa priklána 14% Slovákov a 20% očakáva od partnera, že účet zaplatí sám.

Prvé rande?

Trochu inak je tomu na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Tu by 63% Slovákov platilo celý účet, tak ako aj 70% Talianov a Maďarov. 29 % Slovákov by si účet rozdelilo. Zaujímavý je ale názor Sloveniek - Slovenky spolu s Britkami a Španielkami najčastejšie odpovedali, že sú ochotné na prvej schôdzke zaplatiť celý účet - nielen za seba, ale dokonca aj za potenciálneho budúceho partnera.

Ako platíme za pivo?

59% Slovákov si zvyčajne pivo objednáva u čašníka a platí až na konci posedenia. Podobne sa správajú aj Česi – u nich je dokonca tento zvyk ešte výraznejší. Až 90% Čechov objednáva a platí pivo týmto spôsobom. Zvyklosti Britov - 91% a Švédov - 70% sa ale úplne odlišujú. Pivo si kupujú priamo pri bare a platia za každé osobitne.

Vieme pozvať na pivo aj svojich známych?

Slováci pri otázke či by kúpili pivo niekomu aj bez toho, že by vedeli, či sa dočkajú od neho revanšu, nezapreli dobrosrdečnú náturu a 82% z opýtaných by tak urobilo. V priemere sú Slováci ochotní zaplatiť jedno „kolo“ pre 5 – 6 osôb. Tento trend platí aj pre väčšinu opýtaných krajín.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý se hodlá zapojit do privatizace Budějovického Budvaru. Předstupeň k privatizaci jihočeského pivovaru – přeměna národního podniku na státní akciovou společnost – se přitom nečekaně prodlužuje. Na obzoru je zhruba roční zpoždění.

„V České republice zastupuji zájmy společnosti Goldman Sachs, která samozřejmě vývoj kolem potenciální privatizace Budvaru sleduje. Tato velká investiční banka má blízký vztah k Anheuser-Busch a jsem s touto pivovarnickou společností v kontaktu. Nemám ale žádný mandát, abych ji tady zastupoval,“ tvrdí Dlouhý a podotýká, že Goldman Sachs spolupracuje i s dalšími světovými pivovarnickými skupinami.

Americká investiční banka, jejíž barvy Dlouhý hájí, by se podle něj ráda stala hlavním poradcem při prodeji Budvaru, a to buď na straně prodávajícího, nebo kupujícího. „Předpokládám, že po transformaci národního podniku na akciovou společnost vyhlásí stát tendr na privatizačního poradce,“ uvedl Dlouhý s tím, že nikde není psáno, že se do něj nakonec přihlásíme nebo že jej vyhrajeme. Můžeme také pracovat pro některého z případných velkých zájemců o koupi, a ti mou být dva až tři,“ uvažuje Dlouhý.

První časový plán přípravy na privatizaci Budějovického Budvaru počítal s tím, že změna na akciovou společnost proběhne do letošního dubna. Nyní se však rýsuje zhruba roční zpoždění. Ze tří adeptů měla být začátkem února vybrána poradenská firma pro transformaci. K tomu však zatím nedošlo.

„Proces výběru se prodloužil, neboť jeden uchazeč byl po doporučení hodnotící komise vyloučen. Proti tomu podal námitky, kterým zadavatel veřejné zakázky na výběr poradce vyhověl. Současně byl jeden z uchazečů vyzván, aby objasnil podanou nabídku,“ vysvětluje další odklad mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a doplnil, že komise by měla nejlepší nabídku vyhodnotit do 25. února a smlouva s vítěznou firmou by pak mohla být uzavřena do konce března.

Radit při transformaci Budvaru, což je zakázka do 12,5 milionu korun, chtějí konsorcium firem Deloitte a Kříž a Bělina, společnost White & Case a advokátní kancelář Rödl & Partner.

Zdroj: Euro


Košťál prodal Platan

[pondělí, 11. únor 2008]

Jediným majitelem protivínského Městského pivovaru Platan se stala K Brewery Group. Mezi prodávajícími byl i místopředseda Českomoravského fotbalového svazu Vlastimil Košťál (50), jemuž patřilo deset procent.

Foto

Hvězdná kariéra tohoto velikána je spojena s Rudým právem, poté řídil vydavatelství Vltava-Labe-Press, byl prezidentem AC Sparta Praha fotbal. Působil v orgánech desítek společností. Pivovar Platan je spojen se stejnojmennou značkou a také například s Prácheňskou Perlou.

Zdroj a foto: Týden


Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. dokončuje v současné době největší investiční záměr za posledních deset let.

Foto

„Jedná se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. Investiční akce přesáhne částku deset milionů korun a technologie pro stáčení piva bude patřit k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ doplnil Jiří Hušek. Linka na stáčení sudů bude spuštěna počátkem března letošního roku.

„Nová technologie pro stáčení piva zajistí spolehlivější mytí sudů a následné stočení. Je vybavena nejmodernějšími systémy, které jsou schopny včas identifikovat vadný sud či únik tlaků,“ dodává Jiří Hušek.

Zdroj a foto: Vysočina-news.cz | Autor: Milan Pilař


Pred senátom Krajského súdu v Banskej Bystrici sa v pondelok začal odročený proces s bývalou zamestnankyňou Pivovaru Gemer Helenou H. a jej piatimi komplicmi.

Prokurátor im kladie za vinu podvodné konanie pri manipulácii s tzv. KEG sudmi na pivo, ktorým spôsobili škodu takmer 20 miliónov korún.

Medzi svedkami bol i člen komisie, ktorá preverovala účtovanie s KEG sudmi. Povedal, že pri kontrole zistili dopisovanie a prepisovanie údajov na dokladoch, ktoré mala podľa neho na svedomí práve obžalovaná Helena H. Bývalá 60-ročná vedúca obalového hospodárstva v Pivovare Gemer Rimavská Sobota a neskôr v Pivovare a sladovni Gemer Vlkanová sa mala dohodnúť s piatimi odberateľmi a v rokoch 1997 až 1999 dopisovať im na dodacie listy vyššie počty vrátených obalov a tým znížiť fakturáciu za dodaný tovar. Vedúca tak mala získať peniaze, o ktoré sa potom so spoluobžalovanými delila.

Pivovaru Gemer a spoločnosti Heineken tým vznikla škoda bezmála 20 miliónov korún. Všetci tvrdia, že sú nevinní a konania podľa obžaloby sa nedopustili.

Iba 51-ročný Otto F. z Gemerského Jablonca v prípravnom konaní opísal spôsob podvodného narábania s obalmi na pivo, najmä sudmi. Neskôr svoju výpoveď odvolal. Na pojednávaní sa nezúčastňuje zo zdravotných dôvodov. So súhlasom senátu sa pojednáva aj bez Heleny H.

Ďalší obžalovaní sú 44-ročný Jozef G. z Košíc, 58-ročný Juraj P. z Michalian, 54-ročný Ján N. z Kamenných Kosíh a 44-ročný Peter L. z Košíc. Ak sa preukáže ich vina, Helene H., Jozefovi G. a Jurajovi P. hrozí trest odňatia slobody od päť do 12 rokov, Ottovi F., Jánovi N. a Petrovi L. dva až osem rokov. Pojednávanie pokračuje v stredu výsluchom ďalších svedkov.

Zdroj: MY


Začalo to roku 1895, kdy v Praze - Holešovicích došlo k položení základů Prvního pražského měšťanského pivovaru. Práce na něm probíhaly rychle a již v roce 1897 došlo k výstavu piva, které se zde pak vařilo více než století, konkrétně do března 1998. Areál prošel od té doby mnoha změnami (sídlí zde nyní mj. vydavatelství Ringier), ale já jsem chtěl zavzpomínat na časy, kdy zde teklo pivo proudem. A ke vzpomínání jsem vyzval muže z nejpovolanějších – posledního ředitele, respektive vrchního sládka, Milana Bílka.

Foto

Jaké jsou předpoklady k tomu, aby se člověk mohl stát „šéfem“ pivovaru?

V prvé řadě by měl už v mládí jako elév o pivu něco vědět. Musí se učit řemeslu na střední, posléze vysoké škole a získávat praxi, která mu umožní dostat se do takové pozice, aby mohl ovlivňovat kvalitu výroby a následně se stát sládkem.

Buďme konkrétní. Jakými cestami jste k této metě došel vy?

U mě ta cesta byla jednoduchá, já jsem se u piva narodil. Můj otec pracoval dlouhá léta jako sládek v mnoha českých pivovarech, naposledy působil ve funkci ředitele ve Velkých Popovicích. V chlapeckém věku jsem prošel tři pivovary – Kostelec nad Černými lesy, Kolín a Velké Popovice, kde pracoval můj táta, a tím jsem vlastně byl předurčen k tomuto řemeslu. Vyučil jsem se v Budvaru, absolvoval jsem průmyslovou školu a v roce 1976 jsem nastoupil v holešovickém pivovaru. Zde jsem zažil obě éry – socialistickou i kapitalistickou. Bohužel jsem tu jako ředitel dostal nepopulární úkol pivovar uzavřít, když se anglická firma Baas rozhodla v únoru 1998 ukončit výrobu. Úkol o to těžší, že v pivovaru tehdy pracoval skvělý kolektiv a pivo oproti minulosti dosáhlo vysoké kvality. Navíc došlo ke zkvalitnění technického zázemí velkými finančními investicemi. Pivovar se zavíral při výstavu 337 tisíc hektolitrů piva, což je na dnešní poměry skvělá bilance. Pracovalo tu téměř sto šedesát zaměstnanců…

A ty jste opustil?

Byl jsem pozván do Průhonic, kde jsme měli zasedání nejvyššího vedení firmy včetně britských majitelů a tam jsem byl postaven před nelehký úkol: Uděláš, co chceme a dostaneš možnost restruktualizovat pivovar Braník, nebo to neuděláš a udělá to někdo jiný. V tu chvíli to pro mě bylo těžké, v Braníku se investovaly miliony korun a šlo o to, aby se tyto kapacity využily. Z hlediska nových majitelů to bylo pochopitelné, ale z hlediska našeho, kteří jsme vyrostli v klasické výrobě, ne. Nicméně zde existovala šance přejít sem s holešovickým týmem a podílet se dál, řekněme, na slávě pražského pivovarnictví. Bohužel, když nyní děláme tento rozhovor, víme, že i pivovar Braník je také uzavřen.

Pak jste se stal ředitelem pivovaru v Benešově, jenže ani tam není situace zrovna růžová a ve funkci jste skončil…

S Benešovem, respektive Ferdinandem, se problémy spíše ekonomického rázu táhnou již delší dobu. Tyto problémy má však dneska kdejaký malý či střední český pivovar, neboť je velmi těžké obstát v konkurenci velkých nadnárodních společností, které dělají všechno pro to, aby zardousily ten stále se zmenšující zbytek našeho národního klasického pivovarnictví.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: bigBloger | Autor: Aleš Presler | Foto: Oldřich Teringer


Značka Březňák se stala neoficiálním absolutním vítězem letošních Slavností piva v Táboře. Z tradiční pivní soutěže si vedle zlata a stříbra v kategorii světlý ležák a tmavé výčepní přiváží také titul „ Pivo piv“. Na závěr slavností totiž hodnotili vybraní sládci, novináři či zástupci radnice nejlahodnější pivo mezi vítězi všech 12 kategorií. Na prvním místě v soutěži nazvané „O pivo piv“ zvítězil světlý ležák Březňák. „ Je to vynikající úspěch této značky. Jen potvrzuje, že naši pivovarští ve Velkém Březně jej vaří skutečně poctivě a s láskou,“ řekl marketingový manažer značky Březňák Jan Sedláček. Za Březňákem skončily světlý speciál Pelhřimov 14° a tmavé výčepní pivo Dačický. Březňák i Dačický patří do skupiny Drinks Union.

Letošní Slavnosti piva v Táboře byly pro značky skupiny Drinks Union jednou z nejúspěšnějších degustačních soutěží z posledních let. Vedle úspěchu Březňáka si odvezl z Tábora zlato také tmavý výčepní Dačický. Další zlato pak získala značka Louny za své pivo Diamant se sníženým obsahem cukru. Do letošního, již 18. ročníku Slavností piva v Táboře se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které od úterý do pátku soutěží ve 12 kategoriích. Slavnosti se konaly na přelomu ledna a února.

Březňák s dvěmi místy na stupních potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv společnosti Drinks Union. Březňák si v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi více než 100 ocenění. „Ve Velkém Březně vaříme skutečně poctivé pivo s lahodnou, plnou chutí a krémovou pěnou. Používáme přitom ty nejlepší suroviny. Podobná ocenění jsou další motivací pro všechny lidi z pivovaru,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Pavel Rottenborn.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


S kamarádem jsme ve středu dostali chuť zkusit taky jiné pivo, než to, které je obvykle k dostání v pražských restauracích. Našli jsme si tedy restauraci a minipivovar Pražský most u Valšů v ulici Betlémská. Neodradilo nás ani to, že jejich stránky jsou jen v azbuce www.prazskymost.cz. Těšili jsme se, až vyzkoušíme pivo, které by si měli podle informací sami vařit.

První překvapení přišlo hned na začátku, pivo sice v nabídce mají, ale vařit jej ještě nezačali, nejdříve za měsíc by mohly být první kusy. Dobrá, nabízený Rohozec jsem taky ještě nepil, tak co. Jídlo, interiér i obsluha byli celkem v pohodě. Pivo se sice pravidelně dívalo na rysku určující půllitr z několikamilimetrové vzdálenosti v náš neprospěch, ale dalo se to přežít. Bohužel jen do doby, než jsme měli platit. Blížila se jedenáctá a byli jsme zřejmě poslední, komu účet vystavovali. „604 Kč, tak to je v pohodě," říkal jsem si. Na základě zkušeností, které jsem nasbíral občasným pohybem po pražských restauracích, pro jistotu kontroluji účet, a ejhle. Nesedí počet naúčtovaných piv. Konkrétně se obsluha sekla o 4 piva, místo 12 se nám jich snažila naúčtovat 16, což je vcelku podstatný rozdíl. Na nesrovnalost jsme upozornili, ale to jsme neměli pravděpodobně dělat. Jako bychom píchli do vosího hnízda, servírka už nebyla tak neutrální jako doposud a ještě si přizvala kolegyni. Nicméně my jsme si trvali na svém. Na stůl jsme položili 500 Kč za to co jsme opravdu vypili a snědli (takže jsme jim nechali 16 Kč navíc). To, abychom zaplatili zbývající 104 Kč, jsem razantně odmítl. Navrhl jsem, aby zavolali policii (tuhle poznámku jsem myslel spíše ironicky, protože aby volal zloděj policii, to mi přišlo poněkud absurdní), a oni to opravdu učinili. Zřejmě čekali, že zaplatíme a budeme se snažit rychle zmizet. To se tedy spletli. Platit něco, co jsem nedostal, rozhodně nebudu. Ale k odchodu jsme se měli, protože už zavírali. Nicméně nám byla zastoupena cesta a situace se trochu vyostřila. Do sporu se přidal pan provozní, který seděl u baru ale obsluha tvrdila, že tam není, tak nevím, kdo to vlastně byl. A pak přišla ta sláva. Policie se dostavila. Byli jsme lustrováni a spor dále probíhal, naše stanovisko bylo jasné, nebudeme platit to, co jsme nevypili, a nezměnili jsme jej ani před policií. A o tom, že jsme vypili každý šest, a ne osm piv, jsem 100% přesvědčen a ani na chvíli jsem o tom nezapochyboval.

Výsledek? Policistům došla trpělivost, a tak se to snažili nějak vyřešit. Vyřešilo se to tím, že nás nechali odejít a sami odešli. Chce se říct, že spravedlivost zvítězila, ale v nás zůstal velmi nepříjemný pocit z toho, co si někteří lidé v dnešní době dovolí. Na druhou stranu, ještě že tam policie byla, protože by jinak pravděpodobně došlo k fyzickému střetu (už proto, že nám bránili v odchodu).

Každopádně bych rád před návštěvou tohoto pochybného zařízení co nejdůrazněji varoval. Pohodový večer se dá prožít i jinde a bez toho, abyste se museli bát, že vás okradou. Máte taky někdo podobnou zkušenost?

Zdroj: U ukecanýho Neala - blog


Zlaté období zažívá na počátku letošního roku havlíčkobrodský měšťanský pivovar Rebel. Sbírá jedno ocenění za druhým, chlubí se rekordním prodejem.

Poslední ocenění si Rebel přivezl z pivních slavností v Táboře. Z největší události svého druhu v republice brodský pivovar přivezl zlatou pivní pečeť za tmavý ležák a stříbrnou pečeť za světlý ležák. „Pro náš pivovar je to jedno z nejvýznamnějších ocenění,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru Jiří Hušek.

Pro brodský pivovar to nebylo letošní první ocenění. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Hušek. Vedle obou cen byl brodský pivovar vyhlášen Pivovarem roku 2008 v kategorii do 100 tisíc hektolitrů.

Zároveň měšťanský pivovar dokončuje největší investici za posledních deset let. Už za několik týdnů se rozeběhne provoz na nové stáčení lince sudového piva. Spolu s rozšířením skladů přišla pivovar na deset milionů korun.

K docílení větších zisků je pivovar připraven mimo jiné i znovuotevřením sladovny. Její činnost byla před čtyřmi lety z ekonomických důvodů pozastavena, dnešní cena sladu ale dovolí její opětovné zprovoznění.

„Dnes je cena sladu dvojnásobná a takové navýšení zdaleka nepředstavuje pouze navýšení ceny ječmene. Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní slad se ziskem. Jednání s místními pěstiteli ječmene už začala a padesát procent množství, potřebné k výrobě piva v roce 2009, už máme zajištěno,“ vysvětlil Hušek.

Prodej piva značky Rebel se na tuzemském trhu v roce 2007 zvýšil o pět procent, a to zejména v restauracích regionu Vysočiny. Zdvojnásobil se také export brodského piva, kterého nejvíc ochutnali milovníci zlatavého moku na Slovensku, v USA, Dánsku či ve Finsku. Celkový výstav pivovaru loni činil 82 tisíc hektolitrů.

Zdroj: MF Dnes


V loňském roce dosáhly v pivovaru Klášter výstav 113 tisíc hektolitrů piva. Jak jsou ale spokojeni s celkovou situací v pivovaru? Jaké plány mají pro letošní rok? A co rozkrádání piva, které před několika dny vyšlo najevo? O tom všem jsme hovořili s Josefem Špryňarem, obchodním ředitelem společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozuje.

Tak jaký byl ten loňský rok?

Jednoznačně úspěšný.

Dále…

V první řadě jsme splnili ekonomické parametry, které jsme si před rokem 2007 stanovili. Za klíčový výsledek považuji nárůst v obchodní bilanci sudového piva, která se nám podařilá navýšit o více než 17 procent. V konkurenci pivovarů na českém trhu to považujeme za velmi slušný výsledek. Dařilo se ale i v dalších oblastech včetně exportu, který je významnou součástí celkové bilance. Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že se podstatně změnily ceny rozhodujících surovin pro výrobu piva. Historie nepamatuje, že by meziroční nárůst cen sladu, který byl způsoben především neúrodou v loňském roce, byl 60 až 70 procent. Pro každého výrobce našeho typu tohle znamená velkou změnu. Jak v kalkulacích, tak v technologických postupech.

Nevzpomínám si, že byste ale zdražovali.

My jsme opravdu nezdražovali. Naše obchodní strategie je postavená na získání množstevních rabatů.

Kolik piva jste vloni vyrobili?

Výstav byl 113 tisíc hektolitrů piva.

Kam jste převážně dodávali pivo? Do ciziny, nebo do Čech?

63 tisíc hektolitrů zůstalo „doma“, 50 tisíc hektolitrů putovalo do zahraničí.

Když se podíváme do ciziny, kde se dařilo?

Rozhodně se úspěšně rozvíjí spolupráce s odběratelem v Německu, které je naším největším zahraničním trhem. Vše nasvědčuje tomu, že současný kontrakt budeme navyšovat. Rozhodně úspěšná je spolupráce s odběratelem v Moskvě. Tam bychom měli postupně nahrazovat poměrně velké kvóty, které dodával na ruský trh krušovický pivovar. Dále pokračuje export do Ameriky, je tu ale řada dalších zajímavých kontraktů. Za všechny bych jmenoval africký Benin.

Velké naděje jste vkládali do vývozu piva do Číny.

To je pravda. Bohužel, tam nebyla splněna očekávání, která jsme si představovali.

Proč?

Uplatnění exportního piva na trhu v současné Číně je daleko složitější, než jsme si představovali a než to vypadalo.

Co vás čeká letos? Jaké jsou plány?

S našimi loňskými výsledky se blížíme na hranici technologického maxima našich zařízení.

A ta je?

Mezi 130 až 140 tisíci hektolitry piva za rok.

Co s tím?

Zvažujeme nákup zařízení, které by mohlo podstatně zvednout výstav pivovaru.

Vám nestačí současné výsledky?

V tomhle oboru stagnace znamená do budoucna velké problémy. Takže nestačí.

A jakého výstavu byste chtěli letos dosáhnout?

Své představy máme. Ale ono vždy není nejdůležitější sledovat pouze výstav. Produkt musí být kvalitní, musíme investovat, mít dokonalý servis. Jinak řečeno. Navyšování výstavu za každou cenu ještě neznamená, že pivovar je úspěšný. Důležitější je konečná obchodní a ekonomická bilance. A někdy méně může znamenat více. Především nelze podcenit hledisko kvality piva.

Budete letos nějak výrazně investovat do obnovy zařízení?

Zlepšit lze vždy všechno. My potřebujeme investovat do stáčecí linky a zkvalitnit předmytí a mytí sudů.

Před pár dny pivovar „přepadla“ policie. Přišlo se na rozkrádání zboží, tedy piva. Jak to vše dopadlo?

Bohužel, k této události opravdu došlo. Šlo o dva zaměstnance, kteří požívali naprosté důvěry managementu i spoluzaměstnanců. Bylo to jejich individuální rozhodnutí. Prostě klasické rozkrádání asi tak chytré, jako když pokladní krade vlastní tržbu. Ve spolupráci s policií byla tato činnost prokázána.

Jak veliká škoda vznikla?

250 tisíc korun.

Co zaměstnanci?

Byli okamžitě propuštěni.

Poučení pro vás?

Daleko tvrdší vnitřní opatření. Taková, aby se něco podobného neopakovalo.

Mohlo tohle rozkrádání ohrozit chod pivovaru?

Samozřejmě nemohlo. Vnitřní opatření jsou natolik kvalitní, že k něčemu podobnému masově dojít nemůže. Byla tu ale určitá skulina, postavená na důvěře k zaměstnanci, která bohužel nedopadla dobře.

Zdroj: Boleslavský deník


Belgický pivovar InBev, který je druhým největším producentem piva na světě, jedná se svým americkým konkurentem Anheuser-Busch o možném sloučení. Informoval o tom belgický magazín Trends. InBev v Česku vlastní smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar.

Podle agentury Reuters se o sloučení spekulovalo celý uplynulý rok. Deník Wall Street minulý týden informoval, že dohoda o fúzi by mohla být uzavřena už letos.

"Oba pivovary se ke spekulacím o fúzi opakovaně odmítají vyjádřit," napsala agentura Reuters.

Firma InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Do loňského roku byla lídrem světového trhu s pivem, o vedoucí pozici ji ale připravil konkurenční SABMiller.

InBev vlastí 15 procent tuzemského trhu

Ten vlastní v Česku skupinu Plzeňský Prazdroj, do které patří pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Vlajkovou lodí gigantu SABMIiller je plzeňský ležák Pilsner Urquell.

InBev vlastní v Česku pivovary Staropramen a Ostravar. Mezi její klíčové značky patří Stella Artois či Beck's. Na tuzemském trhu má skupina přibližně patnáctiprocentní podíl a je po Plzeňském Prazdroji dvojkou na trhu.

Anheuser-Busch distribuuje některé evropské značky skupiny InBev ve Spojených státech. Firma kontroluje téměř polovinu amerického trhu s pivem a její značka Bud Light je nejprodávanější v zemi.

Společnost Anheuser-Busch vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem. Oba podniky se přou o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iDnes.cz


Konkurence pivovary v kraji dusí

[čtvrtek, 7. únor 2008]

Pivovar ve Vyškově má problémy, nese se krajem. Firma, která patří státu, má boj s konkurencí ztížený - nemůže zákazníkům nabízet takový servis jako soukromé firmy. Změny se dotkly také pivovaru Starobrno.

Dávno se v hospodách netočí jen pivo, které vaří nejbližší pivovar. Platí to i na jižní Moravě, kam se stále víc tlačí nejen česká, ale i zahraniční piva, třeba holandský Amstel.

Regionální pivovary konkurence dusí. Starobrno už přešlo pod nizozemskou společnost Heineken, o pivovaru ve Vyškově kolují informace, že snahu nadnárodních společností dostat se do zdejších hospod snad ani nepřežije. Je malý a navíc státní. Ministerstvo zemědělství již slibuje, že jej zprivatizuje, někteří lidé však soudí, že to mělo udělat dávno.

„I na nás se tlačí konkurence, ale je jí tady méně než v okolí Vyškova,“ říká Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora, který je i prezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něho se pivo z Vyškova točí stále méně, protože v okolí mají nadnárodní pivovary lepší manévrovací prostor. „Stát se o něho nestará, jak by měl. Pod jeho vedením se kdysi úspěšný pivovar propadl na čistou nulu,“ tvrdí.

Že to státní pivovar má na trhu opravdu těžší, potvrzuje i jeho současný ředitel Vladimír Slavík. „Na trhu s nápoji se nemůžeme pohybovat jako ostatní pivovary a používat stejné nástroje jako ony,“ říká. „Nemůžeme rozdávat milionové částky na propagaci, poskytovat půjčky s nadstandardními úroky a dávat odběratelům další výhody,“ uvedl.

Přesto nemá pocit, že by zejména v poslední době, jak se na Vyškovsku povídá, přešlo více hostinských k jiným pivovarům. „K nějakému pohybu dochází, ale to se děje v každé firmě, a zejména v této branži. Od půlky minulého roku přestaly brát naše pivo jen dvě restaurace ve Vyškově kvůli tomu, že dostaly významné investiční pobídky od jiných pivovarů,“ uvedl Vladimír Slavík.

Podle Fuska je však situace vyškovského pivovaru. „Když se podívám, jaký má nyní výstav, a jaké množství piva je přitom schopen vyrobit, je to tragédie. Je již pod pětinou svých kapacitních možností. Kdybychom byli ve stejné situaci, už neexistujeme,“ říká Fusek.

Proč pivovar zůstal státu?

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Jako „zbytkovou“ společnost, do níž byl převeden bývalý církevní majetek ohrožený restitucí. Kromě vyškovského pivovaru firma, jejímž jediným akcionářem je stát, vlastnila i sodovkárnu ve Zlíně a sladovnu v Záhlinicích, ale ta je již prodaná.

Proč nedostal nového majitele i vyškovský pivovar? „Ministerstvo financí nedoporučilo jeho privatizaci, dokud se nedořeší vztah mezi státem a církvemi,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a dodal, že jakmile se to odstraní, ministerstvo bude privatizovat.

„Mohlo ho alespoň pronajmout, určitě by nebyl v takovém stavu, v jakém je nyní,“ oponuje však Jiří Fusek. „Ministerstvu jsme nabízeli, že si vyškovský pivovar koupíme nebo pronajmeme. Ministra a jeho náměstky jsem kvůli tomu oslovil v posledním roce nejméně pětkrát, naposledy to bylo před měsícem. Nikdo neodpověděl,“ poznamenal Fusek.

Fámy kolem pivovaru Jak je to vlastně s vyškovským pivovarem, se už dokonce „propírá“ i na internetu. „Ve Vyškově jsem byl na pivních slavnostech, zaslechl jsem přitom různé zvěsti a pátral jsem, jak to ve skutečnosti je,“ říká Marek Kamlar ze Zábřehu na Moravě, který po pivních slavnostech na internetové Pivní.info pověsil svůj příspěvek a nazval ho „Pravda o pivovaru Vyškov“.

Mimo jiné v něm uvádí, že za jeho problémy mohou být i tlaky developerské firmy. „Ráda by ho koupila, srovnala se zemí a postavila na jeho místě nějaký supermarket,“ napsal. „Jsou to však jen úvahy, které jsem zaslechl od zaměstnanců i lidí z Vyškova,“ upozorňuje Marek Kamlar.

Město o pivovar přijít nechce. Na vyškovské radnici však o žádné developerské společnosti, která by kroužila kolem vyškovského pivovaru, nic nevědí. „Nevím o tom, že by se o tyto pozemky někdo zajímal,“ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek a naznačil, že ani jemu by se nelíbilo, kdyby o něj město přišlo.

„Podle mě by tady pivovar měl zůstat, pro Vyškov je zajímavý a navíc tady má tradici již od roku 1680,“ říká starosta.

Město sice tyto pozemky nevlastní, ale může ovlivnit jejich další využití. „V územním plánu jsou vedeny jako výrobní lokalita, a pokud by to chtěl někdo změnit, musel by požádat o změnu plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo,“ upozornil starosta.

Změny čekají i Starobrno Zatímco vyškovský pivovar se snad konečně dočká privatizace, brněnský pivovar Starobrno vystupuje od ledna na českém pivním trhu společně s pivovarem Krušovice. Oba nyní patří pod nizozemskou společnost Heineken.

„Fúze Starobrna s Krušovicemi nebude mít na konzumenty zásadní vliv. Pozitivní však bude v tom, že restaurace či hospody už nemusí nabízet pouze pivo značky Starobrno, ale více značek zároveň,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Fúzované společnosti tak nyní na trhu nabízejí značky Krušovice, Starobrno, Hostan či Heineken.

„Se všemi pivy, která nyní nabízíme, se ale konzumenti setkají jen v málo restauracích. Většinou totiž vybíráme značku piva na míru určitým typům restaurací. Samozřejmě fúze neznamená, že konzumenti, kteří chodili do své oblíbené restaurace na Starobrno, už ho tam nebudou moci pít,“ dodává Eliášová.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Helena Vaculová


Za celý uplynulý rok vystavil hanácký Pivovar Litovel celkem 226 381 hektolitrů klasického piva. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 15 procent oproti roku předcházejícímu, kdy pivovar uvařil celkem 197 490 hl zlatavého moku. Většinu své produkce (205 256 hl) prodal na tuzemském trhu. Výstav pro tuzemský trh, který má stagnující tendenci, se zvýšil o 14,5 procenta. Loni pivovar vystavil pro domácí trh 179 353 hektolitrů.

„Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás velmi příznivý výsledek, protože domácí trh má celorepublikově stagnující tendenci. Na těchto číslech je vidět, že spotřebitelé dávají čím dál více přednost kvalitě a více si vybírají. Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje. Stále více lidí si uvědomuje, že klasicky vařené české pivo je absolutní špičkou na trhu. Potvrzují to i výsledky celostátních anonymních degustací i ocenění získávaná v zahraničí,“ komentoval roční výsledky Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a dodal: „Předpokládáme, že celkový tuzemský trh bude mít i v dalším roce mírně klesající tendenci, ale naším cílem je odbyt v tuzemsku minimálně udržet na úrovni odbytu roku 2007.“

„V loňském roce opět pokračovaly změny struktury poptávky. Obecně lze konstatovat, že se zvyšuje výstav především vícestupňových (11° a 12°) piv a piv nealkoholických,“ uzavřel Miroslav Koutek.

V roce 2007 vyvezl hanácký závod za hranice 21 125 hektolitrů. V roce předcházejícím to bylo 18 552 hl. Export podniku tak meziročně vzrostl o 14 procent. Největšími zahraničními odběrateli litovelské klasiky jsou Slovinsko, Anglie a Švédsko. Nezanedbatelný podíl na litovelském exportu tvoří také polský a slovenský trh. V roce 2007 narostl export především na trhy Anglie, Švédska a Itálie.

Zdroj: Agris

[Litovel] 08:15 [permalink] [reaguj]


Pivo v kraji - církev a šlechta

[čtvrtek, 7. únor 2008]

Většina pivovarů na jižní Moravě se v minulém režimu „sešla“ v národním podniku Jihomoravské pivovary, ze kterého se později stala akciová společnost.

Jejich dřívější historie je však často spjatá s církví a nejvýznamnějšími šlechtickými rody na Moravě. Černá Hora, Starobrno, Vyškov vaří pivo stále, ostatní pivovary již slouží jiným účelům.

Břeclav. Podle některých pramenů se v ní vařilo pivo již ve 14. století a v minulosti pivovar vlastnili i Lichtenštejnové. V roce 1944 jej poškodily nálety, již následující rok byl však jeho provoz obnoven.

V roce 1948 byl znárodněn a později byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary. V devadesátých letech se v něm vystřídalo několik majitelů, nyní už však slouží jen ke skladování a stáčení vína. Halu využívají Moravské oděvní závody, pobočka německé textilní firmy Dolzer. Pivovar Brno - Královo Pole. Bývalý klášterní pivovar stojí ve staré zástavbě Králova Pole. Pivo v něm vařili mniši, kteří je směli i prodávat. Při zrušení kláštera patrně zanikl a později byl přeměněn ve sladovnu. Objekty bývalého hospodářského dvora, jehož součástí byl i pivovar, byly do roku 2003 využívány ke komerčním účelům. Mimo jiné sloužily jako velkosklad ovoce a zeleniny či dílny. Objekt vlastní VUT Brno.

Černá Hora. Pivo se zde vaří již pět století. Postupně pivovar vlastnilo několik šlechtických rodů, Boskovicové, Lichtenštejnové, Auerspergové. V roce 1802 vyhořel a po zhruba sedmdesáti letech vznikl nový vedle starého pivovaru a hospody. Na tehdejší dobu byl velmi moderní. Jeden čas fungoval i pod názvem Černohorský pivovar.

Pod správu Jihomoravských pivovarů se Černá Hora dostala v roce 1960. Privatizována byla v roce 1994.

Pivovar Starobrno. Bývalý klášterní pivovar vznikl zkraje 14. století. Moderní historie začíná kolem roku 1870, kdy byla ve svahu pod Žlutým kopcem postavena nová provozní budova a menší administrativně-správní stavba. Od roku 1918 byla jeho majoritním vlastníkem Moravská banka, která skupovala malé pivovary v okolí Brna.

Vyškov. Postavit pivovar nechal v roce 1680 olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna a biskupství jej vedlo až do roku 1855. Pak ho pronajímalo až do konce roku 1945.

Zdroj: MF Dnes


Čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) čerstvě vyhlásili ležák Pilsner Urquell za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell je nyní nejprodávanějším importovaným pivem v Německu, s aktuálním podílem 27 % v tomto tržním segmentu.

Německo je známé jako země s velmi silným konkurenčním tlakem mezi obchodními řetězci. Přesto se nám daří vyvážet k našim západním sousedům nejvíce našeho piva. Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy

a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech za cenu, která je vyšší než u většiny konkurenčních prémiových piv.

„Přitom německý distribuční systém je složitější než český. Do hry vstupuje vedle obchodníka a velkoobchodu ještě distributor, o marži se tedy dělí více subjektů. Přesto si v prémiovém segmentu udržujeme mezi ležáky výsadní postavení. V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší.

Podobně jako v Čechách, ani cenu v Německu ovšem nemůžeme ovlivňovat vzhledem k antimonopolním zákonům,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Silná marketingová a distribuční podpora SABMiller pomohla značce k růstu i v uplynulých letech, kdy prodeje v segmentu importovaných piv v Německu naopak obecně klesaly. Navíc v loňském roce poklesl celý německý pivní trh přibližně o 3%. Pilsner Urquell obstál i v nesmírně tvrdém konkurenčním tlaku, který na německém trhu panuje. I proto ho čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) v úvodním čísle roku 2008 vyhlásili za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv.

Pilsner Urquell se vymezuje vůči módním trendům

Na podporu prodeje piva Pilsner Urquell jsme v Německu také spustili rozsáhlou reklamní kampaň, jejímž hlavním sloganem je:

„Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

(„Bez citronu. Bez brusinek. Bez nesmyslů.“)

Kampaň se rozjela v 7 městech – Berlín, Hamburg, Kolín, Lipsko, Drážďany, Erfurt, Jena a Gera. Zacílena je hlavně na generaci pivních požitkářů ve věku 25-39 let. „Pilsner Urquell v kampani sděluje konzumentům, že toto pivo nepotřebuje následovat krátkodobé trendy, ke kterým se často kloní zmíněná skupina konzumentů. Právě různé mixy a koktejly z piva jsou v Německu velmi rozšířené a oblíbené,“ dodává Jiří Mareček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pro všechny milovníky zlatavého pěnivého moku je tu hotová revoluce - pivní lázeň! Už jste se někdy koupali ve vaně plné piva? Ještě ne? Tak právě nyní máte jedinečnou příležitost to vyzkoušet na vlastní kůži, a to dokonce v kraji, který je "tekutému chlebu" přímo zaslíbený!

"Pivní lázeň má velmi blahodárné účinky na lidský organizmus," říká Jan Čeliš, provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku v obci Hořelec na Chrudimsku, který jako jediný v Pardubickém kraji tuto unikátní léčebně - relaxační proceduru nabízí.

"Dokáže výrazně zlepšit funkce celého těla a jeho obranyschopnost. Představuje naprosto ideální ozdravnou kúru pro pleť i vlasy. Pivní lázeň pročišťuje též krevní oběh a uvolňuje svaly. Příjemně prohřeje klouby i pokožku a uvolní škodlivé látky z kůže. K regeneraci přispívá také celá řada vitamínů B, proteiny, sacharidy, které v sobě mají pivní kvasnice," popisuje provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku, jenž se nachází v blízkosti vyrovnávací nádrže Sečské přehrady.

"Cílem pivní lázně je naprostá fyzická i psychická harmonie. Pro člověka je to prostě balzám na těle i na duši," sděluje Jan Čeliš. "Celá procedura se odehrává v příjemné teplotě vody, která se pohybuje kolem 35 stupňů Celsia. Dokonalý prožitek umocňuje koupel ve stylové dřevěné, dubové vaně pro dvě osoby," doplňuje.

O to, že by se někdo snažil při této proceduře vypít její lahodný obsah, v Lázeňském penzionu U Čtyřlístku strach nemají. "Ve spolupráci s pardubickým pivovarem Pernštejn jsme pro hosty připravili příjemné překvapení. K pivní lázni bude podáván dvanáctistupňový kvasnicový ležák," podotýká provozní.

"Pivní lázeň je cenově dostupná. Dovolit si ji může úplně každý. Chce to mít jen chuť vyzkoušet něco nového a netradičního," dodává Jan Čeliš.

Slavnostní zahájení (pozvánka zde... ) činnosti pivní lázně se uskuteční ve čtvrtek 7. února 2008, přičemž účast je nutné potvrdit na tel. 732 124 506.

O den později pak bude tato procedura přístupná široké veřejnosti.

Zdroj: Protext


Krakeš: Pivovary musí na východ

[středa, 6. únor 2008]

Tuzemské pivovary by se měly ještě víc zaměřit na vývoz do východní Evropy, kde na rozdíl od západu ještě spotřeba piva roste. Na konferenci Konkurenceschopnost podniků v Brně to řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Krakeš.

Česko patří do desítky největších světových exportérů piva, loni tuzemské firmy vyvezly 3,5 milionu hektolitrů - zhruba pětinu produkce, z toho nejvíc do Německa.

Přitom právě Němci loni vypili rekordně málo piva - na osobu to bylo v průměru 112,5 litru, což je o 3,5 litru méně než v roce 2006. Spotřeba tam klesá dlouhodobě, a obrat k lepšímu tak nečekají někteří odborníci ani letos. Stejná je situace také v dalších západoevropských zemích. České pivovary vyváží do 50 zemí.

Krakeš předpokládá, že výroba českých firem bude stále stoupat. Hodně se bude vyvážet stále ještě do Německa. Víc je ale potřeba zapojit i východní země, kde roste životní úroveň, míní. České pivo by podle něj mělo využít dobrého jména a široké nabídky produktů a zvýšit svůj podíl v Rusku i v dalších zemích, třeba na Ukrajině. Spotřeba tam má růst ještě řadu let.

Zdroj: E15


Žatecké pivo má nové etikety

[středa, 6. únor 2008]

Obrys Žatce a nové logo pivovaru zdobí žatecké pivo. Zcela nové etikety, které se mění po šesti letech a jež navrhla Hana Klůchová z Prostějova, včera představil Žatecký pivovar. „Nové etikety se budou na lahvích v prodeji objevovat postupně. Ke kompletní výměně u všech piv by mělo dojít během dvou měsíců,“ vysvětlil ředitel závodu a hlavní sládek Radek Bařtipán.

Přestože pivovar mírně změnil i druh písma, název produktu zůstává. Dominantou etiket je dál nápis Žatec. Změna nálepky na lahvích přišla po relativně dlouhé době, obchodníci jejich vzhled většinou mění častěji. „Nám se ale původní etikety líbily, proto jsme ke změně přikročili až po šesti letech,“ přiznal obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Během šesti let ale v pivovaru došlo k mnoha jiným změnám. „Za tu dobu jsme investovali asi 400 milionů korun. Prakticky se vyměnila kompletně výrobní technologie, tedy varna, vířivá káď, spilka, tanky nebo filtry,“ prozradil Vincík.

Všechny změny platil majitel pivovaru Rolf Munding. Hosté slavnostního představení nových etiket se včera mohli se všemi novinkami seznámit na prohlídkové trase, při které prošli celou výrobou piva. Pivovar po ní pravidelně provází i turisty. „Máme tady dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ říká jeden z průvodců.

Sklepy pocházejí ze středověku, neboť pivovar vznikal na konci 18. století na místě bývalého přemyslovského hradu. Ten připomíná i věž v areálu pivovaru, které se říká Vodárenská. „Nevím vlastně proč, protože vodárna tam snad nikdy nebyla. Je to poslední nadzemní připomínka hradu. Bohužel je ve špatném stavu a není přístupná,“ řekl Bařtipán.

Jako hlavní sládek připomněl i hlavní výhody žateckého piva. „Už se nevaří jako před časem ze všeho, co se dalo koupit. Používáme výhradně přirozené suroviny, tedy zdejší vodu, středočeský slad a chmel z žatecké oblasti, konkrétně ze Stekníku,“ řekl Bařtipán.

Žatecký pivovar patří k malým výrobcům, kterým se daří udržet pozici na trhu. Loni dokonce navýšil výstav na 26 400 hektolitrů, což je nejvíc v moderní historii. Kromě Česka se žatecké pivo prodává třeba v USA, Austrálii či Velké Británii. Pivovar vyrábí sedm druhů piv, včetně speciálů Baronky a Xantho.

Chystá speciální velikonoční ležák

Žatečtí kromě etikety chystají letos i další novinky. „Před Vánoci jsme uvedli na trh speciální patnáctistupňový ležák, o který byl velký zájem. Další speciál chceme představit o Velikonocích,“ prozradil Vincík. Během včerejší slavnosti přinesl jeden z místních sběratelů do pivovaru také sbírku etiket starých až čtyřicet let. Pamětníci tak mohli vzpomínat na národní podnik Severočeské pivovary nebo cenu 2,50 Kčs za tehdejší žateckou světlou desítku.

Zdroj: MF Dnes


Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní pečeť z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní pečeť z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

Zdroj: MF Dnes


Prestížne ocenenie Česká pivní pečeť získal Banskobystrický pivovar za pivo Urpiner na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore.

Na 18. ročníku Reprezentačných slávností piva sa počas uplynulého víkendu stretlo 66 domácich a zahraničných výrobcov piva. Výrobcovia, medzi ktorými nechýbali ani slovenské pivovary, súťažili aj tento rok v 11 kategóriách. Predstavilo sa 250 vzoriek piva, návštevníci festivalu mali možnosť degustovať 80 z nich. Okrem pivovarníkov súťažia na festivale aj výrobcovia minerálnych vôd. Tí sa uchádzali o ocenenie Zlatý český prameň.

Spoločnosť Banskobystrický pivovar, s. r. o., je výrobcom slovenského piva značky Urpiner, vyznačujúceho sa originálnou chuťou a vyrábaného podľa tradičných receptúr. Banskobystrický Urpiner je najmenším slovenským pivovarom v SR s podielom na trhu 1,7 %. Jeho ročná produkcia predstavuje 66 000 hektolitrov piva.

TASR o tom informoval riaditeľ pivovaru Branislav Cvik.

Zdroj: Orange


Slovenským pivovarníkom sa vlani po štyroch rokoch podarilo zastaviť pokles predaja piva. Výrobcovia umiestnili na domácom trhu celkovo 3,81 milióna hektolitrov piva, čo je zhruba o 1,4 percenta viac ako v roku 2006.

Rozhodujúci podiel na slovenskom trhu s pivom majú svetové koncerny, ktoré rozbehli v krajine aj licenčnú výrobu zahraničných značiek.

"Zdá sa, že slovenský pivný trh sa po postupných poklesoch predaja v rokoch 2003 až 2006 konečne začal stabilizovať," povedal výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Spotreba piva sa však len ťažko bude dostávať na úroveň roku 2002, keď slovenské pivovary predali v tuzemsku až 4,73 milióna hektolitrov piva, dodal. Predaj piva na Slovensku začal upadať v roku 2003 po tom, ako sa zvýšila spotrebná daň z piva.

Podľa Šustáka sa zatiaľ nedá jednoznačne povedať, čo v minulom roku pomohlo stabilizácii slovenského pivovarníctva. "Jedno až dve percentá môže predstavovať aj vplyv teplejšieho leta," myslí si. Trend predaja by mali naznačiť najbližšie mesiace, v druhej polovici roka by pivovarníci podľa Šustáka už mohli odhadnúť aj tohtoročné výsledky.

Vo vlaňajších štatistikách podľa Šustáka nie je započítaný napríklad predaj piva, ktoré koncerny vyrobia v rámci skupiny v zahraničí, a neskôr dovezú a predajú na Slovensku. Naopak, čísla obsahujú aj objemy zlatistého moku, ktoré výrobcovia vyvezú do zahraničia na stočenie, a následne vrátia ako konečný produkt na domáci trh.

Vlani pokračoval postupný pokles exportu piva zo Slovenska, ktorý súvisí s rastom licenčnej výroby niektorých slovenských značiek v zahraničí. Zatiaľ čo ešte v roku 2004 sa z krajiny vyviezlo 184.100 hektolitrov piva, vlani to bolo iba 28.500 hektolitrov. V rámci licenčnej výroby sa v cudzine v minulom roku vyprodukovalo celkovo 461.000 hektolitrov slovenského piva, z toho viac ako dve tretiny v Rusku, necelá štvrtina v susednom Česku a menšie množstvo v Maďarsku.

Dominantný podiel na slovenskom trhu s pivom majú holandský koncern Heineken, ktorý vyrába napríklad značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, a juhoafrická skupina SAB Miller. Tá ovláda Pivovary Topvar, ktoré vznikli zlúčením topoľčianskeho Topvaru s pivovarom Veľký Šariš. Okrem nadnárodných koncernov vyrába pivo aj niekoľko ďalších menších pivovarov.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk


Hlinsko se chystá na novou vodu

[úterý, 5. únor 2008]

Hlinecký pivovar začne za necelé dva měsíce vařit pivo z jiné vody. A jeho vedení si přeje jediné - aby si toho nikdo nevšiml.

Chrudimské vodárny rozhodly, že Hlinecko už nebudou zásobovat měkkou vodou z Hamerské přehrady, ale podzemní a daleko tvrdší vodou z Havlíčkobrodska. Naneštěstí nová voda obsahuje i vyšší koncentrace dusičnanů. S novou vodou mohou mít kromě pivovaru potíže i další firmy a lidé v domácnostech.

Pivovar ale tvrdí, že na změnu bude připraven. „Momentálně budujeme vlastní úpravnu vody, která dokáže snížit koncentraci dusičnanů a také snížit tvrdost vody. Kdybychom to neudělali, na chuti piva by se to mohlo projevit. Takto ale nic podobného nehrozí,“ řekl ředitel hlineckého pivovaru Milan Vedra.

Úpravna za více než sedm milionů korun, na kterou přispěly i vodárny, by měla podzemní vody z okolí Chotěboře upravit do podoby co nejbližší vodě z Hamerské přehrady.

„Nechali jsme si udělat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském várky ze staré a nové upravené vody. Degustační komise nedokázala odlišit rozdíl,“ řekl Vedra.

Změna vody rozladila i hlineckou mlékárnu. „Tvrdost vody je náš úhlavní nepřítel. Používáme chlazení pitnou vodou, kde jsou malé trysky, zarostlo by nám to vodním kamenem,“ řekl technický ředitel Mlékárny Hlinsko Ladislav Pekař.

Mlékárna musí zaplatit šest milionů za úpravnu vody a dalších půl milionu ročně za její provoz. Kvůli tvrdé vodě hrozí, že vodním kamenem budou zarůstat i varné konvice, pračky či bojlery v domácnostech.

Hlinečtí radní se pokoušeli odstavení Hamerské přehrady zabránit. Společnost Vodovody a kanalizace však na tom trvala.

Úpravna vody v Hamrech je ve špatném stavu a její rekonstrukce by byla příliš drahá. Tamní voda je sice kvalitní, s minimální koncentrací dusičnanů, ale kvůli přírodnímu znečištění se musí upravovat vysokými dávkami chemikálií. Přechod na novou vodu bude postupný. „Předpokládám, že by měl trvat dva až tři měsíce,“ řekl ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim Josef Hrad.

Vodárny stále ještě definitivně nerozhodly, zda Hamerskou přehradu odstaví a nahradí ji vodou z úpravny v Monaku, jak to mají v plánu. „Teď se právě dokončuje analýza, která rozhodne,“ řekl Hrad.

„Mám obavu, zda není unáhlené odepsat zdroj pitné vody. Jak přestane fungovat, pravděpodobnost, že se uvede znovu do provozu, je malá,“ řekl Jaroslav Říha z chrudimské pobočky Krajské hygienické stanice.

Zdroj: MF Dnes


Pivovar bude opět vyrábět slad

[úterý, 5. únor 2008]

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod do letošního září obnoví výrobu sladu, aby nebyl závislý na dodavatelích a snížil své výrobní náklady. Pivovarská sladovna byla uzavřena asi před čtyřmi lety z ekonomických důvodů. Nyní ale pivovar nakupuje slad za dvojnásobnou cenu, což podle ředitele Jiřího Huška nezpůsobilo jen zdražování ječmene, ale i velká přirážka sladoven.

„Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní sklad se ziskem,“ uvedl Hušek.

Nákup sladu podle něj komplikuje to, že jeden subjekt ovládá přes 60 procent trhu. „To vidíme do budoucna jako hrozbu. Ve výrobě sladu chceme být soběstační,“ konstatoval. Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006. „V předloňském roce jsme dělali privátní značky pro obchodní řetězce, s tím jsme skončili,“ uvedl Hušek.

Sladovna nyní funguje jako sklad Nyní se v pivovaru vaří pouze pivo značky Rebel. Loňské tržby za pivo převýšily 100 milionů korun.

Sladovna se nyní používá jako sklad, proto před obnovením výroby bude pivovar stavět novou skladovací halu asi za tři miliony korun.

O dodávkách sladovnického ječmene již podnik jedná se zemědělci v regionu. „Padesát procent množství potřebného k výrobě piva v roce 2009 už máme zajištěno,“ dodal Hušek.

V prvním čtvrtletí tohoto roku pivovar dokončí rekonstrukci části výrobních prostor za více než deset milionů korun. Pořídil novou technologii na stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory.

Podnik nyní zaměstnává 88 lidí, ve sladovně vznikne dalších šest pracovních míst.

Zdroj: MF Dnes


Jednou z mála olomouckých nekuřáckých restaurací je hostinský pivovar Moritz. Jeho provozovatelky Radky Staroštíkové jsme se zeptali na dosavadní zkušenosti s pohostinstvím bez oblak cigaretového dýmu.

Inspirovali jste se při vzniku nekuřácké hospody nějakým zahraničním vzorem?

Žádný zahraniční vzor jsme neměli. Jsme typická česká restaurace, akorát se u nás nekouří. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba. Máme většinou plno. Klientela se samozřejmě posunula trochu někam jinam.

Neobávali jste se, že vám bude kuřácká klientela chybět?

Ani v nejmenším. Jsou to jednoduché počty. V České republice je šedesát procent nekuřáků. Více než polovina z nich jsou lidé, kteří by jinak do hospody nešli kvůli zápachu z cigaret. To ale neznamená, že by k nám nechodili kuřáci. Naopak, spousta jich je tolerantních a dokonce jim vyhovuje, že se při jídle nekouří.

Může mít nekuřácký prostor i příznivý vliv na chování obsluhy?

Určitě to svou roli může sehrát. Pokud pracujete 14 hodin denně v zakouřeném prostředí, pak asi stěží vydržíte být pořád stejně příjemný. Samozřejmě základem v tomto ohledu zůstává výběr takových lidí, které ta práce baví.

Co si myslíte o zákazu kouření?

Jako člověk to vítám. Samozřejmě by to bylo pro mě jako klienta příjemné. Na druhou stranu by to znamenalo určitou diskriminaci podnikání, a to není dobře. Každý provozovatel by si měl rozhodnout sám o charakteru své hospody. Nemyslím si, že by tato rozhodnutí měla ležet v rukou státních úředníků.

Takže kdybyste měla možnost hlasovat v parlamentu, zvedla byste ruku proti?

Ano.

Neohrozil by vás takový zákon?

Určitě ne. Kvalitní hospodu nemůžete budovat jen na tom, že je nekuřácká. My stavíme na vlastním pivovaru, speciálních jídlech a dobré obsluze. Pokud budou tyto tři věci fungovat dohromady tak jako doposud, nemáme se čeho bát.

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Karel Páral


Třikrát více nové značky piva Pardál, než předpokládal, prodal loni na jihu Čech Budějovický Budvar.

Od 1. března, kdy mohli lidé světlé výčepní pivo poprvé ochutnat, ho národní podnik uvařil více než 76 tisíc hektolitrů. Původně plánoval vyrobit jen 25 tisíc.

„Téměř tři čtvrtiny objemu jsme prodali v lahvích, zbytek v sudech. Pardál získal trh na úkor konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Lidé na jihu Čech ale kupovali méně i tradiční světlou desítku Budějovický Budvar. Její odbyt klesl o necelých deset procent. Podle vedení podniku ji ale Pardál výrazně neohrožuje. Letos v lednu rozšířil Budvar prodej nové značky i do ostatních částí republiky. Oproti loňsku chce její výstav zdvojnásobit.

„Marketingová kampaň bude podobná jako na jihu Čech. Využijeme tváře pijáků, kteří se na vývoji Pardála podíleli,“ nastínil mluvčí podniku Petr Samec.

Budějovická pivní novinka má konkurovat značkám, jako je Radegast, Braník nebo Primus. Její cena se v republice bude pohybovat okolo 15 korun za točené a 7,5 koruny za lahvové pivo.

Zdroj: MF Dnes


Kutná Hora, Tábor/ To, co možná nikdo nečekal, se stalo skutečností. Tmavé výčepní pivo Dačický, které se vaří v Kutné Hoře, potřetí obhájilo prvenství na slavnostech piva v Táboře.

Odborné degustace chmelových nápojů tam jsou největší v České republice a mají také nejdelší tradici.

Podle odborníků je i letos tmavý Dačický nejlepším pivem ve své kategorii. O zisku Zlaté pivní pečetě rozhodla anonymní odborná komise na osmnáctém ročníku Táborských pivních slavností. Na druhém místě se umístilo tmavé výčepní pivo Březňák, jenž také zvítězil v kategorii světlých ležáků. Na třetím místě skončilo slovenské pivo Steiger. Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které soutěžily ve dvanácti kategoriích.

„Zvítězit v Táboře třikrát za sebou, to už je opravdový kumšt. Dvakrát obhájit prvenství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem z toho nejlepšího sladu, vody a chmele. Starost našich lidí slaví úspěch,“ řekl nový ředitel kutnohorského pivovaru Jan Hejra. Ten je zároveň vrchním sládkem. „Prvenství se stalo vyznamenáním pro všechny lidi v pivovaru, kteří se každý den starají o to, aby piva měla tu nejvyšší kvalitu. Naše poctivá práce přináší ovoce,“ dodal Hejra.

Pro Dačického není vítězství v Táboře ojedinělé. Ceny sbírají pravidelně

Zdroj: Kolínský deník


V Táboře proběhl osmnáctý ročník pivních slavností, pivo z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., získalo zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

Letošního ročníku soutěže se účastnil rekordní počet šestašedesáti pivovarů z České i Slovenské republiky. Do soutěže poslaly pivovary 270 vzorků, které hodnotilo 88 degustátorů. Zlatou pivní pečeť obdrželo pivo Rebel v kategorii tmavých ležáků, stříbrnou pivní pečeť mezi světlými ležáky.

„Pivní slavnosti v Táboře jsou největší událost svého druhu v České republice a získání ceny je pro náš pivovar jedním z nejcennějších ocenění,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Letošní rok začíná pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., opravdu výjimečně. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Jiří Hušek. Vedle dvou výše zmíněných cen je brodský pivovar Pivovarem roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař


Městský pivovar Platan, který dosud vlastnilo šest společníků, má nového majitele. Jediným vlastníkem protivínského pivovaru se stala firma K Brewery Group, která od loňského roku majetkově vstupuje do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Vlastnickou změnu v Platanu potvrdil serveru Euro online Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Nová investiční skupina má již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček. Podle informací Euro online jedná také o vstupu do pivovaru v Jihlavě. Protivínský Platan, který v licenci vyrábí pivo pro Plzeňský Prazdroj, nezopakoval vloni rekordní výstav piva z roku 2006.

Platan uvařil v minulém roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak výstav z předloňského roku, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrů. Za poklesem odbytu pivovaru stály podle mluvčího pivovaru Ladislava Rosmüllera menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí Jihočeských pivovarů České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 patřil šesti fyzickým osobám.

Zdroj: EURO Online | Autor: Táňa Králová


Označení České pivo je již několik dní v návrhu na registraci na chráněné zeměpisné označení v rámci EU. Zda je tuzemské pivo skutečně jedinečné a zaslouží si ochrannou známku jste se mohli zeptat ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého. Na dotazy čtenářů odpovídal v on-line chatu na Novinkách.

Foto

Český pěnivý mok je podle odborníků pojmem v České republice, ale i ve světě. Podle nich je to zejména díky použitým surovinám a technologii, která je odlišná než ve většině jiných zemí. Na proceduru výroby piva se budete moci zeptat Jana Veselého, který byl za svoji kariéru mino jiné i ředitelem Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

Jako expert přes pivo ví, jak se vyvíjí ceny surovin důležitých k jeho výrobě. A jak by to následně mohlo ovlivnit konečné ceny piva.

Online chat:

vesely: Dobrý den, již jsem dorazil a těším se na vaše dotazy.

palacinky: Dobrý den! Můžeme letos očkávat další zdražení piva? a o kolik procent zhruba? děkuji

vesely: Hlavní surovina sladovnický ječmen zdražuje oproti roku 2006 o 100%. Současně rostou ceny chmele, elektřiny, benzínu a mzdy. Proto pivo v r. 2008 bude dále zdražovat celkem během 12 měsíců možná až o čtvrtinu. Příčinou je nesmyslná politika biopaliv. Budeme všichni kupovat dražší potraviny, včetně piva, abychom mohli platit více za benzín a naftu.

x.x.x.x.x.x.x.x.x16: Zdravím jaké je nejlepší pivo na trhu?? v pomněru cena : kvalita?? děkuji

vesely: Bohužel reprezentuji všechna česká piva, a odpověď na tuto otázku by nebyla korektní.

potapka12: dobrý den, v čem je naše pivo tak zvlaštní?

vesely: Díky totáči, kdy do pivovarnictví nešly téměř žádné investice nás minula modernizační vlna 70.let minulého století, kdy pivovary ve světě zlevňovaly dramaticky výrobu zkracováním kvašení a náhradou tradičních postupů ve varně tzv. infuzí (rozemletý slad je při ní propařen vysokotlakou párou, něco jako při výrobě espresa). Důsledkem je, že toto pivo ztratilo pitelnost. vypijete 2, uhasíte žízeň a nemáte chuť na další. České pivovary začaly modernizovat až v 90. letech a této technologické pasti se vyhnuly. Výroba je moderní, ale zachovává tradiční technologii, dekokční rmutování na varně (postupné ohřívání rozemletého sladu ve vodě, taková várka trvá až 6 hodin) a dvoufázové kvašení, hl. ve spilce a dokvášení v tancích. Proto má naše pivo vysokou pitelnost, máte chuť na další sklenici, i když už nemáte žízeň.

sunny.l: Dobrý den, především mě tedy zajímá Váš názor na označení "České pivo"...bude to mít nějaký přínos?

vesely: Pokud nám v Bruselu schvállí ochranu zeměpisného označení České pivo, bude používání tohoto pojmu informací pro zákazníka jak u nás, tak v zahraničí, že pivo je vyráběno s daným podílem tradičních surovin, v tradiční oblasti, při zachování tradiční technologie, a že jeho vlastnosti odpovídají tradici českého piva. Bude to tedy marketingová výhoda pro ty české pivovary, které se rozhodnou pro tuto výrobu. Zneužívání pojmu české pivo bude kontrolovat Česká zemědělská a potravinářská inspekce.

petr.tnt: Dobrý den, jaký je vliv používání měděného a ocelového kotle na chuť piva? Odkud se dovaží chmel, když toho našeho českého se dává už jen nepatrné množství pro dochucení ?Díky

vesely: Kov používaný na nádoby ve varně nemá zásadní vliv na chuť piva. V Česku se vypěstuje kolem 5 tisíc tun chmele ročně, naše pivovary spotřebují cca 1000 tun. Čistě český žatecký chmel používají jen některé tradiční značky. Většina českých pivovarů používá podíl žateckého chmele v poslední fázi chmelovaru. Jinak se používají chmele např. z Německa, ve formě chmelových pelet a chmelového extraktu - ten má tu výhodu, že neztrácí při skladování hořkost.

ElberethGilthoniel: Slyšel jsem že náš největší a nejznámější pivovar vyrábí pivo tak že vyrobí výcestupňové pivo a potom ho ředí vodou ? Je to pravda ?

vesely: Nemohu se vyjadřovat k praxi jakéhokoliv konkrétního pivovaru. Ve světě je často používaná metoda HIGH GRAVITY BREWING. Uvaří se mladina o vysoké koncentraci (např. 14, 16), pivo se po vykvašení zchladí, zbaví plynů a míchá se se zchlazenou odplyněnou vodou na libovolnou koncentraci.

jj200: Co říkáte na monopolizaci hospod? Velké pivovary mají peníze na to, aby zaplatili hospodám vybavený a ještě peníze do začátku, aby točili jejich pivo. Tím vytlačují malopivovary.

vesely: Všechny pivovary bojují o hospody stejným způsobem. Když pivovar vyrábějící 100 tisíc hektolitrů "koupí" deset hospod, musí pivovar vyrábějící 5 miliónlů hekotlitrů "koupit" hospod pět set, aby byl poměr vyrovnán. Takový velký "nákup" pochopitelně vyvolá větší pozornost než nákupy malé. Čím větší pivovar, tím jeho chování více ovlivňuje celý trh, a proto je pod přísnější kontrolou antimonopolního úřadu, to je myslím spravedlivé.

Sip341: Dobrý den, myslíte si že máme nejlepší pivo na světě ?

vesely: Jsem naprosto přesvědčen, že naše pivo je nejlepší na světě, důkazem je rychlý růst exportu, zejména do tradičních pivních zemí, kde mají vlastní rozvinuté pivovarnictví, a přesto se tam prosazujeme. Jde především o Německo, Slovensko, Británii, USA, Belgii, Švědsko atd.

MichalMiskarik: dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat jaké pivo kromě českých značek považujete opravdu za kvalitní.. myslím třeba americké pivo, které podle mnoha hlasů není příliš dobré. děkuji

vesely: Na světě se vyrobí 1600 milionů hektolitrů piva ročně, polovina všech značek a 3/4 všech hektolitrů nesou označení Pils, Pilsner nebo Pilsener, jsou to tedy víceméně kopie piva vzniklého r. 1842 v Plzni. Kromě našich značek je řada velmi kvalitních piv např. japonská piva, největší čínská značka Tsingtao (mimochodem její objem je víc než dvojnásobek české celoroční výroby).

ubulak: dobrý den,jak se díváte na snahu o privatizaci Budvaru?

vesely: Jako ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven se nesmím vyjadřovat k majetkovým, privatizačním, obchodním či marketingovým aktivitám jednotlivých společností.

AnneLady: Dobrý den, kolik piva se asi tak za rok exportuje do zahraničí? A jaký názor na naše pivo mají cizinci?

vesely: V posledních letech roste český export dvouciferným způsobem, za posledních 6 let se ztrojnásobil. V roce 2007 jsme podle odhadu vyvezli více než 3,7 milionů hektolitrů piva. Na světě se průměrně vyváží 6 % vyrobeného piva, u nás činí poměr exportu 18 % výroby. Cizí turisté, jejichž počet ročně překračuje 100 milionů osob jsou nejlepším marketingovým argumentem pro vývoz českého piva. Když k nám začali jezdit na pivo angličtí Rowdies, v následujím roce vzrostl náš export do Británie o 40 %. Rowdies se přesunuli dále na východ, úroveň exportu do Británie neklesá.

Carlos952: Dobrý den, mohl by jste mi stručně popsat v čem se liší výroba českého piva od piva třeba Bavorského(tuším že už je zaregistrované). Děkuji

vesely: Zaregistrované zeměpisné označení Bavorské pivo má jednoduchou definici, pouhý výčet typů piv a jejich charakteristik. Naše žádost obsahuje definici používaných surovin (se stanovenými minimálními podíly českého sladu a chmele), definici oblasti výroby (jde o teritorium ČR bez pohraničních hor), dále definici výrobního postupu (zejm. dekokční vaření piva, skutečný chmelovar a dvoufázové kvašení se stanovenou max. teplotou při hlavním kvašení i dokvášení). Hlavní charakteristikou jsou senzorické a analytické vlastnosti jednotlivých typů českého piva.

kukl2: Dobrý den. Roste na našem trhu podíl ležáku? Bude mít vliv stupňovitost piva na očekávané zdražení? Děkuji.

vesely: Díky rostoucí životní úrovni podíl ležáku na celkové české spotřebě piva pomalu roste na úkor podílu výčepního piva. Obecně v historii Češi v obdobích hospodářských krizí pili stejně piva ale přecházeli na nižší a levnější stupňovitost (viz 30. léte minulého století s přesunem poptávky z 10 na 7), v období politických krizí např. mobilizace před Mnichovem 1938 a Sametová revoluce naopak Češi pijí piva více. Zdražení piva nebude mít vliv podle mého na strukturu stupňovitosti piva.

FildinhoS: Dobrý den, chtěl bych se zeptat kolik piva je tzv. zdravotní dávka

vesely: naprostá většina lékařů považuje za tzv. bezpečnou dávku 2 půllitrová piva denně pro zdravého dospělého muže a 2 třetinková piva denně pro zdravou dospělou ženu. Není to sexismus, ženy mají zkrátka menší játra a menší obsah enzymu alkoholdehydrogenázy.

sunny.l: Ještě jednou dobrý den...ještě by mě zajímalo, co říkáte na levná lahvová piva podivných značek, kvalita těchto piv musí být téměř nulová...nebo co jiného je příčinou tak nízkých cen?

vesely: Každá láhev desítky musí mít v ceně cca 40 haléřů na balení (etiketa, korunka, odpisy vratných lahví, rozvoz a svoz, mytí), 1,2 Kč je spotřební daň a dalších 12 haléřů DPH. Teprve další nárůst ceny pokrývá výrobu (zemědělci, sladaři, pivovarníci). Z toho vyplývá, že extrémně levná piva buď dotují maloobchodní řetězce ve snaze přilákat zákazníky, kteří pak koupí i jiné zboží nebo je vyroba ztrátová.

m.morcinek: Vážený pane Veselý, jsem podsládek v jednom českém pivovaře, kde ještě vaříme skutečné české pivo, ale myslím že mnoho velkofabrik se od fenoménu "české pivo" neustále zdalují. Nejsem si zcela jist zda tyto velkovýrobny, skutečně reprezentují české pivo a jestli je pro ně toto označení zcela na místě.?děkuji.

vesely: Jedním z důvodů žádosti o registraci zeměpisného označení České pivo v Bruselu byla snaha definovat široce používaný pojem České pivo. Po registraci podobné debaty ztratí smysl. Toto pivo je definováno tak, že je může vyrábět každý český průmyslový pivovar. Je čistě na jeho rozhodnutí, jestli bude toto označení používat.

Kolarikova.E: Dobrý den! zajímalo by mně, kolik se u nás zhruba vyrábí značek piv? díky za odpověď

vesely: České průmyslové pivovary, je jich 48 (průmyslový pivovar je ten, kde se pivo jinde vyrábí a jinde pije na rozdíl od restauračních minipivovarů), vyrábějí kolem 450 značek piv, toto číslo se neustále mění, ale celkový počet roste.

vesely: Děkuji Vám za otázky, spousta informací je na stránkách www.cspas.cz. Doufám, že jsem ukojil tu největší zvědavost a hlavně doufám, že všichni zachováte přízeň českému pivu. Dej Bůh štěstí.

Zdroj a foto: Novinky.cz


Pivní someliérství v Česku

[pondělí, 4. únor 2008]

Pít dvojku piva v exkluzivní skleničce připomínající skleničku na bílé víno? Proč ne? Čím dál více tuzemských hospod, restaurací či barů se tímto způsobem snaží z pití piva udělat chuťový zážitek podobný degustaci vína nebo drahého koňaku.

„V České republice se rozmáhá pivní someliérství. Lidé totiž mají čím dál vyšší povědomí o pivu,“ řekl LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Zdejší pivovary se shodují, že dochází k posunu pití piva od levnějších značek k prémiovým nebo speciálním.

„Češi si potrpí na kvalitu a neváhají si za ni připlatit,“ uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Tuto změnu Mareček dokládá čísly za loňský rok, kdy se prodej vlajkové lodi společnosti – ležáku Pilsner Urquell – meziročně zvedl o tři procenta.

„Mimořádně se také dařilo pivu Kozel 11°, jehož prodej se loni zvýšil téměř o polovinu,“ dodal Mareček. Prémiové produkty v současnosti rostou ve všech segmentech potravin a oblast piva není výjimkou. Podle pivovarníků je za tímto trendem rostoucí kupní síla Čechů. Veselý ale uvádí i další důvody rostoucí obliby prémiových značek. „Důležitým hybatelem je rovněž mladá generace, která má chuť experimentovat a poznávat nové věci,“ konstatoval ředitel svazu pivovarů a sladoven.

Ochota Čechů ochutnávat nezvyklá a dražší piva prospívá především malým pivovarům, jejichž produkce speciálních piv rok od roku roste.

Odhaduje se, že v současné době se tato piva vaří ve zhruba sto deseti minipivovarech, což je od listopadu 1989 nárůst o zhruba čtyřicet pivovarů. Ještě v třicátých letech minulého století jich ale v tehdejším Československu existovalo čtyři sta čtyřicet šest.

Zároveň ale pivovarníci přiznávají, že spotřeba piva už nijak dramaticky růst nebude. Trh je nasycený. Na rozdíl od velkých pivovarnických skupin v zemi, jejichž meziroční nárůsty prodeje se pohybují v řádech jednotek procent (například Plzeňský Prazdroj o dvě procenta), hlásí menší pivovary v zemi daleko vyšší čísla.

„Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás příznivý výsledek, protože trh má celorepublikově stagnující tendenci,“ potvrdil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Koutek dodal, že Češi dávají stále častěji přednost kvalitě a více si vybírají. „Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje,“ podotkl šéf pivovaru Litovel. Vedle těchto tradičních českých piv si Češi oblíbili i cizí značky. Většinu tuzemských pivovarů vlastní nadnárodní giganti, kteří tímto způsobem mohou na konzervativní tuzemský trh importovat zahraniční piva.

„Mezi nejrychleji rostoucí značky v Česku patří prémiový ležák Stella Artois,“ potvrdil Petr Dvořák, ředitel marketingu Pivovarů Staropramen.

Podobně se vyjadřuje Kateřina Eliášová, mluvčí Starobrna a Krušovic, které ovládá nizozemský Heineken. „U značky Heineken jde ročně o asi desetiprocentní růst. Naši partneři z gastronomie tento sortiment žádají, je to totiž otázka image provozovny,“ dodala. Odborníci se shodují, že zmiňovaný trend bude i nadále pokračovat. „Levnější piva jsou žádaná méně,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Lidovky.cz


Slavnostně bylo pokřtěno 1. vydání průvodce po nejoblíbenějších restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2008, který vznikl na základě hlasování hostů hospod a restaurací. Lahodný mok si nenechala ujít ani běžkařka Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec a Ondřej Havelka.

Foto

Křtu se účastnily špičky české gastronomie, například Pavel Maurer, vydavatel gurmánského průvodce Grand restaurant, Jan Filip, zástupce Asociace hotelů a restaurací ČR. Za kmotry byly i další osobnosti, jako Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec nebo Ondřej Havelka.

Od dnešního dne bude pro milovníky plzeňského ležáku rozhodování „kam na pivo“ snazší. Odpověď jim totiž poskytne průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008. Téměř 77 000 hlasujících rozhodlo o stovce nejoblíbenějších restaurací, které byly zařazeny do jedinečného průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008.

Unikátní charakteristikou, která průvodce odlišuje od ostatních podobných publikací, je i to, že obsahuje aktuální komentáře spotřebitelů ke každé z uvedených restaurací.

„Většina ostatních průvodců je hodnocena jen několika lidmi, my jsme dali možnost výběru TOP 100 nejlepších restaurací Pilsner Urquell našim spotřebitelům. Počet hlasujících nás opravdu velmi pozitivně překvapil. Z projektu plánujeme vytvořit dlouhodobý program, který si klade za cíl provádět milovníky piva těmi nejlepšími restauracemi na českém trhu a motivovat majitele restaurací ke kvalitní péči o pivo, prostředí a servis ze strany obsluhy,“ řekl Petr Polák, manažer značky.

„Miluji plzeňský ležák! Kdysi jsem velmi rád jezdil do Prahy na dobrou plzeň. Nikdy jsem si nenechal ujít návštěvu legendárních hospod U Tygra, U Pinkasů či U Kocoura, kde byla plzeň jedinečná. V Brně nebylo kam na pořádné pivo jít. Pak jsem si řekl, proč jezdit za pivem do Prahy, když můžu mít svoji hospodu, ve které bude ležák Pilsner Urquell stejně dobrý jako v legendárních pražských hospodách,“ říká Lumír Kopeček, provozovatel hostince U Bláhovky, o počátcích svého podnikání v gastronomii.

Pilsner Urquell Pub Guide 2008 bude k dispozici zdarma ve většině ze sta restaurací, které byly do průvodce zařazeny.

Zdroj a foto: Super


Pivovar zdražuje o deset procent

[sobota, 2. únor 2008]

Pivovar v Černé Hoře na Blanensku zdraží od března o deset procent čepované pivo a limonády. Koncové ceny v obchodech a restauracích tak vzrostou přibližně o korunu. „Zvýšení cen zapříčinila vysoká cena vstupních surovin, energií a nákladů na dopravu,“ vysvětlil generální ředitel pivovaru Jiří Fusek.

Zdroj: MF Dnes


Na 270 eur (7000 korun) přijde jedna láhev speciálního ročníkového piva, které po vzoru vinařské praxe začal vyrábět pátý největší světový pivovar, dánský Carlsberg. Každá láhev Jacobsen Vintage No.1. 2008 je přitom ozdobena originální litografií.

Vrchní sládek pivovaru Carlsberg v Dánsku Jens Eiken ukazuje láhev nejdražšího piva na světě. Každá láhev piva Jacobsen Vintage No.1. 2008 přijde na 270 eur.

"Kladl jsem si před dvěma lety otázku, proč nedělat exkluzivní, unikátní pivo v omezeném množství jako je tomu u vína s jeho dobrými a skvělými ročníky," vysvětlil autor projektu Jens Eiken, který v dánském pivovaru odpovídá za takzvaná speciální piva.

První ročník nového piva čítá 600 lahví. Pivo na bázi chmele a obilí zrálo šest měsíců v nových dubových sudech a bylo vyrobeno ve sklepích z roku 1847, tedy z doby začátků značky Carlsberg. Výsledkem je silné tmavé pivo s 10,5 stupně alkoholu s nádechem například vanilky a karamelu. "Je skvělé k zapíjení plísňových sýrů," doporučuje pivovarník.

Pivo Jacobsen Vintage No. 1.

Toto pivo jako výsledek důkladné řemeslné výroby vydrží více let a jeho kvalita se časem bude zlepšovat. "Je to jako u kvalitního šampaňského, které může stárnout deset až 15 let, zatímco klasická piva se skladují maximálně rok," tvrdí Eiken.

Cena nového moku podle něj není přehnaná, "protože trvalo téměř dva roky, než bylo vyvinuto toto pivo, jehož výrobní proces je nákladný". Samotná prázdná láhev s některou z originálních litografií od dánského umělce Franse Kannika přitom představuje čtvrtinu konečné ceny. Litografie přibližují severskou mytologii.

První láhve s etiketou Jacobsen Vintage No.1. 2008 se již prodaly na dobročinné dražbě po internetu na pomoc afrických dětí, uvedla dánská firma bez upřesnění počtu prodaných lahví. Prý už ale pomýšlí na ročník 2009.

Zdroj: Finanční noviny | Foto: John McConnico


Jako na běžícím pásu získávala medaile piva z produkce litovelského pivovaru na největší české degustační soutěži, která se konala tento týden v Táboře. Zlatou medaili a prestižní titul Česká pivní pečeť 2008 vybojovala desítka Classic.

Stříbrnou medaili si litovelští pivovarníci odvezli za své nealkoholické pivo Litovel Free. Bez medaile nezůstalo ani dvanáctistupňové pivo Premium, které skončilo třetí.

Litovelští pivovarníci jsou na ceny z pivovarnických soutěží zvyklí. Právě ze soutěže o Českou pivní pečeť vozí medaile pravidelně. „Získat tolik ocenění na tak prestižní soutěži je vždy obrovský úspěch. Navíc je to jako ve sportu. Vždycky je těžší pozice stále a stále obhajovat než vyhrát jednou a potom zapadnout,“ sdělil ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Nejvíc si cení vítězství v kategorii desítek. „Tato kategorie bývá na pivních soutěžích vždy nejnabitější. Vždyť desítka se pije nejvíc a vaří ji v podstatě každý pivovar,“ řekl Koutek. Podle něj na soutěži jasně dominovala klasicky vyráběná piva. Takzvaná europiva vyráběná zrychleným procesem se neprosadila. „Nic se nedá uspěchat ani ošidit. Pivu zkrátka musíte dát potřebnou energii, čas a také srdíčko. Potom může být úspěšné jak u zákazníků, tak u odborníků,“ prozradil recept na úspěch litovelských pivovarníků Koutek.

Českou pivní pečeť udělovala komise složená z osmaosmdesáti členů, především sládků. Ti posuzovali zejména vůni, chuť, hořkost, říz, pěnu a čirost. „Sládkové jsou na slovo vzatí odborníci, kteří pivo v pivovarech připravují tak, aby chutnalo jim. Proto je vítězství v takové soutěži tak ceněné,“ podotkl Koutek.

[Litovel] 16:39 [permalink] [reaguj]


Reprezentační slavnosti piva ve svém 18. pokračování jsou minulostí.

Na sál každý den přivedly tisícovku lidí.

„Jihočeské pivovary dosáhly úspěchu díky strakonickému kvasnicovému pivu Dudák, které svou kvalitou dokázalo předstihnout i větší výrobce,“ zhodnotil včera účast jihočeských výrobců v soutěži o Českou pivní pečeť pořadatel slavností piva Alois Srb.

Odborná porota udělovala ocenění ve 12 sledovaných kategorií piva a dvou minerálních vod. Laická porota složená z hostů a novinářů pak našla vítěze vítězů. Stal se jím Březňák 12%. Pivo tak získalo titul Extra pivní pečeť 2008.

1. místa v České pivní pečeti 2008:

světlé výčepní – Classic 10% – Pivovar Litovel

tmavé výčepní – Dačický tm. výč. – Drinks Union – Kutná Hora

světlý ležák – Hostan Hradní 11% – Starobrno, pivovar Hostan, Znojmo

tmavý ležák – Rebel Černý – Havlíčkův Brod

světlý ležák prémium – Březňák 12% - Drinks Union – Velké Březno

tmavé speciální – Herold Bohemia Black Lager 13% – Herold Březnice

světlé speciální – Speciál 14% – DUP Pelhřimov

nealko – Svijanský vozka – Pivovar Svijany

dia – Louny Diamant – Drinks Union, Louny

světlé z minipivovaru – František – světlý ležák 12% – Sklárna a minipivovar Novosad a syn, Harrachov

tmavé z minipivovaru – Svatý Norbert – Strahov

kvasnicové – Strakonický dudák – Měšťanský pivovar Strakonice.

Zdroj: Táborský deník


V areáli bývalého pivovaru v Nitre vznikne multifunkčná zóna za tri miliardy korún. Spoločnosť Real Estate Assets už získala od mesta územné rozhodnutie. Prvá etapa výstavby sa začne v polovici tohto roka. Historické budovy pivovaru sa tak v priebehu najbližších rokov zmenia na luxusný štvorhviezdičkový kongresový hotel s 250 lôžkami, wellness centrom a ďalšími doplnkovými funkciami.

Foto

Na ploche piatich hektárov vyrastie bytový komplex s 550 novými bytmi od jednoizbových až po štvorizbové luxusné apartmány a mezonety. Projekt s názvom Nová Nitra počíta aj s výstavbou administratívnych a obchodných priestorov s približne 700 podzemnými a 300 nadzemnými parkovacími miestami. "Cieľom projektu je zmeniť takmer nevyužívané priestory na modernú, oddychovú, ale aj pracovnú zónu, ktorá ponúkne obyvateľom Nitry atraktívne prostredie na vzdelávanie, bývanie, administratívu, kultúru a zábavu," uviedol Daniel Gálik zo spoločnosti Real Estate Assets.

V areáli sa v súčasnosti nachádzajú aj historické objekty, najstaršie boli postavené v rokoch 1893 - 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tu bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa tu začalo znova vyrábať v roku 1950. Investor deklaruje, že historické budovy nezbúra. Zachovať by mal objekty, ktoré sú v pamiatkovej zóne mesta - teda sladovňu, administratívnu budovu a dve historické vily. Informovala o tom Eva Marková zo spoločnosti WBA Property Development.

Zdroj: Tvoje peniaze | Foto: Nová Nitra


V Děčíně vznikne z bývalého pivovaru jedno z nejmodernějších obchodních center v republice. Za více než 850 milionů korun ho má v příštím roce v březnu začít budovat akciová společnost Centrum Pivovar. Multifunkční centrum, kde by mohla být znovu obnovena i výroba piva, má být dokončeno na počátku roku 2010.

Ve středu děčínské čtvrti Podmokly by se měly skloubit budovy nevyužité kulturní památky s moderní architekturou do podoby nového náměstí. Do konce února by měly být hotové projektové studie tří významných architektů, ze kterých si vedení firmy po březnovém vyhodnocení jednu vybere.

Společnost Centrum Pivovar chce na projektu spolupracovat s vedením města, obyvateli i ekology. "Chceme dělat projekt velmi otevřeně, a proto v březnu návrhy vystavíme v Děčíně a zjistíme, který obyvatele nejvíce oslovil," řekl Ryvola. V následujících čtyřech měsících by se také mělo jednat o povoleních a detailech stavby s památkáři.

Dvoupatrové centrum by mělo mít plochu do 30 000 metrů čtverečních. Součástí by mělo být i několik desítek jednoduchých malometrážních bytů v nově postaveném objektu v zadním traktu pivovaru i v historickém objektu. Ve vnitroměstském obchodním centru, které má být zaměřeno více na kulturu a zábavu než na obchod, vznikne i multiplex se čtyřmi kinosály s celkovou kapacitou přibližně 560 lidí. Má oslovit nové diváky, proto se zaměří více na premiérové filmy.

Pivo se v areálu vařit nepřestane

V bývalém pivovaru by se mělo začít znovu vařit i pivo, protože společnost plánuje vystavět i menší pivovar rodinného typu, který by zásoboval nejen centrum, ale i restaurace v Děčíně a okolí. Součástí bude i jedna větší restaurace, pizzerie a několik fastfoodů. Vzniknout by měly i nové kavárny a fitnesscentrum. Supermarket středního typu má být na ploše zhruba 3500 metrů čtverečních. Své místo by v centru měl mít i jeden větší elektroprodejce a několik značkových řetězců s oblečením. Celkem by centrum mělo obsadit sedm hlavních velkých nájemců a několik menších.

Při stavbě by se mělo využít nejmodernějších dostupných technologií. "Po dodavatelích požaduji, aby do toho vložili 100 procent technického hlediska, a ne obchodního," uvedl Ryvola. Pro ohřev teplé vody se má používat solární energie, využívat se má i odpadní voda. "Projekt má být ekologický, například voda po umytí rukou půjde do čističky a pak se s ní mohou splachovat toalety," řekl Ryvola. Voda se má používat i ze tří studní, které dříve sloužily při výrobě piva.

Firmu Centrum Pivovar založili loni Vojtěch Ryvola a Martin Král. Sídlo má v Praze. Bývalý děčínský pivovar koupila firma na začátku letošního roku. Ryvola má zkušenosti s výstavbou zhruba 50 obchodních center, jeho bývalá firma byla i u vzniku prvního obchodního centra v ČR v Praze na Černém Mostě.

Zdroj a foto: Novinky.cz


Dva cenné kovy si přiváží značka Březňák ze Slavností piva v Táboře. Podle odborné komise je světlý ležák Březňák nejlepším pivem v této kategorii. Navíc obsadil Březňák stříbrnou pozici v kategorii tmavých výčepních piv, kterou letos již potřetí v řadě vyhrála značka Dačický, tu společnost Drinks Union (patří jí i velkobřezenský pivovar) vaří v pivovaru Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes


«« « Strana 2 z 2
1 2

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI